-
0
Realme 7 5G 6GB/128GB Dual-SIM Mist Blue5x 150 000 KčZOBRAZIT KOŠÍK
-
0
Realme 7 5G 6GB/128GB Dual-SIM Mist Blue5x 150 000 KčZOBRAZIT KOŠÍK
-
Přihlásit
-
- Mobilní telefony
Nejoblíbenější produkty
![CELLFISH tvrzená skla]()
- Tablety
Nejoblíbenější produkty
![CELLFISH tvrzená skla]()
- Audio - Video
- Smart
- Domácnost
Nejoblíbenější produkty
![Příprava jídla]()
![Odžmolkovače]()
![Doplňky]()
![Pro zdravý spánek]()
![Ventilátory]()
![Domovní zvonky]()
- Sport, outdoor
- Příslušenství
Nejoblíbenější produkty
![Držáky]()
![Nabíječky]()
![Řemínky]()
![Síťové prvky]()
![Bezdrátová]()
![Batohy, brašny a pouzdra]()
![Baterie pro handsfree]()
![Osvětlení]()
![Datové kabely]()
- PC doplňky
Články a recenze autora - Petr Hudec - strana č. 30
Recenze Sony WF-1000XM3 - Skvělé potlačení hluku
Airpods, earbuds, airdots a jiné jsou jasně srozumitelné názvy, které nevím proč Sony ne a ne adaptovat. Komerční název WF-1000XM3 mi připomíná snad jedině robůtka R2D2 z Hvězdných válek. U těchto sluchátek se jedná se o druhou modelovou řadu, ač by někoho trojka na konci mohla zmást, která naštěstí vyřešila spoustu neduhů svého předchůdce jako byly časté výpadky zvuku, zpoždění audia oproti videu nebo výdrž na jedno nabití. Nové 1000XM3 zkrátka oproti svému předchůdci padnou lépe do uší, vypadají moderněji, s kvalitou přenosu se popasují daleko lépe a navíc baterie vydrží zase o něco déle. Elegantní černá je doplněná růžovou zlatou, ve které je vyveden jak nápis Sony, tak i lem mikrofonů a celková designová linka modelové řady 3 je zde opravdu znát. Každé ze sluchátek má na vrchní straně dotykovou plochu pro ovládání a diodu, která značí nabíjení nebo úspěšné spárování s mobilním telefonem. Sluchátka navíc nedostanete jen tak, ale v krabičce, o které se trochu zdráhám říct slovo praktická, protože je asi největší, kterou jsem měl možnost ze všech možných sluchátek vidět. Svým objemem totiž překoná Apple Airpods zhruba 2,5x-3x a pokud si krabičku jen tak dáte do kapsy kalhot, rozhodně o ní budete narozdíl od Airpodů vědět. A to mi upřímně dost vadí, protože do stejné kapsy s telefonem to dáte jen těžko. Krabička má v sobě vestavěnou baterii, která dokáže sluchátka nabít zhruba 4x a poskytuje celkovou výdrž 24 hodin v případě, že používáte funkci pro potlačení okolního hluku. Bez použití této funkce se dostanete na 32 hodin. Jednoduše si tedy lze dovodit i výdrž sluchátek na 1 nabití, které je 6 hodin s a 8 hodin bez potlačení okolního hluku. Přiznám se, že patřím mezi osoby, které nejprve věc zkouší a teprve pokud na to nemohou přijít si vyndají návod, a to přesně jsem potřeboval u těchto Sony sluchátek. Párování totiž nezačne pouhým otevřením krabičky, ale je potřeba sluchátka vložit do uší, podržet oba prsty na dotykových plochách a teprve potom zahájíte párovací proces. Výhodou je, že nově komunikuje každé sluchátko s telefonem samostatně, což můžete využít nejen pro telefonování skrz libovolné z nich, ale díky tomu, že odpadl dvojitý bezdrátový přenos konečně při sledování videa nedochází k žádnému zpoždění zvuku. Použití dotykových ploch na každém ze sluchátek je poměrně intuitivní a stačí si pouze pamatovat, že na levém sluchátku ovládáte funkci potlačení okolního hluku nebo ambientní režim a na pravém play nebo pauzu. K dispozici jsou i sekundární funkce těchto tlačítek. Dlouhé podržení levého tlačítka pozastaví hudbu a zapne ambientní režim a hodí se třeba pokud potřebujete rychle slyšet nějaké oznámení na nádraží nebo když na vás někdo krátce promluví. Senzor na pravém sluchátku při dvojitém kliknutím přeskočí na další skladbu a při trojitém naopak o skladbu zpět. Klik a podržení naopak vyvolá Google asistenta nebo Siri. Asi jste si všimli, že ani jeden povel bohužel neovládá hlasitost hudby a tím pádem budete muset sáhnout do kapsy a upravit hlasitost na telefonu, eventuálně použít třeba spárované hodinky. Povel Siri nebo asistentovi záměrně neříkám, protože to si 5x rychleji šáhnu do kapsy než vysvětlit Siri přesnou úroveň hlasitosti, kterou chci. K takovému tweeknutí nebo chcete-li doladění slouží aplikace Headphones od Sony. Pokud si ji nenainstalujete, nevadí, o moc ani nepřijdete. Pokud totiž nepotřebujete nutně změnit fungování gest nebo lehce změnit nastavení ekvalizéru, je zbytečné ji instalovat a drtivá většina lidí, kteří si tato sluchátka koupí si ji pravděpodobně ani nikdy nenainstaluje. Docela často používám velká sluchátka od Sony při cestování letadlem nebo vlakem tak, že prostě jen zapnu potlačení okolního hluku bez jakékoli muziky a v klidu spím. U malých špuntů samozřejmě nikdy tak velkého odhlučnění nedosáhnete, ale pořád jej považuji za nejlepší, které jsem měl šanci v peckách doposud testovat. Se zapnutými špunty a vypnutou hudbou sice pořád něco lehce slyšíte, ale to se změní jakmile zapnete přehrávání hudby. Samotná kvalita hudby je jak jinak než výborná. Z kodeků je k dispozici AAC a SBC, ale trochu nepochopitelně zde chybí podpora APT-X nebo LDAC. Na druhou zde dochází k 24bitovému zpracování zvuku a k dispozici je navíc technologie DSEE HX od Sony, která je schopná vrátit ztrátovým a komprimovaným MP3 jejich studiovou kvalitu. Abych ale odešel od technikálií, zkrátka a dobře, zvukové podání se mi opravdu líbí. Je tu dostatek basů, opravdu pěkné středy a čisté výšky. I když samozřejmě existují i lepší sluchátka, tato Sony bez problému překonávají Apple Airpody, Samsung Galaxy Buds, Jabru nebo nedávno recenzovaná JBL. Abych ale jen nechválil, jsou tu samozřejmě i za mě dvě zásadní negativa. První je jakákoli absence odolnosti proti vodě, potu a tak dále. Tím pádem tato sluchátka rozhodně nejsou určena na běhání nebo jakýkoli jiný sport. A to druhé negativum je stejné, jako jsem vytýkal sluchátkům přes uši. Chybí druhý Bluetooth kanál, tím pádem, pokud posloucháte hudbu z notebooku a přichází vám třeba hovor na telefonu, máte prostě smůlu. Sluchátka dokážou být spárována v jednu chvíli pouze s jedním přístrojem, a to je škoda. Shrnutí Sony WF-1000XM3 stojí aktuálně 6.490,- ve 2 barevných provedeních. Je to cena, za kterou už můžete mít velmi dobře vybavený telefon a je samozřejmě na každém, zda se rozhodne takovou částku do sluchátek investovat. Stejně jako si někteří dopřejí drahé auto, jiní zase nedají dopustit na kvalitní audio. A tak to prostě je. Jestli se vám video líbilo, dejte nám like a odběr kanálu a já si jdu poslechnout zas nějakou pěknou muziku. ...
- Recenze
- 27. červenec 2019
Recenze Samsung Galaxy A80: Je libo otočný foťák?
