Design Huawei, jakožto čínská značka, designuje svoje telefony primárně na svůj vlastní trh. Tam má totiž své nejvěrnější zákazníky, a tak je logické, že jejím preferencím bude přizpůsoben i design. Ať už ovšem máte na design jakýkoli názor, jisté je, že řemeslné zpracování telefonu je naprosto prvotřídní, koneckonců, jak už jsme u Huawei zvyklí. Nikde nic nevrže, všechno sedí na milimetr přesně až na jeden úsměvný detail – nesymetricky nalepená fólie na displej a zjevně jde tak asi o jeden z mála prvků, který v dnešní továrnách na mobily ještě dělá člověk. Sledujte video recenzi modelu Huawei nova 10 Pro Zpět ale ještě k designu, který je tradičně krásně tenoučký a není divu. Uvnitř je totiž „pouze“ 4500 mAh baterie, což na velikost displeje 6,78" je, vzhledem k baterce, docela na pováženou. A asi čekáte, že teď budu telefon plísnit za výdrž a ono ne. Výdrž vám jednoduše vyrazí dech. 7 a někdy až necelých 8 hodin zapnutého displeje nebyl zkrátka problém, a tak si asi dokážete spočítat, že při lehce střídmějším používání dá tenhle telefon s prstem v nose klidně i 2 dny. A komu ne, ten má k dispozici přímo v balení 100 W originální nabíječku, která dokáže telefon vrátit na plnou kapacitu zhruba za půl hodinky. Vlastně jedna jediná nevýhoda, že bohužel jde, stejně jako třeba u OnePlus, o proprietární nabíjecí protokol a tak pokud budete chtít dosáhnout plné rychlosti nabíjení, vždy je potřeba kupovat ideálně originální nabíječku Huawei. Displej Displeje ve svých telefonech měl Huawei vždy na velmi vysoké úrovni a to platí i tady. Já osobně sice nejsem úplně zastánce zahnutých řešení kvůli nechtěným dotykům a často horšímu ovládání prvků na krajích obrazovky, ale v případě Huawei nova 10 Pro je zahnutí příjemně decentní, že ani s jedním jsem neměl problém. Jinak jde o krásný 6,78" OLED displej s dvanácti sty horizontálními řádky, velkou svítivostí na sluníčku a podporou HDR10+. Pochopitelně ale, protože se Huawei a USA už pár let nekamarádí, chybí tady certifikace třeba pro Netflix a další streamovací služby a tak si obsah přehrajete bohužel bez HDR. Na druhou stranu to je něco jako 60Hz displej u iPhonu 14 – dokud nezažijete 120Hz, alias tady HDR, tak vám chybět nebude. Výkon Naštěstí oněch 120 Hz u Huawei nova 10 Pro zažijete, a tak je používání telefonů, co se týká plynulosti opravdovým zážitkem. Vlastně i přemýšlím, kdy jsem naposled viděl na Androidu tak plynulý telefon. O to je to pozoruhodnější, když hardware není ani tak extra „našláplý“. Snapdragon 778 opravdu není žádný trhač asfaltu. Na druhou stranu, když stejný procesor letos nasazoval Carl Pei do svého Nothing Phonu, obhajoval to tím, že jde o nejlepší procesor z pohledu kombinace výkonu a spotřeby. A to se už u zmíněného telefonu potvrzuje dvojnásobně. Chybějící Google služby vyřešíte jednoduše Pokud tedy hledáte ideální telefon v poměru výkonu, výdrže a designu, může být Huawei nova 10 Pro skvělou volbou. Až pochopitelně na jednu věc, což je pro většinu lidí automatická stopka a tím jsou chybějící Google služby. Telefon nicméně stále běží pro Evropu na jádru Androidu s nadstavbou EMUI, takže není problém většinu věcí obejít. O dost se zlepšil obchod s aplikacemi od Huawei, kde je už spousta nativních aplikací, včetně těch českých a ty které ne, na to stačí Petal Search, což je vyhledávač aplikací na alternativních úložištích. Pochopitelně, dá se obejít i Google přes GSpace, ale přece jen kdo by chtěl pouštět aplikaci, aby uvnitř nějaké pouštěl další aplikace. YouTube jde stále vyřešit přes Vanced, aplikace českých bank, snad až na Airbank, jsou přítomny také a placení pomocí telefonu funguje díky spolupráci Huawei a britského Curve. Tam jen stačí dát svou kartu a platit úplně stejně, jako jste zvyklí na svých telefonech s Androidem. Typicky tak zůstávají problémem jen aplikace, které nějakým způsobem využívají přímo prostředí Googlu, což je třeba populární služba pro objednání jídla Wolt. Aplikace padá při sledování kurýra, ale i tuto situaci Huawei vyřešil prostřednictvím vygenerovaného odkazu na ploše, který se tváří jako aplikace, ale jde jen o zavolání prohlížeče a zobrazení webové stránky. Vyřešit jde velká většina aplikací, otázkou je, jaké konkrétní používáte vy a jak moc se vám chce tohle řešit. Pochopitelně ochota řešení úměrně klesá s rostoucí cenou telefonu, a to je vlastně důvod, proč se u nás primárně daří spíš levnějším než dražším Huawei telefonům. Na druhou stranu vše se opravdu lepší a Huawei už si, jen tak mimochodem, nachází cestu i zpátky k operátorům. Abych dokončil kapitolu o výkonu. Troufám si říct, že je telefon ideální kombinace poměru designu, rychlého ovládání, nulového zasekávání a dlouhé výdrže na 1 nabití. Hry si tady zahrajete taky, i když ne na největší detaily, ale zkrátka tohle není telefon, který si kupujete, když je vám 15 let a celé dny na mobilu paříte hry. Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Huramobil [Petr Hudec] (@huramobil) Fotoaparát Na druhou stranu nova 10 Pro může být telefon pro milovníky selfíček. Přední dvojice kamer je totiž v konfiguraci 60Mpx hlavní doplněná sekundárním 8Mpx s jednou malou zvláštností. Nejde o typický širokoúhlý objektiv, jak byste možná čekali, ale o dvojnásobný zoom. Dost těžko říct, co tím Huawei myslel, ale hádám, že když se bude holka malovat, uvidí více detailů, aniž by musela jazykem lízat telefon, ale jiné moc smysluplnější využití tady nevidím. Naopak chleba se láme u hlavního 60Mpx fotoaparátu, který je skvělý a musím říct, že tak dobrý dynamický rozsah a kvalitu detailů jsem na předním foťáku hodně dlouho neviděl. Z výchozího režimu pak můžete ještě trošku oddálit, to pro případ, když byste si chtěli udělat pořádné groupfoto. Zadní sestava je pak v konfiguraci 50Mpx hlavní s pro Huawei typickým poskládáním pixelů RYYB, kde 2 zelené pixely nahrazují 2 žluté a tím pádem dosahuje lepší světelnosti než klasické senzory. Dodavatelem senzorů už není, stejně jako vloni Sony, ale OMNIVISION a zase stejně jako vloni musím říct, že pokud máte podobné senzory, chleba se láme o tom, kolik jste jako výrobce investovali do R&D a tím pádem přeneseně do softwarové úpravy fotek. Ne nadarmo tak jedny z nejlepších fotek vycházejí z Pixelů, iPhonů, Samsungů nebo třeba Huaweiů – Zkrátka z telefonů firem, které mají ohromné prostředky na to, aby zaplatili armádu lidí, kteří chodí, fotí, chodí, fotí a vývojáři pak pečlivě na základě fotek ladí optimální výstupní kvalitu. A ta je tradičně velmi dobrá a na to, že jde o onen OMNIVISION musím pochválit hlavně detaily a fakt pěkný dynamický rozsah, který se projeví jednak při denních snímcích, kdy pořád je třeba v mracích vidět struktura, ale hlavně podívejte se na dynamický rozsah u restaurace Mimino u Žižkovské věže. Samozřejmě i mistr tesař se občas utne, a tak i když v drtivé většině je expozice pěkná, při západu slunce má telefon trochu tendenci se posouvat směrem do magenty. Naopak nepochválit se dá širo, což je typické 8Mpx nejobyčejnější šíro z levných telefonů a je to na něm vidět. Za dostatku osvětlení to jde, večer nejde a pokud jsem chválil na hlavním senzoru pleťovku, tak u Huawei nova 10 Pro je pleťovka většinu času posunutá do zelena a konzistence mezi oběma foťáky tak není nic moc. Video je spíš průměrné, sem tam lehce přeostřuje a na Slow Motion si moc nemyslete, to je při nejlepším případě tak nějak do počtu. Závěrem Huawei nova 10 Pro je rozhodně zajímavý telefon, který už tradičně nejvíc bodů u vás získá ve dvou chvílích. Teď na startu prodeje, když k němu dostanete sluchátka Huawei Freebuds Pro 2 v hodnotě 4 tisíc korun nebo až zlevní. Bez sluchátek je totiž cenovka nasazená zbytečně moc vysoko na 18 tisíc Korun, za které sice dostanete konfiguraci 8GB/256GB, ale marně tak vyhlížím dávné časy, kdy se telefony nova prodávaly pod 10 tisíc korun. Letos ovšem všechno zdražuje. Dolar, od kterého se ceny telefonů odvíjí šel meziročně o téměř 5 korun a je to znát na všem. Holt je potřeba se připravit na nový normál, kdy ani telefony nemohou zlevňovat věčně. A ty, které meziročně nezdraží, tak neupgradují parametry nebo je dost často ještě u nového modelu ošidí. Komu tedy nový model Huawei nova 10 Pro doporučit? Těm z vás, kteří už typicky nechtějí nebo jim nevadí nemít Google. Pak dostanete kvalitně zpracovaný telefon s velmi dobrým displejem, předním i zadním fotoaparátem, velmi plynulým ovládáním, rychlým nabíjením a skvělou výdrží na jedno nabití. Bude vám uvedené stačit? Na to si odpovězte primárně vy sami a schválně mi napište, jak na vás Huawei nova 10 Pro zapůsobila. Pořídili byste si model i bez Googlu? ...
Mluvím o jednom jediném zařízení, které všechny chytré prvky domácnosti propojuje. Mluvím o podivné blikající krabičce s názvem router, která je většinou umístěna někde v komoře, za televizí v klubku kabelů a kterou většinou vyměníme až v momentě, když se nám doma ze všech těch chytrých věcí stanou hloupé. Chápu, není sexy, sama o sobě, na rozdíl od nového mobilu, vlastně vůbec nic nedělá, ale za poslední roky prošla tak překotným vývojem, že se rozhodně vyplatí si přečíst, co se změnilo a proč možná byste měli přemýšlet o upgradu. Pochopitelně způsobu připojení k internetu je dnes celá řada, nejběžnější je buď lokální poskytovatel internetu, O2 či Vodafone, od kterých máme doma modem, router nebo obojí v jednom. Tato krabička pak zajišťuje spojení se světem a většinou se jedná o ten nejzákladnější neboli nejlevnější typ, který zvládne onu přenosovou rychlost, kterou nám náš poskytoval garantuje. Všechno je ovšem fajn přesně do té doby, kdy do jednoho portu zapojíte televizi, další dva porty přivedete dětem do pokojíčku, kde syn hraje online hru a nejlépe u toho streamuje, dcera si povídá přes FaceTime s kamarádkou a manželka kouká v ložnici u žehlení na Netflix. Vy si jako hlava rodiny sednete do křesla a zjistíte, že internet nejede. Omlouvám se předem za použité známé stereotypy a klišé, aby se v dnešní korektní době někdo na mě nezlobil, ale snažil jsem se jen namodelovat situaci domácnosti, kde se hojně využívá internet. To jsem ještě nepokryl další pasivní prvky jako bezpečnostní kamery, ony chytré žárovky, topení na dálku – vše uvedené po malých kouscích vytěžuje router od operátora, který na takový provoz jednoduše není stavěný. Spousta lidí si pak říká, že potřebuje vyměnit telefon, že Netflix v televizi se kouše, že na mobilu má špatnou Wi-Fi, ale on ten problém je většinou v onom opomíjeném levném zařízení. A to jsem ještě nezmínil ani firemní prostředí, kde klidně na jedné takové přípojce sedí 20 lidí, ideálně většina z nich přes Wi-Fi na noteboocích, k Wi-Fi připojené mobily a všem se všechno zpomaluje. Přitom investice do kvalitnějšího routeru není nic, co by pocuchalo domácí či firemní rozpočet. Kvalitní router vám přinese takový nárůst výkonu a pohodlí, že se možná nestačíte divit. 5 tipů, proč vyměnit váš router Sjednocení všech routerů do jedné Dnes mám pro vás routery dva. Oba typy jsem si pěkně poctivě koupil a po natočení videa a sepsání recenze je rovnou zařadím do našeho firemního prostředí hned z několika důvodů. Hlavní ASUS ROG Rapture GT-AXE11000 bude hlavní router starající se o komunikaci mezi modemem od Vodafonu, dřívějšího UPC a další 3 kusy ASUS TUF-AX3000 V2 se pak postarají o vykrytí hluchých míst, kam GT-AXE11000, byť má svých 8 antén, nedosáhne. Tím se dostávám k prvnímu řešení problému. Sjednocení všech routerů a všech Wi-Fi s názvy Huramobil sklad, Huramobil kancelář, Huramobil studio do jedné jediné tz. Mesh sítě. Dnešní routery mají totiž jednu skvělou vlastnost, a to je právě Mesh technologie. Přímo v nastavení routeru zvolíte jeden jediný hlavní router a k němu následně připojujete, ať již přes kabel či bezdrátově další routery. Ty si pak spolu vytvoří jednu obrovskou Wi-Fi síť fungující podobně jako operátor vašeho mobilního telefonu. Nemusíte tak přemýšlet, ke které Wi-Fi svůj mobil či notebook připojit a přepojovat se na tu, kde máte zrovna lepší signál. O všechno se postará síť routerů s jedním názvem a váš mobil či notebook se jednoduše připojují zrovna k routeru, který má nejlepší signál. A nejlepší na tom je, že do AiMesh sítě můžete připojit jakýkoli ASUS router, který tuto technologii podporuje, to znamená všechny modely s Wi-Fi6, Wi-Fi6E. A není tak nic snadnějšího, než až si v létě vzpomenete, že chcete mít také signál na zahradě jednoduše připojit další router doslova na pár kliků. Všechny routery v síti, vč. například upgradu firmware, pak řešíte z jednoho jediného rozhraní hlavního routeru a pokud máte rádi úplné pohodlí, spoustu toho vyřešíte díky aplikaci ASUS Router. Počet současně připojených zařízení Druhá výhoda je vůbec počet současně připojených zařízení. Možná si ani neuvědomujete, ale pokud má čtyřčlenná rodina dvě televize, čtyři mobilní telefony, čtyři notebooky, čtyři chytré hodinky, nějaký pevný počítač, bezpečnostní kamery, v každém patře bytu chytrý vysavač, chytré žárovky a jakékoli další chytré spotřebiče, není problém, abyste dosáhli na limit maximálně připojených Wi-Fi zařízení k routeru. Ten jednoduše pak další takové spojení už nepřijme. Proč? Protože jeho obvykle nízký výkon není na takovou zátěž dimenzovaný. V takovém případě je potřeba si rozmyslet, jak velkou domácnost či firmu máte. V případě základních routerů od operátora může být limit klidně pouhých 10 zařízení, v případě ASUS TUF-AX3000 až 30 zařízení a GT-AXE11000, jako high-endové zařízení, jich zvládne najednou obsloužit až 64. A to už klidně může přijít nějaká návštěva třeba na LAN party. Pochopitelně uvádím limity maximálně připojených zařízení skrz Wi-Fi a nikoliv kabelu. Pokočilé možnosti nastavení služby Quality of Service Třetí výhodou novějších routerů je mnohem pokročilejší možnosti nastavení služby Quality of Service (QoS). Jestli vás štve, že se vám seká Netflix, protože vaše ratolesti stahují přes Torrenty filmy, není nic jednoduššího než zapnout službu QoS. U starších routerů bylo nastavování této služby celkem otravné, protože jste museli mít hlubší ponětí o síťových protokolech a portech, ale dnes už je i tato věc mnohem jednodušší. Stačí službu QoS aktivovovat a říct routeru, jestli má dávat prioritu hrám, streamováním médií, brouzdání po webu nebo třeba práci z domova či domácímu učení. Pochopitelně pro starou školu je možnost pořád staršího nastavení omezení limitu uploadu i downloadu pro každého klienta. Vše se dá zvládnout úplně v pohodě z gauče z aplikace ASUS