Za těch pár let, kdy je s námi značka Poco jsme si tak nějak zvykli, že Poco je takový OnePlus od Xiaomi. To znamená značka, která dokáže přinést pár zajímavých specifikací z vlajkových telefonů, ořezat pozlátko a představit hodně nabušený, ale přitom vcelku levný telefon. No jo, ale OnePlus už dávno není „flagship killer“ a Poco začalo vystrkovat také pěkně růžky, protože telefon, který právě držím v ruce už není nějaká ořezaná vlajka. Poco F7 Ultra je nejodvážnější a zatím také nejvlajkovější a také i cenově posazený nejvyšší telefon výrobce. Tak se pojďte podívat, jestli za to stojí anebo ne.
Co nebo kdo je vlastně Poco?
Poco představilo před nějakými 10 dny své 2 klíčové modely. F7 Pro a F7 Ultra. První jmenovaný už recenzi má a na ten se zaměřte hlavně ve chvíli, pokud hledáte cenově hodně atraktivní telefon s loňskými specifikacemi kolem 13 tisíc korun. Dnešní F7 Ultra útočí s cenou 20 990Kč téměř na mety nejvyšší, ale až do konce dubna platí startovní zaváděcí cena 18 990 Kč a navíc ještě 2,5 tisíce výkupní bonus. Teoreticky se tak jste schopni dostat na hodně atraktivní cenu. F7 Ultra přichází ve 2 provedeních, černá a pak kanárkově žlutá, což kdybyste náhodou Poco někdo neznali, jde v kombinaci s černou o typické 2 barvy tohoto výrobce. A jestli vůbec neznáte Poco a náhodou byste se této značky obávali, tak nemusíte. Poco je dceřinou značkou Xiaomi asi tak jako naše česká Škoda je dceřinou značkou německého Volkswagenu.
Jak se mezi sebou liší nižší a vyšší model?
POCO F7 Ultra
POCO F7 Pro
Celkově tak za design musím říct, že jde o celkem povedený telefon, který díky rovným bokům padne dobře do ruky, neklouže ani málo, ani moc, s pouzdrem se pochopitelně grip ještě vylepší a kdybych mu měl snad něco jediného vytknout, úplně mi nevyhovuje užší provedení bočních tlačítek
Kovový rám a skleněná záda
Doufám, že obavy se teď rozplynuly můžeme krásně pokračovat plynule v obsahu balení a designu. Z balení už tradičně v EU zmizela nabíječka, zachoval se pouze telefon, datový kabel a černé neprůhledné silikonové pouzdro, které vám totálně zakryje kompletní barevné provedení, takže ve finále asi bude možná úplně jedno, kterou barvu zvolíte. Z pohledu designu se pak díváte na telefon vycházející z v Číně na podzim představeného Redmi K80 Pro a konečně po letech tak i u nás dochází k vizuálnímu sjednocení i s nižším Poco F7 Pro (v Číně Redmi K80). I když pár rozdílů zde najdeme, jako třeba kovové tělo v kombinaci se skleněnými zády oproti plastovému tělu v Poco F7 Pro. Přední stranu kryje Poco Shield Glass, alternativa ke klasickému Gorilla Glass pravděpodobně z důvodu úspory nákladů a docílení co nejaktraktivnějšího poměru ceny a výkonu. Celkově tak za design musím říct, že jde o celkem povedený telefon, který díky rovným bokům padne dobře do ruky, neklouže ani málo, ani moc, s pouzdrem se pochopitelně grip ještě vylepší a kdybych mu měl snad něco jediného vytknout, úplně mi nevyhovuje užší provedení bočních tlačítek. Ta by mohla být vzhledem k rovným bokům trochu širší. To je ale drobný detail. Poslední 2 věci do konstrukce musím ještě říct, že místo rychle se rozšiřující certifikace IP69 se musíte spolehnout jen na standardní IP68 slibující 2,5m hloubky po dobu 30 minut a pak pro někoho možná podstatná věc a osobně by mi to také chybělo – telefon nepodporuje eSIM a musíte si tak vystačit případně jen s dvěma fyzickými kartami v duálním slotu. Se službami typu Airalo či SIMka od Revolutu při cestování do zahraničí tak máte smůlu a musíte si vždy sehnat fyzickou kartu. Není to sice zásadní problém, ale přece jen u 20tisícového telefonu mě to mrzí asi víc než ona IP69 nebo že tu není infraport.