Zpracování a design Samsung Galaxy A80 je co do velikosti obr a ještě pár let zpátky by tento telefon byl bez problému zařazen do kategorie tabletů. Rozměrově jsou na tom dost podobně s Galaxy A70, avšak A80 je nepatrně silnější, vyrobena z opravdu prémiových materiálů, kterými jsou hliníkové tělo, displej kryje Gorilla Glass 3 a zadní stranu naopak Gorilla Glass 6, což dává telefonu váhu mohutných 220g. Oba telefony v každém případě od sebe rozeznáte podle přední i zadní strany na první pohled. Galaxy A80 disponuje 6,7“ FHD+ New Infinity Super Amoled displejem s poměrem stran 20:9, který je jedním slovem skvělý. Kdyby vás zarazilo spousta cizích slov, jednoduše si představte, že se jedná o displej, který je opravdu od kraje ke kraji s naprosto minimálními rámečky a celá čelní plocha je téměř bezezbytku využita jen pro displej. Dokonce i tak, že zde nenajdete žádný notch ani průstřel, který by kazily dojem z čelní strany. O selfie fotky přední kamerou však ale nezůstanete ochuzeni, protože stačí v aplikaci foťáku přední kameru aktivovat a hned se rozběhnou motorky, které vysunou zadní část směrem vzhůru a kameru otočí pro pořízení selfiečka. Samozřejmě toto nějakou dobu trvá, a proto Galaxy A80 nepodporuje odemykání obličejem. Místo toho můžete využít čtečku otisků prstů v displeji, která je vcelku spolehlivá, ale na rychlosti by mohla ještě trochu přidat. Hardware a software Samsung Galaxy A80 pohání Snapdragon 730. Jedná se o procesor střední třídy, který má v sobě zabudované samozřejmě prvky umělé inteligence a postupně, jak telefon používáte, přizpůsobuje se vaším denním zvyklostem. Predikuje tak nejen použití aplikací, ale i výkon, který budete potřebovat a podle toho se snaží co nejvíce optimalizovat využití baterie, která má kapacitu 3700 mAh. To je trochu méně, než byste v tak velkém těle čekali a Galaxy A80 je tím pádem bezesporu jednodenní telefon. Mně se jej dokonce podařilo vybít za jedno odpoledne, ale to jsem jej využíval téměř nepřetržitě k focení a výsledkem bylo za 6 hodin téměř 500 fotek. Pokud by vám baterie ale přece jen došla, k dispozici je rychlé až 25W nabíjení a na rozdíl od některých výrobců, je rychlonabíječka už v balení telefonu. O rychlý chod telefonu, s výsledkem v Antutu přes 203 tisíc bodů, se samozřejmě kromě procesoru stará 8GB operační paměti a pro vaše data je k dispozici 128GB úložiště bez možnosti rozšíření paměťovou kartou. Slot, který najdete ve spodní části naproti mono reproduktoru je pouze duální pro 2 SIM karty. Když jsme u toho zvuku, jediný repráček hraje pouze průměrně a telefonu chybí jak jack na 3,5mm, tak i redukce. K dispozici jsou v balení alespoň sluchátka na USB-C, ovšem opět průměrné kvality, a doporučil bych tak, pokud ještě nemáte, investovat do nějakých kvalitnějších, protože díky vestavěnému Dolby Atmos je ten rozdíl opravdu znát. Z další hardwarové výbavy už pak samozřejmě nechybí NFC pro bezkontaktní platby, Bluetooth 5.0, Wifi 5GHz nebo plná podpora navigačních systémů včetně Galilea. Po softwarové stránce telefon pohání Android 9 Pie s mojí momentálně nejoblíbenější nadstavbou OneUI a v tomto ohledu můžu Galaxy A80 jenom pochválit. Vše běhá naprosto rychle a plynule a jediné lehké škubnutí, které jsem za celou dobu pozoroval byla pouze animace odemknutí telefonu, což jde předpokládám bez problému odladit další aktualizací. Fotoaparát Foťáků a celého mechanismu už jsem se lehce dotkl na začátku a teď je ten správný okamžik pustit se víc do hloubky. Celý otočný modul se sestává ze 3 foťáků. Hlavním je 48 MPX senzor se světelností f/1.8, který doplňuje širokoúhlý 8MPX foťák se světelností f/2.2 a třetím v pořadí je TOF kamera, kterou už znáte například z Honor View 20. Tento senzor slouží pro snímání hloubky pozadí a nejvíce jej využijete pro portrétní režim. Krom toho se TOF kamerka hodí také pro různé měření vzdálenosti objektů třeba prostřednictvím aplikace Rychlé měření a v budoucnu tento senzor třeba půjde využít na to, že si nasnímáte svůj byt doma, do kterého pak reálně budete vkládat v aplikacích nábytek a hned uvidíte co a jak vám bude kam pasovat. Teď už ale k samotnému focení. Hlavní foťák produkuje za denního světla velmi vydařené fotky s naprosto vyváženými a věrnými barvami a relativně dobrým dynamickým rozsahem, jak se můžete přesvědčit i zde. Širokoúhlý foťák podává co se týká barevného podání trochu rozporuplné výsledky a daleko hůře je na tom s dynamickým rozsahem a celkovou světelností, která pokulhává nejen za hlavním foťákem, ale i třeba za šírem při porovnání se Zenfonem 6. Pokud je světla dostatek, dokážete s šírem vykouzlit opravdu pěkné fotky a zamrzí tak jedině její pevný ostřící bod. Samozřejmě opět při porovnání se 13MPX šírem na Zenfonu 6 je patrná i celkově horší ostrost. Při noční fotografii je dobré už na širokoúhlý foťák zapomenout úplně a soustředit se zpátky na hlavní foťák s kterým budete určitě spokojeni. Zejména co se týká nočního režimu musím Samsung opravdu pochválit, kam až dokázali za letošní rok post processing fotek posunout. Samozřejmě v rámci noční fotografie to na telefony Huawei P30 pořád ještě nestačí, ale posun správným směrem je opravdu znát. Teď se pojďme ještě mrknout na video. Z videa už tak úplně dobrý dojem nemám. Chybějící stabilizace na 4k udělá své a sami vidíte, jak je obraz roztřesený. Oproti tomu na FHD je stabilizace na velmi dobré úrovni, ale pro změnu trpí kvalita obrazu. Shrnutí Samsung Galaxy A80 je k dispozici pouze v jednom barevném provedení za cenu 16.990,-, což je na áčkovou střední třídu více než ambiciózní cena. Pokud pomineme Xiaomi, který své vlajkové lodě s téměř dvojnásobným výkonem drží o 3000 níže, pořád je zde letošní Huawei P30, který nabízí také vyšší výkon, ale i lepší fotoaparát. Podobně je na tom i Zenfone 6, který díky své unikátní konstrukci fotoaparátu nabízí krokování úhlů fotoaparátu, automatické panorama, zkrátka a dobře, více kreativních možností focení. Pokud však chcete telefon s prvotřídním displejem, slušným fotoaparátem, skvělou konstrukcí, asi aktuálně nejlepší nadstavbou na trhu a obáváte se právě probíhající aféry u Huawei, nemusíte se vůbec bát sáhnout po nové Galaxy A80 od Samsungu. ...
- Recenze
- 26. červenec 2019
Samsung představil telefony Galaxy Note 10 a Note 10+
Galaxy Note 10 a Note 10+ se od sebe liší hlavně ve velikosti, což je vidět na první pohled. Samsung Galaxy Note 10 má 6,3" AMOLED displej a rozlišení pouze Full HD+, zatímco větší varianta nabídne 6,8" AMOLED displej s QHD+ rozlišením a Note 10+ tak má displej daleko jemnější. Potřeba je také zmínit, že oproti telefonům Samsung Galaxy S10, které měly průstřel v displeji v pravém horním rohu, Galaxy Note 10 má průstřel uprostřed horní strany displeje. Uvnitř telefonů tepe procesor Exynos 9825 (v USA je to Snapdragon 855) a paměťové varianty jsou taktéž už obou modelů rozdíle. Zatímco Galaxy Note 10 nabídne pouze variantu 8/256 GB, jeho větší bratr poskytuje varianty 12/256 GB a 12/512 GB a zároveň je u Note 10+ k dispozici i vložení microSD karty. Co se týče fotoaparátů, tak v průstřelu na přední straně je 10 Mpx kamerka a na zadní straně se umístil širokoúhlý 16 Mpx fotoaparát se světelností f/2.2, poté hlavní 12 Mpx senzor s proměnlivou clonou f/1.5 až f/2.4 a teleobjektiv s 12 Mpx senzorem. I zde se najdou rozdíly, protože větší Galaxy Note 10+ nabízí ještě navíc také ToF senzor pro lepší hloubku ostrosti. Samsung Galaxy Note 10 a Note 10+ jsou dostupné ve variantách Aura Black a Aura Glow od 23. srpna, přičemž předobjednávky končí o den dříve. Samsung Galaxy Note 10 můžete pořídit za 24 999,- a Galaxy Note 10+ za 28 999,- (12/256 GB) nebo za 30 999,- (12/512GB). Samsung si pro zákazníky připravil také zajímavou nabídku - když si necháte vykoupit váš starý telefon, můžete získat až 15 tisíc korun slevu. Více na oficiálních stránkách Samsungu. ...
- Aktualita
- 25. červenec 2019
Porovnání HUAWEI P Smart Z vs Redmi Note 7
Zpracování a design Designem tradičně začínám a nejinak tomu bude i dnes. Oba telefony vsadily na oblíbená gradientní záda. Smaragdově zelená na Huawei P Smart Z vypadá celkem neotřele a na první pohled velmi líbivě, ale materiálem je zde pouze poměrně snadno poškrábatelný plast oproti sklu na Redmi Note 7. Ovládací prvky jsou na obou přístrojích totožné, za zmínku snad stojí jen infraport pro ovládání domácích spotřebičů, kterým je Xiaomi narozdíl od Huawei vybaveno. Naopak nevýhodou na Xiaomi jsou daleko více vystupují čočky foťáků. Ty můžete samozřejmě snadno skrýt přibaleným pouzdrem, které naopak u Huawei nenajdete. Velký rozdíl ovšem je na opačné straně a to u FHD+ displejů s poměrem stran 19,5:9, kde zkrátka Huawei vyhrává na plné čáře. Není to ani tak velikostí, která je 6,6“ oproti 6,3“ na Xiaomi, ale rozhodně je zde obrovsky patrný rozdíl ve světelnosti. Huawei zkrátka a dobře svítí o třídu lépe než je tomu u Xiaomi, což přijde vhod zejména na letním slunci. Celkově jsou i rámečky na Huawei o poznání užší a tím pádem vypadá displej pocitově ještě daleko větší. A když jsem u těch rámečků, nejde si nevšimnout, že P Smart Z nemá oproti Xiaomi žádný notch. Přední kamera je totiž vyjížděcí ven z telefonu. Díky tomu se samozřejmě zbavíte notche, ale pokud jste zvyklí na odemykání obličejem, což mimochodem moc bezpečné není, otravovat vás bude rychlost nebo spíše pomalost s jakou kamerka vyjíždí. Rozdílné je i výchozí barevné podání obou displejů, přičemž Huawei je daleko studenější než Xiaomi. Barvy si ale můžete samozřejmě na obou displejích upravit dle libosti. Bez debat v každém případě za displej rozhodně bod pro Huawei. Hardware a software Po hardwarové stránce Huawei P Smart Z nabízí jedinou konfiguraci, a to čip z vlastní výroby Kirin 710F doplněný 4GB operační paměti a 64GB úložištěm, což si vysloužilo v Antutu Benchmarku hodnocení 129.00 bodů. U Xiaomi Redmi Note 7 máte na výběr z různých konfigurací od 3/32 až po 4/128. Vybral jsem však shodnou s Huawei a rozdíl je pouze v procesoru, kterým je zde Snapdragon 660 s výsledkem 143.000 bodů, což je rozdíl ve výkonu zhruba 10% ve prospěch Xiaomi. Z výsledků Antutu je tedy patrné, že ani jeden z telefonů není úplný trhač asfaltu, ale Asphalt 9 si na obou v pohodě zahrajete na střední detaily. Z další hardwarové výbavy najdeme na obou telefonech 5GHZ wifi, Bluetooth 5.0, fm rádio a jediné, co citelně chybí na Xiaomi je NFC pro bezkontaktní platby. USB-C konektor v cenové kategorii obou přístrojů už považuji za takovou nepsanou povinnost a baterie o kapacitě 4.000 oběma telefonům poskytuje zhruba 2 denní výdrž, přičemž Xiaomi vydrží díky svému menšímu displeji o trochu déle. Pokud by výdrž přece jen v půlce dne došla, u Xiaomi se můžete spolehnout na rychlodobíjení, avšak rychlonabíječku je potřeba dokoupit, protože v balení je pouze ta standardní. U Huaweie je to jednoduché, nabízí podporu pouze standardního dobíjení. Fotoaparáty Teď se podíváme trochu detailněji na foťáky. Huawei P Smart Z disponuje hlavním foťákem s rozlišením 16MPX se světelností f/1.8 a druhý 2MPX je zde pouze pro rozostření pozadí. Oproti tomu Xiaomi disponuje 48Mpx foťákem se světelností f/1.8, které samozřejmě dosahuje telefon při spojení 4px do jednoho a výsledkem jsou tím pádem 12Mpx snímky. Druhý senzor je pouze 5MPX pro rozostření pozadí. Udělal jsem si takovou malou procházku Prahou, abych zjistil, který z obou telefonů je na tom lépe. Za dne, pokud je světlo vyvážené, jsou si fotky dost podobné. Barevné podání je na obou telefonech vcelku věrné, jen v mizivých procentech případů se mi stalo, že barvy ujely někam, kde to bylo nereálné. Celkově Huawei exponuje fotky více do studených odstínů, oproti Xiaomi, které exponuje do teplejších barev (příklady fotografií zhlédněte dole ve videu). Dynamický rozsah je ovšem daleko lepší u Xiaomi. Stačí fotit jen v protisvětle nebo s ostřejším světlem a Huawei jednoduše všechny detaily ve stínech zahodí. Hezčí a přirozenější je také bokeh efekt u Xiaomi pokud fotíte detaily i když Huaweii se občas také podaří pěkný kousek třeba se čmelákem. Při soumraku poté produkuje daleko stabilnější fotky Xiaomi jak co se týká do expozice detailů, tak i do věrnosti fotografie. Při použití nočního režimu už se boj lehce vyrovnává, ale Xiaomi je stále nepatrně ostřejší a občas jsou pěkné fotografie jak bez nočního režimu, tak i s ním. U Huawei večer na klasický režim jednoduše zapomeňte a používejte jen režim noc. Selfie z přední kamery jsou na tom průměrně. Zatímco Xiaomi umí lépe oddělit osobu od pozadí, je na tom hůře s dynamickým rozsahem a podáním pleťové barvy. To zas lépe zvládá Huawei, který se pro změnu snaží zbytečně přeostřovat. Shrnutí Huawei P Smart Z je k dispozici v konfiguraci 4/64 za 6.990,-, oproti tomu Xiaomi ve stejné konfiguraci za 5.790,-. Boj to byl více vyrovnanější, než jsem původně čekal. Xiaomi boduje lepším hardwarem, lepším foťákem, nižší cenou a delší výdrží na 1 nabití, avšak chybí mu NFC. Huawei proti tomu nabízí navíc pouze NFC a daleko lepší displej bez notche. Samozřejmě konečné rozhodnutí je jako vždy na vás co preferujete, ale já bych se v tomto případě určitě rozhodl pro Xiaomi. Schválně mi napište dolů do komentářů pod videem, který z telefonů byste brali vy. A když budete u toho, dejte nám i like nebo odběr kanálu, aby vám už nic neuniklo. ...
