0
0
  1. Úvodní stránka
  2. Nejnovější události
  3. Články a recenze autora - Petr Hudec - strana č. 23

Články a recenze autora - Petr Hudec - strana č. 23

19 11
Huawei Mate 40 Pro: Mohl by to být klidně nejlepší telefon roku [recenze]

Huawei Mate 40 Pro: Mohl by to být klidně nejlepší telefon roku [recenze]

Povedené zpracování a originální design Huawei Mate 40 Pro je technickým skvostem a hned v několika ohledech. Krásně vyrýsované tělo a dokonalé křivky byste asi od nejvyššího modelu čekali, ale přece jen se u něj na chvilku zastavím. Na recenzi mi bohužel dorazila moje nejméně oblíbená černá lesklá a patlavá, ale na výběr máte i z perleťové bílé. Ta se tak nepatlá, je matná a předpokládám bude klouzat v ruce daleko míň než její černá sestra. Impozantně vypadá i čelní strana, tedy displej, který je oproti loňskému Mate 30 Pro daleko zahnutější a padá zhruba do půlky boků. Kvůli tomu se musely i trochu netypicky posunout veškeré ovládací prvky, kde si naštěstí Huawei uvědomil chybu u loňského Mate a vrací se od senzorických tlačítek zpátky k fyzickým. Víte, že hodně pozitivně hodnotím, když telefon vypadá po designové stránce jinak než ostatních 150 čínských telefonů přes kopírák a Mate 40 Pro si rozhodně nespletete. Foťáky na zadní straně jsou uspořádány do kruhu a sám Huawei uvedl, že se jedná o tzv. Space ring design, jehož inspirací byla první fotka černé díry. Fajn, to je asi každému šumák, pro spotřebitele je ovšem daleko důležitější, že se telefon třeba při psaní na stole neklepe nebo že tu pořád najdete odolnost proti vodě a prachu IP68. Zakřivený a zvětšený displej Displej už jsem trochu naťuknul a od posledně zase trochu narostl. Tentokrát se jedná o 6,76“ velký OLED s téměř QHD rozlišením, podporou HDR10 a obnovovací frekvencí 90Hz. Za mě tedy takový ten sweet spot někde mezi plynulostí a šetrností k baterce. Samozřejmě se jedná o prvotřídní displej s ohledem na maximální jas, barevné podání atd. a jediné, co by někomu mohlo vadit je jeho 88 stupňové zakřivení, které nejde tak lehce vypnout dvojitým poklikáním jako třeba u Motoroly Edge+. Okraje vypnout jdou v nastavení pro konkrétní aplikace, ale bohužel ne pro celý systém. Když je tedy vypnete třeba pro aplikaci mapy, kliknete do zadávání textu, dole vám vyjede klávesnice, která je ovšem roztažená i přes okraje. A asi vám nemusím říkat, jak špatně se mačkají na klávesnici ta písmenka, která se zalomila přes okraj. A to ještě navíc Huawei  záměrně, kvůli tak často zmiňovaným nechtěným dotykům snížil citlivost hran. Sice nechtěné dotyky tady opravdu moc nezaznamenáte, ale občas bohužel ani ty chtěné. To ovšem nemění nic na faktu, že displej je to impozantní. Loňský Mate 30 Pro řešil zvuk rozvibrováním celého displeje, ale letošní Mate 40 Pro se vrátil k osvědčenému konceptu klasického reproduktoru společně s dvěma stereo reproduktory, které, musím říct, hrají opravdu skvěle. Není to sice ROG 3, zaměřená na hry a skvělý zvuk, ale hodně se jí blíží. Opravdu klobouk dolů za hlasitý projev, skvělé basy a skvělou dynamiku. Jack na 3,5mm už bohužel chybí. Poslední věcí, co vás asi na displeji upoutá je pilulkový výřez, který v sobě skrývá širokoúhlý foťák a TOF senzor na měření hloubky ostrosti a bezpečné odemykání obličejem. Pozor tedy, žádnou 1, 2, 3 kamery, jak by se mohlo zdát podle jednotlivých módů foťáků, ale fakt 1 kamera a TOFko. Tím můžete dělat také různá gesta jako scrollovat na obrazovce pouhým pohybem dlaně, udělat print screen, ale ruku na srdce. Na tomto si vylámalo zuby LG, Pixel a ani tady to logicky nefunguje nijak závratně. Škoda chybějících Google služeb U hardwaru došlo k obrovskému posunu. Huawei Mate 40 Pro je po Applu druhým výrobcem na světě, který naskočil na 5nm procesory a Kirin 9000 opravdu disponuje neskutečným výkonem hlavně díky 24 jádrové grafice. Vemte si skvělý 90Hz displej, skvělý zvuk, brutální grafiku, přihoďte 8GB RAMky, 256GB úložiště UFS 3.1 a rázem máte zaděláno na hodně slušný telefon nejen na kancelářskou práci, ale i hry. Pak ovšem dojde na 100x omílané embargo na Huawei a zákaz podpory Google Play. Já vím, řekli jsme si to už mnohokrát a samozřejmě to nejde nezmínit ani tady. Bez Google Play je zkrátka Mate poloviční telefon. Tím pádem vám nepojede aplikace YouTube, YouTube studio, telefonem přes NFC nezaplatíte a nepojede ani pár dalších aplikací využívající třeba Google Mapy. Tím pádem u Woltu třeba neuvidíte, kde se veze vaše objednávka, nefunguje ani aplikace Lítačka, které využívá nejspíš aplikační vrstvu Googlu atd. Na druhou stranu musím říct, že všechno ostatní funguje prvotřídně, rychle, neseká se a docela dobře řeší problém chybějících aplikací i nová lišta Pedal search. Ta dokáže prohledávat nejen web, ale i různé aplikační obchody jako Apkpure atd. Vlastní obchod Huaweie Appgallery tu sice naleznete taky, ale logicky spousta aplikací chybí. Na druhou stranu každý den přibývají další a další a oproti tomu, co bylo před půl rokem se situace zase zlepšila. Celý systém je postavený na Android 10 s nadstavbou EMUI 11, takže je tu i pár vychytávek jako boční lišta, kterou znáte ze sony, plovoucí okna nebo animace tlačítek v ovládacím centru. Za mě rozhodně povedená a rychlá nadstavba. Úplně ne moc povedený je šuplíček na SIM karty, který v sobě schovává i možnost rozšíření úložiště v podobě nanoSD paměťovky. To je ten nový formát od Huaweie, ke kterému se zatím žádný z výrobců nepřiklonil. Silná baterie s rychlým nabíjením V dnešní době jsou všechny telefony opravdu hladové po výkonu a samozřejmě i spotřebě baterie. U Mate 40 má baterka kapacitu na první pohled pouze 4400mAh, ovšem chybějící mAh kompenzuje docela úspornější Kirin 9000. Ne, baterka opravdu nevydrží plné 2 dny využití, ale jeden den to bez problému dá a ještě mi večer 20-30% zbývalo. A to jsem Mate nijak extra nešetřil. Kdo by náhodou potřeboval nabít rychle přes den, pro toho je 66W dobíjení drátem nebo 50W bezdrátem. Samozřejmě s nabíječkou od Huawei, která je samozřejmě v balení. Do plna nabije telefon za 45 minut nebo za 30 minut na 90% a to je naprosto v pohodě. Pochvala za fotoaparáty Foťáky jsou k dispozici 4 a tady se Huawei tradičně opravdu vyznamenal. Hlavní 50MP senzor znáte už z P40 Pro, kde podával velmi dobré výkony, ale tentokrát se Huawei hodně zasoustředil na úplně zbrusu nové 20MP šíro se světelností f/1.8 fotící v dost netypickém formátu 3:2. Není sice tak širokoúhlé, jak by někdo čekal, jeho šíře záběru je po přepočtu 18mm, ale na druhou stranu má autofocus, výborné detaily, skvělý dynamický rozsah a díky daleko větším pixelům se konečně dá použít šíro i večer. Huawei si dokonce u šíra tak moc věří, že když přepnete na natáčení videa, zvolí šíro právě jako výchozí foťák. Jeho stabilizace ovšem není na takové úrovni jako u hlavního foťáku a tak mě trochu zarazilo, proč právě se Huawei pro tento krok rozhodl. Druhá věc, která mě u šíra trochu zamrzela je až moc velká minimální ostřící vzdálenost a tím pádem nemožnost použít šíro pro makrofotografii, jak se to často děje u jiných výrobců. Naštěstí všechno ale docela dobře zastoupí 5 násobný optický periskopický zoom, s kterým uděláte fakt nádherné fotky a dost pravděpodobně se zase jedná o jeden z nejlepších teleobjektivů na trhu. Skvělé detaily, ukázkový dynamický rozsah a naprosto brilantní optická stabilizace, kterou využijete naplno i ve videu. Takhle stabilní video na 5 násobný zoom, opravdu klobouk dolů. Samozřejmě daní za 5 násobný zoom je už horší světelnost a tak se foťák moc nehodí pro použití hlavně v noci. To ale občas telefon i tak přepne na digitální výřez z hlavního foťáku. Bohužel se občas stane, že aplikace se zblázní a při ostření na nějaký konkrétní objekt začne automaticky přepínat z jednoho foťáku na druhý. Stačí ale změnit úhel záběru a všechno už je v pohodě. Fotit můžete i na 10 násobný zoom, ale pak už se jedná samozřejmě jen o digitální výřez a artefakty už jsou na fotkách docela znát. Hlavní foťák s optickou stabilizací budu chválit také a dost možná se jedná o úplně ten nejlepší foťák na trhu. Zase se budu opakovat, skvělý dynamický rozsah, skvělé detaily, jen si musíte zvyknout na processing alá Huawei. To znamená někdy až zbytečně moc přiostřuje a logicky je to patrné hlavně večer. Tady kolikrát večerní fotka bez nočního režimu vypadá lépe než s nočním, ale je to spíš věcí preference. Někomu se tyhle přeostřené fotky mohou líbit. Za mě je tam ale ostrosti ve světlech až zbytečně moc. Celkově hodnotím Mate 40 Pro jako jeden z nejlepších telefonů letošního roku na foto a video vůbec. Jen si tedy musíte zvyknout na to barevné provedení, ale to je hodně individuální preference. Je možné ho doporučit? Jak jste asi pochopili v průběhu celé recenze, Mate 40 Pro není rozhodně holka pro každého. Jestli jste závislí na Google službách, rovnou na ní zapomeňte. Pokud bych pominul Google, prakticky jediná věc, která by mě osobně na telefonu vadila by byl až příliš zahnutý displej. Stačilo by ovšem tak málo, aplikovat dvojité poklepání s možností toto zahnutí vypnout. Pominu-li všechno toto, určitě bych se nezdráhal říct o Mate 40 Pro za 33 990 Kč, že se jedná o jeden z absolutně nejlepších telefonů letošního roku. Jenže, utrácíte 34 tisíc korun a za to už zkrátka nechcete řešit kompromisy. Ano, obchodní válka možná skončí, Huawei možná prodá Honor, Huawei možná dostane zpátky podporu Googlu nebo přejde na Harmony OS s Google podporu, možná, možná, možná. Telefon si kupujete kvůli tomu, co je teď a ne co by mohl být. I když mi to rve srdce, Mate 40 Pro prostě kvůli těmto obstrukcím nejde stoprocentně k nákupu doporučit a to mě fakt mrzí. ...

18 11
Xiaomi Mi 10T Pro: 144Hz displej a 108MP foťák v jednom balení! [recenze]

Xiaomi Mi 10T Pro: 144Hz displej a 108MP foťák v jednom balení! [recenze]

