Poco X7 Pro Recenze: Král levných herních telefonů znovu na scéně!

Každý rok se vypouští velká řádka telefonů. Na některé se těším víc, na některé míň, protože jen vyplňují prostor a koneckonců tak trochu zbytečně zamořují planetu. To ovšem není případ jednoho speciálního kousku, který vloni kraloval prakticky v celé třídě mobilních telefonů mezi 6-10 tisíci, podle toho, jestli jste jej chytli na začátku nebo později v nějaké akci. Oním kralováním myslím primárně jeho obrovský výkon, kterým strčil do kapsy hravě telefony i kolem 15 tisíc korun. Oním kouskem je POCO X6 Pro a já dnes držím v ruce jeho nástupce – POCO X7 Pro a jestli jste tak zvědaví, jako já, tak jste na správné adrese, protože jeho recenze právě začíná.

Design je letos mnohem střízlivější

Minulé generaci jsem vyčítal několik věcí. Odmysleme si teď, že v budget kategorii s extrémním výkonem je dost pochopitelné, že se šetřilo třeba na drahých foťácích, ale ústupky byly i v dalších věcech jako výdrž baterie nebo design. Některé jsou pochopitelně omluvitelné, když se bavíme o mobilním telefonu určeném primárně na výkon a tím pádem hry, ale některé již méně. Vloni jsem tak vyčítal třeba zadní stranu černé varianty, která se neskutečně patlala a letos jsem si vzal schválně zelenou a co myslíte? Patlá se taky. Je pravda, že záda jsou matnějšího charakteru, ale patlají se stejně.

Jaké jsou hlavní mezigenerační rozdíly?

S tím stejným počítejte i u klasické černé a proto bych i jako vloni volil žlutou umělou kůži, která má pro letošek kombinaci černé a žluté, což jsou tovární barvy Poco. Pochválit aspoň musím ale mezigenerační zrušení masivního grilu foťáku a kompletní předělání modulu do mnohem střízlivější formy. Vypustil se také zbytečný 2MP makrofoťák, dioda blesku je decentní a celkově už tak nevypadá POCO X7 Pro jako když jste si koupili 30 let staré Bávo, ale abyste vypadali cool šoupli jste si na něj spoilery z Aliexpresu. Tohle je myslím fajn design, který nikoho neurazí. Na druhou stranu možná tohle je něco, co řeší každý u herního telefonu minimálně a když už, připlácne to stejně černým neprůhledným pouzdrem. To je sice v balení, na rozdíl od nabíječky, ale nesedí úplně na 100%. U černého telefonu si toho možná nevšimnete, ale u zeleného pak viditelně prosvítají hrany plastového rámu. Ze stejného plastového materiálu jsou i záda telefonu a tak za hlavní plus v konstrukci a designu se dá považovat také ochrana IP68 slibující ponoření do 1,5m hloubky po dobu 30 minut, což je oproti loňským IP54 velmi dobrý posun.

Konečně displej s větší svítivostí

U displeje jsou změny minimální. Díváte se tak stále na 6,67“ OLED panel se 120Hz obnovovací frekvencí, horizontálními 1220 řádky, 12 bitovými barvami a podporou jak HDR10+ či Dolby Vision. Dobrou zprávou je, že tyto HDR režimy pak fungují i v NetFlixu, což rozhodně není u všech telefonů pravidlem. Zdá se však, že u Xiaomi, POCO i Redmi už je tohle jakýsi pomalu zavedený standard. No a co se týká kvality displeje? Barvy jsou pěkné, živé, pozorovací úhly standardně dobré, tohle Xiaomi zkrátka umí. Vylepšil se i jas oproti loňsku, kde výrobce sice deklaruje až 1400 nitů v režimu vysoké svítivosti, ale mně se podařilo naměřit pouze 1288 nitů. I tak je to ovšem vyšší hodnota zhruba o 150 nitů než vloni, takže palec nahoru.