Router. Můžete klidně nastavit pravidelné hodiny, kdy mají jít děti povoleno používat internet v týdnu, o víkendu, přiřadit každému dítku jeho zařízení, a dokonce povolit či zakázat obsah, který mají povoleno sledovat. Je to tak jednoduché, že to zvládne i počítačově méně znalý člověk. Extrémní rychlost Tím se dostávám ke čtvrté výhodě a tím je konečně samotná rychlost. Starší typy routerů fungují pouze v jednom jediném pásmu 2,4GHz, novější v 5GHz pásmu, ještě novější v pásmu 6GHz a třeba nejnovější GT-AXE11000 umí zvládnout i nejnovější Wi-Fi 6E. Nevíte, o co jde? Nevadí, hned vysvětlím. Čím nižší pásmo neboli číslo, tím delší dosah ona síť má, ale negativní vlastností je pak kapacita a rychlost. A platí to zase naopak. Wi-Fi 6E má sice menší dosah, ale zase je oproti 2,4GHz mnohonásobně rychlejší. A buďte si jistí, že rozdíl poznáte na první pohled. Třeba při simulovaném testu rychlosti na iPhonu 14, bylo už jen pouhé 5G připojení skrz nový GT-AXE11000 vs starší ASUS RT-AC1200U téměř dvojnásobně rychlé. A nejde jen o rychlost, ale i odezvu. Jakékoli hraní her nebo jen obyčejné brouzdání po internetu poznáte jak v rychlosti načítání samotných stránek, tak i s jakou rychlostí pak stránky reagují na vaše pouhé kliknutí. V brouzdání po webu je to rozhodně mnohem příjemnější a ve hrách, teda hlavně ve střílečkách je následně rychlá odezva přímo nutností. Zde už pak záleží, jestli se spokojíte s už tak mega rychlým Wi-Fi 6, nebo jestli zkrátka chcete to nejlepší z nejlepšího s názvem Wifi 6E. Rychlost ovšem musí podporovat i vaše zařízení, což takový iPhone 14 Pro ještě není, ale třeba ROG Phone 6, Galaxy S21 či Galaxy S22 Ultra, Pixel 6 a další bezpochyby ano. Pak dostanete ještě rychlejší přenosy nebo kratší odezvu a pak už se vyplatí připlatit i na GT-AXE11000 oproti TUF-AX3000. A to jsem neprobral ještě kabelové připojení. Oba routery totiž nabízí přímo dedikované 2,5Gbps porty a pokud by vám byly i ty málo, ASUS nabízí ještě jeden brutálnější router s označením ASUS ROG Rapture GT-AXE16000, kde dostanete rovnou 10Gb ethernet porty. AI ochrana Pátou nespornou výhodou je pak AI protection. Možná se vám zdá jako zbytečnost, ale to je pojistka taky přesně do té chvíle, než vám vítr sebere střechu nebo sousedova pračka vytopí byt. A já s tím mám i čerstvou zkušenost, kdy nám Ransomware DeadBolt napadl v létě firemní NAS a zahesloval veškeré dokumenty na disku. Neříkám, že je dobré se spoléhat na jedno jediné řešení, ale jakýkoli stupeň ochrany navíc se rozhodně počítá. Co rozhodně považuju za pozitivní je nově možnost scanu nastavení routeru. Nevím proč, ale ve výchozím nastavení měly routery ASUS vždy zapnuto UPnP, což je celkem slušná bezpečnostní díra, kterou právě DeadBolt využil. Nová možnost scanu vám tak nabízí „best practices“ oscanovat přesně tyto chyby, vyhodnotit je jako nebezpečné a na vás pak je už takové díry zalepit. Nekončí však jen u toho. Zapnout můžete ochranu proti podvodným phishingovým stránkám, ale i ochranu proti DDoS útokům (kybernetické útoky), spamu, malwaru a dalším nežádoucím věcem, které ve své síti opravdu nechcete. Jak už jsem uvíděl, nic není samospasitelné, ale první vlna ochrany sítě, za kterou jsou všechna vaše zařízení a data je rozhodně naprosto žádoucí věc. Závěrem Původně jsem chtěl dnešní článek pojmout jako recenzi 2 routerů, ale nakonec mi přišlo lepší jít cestou osvěty, že upgrade jedné jediné věci v domácnosti či ve firmě může dramaticky změnit zážitek z používání jakýchkoli zařízení, která komunikují spolu nebo s internetem. Když bych totiž použil analogii k mobilním telefonům, tak dokud nepřejdete z 60Hz na 120Hz, nic vám nechybí. Když budete stát každé ráno na Barandovském mostě hodinu v zácpě, bude vám to připadat normální. Jakmile ale zažijete 120Hz nebo opraví onen most a všechno se najednou plynule rozjede, teprve pak ten rozdíl uvidíte a už se vám tak nějak nechce zpátky. Dnešní článek tak nemá adorovat značku ASUS a zrovna jejich 2 routery, které jsem k nám do firmy zvolil, ale doma mám 2 ASUS routery, ve firmě pár dalších ASUS routerů, a tak už jsem na značku ASUS v routerech za nějakých 15 let zvyklý a konečně došlo i na upgrade firemní sítě. Spojit tak na 500m2 asi 6 různých Wi-Fi sítí do jedné AiMesh sítě, vše spravovat z jednoho místa a posílit zabezpečení mi připadá jako logický krok a úspora času. Pokud by tedy někdo chtěl použít můj scénář jako inspiraci, odkaz na oba dnešní routery plus ty, které používám doma s AiMeshem naleznete níže pod článkem. Neberte tedy dnešní článek jako recenzi. Routery s Meshem totiž má i mnoho dalších firem jako Xiaomi, Huawei, TP-Link a další, ale spíš jako užitečné tipy a uživatelskou zkušenost s upgradem po pár letech. A pokud by vás přece jen recenze jednoho či druhého routeru zajímala nebo byste chtěli vědět něco konkrétního, napište mi níže do komentářů. ...
Když bych měl najít v konstrukci jednu jedinou změnu, je to nový iPhone 14 Plus, který ve dvojici slabších iPhonů nahradil model mini. Jde o identické 2 telefony ve stejných velikostech 6.1“ a 6.7“ displeje, jako jsou verze iPhone 14 Pro. Sám jsem zvědavý, jak si povede model iPhone 14 Plus, který se začne prodávat koncem příštího týdne. Podle prvotních ohlasů to na zázračnou poptávku po větší čtrnáctce nevypadá, a naopak se zdá, že prodeje telefonu zamíří někam na úroveň modelu iPhone 13 mini. Není divu, mísí se zde 3 faktory. Jednak jde designově už o 3 roky stejný model, loňská mrzká inovace letos ještě zpomalila a větší iPhone 14 kromě většího displeje prakticky nic navíc nenabízí. Navíc za psychologickou startovní cenu 30 tisíc korun najdete na trhu mnohem více atraktivních produktů. Co už ale oba telefony mají společného, a to i se svými předchůdci, je stejný design matných rámečků nebo lesklých zad. K dispozici jsou ve stejných paměťových kapacitách, pořád je zde pomalý lightning port, stejně rychlé nabíjení, stejně vystupující modul zadních foťáků a upřímně pochybuju, že by vůbec někdo poznal, že jsou nepatrně tenčí rámečky s pár přidanými pixely. Jinak se díváme na naprosto identický telefon, jako vloni iPhone 13 a bohužel na stejný 60Hz displej a to je u telefonu za 27, respektive 30 tisíc korun už celkem na pováženou. Chápu, že Apple je Apple, a že pokud chcete jejich ekosystém, musíte občas přimhouřit oko a nekoukat úplně na cenu. Chápu, že uživatelé minulých generací, kteří nezažili více jak 60 Hz jsou na tom podobně jako lidé v Rusku, co nezažili demokracii. Prostě co neznáte, to vám nechybí, ale nejsme ani v Americe, kde si pomalu nic jiného kromě Applu, Samsungu a Pixelu nekoupíte, a tak nemáte tolik srovnání. Pořád jsme ale v roce 2022 a chtít letos po lidech 27 tisíc korun za telefon s 60Hz displejem je asi jako chtít 50 korun za litr nafty. A jsem celkem rád, že aspoň tohle už pumpaři pochopili. Co nového iPhone 14 přináší Aby to nebylo tak do očí bijící, dostali jsme přece jenom letos pár novinek. Předně, je tu procesor z loňských iPhone 13 Pro, stále A15 Bionic, ovšem s jedním grafickým jádrem navíc. Z úplných novinek pak detekce autonehody, což je vlastně rozšířená loňská detekce pádu. Funguje díky vylepšenému gyroskopu a akcelerometru a pochopitelně tohle je něco, co stejně jako druhou novinku SOS volání skrz satelitní komunikaci zkoušet tak úplně nechcete. Nutno ovšem podotknout, že zrovna tato funkce je přístupná pouze na území USA a Kanady. A kdybyste se náhodou báli, že třeba telefonem hodíte prudce na zem a začne za vás obvolávat nouzové kontakty, nemusíte. Apple totiž údajně použil sofistikované algoritmy, které počítají i s údaji z GPS vyhodnocující rychlost pohybu před nenadálou událostí, snímání mikrofonů, kdy byl slyšet náraz, tříštění skla atd. Tak snad jedině, až se něco stane, tak snad to Apple nevyhodnotí jako planý poplach, a naopak nezavolá nikoho. Když už jsme u bezpečnosti, možná jste o tom nikdy nepřemýšleli, ale rok co rok se zvedá počet napadení různých webových stránek a s tím spojené krádeže uživatelských údajů. A nejde jen o hesla, emailové adresy, data narození, ale i spoustu dalších osobních údajů, s kterými se pak vesele obchoduje a vy se jen nestačíte divit kolik spamů či nevyžádaných telefonátů najednou musíte vyřizovat. Naštěstí ale existuje služba Incogni, která tohle všechno řeší za vás. Nevypere vám tedy prádlo, ani za vás nevyluxuje, ale kontaktuje za vás všechny možné stránky a poskytovatele, o kterých možná ani nevíte a zajistí vaše vymazání ze všech těchto databází. Vy se pak můžete pohodlně usadit do křesla, sledovat, jak Incogni řeší všechno za vás a mít snadnější život bez zbytečného spamu. Já musím z vlastní zkušenosti říct, že za 14 dní od spuštění služby opravdu pozoruju docela slušný úbytek spamu ve svém mailu. A abyste nekupovali zajíce v pytli, Surfshark od kterého tato služba pochází, dá prvním 100 uživatelům slevu 20%. Stačí jen prokliknout na odkaz, zadat kód HURAMOBIL a je to. Fotoaparáty Dřív jsme si u foťáků zvykli porovnávat megapixely a u prvních telefonů to bylo poměrně jednoduché. Čím více megapixelů, tím lepší foťák. To už z pochopitelných důvodů vymizelo. Pak přišlo porovnávání světelností objektivů – jednoduše, čím menší clonové číslo tím lépe – na objektiv totiž dopadalo více světla. Pokud ovšem porovnáte letošní iPhone 14 se clonou f/1.5 a iPhone 14 Pro se clonou f/1.8, možná si řeknete, že tady něco nehraje a že iPhone 14 má lepší fotoaparát. Nene, tak to není 😊. Jde totiž také o velikost samotného senzoru, a protože iPhony Pro v letošním roce adaptovaly mnohem větší senzory, musely taky malinko přiclonit. To jen tak na okraj na vysvětlenou. Každopádně snad konečně asi 2 nejhlavnější změny u nových iPhone 14 jsou dva ze tří fotoaparátů. Širokoúhlý senzor je pořád ten stejný z loňska s podporou nočního režimu, a tak rovnou přejdu na hlavní senzor, který telefon zase přebral z loňských iPhone 13 Pro. Jde opět o trochu větší senzor s vylepšenou stabilizací a rozdíl se tak projeví primárně při nedostatku osvětlení. Počítejte tedy, že expozice trvá nepatrně kratší dobu, oproti loňským třináctkám a teoreticky by tak při stejně dlouhé expozici měla být fotka detailnější s menším šumem ve stínech. Podle Apple by onen rozdíl měl být až 49% a upřímně netuším, jak čísla měří a kam na takové výsledky chodí, ale řeknu vám, že rozdíl skutečně nepoznáte a ani ve chvíli, kdy už máte trénovanější oko a víte kam se dívat. Typicky je tak rozdíl, spíš než v kvalitě, v trochu jiném barevném podání fotky. Apple totiž přepracoval svůj algoritmus a nazval je pro letošek Photonic Engine a pořád jde o stejné jádro, kdy telefon má už v sobě nafocených 5 snímků ve chvíli, kdy namíříte někam fotoaparát a po domáčknutí spouště pak vyfotí zbylé 4 a pak pixel po pixelu vybírá z každé expozice ten nejlepší, aby složil jednu výslednou a co nejlepší fotografii. Jak říkám, výsledek je spíš věcí preference a jde čistě jen o preferenční dojem a je dost dobře možné, že postupem času se i tato jemná odchylka softwarově upraví i na starších modelech. To mě ovšem přivádí i na myšlenku, proč vlastně na loňských třináctkách nedostanete nový akční režim, což je vlastně klasické video naboostované o elektronickou stabilizaci navíc k té optické. A nedostanete jí ani na iPhone 13 Pro, která je vybavená stejným foťákem a stejným procesorem. Apple tak opakuje stejný trik jako vloni, kdy přinesl noční režim i na širokoúhlý foťák a pak softwarově jej zamkl jen pro nové telefony. Jinak si pochopitelně nelze na video stěžovat a tato disciplína patří logicky na Apple k tomu nejlepšímu, co můžeme dostat i v porovnání s androidovou konkurencí. Vylepšená selfie kamerka Poslední na řadě je tak nová a vylepšená selfie kamerka, zdokonalená o automatické ostření, které by vás v ideálním případě mělo víc oddělit od pozadí a také přinést ostřejší fotku. Oproti loňskému modelu rozdíl moc nepoznáte z jednoho jediného důvodu. Senzor je moc malý na to a vy jste většinou od objektivu dost daleko na to, abyste zpozorovali nějaké zásadně rozostřené pozadí, a naopak o hodně ostřejší vlastní obličej. Zkrátka a dobře při nějaké vzdálenosti 40 cm od objektivu už je hloubka ostrosti tak velká, že ostré už je prakticky všechno. iOS 16 Troufám říct, že mnohem víc využijete nové funkčnosti iOS 16, které se dostaly i na starší modely. Třeba separace vyfocené osoby nebo objektu od pozadí a jednoduché zkopírování do poznámek, zprávy atd funguje brilantně. Koneckonců spoustu tipů na iOS 16 a co nastavit na novém iPhonu po zapnutí jsem pro vás natočil v následujícím videu: Závěrem Moc rád bych vám řekl, že pořízení nového iPhonu 14 dává nejlepší smysl. Koneckonců výhody ekosystému, ovládání, faceID atp. nemusím moc vysvětlovat a vlastně jsem jej v této recenzi ani nezmínil. On je pro to důvod. Všichni to už dokonale za ta léta známe, a tak je spíš lepší se zamyslet nad tím, kdo a proč by si měl nový iPhone 14 koupit. Letos snad jedině ten, který chce nejdelší možnou podporu a z nějakého záhadného důvodu, když už utratí 27-30 tisíc korun za nový iPhone 14 nechce utratit ještě pár tisícovek navíc a koupit iPhone 14 Pro. Je tu ovšem ještě jedna zajímavá alternativa. Loňské iPhony 13 Pro nebo iPhone 13 Pro Max. Stojí hodně podobné peníze a nabídnou 120Hz displej a teleobjektiv navíc. Za mě rozhodně mnohem lepší volba než mít teoreticky o rok delší podporu a akční režim, který na rozdíl od displeje využijete sporadicky. Až tedy bude přemýšlet o novém iPhonu 14, mrkněte, jestli se ještě někde nedoprodává starší iPhone 13 Pro nebo 13 Pro Max a jestli tedy vyloženě chcete slyšet argument, zda dává pořízení nového iPhonu 14 nebo 14 Plus smysl, tak přesně až v tu chvíli, kdy se definitivně doprodají loňské 13 Pro a 13 Pro Max anebo, pokud vyloženě lpíte na váze. Základní čtrnáctky nemají tělo z nerezové oceli, ale hliníku, a tak jsou o necelých 20% lehčí. Pochopitelně, kdo hledá opravdu lehký telefon, 113g iPhonu SE je jen těžko překonatelných, ale současných 172g iPhone 14 je hodně slušná váha na prémiový telefon s dvoudenní výdrží. Ono je totiž poměrně jednoduché vyrobit lehký telefon, ale odlehčujete primárně na baterce, a tak všichni moc dobře víme, že váha lehoučkého iPhonu SE či telefonů jako Xiaomi 11 Lite 5G je fajn přesně do té doby, dokud nemáte v 5 odpoledne vybito. Jestli v letošním roce nevyberete ani jeden z modelů, nezoufejte, snad příští rok bychom se měli dočkat už opět trochu většího upgradu. Minimálně přijde konečně USB-C a s tím mnohem rychlejší datové přenosy. ...