Reparát za Mi 10 Pro? Na začátku letošního roku se výrobci doslova zbláznili. Vzpomeňte na loňské Mi 9T Pro, které startovaly někde pod 10 tisíc korun s vlajkovým Snapdragonem 855 a končily v doprodejích kolem 7 tisíc. Jaký to byl letos šok, když najednou nám začali všichni servírovat telefony s nejnovějším procesorem za cenu vysoce přes 20 tisíc. Teda včetně Xiaomi, které ale na jaře s prodejema Mi 10 Pro za 25 tisíc totálně pohořelo. Po půl roce tak přichází reparát v podobě 2 modelů: Mi 10T a Mi 10T Pro (jehož videorecenzi najdete zde), které se od sebe liší prakticky pouze dvěma detaily. Jednak použitým hlavní fotoaparátem, který je u Pročka 108MP, zatímco u základního Mi 10T 64MP a druhým je konfigurace vnitřní paměti a úložiště. U vyšší varianty dostanete na výběr mezi 8/128 a 8/256 začínající na 14 990 Kč, zatímco u základního modelu jen 6/128 nebo 8/128, který startuje s o dva tisíce nižší cenou. Procesorem už je tradičně Snapdragon 865 bez Pluska, ale to je stejně jedno, protože všechno tady běhá opravdu na jedničku. Samozřejmě za téměř poloviční ceny musí přijít nějaký ten ústupek a tak u téčkových modelů nehledejte 2 prémiové věci – bezdrátové nabíjení a nějaký oficiální stupeň voděodolnosti. Samozřejmě absence cívky pro bezdrátové nabíjení poskytuje výrobci ten komfort pro využití větší baterky do stejně velkého těla a to Xiaomi plně využilo v podobě 5000mAh baterky. Nedá vám to sice ten komfort pro 2 denní použití, ale zato si můžete být jistí, že třeba na rozdíl od exynosových Samsungů zvládnete bez problému jeden den opravdu velké zátěže. A večer pak přijdete domů a ještě nějakých 20-30% baterky bude zbývat. Každopádně oproti loňské Mi 9T Pro je to nárůst o nějakých 1000mAh v kapacitě a rychlost nabíjení se zvedla na 33W. Samozřejmě nárůst v kapacitě pohltí jak přítomnost 5G, pokud jej využijete, tak pak hlavně zbrusu nový displej. Spokojenost s displejem A tady přichází asi ta největší kontroverze. Aspoň teda na první pohled. Jak loňská série Mi 9T, tak i letošní Poco F2 Pro, z kterého Mi 10T série vychází, jsou vybaveny Super Amoled displeji. Letošní téčková série je ovšem vybavena „pouze“ IPS displejem, zato se 144Hz obnovovací frekvencí. A tady je na místě si říct, jestli preferujete radši 60Hz Amoled nebo 144Hz IPSko. Samozřejmě největší výhodou amoledů je, že černá je opravdu černá, protože černé pixely jsou vypnuté pixely a barvy jsou obecně na amoledech živější, ale na druhou stranu tady dostanete daleko vyšší obnovovací frekvenci a s tím spojenou plynulost. Taky je potřeba říct, že se jedná o jedno z nejlepších IPSek na trhu vůbec a je radost jej používat. Nenabídne také čtečku otisků v displeji, ale zato hodně rychlou v bočním zapínacím tlačítku. Obnovovací frekvence je samozřejmě, kvůli šetření baterie, variabilní a tím pádem telefon přepíná, podle druhu zobrazovaného obsahu, mezi 30 a 144Hz. Funguje to tak, že když se díváte třeba na statickou fotku, telefon se přepne do 30Hz, aby šetřil baterii a v momentě, kdy začnete mezi fotkami swipovat, zvýší se frekvence na 144Hz a vy vidíte všechno naprosto plynule. Musím říct, že sledování videa v HDR10 vypadá na displeji fantasticky. Prakticky jej ruší jenom průstřel v levém dolním rohu, pokud telefon přetočíte do vodorovného režimu a roztáhnete obraz na celý displej. Za chvíli si prakticky průstřelu ale ani nevšimnete. Komu by to vadilo, může samozřejmě v podobné cenovce šáhnout po Poco F2 Pro s vyjížděcí kamerou a ničím nerušeným displejem. Spíš jsem chtěl hlavně zdůraznit, že barvy jsou skvělé, pozorovací úhly velké, čitelnost na sluníčku dostatečná a s displejem budete fakt neskutečně spokojení. A to jsem ani nezmínil, že při sledování videa vás vtáhnou do děje i na svou třídu velmi dobře hrající reproduktory. Sice basy by mohly být lepší, ale jak říkám, na svou třídu úplně v pohodě. To spíš by někdo mohl mohl hůř vnímat absenci 3,5mm jacku. Ano, i na Xiaomi v tomto ohledu došlo. Holt se budete muset spokojit s přibalenou redukcí anebo využít Bluetooth. Naštěstí aptX tady je taky, takže stačí připojit kompatibilní sluchátka a hrát hry bez jakéhokoli zpoždění zvuku i bezdrátově. Překvapivě čistý systém Musím vám říct, že daleko víc než displeje jsem se obával operačního systému a s tím spojené nadstavby. Přece jen v naposledy testovaném Pocu X3, které se sice osamostatnilo, ale spadá do stáje Xiaomi, byla obrovská tuna balastu, včetně třeba reklam na úrovni aplikací, při procházení obchodu s aplikacemi atd. Naštěstí, to se u Mi 10T Pro nekoná. Telefon pohání Android 10 s nadstavbou MiUI 12 a i když tady najdete navíc hlavně aplikace jako prohlížeč Xiaomi, Facebook, Linkáč, Netflix, AliExpress, pořád to není 50 zbytečných her, o kterých jste v životě neslyšeli. Všechno běhá samozřejmě rychle bez sebemenšího záseku a pokud jste ohrožený druh v podobě současného milovníka Xiaomi i Applu, o čemž teda hrubě pochybuju, asi vám přijde vhod, že se oba systémy sbližují. Za mě to má ale Xiaomi aspoň v jedné věci trochu líp vyřešeno, protože pro stáhnutí ovládacího centra nebo notifikací nemusíte sahat až na horní rohy a sjet prstem dolů můžete buď v pravé nebo levé straně obrazovky. Na toto gesto má Apple samozřejmě nastaveno vyhledávání v aplikacích, ale toho můžete u Xiaomi dosáhnout také – stačí jen v menu zapnout šuplík aplikací a swipe odkudkoli nahoru otevře šuplík s dolní vyhledávací lištou. Aplikace pak buď vidíte všechny nebo je máte automaticky seřazené podle typu jak v Knihovnách aplikací na iPhonech. Celkově se MiUI za svá léta hodně vylepšilo, sekání je pryč, animace se daleko zlepšily a samozřejmě svou trošku do mlýna k tomu přidává právě i 144Hz displej. Solidní fotky i video Xiaomi Mi 10T Pro je vybaveno soustavou 3 foťáků. Hlavní 108MP doplňuje ještě 13MP šíro a 5MP makro a to se samozřejmě celkově konfigurací víc než dospělým Mi 10 blíží spíš Pocu F2 Pro. Z Mi 10 Pročka totiž pochází jen hlavní 108MP senzor s variabilním použitím. Nejlepších výsledků podává Mi 10T Pro samozřejmě při spojení 4px do jednoho a pak s lehkým ořezem produkuje 25MP snímky. Můžete jej ale použít i pro focení do plných 108MP nebo pro focení na dvojnásobný zoom pomocí výřezu nebo pro natáčení 8K videí. Samozřejmě kvůli fyzické velikosti senzoru, nebo spíš jeho malosti, abych byl přesný, už jde spíš o funkce demonstrující možnost využití senzoru, než že byste je reálně používali na denní bázi. Je totiž k nim potřeba ideální osvětlení. Spojením 4px do jednoho tak dostanete u klasických fotek slušnou světelnost f/ 1.69 a hlavně elektronickou stabilizaci, která se přidá ještě k té optické. Pak dostanete za dne opravdu výborné fotky s dostatkem ostrosti i detailů. Dynamický rozsah je díky HDRku také hodně slušný, i když občas se mi stalo, že fotka byla zbytečně přeexponovaná. Musím ovšem pochválit celkově barevné podání, které míří víc k reálnějším barvám jako na iPhonu nebo Samsungu než typicky k ostatním čínským výrobcům. Večer, už pochopitelně s ubývajícím světlem, jde o to, jestli použijete nebo nepoužijete noční režim. Zatímco bez něj jsou často fotky ve světlých místech přepálené, noční režim díky prodloužení expozice dokáže právě stíny trochu vytáhnout a hlavně odstranit přepaly. Opravdu to za ten čas stojí. Oproti tomu je večer a v noci prakticky jen těžko použitelný širokoúhlý objektiv. Jednak noční režim tu chybí a v tom klasickém fotky postrádají jakoukoli špetku ostrosti a stíny jsou prakticky jen černé mapy. Na druhou stranu, tohle je něco, co zažijete až na výjimky jako třeba S20tky, prakticky u všech širokoúhlých objektivů. Tradičně hodně pěkné je makro, které už má použitelných 5MP a hlavně, má autofocus diky kterému nejsou fotky tradičně pokus omyl, ale opravdu jsou dokonale ostré. Selfiečka projedu opravdu rychle. K dispozici je relativně slušný 20MP senzor a docela obstojně zvládá i složitější pozadí a pleťovka vypadá na úroveň selfíček přirozeně. U videa máte možnost natáčet v 8k při 30 snímcích za vteřinu a video vypadá překvapivě daleko líp než jsem čekal. Hlavně teda po stránce šumu, který je opravdu minimální. Jen škoda, že samozřejmě tady není, stejně jako u 4k60, k dispozici elektronická stabilizace. Ta se zapojí až při 4k30 a pokud máte rozklepané ruce nebo neumíte chodit s gimbalem, je lepší jít do 4k30 anebo natáčet na 4k60 už dopředu se záměrem jej zpomalit. Další 2 výtky mám k automatické expozici – ta si občas neví rady když je pod mrakem, často neví jak oblohu exponovat a pak je lepší expozici zamknout. Druhá výtka míří k rychlosti přeostřování, která je až nepřirozeně rychlá, ba dokonce nepříjemná. Dohromady ale za video u Xiaomi velká poklona, barevné podání super, absence šumu, hezký dynamický rozsah, tak to má vypadat. No a poslední perlička u videa na konec, pokud máte chuť si užít s telefonem trochu kreativity, využijte jeden z jejich módů. My jsme vyzkoušeli režim vlog a sice kvalita výstupu a úroveň šumu není úplně dobrá, ale telefon na základě pár sekundových záběrů za vás sestříhá docela hezky energické video. Závěr Xiaomi Mi 10T Pro je za mě hodně dobrý telefon, jehož největší konkurent je Poco F2 Pro ze stejné stáje. Hardwarově jsou vybaveny prakticky stejně, bude ale hodně záležet na vás, jestli radši šáhnete po 60Hz Amoled displeji bez průstřelu a s výjížděcí kamerou u Poca nebo 144Hz IPS displeji u Xiaomi Mi 10T nebo navíc ještě po 108MP foťáku u 10T Pro. Za mě tak jediná brzda pro nákup je snad jen to IPSko, ale na druhou stranu jestli to jen není dogma v podobě toho, že všichni říkáme, že musíme mít Amoledy. Ten displej je totiž opravdu krásný. Samozřejmě přímým konkurentem může být i S20 FE, která má lepší displej a mnohem lepší širokoúhlý foťák. Zas ale nemá 108MP senzor a s Exynosem nevydrží tak dlouho nabitá.  ...

18 11
OnePlus 8T: strčí spoustu konkurence do kapsy! [recenze]

OnePlus 8T: strčí spoustu konkurence do kapsy! [recenze]

Kde konkurence pokulhává, OnePlus boduje Úvodem jsem rozhodně neměl na mysli, že OnePlus 8T je nejlepší telefon na světě a znova zdůrazňují, že nejlepší telefon na světě je pro každého jiný. Zatímco někdo musí mít za každou cenu v telefonu tužku, nikdy jej do iPhonu nepřesvědčíte a bude brát Note 20 Ultra atd. Proto jsou jakékoli hádky o nejlepším telefonu zbytečné. OnePlus ovšem má pár hodně silných přesvědčovacích argumentů, proč zrovna jeho telefony patří mezi špičku. Předně ty úplně topové vlajky vycházejí od OnePlus na jaře a teď podzimní vlajka v podobě modelu 8T se tak staví mezi jarní modely 8 a 8 Pro. To jen, abyste pochopili, jak to u OnePlus funguje. Asi všichni známe, že mezi slepými je i jednooký králem – to nemyslím nijak špatně, ale letos se nám to ve vlajkové třídě tak trochu „vylidnilo“. Pro vlajkové Huaweie je problém chybějící Google a pro Samsungy zas letošní problémové Exynosy. Zas aby to někdo nepochopil špatně, ne, že by byly špatné, ale prostě proti Snapdragonům mají jednak horší výkon, ale hlavně horší výdrž na jedno nabití. A ruku na srdce, není úplně moc příjemné, že vám mobil nevydrží ani 1 den. A právě tyto 2 značné slabiny rázem obrovským způsobem katapultují do popředí zájmu značky jako ASUS, Motorola nebo právě dnes recenzovaný OnePlus. Bohatá HW a SW výbava Všechny 3 značky totiž mají společné jedno – srdcem celého telefonu je momentálně nejlepší procesor na poli telefonů s Androidem – Snapdragon 865. A ano, vím o plusku. Jestli tedy chcete momentálně to nejlepší a zůstat u Googlu, rázem chtě-nechtě musíte 2 značky, až na Samsung S20 FE 5G, totálně vyřadit ze svého portfolia. Druhým a hodně silným argumentem pro značku OnePlus je fakt, že ze všech výrobců na světě přináší nejrychlejší aktualizace na nejnovější Android. Není tak divu, že na rozdíl od spousty výrobců, kteří přicházejí v tuto chvíli na trh s novými mobily s Androidem 10, je už OnePlus 8T rovnou na Androidu 11. Dávno to už ale není ten čistý operační systém s minimální nadstavbou, skin se rozhodně od čistého systému liší, ale je minimalistický, skvěle přehledný a momentálně jej řadím na špičku nadstaveb mezi všemi výrobci na Androidu. Asi chápete, že průchod systémem je jedna radost, všechno běhá naprosto plynule bez sebemenšího záseku a z používání budete opravdu nadšeni. Tomu samozřejmě dopomáhá rovnou v základu 8GB operační paměti, pokud zvolíte verzi se 128GB úložištěm nebo 12GB operační paměti u 256GB úložiště, které je už mimochodem ultrarychlé UFS 3.1. A pak samozřejmě ta druhá, krásná věc. Displej tak akorát A tou je displej. OnePlus 8T se usadil přesně mezi jarní osmičku a osm pročko. Nabídne 6,55“ fluidní Amoled displej se 120Hz obnovovací frekvencí. Krásný, čistý, s daleko menší bradou, bez sebemenšího zakřivení a tím pádem se můžete v pohodě vyvarovat náhodných dotyků. Displej má navíc zabudovanou rychlou a přesnou čtečku otisků prstů, HDR10+ a s tím spojenou certifikaci na NetFlix. Samozřejmě není všechno zlato, co se třpytí a tak je potřeba si dát pozor, hlavně u obnovovací frekvence na několik věcí. To, že si nastavíte 120Hz neznamená, že budete mít vždy 120Hz. Ta dobrá zpráva je, že 120Hz funguje při průchodu systémem, při prohlížení webu, pokud používáte Firefox nebo Chrome, ale nespoléhejte se na něj tak úplně ve hrách. OnePlus spolupracuje pouze s PUBG nebo Fortnite a pro tyto hry odemyká vyšší obnovovací frekvence. U dalších her však běží vše v 60Hz. Druhou důležitou informací je, že 120Hz obnovovací frekvence je variabilní. Tím pádem když je obraz statický, třeba při prohlížení fotek, klesne na 60Hz, jakmile začnete swipovat, vyskočí rychle na 120Hz, aniž byste si toho všimli. Je to fajn, protože to šetří samozřejmě výdrž baterie. Aby to však fungovalo, musíte mít jas displeje nastavený nad 50%, jinak je i při statickém obrazu obnovovací frekvence 120Hz. Další zlepšení, oproti loňským modelům, je samotná odezva na dotyk v podobě 240Hz, takže jakýkoli pohyb prstu po displeji telefon rozezná daleko rychleji a vy tak z celkového používání máte daleko lepší dojem. U čitelnosti na sluníčku nepatří OnePlus mezi špičku, u Samsungu nebo Applu rozhodně najdete lépe svítivější displeje, ale 800 nitů na maximální automatický režim je úplně v pohodě hodnota. Posun v nabíjení U nabíjení došlo asi k největšímu upgradu oproti půl roku starým 8 a 8 Pro. 65W nabíjení Warp Charge, totiž dokáže nabít váš telefon z 0 na 90% za půl hoďky a za 40 minut absolutně do plna do plna. Navíc super, že nabíječka, podporující tento protokol je rovnou v balení, což u mnoha značek tak není. V rámci výdrže se jedná u OnePlus 8T samozřejmě o jednodenní telefon v případě, že jej intenzivně používáte se zapnutým 120Hz displejem. Důležité je však říct, že třeba právě oproti letošním S20tkám se mi nestalo ani jednou, že bych jej musel někdy v průběhu dne nabíjet. Naopak, dorazil jsem večer domů a ještě v průměru 25-30% baterky zbývalo. Luxusní zpracování a dvě verze Než se dostaneme na foťáky, zastavím se rychle u kvality zpracování. Ta je samozřejmě prvotřídní, jedná se o sendvič z kovu a skla a krytého Gorilla Glass 5 a ke kvalitě nemám sebemenší výtku. Modul foťáků vystupuje z těla jen málo a bez problému jej zakryjete přibaleným silikonovým pouzdrem s hlavním mottem OnePlus – Never Settle. Samozřejmě 8T není nejvyšší, ale spíš budget model a tak se mu obloukem vyhla certifikace IP68 asi podobně jako bezdrátové nabíjení. U IP68 ovšem je potřeba říct, že existuje ještě druhá, speciální verze, přímo pro T-Mobile, který si nejspíš tuto certifikaci zaplatil a pak zde IP68 je. Obě verze se však od sebe neliší, šuplíček pro 2 simkarty na sobě gumové těsnění má a tak spíš jde o to, že OnePlus šetřilo peníze právě za drahé certifikační řízení. Určitě nedoporučuju chodit s telefonem fotit pod vodu selfíčka, ale třeba takový pád do záchodu by mělo 8T přežít bez úhony. Fotoaparáty nejsou prioritou U foťáků vsadilo OnePlus na kombinaci 48MP hlavního senzoru IMX586 – jedná se tím pádem o loňský vlajkový senzor od Sony, v kombinaci s 16MP šírem, 5MP makrem a 2MP jsou pro rozostření pozadí. Za denního světla není problém skoro u žádného telefonu vyfotit obstojné fotky, kord u vlajkové lodě, a logicky je potřeba se pitvat v detailech, které bych na 8 tisícícovém telefonu neřešil. Výstup z 8T se mi obecně celkem líbí, ale přece jen pár chyb v podobě přehnaně nepřirozené saturace nebo moc tmavých stínů s minimálním množstvím detailů se tady určitě nevyhnete. Naopak musím pochválit dynamický rozsah hlavně směrem do světel, kdy i s náročnější scénou v podobě jednolité oblohy si OnePlus celkem slušně poradil. Ač telefon nemá žádný teleobjektiv, docela slušně funguje i výřez z hlavního fotoaparátu. U šíra za dne pochválím celkovou vyváženost a barevné podání odpovídající hlavnímu fotoaparátu. Co si budeme ale nalhávat, foťáky nebyly pro OnePlus nikdy nejvyšší priorita, protože šli cestou nízkého rozpočtu a bohužel pořádně vyladěný postprocessing chce velké množství vzorků a velké investice do času a lidí a tady stejně jako třeba u Sony rezervy jsou. O přehnané saturaci nebo zbytečném přeostření jsem už říkal, ale co se mi hodně nelíbí je po pořízení fotky připravenost telefonu fotit dál nebo s ním cokoli dělat. Vždycky je potřeba počkat jednu až 2 vteřiny a pak můžete buď fotit další fotku nebo přepnout na jiné ohnisko. Tohle se mi celkem nelíbilo u Note 20 Ultra, kde je 108MP foťák a logicky tak daleko víc informací pro zpracování, ale ostatní výrobci s tímto u svých 48MP foťáků problém nemají, tak není důvod, aby OnePlus měl. Prostě by to jen chtělo aplikaci foťáku líp napsat. U nočních snímků jde OnePlus malinko cestou Sony, nedělá si úplně vrásky se stíny blížící se nulové hodině a radši je zahodí do prosté černé než aby se snažil, jako Huawei hledat na obloze něco, co by tam teoreticky být mohlo. Někdy je tedy obloha černá, někdy už stíny mraků zobrazí. Záleží co je vám příjemnější. Na noční režim zvaný Nightscape jsou fotky vcelku pěkné, světla jsou vytaženější a pokud udržíte stabilní ruce, dokážou být i celkem ostré. Tady by to zase chtělo trochu lepší postprocessing – konkurence si zkrátka s fotkama z ruky poradí líp. U videa je k dispozici na hlavním foťáku 4k60 s optickou stabilizací, na šíru pak až 4k30 a výsledek víceméně kopíruje hlavní foťáky – asi bych to nejlíp nazval „not great, not terrible“ – prostě průměr, ve stínech by to chtělo zase přidat. Hodnocení OnePlus 8T je za mě velmi dobrý telefon, který ve spoustě ohledů strká mnoho konkurence, i dražší do kapsy. Jestli na něj upgradovat z letošních OnePlus 8 série? Určitě ne. Jestli ze 7T Pro třeba? Určitě ne. Zvolit jej místo třeba S20 FE? To je na vás. FEčko určitě fotí daleko lépe, má 3 násobný zoom, ale zas nemá tak rychlé nabíjení a pokud neberete 5G variantu, má horší výkon a menší výdrž na 1 nabití. Druhou alternativou může být třeba Mi 10T Pro – to má 144Hz displej, ale zase jenom IPSko, hlavní foťák je 108MP, takže dokáže natáčet třeba i v 8K, ale to zas ne každý využije. Celkově však bude fotit lépe. Zas má ale MIUI s více balastem a pomalejšími aktualizacemi. Rozhodnutí je samozřejmě jako vždycky na vás.  ...