Pořád ovšem počítejte, že je to téměř polovina maximálních hodnot, které jste schopni dostat třeba u Pixelů. Ač jde ale jenom o čísla, subjektivně musím říct, že svítivost se opravdu zlepšila. U displeje pak ještě jedno upozornění. Že trochu zamrzí, že obnovovací frekvence se víceméně u telefonu zasekla na 2 číslech. Buď 120Hz nebo 60Hz. Nic mezi tím a pád dál nečekejte, protože se nejedná o LTPO panel a na baterce je to bohužel znát.

Ve výdrži baterie stále za konkurencí

Už vloni nebyla výdrž bůhví jak světoborná a i když letos POCO zvedlo kapacitu baterie na 6000mAh – to znamená na stejnou kapacitu jako má třeba OnePlus 13 nebo Vivo X200 Pro, rozhodně jejich výdrž nečekejte. V praxi jsem se tak dostával při kombinované spotřebě na 6,5-7 hodin na jedno nabití a to věru moc není, když právě u zmiňovaných telefonů nebyl problém atakovat i 10h hranici. Aspoň se pak zrychlilo nabíjení na 90W, ovšem asi nepotěším ty, kteří čekali v balení nabíječku. Ta od letoška zmizela i u značky POCO? Proč? Inu pravidla EU a tlak na výrobce, aby snížili množství elektroodpadu. Tím pro některé sledující tohoto kanálu explicitně říkám, že nejde o zákaz ze strany EU, ale o sadu pravidel a opatření, kterým výrobci vyhověli cestou nejmenšího odporu a to odstranění obsahu balení bez nutnosti redesignovat celý telefon.

Výkon je tradičně na svou třídu nekompromisní

Samozřejmě nelze vinu svádět jenom na displej. I 4nm procesor Mediatek Dimensity 8400 Ultra, kterým je telefon osazen, si vezme svou notnou porci energie. Na druhou stranu byl jasný důvod, proč je zde tento procesor a to je monstrózní výkon na svou cenu. Vemte si, že se díváte na telefon pod 10 tisíc korun s výkonem přes 1,6 milionu bodů v Antutu benchmarku. To je zhruba 2,5násobný výkon jako má Galaxy A55. Je tedy jasné, že všechny hry si telefon dává s prstem v nose i na vysoké detaily. Ať jsem pařil základní hry typu Asfalt, ale i ty náročné jako Diablo Immortal či Genshin Impact, ani jednou jsem nezaznamenal nějaký drop framu nebo že by se telefon vlastně vůbec zadýchal.

A potvrzují to i benchnmarky. Podívejte se do následující galerie na test udržitelnosti výkonu procesoru. Stále se s mírným kolísáním drží v horních patrech tabulky. Za mě tedy jednoznačně paráda nejen pro letošek, ale i pro spoustu dalších let. A když jsou plynulé hry, je jasné, že i zbytek prostředí. Aby ne, když je zde 12GB operační paměti a 512GB úložiště typu UFS 4.0 a žádný slot na paměťovky, kam by půlka lidí strčila pomalou kartu a pak si stěžovala na zpomalený telefon. Nene, vše se pěkně podřídilo rychlosti.

HyperOS 2.0 aneb reklama, kam se podíváš

Po softwarové stránce tepe v telefonu pochopitelně Android 15, tentokrát s nejnovější nadstavbou HyperOS 2.0, což je vlastně převlečené MIUI, ovšem s notnou dávkou moderních trendů v rámci zaoblování hran. Pokud jste na toto prostředí zvyklí, budete asi v pohodě. Mně to ovšem vždycky chvíli trvá, než se přeorientuju hlavně v ovládacím centru, kde mi dost chybí názvy ikon a spousta lidí by mohla chvíli tápat než se naučí, co která ikona znamená. Některé jsou intuitivnější, některé méně a hlavně na každém telefonu Xiaomi jsou ve výchozím stavu při vybalení a nastěhování se do telefonu jinak poskládané. Doporučuji si tedy přenastavit k obrazu svému. K tomu si ovšem budete muset přenastavit možná i trochu víc věcí, protože aby tento telefon mohl být tak levný, Xiaomi si to musí zaplatit z jiných zdrojů a tím je nejspíš příjem z reklamy. Předinstalovaného balastu tu tak najdete požehnaně, ale některý je i trochu víc zažraný v systému. Třeba hned na začátku máte natrvalo v notifikačním centru nastěhovanou aplikaci Mi Video.