Jak šel čas s Motorola Ege Nemohu začít ničím jiným než úvahou. Motorola to s modely Edge nemá vůbec lehké. První Motorola Edge, z roku 2020 za cenu 30 tisíc korun a s displejem přetékajícím přes okraje, začal lidi zajímat až v momentě, kdy jeho cena klesla na půlku. Motorola Edge 20 Pro lákal na skvělý teleobjektiv, ale základní fotoaparát byl slabší, a tak letošní Motorola Edge 30 Ultra by logicky do třetice měl všechno opravit a přinést ideální kombinaci všeho. Musím uznat, že má k tomu všechny předpoklady. Pokud máte rádi zahnutý displej, je přítomný. Pokud nechcete utrácet enormní peníze, 22 tisíc korun na označení Ultra je vlastně levné a fotoaparáty, aspoň papírově, rozhodně nejsou k zahození. Po konstrukční stránce tak dostáváte telefon, který se opět po 2 letech rovných displejů vrací zpátky k původnímu Edge, i když je pravda, že tentokrát není displej naštěstí až tak extrémně zaoblený. A to rozhodně potěší hlavně kvůli nechtěným dotykům, na které už u Edge 30 prakticky nenarazíte. Recenze Motorola Edge 30 Ultra k dispozici také formou videa Co mi vadilo po konstrukční stránce nejvíc jsou celkem ostré hrany, které rozhodně pocítíte, pokud se rozhodnete telefon nosit bez pouzdra. Zbytek pak ocení, že pouzdro najdete přibalené v krabičce vyrobené kompletně z recyklovaného papíru. Motorola tak dělá radost všem ekologicky smýšlejícím. Dalším lákadlem Motorola Edge 30 Ultra je 125 W drátové nabíjení, a tak pochopitelně nemůže chybět v balení i odpovídající nabíječka, která vše utáhne. Motorola neuvádí celkovou dobu nabíjení, ale snaží se vás ohromit, že pouhých 7 minut na nabíječce vám stačí pro celodenní výdrž. Já jen doplním, že k plnému nabití 4610mAh baterky do 100 % potřebujete zhruba 25 minut a už tradičně jsem byl hodně spokojený s výdrží. Za necelých 14 dní testování jsem totiž ani jednou neměl problém dostat se na 6 hodin a někdy i necelých 7 hodin celkové výdrže na jedno nabití, a to jsem měl i hodinové telefonáty, koukal na Netflix, fotil nebo natáčel videa. Návyková gesta Motorola Kde Motorola Edge 30 Ulta exceluje je hardware i software. Srdcem telefonu je Snapdragon 8+ Gen 1, nejnovější procesor (k datu 13.9.2022), který momentálně u nás najdete jen v ROG Phone 6, Zenfone 9 nebo nejnovějších ohebných telefonech Samsung. Můžete si být jistí, že vše běhá na jedničku a na zásek tady nenarazíte ani teď, ani až do něj dostanete spoustu dat. Důvod, proč byste měli o Motorola Edge 30 Ultra uvažovat, oproti podobné konkurenci, je hlavně v případě, kdy si potrpíte na čisté a minimalistické prostředí. Nenajdete zde vůbec žádný balast a nadstavba se omezuje pouze na ona typická návyková gesta, kdy dvojitým zatřesením pustíte svítilnu, otočením zase fotoaparát atp. – tohle zkrátka nikde jinde nenajdete a garantuji vám, že jestli někdy přecházíte z Motorola kamkoli jinam, gesta jsou první věc, která vám bude u konkurence chybět. Další samostatná kapitola je funkce Ready For, kdy telefon připojíte přes HDMI kabel k jakémukoli monitoru či televizi a můžete si užít desktopové prostředí, jak jej znáte na svém PC či Macu, ať už pro práci, surfování po internetu nebo připojíte přes Bluetooth gamepad a zahrajete si například Need for Speed. Často opomíjená věc, kterou u Xiaomi, OnePlus, realme a dalších nedostanete a jediný, kdo má podobné prostředí na vlajkových telefonech je Samsung se svým DeX. Problém není ani práce s více okny nebo rychlým přenášením souborů, protože Motorola Edge 30 Ultra dostanete rovnou s 12GB operační paměti a rychlým UFS 3.1 úložištěm. Slot na paměťovou kartu u modelu nehledejte, ale protože existuje jen jedna varianta s 256GB úložištěm, buď vám to bude vyhovovat nebo ne. Věřím ale, že pro drtivou většinu uživatelů to bude úplně dostačující. Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Huramobil [Petr Hudec] (@huramobil) Displej Než přejdeme k fotoaparátům, málem bych zapomněl na informace týkající se displeje. Velikost displeje je 6,67“, což je o trošičku menší než v původním modelu Edge 20 Pro, má minimální rámečky na vrchu i vespod a technologicky jde o pOLED displej. Jedná se lehce upravený výrobní proces klasického OLED displeje, díky kterému je samotný displej trochu tenčí, než je standardně a tím pádem je tloušťka telefonu pouhých 8,4mm, a to i přes fakt, že v telefonu je cívka pro 50W bezdrátové nabíjení. Jinak jde o klasické FHD se 144Hz obnovovací frekvencí, podporou HDR10+ a maximální svítivostí na sluníčku 1250 nitů, což je sice o trochu méně než třeba u Xiaomi 12 nebo Galaxy S22, ale s čitelností jsem osobně neměl sebemenší problém. Rozhodně se tak jedná celkově o velmi dobrý displej. Fotoaparát Konečně se dostávám k jednomu z hlavních lákadel Motorola Edge 30 Ultra. Je jím 200Mpx hlavní fotoaparát s optickou stabilizací, který doplňuje 12Mpx dvojnásobný teleobjektiv rovněž s optickou stabilizací a celou svatou trojici uzavírá 50Mpx širokoúhlý senzor. Chápu, že na takovou foto-sestavu se asi těšíte nejvíce, ale upřímně z foťáků nadšený úplně nejsem. Všechny tři si vedou vcelku fajn za ideálního osvětlení, ale upřímně na takové fotografie nepotřebujete Ultra telefon. Jakmile světla ubývá, a to i při focení v interiéru, rapidně letí kvalita jak šíra, tak teleobjektivu dolů, fotky jsou neostré a ve stínech je patrný hodně silný processing. V podstatě tak zůstanete odkázaní hlavně na hlavní objektiv. Kde naopak jsem byl příjemně překvapený jsou noční fotografie. Motorolu jsem měl hodně dlouho nastavenou jako benchmark toho, jak by neměla vypadat noční fotka. PřeHDRkované scény byly téměř na každé fotce a víc, než fotku starší Motoroly připomínaly olejomalbu. Naštěstí na tento problém už u Ege 30 Ultra nenarazíte a pokud se fotka zadaří a telefon správně vyhodnotí, že potřebuje aktivovat automatický noční režim, dostanete opravdu hezký snímek na hlavním a hodně použitelný na zbylých dvou objektivech. Dokonce až bych podotkl, že na širokoúhlém a teleobjektivu fotí Motorola lépe večer s nočním režimem než přes den bez něj. Koneckonců je tak vidět nejen tady, ale i u spoustu jiných výrobců, jak strašně důležité je odladit finální software foťáku a kdo si dal tu práci a kdo by měl na fotkách ještě zapracovat. Ne nadarmo tak dnes dostáváme ty nejlepší výstupy z fotoaparátů telefonů od Apple, Google, Huawei či Samsung – od společností, které ladí výsledný výstup na desítkách tisíc fotek a investují enormní prostředky na to, aby byl právě onen výstup co nejlepší. Není tak třeba se úplně zlobit na Motorola, ale spíš je potřeba pochopit, že průměrné výstupy, které z telefonu dostáváte je momentálně to nejlepší, co Motorola umí a teoreticky se s postupem času a aktualizacemi bude telefon jen zlepšovat. Mimochodem na plné rozlišení 200 Mpx si moc nemyslete, protože bez spojování pixelů dostanete výstup se špatným dynamickým rozsahem, a navíc ani ne moc ostrý. Podívejte se na Národní muzeum na 200 Mpx či spojených 12 Mpx. Video Co ale považuju za vyložený lapsus je video. Pokud byste čekali, že s tak silným procesorem dostanete 8K, ano, je přítomné. Pokud byste ale čekali, že se všemi třemi foťáky budete moci natáčet ve 4K60, už se nedočkáte. Dobře, přepnete na 4K30, ale ouha, ani širokoúhlá kamerka a ani teleobjektiv nepodporují ani ono nejobyčejnější 4K ve 30 snímcích a vy jste tak odkázáni s těmito dvěma objektivy pouze na FHD. Samotné video pak není úplně špatné, ale pochopitelně ve své třídě za Samsungem, Xiaomi a Applem ani nemluvě pochopitelně zaostává. Závěrečný verdikt Jak závěrem zhodnotit telefon, který výrobce nazývá slovem Ultra? Omlouvám se za anglický výraz, ale nemohu se zbavit toho, co mi jde na mysl a nejvíc by se slušelo: „Not Great Not Terrible“. Největší problém mám primárně s tím, že si Motorola totiž vzala slovo „Ultra“ něco jako rukojmí. Slovo „Ultra“ má znamenat to nejvíce TOP, co momentálně lze v dané kategorii vyrobit. Je to jako kdyby si ŠKODA AUTO vypůjčila od Ferrari Maranello či od Lamborghini Diablo a pak šlo ve finále o automobil na úrovni Octavia. Pochopitelně je Motorola Edge 30 Ultra velmi slušný telefon za svou cenu, který má rozhodně co nabídnout, ale rozhodně to není Ultra. Certifikace IP52 místo očekávaných IP68 rozhodně není Ultra, konfigurace fotoaparátů rozhodně není Ultra. Už onen teleobjektiv má jen 2násobný zoom a nějaký další, který byste v Ultra čekali tu chybí, a tak vlastně přemýšlíte nad tím, co by vás, jako zákazníka, mělo přesvědčit o tom, proč zvolit Edge 30 Ultra a ne cokoli jiného. Předně je jasným argumentem nejnovější procesor, opravdu rychlé nabíjení, absence jakéhokoli balastu, podpora 3 let velkých aktualizací Androidu a 1 rok navíc bezpečnostních záplat. Po Edge 30 Ultra tak šáhněte hlavně ve chvíli, kdy chcete čistý operační systém, Motorolí gesta, desktopový režim nebo třeba nechcete žádný „čínský telefon“. Ač totiž Motorola patří čínskému Lenovo, veškeré řízení firmy je kompletně západního charakteru vč. sídla firmy v Chicagu. Otázkou ovšem zůstává, kolik se takových zákazníků s tak nastavenými specifikacemi najde, a kteří radši nevyužijí některou z častých akčních pobídek na různé Trade-in či Cashback od Samsungu. Dnešní Ultra by spíš snesla označení něco jako Edge 30 Pro Plus nebo něco, co neevokuje to nejtopovější z topu. Podobně, jako je třeba o 7 tisíc levnější Edge 30 Fusion, který se představil ve stejnou chvíli. Ten sice nabídne jen 68W nabíjení místo 125W, procesor má loňský Snapdragon 888, ale výstupní kvalita fotek je naprosto srovnatelná a jen mimochodem na něm natočíte i 4K video na druhém širokoúhlém objektivu. A znovu jedná se o rozdíl 7 tisíc korun. Abych ale skončil trochu pozitivně, ač jsem vytkl Motorola Edge 30 Ultra opravdu spoustu věcí, pořád se jedná o velmi dobrý telefon, o kterém se vyplatí hodně uvažovat ve chvíli, kdy se rozhodujete mezi Xiaomi 12 Pro, OnePlus 10 Pro a dalšími. Určitě zde najdete spoustu věcí, proč byste zrovna mohli sáhnout po Motorola. Díky moc za přečtení, mějte se krásně a zase příště u další recenze. ...
