- Konečně posunutí výrazně k hranatému designu
- Kombinovaná ochrana IP68/IP69
- Skvělý displej s perfektní čitelností na sluníčku
- Posílená 6000mAh baterie
- Famózní posun dopředu v kvalitě teleobjektivu
- V balení nevzhledný plastový obal
- Baterie by na svou kapacitu měla podávat lepší výkon
- Nabíjení by mohlo být rychlejší
- FunTouchOS by si zasloužil upgrade
- Hlavní fotoaparát mezigeneračně nepatrně zhoršil
Představte si, že jste Ester Ledecká nebo Martina Sáblíková a vyhráváte, co se dá. Automaticky od vás každý očekává další rok, že budete opět nejlepší. Ono to tak i může být, ale jednou síly dojdou a někdo se stane ještě lepším a u fanoušků už pak logicky přijde zklamání. Dost podobné to je u výrobců telefonů a tak můj největší strach, když přišlo dnešní Vivo X200 Pro byl, jestli dokáže navázat na neuvěřitelně skvělou sérii X80, X90, X100. Přece jen není v mobilním světě obvyklé, aby značka sypala v rámci fotomobilů z rukávu jeden lepší telefon než druhý tolik let po sobě. Já už jsem si mohl Vivo X200 Pro otestovat před pár měsíci v jeho čínském provedení a dneska přišel čas na jeho globální premiéru. No a jestli jste napjatý stejně jako já, tak se pohodlně usaďte a začínáme.
Konečně hranatější design
Loňská X100 Pro se mnou prožila velkou spoustu zážitků. Podívala se do Ameriky, do Číny, na Borneo nebo do Maroka, kde se jí nakonec dostal pod kryt saharský písek a než jsem si toho všiml, byla chudinka pěkně dobitá. Inu ne vždy je tedy mít dobrý kryt a ne vždy se hodí černý a ještě neprůhledný. Na druhou stranu když jej nevidím, o nechtěném designovém upgradu vlastně nic nevím. Proč to ale říkám. No protože loňská X100 byla úzká, zaoblená a až tak neskutečně klouzavá, že přibalený gumový kryt byl takový „must have“.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi letošní a loňskou generací?
vivo X200 Pro
vivo X100 Pro
Design tak byla vlastně jedna z mála věcí, kterou jsem jí ve skutečnosti vyčítal. U letošní X200 Pro mám ale velkou radost, že zrovna na tohle ve Vivu mysleli. Záda sice pořád kloužou, ale už ne tolik, hliníkový rám dostal konečně rovné boky a enormně zakřivený displej se krásně narovnal. Sice ne do absolutní roviny typu iPhone či Pixel, ale tak o 95% oproti loňsku, což je skvělé. S tímhle bych už dokázal bez problému žít. Jen se mi bude lehce stýskat po krásném černém gumovém pouzdru s jemným vroubkováním a logem Vivo, které nahradil ten klasický hnusný anonymní průhledný plast prodávaný za dolar na Aliexpressu. Asi chápete kam tím mířím.
Že když už si kupujete skoro třicetitisícový telefon, ať dostanete kromě hezkého telefonu i hezké příslušenství a nebo radši nic a dokoupíte si to sami. Pak se ale ještě musím zastavit u jedné věci a tou je váha. Asi je každému jasné, že při tak velkém modulu fotoaparátu asi o úplně muší váhu nepůjde. A máte pravdu. S 223g a nic moc vyvážením, kdy telefon přepadává vlivem většího modulu fotoaparátu dozadu, jde s rozdílem 2g o stejnou váhu jako vloni, což je trochu škoda, protože třeba OnePlus se podařilo u třináctky při navýšení kapacity a výměny klasické lithium-iontové za křemíkovo-uhlíkovou váhu dokonce snížit.
Z nuly na 100 se tak u drátu dostanete za zhruba 45 minut, u bezdrátového počítejte přes hodinu a půl a to věru nejsou nijak závratně rychlé časy.
