První pohled Značku Lamax jako výrobce repráků, sluchátek a dalšího příslušenství asi nemusím představovat a tak se vrhnu rovnou na samotný sluchátka Lamax NoiseComfort ANC. Na rovinu, cena 2 000 Kč na výbavu, kterou nabízí, je podezřele nízká a tak první známkou levně vypadajícího produktu je vždy balení. Tvrdý karton, moderní písmo, a uvnitř opravdu kvalitně vyvedené transportní pouzdro. Je vidět, že tady se Lamax inspiroval konkurencí a nejvíc mi jdou na mysl moje Sony WH-1000XM2 s dost podobným pouzdrem. Vzpomněl jsem si na přísloví nesoudit knihu podle obalu nebo že obal nejlíp prodává a fakt jsem byl zvědavý, co je uvnitř. Obsah balení a zpracování Kromě audio kabelu a dobíjecího kabelu tady najdete, stejně jako u Sony, adaptér pro připojení v letadle a musím říct, že mít s sebou sluchátka přes hlavu s aktivním potlačováním hluku je v letadle skvělá věc i když zrovna nic neposloucháte. Na odhlučnění otravných monotónních zvuků je tohle totiž jednoznačně skvělá věc. K tomu se ale dostanu později. Sluchátka jsou vyrobená z kombinace koženky, kovu a plastu a tady nastává první problém. Teda, pro mě osobně jako uživatele XM2 ano. Pokud se ovšem vcítím do toho, že tady držím sluchátka za 2 tisíce korun, musím být shovívavější. Koženku jsem měl koneckonců i na starých Beatsech a až na to, že se po 5 letech začala loupat mi to zas tak nevadilo. Vizuální problém mám snad jenom s lacině vyhlížejícím plastem a to je znát hlavně u tlačítek, která navíc mají takový ten nepříjemný levný klik. Na druhou stranu mě příjemně překvapila přítomnost USB-C a to opravdu překvapila, protože rozhodně jsem už dopředu čekal ještě staré microUSB, takže aspoň za tohle palec nahoru. Sluchátka mají deklarovanou výdrž 50hod na 1 nabití, což je o poznání víc než právě mnohem dražší Sony. Říkám to jen pro orientaci, abyste mě neměli za blázna, že porovnávám tyhle Lamaxy s desetitisícovými sluchátky. I když pro ukázání některých rozdílů se k nim ještě vrátím. Takže, oněch 50 hodin je maximální doba pokud vypnete funkci potlačování okolního hluku. Se zapnutou se dostanete zhruba na půlku. Pokud budete jezdit každý den hodinku do práce a hodinku z práce, doporučuju stejně sluchátka přes víkend nabít a je to. Stejně tak by měla vydržet jakýkoli, i ten nejdelší let na jeden zátah a to je za mě rozhodně dostačující výdrž. Potlačení hluku Co se týká ovládání, k dispozici je několik tlačítek ovládajících přehrávání hudby, hlasitost, přijetí nebo ukončení hovoru, asistenta atd. To vše na pravém sluchátku. Na tom levém je jediné tlačítko ovládající aktivní potlačení hluku. Samozřejmě v tomto ohledu nečekejte žádné zázraky. U plnohodnotného potlačování hluku, jako je právě v Sony nebo v nedávno testovaných peckách od Panasonicu to funguje tak, že sluchátka skrz mikrofony snímají okolní hluk, ten signálový procesor vyhodnotí a do sluchátek vysílá signál na opačné frekvenci, který hluk neutralizuje a vy v podstatě neslyšíte nic. U těchto sluchátek se mi zdá jak kdyby výrobce vyselektoval typické ruchy jako jsou ventilátory, klimatizace, zvuky motorů v letadle a prostě posílal do sluchátek zvuk na opačné vlnové délce aniž by do toho zapojil mikrofon. Potlačení otravných zvuků na nižší frekvenci tu každopádně je, je znatelné, nemá nastavení více úrovní, ovšem prémiovou třídu od něj logicky za svou cenu nečekejte. Na druhou stranu v letadle asi svou úlohu splní. Kvalita zvuku Samozřejmě tím, že sluchátka nejsou 2 pecky, nemusíte řešit master slave, low latency kodeky a tím pádem pro přehrávání videa jsou ideální bez jakéhokoli zpoždění. Když už jsem u kodeků, ty jsou k dispozici 2 – AAC a SBC. Pro použití s Applem tedy bez problému, s Androidem už u telefonů za poslední 3 roky taky v pohodě i když kvalita zvuku je nepatrně horší než u Applu. APTX tu každopádně není. No a samozřejmě teď zbývá probrat to nejdůležitější – kvalitu zvuku. Začnu telefonníma hovorama. Pokud budete mít sluchátka na uších, druhou stranu uslyšíte bez problému i když interpretovaný zvuk je spíš v nižších tónech a celý hlas je jakoby zastřený. Nicméně rozumět je dobře. Horší už to má druhá strana, která dost často slyšela sama sebe a evidentně mikrofon není nijak odhlučněn a pobírá zpátky zvuk ze sluchátka. U kvality přehrávané hudby je to dost podobné. Lamax ještě rok zpátky měl problém, že zvuk ze všech jeho sluchátek postrádal basy a u NoiseComfortů je to stejné jak u Dots 2. Sluchátka jsou zbytečně přebasovaná a chybí jim vejšky. Jestli jste preferovali třeba zvuky z Beatsů, počítejte, že tady jsou basy ještě daleko víc umocněné. Na můj vkus prostě až moc. Vejšky logicky chybí a zapnout si takovou Celine Dion, celkově jsou skladby oproti klasickému podání posazené opravdu až zbytečně moc dolů. Hodnocení Nejlíp bych asi Lamax NoiseComfort ANC shrnul tak, že dostanete to, za co jste si zaplatili, tedy 1 990 Kč. Je to plus mínus odpovídající cena vzhledem k tomu, že dostanete sluchátka s opravdu kvalitním pouzdrem, adaptérem na cestování v letadle a funkcí potlačení hluku. Kdyby sluchátka funkci potlačení hluku neměla, poradil bych vám, ať si za 2 000 Kč koupíte něco lepšího. Tady ovšem je potřeba zmínit, že Lamax NoiseComfort odpovídají kvalitou přehrávaného zvuku konkurenci kolem třinácti stovek a těch sedm navíc prostě platíte nadstandardně za potlačení hluku. Záleží tedy hodně na vašich preferencích. ...
Hranice 5 tisíc korun je přesně ten bod, kde je dobré si dát secsakramentský pozor na to, co za své peníze dostanete. Můžete totiž dostat telefon, který se dá pár let obstojně používat, ale můžete snadno nalítnout a koupit telefon, kde za nějaký čas budete vzteky skřípat zubama. Rozhodně bych se vyvaroval nákupu levných čínských značek o kterých jste nikdy neslyšeli a kde vám za 5 000 Kč slibují voděodolnost, bezdrátové nabíjení a podobně, asi víte o čem mluvím, a soustředil bych se kolem této hranice na trochu prověřenější výrobce. Těmi mohou být třeba Realme, Honor, ano, vím, že ty novější nemají Google, nebo právě Xiaomi, které dlouhodobě i se svými podznačkami cenovce kolem 5 tisíc kraluje. Kvalitní zpracování a spokojenost z displejem Kovové tělo je až na pár výjimek výsadou dražších telefonů a tak v Redmi 9 se musíte spolehnout na plast, který sice je náchylnější k poškrábání, ale zato je odolnější než sklo. Celkem oceňuju, že místo lesklého plastu výrobce vsadil na vroubkovaný design, takže Redmi 9 rozhodně nevypadá jak 350 stejných telefonů konkurence, ale současně navíc v ruce neklouže. Většina lidí to ale stejně neocení, protože hned po rozbalení hodí telefon do pouzdra. Co ovšem považuju za vyložené plus je ultra rychlá čtečka otisků prstů pod semaforem foťáků. Samostatné čtečky otisků jsou totiž už dnes natolik vychytané, že v tomto ohledu se asi není moc čemu divit, to se ale rozhodně nedá říct o levnějších čtečkách otisků v displejích a tak je v Redmi 9 paradoxně starší technologie spíš výhodou. K dispozici je samozřejmě i zabezpečení obličejem, ale to bych s ohledem na bezpečnost, kdy telefon odemkete fotkou z Facebooku rozhodně nepoužíval. Displej po stránce rámečků není žádná hitparáda. Rámečky jsou obří a hlavně brada je tak velká, že se divím, že tam výrobce nedal svoje logo. Každopádně 6,53“ velké IPSko s kapkovitým notchem je celkem fajn a na svou třídu docela slušně svítí. A to je přesně to, o čem jsem mluvil, radši pořádné 60Hz IPSko než 90Hz, zato na sluníčku téměř nečitelné. Tady musím říct, že Redmi odvedlo docela slušnou práci a že pokud si výchozí zbytečně studené nastavení přepnete do teplejších barev, budete na svou cenu s displejem spokojení. Samozřejmě kvůli IPS displeji nemá telefon režim Always On, ale trochu nepochopitelně pak chybí notifikační dioda. Přijatelná výbava Po hardwarové stránce Redmi 9 pohání Mediatek Helio G80 v kombinaci se 4GB RAM a 64GB úložištěm. Existuje ještě alternativa 3/32, ale ušetřili byste jenom pětistovku a to se vážně nevyplatí. 4GB varianta je svižnější a dvojnásobné úložiště se pro tuny fotek rozhodně hodí. Samozřejmě existuje i možnost rozšíření paměťovkou v kompletním šuplíčku pro 2 SIMKy a 1 Microsd kartu, ale když je rozdíl jen pětistovka, rozhodně se levnější verze nevvyplatí. Pro zajímavost v Antutu benchmark se telefon vyšplhal na hodnotu přes 200 000 bodů a to berte tak pro orientaci. Bohužel je tu hůř optimalizovaný Mediatek a záseky jsou patrné hlavně v animacích při rychlým průchodem menu. Když už se pak ovšem nějaká aplikace pustí, běží na svou cenovou třídu opravdu bez problému. Co mi ovšem hlavně vadí na Xiaomi a Samsungu je tuna předinstalovaných aplikací. Tady jich je tolik, že se mi to ani nechce počítat. Aplikace v nástrojích neodinstalujete, ty další už samozřejmě ano. Díky přítomnosti zdířky pro 3,5mm jack najdete v Redmi 9 i FM rádio a pokud chcete ovládat televizi, klimatizaci a další domácí spotřebiče, přijde vhod infraport. A když už jsem u toho zvuku, úplně na hlasitý poslech to není. Spíš se právě orientujte na klasická drátová nebo bezdrátová sluchátka. U hlasitého poslechu mi zvukový výstup nejvíc připomínal staré bedničky ke kazetovým walkmanům. Hlasité, ale chrastítka. Fotoaparáty slabinou Foťáky jsou k dispozici 3. Hlavní, šíro a makro. Samozřejmě zázraky nečekejte a foťáky je asi největší slabina celého telefonu. Hlavní 13MP se světelností f/2.2 podává jakž takž průměrný výkon samozřejmě ve dne. Občas ale zazlobí automatický dynamický rozsah, který špatně vyhodnotí scénu a nezapne se. Výsledkem je přepálená fotka a paradoxně tak občas dostanete hezčí fotku z šíra, kde se mi zdá, že automatické HDR funguje daleko lépe. Samozřejmě i tak jsou fotky oproti dražším telefonům měkčí a pokud byste chtěli přece jenom lépe fotící telefon, tady bych asi rozhodně sáhnul po trochu dražším Redmi Note 8T se 48MP foťákem spojujícím 4px do jednoho. V aplikaci telefon nabízí i focení do 2 násobného zoomu, ve skutečnosti se ovšem jedná o digitální výřez zvětšený na rozlišení 13MP hlavního foťáku a tak asi chápete, že kvalita výrazně utrpí. Rozhodně pozitivní je přítomnost širokoúhlého objektivu v tak nízké cenovce a jedná se o stejné 8MP šíro, které najdete i v dražším Note 8T. Samozřejmě jeho použitelnost se omezuje primárně na den, kdy ale fotky nevypadají vůbec špatně. Oba foťáky pak dokompletovává ještě 5MP makro s pevným ostřícím bodem. Pokud se vám povede dát telefon do správné vzdálenosti od fotografovaného objektu, výsledek nevypadá vůbec špatně a na Instagram je celkem fajn. Pochopitelně jak hlavní, tak šíro už večer nijak nepřekvapí a jejich použití je značně omezené. Tohle zkrátka a dobře není telefon pro fotonadšence a vlastně paradoxně je to první telefon u kterého musím říct, že fotky ze šíra jsou hezčí než z hlavního foťáku. U videa je možnost natáčet ve FullHD při 30 snímcích a video kopíruje výsledky fotografie. Rozhodně nepřekvapí. Co říká konkurence? Redmi 9 je telefon určený pro nenáročné uživatele. Ať už pro ty, kteří teprv začínají být školou povinní, tak I třeba pro seniory. Ani jedna skupina nepotřebuje vyloženě fotomobil a zatímco prvňáčci spíš využijí vyšší výkon, senioři zas naopak dlouhou výdrž na 1 nabití. Baterka Redmi 9 má totiž kapacitu 5 000 mAh a při použití telefonu seniory jako záloha pro případ nouze vydrží telefon bez problému 3 dny a ještě nafotíte klidně nějaká vnoučata. Ostatní pak počítejte zhruba dny 2. V rámci konkurence jsem hodně srovnával právě s Note 8T jako dražším telefonem, po kterém bych sáhnul v případě, že chcete přece jenom daleko lepší fotky. V Note 8T totiž najdete i noční režim a rozdíl je opravdu dramatický a to přitom připlatíte jenom 7 stovek ve stejné konfiguraci RAM a úložiště. Pokud byste náhodou šilhali po konkurenci, tam nejblíž je asi Samsung A20S, ten má ovšem horší výkon, slabší baterku, pomalejší nabíjení, chybí mu makro foťák, má jen HDčkový displej a je o 6 stovek dražší. Víceméně bych se tedy opravdu rozhodoval mezi Redmi 9 a Note 8T. Redmi 9 můžete už teď samozřejmě zakoupit za cenu 4 290,- v konfiguraci 3/32 nebo o pětistovku dráž ve 4/64 u nás na Hurámobil.cz. ...