- Aktualita
- 25. červenec 2019
Recenze Xiaomi Mi 9T: Opět trefa do černého
Velikán neříkám jen tak, MI 9T je rozhodně nejobjemnějším telefonem ze všech tří Xiaomi telefonů s pořadovým číslem 9 a i jeho váha se zastavila na hodnotě 191 gramech. Důvodem je použití opravdu bytelných materiálů, kterými jsou hliníkové tělo v kombinaci s Gorilla Glass 5. Musím ale říct, že pocitově rozdíl oproti klasické devítce není tak velký a celkově se telefon drží v ruce opravdu příjemně. Hrany jsou zaoblené a samozřejmě, že použitím skla telefon v ruce trochu klouže. To se dá ale bez problému vyřešit přibaleným plastovým pouzdrem, které je avšak vždy černé ať si vyberete jakoukoli barvu telefonu. Dnes mám v ruce černou a pokud máte radši něco veselejšího, můžete šáhnout ještě po červené nebo modré. Mně osobně se ale tahle černá líbí ze všech asi nejvíc, právě kvůli svému karbonově-gradientním designu, kde pěkně kontrastně ještě vyniká červené zapínací tlačítko. Když bych si přece jen chtěl do designérů trochu rýpnout, škoda, že nesladili barvu tlačítka s designovým lemem 48MPX fotoaparátu na zadní straně. Oproti klasické Mi 9 už jsou čočky fotoaparátu daleko zapuštěnější, což je ovšem důsledek tlustšího těla kvůli přítomnosti 4000 mAh baterky. Ta Xiaomi Mi 9T úplně v pohodě dodává 2 dny plného provozu a k dispozici je i rychlé 18W nabíjení, které telefon nabije z 0 na 45% přibližně za půl hodinky. To bezdrátové tady ale, stejně jako voděodolnost, nehledejte. Displej 6,39“ FHD+ Amoled displej je jedna z velkých předností Mi 9T. Samozřejmě díky technologii amoled můžete využít funkci always on displej, kdy na vypnutém displeji je trvale zobrazen čas, stav baterie a notifikace. Pokud displej naopak zapnete, jeho hlavní devizou jsou živé barvy, nikoli však přesaturované, ale co mě na tomhle nejvíc baví, je jeho světelnost až 600 nitů, díky čemuž je displej bez problému čitelný i na přímém slunečním světle. Poslední perličkou pak je čtečka otisků prstů integrovaná přímo v displeji a i když samozřejmě nedosahuje rychlosti klasických čteček, jedná se o jednu z nejlepších co do rychlosti i spolehlivosti, které jsem doposud testoval. Na rozdíl od klasické Mi 9 na Mi 9T chybí notch a pokud přece jen hledáte přední kamerku, je schovaná ve výsuvném mechanismu, který vyjede buď při aktivaci ve foťáku nebo při odemykání obličejem. Samotné vyjetí není úplně nejrychlejší a Asus Zenfone 6 je na tom s rychlostí daleko lépe. Mechanismus kamerky působí poměrně hodně bytelným dojmem a samo Xiaomi udává, že vydržet by mělo 300 tisíckrát vyjet a zajet. Neměl bych to dělat, ale samotný motorek dá poměrně práci přetlačit a už jsem viděl i jiná videa, kde foťákem otvírali flašku piva, ale to radši zkoušet nebudu. Hardware a software Po hardwarové stránce je telefon vybaven u nás poměrně neznámým procesorem Snapdragon 730, který svým výkonem odpovídá zhruba Kirinu 970 a v Antutu získal telefon nějakých 210.000 bodů, což je naprosto dostačující i na hry. K tomu mu samozřejmě dopomáhá ještě 6GB operační paměti. Jak už to bývá u úložiště, to tentokrát pečlivě volte, protože k dispozici je 64 nebo 128GB bez možnosti rozšíření paměťovou kartou. Aspoň nemusíte řešit dilema jako u hybridních šuplíčků. Tady dáte prostě buď jednu nebo 2 simkarty a hotovo. Z další hardwarové výbavy je k dispozici Bluetooth 5.0, NFC, USB-C, 3,5mm jack, navigační systém Galileo a nechybí ani oblíbené FM rádio. No a když jsme u té muziky a zvuku obecně, na spodní straně je tu mono reproduktor, který hraje nahlas a čistě. Operačním systémem je jak jinak než Android 9 Pie s vlastní nadstavou MIUI a všechno běhá opravdu rychle – dokonce tak rychle, že budete zpočátku až překvapeni. Po chvíli zkoumání jsem ale zjistil, že stačí rychle otvírat a zavírat několik aplikací za sebou a najednou už je občasné zaškubnutí vidět. To je holt zkrátka rozdíl mezi MI 9T a silnějším procesorem v MI 9. Na druhou stranu tohle asi stejně málokdo dělá. Jedinou tedy asi opravdovou výtku mám k přepínání mezi aplikacemi – to dvousloupcové mi prostě zkrátka moc nevyhovuje stejně jako občas nelogické uspořádání a až zbytečné zanoření některých funkcí v menu. Pokud jste ale zvyklí na Xiaomi, určitě si s tím hravě poradíte. No a pokud ne, však vy si zvyknete. Fotoaparáty Pojďme teď ale hlavně na foťáky. MI 9T má stejně jako MI9 soustavu 3 fotoaparátů na zadní straně. Hlavní je 48MPX se světelností f/1.8, druhý je 13MPX širokoúhlý se světelností 2.4 a třetí 8MPX teleobjektiv se světelností také 2.4. I když se u hlavního foťáku jedná o lehce okleštěnější senzor oproti MI 9, pořád podává MI 9T velmi dobrý výkon a svému staršímu bráchovi je důstojným konkurentem. Pokud byste neměli přímé srovnání mezi oběma, pravděpodobně byste asi ani nepoznali, která fotka je z kterého telefonu. Tento hlavní foťák standardně skládá 4 pixely do jednoho a produkuje 12 MPx snímky, které vypadají opravdu výborně s dostatkem detailů, kontrastu i dynamického rozsahu. Samozřejmě můžete fotit i ve 48MPX, ale jedna fotka pak zabírá něco kolem 16 MB a o tolik více detailů ve výsledku zase nedostanete. U dvojnásobného zoomu se projevuje hlavní rozdíl oproti Mi 9. Xiaomi Mi 9T při zoomu samo zvolí zda využije přímo zoomový objektiv nebo použije digitální výřez z hlavního foťáku. To sice dělá i Mi 9, ale rozdíl mezi výřezem a zoomem na 9T je daleko větší než na klasické Mi 9, kde je zoomový foťák o poznání lepší. Na Mi 9T jsou totiž fotky ze zoomového foťáku kvůli použití vyššího ISO viditelně zrnitější než když se telefon rozhodne použít výřez z hlavního foťáku. Širokoúhlý foťák má pak oproti Mi 9 fixní zaostření, takže pro kreativní použití to sice moc není, ale na druhou stranu, pokud používáte šíro kvůli tomu, abyste do něj dostali třeba celou budovu, tak se mi prostě fotky z Mi 9T líbí víc než z Mi 9. Noční fotky ze šíra už tak dobře nevypadají, zoomový se v noci nepoužívá vůbec a hlavní foťák na klasický režim postrádá z důvodu absence optické stabilizace a zkrácení času expozice detaily. Viditelný rozdíl je ovšem při použití nočního režimu, kdy telefon provede sérii snímků, které pak složí a výsledná scéna je daleko prosvětlenější s lepšími detaily. To je samozřejmě vhodné spíš na statickou fotografii než na něco akčnějšího. Abych ale nazapomněl, je tu samozřejmě ještě přední vyjížděcí kamerka. Ta má podobně jako širokoúhlý objektiv pevný ostřící bod a při správné expozici jsou fotky pěkné s dostatkem detailů a při použití HDR i s pěkným dynamickým rozsahem. Celkově jsem prostě s foťákem na MI 9T za svou cenu velmi spokojený a teď už jdeme na video. Jak jste sami viděli, video lze natáčet maximálně ve 4k při 30sn/s, které je kvalitativně samozřejmě až na rozlišení srovnatelné s fullHD při 30fps. Stabilizace funguje velmi dobře, dynamický rozsah je také velmi dobrý a jedinou výtku tak mám k občas trhanému obrazu a skokovému, až zbytečně rychlému přeostřování. FullHD při 60fps má s přeostřováním občas problémy a jak bylo vidět i elektronická stabilizace není v tomto režimu funkční. Přední kamerka postrádá jakýkoli druh stabilizace a dynamický rozsah je špatný. Na druhou stranu u přední kamery je důležité mít dobře exponovaný obličej a to byla evidentně jediná věc na kterou Xiaomi zacílilo. Závěr Xiaomi MI 9T je už v prodeji za cenu 9.490 za 64GB variantu a tisícovku si připlatíte na 128GB variantu. Do konce července navíc od nás dostatete se slevovým kódem MI9T i něco navíc. Vás teď ale asi bude stejně nejvíc zajímat který z těch všech telefonů vybrat. Jestli chcete kompaktní telefon, berte rozhodně Mi 9 SE. A jestli ne, zbývá už se jen rozhodnout mezi MI 9 a MI 9T. Největší rozdíl mezi nimi je daleko silnější baterka u MI 9T a zase silnější procesor u MI9, navíc s rychlejším drátovým eventuelně bezdrátovým nabíjením. Co se týká foťáku, jsou na tom zhruba nastejno, jednou je lepší ten, podruhé zas ten. A pokud vám vyloženě vadí přední notch, berte MI 9T. Možná se i budete ptát po Mi 9T Pro alias K20 Pro. Ten tu není, nebyl představen a pravděpodobně asi ani nebude. No a vy aspoň nemusíte tolik přemýšlet. Místo toho stačí, když dám dáte lajk za toto video a pokud jste to ještě neudělali, tak i odběr kanálu, abyste už o žádné další nepřišli. Díky moc za sledování a čau u dalšího videa. ...