16 11
Porovnání Samsung S20 FE 4G vs 5G - Exynos nebo Snapdragon? [recenze]

Porovnání Samsung S20 FE 4G vs 5G - Exynos nebo Snapdragon? [recenze]

Jeden telefon, dvě verze Pro ty z vás, kdo netuší, jaký je kromě podpory sítí 4G vs 5G u obou telefonů rozdíl jen rychlé vysvětlení. Samsung pro různé trhy dodává téměř všechny vlajkové telefony s odlišnými procesory a letos se kolem toho strhla celkem slušná mela. To znamená, že třeba Note 20 Ultra, S20 Ultra, S20tky atd si u nás v Evropě koupíte s procesorem Exynos z dílny Samsungu a v USA s procesory Snapdragon od výrobce Qualcomm. Ten důvod je prozaický. Procesory Exynos si Samsung vyrábí sám, což je pochopitelně levnější z pohledu nákladů a tak na některých trzích zkrátka vydělává Samsung na svých telefonech víc. Nikdy to ovšem nebyl žádný zásadní problém, až do letošního roku, kdy je mezi oběma variantami docela zásadní rozdíl. O telefonech vybavených procesory Exynos se totiž traduje, že vydrží méně na 1 nabití, podávají menší výkon a přehřívají se. Nám se tentokrát naskytla jedinečná příležitost porovnat 2 totožné telefony a změřit, jestli to tak opravdu je nebo je to jen výmysl. Samsung totiž dodává na český trh model Galaxy S20 FE ve 2 variantách. Jeden určený pro 4G sítě za 16 990,- a druhý pro 4G i 5G sítě za 19 990,- a tím hlavním rozdílem uvnitř je právě Exynos v jedné variantě a Snapdragon 865 v druhé variantě. Celý test jsem rozdělil do několika úrovní, abych buď potvrdil nebo vyvrátil to, co se o obou procesorech povídá. Výkon První test je čistě jen benchmarkový hrubý výkon. Oba telefony jsme nabyli na plno a prováděli s nimi v průběhu dne běžné úkony. Tím prvním byl klasický test Antutu Benchmark. Tady Snapdragonu o 13%. Rozdíl je tím pádem asi nikoho nepřekvapí, že v hrubém výkonu zvítězil Snapdragon 865 s 581 000 body oproti 519 000 u Exynosu. Samozřejmě důležité je říct, že hrubý výkon nic ještě neznamená v pohledu uživatelského zážitku a u obou telefonů je jejich použití naprosto bez problému. Nic se neseká, všechno běhá svižně a tak by to mělo být. Konečný rozdíl ve výkonu tedy pravděpodobně 99% z vás nikdy nepocítí. Už po konci testu však měla Exynosová varianta přibližně o 2% méně nabitou baterii. Přehřívání U druhého testu jsme se mrkli na údajné přehřívání. V průběhu měření Antutu jsme vzali telefon CAT S62 Pro a spustili termokameru Flir, která je schopná změřit teplotu od mínus 120 až do plus 400 stupňů celsia. V průběhu testu Snapdragon začínal na vyšší teplotě, protože benchmark se nainstaloval těsně před jeho spuštěním. Exynos měl tím pádem výhodu startu ze studeného telefonu, ale už chvilku po začátku Exynos předehnal Snapdragon a v průběhu celého testu se držel teplotou nad Snapdragonem. Maximální teploty dosáhl Snapdragon 38,8 , zatímco Exynos 41,1°C. Antutu Benchmark však nebyl ten, který vyšťavil procesory na maximum, to další teprve přijde. ¨ Proč je ovšem důležité, na kolik se procesor zahřeje? Jednak je to samozřejmě o pocitu. Nikdo asi nechce, aby mu telefon, kromě zimního období topil do ruky. Ale pojďme si říct proč vlastně procesory topí? Procesor je hlavním srdcem telefonu a má na starosti výpočetní operace. Čím více operací musí provádět, tím víc se musí vyšvihnout na maximální výkon a tím více odpadního tepla vzniká. Něco jako třeba na potítku u maturity nebo když budete hnát auto ve vedru na plný výkon, musíte mít buď dobrý chladič nebo za čas snížit výkon, aby se motor nepřehřál. A to se může stát právě i u procesoru v telefonu. Pokud dlouho pojede na vysoké teploty, bude muset snížit svůj výkon, aby se nepřehřál a menší výkon = třeba horší výkon ve hrách. Při hraní Fortnite na nejvyšší detaily opravdu zaznamenával Snapdragon vyšší stabilnější výkon bez výpadků. U Exynosové varianty docházelo k výpadkům framů při nutnosti překreslit celý obraz. To znamená třeba při pohybu dopředu vše běželo stejně, ale pokud jste se ve hře otočili, vypadávaly framy. Jestli to v tu chvíli bylo nutností snížení výkonu nebo optimalizací hry, propustností sběrnice, sady instrukcí procesoru už jsme samozřejmě neřešili. Důležitý byl finální výsledek při hrách a ten byl na Snapdragonu lepší. Stejně tak samozřejmě pocitově při držení v ruce zkrátka Exynos topil víc. Výdrž baterie Třetí měření, které jsme provedli byla výdrž baterie na 1 nabití a to je asi největší problém s ohledem na procesor. To totiž musí trápit každého, kdo telefon používá na jakoukoli činnost. My jsme schválně pustili natáčení 4k videa při 60 snímcích za vteřinu hlavním foťákem, protože jak u focení, tak u natáčení videa si nejvíc uživatelů stěžuje, že baterka doslova mizí pod rukama. My jsme celou situaci ještě vyšperkovali opět použitím měření přes Flir aplikaci v CAT S62 a nechali jsme oba telefony shodně natáčet 30 minut videa. A tady bylo vidět, že kódování videa zatíží procesory ještě víc. Exynos doslova topil a v jednu chvíli se dostal až na 46,1 stupně, Snapdragon se vyšplhal v jednu chvíli na maximálních 42,3 stupně celsia. Daleko zajímavější byla baterie, která za 30 minut u Exynosu klesla o 15%, zatímco u zhruba 14% ve výdrži v neprospěch Exynosu. A to je přesně ten rozdíl, který vás večer cestou z práce nechá na holičkách. Jestli si vzpomínáte na recenzi na S20 FE, říkal jsem, že není úplně důležité když už telefon nevydrží 2 dny, tak je potřeba, aby vydržel alespoň 1 den nějaké trochu větší zátěže. A to je to místo, kde 4G varianty selhávají a právě rozdíl v podobě 14-15% procent vám dá ta kýžená procenta navíc. Samsung Galaxy S20 FE jsem hodnotil v recenzi jako jeden z nejlepších telefonů Samsungu pro letošní rok a pokud jsem jej za něco kritizoval, byla to právě baterie. Je samozřejmě na vás, jaký telefon aktuálně vyberete, ale pokud pokukujete po S20 FE, zkuste se zamyslet, jestli neinvestovat ještě 3 tisíce navíc za variantu, kde sice 5G u nás úplně tak moc nevyužijete, ale na druhou stranu vám to dá stabilnější výkon ve hrách a pokud nehrajete, rozhodně vám telefon vydrží daleko déle nabitý. Focení Teď se ale zaměřím ještě na poslední věc a to je „výkon“ u foťáků. Na obou telefonech nebyl prakticky žádný větší rozdíl u všech objektivů za dne. Občas byl pouze Exynos trochu víc světlejší. Rozdíl nastal spíš u večerní fotografie. Bez nočního režimu si obecně vedl lépe Snapdragon, kde je na fotkách více detaílů a světla jsou daleko lépe exponovaná. Oproti tomu na noční režim si zase lépe vedl Exynos, který je tentokrát detailnější a má lepší dynamický rozsah. Na druhou stranu u jiné fotky na noční režim při detailnějším zazoomování pěkné scény hezky rozsvíceného stromu má zase Snapdragon větší detaily. V podstatě tak u fotek je jednou lepší ten a jindy zase ten bez jasného vítěze. Závěrem Jestli jste čekali plnohodnotnou recenzi na S20 FE 5G, běžte si v klidu přečíst recenzi 4G a pak se současně podle recenze a tohoto článku rozhodněte, zda se vám vyplatí investovat 3 tisíce navíc za 5G variantu. Hlavní výhoda S20 FE 5G je ve stabilnějším výkonu, menšímu přehřívání se, a tím pádem delší výdrži na 1 nabití. Oproti tomu u fotek je výkon téměř totožný. ...