Třetí generace přináší tři verze Herní telefony je úplně jiná kategorie než jsou klasické telefony. Tak úplně se nehledí na ergonomii, váhu, kvalitu foťáků, ale defacto se všechno točí o mixu pořádně futuristického designu, nejlépe s různými svítícími prvky, musíte přibalit pořádně výkonný procesor, rychlý displej, hodně velkou baterku, ideálně nějaká speciální tlačítka navíc a pak notnou dávku dokoupitelného příslušenství. Všechno pořádně potuníte a dostanete dokonalý herní telefon za cenu klidně docela slušně vybaveného notebooku. Takové byly první dva ROG Phony a samozřejmě třetí vydání nebude výjimkou. Designem se trojka od svého předchůdce extra moc neliší, na zadní straně si všimnete nejvíc asi přidané čočky objektivu a částečného průhledu, kterým můžete vidět malinko do útrob telefonu. Nic drastického, netradičního určitě. Tímto průhledem se ovšem pyšní jen plnohodnotný ROG Phone 3. K dispozici je totiž ještě odlehčenější verze zvaná Strix u které za pár ústupků ve výbavě ušetříte poměrně dost kaček. A jedním z ústupků je právě onen průhled dovnitř telefonu. U Strixu je pouze naznačený, u plné ROG 3 je skutečný. Častá námitka, že to stejně zakryjete krytem tentokrát neobstojí. Střeva telefonu jsou totiž vidět i s nasazeným krytem. Největší rozdíl ovšem mezi verzemi je použití Snapdragonu 865 s 8GB RAM a 256GB úložištěm ve strixové verzi a 865+ s dvanácti / šestnácti GB RAM a 512GB úložištěm v plné verzi. Jinak dostanete prakticky identické stroje. Bohaté balení Jestli jste nikdy neměli nic od ROG, rozhodně si užijete už to samotné vybalování telefonu. Ve futuristické krabici v různých zákoutích totiž najdete spoustu příslušenství. 30W nabíječka už je s výstupem USB-C, odolný pletený kabel by záviděl kdejaký majitel iPhonu a speciální chladící větráček rozhodně není v těchto letních parnech pro vás, ale pro tak důležité chlazení při dlouhých pařbách. Můžete mít totiž sebelepší procesor, ale pokud jej nebude při delším hraní chladit, zpomalí svůj výkon, aby se nepřehřál. Své o tom mohou vyprávět majitelé letošních Samsungů, kterým při delším hraní hoří S20tky doslova pod rukama. Samozřejmě u ROG 3 vám nic takového nehrozí a parní chlazení s eventuelně nasazeným větráčkem odvádí svou práci. Hlavní styčné body ROG Phone 3 vlastně stojí na 5 pilířích. O ultimátním výkonu bez kompromisů jsem vám už říkal a druhým pilířem je baterka s kapacitou 6000mAh. To stačí na dlouhé hodiny her naprosto bez problému. Při běžném použití jsem se dostával zhruba na 2-3 dny provozu. Samozřejmě dost záleží na používání, ale v pátek ráno jsem telefon nabil a v neděli večer jsem měl ještě 15% kapacity. A to jsem docela fotil a sem tam hrál. Samozřejmě při větším hraní už baterka rapidně klesá a pak se každodennímu nabíjení určitě nevyhnete. Tady je důležité zmínit i to, že v ASUSu zapracovali tentokrát hodně na AI režimu nabíjení, který propojili třeba i s nastaveným budíkem. Telefon pak při nočním nabíjení nenabíjí plným proudem, ale pěkně šetrně a plného nabití dosáhne těsně před zazvoněním budíku. Díky tomu slibují v ASUSu až 50% prodloužení životnosti baterie. Každopádně pokud ovšem budete hrát prakticky nonstop, asi se nevyhnete ani nabíjení při současném používání. A protože ROG Phone 3 byl konstruovaný hlavně na hry a tím pádem na používání v landscape režimu, v ten moment přichází na řadu druhý USB-C port, který najdete na spodní straně telefonu. Ta guma na boku totiž není žádný nefunkční tlačítko, ale druhý USB-C konektor, který se hodí buď na připojení nabíjení, zrovna když hrajete nebo jakékoli další příslušenství, ať už je to větráček v balení nebo cokoli, co si dokoupíte. Herní telefon totiž vyrábí spousta firem, ovšem tam, kde se láme chleba je právě u příslušenství. Zatímco u Nubia Red Magic, Blacksharku, Lenova Legion a dalších je příslušenství pomálu, u ROG dostanete na výběr k dokoupení pár specialitek. Začnu kryty, v balení máte jeden klasický černý, k dokoupení pak neonový, ovšem pak je ještě jeden speciální do kterého se promítá logo ROG s dýchající Aurou. Pokud už to myslíte s hraním vážně, dokoupit můžete nově klasický gamepad nebo bezdrátový Kunai. Pokud ovšem máte doma playstation nebo Xbox, stačí dokoupit sadu držáků a můžete používat ovladače, které už máte doma. A pokud jste opravdový fajnšmekři, šáhněte po dockovací stanici s druhým displejem. Rázem pak získáte pro hraní 2 obrazovky. Samozřejmostí je pak kompatibilita s příslušenstvím ze starších ROG pro dálkový přenos do TV se zpožděním pouze 1ms, dockovací stanicí atd. Jestli vás má něco dokonale vtáhnout do děje, jsou to rozhodně reproduktory. A když jsem slyšel hrát 2 stereo repráky, které jsou v ROG 3, doslova mi spadla brada. Tak skvěle hrající repráky jsem v mobilním telefonu fakt nikdy neslyšel. Skvěle hrající mám na mysli o parník. Představte si, že nejlepší repráky v mobilu jsou třeba Škoda Superb, Audi A8, BMW M5. A pak skočte do monopostu F1. Až tak dramatický rozdíl to je. Každopádně ASUS tvrdí, že repráky hrajou skvěle díky jejich partnerství se švédskou firmou Dirac, která je jedna z nej na světě když dojde na zpracování zvuku a bla bla bla. Pro mě je důležitý, že to hraje sakra dobře! Ještě trochu chvály zapěju na 144Hz displej s 270Hz vzorkovací frekvencí na dotyk. Upřímně, 144Hz oproti loňským 120Hz já osobně nepoznám a kdyby mi v ASUSu řekli, že je tam 161,8Hz, nepoznal bych to stejně. Důležitý je, že i při tak velké obnovovací frekvenci běhá všechno bez sebemenšího záseku, naprosto plynule a největší neduh loňského ROG 2, špatná čitelnost na sluníčku, se dramaticky zlepšila a 650 nitů v základu a 1000 v peaku i lehce oproti konkurenci vyniká. Samozřejmě Samsung telefony jsou na tom na sluníčku ještě o trošku lépe, ale ruku na srdce. Už vidím někoho, jak se smaží někde na poledním slunci na lavičce a u toho hraje PUBG. Pokud budete řešit zabezpečení, je tu Amoled, tím pádem je tu čtečka otisků v displeji. Rychá a spolehlivá. Osobně bych ale stejně byl radši za boční zapínací tlačítka se čtečkou. Připadá mi to praktičtější. Skvělý herní zážitek Tak a teď to nejdůležitější hraní, protože o tom to celý je. Všechno běží na Androidu 10 s vlastní nadstavbou. Už při startu telefonu máte možnost si zvolit, jestli budete používat klasický režim známý ze všech Zenfonů a dost podobný čistému Androidu nebo se vrhnete na celé herní prostředí. Od základu se změní všechno, tapeta, prostředí, styl ikon a dominantní se stane 1 ikona Armoury Crate. To je staré známe ROG prostředí, kde si nastavujete klíčové prvky systému. Ať už na desktopových PC, tak i tady můžete monitorovat frekvenci a teplotu procesorů, využití paměti, úložiště, měnit Aura podsvícení, nastavovat funkci speciálních senzorických tlačítek zvaných AirTriggers s nově přidanou funkcionalitou v podobě swipování atd. Armoury crate je každopádně šikovná ještě v jedné věci. Každé nainstalované hře můžete přidělit speciální profil, pod kterým se spustí. Potřebujete maximální výkon, vypnout vyzvánění, vyčistit paměť, zabanovat babičku, není problém, je na to profil. Budete hrát tetris, nastavte si profil na malý výkon a šetřete baterku atd. Všechno jde. Vlastně jediné, čím by vás tento mobil mohl při hraní zklamat je to, že v letošní ROG 3 se prostě nějak pozapomnělo na jack. Údajně už na něj kvůli složitosti hardwaru a nové adaptaci 5G prostě nezbylo místo. Malou útěchou pak budiž adaptér z USB-C na jacka v balení a nebo pokud používáte přibalený externí větráček, ten má na sobě výstup na nabíječku a zdířku na jacka. Celkově jsem měl z hraní skvělý pocit i když při akčních hrách typu PUBG to přece jen chce gamepad, bez něj se hrozně často překlikávám, hlavně přesně ve chvíli, kdy hledáte odkud na vás někdo vystřelil, potřebujete rychle a precizně zareagovat a jako na potvoru hrábnete úplně po jiném tlačítku. Chápu, můžu namapovat airtriggers na střelbu, ale já jsem spíš na boční tlačítka na gamepadech. Naopak při mém oblíbeném Mortal Kombatu jsem zas byl úplně v pohodě a vystačil jsem si s ovládáním na displeji. Dost tedy záleží na tom, jakou hru preferujete a pokud vůbec žádnou a chcete jen mobil, co má skvělý výkon, skvělý zvuk a budete jej používat třeba na sledování Neftlixu na hotelových pokojích, budete maximálně spokojení. Fotoaparáty překvapením? Letos se u ROG rozšířilo portfolio foťáků. Na pomyslném trůně na hlavním foťáku sedí momentálně jeden z nejlepších senzorů, Sony IMX686, což je 64MP spojující 4 pixely do jednoho. Výsledkem jsou poté 16MP fotky se světelností f/1.8. Druhým senzorem je 13MP šíro se 125 stupňovým záběrem, což je po přepočtu nějakých 11mm a to se jen tak nevidí. Svatá trojice v podobě třetího objektivu na zoom se tentokrát nekoná a ASUS vsadil na 5MP makro se světelností f/2.0. Za denního světla lezou z hlavního objektivu celkem slušné snímky, barvy jsou tak akorát, nic není extra přesaturované a největší a docela zásadní problém je poměrně časté přeexponování fotek. Dynamický rozsah je ovšem slušný a i v oněch přeexponovaných částech je pořád patrná textura a stažením expozice, eventuelně highlightů se dají informace ve fotce zachránit. Druhou věcí, která mi docela vadí je velká minimální ostřící vzdálenost. Rozuměj tak, že rád bych šel s foťákem ještě blíž, ale telefon už není schopen na tak blízko zaostřit. Od toho je tu makrofoťák, který má ovšem ten stejný problém. Prostě bych s ním šel radši ještě blíž. Bohužel makrofoťák má pevný ostřící bod a tím pádem si musíte dát velký pozor, abyste na malém displeji chytli tu správnou vzdálenost, kdy je všechno dokonale ostré. Šíro je klasika, kterou vytýkám každému druhému telefonu snad až na Galaxy S20, která má fakt perfektní šíro a klobouček dolů. Tady je to pořád stejná písnička, i za dne fotky postrádají ostrost, často je v nich šum a pokud se něco aktualizací vylepší, budu jedině rád. Před posledním nočním focením mi na telefon dorazila ještě aktualizace, tak jsme se vydal na celkem dlouhou noční procházku Prahou. Musím říct, že při focení večerním focení jsem byl ohromený a říkal jsem si, že sice jsou fotky přesaturovanější, ale že vypadají fakt povedeně. Pak jsem telefon připojil k počítači a musel jsem svoje první nadšení krotit. Přespřílišná saturace byla spíš jen otázkou displeje telefonu, takže supr, celkově ale chybí fotkám ostrost. Ta je ještě celkem slušná ve středu fotky, směrem ke krajům už ale výrazně mizí ať fotíte hlavním nebo šírem. Trochu to přece jen vylepší noční režim, který musím ještě pochválit za dvě věci. Postprocessing zasáhne tak akorát a sympaticky vytáhne stíny, oblohu nechá reálnou taková, jaká byla v době focení, řekl bych v tomto ohledu taková lepší Xperia 1 II. Druhá věc, která se zatím moc u androidových telefonů, vyjma snad Motoroly, nevidí je automatický noční režim. Je skvělé, že nemusíte přemýšlet za telefon, jestli už je nedostatek světla, aby telefon použil noční režim a nebo ještě ne. Podobně jako třeba na iPhonech vám telefon napíše jak dlouho bude exponovat v rozmezí 2-4 vteřin a je to. Žádné složité přemýšlení a běhání v menu na noční režim. Jednoznačně palec nahoru. U videa umí telefon natáčet až v 8K nebo 4K60fps na hlavním foťáku na další režimy pak i širokoúhlým foťákem. Oba objektivy mají velmi slušnou stabilizaci a komu to bylo málo, má možnost si ještě v menu zvolit režim Hypersteady. Víte moc dobře, že nejsem žádný selfie maniak, takže jen zběžně, 24MP kamerka fotí obstojné fotky, dejte si jen pozor na jednu věc, jestli chcete reálnou fotku, vypněte si zkrášlovací režim, jinak i v 60 budete vypadat na 17. Co dodat závěrem Asi se budu opakovat jako vloni, ale ROG 3 je telefon, který si postavil kategorii sám pro sebe. Herní telefon s brutálním výkonem, špičkovým displejem a brutální výdrží, který koneckonců nemusíte používat jako herní, ale teoreticky jej můžu doporučit komukoli. Samozřejmě chybí tu voděodolnost nebo bezdrátové nabíjení, na druhou stranu, pokud máte 6000mAh baterku, asi vás tak nějaké odkládání telefonu přes den v práci na dobíjecí podložku netrápí. Pokud to vezmu z pohledu konkurence herní, ta prakticky v Česku neexistuje. Blacksharky vymizely, Nubia Red Magic tady není a otázkou je, co Lenovo Legion, který se představí ve stejný okamžik. A jak již jsem řekl, ROG jde nejdál v podobě dalšího dokoupitelného příslušenství. Navíc výhoda, že pokud budete přecházet ze starších ROG telefonů, pořád jsou kompatibilní obě dokovací stanice ještě z ROG 1, z dvojky pak Gamepad i Twinview dock. Představte si totiž, že přes den na telefonu pracujete, cestou domů v metru nahodíte lehký gamepad a doma pak zasadíte rog do profesionální dokovací stanice, připojíte klávesnici, myš, velký monitor a to je pak v PUBG dost velká výhoda oproti protihráčům. Když odhlédnu od hraní, z pohledu klasické konkurence je tu Oneplus 8 Pro, Samsung S20 série, Huawei P40 Pro, Motorola Edge+. Huawei nemá Google, Samsung zas má Exynos zato rozhodně líp fotí, Motorola až moc zakřivený displej a tak bych se v tomto případě asi rozhodoval mezi 8 Pro a právě ROG Phonem 3. A vlastně víte co? Můj primární daily driver byl už od prvního modelu vždycky iPhone. Já ho teď odložím do šuplíku, přejdu po více jak 10 letech čistě na používání ROG Phonu 3 a rozhodně se můžete těšit za měsíc na video, jak je na tom ROG Phone 3 z dlouhodobého pohledu. Každopádně, teď už jen ceny. Základní Strixová verze – to je ta, na kterou si můžete předobjednat a dorazí začátkem srpna je za cenu 22 990,- a navíc prvních 40 z vás dostane u nás na eshopu Hurámobil.cz sluchátka ROG Cetra zdarma. Plnohodnotná ROG trojka v konfiguraci 12GB/512GB bude za cenu 28 990,- a varianta 16GB/512GB za 31 990,- s dodáním koncem srpna a stejně jako Strixy je můžete už teď předobjednat stejně jako příslušenství. No, jestli jste tedy měli odložené peníze na zahraniční zájezd, který se z důvodu koronaviru neuskutečnil, teď už víte, kam přebytečné peníze investovat a dovolenou můžete strávit pařením doma na gauči. ...