Prostředí telefonu, balast a benchmarky

Ta se sice tváří jako krásný rozcestník mezi videi uloženými v telefonu a těm v online prostředí. No jo, ale jakýmsi divným způsobem emuluje videa z TikToku, ke kterým cpe nejspíš vlastní Xiaomi reklamu, za kterou inkasuje peníze. A aby toho nebylo málo, ještě vám i mezi seznam vašich videí nacpe další reklamu. A to se ani nebavím o tom, že když tuto aplikaci zapnete, šup a reklama a pak teprve můžete pokračovat do ní. Bohužel některý tento balast nejde standardní cestou ani odinstalovat a můžete jej maximálně deaktivovat. Stejně tak otravná je i aplikace GetApps, která se vám snaží do notifikačního centra zas doporučit kdejakou béčkovou aplikaci, za kterou si jejich výrobce u Xiaomi zaplatí. A zase jí nemůžete odinstalovat, ale můžete jí zakázat odesílat notifikace. Škoda, možná tohle je pak ten zbytečný balast, který vás okrádá i o nějaké to procentíčko baterie, když běží někde na pozadí. Nemá asi cenu se za ta léta více hrabat do detailu v tom, co bylo asi už 100x řečeno, takže shrnu to tak, že balast tu je, odinstalovat se některý dá, jiný zakázat a tak nějak vás musí hrát u srdce, že máte nabušený telefon po hardwarové stránce za relativně směšnou cenu a výrobce si snaží dohnat ušlý zisk někde jinde. Někdo se s tím popasuje a někdo ne.

Na kvalitní fotoaparáty v rozpočtu moc nezbylo

Kde už ale je oprávněný ústupek jsou fotoaparáty a ani letos tomu není jinak. Za normální situace bych byl asi více kritický, ale tady je potřeba se podívat o jaký telefon jde svým zaměřením. Tím mám na mysli, že asi nemá cenu terénnímu autu vyčítat, že neumí jet 250km/h po dálnici jako limuzína, protože jeho síla tkví někde jinde. I tak je tomu právě u POCO X7 Pro. Fotoaparáty u herních telefonů zkrátka nehrají prim a tak se díváte na dvojici 50MP hlavního senzoru doplněné ještě tím nejzákladnějším 8MP šírem a výsledky jsou předvídatelné.

Za ideálních světelných podmínek dostanete z hlavního senzoru ucházející snímky

I když musím uznat, že mezigeneračně jde u hlavního foťáku o lehce větší senzor. I tak ovšem počítejte s tím, že z jakéhokoliv telefonu kolem už třeba 12 tisíc v podobě Nordu 4, Xiaomi 14T či dalších dostanete o mnoho lepší snímky. Lepší snímky dostanete i z A55 a to jak na šíru, tak i na hlavním objektivu. Někde se zkrátka ten rozdíl pochopitelně projevit musí. U 8MP širokoúhlého objektivu je asi jasné, že limitujícím faktorem je právě ono rozlišení, jakož i pidi velikost senzoru a tak fotky jsou takové, že jsou a že i na displeji telefonu poznáte, že to žádná hitparáda není.

S nočními fotkami už kvalita na hlavním senzoru klesá

Ostrosti, aby člověk kdekoli na fotce pohledal a tak vás snad může jedině těšit, že za dobrých světelných podmínek vychází aspoň nějak slušně dynamický rozsah a že sem tam ze stínů něco vyleze a když nefotíte vyloženě do sluníčka, dá se na fotce i něco vidět. V protisvětle už fotka chytá podivné nádechy do různých barev a vůbec nekonzistence v obou fotoaparátech je asi něco, co si výtku zaslouží. Vyvážení bílé tak lítá mezi objektivy jednou tak jednou tak. Nutno podotknout, že hlavní senzor už pochopitelně poskytuje lepší snímky, ale zázraky od něj nečekejte. Vlastně asi od tohoto senzoru dostanete zhruba to, co na jiných telefonech od často kritizovaného širokoúhlého. Portrétní fotky ty jsou doslova pro zasmání, protože jednak je pleť nepřirozeně vyhlazená, detaily ve středních tónech, kde je pleťovka, jsou dost měkké a uměle rozostřené pozadí za mnou vypadá asi tak, jako kdybych si stoupnul před nějaké umělé pozadí. A to se nebavím o chybách v umělém rozostření, jako je třeba v dolním levém rohu fotky. To už je skoro lepší i selfie přední kamerou. 