31 10
Realme 7 Pro: Levný a nabitý za 36 minut! [recenze]

Realme 7 Pro: Levný a nabitý za 36 minut! [recenze]

Co je značka Realme zač?  Pro jistotu, snad už naposled, ve 2 větách představení značky Realme. Patří do stejného konsorcia jako Oppo, Vivo nebo Oneplus a na českém trhu působí zhruba rok. Značka Realme se soustředí na stejné zákazníky jako třeba Xiaomi nebo dříve Huawei, tím pádem zákazníky hledající nejlepší poměr ceny a výkonu. Hodně lidí volá poslední dobou po kompaktnějších telefonech a je fakt, že rozměry dnešních telefonů narostly pomalu už k dřívějším tabletům. Design a konstrukce Tím pádem je docela fajn, že Realme 7 Pro disponuje „jen“ 6,4“ displejem, což v kombinaci s plastovým rámečkem, plastovými zády a 4500mAh baterkou dává telefonu pořád ještě hodně slušných 182g. To může být právě i jeden z argumentů, když byste se rozhodovali mezi tímto Realme a Poco X3 NFC s 6,7“ displejem a váhou kolem 220g. Celkově se Realme 7 Pro v ruce drží hodně příjemně a kdyby byl rámeček na bradě tak úzký jako zbytek, byl by celý telefon ještě kompaktnější. Po konstrukční stránce se jedná o celoplastové provedení, samozřejmě kromě předku, který kryje Gorilla Glass 3+. Záda by možná na první pohled na někoho mohla působit i jako sklo, ale nenechte se napálit, i tady se jedná o několikavrstvený plast s jemným designovým předělem a lehce vystupujícími foťáky. Koneckonců, ty ale stejně zakryjete přibaleným pouzdrem, takže asi ani nikomu nebude vadit, že se logicky docela zapatlají. Co by ovšem mohlo potěšit uživatele telefonů této budget kategorie je plnohodnotný slot na 2 SIM karty a paměťovou kartu nebo 3,5mm jack. Sluchátka ovšem přibalená nejsou a tak se budete muset spolehnout na svoje vlastní, na bezdrátová a nebo na celkem slušně hrající stereo reproduktory. Slušně hrají samozřejmě na svou třídu. Hodně nahlas, ale zvuk je trochu plochý a basy mu citelně chybí. Rychlé 65W nabíjení Co ovšem už přibalené je, je neskutečně na svou třídu, rychlá 65W nabíječka. Realme 7 Pro se tak jasně stává premiantem v rychlosti nabíjení nejen mezi svými souputníky, ale hravě porazí téměř kohokoli ve světě mobilních telefonů. Toto rychlé nabíjení ovšem funguje pouze s vlastním přibaleným adaptérem a dokáže telefonu už za 12 minut vrátit 50% kapacity nebo jej do plna nabít za plus mínus 35 minut. Jediné, co mi tak u telefonu chybělo je možnost nastavit v menu jakýkoli režim chytrého řízení nabíjení. To znamená dobu, kdy má telefon nabíjet kvůli šetření baterky pomaleji. Musíte se tak spolehnout plně na automatiku nebo použít jinou, pomalejší nabíječku. V rámci výdrže se můžete spolehnout na 1,5 dne průměrné zátěže. 2 dny nedáte určitě, 1 den velké zátěže je však bez problému a to je důležité. Displej Je jasné, že v budgetové třídě 120Hz Amoled displej, nedejbože ještě ve větším než FHD rozlišení, nenajdete a tak si musíte vybrat do jakého tábora patříte. Buď vezmete telefon třeba se 120Hz IPSkem, jako má Poco X3 NFC nebo 90Hz loňské Realme 6 Pro, nebo skočíte právě po 60Hz Amoledu letošního Realme 7 Pro. Prostě buď preferujete rychlost, nebo hezčí displej. Já osobně se spíš přikláním k amoledovým displejům, ale ať se vy rozhodnete jak chcete ani v jednom případě si nevyberete špatně, protože toto je spíš otázkou preference. Naopak, za důležitou vlastnost displejů považuju dobrou světelnost na sluníčku a tady mám pro vás dobrou zprávu, protože 580 nitů papírově vypadá stejně dobře jako můj subjektivní pocit z používání, i když podotýkám, že na podzimním a ne letním sluníčku. Snad jediné, co mě u displeje trochu překvapilo byl fakt, že ačkoli Realme nedeklaruje displej jako HDR10, YouTube jej tak vyhodnotí a přehrává obsah v HDR 10. Poslední věc, která by vás pak měla u displeje asi zajímat je zabudovaná čtečka otisků prstů a té dávám za rychlost a spolehlivost palec nahoru. Hardware a software Po hardwarové stránce pohání Realme 7 Pro svižný Snapdragon 720G a tak si ani není moc na co stěžovat. Všechno běhá rychle a spolehlivě jednak kvůli použitému Snapdragonu a jednak i díky nadprůměrné 8 GB operační paměti. Úložiště je sice pořád UFS 2.1, ale v této cenovce jsem asi upřímně ani nic jiného nečekal. Mile pak potěší už avizované stereo repráky, Bluetooth 5.1 a podpora NFC pro český trh. Tady si dejte hodně pozor na šedé dovozy, protože pokud koupíte telefon mimo oficiální českou distribuci, nebo odněkud ze zahraničí, mohli byste koupit variantu bez NFC a to by byla škoda. U softwaru musím Realme hodně pochválit, protože za uplynulý rok ušlo poměrně velký kus cesty. Ty tam jsou divné překlady, i celkově se prostřední hodně zjednodušilo a nechybí spousta možností uživatelských nastavení jako vysouvací boční panel s nejčastějšími aplikacemi nebo přepnutí typů a barev zobrazovaných ikon do trochu střízlivějšího podání než je výchozí barevný cirkus. Není divu, když dřív se prostředí jmenovalo Color OS. Každopádně, abych jen nechválil, trochu zamrzí, že telefon pořád běží na Androidu 10. Realme nicméně ohlásilo, že jak 7, tak 7 Pro budou v první vlně aktualizací. Kdy ale, to už bohužel neřekli. Fotoaparáty 7 Pročko je na zadní straně vybaveno soustavou 4 fotoaparátů v konfiguraci hlavní 64 MP se světelností f/1.8, který doplňuje ještě 8 MP šířo, 2 MP makro a 2 MP pro rozostření pozadí. Oproti loňskému Realme 6 Pro zmizel 2 násobný zoom a naopak jej nahrazuje 2 násobný výřez a 5 násobný výřez z hlavního fotoaparátu. Pochopitelně se však jedná pouze o digitální výřezy a tak s vyšším zoomem letí kvalita rapidně dolů. U klasických fotek dostanete pak zhruba to, co od všech telefonů Realme a ani 7 Pro nijak nevybočuje z řady. Bohužel je tak i tady vidět, že u Realme nejsou foťáky úplně nějaká zásadní priorita. Dynamický rozsah je průměrný, občas na obloze dochází k přepalům, barvy jsou někdy hrozně fajn, někdy to ale Realmečko prostě přežene nebo dokonce při náročnější scéně všechno slije do jedné mazanice. Jakmile se sešeří, rovnou doporučuji na hlavním objektivu zapnout noční režim. Bez něj je fotka hodně měkká a informace ve stínech úplně chybí. Naopak s nočním režimem už se přece jen snímek zostří, vytáhnou se stíny a pár fotek vypadá i docela pěkně. Pozor jen na to, že občas má noční režim snahu až nepřirozeně přiostřit, všechno vytáhnout a pak to spíš vypadá jak omalovánky. U širokoúhlého foťáku je to jedna a ta samá písnička jako u většiny konkurence. 8 MP šíro je to nejobyčejnější šíro, kteří všichni výrobci do podobné kategorie telefonů dávají a tak přes den jsou fotky celkem slušné, večer už je netřeba komentovat. U 2 MP makra jsou pak jeho největším omezením právě jen ty 2 MP a osobně bych raději podobný foťák včetně druhého 2 MP pro rozostření pozadí zrušil a ušetřené peníze investoval třeba do lepšího šíra. U videa umí Realme natáčet až ve 4K při 30 snímcích, nebo ve Full HD při 30 a 60. Pozor jen, že při 60 snímkové frekvenci nefunguje elektronická stabilizace. Jinak je video na svou třídu spíš takový průměr. Dynamický rozsah je slabší a celkově je video hodně měkké. Závěrečné hodnocení Realme 7 Pro pro je za svou cenu velmi dobrý telefon, který má samozřejmě jako jakýkoli jiný telefon v cenovce 7 990,- plusy a mínusy. Tady se rozhodně k plusům řadí velmi dobrý výkon, krásný Amoled displej, 65 W nabíjení, odolnost proti postříkání, oproti třeba Poco X3 NFC totálně čistý operační systém bez balastu , stereo reproduktory a pokud po Realme 7 Pro šáhnete právě z těchto důvodů, budete totálně spokojeni. Na druhou stranu Poco X3 NFC nabídne o chlup lepší výkon a foťáky, ale zase jen IPSkový displej, byť se 120Hz. Alternativou může být i loňské Realme 6 Pro, které nabídne k hlavnímu i šíru ještě 2 násobný teleobjektiv, ale zase má jen IPSkový displej, byť s 90Hz obnovovací frekvencí. Záleží tedy hodně na vás po jakém telefonu šáhnete. ...

19 10
Huawei P Smart 2021: Velký displej, 4 foťáky a Freebuds 3i zdarma [recenze]

Huawei P Smart 2021: Velký displej, 4 foťáky a Freebuds 3i zdarma [recenze]

Řada P Smart a změny na první pohled Řada P Smart od Huaweie není žádná novinka, je to celkem ostřílený matador ve světě mobilních telefonů. Bohužel však je to také řada, která byla u Huaweie poměrně často opomíjená a takový P Smart Z byl jeden z mála telefonů od Huaweie, který měl vyjížděcí selfie kameru. To si tak vlastně říkám, že škoda, že se tenhle koncept moc neuchytil a telefonů s vyjížděcí kamerou je jako šafránu. Stejně tak vyjížděcí kameru nemá ani dnešní Hauwei P Smart 2021, který vsadil podobně jako Samsung na průstřel v 6,67“ IPS displeji s poměrem stan 20:9. Oproti minulému P Smartu s 6,21“ displejem je to slušný nárůst a velikostně tak nový P Smart odpovídá třeba takovému Galaxy S20+. Na jeho ovládání už budete rozhodně potřebovat obě ruce a nejvíc vhod přijde asi lidem s velkými prsty, protože na klávesnici je tady sakra hodně místa nebo lidem, kteří dost času tráví na sociálních sítích, projíždějí Instagram, Facebook, nebo sledují videa atd. Na tohle všechno přijde vhod i velká výdrž díky 5 000mAh baterii. Já jsem bez problému fungoval s P Smartem 2021 plné 2 dny na jedno nabití i s tak velkým displejem. Každopádně i když displej není Amoled a je to pořád jenom IPSko, s barevným podáním nebo pozorovacími úhly budete na jeho třídu spokojení. Výbava nenadchne ani nezklame Kde už to ovšem není tak úplně hitparáda je hardware. Upřímně skok mezi P Smartem 2020 a 2021 v podobě procesoru Kirin 710 za 710A je rozhodně daleko míň než bych po roce čekal. Na druhou stranu díky 4 GB RAM tady běhá všechno překvapivě velmi svižně a na žádný zásek tu prakticky nenarazíte. 128 GB je také hodně slušné na svou cenovku a komu by to bylo málo, k dispozici je plnohodnotný trislot pro 2 SIMky a 1 paměťovku. Tak a teď se dostávám logicky pro Huawei k ošemetnému problému software o kterém byly popsány tuny papíru a natočeno mnoho videí, takže to vezmu opravdu jenom ve zkratce. Google služby tady samozřejmě nejsou a místo toho se musíte spolehnout na 3 věcí. Vlastní obchod Huawei AppGallery, nově vyhledávací lištu, která hledá v různých aplikačních obchodech anebo Phone Clone přes který si přenesete data včetně aplikací ze svého původního telefonu. Jedině tak sem dostanete třeba některé bankovní aplikace, které logicky nikde neseženete. Každopádně budiž Huaweii k dobru, že se aspoň snaží a aplikace na jejich obchod přibývají. Já osobně bych ale minimálně Amazon Appstore doinstaloval a odtud pak populární aplikace jako Facebook, Instagram atd. Poslední věcí u softwaru je pak fakt, že na můj vkus je tady až moc aplikací už předinstalovaných, ale naštěstí jdou aspoň odebrat. Co mě naopak na P Smartu baví je boční brutálně rychlá čtečka otisků prstů. Je fajn, že se výrobci zase k tomuto druhu odemykání začínají vracet po trendu integrovaných čteček do displejů a za mě je to rozhodně preferovanější varianta. Z další hardwarové výbavy pak nechybí Bluetooth 5.1, Wi-Fi, všechny možné druhy GPSek a pozor, dokonce je tu integrované i FM rádio, které překvapivě hraje i bez sluchátek. Samozřejmě pro lepší příjem, myšleno kvalitnější signál sluchátka rozhodně připojte. Zdířka na 3,5mm jack tady, naštěstí, stále pořád, na rozdíl od sluchátek, je. Fotoaparáty odpovídají ceně Huawei P Smart Z je vybaven soustavou 4 foťáků v celkem moderním provedení držící se designové linky všech letošních modelů. Modul foťáků nepatrně vystupuje z těla, takže při položení na stůl se jemně houpe, ale v pohodě to zakryjete přibaleným pouzdrem. Foťáky jsou v konfiguraci hlavní 48 MP s 8 MP šírem, 2 MP makrem a poslední 2 MP jsou pro rozostření pozadí. Sami víte, že v každé druhé recenzi vám říkám, 2MP makro je jen tak znoucecnost na Instagram a samozřejmě ani tady tomu není jinak. Pojďme se teda spíš soustředit na hlavní foťák. Ten je 48 MP s docela slušnou světelností f/1.8 spojující 4px do jednoho a produkující logicky 12MP snímky. Za denního světla jsou fotky z hlavního senzoru celkem ucházející a občas se podaří i vyloženě hodně pěkná fotka. Huawei k tomu využívá svůj vlastní režim umělé inteligence, kde se snaží detekovat co se ve snímku nachází a podle toho scénu trochu upravovat. Trochu nepochopitelně k tomu však nevyužívá režim HDR a pokud chcete fotit v HDR, musíte si jej manuálně zvolit pod položkou další. Širokoúhlý foťák už extra moc hitparády neudělá a prakticky jeho použití se limituje prakticky jenom na denní použití při dostatku světla. S ubývajícím světlem už dramaticky padá a večer je téměř nepoužitelné. Na druhou stranu jeho výsledky odpovídají prakticky všem širokoúhlým foťákům ve stejné cenovce, takže tady se asi na Huawei můžeme těžko zlobit. U nočních snímků na hlavní foťák je to samozřejmě, jak jinak, než o světle a tady máte možnost se vždycky rozhodnout mezi focením na klasický režim anebo na noční režim. Noční režim má občas tendenci dělat scénu až nepřirozeně kontrastnější a jindy je to zas tak akorát. Proto, jestli můžu doporučit, vždycky si zkuste vyfotit na normální i noční režim a vyberte podle toho, co se vám líbí víc. U předního foťáku víte, že si na selfiečka extra moc nepotrpím, ale ano, samozřejmě je tu a svou práci odvede. Dynamický rozsah už samozřejmě není tak dobrý jak na zadním foťáku a spíš doporučuju se fotit někde s tmavším pozadím než s oblohou v zádech. U makra jste pochopitelně limitování 2 MP a když byste fotitli v plném rozlišení hlavním foťákem a udělali výřez, prakticky byste na tom byli stejně. Ale tohle zas platí skrz všechny podobné makrokamery skrz jakéhokoli výrobce. U videa máte možnost natáčet pouze ve Full HD, alespoň si ale můžete vybrat jestli při 30 nebo 60 snímcích. Jakákoli stabilizace obrazu ovšem chybí. Závěrečná doporučení Huawei P Smart 2021 je aktuálně k dostání v zelené, černé a růžovo-zlaté variantě za cenu 5 499,-. Za tyhle peníze dostanete slušný telefon, s velkým displejem a solidní baterkou. Jeho největším problémem je bohužel ovšem startovní cena. Pro někoho by to logicky mohla být i absence Google služeb, na druhou stranu docela často nám píšete pod videa komentáře, že naopak služby Googlu nechcete. V tom případě pro vás samozřejmě může být tento telefon jak dělaný. Každopádně tak či tak, cena 5 499 Kč na startu je za mě až moc na to, co telefon nabízí a pokud chcete zůstat ve stáji Huaweie, asi bych zrovna teď připlatil pětistovku na vybavenější P40 Lite. Jestli si totiž vzpomínáte na recenzi P40 Lite, ten jsem jednoznačně pochválil jako konkurenta, co strčí do kapsy i jeden z nejprodávanějších telefonů – Samsung A51. A teď je navíc jen o pětistovku dražší než P Smart 2021. Bude tedy hodně záležet na vás, jestli chcete větší výkon a lepší foťák u P40 Lite, nebo zase delší výdrž, daleko větší displej u P Smartu 2021. Možná by vás ale hodně mohl nahlodat fakt, že k P Smart 2021 teď dostanete navíc až do 1. listopadu jako dárek bezdrátová sluchátka Freebuds 3i v hodnotě 1 990 korun. Rozhodnutí nechám samozřejmě jako vždycky na vás. ...