Skvělý 12bitový displej s velmi dobrou svítivostí
Kde se ovšem Poco vyznamenalo je displej a tady nemám absolutně co kritizovat. Dostanete velmi dobrý 6.67“ OLED panel s nadstandardními 12bitovými barvami a při 1440 řádcích i krásně jemných 526 bodů na palec. Samozřejmostí je 120Hz obnovovací frekvence, podpora Dolby Vision i HDR10+ a obojí pak funguje i v NetFlixu. Velmi dobrá je i maximální svítivost v automatickém režimu, kde se mi podařilo naměřit 1527 nitů. Není to sice slibovaných 1800, ale to už je takový oblíbený kolorit všech značek uvádět trochu vyšší čísla. Důležité je, že na přímém slunečním světle jsem neměl s čitelností sebemenší problém. Snad jediné, co byste možná mohli telefonu vytýkat je ohledně obnovovací frekvence jednak absence LTPO a tím pádem neschopnost pádu na 1Hz kvůli šetření baterky nebo naopak někteří, kdo vnímali Poco jako herní značku, pár těch herních vychytávek. Tím mám na mysli hlavně to, že Poco jako jediná u nás oficiálně přítomná další značka dokázala konkurovat ROG Phonu se svými GT modely, ale ty se tak nějak potichu vypařily.
120W vám dobije telefon pod 30 minut
Poco F7 Ultra je tak spíš opravdu telefon mířící na všeobecnější použití než jako dedikované herní monstrum. Právě ale ono LTPO by se ale vzhledem k baterce hodilo. Ta sice narostla kapacitou na 5300 mAh, ale jednak to není typických 6000 mAh jako u konkurence, kde se u podobných telefonů letos standardizuje pomalu kapacita a jednak Xiaomi neoplývá extra optimalizací baterií. V praxi jsem se tak dostával nejčastěji někam kolem 6,5-7 hodin zapnutého displeje na 1 nabití a to je takový nižší průměr při této kapacitě. Na druhou stranu Xiaomi disponuje 120W rychlostí nabíjení, která dokáže s podporovaným Xiaomi adaptérem vrátit baterii plnou kapacitu pod 30 minut a to je zase něco, o čem si může nechat konkurence jenom zdát. Aspoň za tohle teda velká pochvala. Alternativně pak můžete dobíjet i bezdrátově 50W a dobrou zprávou je, že tohle není nějaká teoretická slibovaná hodnota jako u konkurence, kde vám klidně nabídnout nabíjení „1KW“, ale když si chcete sehnat odpovídající stojánek, máte smůlu. Xiaomi slibuje 50W a stojánek se dá kolem tisícovky dokoupit.
Pro maximální rychlost nabíjení doporučuji přikoupit tyto 2 produkty
Nejrychlejší procesor s nejrychlejším úložištěm na trhu
Po hardwarové stránce nic lepšího, než právě vidíte v F7 Ultra, momentálně dostat nemůžete. Tím pádem asi chápete, že mluvím o Snapdragonu 8 Elite doplněného buď o variantu 12/256GB nebo 16/512GB, ale protože momentálně probíhá právě ona prodejní akce na vyšší variantu, za cenu nižší, nedává logicky smysl kupovat základní model. Úložiště je pak typu UFS 4.1 a tak je jasné, že dostáváte naprosto nejnabušenější hardwarové combo současnosti na Androidu. Když jsem ale mluvil u displeje o tom, že Poco F7 Ultra neberte jako úplně konkurenci pro ROG Phone 9 family a neberte jej čistě jako ultimátní herní telefon, potvrzuje se to i tady u hardwaru. V telefonu totiž nedostanete absolutní špičku v chlazení jako u ROG, ale spíš tak třetí nejlepší chlazení. Krásně to potvrzují výsledky jak CPU throttling testu, kde vidíte úvodní sešup dolů a pak throttling a i 3D mark z pohledu grafického výkonu prostě dosáhl takového průměrného skóre telefonů s tímto typem procesoru.
Jak si vede telefon v benchmarcích?
Inu, letošní Elite prostě hodně topí a pokud jej chcete uchladit, musíte si připravit enormní odpařovací komory. Takový je život. Na druhou stranu třeba Genshin Impact jsem hrál bez problému bez záseků i s telefonem v pouzdru. Ještě jednu hardwarovou věc pak musím ocenit a to kompletní podporu všech Wi-Fi formátů včetně 6e nebo 7. Jestli tedy máte doma router s Wi-Fi 7 a k tomu rychlý internet, právě takový Genshin Impact jsem měl v telefonu stažený opravdu rychle a zajímavé bylo, že zatímco jiné telefony právě při stahování Genshinu topí víc než při hraní, F7 Ultra se zahřála oproti konkurenci o parník míň.