I tady tak najdete nově tento typ 6000mAh baterie, ke které míří i moje druhá kritika a to, že se vivu nepodařilo na rozdíl od OnePlus protáhnout i nějak zásadně výdrž. V průměru jsem se tak pohyboval někde kolem 7,5, maximálně 8,5 hodin zapnutého displeje na 1 nabití, což je rozhodně lepší než vloni, ale ne takové zlepšení jako třeba u OnePlus atakující 10hodinovou výdrž. Inu, třeba se dočkáme s dalším upgradem softwaru. A ono by to možná bylo záhodno, protože baterie mi mizela třeba při hraní mnohem pomaleji oproti OnePlus 13 než při běžném používání. Pokud tedy telefon předá veškerý hardware hře a minimalizuje práci v samotném prostředí, dokáže vydržet déle než OnePlus. Pravděpodobně tak jde o něco, co by se mohlo optimalizovat v delším časovém horizontu. Lehce se pak zhoršily mezigeneračně i parametry nabíjení, ale nic dramatického. 90W drátově místo loňských 100W a 30W bezdrátově místo loňských 50W. V délce nabíjení už to ovšem vzhledem k větší baterii pocítíte víc. Z nuly na 100 se tak u drátu dostanete za zhruba 45 minut, u bezdrátového počítejte přes hodinu a půl a to věru nejsou nijak závratně rychlé časy. Pochopitelně s proprietální nabíječkou. Každopádně, má to jeden háček. Proprietální bezdrátovou nabíječku Vivo v EU zřejmě kvůli chybějící CE certifikaci neseženete a ta od X90 Pro kvůli většímu modulu foťáků nepasuje. Tohle je občas strašná bolest čínských výrobců. Inu nezbývá se než spolehnout na neoriginální, kde ovšem takové rychlosti nedocílíte.
U drátového nabíjení je to lepší, tam už nabíječky v Evropě jsou a i když by se vám možná zdálo, že 45 minut nabíjení není oproti 23 minutám u některých telefonů Xiaomi se 120W nabíjením nic moc, zohlednit musíte kapacitu samotné baterie. Tady těch 45 je při 6000mAh velmi slušná hodnota, která vynikne ještě třeba oproti Applu s téměř poloviční baterkou a skoro 2 hodin dobíjení. Jinak ale abych završil kapitolu o krásném designu nižšího a tenčího telefonu oproti předchůdci, ten Vivo ještě vyšperkovalo nově kombinovanou certifikací IP68/IP69, takže kromě klasické výdrže pod vodou zvládne ještě navíc i větší proud vody či teplotu. Tím je myšleno pobyt v páře do 80 stupňů a řekněme vířivku. Skotské střiky nebo wapku bych na telefon radši nezkoušel. Jo a repráčky, ty hrají stejně dobře jako vloni. ROG 7 to není, ale ve své kategorii se neztratí.
Displej dostal pořádnou dávku nárůstu svítivosti
Hodně povedený je rozhodně displej. Asi největší výhodu vidím, jak už jsem říkal, konečně v jeho plochém tvaru, ale také v poměru stran, kdy je telefon jemně širší a nižší. Na druhou stranu tohle je moje osobní preference. Lidem s menšími prsty, kteří jsou zvyklí na klávesnici psát jednou rukou by toto rozšíření mohlo dělat problém. Na třetí stranu jde ale o dost podobnou šířku jako má třeba iPhone 16 Pro Max atd. Díváte se totiž na telefon se stále stejným 6,78“ displejem, poměrem stran 20:9, horizontálními 1260p řádky a 120Hz se schopností pádu až směrem k 1Hz díky technologii LTPO. Displej dále podporuje HDR10+ i Dolby Vision fungující v NetFlixu. Potud by se možná zdálo, že je všechno stejné, ale není. Zvedla se totiž svítivost displeje kdy se mi podařilo při automatickém režimu naměřit krásných 1875 nitů. A nejde jen o nějakou papírovou hodnotu, ale subjektivně je ten rozdíl oproti loňské X100 Pro opravdu vidět a i na zimním ostrém sluníčku, které se ještě odráželo sněhové pokrývky v Beskydech jsem neměl sebemenší problém s čitelností. Za displej tedy jednoznačná pochvala.