14 10
PRVNÍ DOJMY: Apple iPhone 12 Mini, iPhone 12 Pro, HomePod Mini

PRVNÍ DOJMY: Apple iPhone 12 Mini, iPhone 12 Pro, HomePod Mini

Homepod Mini Samozřejmě, nebyl by to Apple, aby nedošlo na One more thing. V dnešním případě teda spíš first more thing, protože tím vlastně celá konference začala. Tím je Homepod Mini, domácí speaker starající se nejen o krásné domací prostředí díky 360° prostorovému zvuku. Prolítnu jej hodně rychle, protože vás primárně určitě stejně zajímají iPhony. O výsledný zvuk se stará čip S5, který 180x za sekundu vyhodnocuje přehrávanou hudbu a snaží se, aby zněla nejlépe, jak to jen jde. Díky čipu U1, který vloni Apple představil u iPhonů, dokáže navíc Homepod Mini zjistit kde v místnosti, se necházíte a pokud se  k němu přiblížíte, dá to najevo jak vizuelně, tak hapticky. Samozřejmě HomePod mini není jen tak obyčejný reprák, ale dokáže být v domácnosti uši i ústa Siri a takovou prodlouženou rukou iPhonu. Skrz něj totiž dokáže využívat veškeré aplikace, vytáčet čísla, zjišťovat zprávy na webu nebo komunikovat s ostatními Homepod mini v celé vaší domácnosti a zastat tak třeba funkci domácího interkomu. Za 99 dolarů to zas není tak neřešitelná záležitost vzhledem k cenám ostatních zařízení Applu. K předobjednání bude 6 listopadu, a o 10 dní později k prodeji. Oficiální česká cena ani to, jestli se u nás bude vůbec prodávat, ještě není známo, ale po přepočtu s DPH bych počítal něco kolem 3,5 tisíce korun. Představené modely iPhone V loňském roce jste u iPhonů 11 byli svědky celkem 3 představených modelů. Základního iPhonu 11, poté nejvyššího modelu iPhone 11 Pro, který se přetavil ještě v rozměrově vyšší variantu 11 Pro Max. Aby to nebylo zas tak jednoduché, letos se představily hned 4 modely. Nebojte ale, hned vám to vysvětlím. Základní iPhone 11 má 2 nástupce. Menší s názvem iPhone 12 Mini a klasický s názvem iPhone 12. U Pro variant zůstalo to stejné, tím pádem 2 modely, menší a větší. Víceméně v tomto ohledu se stačí rozhodnout jestli bude chtít základní variantu nebo naopak máte rádi vždy jen to nejlepší. Novinky ve zpracování i nabíjení Všechny 4 modely mají každopádně společný design – ten je pro letošek hranatý a vrací se zpátky ke kořenům iPhonů 4, 5 nebo chcete-li něco ze současnosti – iPadu Pro. Konečně tedy Pro znamená Pro. Jen, pro někoho škoda, pro mě teda jo, že se bohužel opět nesjednotily konektory a pořád máme v iPhonech Lightning porty, zatímco u noých MacBooků, iPadu Pro atd už je USB-C. Ať si totiž kdo chce co chce říká, USB-C už je dnes standard prakticky ve všem a je hodně příjemné si vzít sluchátka, GoPro, foťák a jakékoli další novější příslušenství a mít s sebou jednu jedinou nabíječku, teda vlastně bohužel jen kvůli iPhonu ještě druhou. Každopádně USB-C bychom se měli dočkat snad příští rok u iPhonů 13 a stejně tak i 120Hz displeje. Kvůli problémům při vývoji se nakonec Apple rozhodl pro klasické 60Hz varianty, nicméně k vylepšení i tak došlo, ale o tom až za chvilku. Další věc, kterou mají všechny telefony společné je procesor A14. Už s loňskou A13 jsou celý rok iPhony jen těžko porazitelné, ale čert vem bechmarky. Důležité je, že všechno běhá jak na drátkách u každého iPhonu i několik let dozadu. Letos je ten mylník ovšem velký díky přechodu na 5nm technologii, ale detaily vás nebudu zatěžovat. Stačí vědět, že nárůst výkonu by měl být asi o 40% oproti loňským iPhonům 11. To má samozřejmě za následek samozřejmě zlepšení ve všech operacích neurálního učení včetně daleko lepších fotek. Jestli jste totiž vloni slyšeli na Apple konferenci o Deep Fusion, které funguje tak, že skládá výsledný snímek z 9 fotek, letos by jen díky tomuto algoritmu mělo být ještě lepší. A teď ta nejlepší věc – Deep Fusion, stejně tak jako noční režim pojede na všech iPhonech 12 úplně na všech foťácích, včetně předního a tohle bude naprostá bomba. Stejně jako úchvatně vypadající fotky díky Smart HDR3. Teda samozřejmě podle Applu, v reálu uvidíme, ale sliby vypadají úchvatně. Nově mají všechny 4 iPhony podporu sítí 5 generace a podle šéfa Verizonu v Americe pokrývají zhruba 200 milionů obyvatel. U nás je to tak zhruba 200 obyvatel – to je pár obyvatel Kolína a těch, co jdou zrovna v Praze přes Náměstí Míru. Čeští operátoři spolu s Českým telekomunikačním úřadem by se měli stydět. Obecně se 5G hodně probíralo, včetně režimů na šetření baterky, ale když u nás je zatím v plenkách, asi to nikoho úplně tak zajímat nebude. Daleko víc vás asi bude zajímat třeba to, že Apple spolupracoval s firmou Corning a přinesl nový typ předního krycího skla displeje s názvem Ceramic Shield. Podle Applu jde o nejtvrdší sklo mezi všemi telefony s až 4x lepší odolností při pádu. Na tohle jsem upřímně hodně zvědavý, protože až doposud byla tato rovnice nastavena, že čím víc vydrží při pádu, tím lépe se poškrábe při běžném nošení, tak uvidíme. Velkou novinkou je take adaptace MagSafe – ten znají z minulosti uživatelé Macbooků a jedná se o magnetický konektor. Nově jsou záda všech 4 iPhonů protkána magnety, které nejenže mají za úkol držet ve správném místě bezdrátovou nabíječku, která se mimochodem zvedla na 15W podporu nabíjení, ale také celou sérii dalších příslušenství. V kombinaci s NFC tak budou fungovat různá pouzdra s výřezy, které už znáte mnoho let třeba ze Samsungů, ale i praktické držáky v autě bez nutnosti lepení různých plíšků atd. Na tohle se fakt hodně těším. iPhone 12 Mini Teď už k představeným iPhonům. Nejzákladnější model se jmenuje iPhone 12 Mini a je vybaven 5,4” velkým OLED displejem s FullHD rozlišením. Jedná se o nejmenší iPhone na trhu a rozměrově bude dokonce menší než současně nejmenší iPhone SE. Oproti původnímu iPhonu 11 je o 11% tenčí, o 15% menší a o 16% lehčí. To si myslím, že pro ilustraci si teď dokáže představit asi každý. Byť má daleko větší displej, tak samozřejmě kvůli tenkým rámečkům SEčko hravě překoná. K dispozici bude v černé, bílé, červené, modré a zelené variantě v kapacitách 64, 128 a 256 GB od 21 990 Kč do 26 490 Kč a k dispozici bude k předobjednání od 6 listopadu. Vybaven bude dvěma 12 MP fotoaparáty, hlavním a širokoúhlým a pak samozřejmě i předním fotoaparátem v notchi obsahující i zabezpečení FaceID. Podle původních spekulací se mělo jednat o nový typ FaceID fungující v širším úhlu záběru, ovšem na konferenci o tom nepadlo ani slovo a proto si na výsledek budeme muset počkat až na recenzi. iPhone 12 Druhým představeným je iPhone 12, nástupce iPhonu 11 a vlastně je to pouze větší iPhone 12 Mini s 6,1” displejem ve stejných barevných provedeních, stejných kapacitách i se stejnými foťáky. Rozdíl je opravdu pouze v displeji a baterii o jejíž kapacitě se Apple samozřejmě do detailů, jako vždy, nezmiňuje. Když už jsem u displejů, ve všech 4 telefonech se značně zlepšily, kontrast 2 miliony ku jedné, 1200 nitů – to je dostatečná svítivost na sluníčku, stejně jako u vlajkových Samsungů, podpora HDR10, paráda. U klasické 12tky by měla být i lepší dostupnost. Předobjednávky budou startovat 16 října s dodáním o týden později. Nepotěším vás asi úplně s cenama. Ty jsou od 24 990 Kč do 29 490 Kč podle typu. Soudě ale podle dotazníků, které jsme vám kladli celý týden na Techareně, toto bude nejméně oblíbený iPhone. Teda bude oblíbený hodně, ale ze všech 4 dle vás nejmíň. Holt, někdo musí být na posledním místě. iPhone 12 Pro Teď se dostávám k Pročkovým iPhonům. Menší iPhone 12 Pro je vybavený stejně velkým 6,1” displejem jako iPhone 12, avšak oproti oběma předchozím modelům má navíc ještě teleobjektiv a Lidar sensor, který pomáhá jednak s určením hloubky ostrosti a jednak k orientaci v prostoru k různým aplikacím pro umísťování IKEA nábytku do reálného prostoru a podobně. Oproti všem funkcím jako v základních iPhonech ješte v průběhu roku dorazí nový režim Apple ProRAW, což je focení do RAWu, neboli formátu, který je určen ještě pro následné zpracování jak v aplikaci Photos, tak externími nástroji jako Adobe Lightroom, tak dokonce by měl Apple otevřít Api, aby k focení do Rawu mohli přistupovat externí aplikace typu právě Lightroom mobile nebo Snapseed. Hodně zajímavě vypadá video. Původně se spekulovalo o nahrávání až při 120 snímcích za vteřinu ve 4k. Nakonec zůstalo u zpomaleného videa ve FullHD při 120 nebo 240 snímcích za vteřinu, ale daleko zajímavěji vypadá natáčení videa v HDR Dolby vision v 10 bitové hloubce až ve 4k při 60 snímcích editovatelné zase přímo v telefonu nebo v externích aplikacích. A zase musím říct, že ukázková videa vypadají úchvatně. Každopádně to u každého představovaného telefonu, ať je to Apple nebo ne. K dodání bude ve 4 barevných variantách: grafitově šedá, stříbrná, zlatá a tichomořsky modrá (já si ten název nevymyslel) v kapacitách 128, 256 a 512 GB od 29 990 do 38.990,-. Předobjednávky startují 16. října s dodáním o týden později. iPhone 12 Pro Max Nejvyšším a největším iPhonem je logicky 12 Pro Max, stejně jako každý rok a zase oproti 11 Pro jde o větší 6,7” displej oproti loňským 6,5”. S iPhonem 12 Pro sdílí barvy, kapacity a rozdílné jsou pouze fotoaparáty a ceny. 33 990 Kč za 128 GB variantu, 36 990 Kč za 256 GB a 42 990 Kč za 512 GB. Hodnocení konference Když se ale nad celou konferencí zamyslím, byla to opět další úchvatná genderově vyvážená americká podívaná plná dynamických přechodů, předávání si moderování ze sklepa divadla Steva Jobse až na střechu Apple Parku, kde se nám letos Apple oznámil to, o čem si vrabci na střeše povídají už od uvedení loňských 11tek. Apple nám dal statistiky, kolik je ve světě nabíječek, sluchátek, která se jen tak válí nepoužitá a chce přispět i s trochou do mlýna k ekologii a přestává dodávat k telefonům nabíječky a sluchátka. O kabelech žádné slovo nepadlo, tak věřím, že aspoň ty tam zůstanou. Na jednu stranu chápu záměr Applu a ekologický přístup plně schvaluji, na druhou stranu ta většina nabíječek, která se všude ve světě válí jsou obyčejné nabíječky schopné nabíjet Apple telefony 5W. Pro jakékoli rychlejší dobíjení potřebujete nabíječku s výstupem USB-C a jestli kupujete iPhone po delší době nebo budete přecházet z jiné značky, pravděpodobně tuto nabíječku nemáte a budete muset ještě hodně slušně připlatit. Ale jo, jestli je to pro ekologii, proč ne. Já předpokládám, že stejný přístup zvolí i další výrobci. Minimálně pár měsíců zpátky jsme vás informovali, že ten stejný přístup by měl zvolit Samsung u nadcházejících S21. Samozřejmě, jak budou jednotlivé iPhony chodit do ČR, postupně je budeme i recenzovat. ...