Ohebné telefony nejsou žádnou novinkou a Samsung je v tomto poli na hony vzdálený před ostatními výrobci. Alespoň primárně před těmi, kteří se vůbec rozhodli prodávat své kousky na našem trhu. Stabilně nám rok co rok ukazuje svou dvojici ohebných telefonů Z Flip a Z Fold, které se od sebe dělí primárně konstrukcí. Chcete klasický telefon přeložený napůl, pak volíte Z Flip4, na jehož recenzi se chystám hned příště. Nyní se budeme věnovat většímu Z Fold4, který je designem, jak kdybyste k sobě přilepili Duct-Tapem dva telefony. Design Za 4 roky se konstrukce hodně vyvinula a díváme se tak na nejlepší možné řešení, kde rozdíl oproti dvěma předchozím generacím je patrný hned na první pohled. Jednak je to celková velikost. Nový Galaxy Z Fold4 je skutečně kompaktnější a hlavně hubenější, ale i nižší, a i displej na přední straně se začíná dostávat do smysluplnějších rozměrů. 💡 TIP: Pro ještě více záběrů z Galaxy Z Fold4 sledujte video recenzi U minulých dvou generací byly poměry stran 25:9 a nyní se díky zmenšení kloubu mohl displej roztáhnout na mnohem lepší poměr 23:9. Vypadá to zdánlivě jako banalita, ale musím říct, že přední displej jsem používal daleko častěji než na předchozích generacích. Teprve nyní u čtvrté generace je přední displej už pořádně a plnohodnotně použitelný. U prvního Z Foldu byl malý, u minulých modelů zase moc hubený a teď je konečně takový, jaký má být. A to je i celý kámen úrazu u příslušného telefonu. Nejenže vás velmi dobrý displej na čelní straně nenutí často telefon ani otvírat, ale ono je dokonce někdy i lepší, když některé věci řešíte jen na čelním displeji. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Například takový Instagram. Samsung letos údajně ve spolupráci s Metou vylepšil fungování této aplikace na svém ohebném telefonu, jenže k čemu je to platné, že můžete u spousty aplikací zvolit, zda mají běžet ve formátu 16:9, 4:3, když vnitřní displej se spíš podobá čtverci? Rázem pak můžete Instagram v nativním rozlišení připnout doleva, doprava, na střed, ale pořád zde máte ony nevzhledné pruhy. Když si v menu nastavíte roztáhnutí na celou obrazovku, chybí vám půlka Stories nebo Reels. Instagram ani nemůže běžet v tzv Split Screenu, protože to vývojáři nepovolili, a tak mám potřebu vám sdělit, že než abych se díval na Instagram v této podobě a zbytečně jsem si vybíjel baterku, telefon zaklapnu a divám se na jakémkoli jiném telefonu a šetřím baterku. Pak si pochopitelně říkám, že bych si v pohodě vystačil i s běžným telefonem. Pochopitelně ovšem záleží, jaké typy aplikací chcete na vnitřním displeji využívat a zda vývojáři povolili právě onen Split Screen. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Zatímco třeba Gmail, Whatsapp, Facebook, Spotify dokáže běžet na půlce displeje, Netflix, Revolut nebo YouTube studio naopak ne, ale pak zase využijete potenciál celého displeje. Například na mapy a navigování je větší displej neocenitelný. Pouze pochopitelně do klasického držáku v autě jej nenainstalujete. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Výborně se také hodí v prostředí, kdy potřebujete napsat email a v druhém okně mít třeba poznámky a x dalších scénářů, kam si dosadíte ten svůj. Hodně fajn je spodní lišta z Androidu 12L, která konečně činí přepínání mezi jednotlivými aplikacemi mnohem použitelnější. Vyskočí na vás hned jak pustíte jakoukoli aplikaci na celou obrazovku. Libovolně si pak pouhým přetažením hodíte druhou či třetí aplikaci na druhou půlku displeje a je hotovo. To je prakticky po stránce software to nejzásadnější, co stojí za zmínku oproti předchozím generacím. 💡 TIP: Rozbalili jsme Galaxy Z Fold4 - sleduj ASMR unboxing Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Huramobil [Petr Hudec] (@huramobil) A asi si říkáte, stejně jako já, proč tato věcička už nepřišla updatem na předchozí generace. Holt, čím dokonalejší nějaký produkt je, tím těžší je jej další rok ještě vylepšit. A nebojte se, není to jen případ Samsungu. Vzpomeňte si na Apple, který meziročně přidal na širokoúhlý foťák u nového iPhonu noční režim a prezentoval nám to, jak kdyby přešel z černobílého displeje na barevný. Do dnešního dne funkci na starší zařízení nedodal a je jen otázkou, jestli Z Fold3 nedopadne se spodní lištou stejně. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil S-Pen Když už jsem začal psát o poznámkách, velkém displeji, určitě vás napadne, jak je to s S-Penem. S-Pen podporuje pouze vnitřní displej, je stále pasivní, tím pádem s ním jako u Galaxy S22 Ultra nemůžete dělat žádná „HarryPotterovská“ gesta, ovládat foťák, ale také jej stále nedáte do těla telefonu. I když je v balení, na rozdíl od nabíječky, je otázkou, zda jej budete vůbec využívat. Po zbylé konstrukční stránce se jedná stále o ten stejný 7,6“ 120Hz Dynamic Amoled 2X displej s maximální svítivostí 1200nitů na sluníčku. Hlavním rozdílem jsou tak zase tenčí rámečky a nová generace 4Mpx kamerky pod displejem. Je pořád vidět, není to jako u prototypu od OPPO z MWC, kde byla úplně neviditelná, ale mezigenerační posun v jejím zneviditelnění je tady hodně slušný. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Škoda, že to samé se nedá říct o fotkách, a proto se stejně omezíte na její použití primárně pro videohovory. Koneckonců na selfička je tu přední kamerka v průstřelu hlavního displeje nebo si v aplikaci foťáku přepnete náhled na vnější displej a fotíte hlavním foťákem. V obou případech pak dostanete o poznání mnohem lepší fotky. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Fotoaparát A když už jsem u foťáků, rovnou je dokončím. Mezigeneračně došlo papírově k velkému zlepšení, ale pořád je potřeba počítat s tím, že Z Fold4 není telefon zaměřený primárně na fotky. Foťáky se letos vylepšily a kopírují sestavu klasických Galaxy S22. 50Mpx hlavní fotoaparát doplňuje 10Mpx trojnásobný zoom a 12Mpx širokoúhlý objektiv. Pokud toužíte po nejlepším od Samsungu na poli focení, stále je tu Galaxy S22 Ultra. Nyní k samotným fotografiím a hlavně, jak si telefon vede ve srovnání s předchozími generacemi. Samsung Galaxy Z Fold2, Galaxy Z Fold3 a Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Fotografie pořízené Galaxy Z Fold2 Fotografie pořízené Galaxy Z Fold3 Fotografie pořízené Galaxy Z Fold4 Nebudu chodit kolem horké kaše a rovnou sdělím, že rozdíl na hlavním foťáku je naprosto minimální. Pokud vedle sebe postavím 3 fotky jak za dne, tak večer, garantuji vám, že nepoznáte, která je z hlavního foťáku kterého telefonu. Jestli tedy hledáte ospravedlnění svého nákupu Galaxy Z Foldu4, v hlavním foťáku jej rozhodně nehledejte. Změny u fotek jsou prakticky dvě. Šíro je ve většině případů lepší, ale v noci valná většina z nás stejně šírem nefotí, a tak opravdová hlavní změna je trojnásobný zoom oproti dvojnásobnému, a tak v polovině případů jsou fotky večer z teleobjektivu také lepší. Dost často si ale telefon večer pomáhá tím, že místo teleobjektivu použije trojnásobný výřez z hlavního foťáku. 🆚 Fotí lépe Galaxy Z Fold3 nebo Galaxy Z Fold4? Hlasujte 👇 Nedostanete tak hezké rozostřené pozadí, ale aspoň je ostré to, co je na fotce důležité. Když všechna vylepšení fotoaparátu shrnu do jednoho: Ano, dá se hovořit o mírném pokroku. Samsung Galaxy Z Fold3 (černý) a Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Video U videa je pak pokrok hlavně v papírové možnosti natáčet do 8K, což u minulých telefonů kvůli menšímu senzoru nebylo možné. Ruku ale na srdce? Chcete 8K bez elektronické stabilizace užírající tunu místa na úložišti nebo se spokojíte se skvělým 4K se vším všudy, zabírajícím o dost místa méně? 8K televizi stejně 99,9% lidí nevlastní a točit 8K video mobilem kvůli profi střihu, kde každý stejně pozná, že bylo pořízeno mobilem, mi připadá jako nesmysl. Na druhou stranu, možnost tu je, takže pro někoho palec nahoru. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Aby i náročné video bylo plynulé, k tomu je potřeba více než dobrý senzor, rozhodně velmi rychlé úložiště a ideálně co nejlepší procesor zvládající jeho komprimaci. U procesoru musím Samsung pochválit, protože na rozdíl od předchozích řad v letošním roce nesáhl po starší generaci Snapdragonu, ale pěkně si počkal na to nejnovější a nejlepší, co je momentálně k dispozici a tím je Snadpragon 8+ Gen.1. Procesor, který tepe v telefonech, jenž byste spočítali u nás na prstech jedné ruky. (Pozn.: Uvedený procesor má např.: Zenfone 9, ROG Phone 6) Pochopitelně zázraky, co se týká zahřívání při delším použití nečekejte. Na hry Galaxy Z Fold4 není, ale na to, k čemu byl koncipován, tak vše zvládá s prstem v nose. A i když byste přece jenom chtěli na Z Foldu4 hrát, hodně bude záležet na typu hry. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Na autech, střílečkách atd. spíše stejně oceníte širší než vyšší displej, a tak při troše štěstí si dokážu představit výhody čtvercového displeje spíše v tahových strategiích, kde vám jde celkově o více místa kdekoli než nutně potřebu se rozhlížet do šířky. Zbytek výbavy už je pak stejný jako vloni. Slušné stereo repráčky od AKG odpovídající vyšším třídám telefonů, slot na 2 SIM karty bez možnosti paměťovky, všechny podporované Wi-Fi standardy a potěší nejnovější USB 3.2 a jediné, co jsem nezmínil je 4400mAh baterie, což je, jak kdybyste měli auto se spotřebou 20 l/100 km a přitom jen 40 l nádrž. Pokud jste v pohodě s tím, že cestou do Brna budete muset občas i 2x natankovat, asi vám to u Foldu4 vadit nebude. Já bych ale přece jen byl radši, kdyby se zachovala i původní velikost Z Foldu3 a ušetřené místo by pak padlo na oltář vyšší kapacity. Nabíjení je pořád 25W, s lehce lepším 15W bezdrátově, ale i tak si na plné dobití budete muset zhruba necelou hodinku počkat a to věru při zhruba 4,5h zapnutého displeje není nic extra na to, že má jít o primárně pracovní nástroj. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Závěrečný verdikt Hodně tedy bude ve finále záležet na tom, jak moc budete používat vnitřní displej a jestli spoustu věcí nevyřídíte právě na vnějším displeji. Když jsem nakousnul oba displeje, vzpomněl jsem si na nelogičnosti, které i po 4 letech nejsou vyřešeny. Tapetu si můžete nastavit zvlášť na každý displej, ale proč, když je nově od Androidu 12 možnost přizpůsobit barvy tapetě prostředí. Proč si nemůžete přizpůsobit barvu ikon každé z tapet? Proč si nemůžete nastavit zámek otáčení displeje na každý z displejů zvlášť? Proč, když ai začnu na vnějším displeji pouštět video z Facebooku a chci pokračovat na vnitřním displeji, tak to nefunguje a aktualizuje se mi feed? Proč nefunguje v režimu Flex funkce posunování časové osy ve videu a onen „touchpad“ se omezil pouze na swipování na další fotku či video? Z Fold je na jednu stranu báječné a inovativní zařízení, ale na druhou má zkrátka, pro mě, pořád ještě spoustu much na to, aby mě přesvědčil o tom, že by to mohl být můj nový „daily driver“. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Jistě, některá omezení a funkčnosti půjdou odladit softwarově, ale u těch dalších jste narazili na fyzické limity. Pokud se díváte na film na displeji telefonu v rozlišení 16:9, a chtěli byste větší obrazovku, abyste si film užili o to víc, nezískáte nic tím, že k jednomu 16:9 panelu přidáte druhý 16:9 panel, pak totiž dostanete poměr stran 16:18. A je jedno, jestli jde o film, o feed na Instagramu či Facebooku. Dokud obsah bude primárně tvořen v poměru stran 16:9, bude vám tento poměr stran k ničemu. Ve finále je tak Galaxy Z Fold4 pořád primárně úzce zaměřený telefon pro lidi, kteří potřebují buď používat více aplikací najednou. Pak si ale dejte pozor, aby právě ta vaše vůbec takový formát podporovala nebo na ty typy aplikací, kde téměř čtvercové zobrazení asi primárně v práci využijete. Proti tomu ovšem jde pořád ona výdrž baterie, ale to už bych se opakoval. Galaxy Z Fold4 za mě shrnu do jedné věty: Jde o velmi dobré zařízení, jehož potenciál pořád čeká na využití. Otázkou je, zda se jej někdy dočká. To mi ale koneckonců můžete napsat i vy dole pod tímto článkem v komentářích. Díky moc za přečtení a mějte se hezky. ...
To je koneckonců i důvod, proč se i po půl roce od představení tak výborně prodávají malé Galaxy S22. Dnešní Galaxy Z Flip4 je tak vlastně takovou alternativou k malému Galaxy S22 a podle 4 v názvu už poznáte, že jde o čtvrtou generaci ohebného telefonu. Pravda, žádná dvojka nikdy nebyla a tak Samsung, aby mohl opravdu hovořit o 4. generaci, v rámci jednoho roku představil po půlroce ještě stejný telefon, jen v 5G variantě a sjednotil tak do stejného čísla jak Flip tak Fold. ⚠ Doporučuji: Sledujte exkluzivní záběry nového Galaxy Z Flip4 Co je v letošním roce nového? Po konstrukční stránce si na první pohled rozhodně nejde nevšimnout dvou věcí. Rovných hran kopírující současný trend, ať už chcete iPhonů, tak koneckonců i klasických Galaxy S22. Zmenšil se ale i pant, je mnohem bytelnější, příjemnější na otevírání či zavírání, ale díky němu je telefon také mnohem kompaktnější. Na vnější straně jsou pak klasicky 2 kamerky, ale také lehce přepracovaný vnější displej. Ten je sice pořád o velikosti 1,9“, ale aspoň mu přibyly nové funkce, kdy můžete po přečtení zprávy také rovnou zareagovat nadiktováním odpovědi, můžete přidat přes widget až 3 osoby na rychlé volání, ovládat domácí spotřebiče, vypnout či zapnout wifi, Bluetooth, režim letadlo nebo také se zavřeným flipem i telefonovat. Foto: Huramobil Zatímco vnější displej je 60 Hz AMOLED, ten vnitřní je nově plnohodnotný LTPO displej s možností pádu obnovovací frekvence ze 120 Hz až na 1 Hz a s tím spojeného šetření baterky. A tady se zásadně upgradovalo. Z 3 300mAh se kapacita zvedla na 3 700mAh, to znamená na stejnou hodnotu, jako najdete v menší Galaxy S22, takže výdrž už by neměla být tak palčivým problémem. Foto: Huramobil Na druhou stranu cílová skupina těchto telefonů nejsou většinou náruživí uživatelé a většině z nich předpokládám dosavadní baterie vystačila na jeden den používání. Nyní budete mít výhodu, že s 3700mAh baterií byste měli mít dostatečnou rezervu i v případě náročnějšího použití. A navíc dobrá zpráva. Nabíjení se zrychlilo z 15 W na 25 W, což se určitě hodí, když máte spěch. Jen počítejte s jednou věcí. Nabíječka pochopitelně, stejně jako u jakéhokoli jiného Samsungu, není v balení. Foto: Huramobil Zpět k vnitřnímu displeji, kde vás asi nejvíc bude zajímat místo, v kterém dochází k přehnutí. Opět jde o novou generaci ultratenkého skla, kdy Samsung sice trochu přepracoval jeho vlastnosti, ale typ konstrukce ponechal. Už na první pohled v zavřeném stavu je tak vidět, že v místě přehybu jsou od sebe obě strany trochu více vzdálené než na opačném konci a displej nezajíždí do těla telefonu jako třeba u Motorola nebo Huawei. Podle vyjádření Samsungu je důvodem typu konstrukce nutnost zachování voděodolnosti IPX8, ale také vysoké odolnosti samotného skla, které by mělo vydržet minimálně 200 tisíc ohnutí. Pokud tedy svůj telefon denně 100x otevřete a zavřete, tak v následujících 5 letech byste měli být bez problému. A odolnost do třetice, zatímco Galaxy Fold4 používá Gorilla Glass Victus+ o tvrdosti devět, tady je „pouze“ osmička, ale i tak jde o zlepšení o nějakých 20% oproti svému předchůdci. Výkonný procesor Snapdragon 8+ Gen 1 Velkým skokem je po hardwarové stránce použití procesoru Snapdragon 8+ Gene 1. Pokud nevíte, o jaký procesor jde, nevadí. Stačí vědět, že u minulých generací Samsung vsázel spíš na o generaci starší procesor, ale tentokrát do telefonu nainstaloval to nejlepší, co je na Androidu momentálně k dispozici. Galaxy Z Flip4 tak bude mít dostatek výkonu teď i za pár let prakticky na jakékoliv použití s přihlédnutím k tomu, k čemu je telefon určen. Přece jen, i když se uvedený procesor oproti svému předchůdci rozhodně méně hřeje, nepředpokládám, že si Galaxy Z Flip4 kupují vášnivý hráči her, kteří by nejspíš kvůli menším rozměrům a s tím spojeným horším chlazení oproti třeba herním telefonům asi mnohem rychleji narazili na jeho limity. Foto: Huramobil U Galaxy Z Flip4 oceníte nejspíš úplně jiné funkce, jako je třeba FlexCam, díky kterému můžete fotit nebo natáčet videa z kreativních úhlů, můžete vést videohovor, aniž byste museli telefon o něco opírat nebo můžete sledovat film a spodní část používat jako touchpad pro scrollování. Škoda jen, že Galaxy Z Flip4 nejde ohnout i na druhou stranu, abyste s ním mohli fotit z podhledu, jako u Zenfonu Flip. Foto: Huramobil Jak jsou na tom fotoaparáty? Dostanete dvojici 12Mpx senzorů stejných jako vloni, pouze s tím rozdílem, že hlavní senzor je letos větší a teoreticky by tak měl produkovat kvalitnější snímky, hlavně při zhoršených světelných podmínkách. Ale znáte to, dokud snímky neuvidím na vlastní oči, tak tomu neuvěřím. Foto: Huramobil Galaxy Z Flip4 se speciálními bonusy a extra slevou! Pochopitelně vám teď neřeknu, zda upgradovat nebo neupgradovat, protože víceméně jde „pouze“ o lepší procesor, o 10% větší baterii, nepatrně lepší vnitřní displej, ten vnější s lepším ovládáním, celkově hranatější provedení a fotoaparát zůstává neznámou. Všechno zaobaleno do trochu menšího zdražení a bude hodně záležet právě na tom, až telefon pořádně otestuji. Na první dobrou bych z loňského Galaxy Flip3 nejspíš neupgradoval, ale z čehokoli staršího určitě ano. Foto: Huramobil Pokud chcete dát ohebným telefonům šanci a vybírali byste mezi loňským modelem, který bude určitě za atraktivní cenu versus letošním Galaxy Z Flip4, určitě bych volil novinku. Minimálně výkonný procesor a lepší baterie s rychlejším dobíjením za to rozhodně stojí. Za základní Galaxy Flip4 zaplatíte ve 128GB kapacitě 27 490 Kč, ale aktuálně můžete využít i akce trade-in, kdy za svůj starý přístroj dostanete jeho aktuální výkupní hodnotu a navíc ještě bonus 7000 Kč v případě, že dáte na protiúčet libovolný hodnotný telefon typu iPhone nebo 4 000 Kč, pokud přinesete již hojně opotřebenou mobilní babičku. Abyste rozhodování měli ještě trochu jednodušší, mám pro vás tajnou nabídku, která ovšem platí pouze 2 dny (do 12.8.2022)! Kliknete-li na následující odkaz, dostanete se na speciální neveřejnou stránku, kde vám poradím, jak ušetřit ještě více. ;) ...