Vylepšený hardware je každoroční samozřejmost
Po hardwarové stránce vsadilo Vivo na Mediatek Dimensity 9400 kombinovaného s konfigurací 16GB operační paměti a 512GB úložiště, což je jediná varianta, která bude u nás dostupná. Samozřejmostí je úložiště typu UFS 4.0 a Android 15 na palubě s příslibem 4 velkých aktualizací a 5 let bezpečnostních záplat. Asi je každému jasné, že hardware už přestává být u takovýchto vlajkových telefonů problém a prakticky všechny podobně naladěné telefony mají ve své třídě výkonu na rozdávání. A je jedno jestli zvolíte tento nejlepší procesor od Mediateku nebo jeho ekvivalent Snapdragon 8 Elite od Qualcommu, vždy dostanete prakticky stejný výkon kolem 2,6M bodů v Antutu, což je na drtivé většině telefonů záměrně lehce sníženo kvůli ne tak dokonalému chlazení.Softwarová nadstavba je místo, kde by mělo Vivo zabrat
Jak si vede telefon v benchmarcích?
Kde ovšem nejsem úplně velký fanoušek je celkově nadstavba operačního systému FunTouchOS, kde už léta nedošlo ke změnám a nadstavba tak nějak zastarala. Také ve výchozím nastavení jsou najednou podivně malé fonty, že občas se trefíte na něco jiného, ale když font zvětšíte o 1 stupeň, najednou jsou některé prvky zas až moc velké, že v nastavení se klidně některá volba v menu roztáhne až na 4 řádky. Nebo je systému jedno jak velký font zvolíte, ale vyhledávání nebo ovládací centrum je pořád malým a titěrným písmem. V rámci AI služeb tu najdete klasicky hlavně Gemini, které v češtině nefunguje s asistentem a tak se omezíte spíš na funkce editoru fotek jako AI repair nebo AI eraser pro vymazání nechtěných objektů na fotce. To je ale všechno, o nějakých funkcích Samsungu jako posunování objektů po fotce si nechte zdát. Co není od Googlu, to tu prostě není a tak je jasné, že třeba Circle to Search si užít můžete. Inu, vivo, chtělo by to trochu zamakat na software. Tady je totiž rozhodně konkurence dál a to třeba i nedávno recenzovaný OnePlus 13.
Famózní upgrade už tak skvělého teleobjektivu z loňska
Teď už k foťákům a tady možná budou znalci hodně napjatí, jak to dopadlo. Vivo totiž v předchozích modelech X90 Pro a X100 Pro vsadilo na 1“ senzor hlavního foťáku, který pro letošek trochu zmenšilo, což u spousty uživatelů vzbudilo oprávněnou obavu o to, jestli letos nebudou fotky horší. U senzorů totiž obecně platí, že čím větší tím lepší, protože čím větší senzor je, tím více světla dokáže zachytit. Představit si to můžete asi jako kdybyste za deště rozprostřeli malou a velkou plachtu, do té větší logicky pochytáte více vody. A protože fotografie není nic jiného než schopnost zachytit světlo, je velký senzor jedna z nejdůležitějších vlastností fotoaparátů. Aby to ovšem nebylo tak jednoduché, před samotným senzorem je ještě důležitá optika, která světlo na senzor propouští. Ta má také své různé stupně kvality a určité parametry, kde nejdůležitějším je clona, což je velikost dírky, kterou prochází světlo na senzor. Tu si představte jako jediné okno v jinak tmavém domě. Můžete mít sebevětší dům alias senzor, ale bude vám to houby platné když budete mít okénko velikosti tankového průzoru.