13 10
Samsung Galaxy S20 FE: Nejlepší letošní Samsung [recenze]

Samsung Galaxy S20 FE: Nejlepší letošní Samsung [recenze]

Povedené zpracování Často vám říkám, že prémiové materiály jsou jednoznačně kov a sklo a rozhodně ne plast nebo něco, co je sice plast, ale mermomocí se to snaží vypadat jako sklo. A protože pravidla jsou od toho, aby se porušovala, S20 FE je přesně ten druh plastu, který se mi na zádech po čertech líbí. Nehraje si sklo, nejmenuje se Glastic a přiznává sám sebe v plné kráse a podobně jako třeba plast kdysi dávno na Lumiích nebo třeba na Pixelech se mi tenhle po čertech líbí. Samsung Galaxy S20 FE se dodává v několika barevných variantách a já jsem si pro recenzi vybral meruňkově oranžovou. Je matná, strašně příjemná na dotyk, v ruce neklouže, plast má dostatečnou tloušťku, takže se ani neprohýbá, zkrátka a dobře na tomhle místě jednoznačně schvaluju. Ve stejném odstínu, jenom lesklý, růžově zlatý je rám telefonu i lem kolem lehce vystupujících foťáků a za mě je S20 FE jeden z nejlépe designově zvládnutých telefonů letošního roku. Skvělý displej a dvě varianty výbavy S20 FE vychází samozřejmě z plnohodnotných S20 a co zůstalo je krásný 120Hz Amoled displej. Pokud vám připadala klasická S20 malá a S20+ zas moc velká, FEčko je právě se svým 6,5“ displejem takový ten sweet spot někde uprostřed mezi tím. Rozumně padnoucí do ruky, i když samozřejmě pro ovládání po celém displeji budete potřebovat ruce obě. Displej svítí skvěle, na sluníčku bez problému a oproti S20tkám nemusíte řešit dilema v podobě 60Hz na QHD nebo 120Hz na FullHDčku. Rozlišení je jen jedno a je na vás si vybrat jestli chcete víc šetřit baterku nebo mít hezčí uživatelskou zkušenost. Asi totiž předpokládám nemusím vysvětlovat, že čím více Hz, tím je displej plynulejší a všechno tak nějak hezčí na oko. Když už jsem u té baterky a obecně u výdrže, ta se váže na použitý procesor. Galaxy S20 FE plní přání fanoušků tak, že existují 2 varianty. Levnější za 16 990,- podporující LTE s procesorem Exynos 990 a druhá dražší za 19 990,- podporující sítě 5G s procesorem Snapdragon 865. Snapdragon obecně vydrží déle nabitý, má větší výkon, lepší optimalizaci atd. Mě vydržela 4G S20 FE jeden den průměrného použivání se zapnutým 120Hz displejem. Malý tip – výdrž prodloužíte také tím, že si zapnete tmavý režim a nastavíte nějakou tmavou tapetu. Věřte, že pak to bude přesně ten jazýček na vahách, kdy se rozhodne, jestli dáte celý den bez nabíjení nebo si budete muset před odchodem z práce ještě trochu proudu přicucnout. A nebo si připlaťte 3 tisíce a sáhněte po Snapdragonové variantě, která sama o sobě vydrží déle nabitá. U nabíječek také mimochodem přichází trochu úspora v nákladech. Ač telefon podporuje drátové nabíjení 25W, v balení najdete totiž pouze 15W nabíječku. Alternativně si samozřejmě můžete pořídit jakoukoli až 15W bezdrátovou nabíječku do práce a naučte se telefon vždycky pokládat na ní a máte vystaráno. Hardware už jsem tak trochu nakousnul v podobě procesorů. Výkon je každopádně u obou variant dostatečný a na žádný zásek tady nenarazíte. Jediné, co by mohlo možná někomu vadit, že na Exynosové variantě spustíte takový Fortnite na druhé nejvyšší detaily, zatímco na Snapdragonové na nejvyšší detaily. Pořád se ale bavíme o telefonu za 16 990,-, kde si myslím, že takový rozdíl fakt není zásadní. U softwaru je malinko škoda, že ač Samsung vypouští tento telefon už po představení Androidu 11, je tady pořád jen Android 10 samozřejmě s jednou z nejlepších nadstaveb v podobě OneUI. Každopádně nedávno Samsung oznámil, že podpora jejich vybraných telefonů, včetně tohoto FE se rozšiřuje na 3 roky, tím pádem Android 13 by sem teoreticky jednou měl dorazit. Ústupky u fotoaparátu K pár ústupkům oproti dospělým S20tkám došlo u foťáku. Naštěstí ale ne u hlavního. Hlavní foťák je totiž pořád ten skvělý 12MP se světelnosti f/1.8 a dual pixelovým ostřením. Je tedy jasné, že fotky za denního světla jsou krásně ostré s dostatkem dynamického rozsahu, skvělým kontrastem a jediné, co byste fotkám mohli vůbec vytknout je až přílišná saturace. To je ovšem hodně subjektivní věc, někomu se to líbí, někomu ne a tohle je prostě typické poznávací znamení všech telefonů Samsung, za které se snad ani nejde na Samsung zlobit. Druhým foťákem je 8MP s trojnásobným optickým zoomem a na výslednou cenu telefonu jej musím take jednoznačně pochválit a obzvlášt i hodně blízké detaily vypadají opravdu velmi dobře. Opravdu na zoom a na to, že je to odlehčená vlajka, jedna báseň. Třetí do počtu je šíro a i u denních fotek podává velmi dobré výsledky. Sice je o poznání horší než šíro v dospělých S20tkách, hlavně v podání ostrosti směrem ke krajům fotky, ale i tak jsem s ním ve dne velmi spokojený. U večerních a nočních fotek samozrejmě všechno u jednotlivých objektivů stojí a padá s tím kolik je na výsledné scéně světla. U všech 3 objektivů máte možnost fotit večer klasicky nebo na noční režim, který celé scéně opravdu viditelně pomáhá. Samozřejmě nejlíp je na tom hlavní foťák, kde I při hodně špatném osvětlení dokáže telefon opravdu divy. Hůř už je na tom zoom, kde časo dochází ke slitím ploch do jedné olejomalby a překvapivě relativně dobře je na tom šíro, které si pořád udrží ostrost uprostřed fotky a rozhodně na noční scénu ja na tom líp, než jsem původně čekal. Každopádně ale na šíro z dospělé S20 rozhodně nemá. Celému focení bych prakticky pouze vytknul jednu jedinou věc, ale zas je to něco, co mě vytáčelo k nepříčetnosti. A to je přepínání mezi jednotlivými foťáky, kde místo k přepnutí dojde minimálně v 50% případů k zobrazení zoomovacího posuvníku. Já chci ale fotit nativními ohniskovými vzdálenostmi jednotlivých foťáků a ne 1,4x zoom nebo 3,6x zoom. Po každém takovém překliknutí pak musíte kliknout buď do displeje, což má za následek často změnu ostření nebo trapně pár vteřin čekat, až se zpátky zobrazí 3 siluety jednotlivých foťáků a pak zvolit ten správný, který chcete. Tohle se každopádně třeba na M51 neděje. Druhou výtku mám už jen k zoomové animaci při přepínání jednotlivých foťáků. Když už tohle chtěl Samsung implementovat po vzoru Applu, aspoň si na tom mohli dát záležet. Škubané animace opravdu moc pěkně nevypadají. U videa máte možnost natáčet ve 4K při 60 snímcích, ale pouze hlavním foťákem. U zbylých 2 objektivů se musíte spolehnout pouze na 4K 30. Video je celkově hodně pěkné zase po stránce dynamického rozsahu, saturace, kontrastu atd, ale přece jen jsem si všimnul 2 podivností. To, že pan záběry obecně nejsou úplně nejhezčí na většině telefonů je normální, ale občas dojde k drobným záškubům, které zde být nemají nebo občas nepochopitelně video i při zamknutí expozice i ve dne šumí. Problémem tak může být buď nezvládající Exynos, hlavně u těch záškubů nebo jen špatně optimalizovaná foto aplikace. Na rozuzlení si každopádně budeme muset počkat na příští aktualizace. Závěrem I když jsem teď v závěru S20 FE kritizoval, rozhodně se za mě jedná v poměru ceny a výkonu o nejlepší telefon, který Samsung letos vyrobil. Podařilo se mu dokonale namíchat koktejl všeho, co fanoušci chtějí a přesně ubrat ty úplně nejprémiovější věci, které telefon dělají absolutní vlajkou, ale současně ženou cenu enormně vzhůru a dají se přitom za ústupky v ceně oželet. Ač jsem to možná nikde nevzpomenul v průběhu recenze, pořád tu zůstala rychlá čtečka otisků prstů v displeji, pořád je tu zvýšená odolnost proti vodě a prachu IP68, hodně dobře hrající stereo repráky, 120Hz displej, 6GB RAM v základu se 128GB úložištěm, které navíc můžete rozšířit, prostě všechno tohle dělá odlehčenou vlajku možná daleko atraktivnější než vlajku samotnou. Za 16 990,- totiž S20 FE dokáže hodně obstojně konkurovat Motorole Edge, LG Velvet, ASUS Zenfone 7, všem možným variantám Xiaomi řady 10 a mnohé z nich i předčí. Jestli tedy přemýšlíte, jestli do S20 FE jít, rozhodně běžte a prakticky se rozmyslete jen jestli vám stačí Exynosová varianta nebo si připlatíte 3 tisíce za Snapdragon. ...

12 10
Xiaomi Redmi 9C: Levný a skvělý mobil pro nenáročné! [recenze]

Xiaomi Redmi 9C: Levný a skvělý mobil pro nenáročné! [recenze]

Povedené zpracování a rozumný displej Redmi, další z podznaček Xiaomi, si podobně jako třeba Poco nově hraje na svém vlastním písečku a přináší do 3 tisíc překvapivě velmi dobrý telefon - Redmi 9C. Už po designové stránce je jasné, že 9C je plasťák a prémiové materiály mu jsou tak logicky zapovězené. Na druhou stranu je velmi dobře konstrukčně zpracovaný, nikde nic nevrže a přichází i v docela líbivé modré barvě s vroubkováním a samozřejmě, alternativně můžete mít i variantu černou. Samotné vroubkování určitě přijde vhod těm, kterým telefony docela kloužou z ruky, samozřejmě za předpokladu, že všechno nezakryjete přibaleným pouzdrem. Na zádech také mimochodem najdete celkem rychlou a hlavně spolehlivou čtečku otisků prstů na které prakticky jakékoli odemknutí proběhne vždycky hned napoprvé. Sice má telefon i odemykání pomocí obličeje, ale upřímně, vzhledem k bezpečnosti, vám tohle rozhodně ani moc nedoporučuju. U displeje je to jasný jak facka. Jsme v nejlevnější kategorii a tím pádem FullHD rozhodně nečekejte. To nevadí, koneckonců než špatný FullHD displej, lepší dobrý HDčko. A to, které tady je, je na svou cenovku po čertech dobré. Na svou cenovku zdůrazňuju. Více jak 400 nitů rozhodně na sluníčku vidět je, pozorovací úhly jsou úplně v pohodě, barevné podání velmi dobré, zkrátka a dobře, u displeje si rozhodně není u Redmi 9C NFC na co stěžovat. Slušná výbava U hardwarové výbavy podobně jako u displeje nečekejte top výbavu. Hlavním motorem je v 9C procesor Mediatek Helio G35, ano, vím, mnozí hned ohrnou nos, že Mediatek, ale zase se vraťme nohama na zem k cenovce. Mediatek je tím pádem naprosto odpovídající a dokonce právě použitá G35 je jeden z těch rychlejších procesorů. Na hry to samozřejmě není, i když pár předinstalovaných společně s další tunou zbytečných aplikací tady najdete. A to je vlastně asi největší chyba celého tohoto telefonu a tradičně celého Xiaomi – prostě moc zbytečného balastu všude. Na druhou stranu díky instalací těchto aplikací zas můžete mít v konečném důsledku celkově levnější telefon. V tomto místě pak asi zauvažujte, jestli brát právě za 2 990,- konfiguraci 2GB operační paměti a 32GB úložiště nebo připlatit pětistovku za konfiguraci 3/64. Jestli máte možnost, rozhodně bych tu pětistovku navíc dal. Jednak se vám rozšíří prostor mít v telefonu třeba víc fotek a jednak celý systém poběží svižnějším tempem. Já totiž testuju momentálně tu 3 GB variantu a musím říct, že celý systém běží plynule, ale sem tam se nějakému záškubu stejně nevyhnete. A pokud přece jen šáhnete po variantě nižší a dodatečně budete chtít úložiště rozšířit, je tu kompletní slot na 2 SIM karty a jednu paměťovku. Samozřejmě nemůžu ještě opomenout jednu důležitou vlastnost, kterou si Xiaomi nese přímo v názvu – a tím je NFC. Používá se pro víc věcí, nejčastěji ovšem pro bezkontaktní placení. Jednoduše do telefonu nahrajete platební kartu, a platit třeba v potravinách zvládnete telefonem což je daleko bezpečnější varianta než platební karta. Při náhodné ztrátě tak bez znalosti PINu za vás telefonem na rozdíl od platební karty nikdo bezdrátově nezaplatí. Z další výbavy pak telefon disponuje celkem hlasitým reproduktorem, zdířkou na sluchátka nebo oblíbeným FM rádiem. Kde Redmičko hodně pochválím je výdrž baterie. Tento telefon totiž je primárně určen pro nenáročné uživatele, kteří kolikrát mají telefon i jako záložní variantu na poličce pro případ nouze. Baterka je v tomto telefonu doslova obrovská a bez problému s méně náročným používáním vydržíte na telefonu i víc jak 3 dny. Samozřejmě, pokud na telefonu budete hrát hry, sledovat filmy, fotit desítky fotek denně, výdrž bude rapidně klesat, ale 3 dny je takový ten průměr. K dispozici je pak i rychlejší 10W drátové dobíjení pomocí Micro USB. Jen počítejte s tím, že nabíjení trvá zhruba 2,5 hodinky. Pokud ovšem nabijete telefon přes noc, bude vám to asi stejně jedno. Fotky odpovídají ceně U foťáku je hodně důležité zase a znova přihlédnout k ceně. Redmičko je vybaveno 2 foťáky. Hlavním 13MP, který doplňuje ještě 2MP makro. Za denního světla jsou fotky fajn. Samozřejmě oproti dražším telefonům jsou celkově měkčí, chybí dynamický rozsah, směrem ke krajům je fotka měkčí ještě víc a takhle bych mohl pokračovat. Ruku na srdce, nikdo z nás nemůže čekat, že za 3 tisíce dostane S20 nebo nejnovější iPhone a tak jsem právě s ohledem na cenu s výslednými fotkami celkem spokojený. Trošku škoda, že chybí noční režim, protože bez něj telefon večer radši z kapsy ani nevytahujte. Nebo vlastně vytáhněte, ale mějte na paměti, abyste fotili alespoň nějaké hodně dobře osvětlené objekty. Pak dostanete z telefonu fotku, která vám možná i vyrazí dech. Je prostě důležité vědět jak jdu fotit a co jdu fotit. Pak opravdu Redmičko i příjemně překvapí. 2MP makro objektiv tu už je víceméně jako v dražších telefonech jen do počtu pro dojem většího počtu foťáků. V praxi jej ovšem nevyužijete jednak z důvodu, že uživatelé telefonů této cenové kategorie většinou na makro režimy nefotí a jednak je výsledek opravdu těžko použitelný. Oproti tomu celkem dobře je na tom přední 5MP selfie kamerka, která dokáže udělat i celkem obstojnou fotku za sníženého osvětlení. Video zvládne telefon natáčet ve Full HD při 30 snímcích za vteřinu a je to takový průměr. Nedá se ani pochválit, ani ztrhat. Stojí za koupi? Celkově je Xiaomi Redmi 9C NFC velmi dobrým telefonem jehož největším konkurentem může být buď Realme C11 nebo Motorola E6s Plus. Hodně bude záležet na tom co u každého telefonu preferujete. Jestli větší displeje, lepší výkon, je pro vás Xiaomi nebo Realme. Jestli zas menší a kompaktnější telefon, pak Motorolu. Chcete mobilem platit bezkontaktně, pak jedině Xiaomi. A pak koneckonců i samozřejmě záleží na tom, který mobil se vám taky osobně líbí. ...