- Recenze
- 24. červenec 2019
Recenze Xiaomi Mi Band 4: Vyplatí se upgrade?
Mi Band 4 oproti svému předchůdci značně vylepšil displej z 0,78“ velkého OLED na 0,95“ velký AMOLED s rozlišením 120x240 bodů, což je zvětšení velikosti o 44%, přitom ve stejném těle a tím pádem můžete využít i pásky, které třeba máte od předchozí verze. Náramek je také stále neskutečně lehký, protože váží pouhých 22g. Displej je navíc plně přizpůsobitelný a k dispozici je 50 variant ciferníků, ovšem většina z nich je dost ve stylu asijských pokémonů, reálně si tím pádem vyberete maximálně tak z deseti. Za jedinou negativní věc na displeji považuju snad jen indikátor baterie, který je opravdu malý a jen těžko se na něm odhadují zbývající procenta baterie. Na to je potřeba už využít aplikaci Mi Fit (Android/iOS), přes kterou se většina funkcí náramku ovládá. Na druhou stranu na rozdíl od mých Apple Watch vydrží Mi Band 4 nabitý až 20 dní, takže až tak úzkostlivě tu baterku také řešit nemusíte. Dvacet dní je samozřejmě teoretické maximum, kdy nepoužíváte displej na plný jas, neděláte sport, který vyžaduje časté měření tepu a tak dále. Při kombinovaném použití bych se spoléhal spíš na nějakých 10-12 dní. Za vyloženě otravné ale považuju při každém nabíjení vyndávat Mi Band z řemínku a vkládat do speciální dobíjecí krabičky. Jedinou útěchou je v tomto případě právě dlouhá výdrž Mi Band 4, takže zas tak často to není potřeba. Samotné ovládání Mi Bandu 4 mi přijde intuitivní a k dispozici máte kromě monitoringu sportovních aktivit i možnost budíku, stopek, počasí, ovládání hudby, které mimochodem na předchozí verzi nešlo a také zobrazení notifikací. To je samozřejmě super, protože nemusíte při každé notifikaci telefon vyndávat z kapsy a jen se kouknete, jestli to za to vyndání z kapsy stojí. Tady už bych ale viděl prostor ke zlepšení, protože je spousta lidí, kteří nedokáží napsat třeba na Whatsappu souvislou 1 zprávu a musí vám ji rozkouskovat co věta to zpráva. Pak už ale hodinky jednotlivý obsah zprávy nezobrazí a vy stejně musíte vyndat telefon. Samotná aplikace by rozhodně snesla vylepšit, protože zprvu mi nefungovaly notifikace na SMS zprávy a zapnutí této funkce je nepochopitelně schováno pod záložkou more. A to jsem vám ještě neřekl, že problém je i s českou diakritikou, která se nekorektně zobrazuje. Další neduh je stále takový, který neumožňuje zobrazit jméno volajícího ze seznamu telefonu a náramek prostě jen hloupě oznamuje Incoming call. A přece jen spousta z nás se rozhoduje zda hovor přijme právě podle toho kdo volá. Naštěstí existuje řešení, kterým je stáhnutí z Google Play aplikace Tools & Mi Band, která sice není přímo od Xiaomi a stojí 85 korun, zato veškeré zmíněné neduhy bez problému vyřeší. Další důležitou součástí jakéhokoli náramku je monitoring sportovních aktivit. Můžete si zvolit běhání venku, na páse, cyklistiku, chůzi, posilovnu nebo plavání, protože náramek je vodotěsný až do 5ATM. Tím pádem ideální pro plavání, ale rozhodně bych se s ním nejel k moři potápět. Veškeré měření aktivit je oproti svému předchůdci ještě přesnější, protože tentokrát vše probíhá díky vylepšenému šestiosému akcelerometru. Klasická GPS však bohužel chybí, takže záznam proběhlé trasy určitě nečekejte, ale na druhou stranu GPS je velkým žroutem baterie, takže aspoň nějakou tu útěchu v podobě dlouhé výdrže tu máte. Shrnutí Xiaomi Mi Band 4 je k dispozici ve 2 barevných provedeních černá a modrá za cenu 1299 a už teď jej můžete zakoupit u nás na Hurámobil.cz. Doporučit nebo nedoporučit? Oproti konkurenci je to vice než lákavá nabídka. Oproti svému předchůdci je ten rozdíl hlavně v displeji a možnosti ovládat ze zápěstí hudbu. Rozdíl je 4 stovky plus připlatit 85Kč za aplikaci třetí strany, aby se vyřešily neduhy, takže rozhodnutí je samozřejmě na vás. Já osobně bych tentokrát trochu váhal mezi Mi Band 3 a Mi Band 4. No, každopádně když už se budete rozhodovat, dejte nám mezitím like na tohle video a pokud jste to ještě neudělali, tak I odběr kanálu. Díky moc za sledování a čau u dalšího videa. ...
- Recenze
- 23. červenec 2019
Recenze Sony MHC-V72D: Ultimátní reproduktor na party
Pokud plánujete pořádnou párty u bazénu a přemýšlíte, čím jí ozvučit, rozhodně vemte v úvahu tento reproduktor od Sony, který nabízí nejen skvělou muziku. Už v momentě, kdy jej vybalíte si získá váš respekt jeho velikost a při pohledu na vrchní panel máte pocit, že neovládáte párty reproduktor, ale minimálně nějaký raketoplán. Oproti recenzovanému Partyboxu, kde jste se museli spokojit s tlačítkem BASS Boost, je tady o poznání více funkcí i rozložení jednotlivých reproduktorů. Čím se V72 pyšní, je 360 stupňový zvuk v kombinaci s basy s dlouhým dosahem. To zajišťuje technologie JET BASS BOOSTER a díky tomu si užijete hudbu ať už jste před reprákem, za reprákem nebo někde dál, třeba u bazénu. Stejným způsobem si užijete i světelné efekty, které jsou rovněž 360 stupňové, což reproduktor předurčuje být středem každé párty. Škoda jen chybějící baterie, protože ne každý z nás myslel při plánování bytu či baráku na to, aby měl uprostřed obýváku v podlaze zásuvku, takže se buď spokojíte s umístěním repráku někde v rohu u zásuvky nebo budete čekat, kdy se někdo zabije přes natažený kabel k zásuvce. Ať už se nakonec rozhodnete umístit reproduktor kamkoli, jeho transport je velmi lehký díky transportním kolečkům a velmi příjemnému úchytu. Reproduktor Sony MHC-V72 se ovládá přes vrchní panel nebo prostřednictvím telefonu přes Bluetooth. K dispozici je mnoho vstupů zdrojů. Tradiční Bluetooth doplňuje ještě vstup přes 2 cinche, HDMI, nebo USB pro flashku vedle kterého najdete ještě připojení pro kytaru a mikrofon. A to bych málem zapomněl, že hudbu můžete poslouchat i „postaru“ prostřednictvím vestavěného přehrávače CD/DVD. Ten navíc můžete využít i jako přehrávač DVD disků, a HDMI vstup použít jako výstup pro video signál pro televizi, či projektor. Pokud tedy chcete doplnit párty ještě o obrazový výstup, nemusíte tahat další zařízení navíc. Z výstupních možností je kromě HDMI ještě druhý pár cinchů, který můžete použít pro zapojení více reproduktorů do libovolně velkého řetězce a protáhnout párty klidně k sousedům do baráku. Použít můžete i bezdrátové řešení zvané wireless party chain, díky kterému máte možnost připojit až 100 jiných reproduktorů podporující stejnou funkci. Reproduktor můžete ovládat pomocí hlavního panelu, přibaleným dálkovým ovladačem nebo přes aplikace Sony Music Center a Fiestable. V první z nich můžete měnit veškerá nastavení ekvalizéru, propojení s dalšími reproduktory, nastavovat časovač vypnutí nebo měnit vstupy a druhá aplikace slouží pro kreativní DJskou práci. Na své si tedy přijdou milovníci různých hudebních DJ efektů. Můžete tedy nejen scratchovat, ale používat i další věci, v kterých se upřímně moc nevyznám, ale věřím, že ti, kteří ano je opravdu ocení. Po zvukové stránce asi není žádným překvapením, že tohle Sony hraje skvěle. Na plnou hlasitost jsem se upřímně bál, že nám to v práci vysklí okenní tabulky. Maximální hlasitost je ještě odhadem tak o 30% vyšší než nedávno recenzovaný Partybox a i na plnou hlasitost je zvuk opravdu čistý bez sebemenšího chrčení. Celkově reproduktor podává velice dobrý výkon a i když basy nejsou tak výrazné jako třeba u JBL, zvuk je výborně vyvážený a já jsem s ním byl maximálně spokojen. Schválně si pojďte na pár skladbách poslechnout jak tenhle cvalík hraje (více ve videu). Shrnutí Sony MHC-V72D můžete mít za 14.990,-. Za tuto cenu dostanete opravdu skvělý zvuk, DVD přehrávač, který po spojení s projektorem můžete použít I na větší firemní akce a zamrzí jen absence vestavěné baterie. S klidným srdcem se nebojím tohoto cvalíka rozhodně doporučit. Nabízí oproti Partyboxu od JBL daleko vice funkcí a lepší zvuk. Otázkou na vás je, zda si za toto všechno chcete oproti Partyboxu připlatit 3.300Kč a nemít baterii nebo naopak. Ať tak, či tak, pokud použijete v košíku kód “V72D”, dostanete od nás k repráku od Sony do konce srpna zase něco navíc. ...