Fotografie ze všech objektivů jsou perfektně konzistentní
Další veličiny použité při fotografii je pak čas, to znamená, jak dlouho bude okénko otevřeno a jak dlouho tak bude dopadat světlo na senzor a konečně citlivost senzoru na světlo. Tolik hodně velké zjednodušení pro laiky. To, proč jsem se tak dlouho zasekl u zjednodušeného vysvětlování je fakt, že nezáleží pouze na velikosti senzoru, abyste automaticky rozhodli, že tohle bude dobrý nebo špatný telefon, ale abyste vzali do úvahy fakt, že dokonalá fotka je neskutečná symbióza spousty parametrů a veličin, kde jsem ještě ani nezmínil stabilizaci ať už elektronickou či optickou a nebo koneckonců software, který syrová data ze senzoru teprve zpracovává. V žádné jiné spotřební elektronice v rámci fotoaparátů totiž nenajdete tak moc nainvestovaných peněz, kde opravdu výrobci vykřesali za ta léta doslova z prdu kuličku. Když se podíváte pro představu na tento obrázek, ty nejlepší senzory v mobilních telefonech se pohybují někde mezi dvěma zelenými čtverečky oproti prvnímu oranžovému v dospělém fotoaparátu a přesto si uvědomte, jak skvělé fotky i s tak malými mobilními senzory jste schopni udělat s malou plackou v kapse. Zjednodušeně nelze rozhodnout jen tak od stolu v hospodě, že automaticky o trochu menším senzorem budou ihned fotky dramaticky horší a jdeme dál. Ve skutečnosti když vám teď ukážu 2 noční fotky z hlavního senzoru – jednu z Vivo X100 Pro a druhou z Vivo X200 Pro, poznáte rozdíl, která je která?
Troufám si říct, že poznáte houby. Ani já rozdíl nepoznám a ani na 100% zobrazení. Zazoomuju na 100% a na každé fotce najdu něco lepšího, kdy bych si řekl, že tohle je X100 a na opačné, kde bych si řekl, že tohle je X100 – logicky s větším senzorem. A ať projíždím jednu fotku nebo druhou, nikdy s jistotou nelze říct, že jedna či druhá fotka je genericky horší, zatímco pokud třeba v tomto duchu vytáhnete iPhone, rozdíl směrem k horší fotce poznáte. Asi tedy chápete, že vzhledem k tomu, že vloni jsem vyhlásil X100 jako fotomobil roku, minimálně na hlavním senzoru musím být spokojený a to jak za dne, tak v noci.
Jak si vede telefon na hlavním objektivu?
Kde ovšem rozdíl už uvidíte a to směrem k lepšímu je zbrusu nový 200MP teleobjektiv s 3,7násobným přiblížením, který se úspěšně představil už v loňské X100 Ultra a letos se propracoval do X200 Pro. Fotky z tohoto objektivu jsou ještě lepší než vloni a to nejen ve dne, ale kvůli většímu senzoru i v noci a to směrem až někam k 10 zoomu, což docílíte v kombinaci s digitálním výřezem. U větších zoomu už to jde rychle s kopce a tady pak přebírá prim trochu zkušenější S24 Ultra. Na druhou stranu jsem vyzkoušel, podobně jako na OnePlus 13, AI doostření a stejně jako tam, i tady to výrazně pomohlo. Krásně je tak vidět, jak moc dokáže s fotkou zahýbat samotný processing foťáku a ještě navíc i AI.
Jak je na tom 3,7násobný teleobjektiv?