11 10
Huawei Watch GT 2 Pro: Titan a safír skoro zadarmo! [recenze]

Huawei Watch GT 2 Pro: Titan a safír skoro zadarmo! [recenze]

Výjimečná kvalita zpracování Huawei možná za poslední rok spousta z vás hodila přes palubu, ale tahle značka má rozhodně pořád co říct a v rámci hodinek promlouvá čím dál tím výrazněji.  Hodinky Huawei a potažmo Honor totiž patří ke špičce v rámci kvality zpracování, výdrže na 1 nabití, nebo skvělém poměru ceny a výkonu. Nejnovější GT 2 Pro totiž splňují všechny 3 vlastnosti bezezbytku. Začnu právě hned materiálem, který je naprosto prémiový – titanové tělo v kombinaci se safírovým sklíčkem. A teď vám rovnou hned prozradím cenu - 7 990,-. To je naprosto bezkonkurenční cena při použítí právě těchto materiálů. Pokud byste takové hodinky brali od Applu nebo Samsungu, zaplatíte za ně minimálně jednou tolik. Za necelé 2 týdny používání nemám logicky na hodinkách žádný škrábanec a to se mi už s hodinkama podařilo asi tak 5x prásknout o futro. Dlouhá výdrž a zaměření na lifestyle GT 2 Pro dostanete v krabičce s USB-C kabelem a nově bezdrátovou kolíbkou splňující standard QI. To znamená, že hodinky nemusíte nabíjen jenom právě přibalenou nabíječkou, ale prakticky jakoukoli bezdrátovou nabíječkou nebo pokud máte kompatibilní telefon – typicky vlajkové lodě Samsungu nebo Huaweie, můžete nabíjet i prostřednictvím reverzního nabíjení z telefonu. Modelovej případ – jedete na víkend, nemusíte si brát 2 nabíječky, strčíte přes noc do nabíječky telefon, zapnete na něm reverzní nabíjení a na záda položíte hodinky. Ráno máte pak dobito oboje. A teď ještě ta lepší věc. Na tenhle scénář většinou stejně nedojde, protože GT 2 Pro vydrží nabité opravdu hodně dlouho. Já jsem je vyndal z krabičky, po 3 dnech dobil a od té doby jedu 10. den v kuse bez dalšího dobití. A to je ta třetí klíčová vlastnost o které jsem mluvil ze začátku. Abych ale jenom nechválil. Hodinky jsem dostal v krásném šedém provedení s 22 mm koženým řemínkem, který mi zkrátka připadá při 46 mm velikosti a váze 52 g moc úzký. Klasické Garmin Fenix 6X Pro se mi nosí daleko pohodlněji, ale to jsou hodinky zaměřené hlavně na sport a měření výkonu. GT 2 Pro jsou spíš zaměřené hodně na lifestyle, smart casual atd. Můžete si být jistí, že dobře budou vypadat na business schůzce, v práci, na golfu, zkrátka všude tam, kde funguje drtivá většina populace. Nespočet funkcí a chytrá aplikace Pokud jste profesionální sportovec, rozhodně bych asi dokoupil jiný řemínek, ale hlavně pro vás asi ani GT 2 Pro nebudou. Hodinky sice umí monitorovat až tuším 100 sportů, mezi které nově patří lyžování a horolezectví, ale první jsem logicky neměl možnost vyzkoušet a lezení se svojí váhou zas neprovozuju. Každopádně automaticky hodinky detekujou až 6 aktivit aniž byste museli manuálně cokoli startovat. Třeba mě detekovali svižnou procházku Prahou, přičemž neopomněli každý 1 kilometr mě i všechny lidi v okolí 50 m informovat jaký mám srdeční tep a kolik minut mi trvá ujít jeden kilometr. Měl jsem tak jistotu, že kdyby se mi něco stalo, rozhodně mi určitě přispěchá někdo na pomoc. Ne, to si dělám samozřejmě srandu, tahle funkce se dá samozřejmě vypnout. Zpátky ale k monitorování a vyhodnocování aktivit. K tomu slouží aplikace Huawei Health, kterou si můžete nainstalovat jak na Android, tak i na Apple. Tím pádem, pokud z nějakého záhadného důvodu nemáte ke svému iPhonu Apple Watche, budou vám i tady fungovat GT 2 Pro. Aplikace je celkem intuitivní, dokáže zobrazit vaší historii cvičení, srdeční tep, spálené kalorie a mimojiné také okysličení krve, kterým jsou hodinky vybaveny. Každopádně zatím jste bohužel k veškerému monitorování výsledků odkázáni pouze na aplikaci od Huawei. Synchronizace do aplikací třetích stran, hlavně typicky třeba do Stravy, zatím možná není. Na druhou stranu začíná prosvítat taková malá jiskřička naděje, protože v Huawei Health se nově objevila záložka Aplikace, kam by do budoucna měli vývojáři přidávat své aplikace. Tím pádem je teoreticky možné, že Strava, Endomondo a další by se do hodinek mohly dostat. Tím tedy odpovídám i na další otázku, zatím jsou v hodinkách aplikace jen takové, které vyvinul Huawei. Každopádně v rámci aplikace je ještě hodně co zlepšovat a třeba k takovému Garminu, kde si můžete dávat týmové výzvy, plánovat tréninky, napojit i další fitness trackery má Huawei ještě hodně daleko. Na druhou stranu zaměřením hodinek tohle není hlavně sporttester a až pak hodinky, ale taková univerzální kombinace všeho. Všestranné sportovní využití Když se ale ještě chvíli zastavím u aktivit. Jak už jsem řekl, monitorovat jich můžete 100 a při klasickém režimu cvičení vám gétéčka řeknou v závislosti na srdečním rytmu jestli se zrovna zahříváte, spalujete tuk, optimálně cvičíte nebo jestli byste měli zpomalit. Když všechno probíhá tak jak má, hodinky každých 10 minut zavibrují, řeknou vám, že good Job a povzbudí vás k pokračování. Z dalších neobvyklých aktivit můžete sledovat třeba golfové odpaly, snowboardování, lyžování, kde hodinky měří tepovku, maximální rychlost, počet ujetých kilometrů, výškové převýšení a celkovou dobu lyžování. No a pokud by měla přijít náhlá změna počasí, měli byste díky vestavěnému barometru dostat i varování. Ani jedno jsem ale logicky vzhledem k roční době nevyzkoušel. Ještě jednou se vrátím k výdrži, u které hodně závisí na tom jak moc budete sportovat a využívat veškeré senzory. Pokud všechno vypnete, dostanete se plus mínus někam k 18 dnům. Já teď jedu 10 den s jedním cvičením a zbývá mi posledních zhruba 7% baterky. Další vlastnosti V rámci fungování s mobilním telefonem hodinky nabízejí 4 GB interní paměti do které nahrajete spoustu písniček, připojíte pak přes Bluetooth sluchátka a můžete jít běhat. Bohužel a co je škoda však chybí možnost nainstalování třeba Spotify. Pro telefonování mají hodinky integrovaný mikrofon a hodně hlasitý repráček a pro hovory všechno funguje opravdu velmi dobře. Trochu hůř už pak fungují notifikace emailů nebo čtení zpráv. Diakritika funguje, ovšem třeba místo smajlíků přijde jenom mezera. Hodnocení Celkově jsou GT2 Pro velmi dobrá volba a rozhodně je můžu doporučit všem, kdo chtějí luxusně vypadající hodinky v podobě prodloužené ruky telefonu v rámci volání, notifikací a monitoringu vašeho zdraví. Na zprávy sice neodpovíte, v obchodě s nimi nezaplatíte a nedokážete s nimi dělat třeba to co s Apple Watchema, ale zase vám vydrží hodně dlouho nabité. Je to tedy hodně otázkou priorit a kdokoli si je vybere, myslím, že bude hodně spokojený. ...

10 10
Sony Xperia 5 II: Skvělý telefon, který se zas bude málo prodávat [recenze]

Sony Xperia 5 II: Skvělý telefon, který se zas bude málo prodávat [recenze]

Unikátní design a zpracování Doufám, že jsem vás hned na začátku neodradil a spíš vzbudil zvědavost, proč něco skvělého se bude pravděpodobně dost málo prodávat. K tomu se každopádně dostaneme za chvilku. Dřív vám něco o nové Xperii 5 II něco řeknu. Vlajkové Xperie posledních let si zakládají na unikátním designu. Nejdou úplně tak s proudem, nesnaží se přinášet úplně bezrámečkové displeje, čtečky otisků prstů v nich atd a jdou si svou vlastní cestou. Třeba právě u onoho displeje. Dole i nahoře máte decentní rámeček a tím pádem žádný notch. V něm jsou schované skvěle hrající reproduktory s Dolby Atmos mířící na vás, takže si jej rukou při hraní nebo sledování filmu rozhodně nezakryjete. Kupodivu, i přestože je telefon vybaven Amoledovým displejem s Always On, i tak je tu navíc notifikační dioda. Vůbec displej a celý tvar telefonu je také poměrně unikátní. Tak příjemně padnoucí telefon do ruky jsem hodně dlouho nezažil. Displej je OLED o velikosti 6,1“ s Full HD rozlišením v poměrech stran 21:9 a 120Hz obnovovací frekvencí a je jednoznačně úchvatný. I když to není 4k jako u dospělé Xperia 1, mě osobně to vůbec nevadí a na sledování filmů nebo hraní je prostě tento telefon jak dělaný. Dokonce je i pro ty z vás, kdo máte rádi kompaktní rozměry. Naprosto upřímně se přiznám, že je tak malý a lehký se 160g, že se mi i párkrát stalo, že jsem pro jistotu nahmatával kapsu u kalhot, jestli mi nikde nevypadnul. Každopádně, abych jenom nechválil, drobnou kritiku k displeji mám. Jeho svítivost na sluníčku by přece jen, v porovnání s konkurencí, snesla zlepšení. Solidní hardware a software výbava Po hardwarové stránce je všechno tak, jak má u vlajky být. Snapdragon 865 s 8 GB RAM a 128 GB úložiště můžete ještě rozšířit v bočním hybridním šuplíčku paměťovou kartou. A to je zas další vychytávka Xperií. K vyndání šuplíčku nepotřebujete žádné špendlíky a podobně, prostě šuplíček běžně vyndáte nehtem a dokonce si i tak telefon zachovává plnou certifikaci proti vodě a prachu IP68. Po softwarové stránce bych moc výtek také nenašel. Naštěstí Sony nenaskočilo na vlnu instalace spousty balastu a nad nutné Google aplikace tu je navíc jen Facebook, Linkedin, Tidal, Netflix a Call of Duty. Otázkou samozřejmě zůstává jestli je to politikou Sony nebo kvůli nulovému tržnímu podílu Sony telefonů o instalaci svých aplikací nejeví nikdo zájem. Výsledek je ovšem pro uživatele potěšující. Nadstavba u Sony je navíc hodně lehká a navíc zde najdete prakticky jen boční ovládací lištu Side Sense, kde jsou AI režimem doporučované aplikace, režim ovládání jednou rukou a podobně. I když je Xperia 5 malým telefonem na šířku, rozhodně není malá na výšku. A to se může zas hodit třeba pro procházení aplikací, kde je dlouhá nudle feedu – typicky Facebook, Instagram atd a nebo třeba pro split screen. Nahoře pustíte video a dole v klidu odpovídáte na emaily. Vylepšená baterie Jedna z hodně vytýkaných vlastností Xperií byly slabé baterky. I když se Sony snažilo implementovat různé Stamina režimy apod, hrubou velikost nádrže to nikdy plnohodnotně nenahradilo. Naštěstí i tento velký neduh byl zažehnaný. 4000 mAh je na tak velký telefon naprosto dostačující a i když zapnete na displeji 120Hz obnovovací frekvenci, bez problému jsem vydržel celý jeden den nabitý. 2 dny dáte asi také, ale to už byste se museli výrazně uskromnit při používání a to by byla u tak krásného telefonu opravdu škoda. Sony si dokonce s baterkou věří natolik, že implementovalo režim, kde si můžete zvolit maximální nabití baterky na 90%, což hodně prodlouží její životnost. Obecně totiž platí, že čím rychleji baterku nabíjíte a čím víc na maximální hodnotu, tím se snižuje její životnost. Pokud jste tedy zvyklí každodenně nabíjet a přitom svůj telefon šetřit, v klidu vydržíte celý den i s 90%. Já ráno nabíjel právě na 90 a večer mi ještě 20% zbývalo. Samozřejmě, že telefon si dokáže i skrz AI osvojit nabíjecí cykly a rozložit délku nabíjení skrz celou noc, aby bylo k baterce co nejšetrnější. To ovšem není nic, co by neuměla ani konkurence. Zase ty fotoaparáty Kdo z vás by to nevěděl, Sony je největším producentem senzorů do foťáků na světě. Mohlo by to tedy svádět k tomu, že automaticky by si každý mohl myslet, že když někdo vyrábí senzory, logicky by měly být jeho fotky nejlepší. No, ano I ne. Xperia je vybavena soustavou 3 foťáků – hlavní, šíro a zoom, všechny 3 mají rozlišení 12 MP a odpovídají ohniskům 16 mm, 24 mm a 70 mm z dospělých objektivů. Proč 12 MP když dneska už existují telefony se 108 MP foťáky? No, kvůli tomu, aby se dokázaly informace zpracovávat rychleji. Sony totiž dokáže přečíst data z celého senzoru zhruba za 10 ms, což je 3x rychlejší než u 108 MP senzorů. Tím pádem, pokud si potrpíte na Burst mode neboli fotky v pohybu, je pro vás Xperia ideálním telefonem a jakékoli telefony, typicky Samsungy Ultra tak přejede Xperia na plné čáře. Na druhou stranu, kolikrát využijete burst mode oproti klasické fotce. Je to asi něco, jako kdybyste si koupili terénní auto, s kterým vjedete do terénu jednou za rok a po zbytek času budete mít auto, co má na silnici horší jízdní vlastnosti a víc žere než jakýkoli obyčejný sedan. A tak je to vlastně I s Xperií. Všechny 3 foťáky jsou ve dne hrozně fajn, fotí hezké fotky, fotí ostré fotky, I s relativně slušným dynamickým rozsahem, pak ale narazíte na takové zvláštnosti jako chybějící HDR v hlavní fotoaplikaci. Kvůli ní pak dojde sem tam na přepálenou oblohu nebo tmavší stíny. Chybí taky jakýkoli noční režim, který by protáhnul expozici pomocí optické stabilizace foťáků a prostě takové ty “must have” věci, které už u prémiové třídy čekáte. A tím se vlastně i dostávám k jednomu důvodu proč se telefony Sony moc neprodávají. A to je odtržení od reality a odtržení od toho, co zákazníci chtějí. Místo toho, aby se Sony zaobíralo tím, jak vyvinout a optimalizovat pořádně hlavní aplikaci, přinese vám k ní ještě další 2 aplikace. Photo Pro a Cinema Pro. Aplikace, které vycházejí z úspěšných divizí profesionálních foťáků a kamer. Na tomto místě by si však Sony mělo uvědomit, že ten, kdo takové aplikace ocení, jsou lidé, kteří profesionální kameru nebo foťák již vlastní a nemají sebemenší důvod klon profesionálních kamer a foťáků používat v mobilním telefonu. Na jednu stranu je bezesporu nejlepší foťák vždycky ten, který mate zrovna u sebe, na druhou stranu ovšem Sony neumí aktuálně doručit ty výstupy, které byste měli v porovnání s konkurencí požadovat. A je jedno, zda použijete hlavní aplikaci nebo jakoukoli ze 2 profesionálních včetně focení do RAWu. Večer a v noci prostě Sony za konkurencí zaostává a je to škoda. Abych dal každopádně fotkám nějaký závěr. Za dne je ostrost fotek precizní, s dostatkem detailů a tradičně se mi hodně líbí barevné podání které se blíží iPhonům a Samsungům. Fotky ale nejsou bezchybné a právě třeba ze Samsungu S20 rozhodně dostanete lepší fotky. Prakticky asi největší výhodou u Xperie je oproti konkurenci asi snad jedině možnost ostření i na šíru. Z S20tek ovšem dostanete ze šíra lepší fotky. U videa máte možnost natáčet ve 4K až při 120 snímcích, ale zase jedině a nepochopitelně pouze v aplikaci Cinema Pro. V klasické ta podpora chybí. A samozřejmě taková perlička, že aplikace nejde přepnout na šířku, protože proč byste sakra měli chtít ovládat telefon na výšku, žejo. My vám v hlavní aplikaci pro jistotu nezapneme ani 4K 120, ani 4K 60, pěkně si používejte jen 4K 30 jak u telefonů za 5 tisíc korun. Co dodat závěrem  I přesto, že jsem Xperii 5 II v závěru dost kritizoval, přesto si dokážu představit, že je to jeden z mých nejoblíbenějších telefonů letošního roku a rozhodně, jestli se nestane nic závažného, postoupí mezi finalisty do každoročního Mobilu Roku. Je totiž nádherně ergonomicky zpracovaný, vydrží dlouho nabitý, má velmi dobrý displej, dedikované tlačítko na asistenta a druhé na foťák, i když by v klidu stačilo jedno, má zdířku na 3,5mm jack, obstojně fotí a v dalších superlativech bych mohl pokračovat včetně toho, že k předobjednávkám, které dnes odstartovaly dostanete ještě zdarma sluchátka WF-1000XM3. Přesto všechno si ale myslím, že Xperia 5 II se prostě nebude prodávat. Proč? Částečně se asi ztotožním s Marquezem, jehož video pokrylo americký úhel pohledu. Ztotožním se s ním v tom, že Sony neumí pořádně uvést telefon na trh. U nás to je oproti Americe ještě dobré, ale přece jen představit telefon a pak jej na trh dodávat 3 měsíce, jak se to stalo u jedniček je jedna věc. V tomto ohledu jsou rozhodně Apple nebo Samsung úplně někde jinde – celosvětově vypustí telefon, okamžitě na něj jsou recenze a do týdne až 14 dnů se prodává. Obě tyto společnosti ale jsou schopné naslouchat zákazníkům a s jejich zpětnou vazbou pracovat. U Sony je to bohužel jak hrách na stěnu házet. Některé věci se mění, hlavně teda konečně v podobě velké baterie, ale pořád za foťák má u mě Xperia velký minus. Přitom je to jenom o softwaru. Jesli se tedy ptáte, jestli bych si novou Xperii koupil. Ano, koupil, pokud bych to nemyslel s fotkama nějak zvlášť vážně a při sobě bych vždycky nosil A7S III. Pak ano. Jinak bych se klidně podíval třeba po menší S20 nebo S20 FE u které navíc ušetřím víc jak 10 000 korun. ...