- Recenze
- 14. červenec 2019
HUAWEI CARES - roční záruka na rozbití displeje telefonů Huawei P30 Lite, P30 a P30 Pro
Jaké benefity Huawei Cares nabízí? Po dobu platnosti (1 rok/365 dní od registrace služby) získáváte zdarma jednu výměnu displeje a/nebo zadního krytu vašeho zařízení, v případě jakéhokoliv náhodného poškození. Huawei telefon vyzvedne, opraví a vrátí až k vám domů. Když budete potřebovat vyměnit displej v rámci Huawei Cares, můžete zůstat v pohodlí domova a využít služeb kurýra, který u vás telefon vyzvedne a po opravě doveze nazpět. Pro objednání kurýra je třeba kontaktovat Huawei infolinku na telefonním čísle 239 018 465. Často kladené otázky Zakoupil/a jsem Huawei P30 lite/P30/P30 Pro v březnu/dubnu a aktivoval/a jsem si 90 denní Premium servis. Mohu se nyní registrovat znovu a získat roční Huawei Cares? Tato akce je určena pouze pro zákazníky, kteří zakoupí/zakoupili nový telefon P30 lite/P30/P30 Pro mezi 10. 7. 2019 a 31. 7. 2019. Ve které zemi mohu Huawei Cares získat a uplatnit? Oblast působnosti je omezena na tyto země: Rakousko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Turecko, Ukrajina Co musím splňovat, abych se mohl/a akce zúčastnit? Pro obdržení služby Huawei Cares je třeba splňovat následující: - Zakoupit model P30 lite/P30/P30 Pro mezi 10.7. a 31.7.2019 - V aplikaci HiCare se zaregistrovat do služby Huawei Cares - Pro jedno zařízení je možno registrovat se jen jednou Jak HUAWEI CARES zaregistrovat? - Otevřete aplikaci HiCare na svém zařízení. Aplikace by měla být předinstalovaná, pokud není, můžete si její nejnovější verzi stáhnout v Obchodě play. - Najděte banner k registraci k HUAWEI CARES (bannery se střídají a můžete jimi listovat). - Klikněte na banner k registraci, můžete být vyzvání k aktualizaci na nejnovější verzi, prosím proveďte aktualizaci. - Následně se prosím v nové verzi HiCare přihlašte k účtu a klikněte na tlačítko “Klikněte zde” pro získání ročního záruky na rozbití displeje HUAWEI CARES Kdy mi začne platit služba HUAWEI CARES? Kde si to mohu zkontrolovat? Začátek záruky se počítá ode dne, kdy zákazník zaregistruje zařízení v HUAWEI CARES přes aplikaci HiCare. Registrace musí proběhnout mezi 10.7. a 31.7. 2019. HUAWEI CARES bude aktivní do 7 dnů od registrace, potom lze záruku zkontrolovat v Aplikaci HiCare nebo na oficálním webu Huawei, v sekci Podpora “Informace o záruce ” https://consumer.huawei.com/cz/support/warranty-query/ Jak uplatnit službu HUAWEI CARES? - Navštvite Autorizované servisní centrum Huawei (které máte nejblíž a jejich přesnou adresu najdete v aplikaci HiCare nebo na Huawei.cz). - Pokud nemáte možnost navštívit nás osobně nebo je to pro vás pohodlnější, objednejte si přes Huawei infolinku na telefonním čísle: + 420 239 018 465 službu “Vyzvedneme & opravíme & vrátíme až k vám domů” kdy váš telefon vyzvedne kurýr. Pokud využiji službu HUAWEI CARES, bude mít můj telefon i nadále záruku? Ano, HUAWEI CARES nemá vliv na záruku zařízení. Pokud se mi rozbije displej (s platnou zárukou HUAWEI CARES) a můj telefon má i další vady, jak tuto situaci bude Autorizované servisní středisko řešit? Pokud jsou ostatní vady telefonu kryté zárukou, servisní centrum zažízení opraví záručně (bezplatně) a k opravě displeje využije vaši aktivovanou službu HUAWEI CARES, která zaručuje, že ji budete mít zdarma. Pokud se další vady neslučují se záručními podmínkami, odstranění těchto vad bude provedeno nezáručně, dle platného ceníku servisního centra. K opravě displeje servis využije vaši aktivovanou službu HUAWEI CARES, která zaručuje, že ji budete mít zdarma. Pokud bude obrazovka telefonu rozbita úmyslně, lze opravit zdarma v rámci HUAWEI CARES? Toto není možné, záruka na displej HUAWEI CARES kryje pouze náhodné požkození, ne úmyslné. Kryje HUAWEI CARES také rozbití skleněných zad telefonu? Ano. Nicméně je třeba mít na paměti, že HUAWEI CARES lze v rámci platnosti využít pouze jednou. Tedy například, pokud chcete uplatnit rozbitý displej i záda v rámci jedné reklamace, vyměníme vám zdarma oboje. Pokud máte rozbitá pouze záda a chcete uplatnit HUAWEI CARES, zdarma vám je vyměníme. Pokud byste chtěli při reklamaci uplatnit výměnu displeje přes HUAWEI CARES a až při další reklamaci výměnu sklěnených zad přes HUAWEI CARES, takto to bohužel není možné, pouze najednou. Co není zahrnuto ve službě HUAWEI CARES? Běžné opotřebení jako oděrky a škrábance nemají nárok na uplatnění záruky HUAWEI CARES. Jak poznám, že se registruji pro získání záruky ve správný čas? Systém rozpozná, zda se vaše zařízení může registrovat. Pokud ano, umožní vám registraci dokončit. Mám rozbitý displej telefonu, ale nemám HUAWEI CARES. Nechystá Huawei nějakou jinou akci? Ano, stávající zákazníci mohou využít Huawei Servisní dny a další skvělé akce, které pro ně nyní Huawei připravuje. Pro více informací, navštivte oficiální stránky, sekci Podpora nebo kontaktujte zákaznickou podporu, kde vám poskynou všechny informace. ...
