Recenze OnePlus 10 Pro: Co se stalo s legendou?

Takový, který nemusí platit, ale lidi o něm mluví podobně jako nedávno o dvacetitisícových kolečkách od Apple. Kolem OnePlus se tak utvořila doslova podobná, byť mnohem menší, sekta fanoušků, jako má Apple a vlastnit takový telefon byla kdysi určitá forma prestiže. Samozřejmě dnes už jsme v době, kdy se z limitovaného produktu malého výrobce stala masovka a původní duch unikátnosti se vytratil spolu s Carlem Peiem. To ovšem nemění nic na tom, že OnePlus dnes vyrábí velmi dobré vlajkové telefony plně srovnatelné se Samsungem, Xiaomi, či třeba Huawei. Dnes držím v ruce nový OnePlus 10 Pro a dnes se dozvíte, jak na tom tento telefon je.

Doporučujeme 

Hrozně moc díky všem, kteří se zapojili na Twitteru do mého vlákna a odpověděli mi na otázku. Jak vy vnímáte současnou značku OnePlus? Víceméně jsme se všichni shodli, že dávný mysteriózní duch OnePlus se tak nějak s odchodem Carla Peie, alias jednoho ze zakladatelů vytratil.

Co pro vás znamená když se řekne OnePlus? Váš názor mi moc pomůže v následující recenzi :)

— Petr Hudec (huramobil.cz) (@huramobil) April 20, 2022

Každopádně to ale neznamená, že by OnePlus 10 Pro byl špatný telefon. Jen už tam pro zaryté fanoušky chybí to srdíčko, které ale na druhou stranu drtivé většině těch, kteří buď poznávají OnePlus až teď nebo chtějí vlajkový telefon bez kompromisů, je úplně jedno. A když to vezmu do důsledku. OnePlus vlastně v Evropě stejně, jako minulý rok, ve své konkurenci celkem září, popřípadě je mezi slepými jako jednooký králem - záleží jestli jste optimista nebo pesimista. Jestli totiž chcete hardwarově nejnašlapanější telefon s nejlepším Snapdragonem 8 Generace 1 a současně mít Google, okamžitě z výběru vypadává Huawei i Samsung s Exynosem. Zbývá jen Xiaomi 12 Pro, hodně teoreticky realme GT 2 Pro a právě dnešní OnePlus 10 Pro.

Prémiový design

Pochopitelně i u OnePlus 10 Pro dostanete prémiový design s kovovým rámečkem a skleněnými zády potaženými, podobně jako u iPhonu 13 Pro nebo Xiaomi 12 Pro, speciální vrstvou příjemnou na omak. Dostanete ale také relativně málo vystupující zadní modul s logem dávného světoznámého výrobce fotoaparátů Hasselblad, ale také zvláštním nápisem P2D50T. Když jsem kdysi před uvedením komentoval leaky, říkal jsem, že pravděpodobně jde o nějaké kódové označení telefonu. Nakonec ovšem tento nápis zůstal trochu nepochopitelně i na produkční verzi a když vám jej rozkóduju: P znamená phone, 2D značí druhou generaci s foťáky Hasselblad, padesátka je jako padesátimegapixelová soustava foťáků a konečně písmeno T je v angličtině tripple nebo trojitý. Takže telefon s druhou generací třech fotoaparátů kalibrovaných Hasselbladem v čele s 50Mpx senzorem. Proč ovšem je tam zrovna padesátka, když hlavní senzor má jen 48Mpx, onen 50Mpx je širokoúhlý a 3,3násobný teleobjektiv má 8Mpx a proč to vůbec je na produkční verzi telefonu, na to si musí odpovědět každý sám.

Jinak je ale design telefonu velmi povedený, jak zapínací tlačítko, tak kolébka hlasitosti na protější straně jsou na naprosto ideální úrovni a jediné, co je trochu mimo dosah jedné ruky, je pro OnePlus typický smartswitch. Ten má za úkol ztišit vyzvánění nebo zapnout vibrační režim, ale protože jde spíš o přepínač, který nepoužíváte úplně často, ani mi nevadí, že je mimo „ergonomický“ dosah ruky.