8 10
Samsung Galaxy M51: Takhle si představuju Samsung kolem 10 000 Kč [recenze]

Samsung Galaxy M51: Takhle si představuju Samsung kolem 10 000 Kč [recenze]

Poslání řady Galaxy M Řada M od Samsungu s náma tak dlouho není a tak se možná hodí osvětlit rychle méně znalým proč vlastně Mka existují když vždycky hlavní pozornost je upřena v tomto segmentu spíš na áčkové modely. Samsung se, jak známo, poměrně dlouho potýká s konkurencí čínských výrobců tlačících ceny telefonů hodně dolů. Áčková řada se tím pádem pak v záplavě konkurenčních produktů jeví jako totálně předražená a nezajímavá a Samsung má rok od roku větší problémy se v segmentu levnějších telefonů prosadit. Právě proto vznikla u Samsungu řada M. Ta má reprezentovat nový přístup, kdy náklady, včetně marketingových na televizní reklamy, billboardové kampaně atd jsou minimalizovány a sláva telefonů by se měla šířit spíš pozitivní šuškandou zákazníků. No a díky tomu může Samsung ušetřené peníze promítnout do ceny a přinést v porovnání s áčkovou třídou daleko atraktivnější modely. No a jedním z nich je právě dnes recenzovaný Galaxy M51, který je takovým mixem mezi A51 a A71. Bere si tím pádem to hezčí z každého modelu a namixoval to za poměrně hodně atraktivní cenu. Solidní výbava s obří baterií Samozřejmě, že po stránce materiálu se jedná o celoplastový telefon, jak už jsme u Samsungu zvyklí, ale z pohledu výkonu když si M51 vybírala pro svůj pohon mezi A51 a A71, zvolila ten silnější motor z A71 v podobě Snapdragonu 730. Tomu sekunduje 6 GB RAM se 128 GB úložištěm, které je navíc rozšiřitelným v kompletním slotu paměťovou kartou. Hravě pak dostanete třeba oproti A51 dvojnásobný výkon a to se vyplatí prakticky při čemkoli co v telefonu děláte – od klasického používání až třeba po hraní her. A že můžete hrát proklatě dlouho, o to se postará obrovská 7 tisícová baterka s kterou při běžném používání vydržíte bez problému fungovat i 3 dny. Aspoň já jsem s tím sebemenší problém neměl a třetí den jsem dorazil domů a ještě pár procent v baterce zbývalo. Kapacitou baterky totiž rozhodně M51 předčí všechny doposud testované modely a z klasických běžně dostupných smartphonů vlastně ani neznám žádný, který by M51 předčil. Samozřejmě obrovská a těžká baterka je i sekundárním důvodem, proč je telefon celoplastový – aby plast co nejvíce ulehčil výsledné váze telefonu. Ta se zastavila pořád ještě na solidních 213 gramech, což je ještě o 10 g lehčí než třeba Motorola G9 Plus s o 30% menší baterkou. Samozřejmě tak velká baterka se bude už i celkem dlouho nabíjet, takže i když je k dispozici rychlé 25 W nabíjení, pořád se telefon bude nabíjet do plna zhruba 2 hodiny. Z doplňkových funkcí nechybí samozřejmě všechny možné GPS systémy, Bluetooth 5.0, jack na 3,5mm a FM rádio. To hraje každopádně až po připojení drátových sluchátek, která slouží jako anténa. Využít můžete vlastní a nebo klasická, která najdete v balení. Pochopitelně AKGčka nečekejte, jste v budget variantě telefonů, takže v klidu. Reprák je v telefonu pouze jeden na spodní straně a hraje tak jako oukej, nic co by vyčnívalo nějakým směrem. Osvědčený displej Displej M51 je naprosto ten stejný, který najdete i v A71, tím pádem krásný 6,7“ velký Amoled s poměrem stran 20:9 krytým gorila Glass 3 a průstřelem uprostřed po vzoru letošních vlajek. Hezké barvy, dobře čitelný na sluníčku, výborné pozorovací úhly, zkrátka Samsung umí. Celkově mě používání telefonu hodně bavilo, koneckonců Samsung One UI je dlouhodobě jedna z mých nejoblíbenějších nadstaveb. Pokud byste však po vzoru některých telefonů u zabezpečení hledali čtečku otisku prstů v displeji, zklamu vás, ale taky potěším zároveň. Je v bočním zapínacím tlačítku, za mě daleko lepší volba a funguje brutálně rychle. Obstojné fotky U foťáků Samsung vsadil na kombinaci hlavního 64MP se světelností f/1.8, který doplňuje 12MP šíro, 5MP makro a dalších 5MP pro rozostření pozadí. U hlavního foťáku dostanete za dne relativně slušné a příjemné fotky, kterým na první pohled nic moc nechybí. Víceméně tento senzor je použit u spousty telefonů od Redmi Note 8 Pro až třeba po X50 Pro 5G, tím pádem v telefonech od 5 tisíc a nedávno ještě do 20 tisíc. Nijak nepřekvapí, drží se spíš v lepším průměru a třeba takový Oneplus Nord fotí za denního světla líp. Večer už se ovšem ukazuje plná síla investovaných peněz do vývoje nočního režimu, kde Samsung s přehledem ukáže jak moc dokáže dlouholetý vývoj nad desetitisíci fotek zúročit oproti dalším výrobcům. Za noční režim musím vyseknout pochvalu, co Samsung víceméně s průměrným senzorem dokáže. Hodně pozitivně a hlavně v noci překvapí pak i noční režim na širokoúhlém foťáku. Pozitivně i v tom smyslu, že většina ostatních výrobců na noční režim na šíru rezignovala. Tady se ukazuje opět síla Samsungu a bezpochyby se jedná v této cenovce na noční režim o jedno z nejlepších šír. A šír v plném slova smyslu, 123 stupňů záběru potěší jak v noci, tak ve dne, kdy sice šíro konkurenci už tak zásadně neválcuje, ale pořád jsou fotky hodně příjemné s krásným dynamickým rozsahem a ostré prakticky v celém spektru fotky. To je rozhodně něco, co je potřeba oproti konkurenci také pochválit. Ze zbylých 2 foťáků je k dispozici 5MP makro, které už je oproti často zbytečným 2MP u konkurence docela i použitelné a hodně supluje chybějící zoom nebo poměrně dalekou minimální ostřící vzdálenost hlavního foťáku. Prakticky jedinou zásadní výtku k foťákům a to jak hlavnímu, tak selfíčkovému mám, že špatně ostří na obličeje, které by ve fotkách měly mít logicky největší prioritu. Za celou dobu se mi tak nepodařilo ani jedním foťákem udělat dokonale ostrou fotku obličeje. U videa už to taková hitparáda není. K dispozici je na obou foťácích maximálně 4k 30 a i když stabilizace funguje obstojně, obraz docela šumí a pořád má tendenci jemně přeostřovat. Nemá se za co stydět Samsung Galaxy M51 musím celkově hodně pochválit, protože za svou cenu 10 a půl tisíce je obstojným konkurentem pro spoustu telefonů v dané kategorii. Je jasné, že kolem této cenovky pořád existují kompromisy, spousta vlajkových funkcí ještě chybí, ale v porovnání s telefony jako Moto G 5G Plus, Oneplus Nord, Mi Note 10 Lite a dalšími se nemusí M51 vůbec stydět. Nabídne rozhodně krásný displej, slušný výkon, největší možnou baterku a foťáky také rozhodně nejsou k zahození. Záleží tedy hodně na tom co u každého telefonu preferujete. Důležité ovšem opravdu je, že tentokrát se M51 rozhodně stydět nemusí a je plnohodnotným konkurentem na bitevním poli telefonů kolem 10 tisíc korun. ...

Zobrazit další
Z NAŠEHO OBCHODU
Apple iPhone 16 Pro Max 8GB / 256GB Natural Titanium

Apple iPhone 16 Pro Max 8GB / 256GB Natural Titanium

35 989 Kč
KOUPIT
Skladem 3 ks
Motorola Edge 50 Ultra 16GB / 1TB Dual SIM Nordic Wood

Motorola Edge 50 Ultra 16GB / 1TB Dual SIM Nordic Wood

21 989 Kč
Motorola Moto G54 5G Power Edition 12GB / 256GB Dual SIM Midnight Blue

Motorola Moto G54 5G Power Edition 12GB / 256GB Dual SIM Midnight Blue

4 989 Kč
Motorola Moto G54 5G Power Edition 12GB / 256GB Dual SIM Mint Green

Motorola Moto G54 5G Power Edition 12GB / 256GB Dual SIM Mint Green

4 989 Kč
Apple iPhone 16 Pro 8GB / 256GB Desert Titanium

Apple iPhone 16 Pro 8GB / 256GB Desert Titanium

32 989 Kč
TCL 50 Pro NxtPaper 5G 8GB / 512GB Moon Gray (+ pouzdro a stylus)

TCL 50 Pro NxtPaper 5G 8GB / 512GB Moon Gray (+ pouzdro a stylus)

7 490 Kč
KOUPIT
Skladem 2 ks
Motorola Edge 50 Fusion 12GB / 512GB Dual SIM Forest Blue

Motorola Edge 50 Fusion 12GB / 512GB Dual SIM Forest Blue

8 489 Kč
Xiaomi 14T Pro 12GB / 512GB Dual SIM Titan Blue

Xiaomi 14T Pro 12GB / 512GB Dual SIM Titan Blue

20 999 Kč 15 989 Kč
Motorola Moto G24 Power 8GB / 256GB Dual SIM Ink Blue

Motorola Moto G24 Power 8GB / 256GB Dual SIM Ink Blue

2 989 Kč
Apple iPhone 16 Pro Max 8GB / 256GB Black Titanium

Apple iPhone 16 Pro Max 8GB / 256GB Black Titanium

35 989 Kč

Hodnotit tento produkt

Hodnotit tento produkt

VOLITELNĚ: Pokud nechcete přijít o důležité informace o telefonech, vyplňte svůj e-mail a my Vás budeme pravidelně informovat.

Přeji si být informován:

Anketa

Systémové upozornění

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.

Chyba formuláře

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.

V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Úspěšně provedeno

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Informace

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Nějaká informace

NÁZEV PROBLÉMU

Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?

Problém s přihlášením

UŽIVATELSKÉ JMÉNO / EMAIL

Zadaný email není ve správném tvaru.


Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Informace bez starostí

TO NEJLEPŠÍ Z HURAMOBILU V EMAILU

Pravidelný výpis toho nejzajímavějšího do Vaší e-mailové schránky.

Nastavení cookies: Aby web fungoval, tak jak ho znáte

Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.

Odmítnout vše Podrobné nastavení Souhlasím
Technické - nezbytně nutné cookies

Tyto cookies jsou nutné pro správné fungování našich webových stránek. Vždy aktivní.

Statistické - abychom věděli co zlepšit

Čím víc lidí má statistické cookies zapnuté, tím lépe můžeme naše stránky vyladit. Tyto cookies shromažďují informace o tom, jak lidé web používají, které stránky navštívili, na co klikají. a na které odkazy jsi klikla. Všechny informace, které soubory cookie shromažďují, jsou souhrnné a anonymní.

Marketingové - aby se vám nezobrazovaly nezajímavé reklamy

Díky marketingovým cookies třetích stran vám můžeme připomenout nabídky, které jste si prohlíželi na našich stránkách, i jinde na internetu. Když tyto cookies zakážete, reklam bude pořád stejně. Ovšem na věci, které vás nezajímají.

Zavřít