- Aktualita
- 1. červenec 2019
Recenze Xiaomi Mi Scooter Pro: Ten vyšší výkon pocítíte
Pro ty z vás, kteří bydlí v Praze není asi alternativní způsob dopravy nějaká extra novinka. Pro ostatní už to novinka být může a rozhodně vám řeknu, že tento způsob dopravy stojí opravdu za to. Už minulá koloběžka byla skvělá a jestli mě někdy potkáte v Praze jezdit na nějaké koloběžce, buď je to právě Xiaomi Scooter nebo Lime. Až tak moc jsem si oblíbil tento způsob dopravy, protože cestovat po centru a hledat parkování je opravdu čím dál tím větší peklo. Prakticky se rozhoduji pouze podle toho, jestli na místo na které jedu, budu mít na svou koloběžku dohled a nebude mě její přítomnost obtěžovat. Pokud ne, beru vlastní, pokud ano, beru Lime. Teď se ale pojďme mrknout na to, jaké jsou hlavní rozdíly mezi novou a původní verzí. Obsah balení je prakticky totožný s původním modelem. Tím pádem najdete zde koloběžku, která je téměř celá sestavená, šroubováček, hadičku na dofukování gum, nabíječku a manuál se spoustou tipů jak jezdit a nejezdit. Nejvíc mě pobavil bod, že nemáte půjčovat koloběžku nikomu, kdo ještě nečetl onen manuál . No, zpět ale k obsahu balení, kde oproti původní koloběžce pouze chybí náhradní pár pneumatik, který si ale samozřejmě v budoucnu můžete zhruba za 1000 korun dokoupit. Sestavení samotné koloběžky zvládne úplně každý. V balení je kompletně smontovaná až na řídítka. Stačí je připevnit pomocí 4 šroubků a vše je hotovo. Po designové stránce jsou koloběžky od sebe prakticky k nerozeznání. Rám je stejný, barva je stejná, páčka zamknutí zvednutých řídítek je také stejná včetně její pojistky. Rozdíl poznáte v přítomnosti displeje a váze samotné koloběžky. Oproti své předchůdkyni je Scooter Pro vybavena 474Wh baterií, kterou nabijete do plna zhruba za 8 hodin, její kapacita se zvětšila tím pádem o necelých 60% a váha se vyšplhala až na 14,2kg. Pokud vám tedy dojde baterie a budete se odrážet, rozhodně je větší váha koloběžky znát. Stejně tak je i znát, když koloběžku složíte do transportní polohy a budete někam přenášet. Naopak větší váha a uložení baterie pod nášlapnou zónou má pozitivní vliv na stabilitu celé koloběžky při jízdě. Koloběžka je dále vybavena stojánkem, zadní kotoučovou brzdou, která se ovládá páčkou na řídítkách, přední svítilnou a zadním obrysovým a brzdovým světlem. Dojezd na jedno nabití je asi jedna z klíčových vlastností každé elektrické koloběžky. U Xiaomi Scooter Pro se s větší baterií prodloužila i doba jízdy na jedno nabití. Schválně jsme vzali na projížďku původní Xiaomi Scooter a Scooter Pro a projeli ze Žižkova do Karlína, k Právnické fakultě, na Letnou, Chodkovy sady, Újezd, Můstek, Výtoň, Vinohrady a zpět na Žižkov, což bylo zhruba 25km a původní koloběžce zbývalo už jen asi 10% baterie, zatímco nové Scooter Pro ještě nějakých 30%. Víceméně to tedy odpovídá výrobcem deklarovanému dojezdu 45km, protože je potřeba počítat nejen s váhou jezdce, a to při mých 100 kilo je zátěž, ale také s terénem. A jak víme všichni, Praha je poměrně kopcovité město a jízda do kopce si vezme z baterie daleko více než jízda po rovině. Výhodou je samozřejmě i fakt, že cestou z kopce, koloběžka dobíjí energii zpátky do baterie. Sílu rekuperace a další vlastnosti koloběžky si můžete pohodlně navolit přímo v aplikaci Mi Home, kterou stáhnete z App store nebo Google Play. To je obzvlášť důležitá věc, protože standardně je koloběžka nastavena na sílu rekuperace nízká a při jízdě z kopce koloběžka málo brzdí motorem a vy musíte brzdit zadní brzdou. Jednak se málo cenné energie vrací zpět do baterie, ale ještě navíc zbytečně opotřebováváte zadní brzdu. Doporučuji tedy hned po vybalení koloběžku spárovat s aplikací a nastavit sílu rekuperace na střední nebo vysokou. V aplikaci koloběžce pak můžete nastavit další vlastnosti jako je trvalé svícení, sledovat zbývající procenta baterie nebo třeba zamknout softwarově motor, což už není tak úplně důležité. Občas se mi ale stávalo, že připojení k aplikaci hlásí chybu. Předpokládám ale, že na vině je samotná aplikace, protože toto se mi už stávalo u Xiaomi kartáčku a s další aktualizací se problém opravil. Teď už ale k samotné jízdě a jízdním vlastnostem. Tady musím Xiaomi jednoznačně pochválit za použití gum se vzduchem oproti plastovým kolečkům, protože občasná jízda na pražských kočičích hlavách není tak nepříjemná jako s koloběžkami Lime. Samozřejmě je nevýhoda, že můžete píchnout, ale komfort jízdy je v tomto ohledu rozhodně přednější. Koloběžku můžete dokonce nastavit do 3 jízdních módů. Eko, kde maximální rychlost je omezena na 15km v hodině, klasický jízdní mód s maximálně 20km v hodině a sport mód s 25km v hodině. Samozřejmě čím nižší mód zvolíte, tím delší dojezd koloběžky bude. Ale upřímně vám řeknu, že stejně nakonec zvolíte sport a budete jezdit už jen na něj, protože eko-šnek mód fakt nechcete. Jednu z nejdůležitějších vlastností ale spatřuji ve zvětšení výkonu motoru koloběžky na 300W, s kterým jsem měl asi největší problém u starší 250W verze. V kopcovité Praze ani tak nepotřebujete větší rychlost, ale větší maximální výkon se opravdu hodí. Najednou už vyjedu i větší kopce bez nutnosti odrážení jen díky silnějšímu motoru. Docela se nám osvědčilo, že Kačka jela na slabší koloběžce a já na silnější a do kopce jsme jeli úplně stejně rychle. Výrobce sice uvádí, že koloběžka vyjede až 20% stoupání, ale rozhodně čím víc kilo máte, tím míň vyjede. Pokud chcete jezdit v kopcích, také myslete na stav nabití baterie, protože pokud poklesne kapacita baterky zhruba pod 25%, je znát už i úbytek výkonu právě na jízdě do kopce. Možná jsem vám teď nasadil brouka do hlavy, jestli upgradovat ze staršího modelu na novější Scooter Pro nebo pokud nemáte ani jednu koloběžku, tak kterou variantu koupit. Tohle hodně záleží na vás samotných a na vašich tělesných proporcích. Jestli vážíte přes 90 kilo, určitě bych volil Scooter Pro. Obzvlášť, pokud budete jezdit v kopcovitějších terénech. Ten výkon je fakt znát. Navíc dostanete i silnější baterii se zhruba 30% dojezdem na jedno nabití navíc, ale naopak vyšší váhou koloběžky. Pokud jste něžného pohlaví nebo vážíte pod 80kg, v pohodě si vystačíte s původní verzí koloběžky. U lepšího modelu máte sice navíc displej, který zobrazuje jízdní mód, aktuální rychlost, že jste připojení přes Bluetooth, ale nakonec zjistíte, že jediné, co vás na displeji zajímá, je zbývající stav baterie, který starší koloběžka nabízí také. Já tedy osobně jsem rád za novější a silnější model, který lze údajně ještě nějakým firmwarem zrychlit, ale pak samozřejmě přijdete o záruku. Konečně rozhodnutí tak záleží samozřejmě na vás, ale já bych asi hodně volil na základě vaší postavy. Napište mi schválně i dolů pod video jestli už jste na nějaké koloběžce jezdili nebo jestli nějakou koloběžku už máte. Xiaomi Scooter Pro můžete mít za 14990,- a její dostupnost bude v druhé polovině července. Pokud navíc zadáte u nás v košíku kód „XIAOMISCOOTER“, získáte až do konce července opět něčo navíc. Dostupnost bude na začátku hodně omezená, takže určitě si svou objednávku zadejte co nejdříve. Díky moc za sledování a čau u dalšího videa. ...
- Recenze
- 30. červen 2019
Fotoakademie 4: Jak na portrétní režim
Nejdřív si pěkně vysvětlíme, co je portrétní režim a jak jej chápeme v mobilních telefonech na rozdíl od fotoaparátů. Portrét je vlastně takový samostatný žánr fotografie, který má svá jistá specifika, která je dobré znát dřív, než takovou fotku jdete fotit. Každý fotograf chápe portrét malinko jinak a zatímco jeden se omezuje striktně na portrét hlavy včetně ramen, jiný komponuje do fotky ruce a ve výjimečných případech i celé tělo – pokud má nějaký zásadní vztah k pozadí, ale o tom si dnes povídat nebudeme. Co však je důležité na portrétní fotografii je to, aby fotografovaný objekt, zpravidla osoba, ojediněle zvíře, vystoupily z fotografie neboli byly dominantním prvkem fotografie. Zpravidla tedy není důležité pozadí, které se naopak na fotografiích snažíme potlačit, nejčastěji tím, že pozadí rozostříme oproti dokonale zaostřené osobě. To však neznamená, že byste se na to, co je v pozadí měli vykašlat, ba naopak. Ale o tom za chvilku. U fotoaparátů je portrét a samotné rozostření pozadí poměrně hodně jednoduchá záležitost, pokud máte správný objektiv. Nejčastěji se na portrétní režimy totiž používá fotoaparát s ohniskovou vzdáleností 50mm a vyšší. Takové objektivy však u mobilů nejsou a proto museli dát výrobci hlavy dohromady a to, co jim nedovolí optika a fyzické vlastnosti malých foťáků a senzorů, dohání softwarem pomocí různých algoritmů, umělé inteligence a občas i doplňkovými senzory. To vše za účelem pochopení hloubky. Někdy se tomu daří lépe a někdy hůře. Teď už se ale pojďme podívat na pravidla, jak nejlépe fotit portrét. Jak tedy portrét fotit? Předně je potřeba si říct, že u každého mobilního telefonu se tato funkce jmenuje jinak. Zatímco u některých telefonů se setkáte s prostým názvem portrét, třeba právě u Samsungu S10+ se portrétní režim jmenuje Živé zaostření. Na ten si teď přepneme, zamíříme na fotografovanou osobu a stiskneme spoušť. Důležité je stát zhruba 1-2 metry od samotného objektu a fotit až v momentě, kdy se vám rozsvítí žlutý nápis Efekt hloubky. Samozřejmě v tomto momentě je potřeba si vzít k srdci veškeré informace, které jsme si probrali v minulých dílech a za chvíli si ještě nějaké tipy na focení portrétů přidáme. Nejdřív si ale ještě probereme, co znamenají další volby portrétního režimu. Stromečky si samozřejmě volíte, zda chcete použít fotoaparát klasický nebo zoomový a jednotlivé žluté obdélníčky pak dávají možnost vyniknout jednotlivým softwarovým efektům spojený právě s detekcí hlouby pozadí. První, standardní režim znamená rozostření, druhý je rotace, což je takové rozostření do spirály, třetí provede efekt zazoomování pozadí se současným jeho rozostřením a čtvrtý dá vyniknout některé z barev na kterou je právě zaostřeno. Jednou nespornou výhodou je, že vy se úplně nemusíte soustředit na volbu jednotlivého režimu Živého zaostření, protože veškeré úpravy můžete provést až následně po vyfocení. Zde si jen dejte pozor jak moc velké rozostření použijete, protože samozřejmě software má své nedokonalosti a rozhodně není vždy nejlepší volbou nastavit co největší možné rozostření. Nejlépe je vidět chyby v softwaru třeba na plechovce, která je kulatá a právě ono zaoblení se softwaru zdá, že je dál než ve skutečnosti je a podle toho jej špatně rozostří. Pokud tedy náhodou používáte portrétní režim spíš na produktovou fotografii, kolikrát je lepší použít zoomový foťák a fotografovaný objekt přiblížit hodně blízko čočce a vlastně vytvoříte přirozený efekt rozostření, který bude dobrý za všech okolností. Je to tím, že využijete rozostření pozadí přímo díky vlastnostem objektivu a ne softwarem. Bohužel lidi tak blízko foťákům neumístíte a proto je potřeba používat právěportrétní režimy. Jak komponovat? V druhém díle naší fotoakademie jsem vám radil jak komponovat. Dnes se podíváme ještě na další tipy směrem k portrétnímu režimu. Nezapomeňte, že vy jste fotograf a svůj model si dirigujte tak, jak chcete, aby výsledná fotka vypadala. I když neexistuje jediný univerzální návod jak by měla být fotka portrétu komponovaná, zkuste přece jen opustit formát pasové fotografie a osobu si natočte směrem jedním ramenem k vám a za ním pak otočte hlavu. Je už na vás, zda preferujete celé otočení hlavy čelem do fotoaparátu nebo necháte model otočit hlavu napůl a do fotoaparátu se budou dívat jen oči anebo je necháte třeba úplně zavřené anebo se třeba budou dívat úplně nikam jinam. Zkuste jen právě pouhým pootočením ramen dát celé fotce kýženou hloubku. Druhým tipem je výška, z které fotíte. Opět, dokonalý návod neexistuje, ale pokud to není zamýšlená kreativní věc, třeba jako jsem si nedávno vyfotil zpoza ulice celou botu i s tělem, snažte se fotit z úrovně obličeje, ale lépe ještě z drobného nadhledu. Má to jeden prostý důvod. Pokud budete fotit váš objekt zájmu z podhledu, pravděpodobně bude muset sklonit hlavu a může se stát, že se objeví nechtěná druhá brada. Proto je lepší fotit z mírného nadhledu, kde naopak dojde k nepatrnému zvednutí hlavy, kůže se hezky napne a fotka vypadá daleko lépe. A třetí tip se týká samotné kompozice i když ne všechny pravidla zde využijete, přece jen myslete hlavně na 2 věci. Sledujte pozadí za fotografovanou osobou, aby jí netrčely z hlavy telegrafní dráty, jeřáby a tak dále a druhá věc, že pokud se model či modelka dívají nějakým směrem, dejte tomuto pohledu prostor ve fotografii ať to nevypadá, že se někdo dívá do zdi. Pokud jste vydrželi až sem, dal jsem vám minule jednu otázku – a to v jakou denní dobu je nejlepší fotit portréty s ohledem na počasí. Pokud si vzpomínáte, bavili jsme se o tom, že nejlepší je rovnoměrně rozprostřené světlo a tím pádem jedním z nejvhodnějších dob je právě den, kdy je zataženo. Nemyslím tím samozřejmě černé mraky, kde hrozí, že za 2 minuty bude lejt jako z konve, ale takové ty bílé mraky, které fungují jako obrovský difuzor. Světlo je díky nim rovnoměrně rozprostřené a vám nehrozí žádné zbytečné přepaly nebo naopak tvrdé stíny na obličeji. Výbornou denní dobou je samozřejmě i východ nebo západ slunce, který dokáže vykouzlit za objektem nádherné pozadí, může to být hra světla a stínů, ale to už se zase dostáváme na úplně jiný level fotografie, kam rozhodně touto fotoakademií nemíříme. Příště se mrkneme daleko blíž na PRO režim, vysvětlíme si co znamenají jednotlivé funkce PRO režimu, jak je správně nastavit, co je clona, co je čas a jak nejlépe všechno v PRO režimu potunit, abychom dosáhli hezčích fotografií. Jako vždycky samozřejmě berte náš tutoriál jako vykopnutý míč a pokud máte další dobré tipy na portrétní fotografii, klidně s nimi dolů do komentářů. No a pokud jste to náhodou ještě neudělali, nezapomeňte kliknout na tlačítko odebírat i s tím zvonečkem, ať dostanete notifikaci až vydáme další díl fotoakademie. Díky za sledování a čau u dalšího videa. ...