Suma sumárum, tohle je do nějakého 10násobného zoomu jeden z absolutně nejlepších teleobjektivů, jaké můžete vůbec dnes v mobilních telefonech dostat. Prakticky jedinou změnou směrem dolů z fotošpičky je širokoúhlý objektiv, který je tak nějak OK, ale to se dalo čekat. Ne všechny senzory mohou být absolutní špička a stejně tak je na tom selfie kamerka, kde asi vivo moc rozpočtu nenechalo. Kdybych tak měl celkově za fotoaparáty X200 Pro shrnout, je to mírné zhruba 5% zhoršení oproti loňsku na hlavním, ale 15-20% do plusu na teleobjektivu. Otázkou je, kdo těch 5% na pozná, protože i na velkém monitoru se dostávám ke zhruba 50% přiblížení a tak musím s klidným srdcem říct, že X200 Pro je za mne v rámci fotoaparátů celkově mezigenerační upgrade.
Prohlédněte si kompletní galerii fotek z Vivo X200 Pro
Už ne tak happy jsem byl u videa, to telefon natáčí pochopitelně až v 8k při 30 snímcích za vteřinu a na 4k60, kam často dropuju je to pořád to stejné, co vloni. To znamená velmi dobrá stabilizace, ale kvalitativně je video spíš průměr. V tomhle je Apple pořád nedostižný etalon. Aspoň musím pochválit mikrofon a záznam zvuku, kdy i v plném kotli Vsetínského lapače to mikrofon nevzdal a pořád nabíral vcelku obstojně i zvuk. Studiovka to sice není, ale někdy i to málo se počítá. Veškeré video ukázky uvidíte v naší recenzi na YouTube.
Vyplatí se?
Jak tedy finálně Vivo X200 Pro shrnout? Že se pořád jedná o skvělý telefon, který si drží vysokou laťku, nezůstává ve stínu svých předchůdců a směle se může rovnat jakékoli konkurenci ve své cenové třídě. To ovšem neznamená generickou pochvalu za všechno, protože ač telefon vyniká na hony v rámci fotoaparátu, v jiných oblastech ale ztrácí. Především nejde o lehký telefon a moje oblíbenost FunTouchOS je tak někde na společné úrovni s MagicUI na Honorech a sami si tak musíte odpovědět, co je u vás v mobilních telefonech priorita. Jestli celkově telefon, který dělá jednu sekci za 1 a jinou za 3 nebo jiný telefon, který je ve všem dvojka. To za vás nevyřeší nikdo. A upřímně se přiznám, že v tomhle jsem i já vždycky hrozně rozpolcený. Upřímně se totiž tak trochu drbu u Viva na hlavě a vždycky si říkám, že je to taková Sophiina volba. Vzít vivo a skvělý foťák nebo lepší software, což je v mém případě iPhone? Nakonec si ale řeknu, že foťák je bez debat skvělý, ale používám jej tak 5-10% času, co zbytek telefonu a tak se smířím s horším foťákem, skočím po lepším softu a když chci hezké fotky, sáhnu stejně po velkém foťáku, kde mi to žádný mobil nenahradí. To je ovšem můj konkrétní případ a vy to můžete mít úplně jinak. Kdybych ale vybíral čistě v rybníčku viva, jestli si koupit X200 Pro nebo X100 Pro, jednoznačně beru X200 Pro.
Plochý, mnohem svítivější displej, lepší form factor, rozhodně lepší teleobjektiv a lepší výdrž na 1 nabití. Upgradoval bych ale z X100 Pro? Asi upřímně ne, protože X100 Pro bych dnes vlastnil hlavně kvůli foťáku a tam i když je X200 Pro lepší, zas ne zásadně tolik, abych se třeba za 15 tisíc zbavil X100 Pro a za 29.990Kč kupoval teď novou X200 Pro. To ale není asi primárně chyba Viva a jak už jsem říkal u recenze OnePlus 13, připravte se na nový normál, kdy bude dávat smysl obměňovat telefony ob rok nebo ob dva. Taková je realita.