To daleko víc by vám možná mohla vadit absence oficiální certifikace IP68, která konečně do OnePlus 8 a OnePlus 9 Pro přišla, aby jí letos v 10 Pro výrobce opět tak nějak odstranil. Každopádně, třeba slot na SIM kartu je pořád chráněný gumou, americká verze pro T-Mobile ochranu IP68 má a tak asi nezbývá nic jiného, než to brát jako kdysi u sedmiček, které to měly naprosto stejně. To znamená, že voděodolnost tu nejspíš je, ale OnePlus se nechtělo platit za certifikaci, tak to nechal jen na americkém T-mobilu a ten si to pochopitelně zaplatil jen sám pro sebe. Trochu nepochopitelné u telefonu, který už není označován jako Flagship Killer, ale budiž. Stejně i kdyby tu certifikace byla, reklamaci po pádu do vody vám stejně žádný výrobce neuzná a tak je spíš ono označení kolikrát jen pro ten pocit, že víte, že to tam je. Pochybuju totiž, že by někdo záměrně natáčel pod vodou jen kvůli tomu, že nějaký telefon má či nemá IP68.

Naprosto skvělý displej

Přesuňme s k jednomu z výrazných pozitiv OnePlus a tím je displej. Je jednoduše skvělý. Jde o druhou generaci 6,7“ LTPO 2.0 displeje se 120Hz obnovovací frekvencí, kterou je telefon v případě statického obrazu schopný snížit až na 1Hz a tím výrazně šetřit baterku. Zpravidla ovšem nejčastěji uvidíte pád na 10Hz, ale i tak je to lepší než 24Hz na telefonech Galaxy S22+. Nechybí pak podpora HDR10+, ale třeba oproti Xiaomi 12 Pro, s kterým budu v jednom z dalších článků OnePlus 10 Pro porovnávat, tady není bohužel Dolby Vision. I přes tento drobný nedostatek se ovšem jedná o skvělý displej, s výbornými pozorovacími úhly, přesnými barvami a díky 1300 nitům i naprosto bezproblémovou čitelností na sluníčku. Být tu ještě rovný displej místo mírného zakřivení, asi bych mu neměl vůbec co vytknout. Tady mě ovšem neberte za slovo, tohle je čistě jen otázkou preference, co komu vyhovuje. Always On je přítomný a navíc pro OnePlus s takovou jednou typickou fíčurkou. Vemte svojí fotku nebo třeba vaší holky, manželky, babičky nebo svých dětí... OnePlus z ní vytáhne obrysy a hned máte celkem netradiční Always On režim.

Procesor má výkonu na rozdávání

Použitý procesor Snapdragon 8 Generace 1 má pochopitelně výkonu na rozdávání. Hry běží v plných detailech, a dokonce i při celkem dlouhém hraní Genshin Impactu, na nejvyšší detaily na 60fps se mi nestalo, že bych narazil na nějaké záseky. Telefon se samozřejmě zahříval, ale nikdy netopil natolik, že by to působilo jakýkoli diskomfort nebo že by se kvůli tomu znatelně snížil výkon procesoru, aby se stačil uchladit. Nicméně i když se telefon v herním světě rozhodně neztratí, stejně tady logicky chybí ony speciální fíčurky herních telefonů, jako senzorická herní tlačítka, další USB-C port, brutální odezva na dotyk nebo koneckonců i nějaké lepší reproduktory.

OnePlus z tohoto pohledu ani nijak extra nevybočuje z řady, a se svými stereo repráky se tak zařadí na stejnou úroveň jako je Galaxy S22+ nebo Xiaomi 12 Pro – tím pádem neurazí, ale ani nenadchnou. Co mě ovšem paradoxně bavilo ze všeho nejmíň, je aktuální nadstavba 12.1. Jde o takový podivný mix čistého androidu s původním Oxygen OS a pár prvky ColorOS a tady je vidět, jak momentálně OnePlus přešlapuje na místě po své integraci pod křídla OPPA. Dřív byl Oxygen OS takovým synonymem pro co nejrychlejší aktualizace a přinášení nových funkcí, teď ale paradoxně z Androidu 12 chybí třeba mazání nežádoucích objektů z fotek nebo přizpůsobení barev ikon tapetě. Místo toho se tak telefon snaží předstírat, že jde o Oxygen OS, ovšem už třeba jen tvarem svých čtvercových ikon s mírně zaoblenými rohy domovský ColorOS nezapře.