- Aktualita
- 26. červen 2019
Recenze Sony Xperia 1: 4K OLED displej, který vyrazí dech
Sony už poněkolikáté předělalo svou vlajku k nepoznání. Stačí si jen vzpomenou na Xperii XZ1, XZ2 i XZ3, teď se podívat na novou Xperii 1 a zjistíte, že v ruce držíte opět naprosto jiný telefon, který se ani zbla nepodobá svým předchůdcům. To, co vás totiž upoutá na první pohled je samozřejmě protáhlý design díky poměru stran displeje 21:9. Tento poměr nevidíme rozhodně poprvé, tím se chlubí už všechny letošní Xperie, ale vlajková Xperia 1 má tentokrát 6,5“ 4k OLED displej, kterým si Xperia 1 vysloužila v tomto ohledu světové prvenství. Objektivně musím říct, že displej je opravdu skvělý a pokud si na něm pustíte nějaký obsah, který je vytvořený pro 4k, nebudete se stačit divit. Jestli znáte takové ty ukázkové filmečky na televizích v různých showroomech, přesně něčeho takového docílíte právě v nové Xperii 1. Sony uzavřelo navíc partnerství se společností Netflix, která doručuje poté obsah na Xperii 1 přesně v ideálním formátu. No a pokud se díváte na jiný formát, stačí když zapnete v nastavení Vylepšení obrazu videa a rozdíl opravdu poznáte nejen na YouTube. Samozřejmě se jedná o softwarové vylepšení, které nefunguje na všechny scény a třeba u šedého pozadí v našich videích to dělá nepěkný přechod s viditelnými pruhy, ale nad mnohými videi se budete rozhodně rozplývat. Sony se na samotný komfort ze sledování multimediálního obsahu zaměřilo a displej neruší žádný notch, žádný průstřel a na vrchní i spodní straně jsou poměrně tenké rámečky. V tom vrchním se navíc ukrývá sluchátko, které současně funguje jako reproduktor a dodává telefonu stereo zvuk. Možná teď asi někdo namítne, proč by měl chtít displej 21:9, když se na filmy na mobilu nekouká. Ono to má ale své další výhody. Tak především valná většina obsahu na mobilu je dnes konzumována vertikálně. Schválně se zamyslete, kdy otočíte telefon horizontálně? Já asi maximálně na video. Ale pokud čtete články, koukáte na facebook, na Instagram a scrollujete, rozhodně se velký displej opravdu hodí. Ten se samozřejmě může hodit i pokud rádi používáte funkci split screenu, neboli rozdvojeného displeje, třeba pokud z SMSky opisujete přístupový kód do banky nebo pokud čtete článek a u toho koukáte na video a podobně. Hardware a software Po hardwarové stránce tady kompromisy jednoduše nenajdete. Aby taky jo, když tahle Xperia 1 stojí to, co třeba Samsung S10+. Vše běhá ne nejnovějším procesoru Snapdragon 855 z dílny Qualcommu, který je doplněn o 6GB operační paměti a 128GB je určeno pro vaše uživatelská data. Za mě tedy dostatek výkonu na rozdávání včetně nejnovějších her. To ostatně potvrzuje i Antutu Benchmark, který z Xperie 1 vytáhl slušný výkon téměř 330.000 bodů. Co poměrně hodně oceňuji je vrchní šuplíček, kde se schovává slot pro 2 SIM karty nebo 1SIM a 1 paměťovku. Ač telefon disponuje certifikací IP68, je skvělé, že šuplíček vyndáte pouhým nehtem a nepotřebujete s sebou nosit všude špendlíky. Ideální volba pro všechny ty, kteří často rádi fotí, poté vyndají paměťovku, aby mohli fotky následně upravit v počítači. Vše samozřejmě běhá na relativně čistém Androidu 9 Pie, do kterého si Sony doplnilo jen svoje vlastní vychytávky, jako je boční lišta Side Sense, která navíc v letošním roce přepracovala trochu logiku navrhovaných aplikacích v závislosti na denní dobu, kdy je nejvíce využíváte. Jediný problém je občas se spuštěním, které je až moc závislé na double clicku na pravou stranu. Ne vždy se totiž trefíte správně a musíte pokus opakovat. Na druhou stranu jsem si její přítomnost opravdu oblíbil, protože umožňuje telefon používat v případě potřeby právě jednou rukou. Takže až pojedete v autě, jako spolujezdec samozřejmě, a budete potřebovat ovládat telefon jednou rukou, tohle fakt přijde vhod. Na relativně dobrém místě je i čtečka otisků prstů, tentokrát na pravé straně, kterou si namapujte buď na pravý palec nebo levý ukazovák, podle toho, kterou rukou jste zvyklí telefon ovládat. Čtečka funguje vcelku rychle a spolehlivě, tím pádem můžete rozhodně na odemykání obličejem v klidu zapomenout. Mně osobně jen docela vadí, že ve čtečce není integrováno tlačítko vypínání a zapínání, které je hned pod čtečkou. Ještě dále je tlačítko spouště fotoaparátu a na opačném konci pro změnu kolébka hlasitosti. Celkem jsou tedy na pravé straně 4 tlačítka a čtečka otisků prstů, takže občas budete chvíli přemýšlet než něco zmáčknete. Je totiž poměrně otravné si tlačítka plést a každou chvíli si telefon nechtěně vypnout a znova jej zpátky přes čtečku aktivovat. Když se vrátím zpátky k softwaru, náročným pařanům určitě přijde vhod i funkce zvaná Vylepšení her, která má v sobě takovou nepatrnou vychytávku kdy můžete zvolit Herní režim v kterém chcete, aby hra běžela. Buď zvolíte plný výkon a nebo upřednostníte výdrž baterie, který omezí výkon na 40 snímků za vteřinu a na jedno nabití si tak zahrajete delší dobu. Z hardwarové výbavy pak telefonu nechybí Bluetooth 5.0, 5GHz wifi, či kompletní podpora GPS včetně Galilea, naopak chybí bohužel 3,5mm jack. Po zvukové stránce jsem byl také velice příjemně překvapen. Stereo repráčky hrají hodně nahlas a k dispozici je i tentokrát režim dynamických vibrací. Při spuštění videa si jen nastavíte úroveň dynamických vibrací a telefon převádí přehrávaný zvuk navíc do vibrací a vás ještě víc vtáhne do děje. Hodně zajímavý gimmick. Fotoaparát Teď už ale jdeme na oblíbené foťáky. Na zadní straně je soustava hned 3 fotoaparátů v konfiguraci hlavní, širokoúhlý a 2 násobný zoom. Všechny 3 foťáky jsou 12MPX, přičemž hlavní a zoomový jsou navíc vybaveny tak dlouho žádanou optickou stabilizací. Hodně zajímavě zní světelnost f/1.6 na hlavním foťáku, který slibuje papírově skvělé snímky. To ještě navíc podporuje i samotný fakt, že Sony je jedním z hlavních dodavatelů senzorů pro většinu světových výrobců. Hlavně jejich 48MPX senzor je v tuto chvíli ve většině vlajkových lodí konkurence a tak je poměrně smutné, že jej Sony nenasadili i do své Xperie 1. V Sony se ale začínají dít věci doposud nevídané. Mobilní divize, která byla dřív oddělená od zbytku Sony se najednou konečně včleňuje do struktury výrobce a výsledkem je aplikace fíčurek, které si Xperia 1 vypůjčuje přímo z divize fotoaparátů Alfa. Jedním z nich je i systém ostření nikoli na obličej, ale přímo na oko. Samozřejmě režim ostření na obličej je stále přítomen, ale tomu navíc sekunduje právě režim ostření na oko, který je daleko přesnější, protože zejména při focení portrétů je důležité právě ostré oko. Všechno tohle je hezké, má to bohužel jeden háček a tím je samotná výstupní kvalita fotek, která mě nijak extra nenadchla a právě třeba při porovnání s téměř stejně drahým Samsungem S10 bohužel Xperia 1 většinou prohrává. Občas sice dokáže Xperia 1 vykouzlit naprosto nádherné snímky díky svému barevnému podání, které mi je na oko bližší než typicky až moc živé barvy na Samsungu, ale co je to platné, když takto nevyjde každá fotka. Co se týká dynamického rozsahu, ten je bohužel na Xperii 1 také horší a to i v relativně jednodušších scénách. Stačí prostě trochu tmavší věci na fotce a detaily jsou úplně pryč. Dost často je ve fotkách také vidět šum a to jak v noci, tak ve dne. Celé mi to bohužel připadá, jako kdyby inženýři v Sony si nechtěli dát sebemenší práci s postprocessingem fotek a pouze dávali na výstup to, co pořídí samotná optika se senzorem. Důkazem toho je třeba i portrétní režim, kde si kolikrát stačí dát ruku v bok a průhled, který díky mezeře mezi rukou a tělem vznikne se software prostě neobtěžuje rozostřit. Abych ale jenom nekritizoval, docela příjemně mě potěšily některé