Vysoká odolnost a displej pro filmové fanoušky Sony je v mobilních telefonech hrozně úzce specifická značka a vlastně takový kult. Buď jí milujete a nedáte na ní dopustit nebo vám to vlastně ani nic moc neříká. Už designem se totálně odlišuje od konkurence. Úzkou nudli, která ale hodně dobře padne do ruky, si rozhodně s ničím nespletete. Tvar celému telefonu dává jasný a typicky poznávací znak Sony, displej v poměru stran 21:9 a tady přichází právě jeden z důvodů, který chápou jen fanoušci Sony. Sony Pictures je poměrně velkým hráčem ve filmovém průmyslu a tak 4k displej, formát stran 21:9 a perfektně hrající stereo reproduktory směřující dopředu je něco, na čem si Sony zakládá. Běžný uživatel tedy bude brblat nad relativně velkým čelem a bradou, filmový fanoušek a nadšenec Sony pochopí, že někam se ten hardware vměstnat musí, pokud nechcete notch nebo vysouvací přední kameru. Ta by totiž mohla narušit IP68 a hlavně IPx5 ochranu, kterou se Sony už dlouhá léta oproti konkurenci pyšní. Jedná se o kombinaci odolností, kde právě IPX5 je i ochrana proti proudu vody a ne jen ponoření do vody jako je v IPX8. 6,5“ OLED displej je ještě jedním výjimečný, svým 4K rozlišením, které prostě u žádného velkého výrobce nenajdete a s hustotou 643 pixelů na palec je to rozhodně momentálně nejjemnější displej na trhu. Samozřejmě, že pokud převyšujete konkurenci v jednom ohledu, projeví se to zase někde jinde. Displej rozhodně nepatří mezi nejjasnější displeje a na sluníčku z něj v automatickém režimu vytáhnete světelnost kolem 600 nitů. Je to míň a je to znát. Druhou vlastností je obnovovací frekvence pouze 60Hz, což všichni větší hráči už dnes umí 90 nebo 120Hz displeje. Tedy až na Apple, ten údajně letos 120Hz nezvládne a iPhony 12 budou nadále pouze 60Hz. Sony se to sice snaží kompenzovat skrz „Motion blur reduction“, což je funkce, která by měla zkrátit nutný čas mezi vypnutím a zapnutím pixelu, ovšem v reálu je výsledek těžce pozorovatelný a samozřejmě vyšší obnovovací frekvenci se to nevyrovná. Barevné podání si můžete přizpůsobit a tady je další místo, kam zasáhlo oddělení profi kamer CineAlta. Na výběr máte buď z Režimu autora, což je režim, který je laděn do teplejších barev a chcete rozhodně pro sledování filmů kvůli barevné škále BT.2020 a 10 bitovým barvám nebo standardní režim, který dělá celkově barvy živější. V tomto režimu můžete zvolit i automatický režim autora, do kterého se telefon přepne v kompatibilních aplikacích jako je třeba předinstalovaný Neftlix. Záleží tedy hodně na vás, jaký režim je vám příjemnější. A pokud to myslíte s nastavením displeje opravdu vážně, můžete si potunit vyvážení bílé do detailů do jakých to v žádném jiném telefonu asi nenajdete. Samozřejmě tohle je pro profesionály, kteří chtějí aby třeba výsledná fotka při tisku vypadala úplně stejně jako na displeji. Běžný smrtelník si v pohodě vystačí s automaticky přednastavenými hodnotami. Vylepšená baterie 4K displej si samozřejmě žádá i větší baterku a tohle byl jeden z velkých nedostatků původní Xperie 1. I když má Sony tradičně skvělé režimy power managementu, stovky miliampérů oproti konkurenci chyběly a současných 4000mAh je opravdu už důstojná hodnota. I přes tohle všechno počítejte, že Xperia 1 Mark 2 je jednodenní telefon, 2 dny dáte o víkendu, pokud si telefon s sebou berete na chatu jako prostředek někomu zavolat kdyby něco, aktivního využití ovšem 2 dny nedáte. V balení také najdete jen 18W nabíječku i když telefon podporuje 21W skrz Power Delivery. Pokud nabíjíte, jako já, tradičně přes noc, asi je vám to koneckonců jedno. Telefon stejně zapojí svoje učící se režimy, vysleduje vaše návyky a nabíjí pomalu jak to jen jde, abyste těsně před probuzením měli nabito do plna. Obecně totiž jakékoli nabití nad 90% má vliv na životnost baterie a tak se Sony snaží posledních 10 procent nabít až těsně před probuzením. Samozřejmě, pokud se potřebujete nabít přes den, plný výkon dokáže za půl hodinky dodat telefonu zhruba 50% baterie, což je plně dostačující. Pokud netlačíte na pilu s rychlostí, můžete využít i 11W bezdrátově. Sony to má ovšem s příslušenstvím tak nějak podivně, o nabíječce v balení jsem už mluvil, avšak pokud chcete 11W bezdrátovou nabíječku Sony, máte smůlu. V nabídce je pouze 9W a po 11W se musíte poohlédnout někde jinde v neoriginálních vodách. Solidní výbava a příjemné prostředí Asi všichni čekají, že za 33 000 Kč v telefonu bude ten nejrychlejší možný procesor Snapdragon 865, a ano je tu v kombinaci se 6GB RAM a 128GB úložištěm, už to ovšem není tak velká hitparáda. Kdejaká konkurence nabízí za podobné peníze už minimálně 8 nebo i 12GB operační paměti. Úložiště je každopádně UFS 3.0, takže všechno běhá opravdu velmi rychle i když samozřejmě počet aplikací udržitelných v paměti je nižší než u konkurence. Samozřejmá je i instalace téměř čistého Androidu 10 s lehkou Sony nadstavbou. Tradičně je tak k dispozici Side sense spouštěné dvojitým poklepáním na okraj telefonu, což je chytrý pomocník nejčastěji používaných aplikací, který si můžete hodně upravit k obrazu svému. Chytrý v tom, že sleduje jaké aplikace v jakou denní dobu používáte a automaticky je vám nabízí přednostně. Umožňuje také docela šikovné zobrazení 2 obrazovek, což se hodí na multitasking, a pamatuje si i jaké aplikace jste spolu používali současně a ty vám navhruje ke spuštění. Pokud tedy nemáte třeba premiový účet na Youtube a jste zvyklí třeba při našich streamech si číst emaily, ideální ja na to právě tento splitscreen. A samozřejmě vám asi nemusím říkat, že na obrazovce 21:9 se split screen přímo nabízí. Pár předinstalovaných aplikací třetích stran tu najdete, ale defacto jsem napočítal jen Facebook, Netflix, Amazon, Outlook, Booking, Linkáč, Accuweather a jednu zkušební verzi hry. Není to tedy nic strašného v podobě 25 aplikací jako u Samsungu, takže balast tu je, ale nic drastického. Celkově je ovládání hodně příjemné a kdo by náhodou přece jen chtěl tuhle nudli ovládat jednou rukou, i ta možnost tu je. Co naopak na Sony nenajdete je odemykání obličejem a zabezpečení je řešené buď klasickým pinem, táhnutím prstem nebo rychlým a spolehlivým bočním tlačítkem s integrovanou čtečkou otisků prstů. Komplikované focení, nebo zábava? Tak, a jdeme na foťáky, což je zase hodně specialitka Sony právě kvůli foto divizi Alpha. Všichni asi čekají, že výsledná kvalita snímků bude bezkonkurenční, ale Sony se tentokrát víc než na dokonalé snímky zaměřilo na rychlost. Hned vysvětlím. Už samotné použití 12MP senzorů u všech foťáků, místo třeba nového 108MP u hlavního má za následek opravdu ultra rychlé čtení informací se senzoru. Sony dokáže přečíst obsah celého senzoru za 10ms oproti 30ms na 108MP senzorům, což má za následek 2 věci. Zaprvé při natáčení videa je potlačený rolling shutter při rychlých pohybech kamerou a zadruhé sekvenční snímání teď dokáže vyprodukovat až 20 snímků za vteřinu. Inspirace z bezzrcadlovky Sony A9 je tedy více než jasná. K tomu přidejte ještě ostření alá Dual Pixel od Samsungu, které používá zhruba 70% plochy senzoru a dokáže ostřit 60x za sekundu. Rázem se dopočítáte toho, že když použijete kontinuální snímání 20 snímků za sekundu, každý snímek bude 3x během expozice zaostřen. Za následek to má opravdu dokonale ostré fotky. Otázkou na místě samozřejmě je, kolik z nás a jak často používá sekvenční focení, které je ideální spíš na sportovní fotografii. Na druhou stranu, pokud se jej naučíte využívat třeba pro focení na party, na oslavách atd., můžete nafotit spoustu sekvencí snímků a pak z nich vybrat jen ty, které se vám líbí. Aby to ale nebylo tak jednoduché, k dispozici jsou na veškerou práci s foťákem 3 aplikace a tady nastává onen kámen úrazu. Hlavní fotoaplikace, kterou známe všichni se od poslední Xperie defacto nezměnila. Jeden až 3 stromečky pro použití foťáků jsou každému jasné, někomu by mohlo chybět přepínání kamer pouhým roztahováním prsty, mě ale citelně nejvíc chybí 2 věci: Noční režim a HDR režim. U nočního režimu je argument Sony takový, že chce, aby fotky byly reálné a ne postprocessingem zesvětlené snímky alá noční režim Huaweie, u HDR je argument takový, že HDR je dostupné v aplikaci Photo Pro. Ano, pro natáčení a focení jsou totiž v Sony hned 3 aplikace. Klasická fotoaplikace, poté aplikace Photo Pro na focení a Cinema Pro na natáčení videí. Všechno cajk, kdyby právě v Sony pochopili, že takové Auto HDR je sakra potřebná funkce v automatickém režimu v hlavní aplikaci. Mobilní telefon totiž ze své povahy nemůže nikdy nahradit profesionální kamery a foťáky. Je fajn, že Sony se snaží aplikace udělat přesně tak, jak vypadají na oněch profesionálních zařízeních kde fungují skvěle, jen prostě mobil je víc než cokoli jiného point and shoot zařízení. Pokud chci docílit nádherných fotek, postavit telefon na stativ a dělat večerní fotky Prahy, dost pravděpodobně s sebou ke stativu potáhnu ještě profi foťák. A absence HDR v automatickém režimu, který je pro masy, je za mě velký fail. Stejně tak druhý velký fail jsou formáty v aplikaci Photo Pro. Pokud už existuje takto detailní manuální aplikace, kde si mohu nastavit všechno možné, kde je focení do RAWu? To je přece tak základní věc jako je u auta třeba motor nebo volant. Bez RAWu totiž postrádá celá aplikace jakýkoli smysl a chodit sem budete jenom kvůli tomu, abyste si připadali cool, že rozumíte focení nebo že nedejbože chcete fotku vyfocenou s velkým dynamickým rozsahem. Dalším příkladem nedotaženosti aplikace je ostření, kde nepochopitelně nejkratší ostřící vzdálenost automatikou vůbec neodpovídá nejkratší ručně nastavené vzdálenosti na posuvníku. Samozřejmě zabývat se Photo Pro aplikací je rozhodně na samostatné video, které si zaslouží udělat až budou odstraněny elementární nedostatky a Cinema Pro už znáte z loňska. Pro účely recenze postačí říct, že ve Photo Pro můžete nastavit vše kolem ostření, ISO, vyvážení bílé, značky polohy, fotit samozřejmě skrz všechny 3 objektivy, ale hlavně zajímavě vypadá styl menu. Vzhledem k tomu, že spolupráce je úzce spjatá s divizí Alpha, kde jedna z nejvíc vytýkaných funkcí je styl menu a toto je nově přepracované do vertikálních grafických ikonek s horizontálním rozložením, možná, že vidíme reálný teasing nového menu v chystaných foťácích A7S III a nejspíš A5tky, která se chystá později. Fotky stojí za to Teď už jdu ale na kvalitu výsledných snímků v hlavní aplikaci u kterých je vidět, že postprocessingem si prošly opravdu minimálně a asi nejvíc odpovídají realitě oproti tomu, co jsem měl možnost vidět letos ve všech testovaných telefonech. Ostrost je opravdu precizní s dostatkem detailů a šum na fotkách je občas znatelnější než třeba u Samsungu, na druhou stranu výraznější redukce šumu by zas měla za následek méně ostré fotky. K dokonalosti prostě chybí jen ten RAW a HDR, které by v některých mezních situacích dokázalo vytáhnout stíny. Jinak se mi tradičně hrozně líbí barevné podání a hlavně pokud fotíte při západu slunce, ten tón barev mě tradičně na Sony hrozně baví. Večerní fotky jsou takové, jak je vidíte svým vlastním okem. Nevidíte nic ve stínech, nevidí to tam ani telefon a je to otázkou volby jestli se vám víc líbí pojetí Sony nebo pojetí třeba Huaweie. A zase se budu opakovat, být tu RAW, který teda vlastně Sony slibuje dodělat, vytáhl by si každý stíny i dodatečně. Širokoúhlý foťák na první pohled při 16mm není tak širokoúhlý jak u konkurence, ale opět to má své opodstatnění vzhledem k dospělým foťákům, kde 16mm šíro kopíruje klasický objektiv 16-35 a fotky vypadají na šíro oproti porovnání s konkurencí opět velmi dobře a vyváženě i když sem tam se mi podařilo na automatiku vyfotit docela slušné přepaly. Zoomový foťák je zde ekvivalent 70mm, což je 3 násobný zoom a zase to odkazuje na 70-200 objektiv z profi sféry, ale výslednými fotkami je ze všech 3 nejslabší. Fotky jsou desaturovanější a hlavně celkově se z nich vytratila ostrost. Teda ostré jsou pořád, ale oproti zbylým 2 foťákům už daleko méně. U videa je telefon schopen natáčet všema 3ma foťákama ve 4K. Ovšem tady přichází další nelogičnost. Pokud chcete ve 4K 60fps, musíte do aplikace Cinema Pro. Kdybyste očekávali, že aplikace foťáku, která nabízí přepnutí do Photo Pro ikonkou u foťáku, po přepnutí na video nabídne přepnutí do Cinema Pro, chtěli byste moc. Opět si tedy musíte pamatovat, že pro 4K60 se prostě chodí jinam. Když se tedy konečně dostanete k natočení videa, zjistíte, že tradičně je velmi dobré a líbivé barevné podání z fotek je stejné i u videa. Elektronická stabilizace je dostupná na všech třech objektivech přičemž u hlavního a tele je i ta optická. Celkově jsem s videem na Xperii hodně spokojený. Závěrem No, babo raď jak tuto Xperii shrnout. 