Co je v letošním roce nového? Změna 4. generace ohebných telefonů je nejvíce patrná na konstrukci. Vzpomňte si na ne moc přesvědčivý kloub prvního Galaxy Fold nebo fólii, kterou američtí YouTubeři při testu prvním strhli, aby zjistili, že ve skutečnosti rozlepili displej. Samsung následně musel celé spuštění svých prvních ohebných telefonů o 3 měsíce odložit. Jednalo se o porodní bolesti minulosti a dnes se díváme na parádní kus hardwaru, který si zaslouží veškerý respekt. Možná vám to nepřijde, ale po konstrukční stránce se, i od loňska, hodně inovovalo. ⚠ Doporučuji: Sledujte exkluzivní záběry nového Galaxy Z Fold4 Kloub, kde dochází k ohnutí telefonu je v letošním roce daleko menší, ale přitom klade mnohem ani asi ne pohodlnější, ale příjemnější odpor. Máte daleko větší jistotu, že telefon zůstane přesně v té poloze, v které jej chcete mít a současně se daleko příjemněji otvírá i zavírá. Zmenšením telefonu na výšku pak pochopitelně došlo i ke změně poměrů stran vnitřního displeje. Ten je pořád o velikosti 7,6“, ale je mnohem víc ve tvaru čtverce a v kombinaci s tenkými rámečky vypadá opravdu skvěle. Foto: Huramobil Není to všechno. Displej je o trochu lépe čitelný na sluníčku, pořád podporuje S Pen, který se pořád nepodařilo vměstnat do těla, ale také už jde o nový typ LTPO panelu s možností pádu obnovovací frekvence až na 1Hz. Nejvíce vás ale asi zajímají 2 věci: Rýha v místě ohybu a tady vás moc nepotěším. Je stále stejná. Zjišťoval jsem u zástupců Samsungu, z jakého důvodu nezvolili variantu lehce zapadajícího displeje do kloubu, jako je třeba u Motorola Razr, aby se zbavili ohybu a údajně je tam jeden jediný důvod – voděodolnost. Zkrátka zatím si budeme muset počkat, stejně jako na druhou vlastnost, neviditelnou kamerku pod displejem. O tu se Samsung pokusil už vloni, letos její zamaskování ještě o kousek vylepšil, nicméně vidět je pořád a jaký bude mít vliv na výsledné fotky nebo videohovory si budete muset počkat do recenze. Zpět k vnější straně, kde zepředu najdete druhý displej stále o velikosti 6,2“, ale také o 2,7mm širší, takže v kombinaci s nižším telefonem zase pokrývá daleko větší část čelní plochy. Jedná se o příjemnou změnu, protože větší displej na přední straně znamená komfortnější vyřízení čehokoli bez nutnosti telefon otvírat, pouštět větší vnitřní displej a ubírat tím cenná procenta baterie. Foto: Huramobil Foto: Huramobil Výkonný hardware Baterie se od minulé generace nezměnila, pořád jde o 4400mAh baterku se stejným 25W nabíjením a tak teoreticky by k lepší celkové výdrži možná mohl pomoci onen úspornější vnitřní displej nebo nový procesor Snapdragon 8+ Gen1. Procesor je vlastně další důležitá změna, protože jednak jde o nejnovější model představený před dvěma měsíci a Samsung tak tradičně neosazuje ohebné telefony půl roku starým procesorem, ale také jde o čip, který už se vyrábí opět v taiwanském TSMC. Tam se přestěhovala výroba zpátky právě od Samsungu, kde klasické Snapdragony 8 měly problém s přehříváním, a tak se dá očekávat menší přehřívání a tím také déle udržitelný vyšší výkon. Aspoň v Zenfonu 9 i ROG Phone 6 se uvedený procesor zapsal velmi dobře a tak jsem celkem zvědavý, jak si povede u ohebných Samsungů. Foto: Huramobil Software Zbytek hardwarových vlastností je víceméně identický a tak se vrhnu ještě na software, kde je pořád Android 12, pochopitelně z toho důvodu, že živý Android 13 bude teprve za měsíc, ale Samsung si dal na novém OneUI pro Galaxy Z Fold4 opravdu záležet a tentokrát „vykuchal“ prostředí Androidu 12L, což je speciální verze operačního systému určená pro větší zařízení a tak se v nové generaci dočkáte i task baru nebo-li spodní lišty tak, jak jí znáte z Windows nebo Macu. Dává to celkem smysl, protože vnitřní displej je určený primárně na multitasking a tak přepínání mezi jednotlivými aplikacemi nebo jejich pouštění ve split screenu je konečně mnohem intuitivnější a jednodušší. Stačí jen přetáhnout předdefinované ikony aplikací nebo ty naposledy použité a rázem si můžete pustit Splitscreen až 3 aplikací najednou. Foto: Huramobil Fotoaparáty Konečně poslední změnou jsou na zadní straně fotoaparáty. Čočky jsou o trochu více vystouplejší než vloni, což je důsledek tenčího těla, ale také jde konečně o mnohem kvalitnější sestavu. Nečekejte Galaxy S22 Ultra, která bude i nadále vlajkovou lodí ve foťácích, ale těšit se můžete identické foťáky z klasické Galaxy S22. Tím pádem 50Mpx hlavní s podporou natáčení 8K videa doplní ještě 12Mpx širokoúhlý a 10Mpx teleobjektiv s trojnásobným optickým zoomem. Selfie kamerka pod displejem, ta zůstává stejná 4Mpx z loňska, stejně tak jako 10Mpx na zavřeném telefonu v průstřelu na čelním displeji.Snad asi jediné, co jsem nezmínil je použitý Gorilla Glass Victus+ na přední i zadní straně, což by mělo zvýšit odolnost telefonu proti pádu zhruba o 20% Foto: Huramobil Galaxy Z Fold4 již od 13 990 Kč Pojďme si Galaxy Z Fold4 shrnout. V menším a lehčím těle najdete nepatrně větší, lepší, úspornější a na sluníčku lépe čitelné displeje. Dramaticky se vylepšil procesor na to nejlepší, co momentálně můžete dostat, a velkého zlepšení doznaly fotoaparáty. Jednak z pohledu hlavního 50Mpx senzoru, ale také trojnásobného optického zoomu. Telefon se teď kvůli rovným hranám příjemněji drží, software je na poli multitaskingu daleko intuitivnější, ale abych neříkal jen superlativy, pochopitelně je tady i pár dalších věcí, kde je prostor ke zlepšení. Jedním z nich je vestavěná 4Mpx kamerka na přední straně, která sice je vidět méně, ale pořád je. S Pen také stále neschováte do těla telefonu, čímž se značně limituje jeho použití, protože přece jen nosit jej někde extra znamená jej v co nejbližší době ztratit. Rýha na ohybu je stále trochu na omak cítit a 4400mAh baterka bude pravděpodobně potřebovat při náročném používání před večerem nejspíš trochu ještě dobít. Foto: Huramobil Stejně tak je trochu zklamáním absence UFS 4 úložiště, což je technologie, kterou Samsung představil zhruba před 2 měsíci a spekulovalo se, že by se do nového Galaxy Z Fold4 mohla dostat. Nakonec se tedy stále musíme spokojit s UFS 3.1, což je pořád velmi rychlé a naprosto dostatečné, ale spíš mě jen mrzí ona promarněná příležitost. Tak či tak si ale myslím, že jde na první pohled o velmi podařený upgrade, i když se pravda jedná primárně o kosmetiku a dotažení foťáků směrem k aktuálním vlajkám. Ceny Galaxy Z Fold4 vlastně potěší, protože se oproti loňsku paradoxně zlevňuje. Z Fold4 teď dostanete ve 3 konfiguracích – 12GB/256GB za cenu 44 990 Kč, 12GB/512GB za 47 990 Kč a 1TB varianta je pak k dostání exkluzivně pouze na eshopu Samsung za 54 990 Kč. Pochopitelně ale, jak jste zvyklí u Samsungu, těšit se můžete i na pěknou řádku bonusů. Radost vám udělá 1 rok pojištění Samsung Care+, už celkem známý trade-in program, takže k výkupu původního zařízení dostanete až 10 tisíc korun bonus v případě, že na protiúčet dáváte nějaké prémiové zařízení typu loňského Foldu nebo iPhonu a 6 tisíc korun, pokud se jedná o horší zařízení, jako třeba Nokia 3310. V nejlepším možném případě ale pořídíte Galaxy Z Fold4 již za 13 990 Kč. Protože ale myslím na vaše dobro, podařilo se mi pro vás zajistit další speciální slevu navíc, kterou nemohu úplně veřejně sdílet, ale když kliknete ZDE – dostanete se na tajný článek na našem webu, kde se dočtete, jak získáte speciální kód, po jehož zadání ušetříte ještě spoustu dalších korun. Jen pozor, kód platí pouze 2 dny! (do 12.8.2022). Předobjednávky startují dnešním denem do 25.8. a oficiální zahájení prodeje je pak naplánováno na 26.8. ...
Příběh značky AMOLED displej se 120Hz obnovovací frekvencí je ovšem něco, na co může být Nothing pyšný. 10bitové barvy, světelnost přes 1200 nitů dopomáhá k velmi dobré čitelnosti na sluníčku, podpora HDR10+ je opravdu nadprůměr, a tak i když zrovna nejde o LTPO displej, pořád telefon plynule přepíná mezi 120Hz a 60Hz bez sebemenších problémů. Vlastně díky tomu, 240Hz odezvě na dotyk, minimální nadstavbě na Adroidu 12 je telefon až nadprůměrně rychlý. Všechno funguje plynule, neseká se a o to jde především. Foto: Huramobil Jediná zarážející věc na celém telefonu je to, že ač má displej s podporou HDR10+, nemá certifikaci od Netflixu pro přehrávání HDR obsahu. A to je vlastně i takový trochu paradox, protože přesto, že má ve společnosti Nothing své peníze spousta amerických investorů, včetně známých jmen jako Steve Huffman (zakladatel Redditu), Kevinem Linem (zakladatel platformy Twitch) nebo Caisey Neistatem (známý Youtuber) a telefon se v USA hodně propagoval a psaly o něm snad všechna americká média, i přesto není na tomto trhu dostupný a momentálně jej seženete jen v Evropě a Asii. Foto: Huramobil Na vině tak nejspíš není obava o embargo na místním trhu, ale spíše neochota či nevýhodné podmínky místních operátorů, kde se prodá v dotacích drtivá většina těchto telefonů. Pro nás to ovšem znamená menší tlak na dotažení právě podpory HDR obsahu pro Netflix a je otázkou, jestli někdy taková certifikace přijde. A když už jsem u podpory. Android 12 má slíbené 3 roky aktualizací a 3 roky bezpečnostních záplat, což už se snad začíná stávat takovým lepším standardem. Jinak je Nothing louncher opravdu minimalistický, využívá většinu prvků Googlu a tak vzhledem k tomu, že má společnost Nothing Vlastně onen „hype“ je pro telefon ALFA-OMEGA a v určité komunitě lidí na internetu funguje dokonale. Všichni totiž za poslední 3 roky od embarga na Huawei nějak cítíme, že po letech obrovských upgradů nastala stagnace, nuda, telefony jsou jen s minimálními upgrady, zato často daleko dražší, a tak asi všichni vyhlížejí ono „next big thing“. A když se řekne "BIG", problém je, že spousta lidí očekává opravdu ono "BIG" a částečně se zklamala už když viděla oficiální parametry v podobě Snapdragonu 778G+. Stačilo ovšem trochu pozorněji sledovat úniky a vlastně číst mezi řádky. Snadpragon sedmičkové řady byl avizován u Nothing Phonu (1) už mnoho měsíců dopředu a pokud znáte OnePlus a pamatujete si jejich první telefon, značka Nothing udělala pouze "copy paste" a jede naprosto stejnou strategii, která zafungovala u OnePlus před 10 roky. Foto: Huramobil Aby ne, hlavou celé společnosti Nothing je Carl Pei, který byl jedním ze dvou zakladatelů OnePlus. Sice už tady nemáme obchodní model pouze na pozvánky a prodej pouze skrz oficiální e-shop a Huramobil je mimochodem jedním ze 3 prodejců u nás, kteří mohou značku Nothing nabízet, ale marketing zůstal naprosto totožný. Udělat totální "hype" kolem nového produktu ideálně ve stylu Apple a nechat šuškandu, ať jede na plné obrátky. Jedná se o nezaplatitelnou reklamu a funguje výborně, pokud je produkt skvělý, ale když se produkt nepovede, dokáže fungovat i velmi spolehlivě opačně. Jakmile totiž prodáváte emocemi, buďte připraveni na obě varianty. A Nothing Phone (1) je rozhodně, podobně jako Apple, emocemi nabitý telefon a v podstatě on i tak trochu je jako Apple telefon. Svými tvary totiž jasnou inspiraci nezapře – stejně hranaté tělo s plochým displejem a plochými zády, úplně stejné tvary a rozmístění tlačítek na boku, stejně vystupující foťáky, jen tu vlastně chybí přepínač pro ztišení hlasitosti, slot na SIM kartu je na spodní straně a tělo není jako u Apple z nerezové oceli, ale z hliníku, což dává telefonu váhu krásných 195g. Vlastně na svou velikost při 6,55 palcovém displeji a skleněných zádech z Gorilla Glass Victus je to i hodně slušné číslo. Jedinečný design v podobě LEDkových pásků Zatímco OnePlus prodával svůj první telefon primárně skvělými parametry za nízkou cenu, Nothing Phone (1) spíš hraje na notu milovníků designu. Pod průhlednými zády vidíte odhalené šroubky, propojující pásky nebo obří cívku bezdrátového 15W nabíjení, které dokáže v případě potřeby fungovat i 5W reverzně. Foto: Huramobil Hlavním lákadlem je systém LEDkových pásků zdůrazňující hlavní prvky telefonu jako je právě cívka, foťáky, anténa nebo dobíjecí konektor. A aby bylo o čem povídat, nedivil bych se, kdyby záměrem poskládání byl tvar jablka mířící na americkou společnost. Dokonce už existuje spousta krytů a skinů na iPhony či Pixely, které vám z vašeho telefonu udělají Nothing Phone (1). Foto: dbrand.com Celý systém LEDkových pásek a jeho unikátnost hodně bude záležet na tom, jak jste zvyklí fungovat s telefonem, jak moc jste ochotni změnit svoje návyky a jestli to nějakým způsobem dokáže obohatit váš život. Mám tím na mysli hlavně jestli jste ochotni pokládat telefon displejem na podložku. Ne každý má na telefonu fólii – v Phonu (1) už je z výroby, ne každý používá pouzdro, které dokáže zvednout telefon, že neleží přímo na displeji a přece jen skla telefonů jsou náchylná k poškrábání. Jestli toto nejste ochotni podstoupit, pak se pro vás minimálně půlka výhod ztrácí. Onou druhou půlkou je pak přisvícení při focení či natáčení videa, což funguje fantasticky, rovnoměrně a přirozeně a mnohem lépe než klasická dioda, která všechno přepálí. Odpovězte si ale sami, jak často natáčíte nebo fotíte večer a to ještě objekty, které jsou tak zhruba do 2 m od telefonu. Nečekejte rozhodně, že s "fíčurkou"osvětlíte Václavské náměstí. Pokud jste si odpověděli na obě otázky ano, bude pro vás rozhodně Nothing Phone (1) přínosem. Je zde 10 vyzváněcích tónů synchronizovaných přímo s blikáním diod, kdy doporučuju vybrat jednu základní a devět dalších pak můžete přiřadit jednotlivým dalším kontaktům, takže už rovnou poznáte, kdo vám volá, ale to je víceméně z oněch upozornění všechno a tady by si telefon rozhodně zasloužil trochu rozvinout. Foto: Huramobil Jednak nemůžete stejné nastavení udělat u upozornění – to znamená přiřadit je jednotlivým lidem, ale ani aplikacím. Stejně tak je škoda, že nemůžete jednotlivým aplikacím přiřadit třeba konkrétní typ diod. Představte si možnost si nastavit pásek kolem foťáku jako upozornění na YouTube, cívku na smsky, stopku jabka na WhatsApp atd. Nebo jen části diod na mnohem více aplikací nebo koneckonců i pokud by byly pásky RGB. Tento je jeden, bílý, ale tipuji spíš, že záměrem bylo se přibližovat jednoduchosti, čistému designu a přímočarosti Applu, než z telefonu udělat ROG Phone s Aura RGB, dát 50 možností pro co všechno pásek ještě použít a pak zjistit, že 80% zákazníků si možnost neumí přizpůsobit. Ztratila by se pak ta jednoduchost a čistota. Nedá se tedy přesně říct, že je to dobře nebo špatně. Nothing Phone (1) se zkrátka nesnaží zalíbit každému, ukazuje určitý směr a buď vám vyhovuje nebo ne. Já osobně jsem zvyklý mít svůj iPhone buď v kapse nebo na stole a stejně se ztišenými notifikacemi. Zkrátka dnes je aplikací a možností, co vás vyruší od práce tolik, že naopak oceníte, když vás nikdo nevyrušuje a tak vlastně stejně jednou za čas, když zrovna chci, zapnu telefon, podívám se na zmeškané události nebo využiju ranní či večerní sumář zpráv. Pro mě teda dávají LED pásky asi největší smysl při natáčení videa, ale vlastně úplně v pohodě pochopím, když to někdo vidí jinak. Abych ale telefonu nekřivdil, alespoň nějaké další chování LEDky mají. A to, když například vyvoláte Google asistenta, což by fungovat mělo, ale kvůli momentálnímu bugu nejde nebo když se telefon nabíjí. Nejlikovanější dotaz z unboxingového videa od mr_spajdyho pak byl, že jej zajímá celková výdrž a LEDky. Dobrou zprávou je, že LEDky žádný zásadní vliv na výdrž nemají, za předpokladu, že je samozřejmě nepoužíváš pro delší natáčení videa. Pro běžné notifikace si žádného snížení výdrže nevšimnete. Vlastně možná i kvůli tomu, že LEDky jsou aktivní pouze ve chvíli, kdy máte telefon položený na rovné ploše displejem dolů, jinak k jejich aktivaci nedojde. Foto: Huramobil A když už jsem u výdrže, ta je vcelku solidní. 