Širokoúhlý senzor ztrácí hlavně v nočních scénách

Sice chyb požehnaně, ale aspoň není tak umělé. Samostatnou kapitolou jsou pak noční fotky. Samozřejmě, že z hlavního foťáku vypadají o parník lépe a dokonce někdy i použitelně, ale nesmíte se moc zaměřovat na detaily, kdy je třeba hezky u Churchilla vidět, jak si postprocessing často domýšlí a někde to holt nevyjde. Kde jsem se ale od srdce upřímně zasmál byla fotka Prašné brány na širokoúhlý senzor. Ta totiž v podání kreativního dopočítávání toho, co tam není dopadla jak Gargamelův hrad. No a když jsem takhle ohodnotil foťáky, je vám asi jasné, že dost podobné je to i ve videu. Schválně se mrkněte do naší video recenze na YouTube.

Prohlédněte si kompletní fotogalerii z POCO X7 Pro

Herní fandové budou nadšeni

To, že kritizuju telefon za foťáky je pochopitelné. To, že jej kritizuji tak moc za foťáky je také pochopitelné. Vždy jde o to, co za své peníze dostanete. Jít o telefon za 5 tisíc, asi bych nad tím mávnul rukou, ale bavíme se o jednou tak dražším telefonu a tak je laťka hodnocení logicky posazená mnohem výš. Stejně tak jako telefon dostal za svou cenu absolutní pochvalu za výkon korunovanou neméně skvělou pochvalou za chlazení, kde strčí do kapsy kdekoho, klidně dvojnásobně dražšího, je zase logické, že se to projeví někde jinde. Představte si, že jste totiž konstruktér telefonu, který dostal 10 tisíc korun a musí namixovat součástky tak, aby vyrobil telefon. Když utratíte většinu rozpočtu za procesor, osadit už musíte horší foťáky. Nebo uděláte skvělé foťáky, ale na výkon už moc peněz nezbyde. Na vás, jako na konstruktérovi, tak je, udělat telefon, abyste našel dostatečně velkou cílovou skupinu zákazníků. A přesně pro tu je dnešní POCO X7 Pro.

POCO X7 Pro je k dostání ve 3 barevných kombinacích

Nemá cenu tedy žehrat nad reklamami v uživatelském prostředí nebo na mizerné foťáky. Jasný záměr POCO X7 Pro je skvělý telefon na hry. A do takového telefonu musíte dát co nejlepší displej, procesor a potažmo ještě reproduktory. Ty jsou mimochodem hlasité, procesor je za svou cenu prvotřídní a displej se 120Hz je nedosahuje sice špičky jako 3x dražší ROG Phone, ale ve své třídě se jedná rozhodně o nadprůměr. Ač jsem tedy POCO X7 Pro možná chvílemi vláčel, hlavně v kategorii reklam a foťáku bahnem, rozhodně musí zaznít, že jde o skvělý telefon a naprosto splnil má očekávání, které jsem do něj vkládal. To, že to ale není telefon pro každého, to je pravda a vy si musíte odpovědět, jestli jste jeho cílovou skupinou. Pak vám splní vše do posledního puntíku. Jeho běžná cena je 9.990Kč, ale v zaváděcí akci jej do 15.1. seženete za 8.990Kč. A koupil bych si jej? Upřímně za plnou cenu asi ne, protože se nebezpečně blíží ceně, kde šlo sehnat už i Xiaomi 14T. To sice má o nějakých 20% horší výkon, ale zase násobně lepší foťáky a zrovna pro mé potřeby jde o vyváženější telefon. Pokud vám jsou ale foťáky jedno, berte letošní X7 Pro všema deseti. Budete maximálně spokojeni.