33 000 Kč za telefon je velká pálka, navíc když už k němu nedostanete ani sluchátka v hodnotě 8 000 Kč, která se rozdávala v předobjednávkách. Celkově telefon nemá žádnou výraznější slabinu. Ano, displej míň svítí na sluníčku, vyrovná to 4K, baterka už je konečně dostatečně velká, hardware je špičkový, voděodolnost a prachotěsnost skvělá, design je originální, dokonce se vrátil jack na sluchátka ke kterému mám taky jednu historku, která se pojí s jeho umístěním. Zdířka je nahoře kvůli tomu, aby cesta od zvukového procesoru směrem k výstupu byla co nejkratší a tím pádem co nejméně rušena – až tak inženýři při designování přemýšlí. Problém je, že ovšem tak usilovně přemýšlí, že občas něco až přemyslí. A to je největší kámen úrazu. U foťáku totiž máte pocit, jak kdyby na celém telefonu pracovaly 3 teamy lidí a navzájem spolu vůbec nekomunikovali. Jeden team měl na starosti hlavní aplikaci, druhý aplikaci pro natáčení a třetí aplikaci pro focení. A je to znát. Pokud totiž byla snaha přiblížit se divizi Alpha, proč nevzít celé prostředí z foťáků Alpha? A proč ani po skoro po 2 měsících od prvních amerických recenzích není v telefonu pořád focení do RAWu? Zkrátka na telefonu platíte hlavně za 2 věci. Za procesor a za foťáky. Ty jsou výborné, ovšem jejich použití je zmatečné. Vlastně je to hodně podobné jako u Huaweie, skvělý hardware, ale nemá Google. A software je polovina produktu. Pozitivní věc na něm je, že se dá, na rozdíl od hardwaru, vylepšit a poslat aktualizaci. Tenhle telefon by si to totiž ukrutně zasloužil. Za 33 000 Kč už nedodělky odpustit moc nejde a konkurence je v tomto ohledu nesmlouvavá. Daleko levněji totiž pořídíte S20+, Oneplus 8 Pro, za podobné peníze máte iPhone 11 Pro Max – tohle všechno jsou telefony, které mají mainstreamové vlastnosti zvládnuté holt daleko lépe. A když zvládne Sony mainstreamové věci, bude hrozně fajn se pustit do vychytávek jako Cinema Pro a Photo Pro, což mohou být právě ty jazýčky na vahách, proč nakonec si to Sony koupit. Na začátku to bylo jednoduché, přibalila se jako dárek k předobjednávkám sluchátka v hodnotě 8 tisíc korun, teď ale je čas prodávat za plnou cenu bez slev. A to půjde asi hodně těžko. ...
Inovace ve zpracování Tenkrát před lety bylo původní Poco doslova nudná šeď s kovovým tělem, plastovými zády a semaforem foťáků jak u každého druhého telefonu. A vy víte, že na design si fakt potrpím a musím říct, že i když teď u nového Poca není lesklá tyrkysová barva žádnou inovací, fakt se mi hrozně líbí jednak tahle barva v kombinaci s kruhovým modulem foťáků, tak i kontrastně červené zapínací tlačítko. Možná, že kdyby bylo ještě vroubkované nebo červené s integrovanou čtečkou otisků prstů, byla by to taková ta pomyslná třešnička na dortu. Celkově působí Poco překvapivě docela těžkým dojmem, ale na druhou stranu hrozně bytelně. V ruce totiž nemáte žádný plasťák ani glasťák, ale poctivý sendvič z kovu a skla. Za mě pecka. Zabezpečení a krásný displej Na přední straně v displeji není vůbec žádný foťák. Samozřejmě ač Xiaomi už vyvíjí displeje, které pod sebou budou mít kamerku, Poco není ještě tím telefonem představujícím novou a revoluční technologii. Kamerka je stejně jako v loňských Mi 9T schovaná ve vyjíždějícím modulu nahoře. Než přijdou právě kamery pod displejem, za mě je tohle nejlepší možné řešení u telefonů s 2D odemykáním. Ač vám totiž výrobci budou tvrdit o zabezpečení svých telefonů s odemykáním obličejem cokoli, pokud nemáte iPhone nebo pár telefonů s Androidem, co byste spočítali na prstech jedné ruky, rozhodně na tuhle funkci zapomeňte. Na pohodlné odemykání tím pádem radši využijete rychlou a spolehlivou čtečku vestavěnou přímo v displeji a na občasné vyfocení selfie úplně v pohodě stačí vyjížděcí foťák místo hyzdícího průstřelu. Někdo by možná namítal, že vyjížděcí mechanizmus se může rozbít, ale ty už se více jak rok používají v pár telefonech a co vím, nikdo si na častý poruchy nějak hromadně nestěžoval. Dokonce se upřímně divím, že je nezačalo používat víc výrobců. Sice kvůli tomu nejsou pak telefony odolné proti vodě, ale když se podíváte, kolik telefonů ve skutečnosti se pyšní nějakým stupněm IP ochrany, zas tolik jich taky není. Jinak proti displeji nemůžu říct ani slovo a naopak jej chválím na plné čáře. Oproti původnímu Pocu narostl na 6,67“ a místo IPSka už se tentokrát jedná o krásný Amoled. Sice má frekvenci pořád jenom 60Hz, ale na druhou stranu skvělé barvy a perfektní čitelnost na sluníčku. A já pořád říkám, že než průměrný 90Hz IPSKO, desetkrát radši šáhnu po perfektním Amoledu. Top výbava s tunou balastu U hardwaru moc kompromisů nenajdete a ve skutečnosti se jedná téměř o to nejlepší co můžete dostat. Tím pádem Snapdragon 865, tam je to jasný a 6GB RAM nebo 8GB RAM podle konfigurace je také jasná volba. Dokonce je tady UFS 3.1 brutálně rychlé úložiště, takže i kdyby náhodou musel telefon zapauzovat kvůli nedostatku paměti nějaké aplikace, bleskurychle je opět nastartuje. Na jednu věc si ovšem dejte pozor, není tady slot na paměťovku, takže velikost úložiště volte fakt pečlivě. Průchod celým prostředím je naprosto brilantní bez sebemenšího záškubu a pokud by existovalo vůbec nějaké vylepšení v plynulosti, už by to mohl být právě jen 90Hz displej. Samozřejmě po softwarové stránce všechno běží na Androidu 10 s nadstavbou MIUI a Poco launcherem. Tady je negativem jen opravdová tuna předinstalovaného balastu v kterém dokáže Xiaomi konkurovat snad jedině Samsung. Poco launcher má už v základu srovnaný šuplíček aplikací rovnou do záložek, a ty si samozřejmě můžete upravit v nastavení dle libosti. Negativní vlastnost šuplíčku je při ovládání gesty vyhledávací lišta ve spodní části. Jestli jste zvyklí všechno zavírat swipnutím nahoru, dost často se do šuplíčku trefíte a místo jeho zavření se naopak otevře klávesnice. Další věcí, která mi u ovládání vadila je vibrační motorek. Nejdřív jsem přemýšlel, co mi při psaní na klávesnici tak vadí, a byl to právě vibrační motorek, jehož odezva na mě působí asi tak, jako kdybyste dali malýmu dítěti kousnout do citrónu. No, vypnul jsem vibrační odezvu kláves a byl klid. Ve dne, nebo v noci? Hlavní 64MP senzor na zadní straně na první pohled budí dojem, že se jedná o ten stejný senzor, který je třeba v Note 8 Pro, ovšem tentokrát je to IMX686 od Sony, nástupce legendárního 48MP IMX586 sbírajícího vloni jednu chválu za druhou. Letos by každý čekal další posun kupředu, ale zatím je to při nejlepším průměrný výkon z loňska. Prostě nic extra. Fotky z hlavního foťáku jsou tím padem OK, rozhodně od nich vlajku v podobě Samsungu S20, iPhonu, Huaweie P40 a podobně nečekejte. Tomu se nepřibližují ani z parníku. Spíš počítejte, že dostanete fotky podobné Mi Note 10 Lite nebo z Note 9 Pro s ISOCELLem od Samsungu. Skoro to vypadá, jak kdyby v Xiaomi neodladili senzor od Sony zvlášť a použili na něj stejný postprocessing, jako samsungácký ISOCELL. Ne, že by byly fotky špatné, ale čekal bych od nich víc. Za dne tedy dostanete ekvivalent fotky těchto 2 zmiňovaných telefonů jejichž nejsvětlejší stránkou jsou reálné barvy bez umělého přesaturování tolik typického na Samsung, Realme a podobně. Dost často ale také dostanete ne moc úplně ostrou fotku s průměrným dynamickým rozsahem. V nabídce fotoaplikace pak najdete ještě režim dvojnásobného zoomu, což je ve skutečnosti pouze výřez z hlavního foťáku. Pokud je světla dostatek, proč ne, večer už je to kvůli nespojování pixelů a výřezu z 64MP samozřejmě horší. To mě přivadí ke třetímu širokoúhlému foťáku. Hodně to zkrátím. Není dobrý ani přes den a ani večer. Přes den potřebujete dokonalé světlo, aby byla fotka jakž takž. Stačí ale už fotit v 7 večer, kdy do západu slunce zbývají víc jak 2 hodiny a dostanete totálně rozostřené fotky bez sebemenšího detailu. Kdybych to měl glosovat, řeknu něco ve stylu. Vidíte ten vodoznak Shot on Poco F2 Pro vlevo dole? Občas se mě ptáte, jestli tohle jde vypnout. Ano, samozřejmě, že ano. Možná bych k tomu jen vtipně dodal, že když to vypnete, přijdete o jedinou ostrou věc na širokoúhlých fotkách. Třetí foťák je 5MP makro, které znáte třeba z Note 9 Pro nebo z A51 a jsou fajn použitelné při dostatku světla. Poslední čočka už je jen senzor pro rozostření pozadí. Naopak přední kamera je hodně fajn a docela pěkně dokáže oddělit object od pozadí. Prostě fajn. U videa je vidět, že to zrovna priorita extra nebyla. 4k60 postrádá stabilizaci, nepochopitelně i 60fps ve FullHD, takže při záběrech z ruky je rozhodně lepší využít 4K30 nebo FullHD30. Tady je ovšem zase problém s přeostřováním, a rozhodně by to chtělo trochu doladit. Óda na baterii Tak jo, jdu zase pro změnu chválit. Tentokrát baterku. I přesto, že má 4700mAh a že v telefonu je náročnější 865 s podporu 5G, neměl jsem problém dostat se na 2 denní používání a večer ještě pár procent v baterce zbývalo. Opravdu Xiaomi, skvělá práce. Bonus navíc ještě za podporu protokolu Power Delivery a za rychlé 30W drátové dobíjení. S ohledem na výdrž a rychlé dobíjení, kdy za 30 minut dobijete telefon na 60% kapacity mi ani nevadí, že tu není žádné bezdrátové nabíjení. Vyplatí se? Poco F2 Pro je skvělý telefon, který je sice o půlku dražší než při startu jeho předchůdce, ale ve světle toho, že letos je dražší všechno s vlajkovým Snapdragonem 865, je paradoxně Poco skvělý kauf. Když se vlastně zamyslím vůbec nad cenama letošních vlajek s 865, skoro mi to připadá, jak kdyby Qualcomm zdražil všem výrobcům naprosto záměrně. Vemte si, že ještě vloni klesla cena Mi 9T Pro k 7 tisícům s nejlepším možným procesorem a Qualcomm možná výrobcům řekl, že fajn, pokud neumíte udržet rozumnou cenu vlajek, udržet od sebe rozestup mezi jednotlivými třídami a marže na telefonech nepotřebujete, abyste si pokryli vývoj, tak já vám zdražím a vrátím telefony do těch kategorií, kam zase patří. Pro koho je tedy Poco F2 určeno? Pro vás, co chcete v telefonu úplně všechno až na průměrný foťák. Berte Poco F2 všema deseti a vůbec se nad ničím jiným ani nerozmýšlejte. Jestli naopak preferujete hezčí fotky a stačí vám procesor střední třídy, byť výkonný, berte Mi Note 10 Pro a budete také spokojeni. Samozřejmě, existují i další alternativy, loňské doprodejové vlajky, Realme X3 Superzoom s loňským 855+, ale to bych tady spekuloval ještě týden. Myslím, že pokud chcete Xiaomi, rozhodně bych volil právě mezi Poco F2 a Mi Note 10 Pro, hotovo, vyřešeno. ...