Naštěstí jde ovšem o OnePlus, o značku, která vždy naslouchala na fórech svým uživatelům a ti měli možnost i navrhovat různé úpravy či zlepšení, pro které pak ostatní mohli hlasovat a pokud daná úprava byla proveditelná. OnePlus jí posléze přidal v některé ze svých aktualizací. Naštěstí naslouchal i tentokrát a tak v příštím vydání OxygenOS pro Android 13 bychom se údajně měli dočkat zase návratu ke kořenům, to znamená lehké nadstavbě nad čistým Androidem. Budeme věřit, že se vrátí i legendární rychlé aktualizace vydané jen pár dní po Pixelech.

Co stojí, s ohledem na software, za zmínku je nově funkce Work-Life-Balance, dříve určená jen pro Indii, kde máte možnost si nastavit čas na práci a čas na „Život“. Nevím, jestli je to úplně vhodný překlad, protože když vám dorazí notifikace, že Režim život skončil, nevím, jestli mám jít do práce nebo rovnou na hřbitov. Víceméně jde o něco jako na Applu Focus – to znamená, že si určíte, které aplikace vyžadujete k práci a které pro změnu doma. Ostatní aplikace vás pak neruší a pokud máte tendenci prokrastinovat, dokonce se můžete nechat upozornit na neschválenou aplikaci. Jde ovšem o poměrně „základní“ verzi aplikace a nečekejte od toho propracovaný Focus z Applu. Můžete si vybrat jen ze dvou scénářů – doma a v práci a ty aktivovat podle času, konkrétní wifi sítě nebo polohy. Další místa nepřidáte a hlubší integraci třeba v tom, kdo by se vám měl či neměl dovolat tady také nehledejte. Jako základ pro notorické prokrastinátory ovšem v pohodě postačí.

A komu ne, pro něj je tu daleko drsnější ZEN mód, který už sám od sebe napovídá, že byste si měli ulevit od používání mobilního telefonu. Spustíte jej na 20 minut, pozor – jakmile jej zapnete, nejde vypnout dřív a na uvedenou dobu vám zakáže používání aplikací, potlačí notifikace a jediné, co bude fungovat jsou příchozí hovory nebo ty odchozí na tísňové linky. Ti ultra závislí na telefonu si pak mohou nastavit klidně 120 minut ZEN režimu a koneckonců pak tím i sekundárně výrazně prodloužíte životnost na 1 nabití. To se mimochodem dramaticky zlepšilo oproti loňsku, za což vděčí telefon primárně navýšení kapacity baterie na 5000mAh a hravě tak telefon ve výdrži poráží jak Xiaomi 12 Pro, tak Samsung Galaxy S22+. Navíc je pak k dispozici i ultra rychlé 80W SuperVooc nabíjení s adaptérem v balení a vlastně asi jediné, na co byste měli myslet, že nejde o standardizované power delivery, takže když budete chtít adaptérem nabít jiné telefony, pojede to pouze 10W. Naopak při plné rychlosti je adaptér schopen dobít OnePlus 10 Pro za zhruba 15 minut na 60% nebo lehce přes půl hodinky do plna.

Fotoaparáty

U zadních fotoaparátů je oproti loňsku, až na dvě změny, všechno při starém. Hlavní 48Mpx senzor vyrobený u SONY na zakázku pro OnePlus zůstává výhradně opět pouze pro tento vlajkový model a doplní jej ještě 50Mx šíro a 8Mpx teleobjektiv.

Ony dvě změny tak spočívají v odstranění 2Mpx monochromatického senzoru a co je zásadnější, širokoúhlý objektiv přišel o možnost ostření a tím pádem jeho použití pro makrofotografii. Skoro, jak kdyby to vypadalo, že letošní OnePlus 10 Pro je jen přejmenovaná desítka a toho nejlepšího telefonu bychom se teprve měli dočkat. To ovšem neznamená, že by telefon fotil špatně, jen tu chybí právě ona funkce pro makrofotografii. Jestli tedy nepotřebujete fotit berušky či pampelišky ze vzdálenosti 1cm, asi vám to bude pravděpodobně jedno.