4500mAh baterka dokázala v průměru držet nějakých 6 hodin zapnutého displeje, což je naprosto dostačující pro celodenní výdrž i trochu náročnějšího používání. K dispozici je pak 33W nabíjení drátově, 15W bezdrátově nebo 5W reverzně – Například pokud byste měli hodinky nebo sluchátka Nothing, abyste s sebou nemuseli tahat druhou nabíječku. Nothing Phone (1) je tak trochu „sustainable“ telefon – znáte to, recyklovaný hliník, uvnitř 50% recyklovaného plastu, kompletně recyklovatelná krabička, přece nečekáte, že by uvnitř byla nabíječka. Tu si musíte, když žádnou další doma nemáte, hezky pěkně dokoupit. Displej všechna čest Jestli musím Nothing za něco pochválit, je to displej. Carl Pei jej ve své prezentaci vyzdvihnul hlavně kvůli symetrickým rámečkům. Jedná se o typickou vlastnost dražších telefonů, protože displej nemůžete ukončit konektorem na spodní straně, ale musíte jej zahnout a napojit na zádech, a to pochopitelně cenu takových displejů prodražuje, a to limituje jejich použití v levných telefonech. 6,55“ na trhu jen jeden telefon, nadstavba je lehká, teoreticky bychom se mohli dočkat nového šampiona v rychlosti aktualizací. Uvádím teoreticky, alespoň u OnePlus to tak dlouhou dobu fungovalo. Z další hardwarové výbavy či vlastností se jedná spíše o průměr. IP53 potěší, ale překoná jí bez problému Galaxy A52 či Galaxy A53, stereo repráčky v telefonu najdete, ale extra nenadchnou, haptika je průměrná a slot na paměťovou kartu v mobilu chybí, proto vybírejte pečlivě mezi konfiguracemi 8GB/128GB až 12GB/256GB, ať pak nemáte mrzení s nedostatkem místa. Fotoaparáty Pochopitelně, kde se kolem hranice 10 až 15 tisíc korun poměrně rychle oddělí dobré telefony od těch průměrných jsou fotoaparáty. Carl Pei se opět nechal slyšet, že než mít 4 průměrné foťáky, lepší jsou 2 pořádné a s tím se nedá pochopitelně nesouhlasit. Foto: Huramobil Oba použité senzory jsou na Nothing Phone (1) o rozlišení 50Mpx. Hlavním senzorem je Sony IMX766. (Pozn.: jedná se o ten samý, který se tak skvěle vyznamenal v nespočtu telefonů od loňského OnePlus Nord 2, zazářil v realme GT2 Pro, podal velmi slušné výsledky v nedávno recenzovaném ROG Phonu 6, mohli jste jej vidět i v realme 9 Pro+) Hlavnímu sekunduje druhý 50Mpx širokoúhlý senzor JN1 od Samsungu, o poznání horší pochopitelně, ale pro změnu fajn, že je přítomné ostření a že jej v případě potřeby můžete použít na makro. Když k tomu pak připočítáte, že hlavní senzor naopak zvládá dvojnásobné digitální přiblížení, vlastně, jako kdybyste tu opravdu i ony 4 objektivy měli. Nyní se dostávám ke kvalitě samotných fotek a upřímně uvádím, že nijak extra vás nenadchnou. Jedná se o takový průměr a vlastně já osobně jsem ani nic lepšího neočekával. Mít velmi dobrý senzor ještě totiž neznamená, že dostanete nadprůměrné fotky. Je to asi jako, když posadíte čerstvého absolventa autoškoly do sportovního auta. Asi mu "natrhne zadek" kdekdo i v horším autě. A přesně takový mám pocit z fotek z Nothing Phonu, a proto nejsem překvapený. Jde totiž o první telefon výrobce, který právě dokončil autoškolu a bude to chtít se ještě trochu vyjezdit. Základ je ovšem solidní a v řeči fotek tak očekávejte spíš lehce slabší průměr na to, co uvedený senzor umí u konkurence. Jsme ovšem teprve na začátku, a tak je více než očekávatelné, že s postupnými aktualizacemi přijde zásadnější zlepšení. Nyní musím ovšem hodnotit to, co vidím a na to je potřeba ideálně dostatek světla. Jakmile totiž světlo mizí, často je na fotce patrný šum, na širokoúhlém pro změnu chybí dynamický rozsah a přepaly jsou enormní. Večer jsou pak fotky celkově měkčí a to se pochopitelně zhoršuje, jak světla ubývá. Někdy se ovšem Nothing Phone (1) vybičuje a udělá opravdu krásnou denní fotku, že by mu mohli někteří výrobci rozhodně závidět. Noční režim pak funguje tak trochu po "Applovsku". To znamená, že žádnou volbu nočního režimu na telefonu v menu nehledejte. Noční režim se objeví v podobě malé ikonky až ve chvíli, kdy telefon vyhodnotí, že by bylo dobré jej použít. Automaticky jej ovšem, na rozdíl od Applu, nepoužije a musíte si jej ručně zapnout a pak následně zase i vypnout. Trochu krkolomné, ale dá se na to zvyknout. Foto: Huramobil Video je nejslabší stránkou foťáku. Funguje zde kombinace optické i elektronické stabilizace, maximálně jej použijete ve 4K30 a i když je celkem stabilní, poměrně často přeostřuje a stačí trochu stínu a šum je bohužel vidět. Aspoň si ale můžete přisvítit glyph diodami nebo dát o sobě natáčeným vědět prostřednictvím malého červeného tlačítka. Finální verdikt Koupit nebo nekoupit? To je oč u žhavé novinky běží především. Jde totiž o vstup na neprobádané území, jde o důvěru, kterou si především musí u zákazníků výrobce získat. Nikdo z nás totiž neví, jak dlouho bude značka Nothing fungovat a jaká nakonec bude podpora jejich produktů. Koupit Samsung se tak jeví jako sázka na jistotu, ale je to něco, jako vrátit se do vztahu s bývalkou. Víte, co od ní čekat se vším, co vás na ní tenkrát bavilo, ale co vás i štvalo. S Nothing je to jako sbalit holku nebo kluka, o které vlastně dohromady vůbec nic nevíte, ale zatím vás hrozně baví. Je s ní zábava, má ladné křivky, nemá divné kamarády a tak je celkem slušný předpoklad, že s ní půjdete i na další rande. Jestli ovšem spolu postavíte dům, zasadíte strom a zplodíte syna, na to vám ještě nikdo neodpoví. A přesně takový je nový telefon Nothing Phone (1). Strašně lákavý, s ladnými křivkami, krásným displejem, neotřelými zády s inovativními diodami a vlastně je i celkem návykový. Jestli spolu ale zůstanete, dokud vás smrt nerozdělí, na to vám určitě neodpovím. Předpoklady tu jsou ovšem velké. Když už uvádím i Samsung. Připravím vám na telefon ještě jedno porovnávací video na YouTube s modelem Galaxy A53, tak zůstaňte naladěni. ...
ROG Phone 6 má totiž možnost, kromě herního prostředí, se přepnout do klasického ZenUI alá Zenfony, má neskutečně dlouhou výdrž na baterku, tak skvělé reproduktory, že si může jakákoli konkurence vzít klidně letní dovolenou, perfektní displej a fotoaparáty na tom nejsou také vůbec špatně. Nalákal jsem vás dostatečně? Jestli ano, tak si udělejte minimálně 15 minut času a jde se vrhnout na hodnocení ROG Phonu 6. Design a dokonalé chlazení Pochopitelně, abyste vůbec o něčem takovém reálně uvažovali, nesmí vám vadit jedna věc a to, že ROG Phone 6 je (stejně jako jeho předchůdci) pádlo. Není ale o nic větší než ROG Phone 3 nebo ROG Phone 5 a tak rozdíl poznají pouze ti, kteří by přecházeli buď z jedničky či dvojky nebo pochopitelně z jiného telefonu. Pro představu ROG Phone 6 je o centimetr vyšší telefon než třeba Galaxy S22 Ultra. Důvod je prostý – vrchní i spodní rámeček, v kterém se skrývá selfie kamerka, dioda a pochopitelně ony 2 naprosto skvělé repráčky. A opravdu skvělé bez sebemenšího přehánění, aniž by se ROG musel musel schovávat za nějaké další nápisy JBL, Herman Kardon a kohokoliv, kdo vás v hudebním světě napadne. Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Huramobil [Petr Hudec] (@huramobil) Ten rozdíl ve zvuku pozná i naprostý zvukový amatér a kdo někdy držel ROG Phone v ruce, dá mi bezpochyby za pravdu. Jedinou daní jsou právě větší rámečky nahoře i dole, ale zase repráčky mířící přímo na vás, takže ať už sledujete film nebo hrajete hry, nikdy si při držení neblokujete jejich výstup. Materiálově se jedná pochopitelně o kov a sklo, aby ne, v herním telefonu je totiž odvod tepla to nejdůležitější. Dokonce tak, že ASUS posunul obvykle umístěný procesor z vrchní části na střed do míst, kde jednak při běžném držení telefonu nemáte ruce a nezakrýváte tak odvod tepla, ale také máte možnost při delším hraní připojit i originální větráček. A pochopitelně se správným chlazením stojí a padá každá hra. Když se totiž telefon začne enormně zahřívat, systém automaticky sníží výkon procesoru a grafiky tak, aby se uchladil, což má pochopitelně vliv na plynulost samotné hry. ASUS ROG Phone 6 Pro v bílém provedení | Foto: Huramobil Abychom se pochopili, bavíme se zase o úplně jiné úrovni zahřívání, to znamená tam, kde se třeba Galaxy S22 nebo Xperia 1 IV nachází po běhu na 400m překážek na úrovni klinické smrti, ROG Phone 6 v maratonském běhu v pohodě vyklusává. Celé chlazení a potřeba větráčku je čistě jen o úrovni nastavení grafiky v dané hře, délce hraní a jakým způsobem je hra také optimalizována. Jako dva příklady postačí Diablo a Genshin Impact. V obou hrách jsem nastavil maximální možné detaily při 60 FPS a zatímco Diablo jede kontinuálně bez problému bez větráčku na maximální výkon i několik hodin v kuse, u Genshin Impactu už se telefon zadýchá. Zhruba po 20 minutách hraní vystoupala teplota až směrem nad 50 stupňů, což je přesně úroveň, kdy telefon už značně snižuje výkon procesoru a jinak stabilních 60 FPS spadlo zhruba pořád k bez problému hratelných 40 FPS i po půl hodince hraní. Stačí ovšem nasadit větráček, který pomůže snížit teplotu zhruba o 5 stupňů a rázem se hra vrátí opět na celkem stabilních 55-60 FPS. Natočili jsme pro vás v našem studiu plno krásných záběrů. Mrkněte na video recenzi a napište nám do komentáře, co na nový ROG Phone 6 říkáte vy. Nepostradatelný doplněk ROG Kunai 3 Gamepad Kolem her je postaven celý ekosystém. A to po hardwarové i softwarové stránce. Větráček je tentokrát robustní víc než kdy předtím, ale z původně jen funkčního řešení se rázem stala i celkem hezká designovka. Pokud navíc telefon ještě zasadíte do ROG Kunai 3 Gamepadu, který už je ovšem potřeba si za extra 3 149 Kč přikoupit, rázem je z ROG Phonu 6 docela pěkný Nintendo Switch. A musím objektivně napsat, protože cinkají další korunky z kasičky navíc, že ROG Kunai 3 Gamepad je prostě Must Have. Pochopitelně, k telefonu můžete připojit přes Bluetooth i ovladač od Xboxu, ale ROG Kunai 3 Gamepad je další level navíc a upřímně, jakmile Gamepad jednou vyzkoušíte, už nebudete chtít hrát na telefonu přes klasické dotyky. A takový malý bonus pak je, že vám bude asi i celkem jedno, jak moc se telefon hřeje, protože v ruce držíte ovladač a ne topící telefon, který se zase tím, že jej právě nedržíte o to lépe chladí. Ruce nezakrývají záda telefonu, teplo se odvádí lépe, hra běží rychleji. Samozřejmě alternativou je hrát bez Kunaie, ať už bez větráčku nebo s větráčkem, na jehož zádech máte další 4 ovládací tlačítka. Na můj vkus jsem je ale moc nevyužíval, protože alespoň s mými prsty jsem měl pocit, že když se po tlačítku trochu natáhnu, rázem má tendenci telefon vyklouznout z ruky. Větráček můžete využít i pro sledování filmů. Má na sobě jednoduše vyklopitelný stojánek, který opět můžete využít i při hrách. Ať už totiž připojíte jiný ovladač nebo zasadíte Kunai 3 do adaptéru, hrát můžete i s telefonem na stole v držáku a Gamepadem v ruce. Možností je zkrátka celá řada, včetně připojení ROG Phonu 6 přes HDMI k monitoru, ale popisovat všechny scénáře nebudu, ptorože se musím pomalu dostat k software. ROG Phone 6 Pro s větráčkem ROG AeroActive Cooler 6 | Foto: Huramobil Pochopitelně je v telefonu Android 12 s celkem robustní ROG Phone nadstavbou, kterou si ale opět můžete přepnout do klasického ZENUI prostředí. Zpátky ale k ROGUI, kde základem celé herní nadstavby je jsou dvě aplikace Armoury-Crate, kterou možná už znáte z počítačů ASUS. Ta slouží pro kompletní monitoring a nastavení systému v rámci výkonu, obnovovací frekvence displeje, power managementu nebo připojeného příslušenství. Máte možnost si zvolit jednotlivé režimy od ultra úsporného, přes dynamický až po režim X, kde se veškeré systémové prostředky včetně výdrže pochopitelně věnují ve prospěch maximálního výkonu. Příslušenství k ROG Phonu 6 Výdrž je tak pochopitelně na vás a hodně podřízena nastavenému režimu. Já jsem se dostával při hraní Diabla v maximálním Xmode režimu s nasazeným Kunaiem 3 a nasazeným větráčkem bez problému přes 6 hodin na jedno nabití. Dny, kdy jsem nehrál žádnou hru, nebyl pochopitelně problém vydržet i více jak 2 dny běžného používání, kdy jsem fotil, díval se na YouTube, telefonoval, odpovídal na maily, klasická běžná denní agenda. Komaptibilní příslušenství k ROG Phonu 6 Abych se ale vrátil ještě na chvíli k Armoury-Crate. Neuvedl jsem vám ještě dvě důležité věci. Jednak v aplikaci si máte možnost u připojeného větráčku nastavit spoustu barev, které odpovídají úrovni zahřátí telefonu nebo zvolenému režimu. Můžete si také zvolit dynamické otáčky větráčku nebo jej ztišit nebo naopak nastavit maximální výkon, ale můžete si také nastavit chování zadního displeje, pokud jste si koupili ROG Phone 6 Pro. A dostal jsem se do místa, kde na plno napíšu, že tohle je snad nejzbytečnější věc na celém telefonu a vyloženě vyhozených 5 tisíc korun navíc oproti verzi bez Pro (Pozn.: Cena ROG Phone 6 12GB/256GB je 25 990 Kč, 16GB/512GB je 28 990 Kč a varianta ROG Phone 6 Pro vychází na 33 990 Kč). Ano, dostanete oproti standardním 12GB nebo 16GB rovnou 18GB operační paměti, ale také úplně k ničemu displej na zádech. Dokonce tak k ničemu, že když už si telefon položíte hlavním displejem dolů, nevidíte na malém displejíčku ani jméno či číslo u přicházejícího hovoru, neuvidíte SMS a když se stane nějaká událost, displej se na chvíli rozsvítí s danou ikonou a pak nenávratně zhasne a nerozsvítíte jej, ani poklepáním či pohnutím telefonu a po stisku zapínacího tlačítka se neukážou ani ony notifikace, nýbrž jen "nějaké" animace. Tohle je za mě ještě horší integrace displeje do telefonu než vloni u Xiaomi Mi 11 Ultra. ASUS ROG Phone 6 displej | Foto: Huramobil Druhou proprietální aplikací je Game Genie, což je widget běžící na pozadí jakékoli hry, který aktivujete lehkým potažením z rohu a jde o šikovnou utilitku, jak rychle monitorovat nejdůležitější součásti telefonu, nastavit si vypnutí notifikací, vyzvánění, příchozích hovorů, namapovat si ovládací tlačítka Gamepadů na ty "onscreenová", sestavit makra a nebo si nastavit funkčnost dvou speciálních air trigger tlačítek na vrchní straně telefonu. Mají sice k dispozici i několik úrovní stisku, což se hodí třeba na závodní hry s auty, kdy si můžete sílou stisku určovat, jak moc tlačíte pedál na podlahu, ale musím uznat, že mě osobně více vyhovují mechanická tlačítka třeba jako u POCO F4 GT. Jak fotí ROG Phone 6? I když fotoaparáty jsou u herních telefonů asi nejméně důležitá věc, jsem rád, že konečně došlo v tomto ohledu u ROG Phonu 6 k zásadnímu zlepšení. Ano, pořád je telefon na hony vzdálený třeba od Galaxy S22 Ultra, hlavně variabilitou svých foťáků, protože u ROG Phonu 6 dostanete jen hlavní, širokoúhlý a 5Mpx makro, ale jsem rád, že se konečně ROG Phone 6 nemusí za výstupní kvalitu fotek stydět. Pochopitelně primárně za hlavní 50Mpx fotoaparát, který se tak skvěle zapsal u nespočtu telefonů v čele s Nordem 2, Realme GT 2 Pro a dalšími a je schopný podat optimální výkon jak za dne, tak v noci. A u ROG Phonu 6 tomu naštěstí není jinak, byť ne na úrovni nejlepších fotomobilů. Pořízené fotografie Za dne tak dostanete krásné a hlavně ostré fotky s lehounce saturovanějšími barvami, ale přesně ještě do té míry, kdy to ničemu nevadí. Překvapí v pozitivním slova smyslu i noční fotky a hlavně jejich skvělý dynamický rozsah a překvapivě i velmi dobrá ostrost i v náročnějších podmínkách, kdy venku lilo jako z konve. Samozřejmě ve chvíli, kdy už je světla málo kvalita rapidně letí dolů, ale v tomto ohledu se na ASUS vůbec nezlobím. Vlastně fotí na hony lépe než jsem očekával a foťák tak bude naprosto dostačující pro drtivou většinu uživatelů. A ten, kdo chce fotomobil, ten si stejně koupí fotomobil. Síla ROG Phonu 6 je totiž jinde a je hrozně fajn, že vůbec nepokulhává v disciplíně, kde jsem to tak trochu původně očekával. Rozhodně tedy palec nahoru a kdybych mu měl přece jen něco vytknout, je sice fajn, že telefon sice má automatický noční režim, ale pořízení trvá až neobvykle dlouho. Na druhou stranu lepší o 2s déle počkat a mít hezkou fotku než to mít vyfocený hned a mít fotku hnusnou. Co se týká videa, za to se ROG Phone 6 stydět také nemusí. 