Skvělý výrobce displejů se nezapře Značku TCL asi mnozí nemusí znát, protože u nás tak silně nepůsobí. Jedná se o společnost, která do svého portfolia zakoupila značky jako Palm, Alcatel nebo Blackberry. Nicméně jak už to bývá, ani pod křídly TCL se legendárním matadorům nedařilo a tak TCL začlo vyrábět telefony pod vlastní značkou. Pokud to někdo z vás neví, TCL je jeden z největších výrobců displejů na světě a v USA je dokonce jedničkou v prodeji televizí. Každému je tedy jasné, že stejně jako třeba u Samsungu, i tady se dočkáte hodně dobrého displeje. Konkrétně tedy 6,5“ Amoledu s velmi dobrou čitelností na sluníčku, výborným kontrastem, podporou HDR10 a navíc funkcí NXTVision, která ještě trochu víc potěší srdce milovníka krásných displejů. Můžete si zapnout vizuální vylepšení, konverzi SDR na HDR obraz, ještě naboostit čitelnost na sluníčku – tohle všechno je super. Jen si dejte pozor na to, že někdy čím víc pruhů neznamená tím víc Adidas – na mě je totiž volba vizuálního vylepšení až moc přesaturovaná, tak jen abyste to nepřeboostili. Rozhodně doporučuji si s nastavením NXTVision trochu pohrát dle osobních preferencí a jste naprosto v pohodě. Displej je mírně zahnutý, ale naštěstí jen jemně, rozhodně to není Motorola Edge+, na nechtěný dotek občas narazíte, ale není to nic strašného. Třeba oproti iPhonu 11 Pro Max je TCLko výrazně užší, takže odepisovat na zprávy jednou rukou a přitom nemít nechtěné doteky bříškem palce rozhodně jde. Výbava zamrzí i překvapí Pokud se oprostíte od toho, že u některých výrobců platíte hlavně za značku, veskrze u mobilů připlácíte větší peníze u prémiových telefonů za 2 hlavní věci. Za kvalitu foťáků a za procesor. U procesoru vám řeknu rovnou, že 10 Pro není za svou cenu úplně nějaká extra hitparáda. Přece jen v cenovce kolem 12 000 Kč nabídnout Snapdragon 675 chce pořádnou troufalost. Oproti stejně drahému Xiaomi Mi Note 10 Lite, levnějším Realme 6 Pro, Redmi Note 9 Pro vybavenými procesory sedmičkové řady je to prostě výrazně slabší. 6GB operační paměti je fajn, ale občas se mi prostě stalo, že se při rychlejším procházení v menu telefonu sem tam sekla animace. Zbytek hardwaru už je vcelku fajn a běžnému uživateli to bude v pohodě stačit. Sice tady chybí Wi-fi 6, ale na druhou stranu, routery asi neměníme tak často jako mobily, takže většina z nás má doma stejně staré routery co dokonce možná budou umět ještě i jenom 2,4GHz. Samozřejmě zbytek už je klasika: NFC, GPS, Glonass, Galileo, ale rozhodně potěší určitě zdířka pro sluchátka, těch už začíná být poslední dobou jak šafránu. Telefon pohání Android 10 s vlastní nadstavbou TCL UI. Musím vám říct, že ze začátku jsem si na ní chvíli zvykal, hlavně šuplík aplikací předběhl svou dobu a to co má TCL už dávno, před 14 dny představil v novém iOS Apple. Tam to bude vypadat sice trochu jinak, ale automatické řazení aplikací do skupin je právě něco, co najdete tady a u nového iOS 14, pokud samozřejmě máte už nainstalovanou betu. Pro někoho to může být fajn, pokud ale máte aplikací málo, u některých skupin to působí až komicky. Naštěstí se dá ale toto výchozí zobrazení přepnout do mnoha jiných a nebo do klasického šuplíčku. Hodně pozitivní je na tomhle telefonu baterie, která má rozhodně nastandardních 4500mAh a bez problému vám telefon vydrží celý den náročnějšího používání. Pokud nejste přilepení na telefonu od rána do večera, s trochou štěstí dáte i dny 2. Focení není vždy radostí Soustava 4 foťáků spolu se dvěma diodami roztažená od kraje ke kraji vypadá hodně futuristicky a působí hrozně nabušeným dojmem. Ve skutečnosti však dostanete hlavní 64MP foťák se světelností f/1.8, k tomu 16MP šíro, 5MP makro a 2MP senzor pro rozostření pozadí. U hlavního foťáku jsou denní fotky relativně fajn, s dostatkem detailů a nejvíc se dá pochválit rozhodně barevné podání v tom smyslu, že je relativně věrné a rozhodně telefon nepřesaturovává. Na druhou stranu je to u fotek tak 50:50. Jednou dostanete relativně slušnou fotku, podruhé hrozně měkkou fotku a ostrosti tam pohledat. Občas je za dne na fotkách patrný šum i za dne a večerní snímky jakž takž zachraňuje noční režim. Stačí ale pouliční lampa, postprocessing zahapruje a výsledná fotka je pak celá žlutá. Upřímně, celkově jsem z telefonu o moc lepší fotky, vzhledem k použitému senzoru GW1 od Samsungu, víc nečekal. U šíra se vlastně ani moc nezdržím, protože bych jen opakoval negativa hlavního foťáku a ještě je 2x vynásobil. Za dne to jde, ubývající světlo a ostrost nikde, večer nepoužitelné. Na druhou stranu iPhone 11 Pro Max je na tom se šírem večer dost podobně. Chuť si vlastně můžete spravit za dne hlavně 5MP makro foťákem, tam jsem byl s ohledem na konkurenci spokojený a vlastně plusové body dávám hlavně za oněch 5MP u kterých nikdo víc než Instagram stejně neočekává. U videa samozřejmě také neočekávejte nic extra, 10 Pro umí natáčet až ve 4k při 30fps nebo slow motion až do 960fps v HD rozlišení. Stabilizace obrazu je na průměrné úrovni, ale samozřejmě pokud byste chtěli za podobné peníze natáčet video, letošnímu iPhonu SE se TCLko ani náhodou nevyrovná. Co říci závěrem Když to teď všechno pěkně shrnu. TCL 10 Pro si rozhodně zaslouží hodně plusových bodů za pěkný design, krásný displej, který může směle soupeřit s kterýmkoli telefonem v podobné kategorii, hodně plusová je i baterie a samozřejmě jsem nezmiňoval ještě pár věcí jako dedikované tlačítko pro Google asistenta nebo podporu 2 SIM karet v hybridním slotu. Pokud přemýšlíte, jestli si koupit nebo nekoupit TCL 10 Pro, vlastně jediné, kvůli čemu bych jej chtěl je onen displej. Levněji ovšem dostanete právě třeba Xiaomi Mi Note 10 Lite, za stejné peníze Mi Note 10 a to jsou telefony taky s hodně pěkným designem, navíc lepším procesorem, lepšími foťáky a taky hodně pěkným displejem. Samozřejmě u Mi Notů jde ještě o trochu větší zařízení, o nějakých 30g těžší, ale to je jen parametr, který někomu vyhovovat může a jinému zase ne. Celkově by TCL 10 Pro mělo být cenově posazené o pár tisícovek níž, minimálně pod 10 000 korun. Bohužel se tak opakuje to stejné v čem jely značky Alcatel a Blackberry u nás posledních 5 let. Blackberry ještě tak nepočítám, to bylo unikátní svými hardwarovými klávesnicemi, ale Alcatel byl a TCL je na stejné linii jako Xiaomi, Huawei, Honor, Realme a podobně a holt jeho pozice na trhu není taková, aby mohl prodávat horší specifikaci za dražší peníze. To může snad jen Samsung se svými masivními reklamami a vizibilitou na trhu a i tomu padají drasticky čísla. Takže ještě jednou, až TCL 10 Pro zlevní na cenu pod 10 000 Kč, bude to hodně fajn telefon. ...