HyperOS 2, 4 roky velkých aktualizací a 6 let bezpečnostních záplat
Po softwarové stránce telefon běží na Androidu 15 s HyperOS 2. generace a slibuje 4 roky velkých aktualizací a 6 let bezpečnostních záplat, což musím uznat, že sice to není 5, ale 4 je pořád takový velmi slušný sweet spot, s kterým se dá žít. A co je HyperOS? V podstatě staré dobré MiUI v novém kabátku. To staré dobré dávám malinko do uvozovek, protože staré dobré je slovní spojení a myslel jsem to tak, že zásadní změny nečekejte. Zleva stále stahujete notifikace, zprava ovládací centrum, v telefonu už je konečně i možnost propojení i s tablety od Xiaomi z pohledu vzdáleného ovládání, kopírování fotek atd – tohle je opravdu fajn. Takový záblesk ekosystému alá Apple a záměrně zdůrazňuji záblesk, aby mne někdo nechytal za slovo. Pochopitelně, co mne vždycky tak trochu odradí je v Xiaomi typická reklama a nevím, kolikrát ještě to budu já či jiní recenzenti vytýkat, než konečně Xiaomi pochopí, že mu tohle možná na našem trhu víc škodí než prospívá. Třeba typické Mi Video, které má sdružovat vámi natočená videa, ale mezi ně vám cpe reklamu. Jasně, můžete používat jiný přehrávač, můžete se reklam zbavit, ale proč, když jsme u telefonu za 20 tisíc. Holt, tohle je prostě daň za cenově agresivní telefony. Jak říkám, vykopat se to ale dá.
No a v rámci AI funkcí je tu pochopitelně Gemini, který je někdy chytřejší, někdy hloupější. Je to prostě Gemini… Circle to Search je samozřejmostí, mazání některých objektů z fotek funguje někdy lépe, někdy hůře, ale u vlajkových Samsungů to je za mě stále lepší, ale zase na druhou stranu Xiaomi umí aspoň proprietálně řešit live simultánní překlad, což zas neumí v češtině Samsung ani Google. Jestli tedy nejste jazykově vybaveni a chcete cestovat do zahraničí nebo cestujete tam, kde neumí naopak oni třeba anglicky a hovoří jen místním jazykem, může se to hodit. Pochopitelně není to 100% a třeba s místopisem si to někdy úplně nerozumí, ale někdy zase jo. Třeba Štýrský Hradec to do německého Graz přeložilo bez problému, ale u menších měst byste možná mohli narazit.
Kompletní trojice fotoaparátů pod kapotou
U fotoaparátů se můžete spolehnout na kompletní svatou trojici šíra, hlavního a 2,5 násobného teleobjektivu, který sice neoplývá nějakým extra zoomem při 60mm, ale na druhou stranu dokáže zaostřit i na hodně krátkou vzdálenost, čímž dosáhnete opravdu krásných fotek s přirozeně rozostřeným pozadím. Začnu ale pěkně popořadě od šíra nebo ultrašíra, co je vám bližší. To je trochu netypicky 32MP s velikostí senzoru 1/3.42“, což asi chápete, že není největší senzor. Na druhou stranu neohrnujte tak úplně nos, protože máte 3 kompletní foťáky letos s nejlepším procesorem s 512GB úložištěm UFS 4.1, 16GB RAM za cenu 19 tisíc a ještě s bonusem na výkup. Teoreticky se tak dá předpokládat, že šíro bude do počtu, hlavní ujde a teleobjektiv na tom bude podobně jak šíro. Já ale musím říct, že mne Poco F7 Ultra překvapilo v pozitivním slova smyslu. Jasně, není to Xiaomi 15 Ultra, ale to jsem ani nečekal.
Šíro tak za dne poskytuje vcelku ucházející fotky s dostatkem dynamického rozsahu, slušným barevným podáním a překvapivě i ostrostí. Mnohem lépe si poradil tento objektiv třeba u dlažby ve Florentinu, kde jsem dělal fotky asi posledních 10 telefonů v různých cenových kategoriích. Jasně, ve stínech na stejné fotce už je to mnohem horší a večerní fotky opravdu ničím zázračným také neoplývají. A taky mimochodem mu chybí autofocus. Hlavní fotoaparát už je na tom o poznání lépe s velmi dobrým dynamickým rozsahem a i když bylo ve většině případů za mých víc jak 400 fotek hnusně, pořád je i v šedých, někdy i celkem jasných mracích patrná textura.