4k60 jede včetně optické stabilizace a, i když chybky najdete v náročnějších scénách hlavně v podobě focus huntingu neboli jemného přeostřování nebo občasného šumu v tmavých místech, celkový dojem to opravdu nezkazí. Displej Jediné, čemu jsem se v průběhu recenze nevěnoval je paradoxně displej. Jde ale tradičně o skvělý displej z dílny Samsungu exkluzivně dodávaného pro ASUS. Letos se tak zase zvedla obnovovací frekvence až na rekordních 165Hz, rychlost snímání na 720Hz a latence na 23ms. Vytknout musím snad jen jedinou věc a to je chybějící podpora HDR certifikace v Netflixu, což se sice dá řešit, ale pochybuji, že se tak někdy stane. Příjemně mě naopak překvapil mnohem vyšší jas displeje oproti minulým verzím. Nedosahuje sice Galaxy S22 Ultra, ale konečně se s telefonem dá obstojně fungovat i na sluníčku. Finální verdikt - Koupit či nekoupit ROG Phone 6? Jestli jste přečetli celou recenzi, je vám asi jasné, že ROG Phone 6 je skvělý telefon, který naprosto exceluje ve své třídě a jen tak mimochodem... konečně už je zde i podpora VoLTE, takže můžete současně datovat i při probíhajícím hovoru. Celkově to má ale ROG Phone 6, jako ostatně každý rok, vlastně hrozně jednoduché. Nemá totiž téměř žádnou konkurenci. Vlastně jediný pořádný konkurent, o kterém se dá alespoň trochu mluvit, je POCO F4 GT za poloviční cenu. Tady bude ale hodně ovšem záležet na tom, jak moc to s hraním myslíte vážně, jestli využijete ony třešničky na dortu, které vám dá ROG Phone 6 navíc. Druhá věc je, že ROG Phone 6 je prostě "lovebrand" a je to něco, co se hrozně těžko vysvětluje někomu, kdo není hráč. Je to asi něco, jako když někdo žije v ekosystému Apple a akceptuje, že jeho produkt je sice dražší, není rozhodně ve všech ohledech dokonalý, ale funguje skvěle, má spoustu kompatibilního příslušenství, funguje vzájemně i s dalšími produkty a v konečném důsledku mu vyhovuje pro jeho potřeby tak, že nic jiného nechce. A to je přesně ROG Phone 6. Můžeme spekulovat o tom, že jsou lepší mechanická tlačítka u POCA F4 GT, že zde chybí nějaký desktopový režim, který najdete i u desetitisícové Motoroly, že už se nevyrábí ony další specialitky jako WygicDock, DisplayDock atd., které jsme znali z prvních ROG Phonů, ale když to vezmete kolem a kolem, dostanete opět naprosto unikátní mobilní herní monstrum. Určitě tím pádem nečekejte revoluci a přecházet z ROG Phone 5 nebo ROG Phone 5s asi úplně nedoporučuji, pokud si chcete ospravedlnit svůj nákup poměrem ceny a výkonu. Pokud ovšem přecházíte ze staršího ROG Phonu nebo úplně z jiného telefonu, pak budete s novou šestkou nadmíru spokojeni. Jen ještě důležitá informace. Předprodej začíná ihned za ceny od 25 990 Kč za konfiguraci 12GB/256GB, 28 990 Kč dáte za 16GB/512GB a kdo by přece jen pošilhával po variantě ROG Phone 6 Pro v konfiguraci 18GB/512GB, ten si musí připravit 33 990 Kč. Kdo si do konce července alias Jůla (pro bratou Slovákou 🙂) předobjedná černou variantu 12GB/256GB nebo 16GB/512GB, dostane jako dárek originální AeroActive Cooler 6 v hodnotě 2 299 Kč, nebo-li nacvakávací větráček. Tím bych dnešní recenzi uzavřel. Hrozně moc děkuji za přečtení a já se jdu opět věnovat hraní Diabla. 🤣 V průběhu této recenze jsem se totiž dostal už na 48. level, tak snad to rychle dohraji. A kdo by chtěl se mnou jít na RAID zabít tu potvoru, co má lifebar asi 8mio, tak mi napište. Můj nick je Huda#21798. Teď už vážně díky, mějte se krásně a čau u příští recenze. ...
Výkon Chápu, že pro většinu běžných uživatelů telefonů, stejně jako aut, je asi nejméně sexy věc to, co je schováno pod kapotou. Ne, že by každý nechtěl, aby při sešlápnutí plynu auto mělo akceleraci z nuly na sto za tři vteřiny a přitom spotřebu 4l na 100km, ale asi těžko si otevřete kapotu, sednete si v garáži se sklenkou dobrého vína a budete dlouze obdivovat motor nebo vrtuli chladiče. Stejně tak asi nebudete obdivovat Mediatek Dimensity 8100, ale budete chtít, aby telefon s tímto procesorem jednoduše fungoval rychle, šetřil baterku a ideálně se nezahříval tak moc, jak to je často slyšet u Exynosů a Snapdragonů. POCO X4 GT recenze také formou videa Pochopitelně zahřívá se každý procesor a úkolem výrobců je pak ony procesory také spolehlivě uchladit, což se někomu daří lépe a někomu zase hůř. U nového POCO X4 GT se chlazení podařilo na výbornou a vzhledem k tomu, že výkonem je telefon na úrovni loňského nejlepšího Snapdragonu 888, neměl jsem ani po půlhodině hraní Genshin Impactu problém s tím, že by se telefon nějak extrémně zahříval nebo zpomaloval. K celkové plynulosti pak telefonu pomáhá navíc i 8GB operační paměti, 256GB úložiště a snad jediné úzké hrdlo, které by někomu mohlo vadit třeba při přenášení fotek do počítače je pak USB 2.0. V této kategorii ovšem vcelku standard. Design Po designové stránce telefon vypadá tak trochu, jak kdyby pejsek a kočička vařily dort. Rovné hrany alá Apple, ale 2D zahnutý displej i matná plastová záda, na kterých i překvapivě dost ulpívají otisky prstů. Dost těžko říct, jestli ono „napůl zahnutí“ značí nějakou přechodovou fázi opět na kompletně hranaté telefony nebo jestli jde na dlouhou dobu finální design nebo jestli Xiaomi jenom nechce, aby telefon na první pohled vypadal jako Apple. Jisté ovšem je, že úplně příjemně se telefon v ruce nedrží a pořád jsem měl takový pocit, jak kdyby mi telefon měl vyklouznout z ruky. Naštěstí tohle pro většinu lidí asi stejně vyřeší přibalené silikonové pouzdro, takže možná, že i mnoho povyku pro nic. Jinak po celkové designové stránce není telefon ničím extra výjimečný, relativně nudná a usedlá paleta barev, záda s ostrůvkem na 2 větší kamerky a 1 menší vypadají snad ani už ne jako z továrny Xiaomi, ale z továrny jakéhokoli jiného telefonu každého druhého výrobce, který si jen hraje s tím, na které místo zrovna naplácne 2MP makro či senzor pro rozostření pozadí. Na druhou stranu jde o GT, telefon zaměřený spíš než na kameru či design na hráče, takže určitě oceníte hodně slušně hrající stereo repráky, raritu v podobě zdířky na drátová sluchátka anebo v těchto vedrech infraport na ovládání klimatizace, abyste se nejen nemuseli zvedat z gauče, ale radši rovnou ani natahovat pro další ovladače domácích spotřebičů. Co ale také rozhodně oceníte je skvělá výdrž na jedno nabití a před tou opravdu smekám. 5080mAh baterka s 67W nabíjením vydrží pekelně dlouho a často jsem neměl problém se v kombinované výdrži i s celkem dlouhým hraním pohybovat v pohodě i přes 8 hodin rozsvíceného displeje na 1 nabití. Asi není potřeba do detailů zjišťovat, jestli je to skvělým powermanagementem telefonu nebo optimalizovanějším procesorem, protože každého zajímá výsledek. A tenhle telefon vám s prstem v nose dá plný den výdrže, a ještě vám večer klidně 40% baterky zbyde. Já jsem se třeba vydal na 4 hodinový fototrip po Praze, během kterého jsem vyfotil téměř 400 fotek, natáčel videa a z baterky zmizelo jen pouhých 20%, což je oproti běžným 35-40% u jiných telefonů hodně hezké číslo. Fotoaparáty Sestava foťáků byla tentokrát nastavena na 64Mpx hlavní, 8Mpx širokoúhlý, 2Mpx makro. Dřív, než se k nim ale dostanu mi to ještě nedá, abych nezmínil jednu důležitou věc a to je neobvyklé výchozí nastavení fotoaparátu a vlastně tím i tak trochu odpověděl na jeden z dotazů, který občas dostávám týkající se rozlišení u fotek. Možná jste si všimli, že v některých telefonech máte možnost si měnit rozlišení fotek ze standardního 4:3 na 16:9 nebo někdy také na 3:2. Jedná se o obdélníkový poměr stran výsledné fotky, kterou když byste na delší straně změřili třeba o délce 4cm, ta kratší by logicky měla centrimetry tři. Tento poměr stran není nijak náhodný, vychází totiž přesně z poměru stran senzoru, což je součástka na kterou čočkami fotoaparátu dopadá světlo a ta světlo převádí na výsledný obraz, který vidíte na displeji telefonu. Abyste tedy dostali co možná největší obraz zachycený senzorem, využijete logicky celou jeho plochu a výsledkem je právě ona fotografie v poměru stran 4:3. A abych vám vysvětlil, jak to funguje u videa v nejběžnějším formátu 16:9 nebo když si změníte v telefonu sami poměr stran, není to tím, že by najednou začal pracovat nějaký senzor, ale pouze se využívá jeho užší část a je to. U videa je to naprosto normální, protože video vychází historicky z širokoúhlých formátů, televize máte většinou doma všichni již modernější 16:9, ale v kinosálech se jde ještě dál směrem k 21:9. U fotografie je to ovšem jinak, zde se nejčastěji používá právě 4:3 nebo 3:2 podle toho jestli máte mobil nebo zrcadlovku a zase je to primárně z historického důvodu a zvyklosti. Pro promítání na televizi je asi 16:9 fajn, ale zkuste přijít někam do fotolabu si nechat vyvolat fotky a řekněte jim, že budete chtít 16:9 v matu – asi na vás budou docela koukat. Důvod, proč to uvádím je fakt, že u POCO X4 GT je za mě malinko překvapením, že za výchozí formát pro fotografie výrobce zvolil právě 16:9 a tak pokud jste hlavně zvyklí si fotky z telefonu vyvolávat nebo je dávat třeba na Instagram na feed, rozhodně první, co udělejte je změňte si v aplikaci poměr stran. Teď už ovšem k samotné kvalitě fotek, která vlastně bohužel odpovídá tomu, co jsem uváděl v průběhu článku a to, že telefon nebyl stvořen na fotky asi stejně jako Ferrari není auto stvořené na "polňačky". Jestli jste viděli na Instagramu moje storiečka z testování POCA, nedivím se vám, že jste je chválili – byly totiž extrémně příhodné podmínky a i v těch na desetitisícový telefon bylo až zbytečně moc chyb. Nebo lépe řečeno, dostanete obstojné fotky telefonu kolem 6-7 tisíc korun, ale pokud porovnáváte třeba s podobně drahým Realme 9 Pro+, OnePlus Nord 2, Galaxy S20 FE atd, dostanete o poznání horší fotky. Největším překvapením je pro mě ovšem hlavní foťák. Občas dokáže vyprodukovat slušnou fotku, ale ve velké většině případů jsou fotky zkrátka hrozně měkké a vlastně vypadají jak, kdybych je bral nějakým obyčejným širokoúhlým objektivem. O to podivuhodnější pak je, že když stisknete v aplikaci tlačítko dvojnásobného zoomu, jde o pouhý digitální výřez z naprosto stejného objektivu, ale častokrát dostanete prostě lepší fotku. Lepší pochopitelně z pohledu ostrosti, ale o to jde ve fotce především. Těžko můžeme řešit dynamický rozsah, když toho na fotce není moc ostrého. Na dvojnásobném výřezu je ale zase naopak často až moc přeostřeno a protože to jsou fotky z jednoho senzoru, kdy evidentní problém působí software, je velmi vysoká pravděpodobnost, že se to časem opraví v aktualizacích. Já ale musím hodnotit to, co vidím a ne říkat, jak by telefon mohl fotit třeba za pár týdnů či měsíc. A jestli mi nevěříte, stačí se jen podívat na 2 sady fotek z obou objektivů plus výřez. Totálně digitálně rozsypaný trávník, jak na širokoúhlém objektivu, tak na hlavním a celková neostrost vs relativní přeostřenost na dvojnásobném výřezu ve vilkové čtvrti nebo pražském hlavním nádraží. Pokud ovšem budete dávat fotky jen na storiečka, určitě u nich sklidíte i pár pozitivních hodnocení, protože po stránce kvality jsou sice malinko saturovanější než realita, ale minimálně na hlavním foťáku je třeba relativně slušný dynamický rozsah s minimem přepalů. S ubývajím světlem už to pak přestává být hitparáda úplně a víceméně jste pak rádi, že se vám občas podaří trochu obstojná fotka. Pořízené fotografie z POCO X4 GT Bez nočního režimu se tak pochopitelně už za dne neostrá fotka ještě zhorší a s nočním režimem se večer naopak přidají nechvalně známe totální HDR omalovánky z Motoroly a s nočními snímky bych se u desetitisícového telefonu pro jistotu vůbec nechlubil. Co je ale fajn, je portrétní režim. Telefon dokáže celkem hezky separovat popředí od pozadí, jen je možná často separace na výchozí nastavení až moc velká a fotka pak působí zbytečně až moc nepřirozeně – to si ale můžete bez problému dotunit v aplikaci dle libosti. Jak je na tom video? Na 4k zapomeňte, pokud telefon nebude stát na stativu nebo nemáte místo lidské paže náhradní od terminátora. V ruce to fakt neudržíte a stabilizace na 4k bohužel nejede ani elektronická. U FullHD pak je video zas nedetailní, vypadá často jak digitálně dokreslované a na natáčení v protisvětle v klidu zapomeňte – dynamický rozsah je tady fakt slabý. Na to klasické domácí party točení to asi bude stačit, ale když byste tohle postavili i proti staršímu iPhonu SE z roku 2020 za stejnou cenu, asi byste se nestačili divit. Závěrečný verdikt POCO X4 GT jsem za foťáky vcelku plísnil, protože jeho chyby jsou evidentní, ale také proto, že svou cenou telefon přesně odpovídá konkurenci jako OnePlus Nord 2, Realme 9 Pro+ nebo i starší Galaxy S20 FE. Naštěstí vám to ale nebude vadit, pokud jste cílovou skupinou, pro kterou Xiaomi tento telefon vytvořilo a tím jsou hráči. Pak neohrnete nos ani nad nic moc fotoaparády a ani nad tím, že displej není AMOLED, ale vysoce kvalitní IPS a naopak oceníte třeba jeho 144Hz obnovovací frekvenci nebo 270Hz odezvu na dotyk. A pochopitelně, když jde o IPS, asi nemusím říkat, že tím pádem je čtečka otisků prstů v bočním tlačítku a funguje naprosto rychle a spolehlivě. Tak či tak, pokud jste hráči a nemáte v rozpočtu dostatek financí na POCO F4 GT, bude pro vás POCO X4 GT velmi dobrá volba se skvělým displejem, velmi dobrými repráky, výborným procesorem s ještě lepším chlazením a pokud hráči nejste, pak na něj v klidu zapomeňte – není to telefon pro vás. Ten pro koho je, ten jej ocení nejvíc a možná i o trochu víc až mu lehce spadne cena někam k 8 až 9 tisícům, místo současných deseti. Tam bych jej totiž viděl naprosto ideálně. ...