Designem neohromí Realme, Redmi, no asi vám to zní hodně stejně a tím pádem se asi nebudete divit, že tento telefon neoplývá žádným extra designovým nebo módním výstřelkem, inovací a tak podobně. Vlastně si říkám, proč si někdy nějaký výrobce nanajme předního světového návrháře, aby dal všem telefonům nějaké typické poznávací prvky. Třeba takové Porsche nebo BMW jsou auta, co poznáte na první pohled. Stačil by nějaký poznávací prvek v designu, tak jako právě Porsche má typickou karosérii, BMW čelní masku nebo když řeknete Quattro, vybaví se vám 4 kruhy u Audi. Jo, Realme má vždycky 1 foťák ze svislého vystupujícího semaforu zdůrazněný dvojitým žlutým kolečkem, ale to je asi tak všechno. A že se záda mění? Jo mění, ale to už bylo 3 roky zpátky u Honoru. Pak je tu ještě plastový rámeček s plastovými tlačítky, která připomínají telefony za 2-3 tisíce a ne za 10. Když už Realme vážně chtělo ušetřit za plast, mělo se aspoň inspirovat u A51, S10 Lite atd, tam to aspoň nějak vypadá. Jediné, co vás lehce zahřeje na duši spíš funkčně než designově, je zapínací tlačítko s integrovanou čtečkou otisků prstů, která v rychlosti směle soupeří s nedávno recenzovaným Redmi Note 9 Pro. 90Hz displej nestačí Jo, já vím, u designu jsem fakt hodně mrmlal, ale když ono tohle stojí 10 000,-. Pojďme si spravit chuť displejem. Realme je hodně známé tím, že tlačí i do levnějších telefonů svoje 90Hz IPS displeje a je to letos asi nejžádanější vlastnost u všech telefonů. Vemte si, že představit dneska telefon nad 20 000,-, který nemá aspoň 90, ale spíš rovnou 120Hz se rovná rovnou sebevraždě. No a je hrozně fajn, že se takové displeje propracovávají i do levnějších telefonů a Realme je zde jednoznačným průkopníkem. Škoda jen, že se jedná o ne moc dobře 6,6“ svítící IPSko na sluníčku, kde toho fakt moc neuvidíte ani na automatický mód, který u většiny konkurence jas ještě trochu vyboostí. Nelíbí se mi ani barvy a ani vyvážení bílé, kterou ať vyvažuju jak vyvažuju, ideální není. Celkově se prostě nemůžu u displeje zbavit dojmu, že Realme si hlavně potřebovalo v tomto místě odškrtnout fajfku za parametr 90Hz, ale až na to je to při zavření všech očí hodně průměrný displej. Slušné fotky i video Hlavní 64MP foťák na zadní straně je ten stejný, který najdete v dvakrát dražším Realme X50 Pro, ale také v Redmi Note 8 Pro a překpvapivě z něj lezou daleko lepší fotky, než bych čekal. Jasně, sem tam nějaká neostrost na snímcích je a dynamický rozsah by mohl být lepší, ale ve světle dnešních telefonů je to jakýsi lepší průměr. Dívat se na to ovšem optikou loňských telefonů Honor 20 Pro, Mate 20 Pro, Mi 9, asi bych moc pochval nepěl, ale tohle je u většiny telefonů takový nový standard. Teda, pokud náhodou omylem nepřepnete na na 5 násobný zoom. To je totiž výřez z hlavního foťáku a vůbec nechápu, proč to sem Realme dalo. Jedna fotka je totiž hnusnější než druhá a hodně mi to připomnělo 100 násobný zoom u S20 Ultra. Jo, mimochodem, na Note 20 už bude jen 50 násobný zoom, kdyby to někoho zajímalo. Každopádně raději ani nezkoušejte zapnout tento 5 násobný výřez večer a to ani na noční režim. Na druhou stranu, pokud použijete hlavní foťák v noci, nelezou z něj vůbec špatné snímky. Na to, že je to ten stejný foťák jako v Note 8 Pro, je vidět, že Snapdragon si prostě s processingem nočních fotek poradí daleko líp. Hodně slušné fotky také dostanete z 2 násobného zoomového foťáku, tady musím Realme fakt pochválit, 12MP zoom odvádí přes den opravdu moc hezkou práci a překvapil mě svou kvalitou ještě víc než hlavní foťák. Večer už je to horší, to je bez debat na normální i noční režim. 8MP šíro je jak často říkám to nejobyčejnější šíro, ostrost aby na něm člověk pohledal, navíc dynamický rozsah trpí a celkově je netypicky dost přesaturované a večer, jej stejně jako zoom moc nepoužívejte. No, inu, Xiaomi Mi 9, kde ty loňské sněhy jsou. Poměrně hodně netypicky dobře fotí i selfie kamera s velmi dobrým dynamickým rozsahem. Každopádně, teď si připravím velkou pochvalu za video. Třeba oproti nedávno testovanému Redmi Note 9 Pro musím jednoznačně vyseknout pochvalu za případnou elektronickou stabilizaci ve 4k při 30 snímcích. Sice má foťák tendenci furt přeostřovat, ale pokud si zafixujete ostřící bod na pevno, může z toho být i celkem slušné video. Výbava potěší Realme 6 Pro pohání, stejně jako Redmi Note 9 Pro, Snapdragon 720G. Jedná se o trochu okleštěnou variantu 730, ovšem s novými instrukcemi a o půl roku novější. Oba procesory tedy dosahují zhruba stejného výkonu, což je v případě Antutu nějakých celkem slušných 280 000 bodů. Všechno běhá vcelku rychle a za celou dobu používání jsem se nedostal k tomu, že by se cokoli sekalo. 6GB RAM je úplně v pohodě a 128GB úložiště můžete rozšířit paměťovkou v plnohodnotném slotu pro 2 SIMKy a paměťovku zároveň. Jediné, čeho jsem si všiml je i přes UFS 2.1 úložiště trochu pomalejší kopírování fotek z telefonu. Tohle se mi při použití stejného kabelu a stejného počítače zdálo u Note 9 Pro rychlejší. Hodně musím pochválit Realme za celé nové prostředí Realme UI postavené na Androidu 10, které se dost od Color OS po barevné stránce uklidnilo. Hodně se posnažili i s překlady jednotlivých menu a až na pár drobností s ikonama, které se mi subjektivně moc nelíbí, je tohle hodně dobrý posun k lepšímu. Samozřejme nechybí Bluetooth 5.1, GPS, Glonass, NFC, 3,5mm jack a tím pádem i FM rádio. Hlasitý reproduktor je tady samozřejmě pouze jeden, hraje mega nahlas, ale samozřejmě, jak už to bývá, stačí pustit nad 80% hlasitější hudbu a všechno je jak z plechovky. Do 80% ale budete s poslechem relativně v pohodě. Oproti Note 9 Pro je v Realme i podstatně menší baterka v podobě 4300mAh, což je vzhledem k rozdílu váhy pouhých 7g a plastovému provedení docela slušný úbytek kapacity. A na výdrži je to samozřejmě znát. Při střídmějším používání se dostanete zhruba ke 2 dnům, ovšem ony plné 2 dny většinou nedáte, takže jste odsouzeni samozřejmě ke každodennímu nabíjení. Na druhou stranu 30W drátové nabíjení by mohly Realme závidět i kdejaké vlajky a z 0 na 100% nabijete telefon za necelou hodinku. Už pár minut na nabíječce ovšem stačí na hodně rychlé dočerpání energie třeba na večerní party. Koupit / nekoupit? Realme 6 Pro je telefon, který ničím nenadchne, ale ani také neurazí. I když jsem jej celkově po velkou část recenze kritizoval, spíš to berte s ohledem k tomu, že pořád existují a dají se koupit za stejné peníze telefony jako Honor 20 Pro, Xiaomi Mi 9, třeba na svou cenu krásně fotící Motorola Zoom. Tohle jsou všechno v poměru cena/výkon lepší telefony. Pokud je porovnáte ovšem s letošními telefony, jen o tisícovku dražší máte nádherný displej v podobě Mi Note 10 Lite, o tisícovku levnější je zas A51, sice s horším výkonem a foťáky, ale krásným Amoled displejem. Za stejné peníze máte Redmi Note 9 Pro. Strašně moc záleží na tom, co u mobilu preferujete. U Realme 6 Pro dostanete plastový design s průměrným foťákem, 90Hz displejem, který ovšem barvami ani jasem na sluníčku nijak moc neoplývá, průměrnou výdrží na baterku atd. Zkrátka a dobře, od značky, která se snaží uchytit na českém trhu, vlastně evropském trhu, bych zkrátka po vzoru Huaweie čekal něco víc. Vzpomeňme si na agresivní ceny P7, P8, P9 a vlastně celé péčkové řady, vzpomeňme si na začátky Oneplus, které se postupně budovalo nahoru. Realme ovšem přišlo, u nás o něm nikdo nic moc neví, ceny a kvalitu nasadilo na průměr jakékoli konkurence a vlastně chybí nějaký opravdu pádný důvod proč byste si takový telefon měli vybrat oproti Xiaomi, Samsungu a komukoli dalšímu. Nechápejte to špatně, chybí tomu takový ten wow efekt navíc. To, proč po něm skočit a pak se pochlubit kámošům, že to moje Realme je bomba, co má oproti konkurenci tohle a tohle. Třeba v podobě onoho displeje, kdyby ve všech parametrech předčil za stejné peníze konkurenci, ale on jí předčí jen v 90Hz a ve zbylých vlastnostech displeje a telefonu už ne. Prostor po Huaweii, Honoru a vlastně i Xiaomi je zkrátka brutálně prázdný a chytit se toho agresivně jakákoli značka, sklízela by rozhodně velké úspěchy. Takhle nám nezbývá než si zas nějakou dobu počkat. V každém případě, nákupem Realme 6 Pro špatně rozhodně neuděláte, když u nás na eshopu navíc zadáte slevový kód „REALME6PRO“, získáte i něco navíc. ...
Výbava a výdrž Panasonic si evidentně vypůjčil složitost názvosloví od Sony, protože RZ-S500W je dost podobně znějící jak WF-1000XM3, tak schválně jestli bude podobná i kvalita zvuku. Dřív než se ale dostanu k samotný kvalitě zvuku, v balení dostanete spolu se sluchátky ještě USB-C kabel, celkem 5 nástavců, každý v separátním pytlíku označeným velikostí a tunu návodů, které dělají zhruba polovinu váhy celého prodejního balení. Jestli Panasonic dováží tohle letadlem, tak aspoň posílám malej tip, jak ušetřit. Každopádně, zpátky ke sluchátkům. Ty dostanete v černém nebo bílém provedení společně s krabičkou, sloužící jako dobíjecí základna. Výrobce sice udává 19,5h na 1 nabití, to ale hodně záleží jak moc nahlas posloucháte hudbu, jestli používáte aktivní potlačení okolního hluku a podobně. Já jsem se zhruba za 14 dní používání dostal souhrnně na necelých 18h. To znamená necelých 6 hodin poslechu na jedno nabití sluchátek a pak zhruba 2 další dobití v krabičce než budete muset všechno strčit pěkně do do zásuvky. To je zhruba stejná výdrž jako Airpods Pro, pouze s tím rozdílem, že základna Airpodů vám dá ještě jedno nabití navíc. Každopádně ač je krabička bytelná, s pěkně odpruženým víčkem a diodami značícími zbývající energii, přece jen jsem jednu negativní věc našel a tou je použitý plast, který je bohužel docela náchylný k různým oděrkám a po 14 dnech je používání už docela vidět. Zpracování Nejvíc, čeho se vždycky u podobných sluchátek bojím jsou 2 věci. Jedna je jak moc dlouho je vydržím mít v uších než to začne být nepříjemné a musím říct, že i po několika hodinách jsem byl úplně v pohodě a druhý, jestli při sportu nebudou vypadávat z uší. Samozřejmě na box bych si je nebral, protože dost vyčuhujou z uší a při první ráně z boku by mi asi prolítly druhou stranou ven, ale pokud si půjdete zaběhat, můžete být v pohodě, fakt drží dobře a nevypadnou. Ochrana IPX4 není rozhodně na plavání, ale pokud si půjdete zaběhat, můžete být úplně v pohodě. Jednu z mála negativních vlastností, kterou jsem za celých 14 dní zaznamenal je neustále blikající dioda na sluchátku. Jestli je tedy budete používat pro poslech hudby třeba večer vedle někoho, kdo chce spát, bude mu dioda nepříjemně blikat do obličeje. Ovládání a potlačení hluku Druhou je pak občasné nechtěné přerušení přehrávání hudby když si třeba porovnáváte sluchátka v uších. Ovládání funguje totiž skrz dotyková tlačítka na obou sluchátkách. Krátkým klepnutím na jakékoli z nich pustíte nebo zapauzujete přehrávanou hudbu, dvojklikem na levém zesilujete, trojklikem zeslabujete. Ta samá gesta na pravém sluchátku naopak přeskakují na další skladbu nebo jdou o skladbu zpět. No a protože se jedná o sluchátka s aktivním potlačením okolního hluku, dlouhým podržením na pravém sluchátku přepínáte mezi jednotlivými režimy aktivního potlačení okolního hluku nebo naopak ambientním režimem, kdy sluchátka propouštějí okolní hluk. Tohle se hodí hlavně pokud chodíte třeba po městě, kde je naopak hodně žádoucí slyšet přijíždějící auta, tramvaje a podobně. Samozřejmě pro veškeré ovládání a nastavení sluchátek si můžete stáhnout aplikaci Panasonic Audio Connect, kde vidíte stav nabití sluchátek, můžete zapínat funkcí ambientního zvuku nebo naopak štelovat jak moc chcete potlačovat okolní hluk. To znamená nejenom zapnout a vypnout, ale i právě měnit úroveň potlačení. To je dobře patrné, pokud sluchátka dáte do uší bez zapnutí hudby a zkoušíte přidávat nebo ubírat. Efekt to určitě má, ale spíš se jedná o potlačení okolního hluku třeba ulice, fučení klimatizace atd. Jestli se chcete soustředit třeba na práci a potlačit hluk tlachajících kolegů v open space, je potřeba k tomu ještě pustit nějakou muziku, pak je fakt slyšet nebudete. To ale moc nepřikládám funkci potlačení jako spíš utěsnění uší špunty. Zvuk a telefonování Po zvukové stránce asi nemusím říkat, že značky Panasonic a dceřiná značka Technics patří už desetiletí ke špičce v oboru. Předpokládal jsem, že zvuk bude u sluchátek na velmi slušné úrovni a v tomto ohledu S500 fakt nejenže nezklamala, ale naopak ještě příjemně překvapila. Samozřejmě, že nejsou až tak basové, jako třeba JBL, ale zvuk je hodně vyvážený, pořád s dostatkem basů a jestli posloucháte vážnou hudbu nebo naopak rockový koncert, budete se sluchátky fakt spokojeni. Já jsem byl fakt dokonce až překvapený, jak skvělý zvuk tak malá sluchátka dokážou vykouzlit. Třeba takový Thunderstruck od AC/DC jsem měl pocit, že poslouchám normálně na velkých over-ear sluchátkách. Skvělé výšky i basy, které ještě můžete umocnit v aplikaci. Vlastně jediná škoda, že tohle je jediná přednastavená vlastnost, kterou můžete pro poslech zvolit. Připojený ekvalizér je totiž poměrně jednoduchý a bez hlubších znalostí je pro většinu veřejnosti asi těžko pochopitelný. Na druhou stranu přidat přednastavené profily, jako je známe z každého druhého ekvalizéru je asi ta nejmenší věc, kterou může Panasonic do budoucna vytunit. Poslech hudby skrz AAC kodek je totiž skvělý a i když máte možnost přepnout na SBC kdyby náhodou se spojení s telefonem rozpadalo, já neměl sebemenší důvod a i při cestování dopravními prostředky s telefonem v kapse spojení drželo na jedničku. Sluchátka jsem používat i celkem často na telefonování a ani tady jsem nezaznamenal sebemenší problém. Já slyšel výborně a když jsem se při ukončení hovoru ptal druhé strany, jestli poznala, že jsme ve skutečnosti mluvili přes handsfree, všichni byli překvapeni jak dobře mě v průběhu hovoru slyšeli. Za kvalitu audia musím tím pádem Panasonic jednoznačně pochválit. S koupí neváhejte Panasonic RZ-S500W ješte nejsou momentálně v prodeji, jejich uvedení na trh se ještě připravuje, tak doufám, že vás moje recenze na ně pořádně naladila. Jsou totiž naprosto plnohodnotným a důstojným konkurentem pro Airpody od Applu, JBL, WF-1000XM3 od Sony a další v této cenové kategorii. Vlastně je víc než doporučuju a kdokoli si je koupí, myslím, že bude maximálně spokojený. Nezbývá totiž už nic než vám ještě prozradit cenu a kdy si je budete moct koupit, takže cena je stanovena na 4 890,- s dostupností v červenci. ...