Dostanete jinak velmi dobré fotografie pořízené, jak jinak než oranžovým Hasselblad tlačítkem, doprovázené typickým zvukem jejich foťáku. A když už se zmiňuji o Hasselbladu. Nově do telefonu přibyla funkce imitující Hasseblad XPan – foťák produkující snímky v netypickém rozlišení 65:24. Na rozdíl však od OnePlus 9 Pro, kam XPan přibyl později v aktualizacích, můžete použít pro pořízení fotky jen hlavní fotoaparát oproti širokoúhlému. Rozdíl oproti klasické fotce pak není pouze v onom netypickém rozlišení, ale také v mnohem delší expozici a výsledném rozlišení 23Mpx oproti standardním 12Mpx při běžném skládání 4px do jednoho.

Klasické fotky hlavním snímačem rozhodne asi možná nejvíc výsledná preference v porovnání s konkurencím, na kterou se chci právě hodně zaměřit v příštím porovnávacím článku, ale už teď je jasně patrné, že zatímco Xiaomi či Samsung jdou momentálně spíš cestou přirozenější fotky, OnePlus se sytějších barev nebojí. Není to nutně na škodu, jen zrovna já mám třeba radši trochu přirozenější fotku.

Občas je patrné trochu až moc velké doostřování nebo ne moc dobře zvládnuté přepaly a vyloženě na hlavní fotoaparát trochu netypicky neostré rohy. To bych spíš čekal u širokoúhlého objektivu, kde je tento negativní efekt paradoxně daleko méně znatelný. A když už jsem u něj.. šíro je opravdu široké. Dokonce si můžete zvolit i netradiční režim se 150stupňovým záběrem a ten dál ještě přepnout režimem rybího oka. Jen zase škoda, že chybí právě ono ostření, které by ještě rozšířilo možnost kreativity. U obou specialitek samozřejmě sice počítejte se širším úhlem záběru, ale nulovou korekcí perspektivy. Na netradiční fotku to ovšem určitě stačí. Celkově je ovšem šíro s JN1 senzorem od Samsungu trochu měkčí než u loňského OnePlus 9 Pro, ale v rámci konkurence je to víceméně standard.

U 3,3násobného objektivu se už sluší pochválit snad i vůbec jeho přítomnost, protože právě třeba pouze 2násobný zoom v Xiaomi 12 Pro je určitě krok zpátky. Pochopitelně při větším zoomu už nedostanete do objektivu tolik světla a tak při jeho klesající intenzitě už je vidět v některých oblastech fotky zrnitost. Na teleobjektivu si také nejde nevšimnout často úplně jiného podání barev. Fotky jsou často mnohem méně saturované, ale ne vždycky, skoro jak kdyby se jednalo o nějaký bug, který doufám, OnePlus brzo opraví.

U noční fotografie jsem byl naopak příjemně překvapený. Hlavní foťák dokáže vykouzlit při umělém osvětlení opravdu velmi pěkné fotky a dokonce i v případě, když nezapnete vůbec noční režim a fotíte jen tak na normál. Noční režim už se pak hodí tam, kde je i umělé světlo hodně tlumené a pak je rozdíl v použití nočního režimu opravdu dramatický. Jen bych možná právě na jeho dramatičnosti občas trochu ubral. Sice to má daleko do omalovánek Motoroly, ale zásah je občas až moc patrný.

Širokoúhlý senzor od Samsungu je oproti tomu loňskému od Sony downgrade a i když použijete noční režim, raději bych se soustředil na relativně slušně osvětlené objekty – pak dostanete i celkem použitelný obrázek.