Dostal jsem na recenzi nová sluchátka Huawei FreeBuds Pro 2 a znáte, jak to bývá s nastavovanou kaší, druhými díly filmů v kinech nebo s dvojkami na trhu. Každopádně tohle není případ nových Pro žebříčku. Příjemně zapadnou a dokonce netlačí ani, když v nich náhodou večer usnete nebo si je budete brát i čistě záměrně jako moderní ochranu vašich chrápajících protějšků. A ovládání funguje opět jako u OnePlus Buds Pro, jen s tím rozdílem, že gest je zde daleko více, takže různé jedno, dvou nebo trojnásobné stisknutí stopky pro play, pauzu, další či předchozí song nebo ovládání ANC, posouvání pro změnu hlasitosti, to všechno zvládnete zase i bez samotné aplikace. V té sice na nastavení gest pamatují, ale jen s ohledem na vypnutí či zapnutí. Přiřazování konkrétních funkcí jednotlivým gestům nejde a musíte využít pouze ty přednastavené. Pozitivní ovšem je, že samotný dotyk probíhá právě skrz stopku sluchátek a tím pádem jakékoli dotlačení do ucha třeba při sportu zvládnete bez toho, aniž byste si omylem třeba přerušili hudbu. A to bych vlastně málem zapomněl na poslední dvě důležité vlastnosti. Ochrana IP54 právě pro sportovce je přítomna a nově je tu pak duální režim připojení. To znamená, že se sluchátky můžete najednou sledovat film na notebooku a když vám náhodou někdo zavolá na mobil, bez problému vyřídíte hovor a zase pokračujete ve sledování filmu na notebooku. A o kvalitu hovoru se také bát nemusíte, za celý týden, když jsem s někým telefonoval, nikdo nepoznal, že bych mluvil ze sluchátek. Na svědomí to totiž má trojice mikrofonů na každém ze sluchátek, které fungují nejen pro ANC, ale právě ve spolupráci se snímačem vibrací z lícní FreeBuds 2 a vlastně vám hned na začátku prozradím, že jsou tak skvělá, že jsem si za poslední týden ani nevzpomněl, že bych vůbec měl nějaká jiná sluchátka. A to se v každé druhé recenzi sluchátek většinou rozepíšu o tom, jak nedám při cestě letadlem dopustit na aktivní potlačení okolního hluku na mých WH-1000XM4 nebo WH-1000XM5 od Sony. A víte co? Na mou duši jsem si ani na ně při letu do Istanbulu nevzpomněl. Poslední dobou si totiž ujíždím na Disney+, které přišlo nedávno do ČR, stáhnul jsem si nostalgicky celou sérii Chirurgů, přidělal jsem si telefon pěkně Peak Designem na kufr a pohodlně sledoval, jak v letištní hale, tak později v letadle, jeden díl za druhým, aniž by mě cokoli rušilo, navíc abych si vůbec vzpomněl na svoje Sony v batohu. Chápu, že to zní asi jako momentálně reklama na 4 značky současně, ale recenze jsou o reálných zkušenostech a ne o papouškování parametrů, které si přečtete v tabulce. Pochopitelně velké mušle jsou už z principu své konstrukce o level výš a pravděpodobně bych je zvolil na dlouhý let přes Atlantik, kde si často sluchátka jen zapnu pro potlačení okolí při spánku, ale na tyhle 2-3 hodinové cesty po Evropě v pohodě stačí právě třeba Huawei FreeBuds Pro 2. Když si totiž dáte na misku vah rozměry pecek, jejich pohodlnost rychlého vyndání z krabičky, kterou máte v kapse vs velké pouzdro s mušlemi zabírající místo v batohu, jednoduše sáhnete po peckách. Pochopitelně druhým argumentem je pak samotná výdrž, kdy velká sluchátka vydrží na jedno nabití bez problému celý let přes Atlantik, zatímco Huawei u "Proček" avizuje 4 hodiny se zapnutým ANC nebo 6,5 hodiny s tím vypnutým. Pochopitelně ale používat tato sluchátka bez ANC je jak strčit si do Ferrari dobrovolně omezovač výkonu na 100 koní, takže vás předpokládám zajímá hlavně výdrž s ANC. Upřímně na 4 hodiny se nedostanete. A je to prakticky jediná nevýhoda těchto sluchátek. Já se reálně dostal maximálně na 3 hodiny a 40 minut, ale tato hodnota pochopitelně bude oscilovat i podle toho, jakou verzi Bluetooth používáte, jak vysoko si nastavíte hlasitost, v jak moc zarušeném prostředí se pohybujete nebo jestli si třeba nastavíte vysokou kvalitu přenosu hovorů. Je to vlastně jako u mobilního telefonu, když zapnete 120Hz režim displeje, telefon také vydrží míň, když si u hodinek zapnete kontinuální měření tepu, také vydrží míň. Je to hodně na vás, ale je pravda, že existuje i spousta sluchátek s daleko větší delší výdrží. Třeba Apple AirPods Pro vydrží zhruba o půl až hodinku déle, ale peckové WF-1000XM4 od Sony až dvojnásobek. Doporučujeme také video recenzi Na druhou stranu jen málokterá sluchátka budou mít tak skvělý zvuk jako FreeBuds Pro 2. Ano, bavíme se bez problému o úrovni Sennheiser Momentum, WF-1000XM4 od Sony, o naprosté špičce toho, co momentálně jste schopni dostat v takto malých true wireless sluchátkách. Huawei této špičky docílil unikátní konstrukcí dvou reproduktorů, kdy jeden z nich se stará o výšky a druhý s planární membránou zase o basy. Díky tomu je zvuk skvělý ve všech jeho oblastech s frekvenčním rozsahem 14Hz-48Khz. Ať už si pustíte basovou skladbu, vážnou hudbu, popík nebo naopak podcast, všechno uslyšíte opravdu dokonale. Vlastně bych ani nečekal, až jak hluboké plné basy černošského RNB nebo naopak čisté vokály jste schopni z FreeBudsů dostat nebo jak krásně od sebe na první dobrou rozeznáte jednotlivé nástroje při poslechu AC/DC. Po hudební stránce si opravdu není na co stěžovat. Pochopitelně bude v rámci kvality i záležet na tom, jaký zdroj signálu posíláte do sluchátek. Podpora kodeků je totiž široká. Kromě standardního AAC a SBC je k dispozici ještě Sony LDAC nebo L2HC při datovém toku až 990kilo a tak, i když zvuk je skvělý i na iPhonu, přece jen si jej díky kodekům užijete o level výš ještě na zařízeních podporující tento formát. A nemusí jít jen o telefony Sony nebo Huawei, jak by někoho napadlo. Vždyť LDAC mají už i staré telefony jako Xiaomi Mi 9, a tak je potřeba se podívat na to, zda váš telefon i dané Hi-Res kodeky podporuje. Garantuji vám, ale že i s těmi standardními, je zvuk naprosto skvělý a na jeho kvalitu má mimochodem i zásadní vliv správně zvolené velikost špuntů. S tou vám ale výborně pomůže aplikace. Aplikace je také samostatnou kapitolou. Jednak si sice úplně v pohodě vystačíte bez ní, ale s ní je to daleko lepší. Přes aplikaci můžete monitorovat nabití sluchátek, aktualizovat jejich software nebo si měnit právě charakteristiku hudby díky vestavěnému ekvalizéru. Standardní pojetí zvuku dodal francouzký Devialet a je jenom na vás, jestli využijete některý z dalších presetů nebo si nastavíte svůj vlastní. Já jsem byl úplně v pohodě s výchozím nastavením, stejně jako jsem byl úplně v pohodě s nastavením režimu ANC na Dynamický a mezi jednotlivými režimy ANC jsem ani extra rozdíl nepozoroval. ANC můžete úplně vypnout nebo si nastavit i režim propouštění okolních hluků včetně detekce toho, když na vás někdo promluví – a mimochodem, funguje to velmi dobře. Snad jediná prapodivná věc v aplikaci je možnost zapnutí nízké latence, což je režim určený pro hry. Ale ať mi někdo vysvětlí, proč musím při každém odpojení sluchátek tento režim vždycky chodit zapínat. Představte si, že si sluchátka koupíte primárně na hry a po každém jejich zapnutí budete muset jít do aplikace, aktivovat tento režim, a příště opět a znova. Hádám, že tento nedostatek by se mohl v příštích aktualizacích ještě opravit. Konečně poslední věcí je ovládání samotných sluchátek a jejich nošení. V uších sedí dokonale, vlastně je řadím spolu s OnePlus Buds Pro na momentální špičku mého kosti tak dokonale, že telefon můžete nechat v klidu v kapse. Přichází to nejdůležitější a tím je cena. Asi chápete, když jsem vyjmenoval 1000XM4, Sennheiser Momentum, že vlastně 4 990 Kč bude naprosto odpovídající a vlastně vzhledem ke konkurenci je cena i levnější, než by měla být. To jsem snad o žádném produktu ani nikdy neřekl, že je zbytečně až moc levný 😊. Pokud porovnáte výbavu Huawei FreeBuds Pro 2 vs Sony WF-1000XM4 nebo Apple AirPods Pro, dostanete za mě momentálně objektivně v mnoha ohledech lepší sluchátka. Pochopitelně, aby ne. AirPods Pro jsou na trhu už 3 roky, XM4 rok a tak má Huawei logicky značnou výhodu. Jestli vám tedy nevadí utratit 5 tisíc za sluchátka, nemáte se čeho bát a stačí si vybrat jednu ze tří barevných variant. Dostanete totiž skvělý produkt a při nákupu do 10.7. také jako dárek i Huawei Band 7. Odkazy na nákup najdete níže, a abych tak celou recenzi zakončil a dnešní produkt shrnul jednou větou: Huawei Freebuds Pro 2 jsou kolem 5 tisíc korun za mě nejlepší true wireless sluchátka, která můžete momentálně dostat. Jestli vám dnešní recenze pomohla při rozhodování nebo se vám celý článek líbil, budu moc rád za komentáře. Hrozně moc děkuju za přečtení, mějte se krásně a těším se u další recenze. ...
Design a co se změnilo oproti předchůdci? Po designové stránce se toho událo letos asi nejvíc a jedná se o takový přerod, jako když Apple přešel z iPhonu 8 na iPhone X. Už na od první pohled nová sluchátka jasně oddělíte svých předchůdců zakulaceným mostem a úplně novým systémem otočných kloubů, na které následně navazují mušle. To je asi jedna z nejkontroverznějších vlastností a hodně bude záležet, čemu dáváte přednost. Nově totiž sluchátka nelze v kloubu „složit“, podobně jako u dosavadních předchůdců WH-1000XM4 a tím docílit daleko kompaktnějších rozměrů při složení pouzdra. Sony WH-1000XM5 se dají v kloubu momentálně pouze otočit, podobně jako Apple AirPods Max, a tím při transportu narostou na rozměrech. Další viditelnou změnou je pak zakrytí senzoru pro nasazení sluchátek, jehož úkolem je primárně pustit či pozastavit hudbu ve chvíli, kdy si sluchátka nasadíte, či sundáte. Rozbalujeme Sony WH-1000XM5 Otevřeli jsme zbrusu nové Sony WH-1000XM5 a vše pro vás natočili. Sledujte krátké video a uvidíte, co vše je obsaženo v balení a jak sluchátka vypadají v porovnání s předchozím modelem Sony WH-1000XM4. Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Huramobil [Petr Hudec] (@huramobil) Ovládání U ovládání se naopak nezměnilo vůbec nic. Probíhá pomocí kapacitního dotykového panelu na pravém sluchátku jako u dosavadních předchůdců, to znamená gesta pro přehrávání, pauzu, další song atd. a zakrytí celou dlaní poté spustíte ambientní režim. Na protějším levém sluchátku jsou pak k dispozici 2 tlačítka pro zapnutí a volbu režimu aktivního potlačení okolního hluku. Abyste ale ze sluchátek dostali ještě víc, je potřeba si nainstalovat aplikaci Sony Headphones Connect, která vám umožní optimalizovat ANC na základě scanu vašich uší, nastavit ekvalizér, způsob komunikace se sekundárním připárovaným zařízením nebo nastavit jednotlivé profily a jak se mají sluchátka chovat v různých lokacích. Zvuk a aktivní potlačení okolního hluku Sony WH-1000XM5 nabízejí oproti svým předchůdcům značné vylepšení v potlačení okolního hluku. A není to jen aktivním ANC mající za úkol vyslat proti generovanému hluku jeho opak na protilehlé části zvukové křivky. Je to mnohem lépe propracovanými mušlemi, které propustí už k vašemu uchu daleko ruchů z okolí a tím pádem nemají sluchátka tak velkou práci s aktivním potlačováním. U samotné kvality poslechu je jasné, že se pohybujeme v aktuální špičce sluchátek pro běžné spotřebitele, ale i přesto je vidět, že Sony podléhá aktuálním trendům a přidává na basech trochu víc, než by bylo možná potřeba. Není to určitě tím, že by Sony nevědělo, jak správně sluchátka naladit, ale zkrátka se snaží vyhovět skupině zákazníků, pro které jsou Sony WH-1000XM5 určeny. Dunivější basy ovšem mají vliv i na samotné středy, kde hlavně strunné nástroje pak trochu ztrácí. To je ale asi jediná výtka u jinak skvěle hrajících sluchátek. Koupit nebo nekoupit? Nové Sony WH-1000XM5 je rozhodně po všech stránkách povedený upgrade a pokud byste váhali oproti předchůdcům, ty bych zvolil pouze za předpokladu, že by byly v nějaké hodně zajímavé promoakci kolem 7 tisíc korun. V opačném případě opravdu doporučuji nejnovější model, kde sice dostanete pořád zhruba stejnou 30hodinovou výdrž, ale také mnohem lepší pasivní i aktivní potlačení okolního hluku a zase o stupínek lepší celkovou kvalitu poslechu. Jediné, pro co se sluchátka vyloženě nehodí, a to hlavně na Android zařízeních bez LDAC, jsou hry, kdy uslyšíte třeba zvuk výstřelu se značným zpožděním oproti obrazu. Vzhledem k tomu, že jde o sluchátka Sony, k dispozici je kromě klasického SBC a AAC pouze právě jen proprietální bezztrátový LDAC kodek, který pochopitelně nepodporují všechna zařízení. Pokud tedy chcete dostat ze sluchátek to nejlepší, rozhodně si zkontrolujte i to, jaké aktuální kodeky vaše zařízení podporuje. Abych pak celou mini recenzi uzavřel, pro klasický poslech hudby, sledování videí nebo koneckonců i telefonování budete ze sluchátek nadšeni. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
bonmoto.cz | 6 299,- |
doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
moto-kufry.cz | 6 299,- |
motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.