Originální design a kontroverzní displej Motorola Edge+ je na první pohled nádherný telefon. Sendvič z kovu a skla, zploštělé hrany a dokonce jack na 3,5mm se opravdu ve vlajkách moc nevidí. Snad jedině kromě Xperie 1 Mark 2, která jacka naopak zase vrátila. Zpracování je samozřejmě prvotřídní, koneckonců, jde o vlajku za 33 000 Kč. Co vás ale na první pohled rozhodně zaujme je displej. Na první pohled nádhera. Na druhý pohled se pojďme trochu vrátit do minulosti. Pravděpodobně o Galaxy Round jste moc neslyšeli, ale většina lidí začala vnímat ohebné displeje zhruba o 2 roky později v Galaxy Note Edge. Psal se rok 2015 a od té doby se zahýbalo čím dál tím víc až tam, že dnes není problém displej ohnout o 180 stupňů. To jsou ale zařízení na to speciálně určená a Samsung, který tenkrát ohýbání displejů začal, zjistil, že na jednu stranu to vypadá strašně cool, ale na druhou to není úplně skvělá věc pro uživatelský komfort. Ač se totiž snažíte, jak snažíte, aplikujete různé softwarové úpravy, stejně nakonec skončíte s nechtěnými dotyky dlaní telefonu. Zatímco Samsung rovná a Note 20 už má být s rovným displejem, ostatní výrobci si musí evidentně svoje ohebné období prožít na vlastní kůži. Asi možná kvůli tomu, aby bylo vidět, že my to umíme také. Zkrátka a dobře, u Motoroly je zahnutí 90Hz FHD+ displeje opravdu extrémní, dokonce tak, že tradiční ovládací tlačítka v bocích telefonu nejsou ve středu, ale jsou posunuté směrem na zadní hranu. Fajn, displej vypadá hodně efektně, živé tapety skvěle, ale z praktického hlediska nechtěné dotyky jsou tady pořád. A druhá věc, neúměrně to zvyšuje cenu a katapultuje telefon nad hranici 30 000Kč, kde už jsou na dnešní dobu, ať se na mě Motorola nezlobí, etablovanější výrobci. Až na ono ohnutí je displej krásný, dobře čitelný na sluníčku, ale ovladatelný? Rozhodně ne. Zakřivený obraz si můžete samozřejmě vypnout, ale pak asi nedává moc smyslu si kvůli zakřivení za tento telefon připlácet. Zobrazování přes okraje se navíc dá vypnout pouze pro aplikace, ale ne pro celý systém. Dokonce když si zvolíte v menu vypnout pro všechny aplikace, tak jakákoli další nainstalovaná aplikace po této volbě má standardně zobrazení přes okraje zapnuto. Takže pokud chcete mít vypnuto furt, po instalaci každé aplikace pěkně nepochopitelně do menu obrazovky a znovu vypnout. A samozřejmě taková nativní věc jako fotoaplikace zobrazuje náhled z foťáků zaoblený přes hrany ať to pro všechno vypnete nebo zapnete. A o ideální kompozici a potřebě hezkého zobrazení asi mluvit nemusím. I přesto, že je celý telefon poměrně tlustý, tak je docela těžko pochopitelné, že foťáky se ani tak nepodařilo do těla zapustit a při položení na stůl se to prostě celý kejve… Výbavě není co vytknout Když jsem si na začátku postěžoval na displej, vrátím Motorolu zpátky do hry za hardware a software. Snapdragon 865 je momentálně to nejlepší, co můžete v tuto chvíli dostat. Přibalte k tomu ještě 12GB RAM, 256GB UFS 3.0 úložiště a téměř čistý Android 10 a je vám asi jasné, že tato kombinace poběží jak po másle. Na rozdíl od slotu pro 2 SIM vám dokonce asi nebude chybět ani slot na paměťovky. Nezadrhne se nic, průchod systémem je prostě skvělý, aplikace nabíhají téměř okamžitě a tady fakt není co vytknout. Navíc, pokud jste Motorolu nikdy předtím neměli, brzo zjistíte, že lehká nadstavba je dost návyková. Stačí přiložit 3 prsty a hned máte screenshot obrazovky, 2x zatřepete a zapne se svítilna, 2x přetočíte a šup máte foťák. Tohle jsou prostě naprosto skvělá gesta a pokaždé, když Motorolu znovu dostanu na test, je to jak kdybyste potkali po letech kámoše z dětství. Hned víte, kam zajdete na pivo, o čem si povídat a i když často chválím prostředí Samsung One UI nebo Oxygen OS, Motorolu nezmiňuju hlavně kvůli tomu, že jí tak málokrát testuju. Naopak, na co jsem si vůbec nezvykl je boční virtuální tlačítko, které by vám mělo ovládání ulehčit. Dost často jsem po něm přejel bez reakce a vlastně supluje klasická ovládací gesta, takže když jej nebudete používat, kromě panelů pro spuštění rychlých akcí po vzoru třeba Xperie, o nic zásadního nepřijdete. Zbytek výbavy až snad na chybějící voděodolnost už je celkem fajn a odpovídá vlajkovým lodím, tím pádem Bluetooth 5.1, Galileo, Wi-fi 6, docela slušné stereo repráky, vždyť to znáte. Fotoaparáty nenadchnou Hlavní 108MP Edge+ je HMX senzor od Samsungu spojující 4Px do jednoho. To znamená ten stejný, který najdete třeba v Mi 10 Pro. Teda už moc nenajdete, protože Xiaomi to s ní u nás zabalilo, ale rozumíme si. Za denního světla jsou fotky fajn, s dostatkem detailů a vlastně podařilo se mi udělat několik fakt krásných fotek. Barevné podání je tak něco mezi surovým Xiaomi a saturovanějším Samsungem, takže takovej ten sweet spot, který byste asi mohli chtít a za tohle jednoznačně velká pochvala do Motoroly. Tradičně trochu slabší, jak už to na tomto senzoru bývá je to s ostrostí fotek, teda spíš s hloubkou ostrosti, které je relativně hodně malá. Až moc malá, což je typická vlastnost 108MP senzoru. Jak už ale víme, Samsung vyvíjí až 600MP senzor, ale vyvíjí také 50MP a jen čas ukáže, která cesta senzorů bude v mobilech správná. Vemte si příklad s displejema. Dlouho nám tvrdili, jak je skvělý zahnutý displej, až jej teď úplně narovnají. Každopádně, denní fotky fajn, večerní jsou také fajn, samozřejmě nezapomeňte zapnout už za šera noční režim, který fakt výrazně pomůže. Počítejte s tím, že rozsvícené oblohy, přeostřených detailů jako na Huaweii se nedočkáte a celkově se fotky hodně blíží takové S20 Ultra. U zoomového objektivu jsem byl ale doslova vytočený na maximální míru. Koho proboha napadlo pod označením trojnásobného zoomu dělat zoom minimálně 6 násobný? Pak vám ze zoomového foťáku lezou totální digitální příšernosti, které bych nepochválil ani u telefonu za 2 000 korun, natož tady. A to ani nezmiňuju fakt, že v tomto režimu vám z 8MP teleobjektivu lezou 27MP snímky? Nechápu, že vůbec taková funkce projde kontrolou kvality nebo že ani v aktualizaci, která mi v průběhu testování přišla není toto opraveno. Pokud totiž chcete fotit na opravdový 3 násobný zoom, musíte nepochopitelně jít do manuálního režimu, kam si řekněme upřímně, že běžný uživatel fakt nechodí. Tohle musí být opravdu nějaký bug a ne vlastnost. Aspoň doufám. Třetím senzorem je 16MP šíro a i když fotí relativně slušně, má autofocus, což můžete využít i na makro i tady přetrvává bug v podobě upscalování 16MP fotek na 27MP. Večer už je samozřejmě šíro jen obtížně použitelné a ani noční režim na něj jakkoli nemyslí. Další kapitola je video. Rozlišení 6K je opět v automatickém režimu nabízeno přes všechny 3 objektivy, nonsense, budu se zaobírat jen tím hlavním. Překvapivě je celkem fajn, jen počítejte s tím, že stabilizace funguje v tomto režimu jen optická a ta elektronická se přidává až ve 4k. Další nepochopitelnou věcí je absence 60fps ve 4k, které můžete využít až ve FullHD. Tam samozřejmě už ale zase chybí dostatek detailů. Stojí vůbec za koupi? Jak Motorolu Edge+ shrnout a lze jí doporučit? Víte, že recenze nemaluju na růžovo a tak vám rovnou řeknu, že za 33 000,- lze tento telefon doporučit jen hodně těžko. 5 000mAh baterka vydrží až překvapivě hodně dlouho a dokážete bez problému fungovat i 2 dny, což je de-facto jediná výhoda Motoroly Edge+ oproti jakékoli vlajkové konkurenci. Ve všem ostatním ale zaostává. Ať už je to „pouze“ 18W drátové a 15W bezdrátové nabíjení, chybějící voděodolnost, obtížně použitelný displej, titěrné zapínací tlačítko a ten zpackaný foťák. Jestli hodláte investovat takové peníze do mobilního telefonu, uděláte ve všech případech líp, když sáhnete po Samsungu S20 Ultra, S20+, Oneplus 8 Pro, Mi 10 Pro – jestli ještě seženete, iPhonu 11 Pro atd. Opravdu upřímně jediné 2 důvody, proč bych si tuto Motorolu koupil je výdrž baterie a návyková motorolí gesta. A to dostanu vlastně i u Motoroly One Zoom za 7 000,-. Chápu, že pro Motorolu je Edge+ po dlouhé době vlajkový telefon, ale Motorolo, nebo vlastně Lenovo, pojďte zase zpátky na zem, rozhlédněte se jak to dělá konkurence, kolik si za svoje telefony účtuje vůči své pozici na trhu, opravte bugy a pojďte vyrobit Edge 2+. Tohle se totiž vůbec nepovedlo. ...
Na které produkty se akce „Vybavte se na motorku za super ceny a benzínem zdarma“ vztahuje a jaká je jejich akční cena? ■ Interphone AVANT Single Pack – původní cena 6 999 Kč, akční cena 6 490 Kč po zadání kódu „SLEVA500“ + OMV poukázka na benzín v hodnotě 500 Kč ■ Interphone AVANT Twin Pack – původní cena 11 999 Kč, akční cena 11 490 Kč po zadání kódu „SLEVA500“ + OMV poukázka na benzín v hodnotě 500 Kč ■ Interphone TOUR Single Pack – původní cena 5 499 Kč, akční cena 4 990 Kč po zadání kódu „SLEVA500“ + OMV poukázka na benzín v hodnotě 500 Kč ■ Interphone TOUR Twin Pack – původní cena 9 499 Kč, akční cena 8 990 Kč po zadání kódu „SLEVA500“ + OMV poukázka na benzín v hodnotě 500 Kč ■ Interphone CONNECT Single Pack – původní cena 3 499 Kč, akční cena 3 290 Kč po zadání kódu „SLEVA200“ + OMV poukázka na benzín v hodnotě 500 Kč ■ Interphone CONNECT Twin Pack – původní cena 5 999 Kč, akční cena 5 790 Kč po zadání kódu „SLEVA200“ + OMV poukázka na benzín v hodnotě 500 Kč A TO NENÍ VŠE: Sleva 15% na vybrané příslušenství značky Interphone po zadání kódu „SLEVA15“ ■ Držáky na motorku ■ Pouzdra na motorku ■ Audio kit ■ Adaptéry ■ Ostatní Termín konání akce: Akce platí od 12. 6. 2020 do 30. 6. 2020 nebo do vyprodání akčních zásob. OMV poukázek máme omezené množství, takže rozhodně neváhejte dlouho. Podmínky: ■ maximálně tři poukázky na jedno IČO ■ maximálně tři poukázky na jednoho zákazníka ■ slevy nelze kombinovat dohromady (1 objednávka = 1 slevový kód) ...