fotky večer. Je potřeba hodně uklidnit ruce, namířit foťák a počkat, až se vám na displeji objeví ikonka stativu. Pak dojde k delší expozici a to, co z foťáku vyleze je opravdu hodně příjemné. Nejedná se však o noční režim, tak jak jej znáte třeba z S10 nebo P30 Pro, ale obyčejnou zhruba 1 vteřinovou delší expozici. Výhodou je, že nemusíte přemýšlet o nějakých nočních režimech, ale prostě jen dostanete krásnou fotku. O to víc mě to utvrzuje v tom, že když to jde večer, proč to nejde ve dne? Paradoxně se mi totiž někdy víc za dne líbily fotky ze širokoúhlého foťáku než z toho hlavního. Nebojte se, že by byly všechny denní fotky špatné, to zas určitě ne, ale je to takové jednou ano, jednou ne a to bych odpustil telefonu za pár tisícovek, ale rozhodně ne vlajkové Xperii, kde to zkrátka není úplně ono. Dobrou zprávou je, že pokud vidíme, jak si telefon občas dobře vede v noci, stačí zamakat i na tom denním režimu a přijít s pořádnou masivní aktualizací. Koneckonců, právě na telefonech Samsung, Huawei nebo ASUS vidíme, jak s každou další aktualizací se foťák zlepšuje a zlepšuje. Co je pak bohužel naplat třeba aplikace Cinema Pro, kde můžete nahrávat video do flatových profilů, když nejsou odladěny ani základní funkce. U stabilizace videa je co dohánět a víceméně se mi stabilizací líbilo až video ve fullHD při 30snímcích, kde se k optické stabilizaci přidá i ta elektronická. Stejně tak je potřeba ještě dohánět v dynamickém rozsahu. Co se mi naopak ve videu líbí je barevné podání, které Sony ale tradičně umí. Dlužím vám na tomto místě snad už jen informaci o baterii. Ta má 3330 mAh a jedná se tím pádem o jednodenní telefon, který ale můžete kdykoli dobít prostřednictvím rychlého 18W nabíjení. Shrnutí Sony Xperia 1 se dodává v černém provedení za cenu 23.990,- a už teď ji můžete koupit u nás na Hurámobil.cz. Pokud navíc zadáte v košíku kód „Xperia1“, dostanete od nás zase něco navíc. Jestli koupit nebo nekoupit nechám samozřejmě na vás, za mě se jedná jednoznačně o telefon s aktuálně nejlepším displejem na trhu, který nevyužijete jen na sledování filmů, ale oceníte jej právě hlavně při běžném použití. Zvuk je skvělý a konfigurace tří foťáků je velice slibná. Chybí však bezdrátové nabíjení a foťák by si zasloužil ještě slušnou dávku práce. I přes ty všechny výhrady mám však z telefonu velmi pozitivní dojem a věřím, že Sony na těch nedostatcích s kamerou v příštích aktualizacích ještě zapracuje. ...
- Recenze
- 24. červen 2019
Recenze Galaxy Buds: Perfektní doplněk pro váš Samsung
První, co mě po vybalení upoutalo je velikost samotného vajíčka, nebo-li dokovací stanice. Je opravdu úžasně malé a i když je o trochu větší než je třeba pouzdro od Airpodů, stále se vejde do malé kapsy u jeansů. Vrchní víčko po odklopení drží poměrně silným magnetem, což se už nedá říct o samotných sluchátkách. Pozor tedy, až odklopíte víčko, aby do vás někdo nedrknul, protože sluchátka celkem lehce vypadnou. Nepovažuju to sice za vadu, ale rozhodně je to dobré vědět dřív, než vám sluchátka třeba někde při vystupování z tramvaje nechtěně vypadnou a zakutálí se na potvoru někam do kanálu. U posledně recenzovaných JBL mi docela vadilo, že po otevření pouzdra bylo pravé sluchátko vlevo a levé vpravo. Tady je vše v pořádku a viditelně označeno L a R včetně notifikační diody, která vás informuje třemi barvami o stavu nabití. Samotná sluchátka vydrží nabitá podle výrobce 6 hodin, a dokovací krabička jich pak dokáže dodat dalších 7 hodin. Já musím říct, že jsem se těmto časům téměř přiblížil. V každém případě, pokud cestujete do práce a z práce průměrně 2 hodinky denně, v pohodě vám vydrží na celý pracovní týden. Co považuji za výrazné plus a poměrně raritu u tohoto typu sluchátek je USB-C. Tím pádem můžete nabíjet sluchátka přímo stejným kabelem, jako většinu novějších telefonů. Další výhodou oproti konkurenci je možnost nabíjení pomocí vašeho telefonu, který podporuje reverzní nabíjení. Samozřejmě na kolik je to výhodné k efektivitě baterie vašeho telefonu ponechám na vás. Mě tady spíš vadila jedna softwarová věc. A to že funkci reverzního nabíjení musíte v menu aktivovat. Když si položím sluchátka na zadní stranu telefonu a nechtěně si do nich v kanceláři drknu, musím znova zvednout telefon ze stolu, reverzní nabíjení opět aktivovat a sluchátka znovu přiložit a to je dost otravné. Samsung Galaxy Buds musím pochválit za ergonomii. Je skvělé jakou práci si v Samsungu dali s tím, aby sluchátka držela v uších. Na jednu stranu pevně drží v uších a na druhou vás ani při delším nošení uši fakt nebolí. Samozřejmě není ucho jako ucho a proto v balení najdete i několik velikostí špuntíků do uší i náušníků. Na našem Instagramu jste se také ptali, jak je to se sluchátky při běhu. Musím pochválit, že sluchátka jsou poměrně lehká a jak už jsem říkal, výborně drží v uších. Ať tedy běžíte nebo třesete hlavou, v uších drží jak přibitá. Druhý dotaz na instagramu směřoval k samovolnému vybíjení sluchátek. Po pročtení různých fór byly tyto informace hlášeny hlavně ihned po uvedení a proto se jednalo nejspíš o nějakou chybu firmwaru, která se u těch mých rozhodně nevyskytovala. Pokud jste zvyklí na rychlost párování Apple Airpods, asi vás rychlost Galaxy Buds nepřekvapí. V porovnání ale s ostatními podobnými sluchátky jsou zkrátka vyloženě rychlejší. Při otevření z krabičky dojde do 3 vteřin k připojení, widget na obrazovce vám zobrazí aktuální stav nabití každého sluchátka a můžete je vesele používat. Abyste ale sluchátka využili úplně na maximum, je potřeba si stáhnout aplikaci Galaxy Wear, jejíž instalaci vám nabídne telefon hned po prvním spárování. V aplikaci najdete kromě ekvalizéru hlavně nastavení tzv. touchpadu na sluchátkách. Ano, sluchátka totiž můžete ovládat krátkými gesty, chcete-li poklepáním na vnější stranu sluchátek. V aplikaci naleznete nápovědu, co jednotlivá poklepání znamenají a dokonce si můžete i některá přenastavit. Třeba po nandání do uší stačí krátkým tapnutím spustit play a je to. Škoda jen, že ač sluchátka na sobě mají detekci vložení do ucha, při vyndání, na rozdíl od Airpodů, nepřestanou hrát. Spoustu z vás asi bude zajímat, zda sluchátka fungují jako master, slave. Potěším vás, každé sluchátko dokáže fungovat s telefonem samostatně a díky implementaci low latency kodeku nedochází, třeba na rozdíl od posledně recenzovaných JBL Flash, ke zpoždění zvuku při sledování videa. Za tohle rozhodně palec nahoru. Teď už se mrkneme na samotné zvukové podání, které jsem měl možnost porovnávat s nedávno recenzovanými JBL Under Armour True Wireless Flash a Apple Airpods. Upřímně, na první poslech jsem čekal trochu víc. Po delším poslouchání už to bylo lepší, ale přece jen po basovém podání JBL se mi tak trochu stýskalo. Na druhou stranu, aspoň při delším poslouchání nepřijdete o sluch. Samotná maximální úroveň hlasitosti je totiž také daleko nižší, než u konkurence. Úplně mě nepotěšily ani výšky, které prostě působí zastřeně. Kdybych to měl shrnout, Galaxy Buds vás po zvukové stránce prostě ničím extra nenadchnou, ale abych byl fér, rozhodně vás také nezklamou. Možná to bylo mým až přílišným očekáváním v porovnání s konkurencí, ale tak to prostě je. Samsung Galaxy Buds jsou momentálně k dispozici ve 3 barevných provedeních bílá, černá a žlutá za cenu 3.690,- a jako vždy je můžete zakoupit rovnou u nás na Hurámobil.cz. Pokud navíc v košíku zadáte kód GALAXYBUDS, získáte od nás něco navíc jako dárek. Jestli se vám video líbilo, tak už víte, co máte dělat, díky za sledování a čau u dalšího videa. ...
- Recenze
- 22. červen 2019
Apple iPhone 16 Pro 8GB / 256GB Desert Titanium
Xiaomi 14T Pro 12GB / 512GB Dual SIM Titan Blue