A když náhodou bylo modro, neměl tendenci tuto barvu ani nijak zásadně zvýrazňovat. Dá se tak říct, že fotky z F7 Ultra jsou velmi realistické a to dokonce i u tohoto západu slunce, kdy ona scéna opravdu tak vypadala. Večerní fotky jsou pak v rámci průměru své kategorie a naprosto odpovídají ceně. To znamená vyšší kvalita než u telefonů kolem 12-13 tisíc jako A56, ale OnePlus 13 to není a X200 Pro už vůbec ne. Spíš tak kvalita základního Samsungu S25. U teleobjektivu, jak už jsem říkal, musím pochválit hlavně minimální ostřící vzdálenost a konzistenci s hlavním fotoaparátem. Alternativně u tohoto objektivu můžete použít i dvojnásobný digitální výřez s pochopitelnou ztrátou kvality, která se projeví hlavně v noci.
Zatímco na nativních 60mm je s přimhouřenýma očima fotka ještě použít, na 120mm už je to v noci bída. Na druhou stranu za dne je sice výřez lehce měkčí, ale obstojně použitelný. Portréty zadní kamerkou jsou fajn, přední už je notně slabší a fotky působí hodně přeprocesovaným dojmem. No a video? Mrkněte sami do naší videorecenze na YouTube.
Prohlédněte si kompletní fotogalerii pořízenou na Poco F7 Ultra
Vyplatí se koupit?
No a jsme v závěru, kde jsem snad nezmínil i velmi hlasitou dvojici stereo reproduktorů, které sice nejsou nejbasovější, ale aspoň hrají nahlas. Stejně tak s kvalitou hovorů jsem neměl problém a pokud jsem něco konkrétního dnes neřekl, fungovalo to prostě dle očekávání a nebylo to potřeba zmiňovat. No a jaké jsou moje pocity z telefonu a celkově, koupil bych si jej? Jak už jsem říkal v recenzi F7 Pro. Já stále Poco vnímám jako budgetovou značku a s nostalgií vzpomínám na první a nabušený F1, který se dal sehnat za nějakých 9 tisíc korun a tak vnitřně hodně bojuju s tím dát 19 tisíc korun za značku Poco. Přece jen 20ti tisícová hranice je hodně psychologická. Už jste u částky, kde se nerozhodujete jako u telefonů za 5 tisíc nutně o každé tisícovce a jste ochotni si asi pár tisíc sem, pár tisíc tam připlatit, když buď dostanete něco navíc nebo koneckonců si připlatit i za brand.
Poco F7 Ultra je k dostání ve 2 barevných provedeních a 2 kapacitách
Nebavím se teď o Applu, ale o Androidu, kde za hodně atraktivní cenu je letošní 13R nebo si naopak připlatíte pár kaček na OnePlus 13 nebo něco od Samsungu. Tím nemyslím vůbec, že F7 Ultra je špatná, vlastně ba naopak a vyčíst se jí prakticky dá objektivně jen ona absence eSIM jako zásadní nedostatek, protože jinak opravdu ani není co. Vezměte si, že nabíječku do balení už dnes nedává prakticky nikdo, aspoň IP68 tu je, displej je skvělý, hardwarová specifikace úžasná, baterka je průměr, nabíjení prvotřídní, podpora aktualizací velmi slušná, stejně tak na svou cenu hodně slušné kombo foťáků a že selfie kamerka je "meh" – no, kde není, když je to často nejvíc opomíjená kamera a software je takový, jaký je? Zlepšuje se a pokud vy jste na něj zvyklí z předchozích telefonů, jako výtku to asi brát nebude. Já se přiznávám opakovaně v každé recenzi, že do mých oblíbených zrovna nepatří a zrovna kvůli software bych preferoval jiné výrobce, ale to je zrovna můj subjektivní pocit, který vy můžete mít jinak. Tak či tak všechny výtky drtivě předčí pozitiva a i když je Poco F7 Pro rozhodně výhodnější volbou, absolutně se nemusíte bát jít ani do F7 Ultra, pokud jste v míru se všemi přednostmi i nedostatky, které jsem já dneska zmínil.