Povedený design Jestli se vám líbí vzhled telefonů jako je Huawei P40, Xiaomi Mi 10, Samsung S20, pravděpodobně si zamilujete Xiaomi Mi Note 10 Lite. Ten totiž vychází vzhledově právě z nejvyšších modelů většiny výrobců, avšak za poměrně atraktivní cenu. Prakticky ji nerozeznáte od většiny vlajek, právě kvůli prvotřídnímu zpracování. Samozřejmě, vychází primárně z půl roku staré Mi Note 10, takže se jedná o klasický sendvič ze skla a kovu, všechny hrany jsou zaoblené s přetékajícím displejem přes okraje. Dokonce je poměrně netypické na dnešní dobu plochá vrchní i spodní strana, takže telefon stojí i na stole a navíc je pořád s jackem na 3,5mm. Samozřejmě použití skla i kovu je dost citelný na váze, na druhou stranu vzhledem k velikosti je váha 204g docela očekávaná. Jestli mě ale něco fakt potěšilo, je to zapuštěný gril 4 foťáků – tohle prostě vypadá fakt skvěle a rozhodně by to měl mít každý telefon. Vlastně když si uvědomím, že Mi Note 10 Lite stojí jen 10,5 tisíce, což je jen o litr víc než celoplastová A51, tak za design opravdu smekám klobouček. Kvalitní displej Druhá věc, která se vám bude asi hodně líbit je displej. Je to 6,4“ velkej FullHDčkovej Amoled s poměrem stran 19,5:9, který kryje Gorilla Glass 5. Subjektivně sice neoplývá takovou světelností a čitelností na sluníčku jako dospělá Mi Note 10, ale pořád má perfektní pozorovací úhly a živé barvy. I když u takového Realme už jsou vidění v podobné kategorii 90Hz displeje, pořád se jedná o IPSka a za mě lepší krásný 60Hz Amoled než horší 90Hz IPSko. Slušná výbava Dobrá zpráva je, že oproti dospělé verzi Mi Note 10 nedošlo k ústupku v podobě hardwaru. Telefon tedy pohání Snapdragon 730G v kombinaci se 6GB RAM a na výběr máte ze 64GB nebo 128GB úložiště. Rozdíl v ceně je ovšem pouhá pětistovka a tak ani nedává moc smysl uvažovat o slabší variantě. A to už jen z pouhýho faktu, že paměťovku sem prostě nevrazíte. Šuplíček totiž pojme jen 2 SIM karty a šmitec. Vlastně v rámci hardwaru k ústupkům prakticky nedošlo. FM rádio tu pořád je, infraport pro ovládání domácích spotřebičů tu je, samozřejmě NFC, aptx kodeky na hudbu a vlastně takový i miniupgrade v podobně UFS 2.1 úložiště taky, takže pokud zvolíte Lite verzi oproti klasické Mi Note 10, můžete být naprosto v klidu. Po softwarové stránce je v telefonu Android 10 s MIUI 11 a jestli si vzpomínáte, když jsem si u Mi Note 10 stěžoval na drobné záškuby v animacích, tady se to nezměnilo, jsou tu furt. Zkrátka tak marně vzpomínám na loňské vlajky s 855tkama za 10 000 korun a jen škoda, že než 730G, nedalo sem Xiaomi loňskou 855 nebo 855+. Když tyhle procesory mohou chodit v takových Realme X3 Superzoom, tady by to byla naprostá bomba. Bohužel ovšem obchodní válka Číny s USA zabila konkurenci, Covid-19 zas zhoršil kurz dolaru a výsledkem je situace, která je tu dnes a holt se na ní už musíme nějak adaptovat. Už u Mi Note 10 jsem říkal, že 5260mAh baterie je papírově skvělá, ale překvapivě nevydrží tak dlouho, jak by někdo čekal. 3 dny jsou jen zbožné přání a dostanete se na 2 dny průměrného použivání. I tak je to ale celkem slušné a kdo by si náhodou potřeboval rychle přes den nabít, tomu je k dispozici 30W rychlé dobíjení. Ústupky v podobě fotoaparátu Tady jsou ty hlavní ústupky oproti plnohodnotné variantě. 108Mp hlavní senzor, který je jednak v Mi Note 10, v Mi 10 ale třeba i v Samsungu S20 Ultra nahradil tentokrát 64MP senzor, který už taky hodně dobře známe třeba z Redmi Note 8 Pro nebo naopak z Realme X50 Pro 5G. Samozřejmě, abyste byli v obraze, ikdyž se pořád jedná o stejný senzor, na výsledné fotky má vliv také použitý procesor a postprocessing. Čím rychlejší procesor, tím více informací může brát v úvahu při zpracování fotky po jejím vyfocení a proto ze stejného senzoru mohou lézt někdy horší a někdy lepší fotky. Samozřejmě nečekejte o 100% jiné výsledky, ale určitý posun ve fotkách je. Stejně tak je potřeba výslednou fotku zhodnotit vzhledem k ceně přístroje a v jaké je kategorii. Tím pádem to, co můžete odpustit Redmi Note 8 Pro za 6,5 tisíce nemůžete odpustit X50 Pro za 21 tisíc. Za dne jsou fotky relativně v pohodě, jen si dejte pozor na jednu zásadní věc – nepochopitelně při vybalení z krabice je standardně vypnuté HDR, rozhodně zapněte nebo přenastavte na automatické, dostanete už rozumně vypadající fotky. Bez toho jsou stíny tmavé, světlé plochy naopak přepálené, schválně mrkněte na rozdíl u nebe se zapnutým a vypnutým HDR. Každopádně přes den není úplně extra umění vyfotit dobrou fotku, takže tady je Mičko relativně v pohodě, ikdyž na svou cenu fotí rozhodně daleko lépe rok stará Mi 9. Večer už jsou rozdíly oproti Mi 9 daleko znatělnější, ale třeba oproti A51 fotí zase Mi Note 10 Lite daleko líp. Celkově jsou ale večerní fotky na svou cenovku strašné. Jako fakt strašné. U šíra se nedivím, je to to nejobyčejnější šíro, které si v mobilu dokážete představit, u hlavního foťáku je ale naštěstí k dispozici i noční režim. Ten vám z úrovně strašné udělá úroveň tak 3-. Zázraky fakt nečekejte, ale pořád dostanete obstojně použitelnou fotku. Neonové nápisy jsou čitelné, dovnitř kanceláří vidíte, to znamená přepaly jsou stažené dolů na korektní expozici, ale informace ze stínů chybí. Prostě kde nic není, ani smrt nebere. Fotka už je alespoň daleko ostřejší, nikoli ostrá, proto 3-, prostě použitelné ano, krásné ne. Zoomový objektiv tady oproti dospělejší verzi chybí a i když vám jej telefon nabízí, jedná se pouze o výřez z hlavního foťáku. Oproti tomu je telefon vybaven 2MP makro objektivem, který asi chápete, že jeho největší slabinou jsou právě pouze ony 2MP. Být to 5 jako u A51, bylo by to samozřejmě o něčem jiném. Fotky jsou tím pádem za dostatku světla fajn, ale limituje je to maximálně na použití na Instagram, nikam dál bych to nedával. Video telefon umí natáčet maximálně ve 4k při 30 snímcích a tady fakt musím pochválit příkladnou stabilizaci. Defacto nižší rozlišení, pokud nechcete šetřit místo, ani nepotřebujete. Pořád ale stejně jako u fotek trpí dynamický rozsah, ten je opravdu slabý. Závěrem V této recenzi jsem poměrně hodně srovnával a možná se vám bude zdát, že v závěru jsem Mi Note 10 Lite až hodně za foťáky kritizoval. K tomu mám samozřejmě vysvětlení. Mi Note 10 Lite je telefon, který míří na design a úplně ne tak na foťáky. Asi nejbližší vážnější konkurent může být Samsung A51, což je celosvětově nejprodávanější Android telefon. Když bych měl tyto 2 telefony srovnat. A51 za 9,5 tisíce nabízí konfiguraci 4/128, celoplastové provedení a horší foťáky, oproti tomu Mi Note 10 Lite je sendvič z kovu a skla, konfigurací 6/64, za další pětistovku 6/128, lepšími foťáky, větší baterkou a rychlejším dobíjením. Rozhodnutí je samozřejmě na vás, ale já bych v tomto případě asi tu tisícovku nebo patnáct stovek připlatil a bral Xiaomi. Ten cenový rozdíl není až zas tak velký a za svoje peníze dostanete telefon, který minimálně vypadá prémiově. Oproti tomu, pokud jsou pro vás nejdůležitější v telefonu skvělé foťáky, berte radši dospělou Mi Note 10, Honor 20 Pro, Mi 9, výprodejovou konfiguraci P30 Pro a podobně. Foťákama jsou zkrátka daleko lepší telefony. Mi 10 Lite je zkráceně prostě Note 9 Pro, jen v daleko prémiovějším provedení s lepším displejem a malinko větší baterkou. ...
Zpracování Představte si, že sedíte na balkóně 4. patra, vstanete ze židle a najedou vidíte, jak vám telefon vypadl z kapsy, cinknul o podlahu a letí dolů. Vy jen zavřete oči a čekáte, kdy přijde náraz a podle zvuku jen odhadujete na kolik tak dílů se telefon rozletěl. No a přesně to se mi stalo s tímto vlajkovým Realme. Naštěstí cinklo zábradlí, telefon se nějakým zázrakem odrazil a skončil o patro níž. Odnesl to ale jen kovový rám a zbytek bez problému funguje. Samozřejmě notnou dávku v mém pádu hraje i štěstí, kam šel náraz, takže prosím vás, doma tohle fakt nezkoušejte, není to telefon za pár kaček. Jinak co se týká dál designu, předek i zadek kryje Gorilla Glass 5, foťáky trochu vystupují, stereo repráky hrajou nahlas a fajn, boční tlačítka jsou oproti konkurenci neobvykle nízko, hlavně u tlačítek hlasitosti si trochu lámu palec, ale dá se na to zvyknout. Jediné, co mi vyloženě vadí a chápu, že je to subjektivní je tahle červená barva v překladu zvaná rezavě červená. Mě to ale spíš připomíná červené víno v hodně zašlé skleničce. Má to ovšem i pozitivní stránku věci, rozhodně díky matnému provedení není telefon posetý otisky. Displej Displej je jedna z příjemných věcí X50 Pro. Dostanete 6,44“ FHD s 90Hz obnovovací frekvencí a jednou z nejrychleji zabudovaných čteček vůbec. Je na vás, jestli si nastavíte natvrdo 90Hz nebo 60Hz, nebo to necháte na automatice. Stejně tak si můžete vybrat režim barev, teplotu a samozřejmě, protože je tu Android 10, tak i světlý nebo tmavý režim. Jen pro připomenutí těm co to neví, je tu samozřejmě OLED displej a tmavý režim rozhodně šetří nejen vaše oči, ale i baterku. Ta má mimochodem slušnou kapacitu 4200mAh a telefonu dokáže při slabším použití dodat bez problému energii na 2 denní použití. Zdůrazňuju při slabším. Jakmile začnete telefon používat, oproti ostatním telefonům se pocitově telefon vybíjí daleko rychleji a víc jak s jedním dnem fakt nepočítejte. Příjemným bonusem je pak 65W Dart Charge nabíječka díky které nabijete telefon z 0 na 100 za půl hoďky. Fakt impozantní výkon. Jen jsem zvědavej, jak se to projeví na životnosti. Trochu škoda, že tady ale chybí bezdrátové nabíjení. Samozřejmě celkovou výdrž telefonu můžete prodloužit vypnutím světelných efektů nebo Always On displeje, ale kdo by to chtěl, když notifikační dioda tady chybí. HW a SW Impozantní je i hardware. Nic lepšího než Snapdragon 865 s 5G momentálně v telefonu fakt dostat nemůžete a tak je asi každýmu jasný, že spolu s 12GB RAM a 256GB úložištěm tady fakt na zásek nenarazíte. Plynulost procházení menu pak samozřejmě ještě umocňuje oněch 90Hz a nemá cenu v tomto ohledu zdržovat. Příjemně překvapí i nadstavba Color OS, která se dost od posledních telefonů uklidnila. Všechno je daleko uhlazenější, zmizela i tuna předinstalovaného balastu a jediný barevný cirkus zůstal u ikon v nastavení. Styl ikon si ovšem můžete změnit, ovšem bohužel se jedná o ikony aplikací jako takových, ale ne systémové. Já bych chtěl prostě pro nastavení ozubené kolečko a ne ten divný pentagram v ovládacím centru. V nastavení je ovšem vidět, že Realme hodně zapracovalo na dopřeložení všeho do češtiny a na žádný pozůstatek anglického menu jsem už nikde nenarazil. Celkově ovládání vůbec hodně připomíná iOS. Ať už je to vyhledávání, přepínání mezi aplikacemi, jejich zavírání, všechno je hodně intuitivní. Navíc jsou k dispozici třeba gesta pro rychlé vyfocení obrazovky nebo po vzoru Sony chytrý boční panel. Fotoaparáty Foťáky má X50 k dispozici 4 na zadní straně a 2 v průstřelu na čelní straně. A tady trochu nastává kámen úrazu. Hlavní 64MP senzor je totiž ISOCELL GW1 od Samsungu. Ano, ten stejný senzor, který najdete v X2 Pro, ale také třeba v Redmi Note 8 Pro. Telefonu za 6,5 tisíce. Tady se ovšem bavíme o vlajkovém telefonu. Asi je vám už verdikt tak trochu jasný. I když se telefonu občas povede velmi dobrá fotka, je tu zkrátka na vlajkovou třídu sakra moc neduhů. Dynamický rozsah je na svou třídu vyloženě slabý, fotky jsou v rozích neostré, při trochu horším světle už je patrný šum a prakticky jediné, za co můžu Realme vyloženě pochválit jsou přirozené barvy. Realme si zkrátka na nic nehraje, scénu nepřikrášluje a podává jí takovou, jaká v reálu je. Nijak zvlášť nepřekvapí ani noční režim i když u něj už je aspoň pozitivní fakt, že jej můžete použít na všech 3 foťácích. No a další foťáky jsou na tom dost obdobně. 12MP zoom má světelnost 2,5, což už je opravdu v porovnání s konkurencí dost a šíro je jen 8MP – to znamená to nejobyčejnější a nejzákladnější šíro, co dneska má každý druhý telefon za 5-6 tisíc. Pak vám z foťáků lezou podprůměrné fotky přes den a fakt špatné fotky večer. Čistě pozitivní je jedna věc. Širokoúhlý foťák má autofocus a přes speciální režim jej můžete použít i na makro, jen škoda, že zase na fotce je ostrý jen střed a zbytek je totálně mimo. Video zvládá telefon natáčet ve 4k při 30 fps. Upřímně vám ale moc nedoporučuju v tomto režimu natáčet, za moc to nestojí. Naopak se přepněte do FHD, kde ve 30 nebo 60 snímcích leze z telefonu jakž takž obraz. Samozřejmě dost detailů chybí, ale aspoň se nic neseká a pokud použijete Super Steady mód jako mají Samsungy, obraz bude opravdu krásně stabilní. Paradoxně mě asi nejvíc u telefonu překvapila selfie kamera. I když jsem fotil v na přední kameru docela těžkých podmínkách – já ve stínu a za mnou osvětlený barák a nad tím mrak, čekal jsem, že barák bude jeden velký přepal a nakonec fotka vyšla na selfie kameru opravdu velmi dobře. Závěr Upřímně, Realme X50 Pro 5G to bude mít s prodeji v ČR zvlášť těžké. U nás poměrně neznámá značka totiž přišla na trh s nejvyšší možnou specifikací 12/256 za 20 990,- a nižší specifikace kolem 15 000 Kč naopak chybí. Navíc telefon podporuje pouze 1 SIM kartu, bez možnosti vložení paměťovky, je bez voděodolnosti, bez 120Hz, bez bezdrátového nabíjení atd. Obávám se, že prodeje tohoto telefonu budou stejně slabé, ne-li slabší než u Huaweie bez Google služeb. Nad 20 000 už lidi sem tam nějakou tisícovku totiž neřeší, naopak kompromisy moc neodpouští, takže ať už koupíte loňské S10, letošní S20, P30 Pro, Mi 10, Oneplus 7T Pro nebo Oneplus 8, vždycky uděláte líp. Jediné, kdy by se vyplatilo nad Realme X50 Pro 5G reálně uvažovat jako o procesor vylepšeném nástupci X2 Pro by byla nejnižší konfigurace, která by ještě musela být u nás za 599 Eur, tzn po přepočtu 15 000 Kč. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
bonmoto.cz | 6 299,- |
doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
moto-kufry.cz | 6 299,- |
motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.