U videa máte možnost natáčet v klasickém formátu h.264 nebo novějším h.265 formátu a rozlišeních od 720p až po 8k. Trochu netypicky ovšem i tady došlo ke zhoršení a 8k video můžete místo 30 snímků už natáčet jen v hůře použitelných 24. Na druhou stranu pochybuju, že se někdo 8k videem dnes už zaobírá a daleko lepší je využít 4k v až 120fps. Jen počítejte, že tam už chybí elektronická stabilizace a obraz je celkem roztřesený. Pokud jej ale používáte naopak za účelem zpomalení v postprodukci, budete určitě spokojení. Celkově mám ale nejhorší zážitek se samotným nastavováním videa. Úplně nepochopitelně si totiž rozlišení a snímky za vteřinu nastavujete na dvou odlišných místech a k tomu se ještě přidává volba objektivu. Jakmile na jednom místě něco nastavíte, musíte si jít do druhého zkontrolovat, že to opravdu bude fungovat a přenastavením vám pak zas třeba zmizí něco v prvním kroku atd. Na první pohled, aniž byste tím pádem neustále klikali na 3 tečky vpravo nahoře si nikdy nemůžete být jistí, na kolik snímků za vteřinu ve finále točíte. Na druhou stranu, když už se vám podaří všechno správně nastavit, dostanete velmi pěkné video s dostatkem detailů a slušným dynamickým rozsahem.

Závěrečný verdikt

Je na čase, aby se pomyslný kruh uzavřel a vlastně se tím vracím na úplný začátek. OnePlus 10 Pro je mezi slepými jako jednooký králem. Vlastně je něco jako Emmanuel Macron (nynější francouzský prezident, 2022) momentálně ve Francii. Tomu totiž dá podle průzkumů spousta lidí hlas jen pro to, aby nevyhrála Marine Le Pen (kandidátka na francouzskou prezidentku, 2022). A tak jej přesně hodnotím. Má spoustu pozitiv, ale současně jde, až na procesor a větší baterku, o objektivně horší telefon než vloni. Máte ale na výběr, pokud chcete vlajkový telefon s letošním Snapdragonem 8 a plnohodnotnými třemi foťáky, kde zoom je aspoň trojnásobný a ne dvojnásobný, který nemá problém porazit kdejaký digitál? Nemáte. OnePlus 10 Pro je tak vlastně sám osamocený, ale současně má i on sám spoustu nedokonalostí. Jestli vám nevadí, určitě jej vemte. Jestli ovšem máte chuť, byť jednu požadovanou vlastnost vynechat, nabízí se spousta lepších alternativ.

Když nebudete trvat na vlajkovém Snapdragonu 8 a spokojíte se s loňským Snapdragonem 888, máte možnost aktuálně koupit loňský OnePlus 9 Pro za neuvěřitelných 18 000 Kč. Když se spokojíte s Exynosem, dostanete v mnoha ohledech lepší Samsung Galaxy S22+, když už máte 24 000 Kč na nový OnePlus 10 Pro, asi pro vás nebude problém připlatit 4 tisíce korun na iPhone 13 Pro. Když naopak budete požadovat IP68, OnePlus 10 Pro vám automaticky vypadává z výběru. Za mě je tento telefon za svou cenu o strašně moc kompromisech, které mohou fungovat, pokud jsme někde na ceně 18 000 Kč - 19 000 Kč, ale ne za 24 000 Kč. Notabene když se kolem OnePlus neustále točí kolotoč informací o tom, kam jej vlastně OPPO po zpětném převzetí nakonec zařadí.

OnePlus 10 Pro za mě zkrátka měl být opravdu pouze OnePlus 10 v cenovce kolem 20 000 Kč a tam by si hověl celkem fajn. Nabídne totiž velmi dobrou výdrž, skvělý displej, rychlé nabíjení, velmi dobrý procesor s velmi dobrým chlazením a oproti loňskému OnePlus 9 by to bylo zlepšení. Teď ovšem momentálně spíš vyčkávám, jak dopadne avizovaný upgrade na lepší OxygenOS nebo jestli se dočkáme OnePlus 10 Ultra, o kterém už poměrně dlouhou dobu koluje po webu spousta informací. Každopádně, abych to nějak zakončil, od nákupu OnePlus 10 Pro vás určitě nezrazuji, jen bych na něj rozhodně nepřecházel z loňského modelu OnePlus 9 Pro.