0
0
  1. Úvodní stránka
  2. Nejnovější události
  3. Články a recenze autora - Petr Hudec - strana č. 20

Články a recenze autora - Petr Hudec - strana č. 20

17 5
Realme 8 5G: NEJLEVNĚJŠÍ 5G telefon s trochu špatným názvem! [recenze]

Realme 8 5G: NEJLEVNĚJŠÍ 5G telefon s trochu špatným názvem! [recenze]

Představení Dneska to bude fakt super krátká recenze, a důvod je prostý. Po půl roce dorazila inovovaná verze telefonu Realme 7 5G, ovšem pozor, pokud by se někdo z vás díval na nové Realme 8 5G optikou, že se jedná o nástupce, možná by byl trochu zklamaný. Je tu poměrně dost ústupků, ale zase výrazně nižší cena. Realme si totiž tentokrát dalo samo sobě jediné zadání. Vyrobit telefon, který je nejlevnějším 5G telefon široko daleko a za takovou cenu pak do telefonu dodat i něco dalšího. Záleží teda hodně na vás, jak hluboko máte do peněženky a jestli vám bude vyhovovat spíš vybavenější a dražší varianta sedmičky 5G nebo naopak si vystačíte pouze s osmičkou 5G. Výbava Naštěstí onen mix nebyl až tak krutý třeba k procesoru, protože Realme 8 5G za startovní cenu 4.990,-, která ovšem platí jen pro první 3 dny prodeje, nabízí poměrně hodně svižný procesor Mediatek Dimensity 700U spolu se 4GB operační paměti a 64GB úložištěm. Tato kombinace 7nm procesoru s dostatkem paměti roztočila ručičku Antutu až na příjemných 360 tisíc a to je rozhodně pod 5 tisíc hodně slušný výsledek. Navíc, jak už jsme říkali v našem streamu, procesory Mediatek dokázaly za poslední rok ujít velmi slušný kus cesty a Mediatek, jako největší výrobce procesorů na světě, dokáže právě ve spolupráci s mnoha čínskými výrobci přinést za relativně malé peníze i hodně vybavené telefony. V novém Realme UI 2.0 běžícím na Androidu 11 tak běží všechno naprosto plynule, čemuž dopomáhá ještě plynulost samotného 6,5“ IPS displeje s obnovovací frekvencí 90Hz. Pravda, Amoled to není, 120Hz také ne, ale s 90Hz za tyhle peníze můžete být pořád ještě úplně v pohodě, stejně tak, jako vám asi musí být jasné, že celoplastové provedení s plastovými lesklými zády bude na otisky prstů jako magnet. Alespoň po konstrukční stránce je fajn, že čtečka otisků prstů na boku funguje velmi dobře a pro milovníky muziky hlásím, že zdířka pro sluchátka je tady také. Fotoaparáty Teď se vrhnu tradičně na foťáky, a bude to tentokrát hodně jednoduché. Ač totiž gril foťáků na zadní straně přímo evokuje opravdu čtyři foťáky, ve skutečnosti je to jenom jeden. Místo jedné čočky rovnou máte nápis AI a tak vidíte, že se Realme ani neobtěžovalo řešit separé design pro 3 foťáky. Prostě jen vzalo už hotové tělo Realme 8, vypustilo širokoúhlý senzor a nahradilo jej pouze nápisem AI. Zbylé 2 foťáky je taková ta tradiční dvojice 2MP makra a druhého 2MP pro rozostření pozadí, přeloženo do lidské řeči slangu gimmick, do úplně srozumitelné řeči zbytečnost. 2MP makro totiž úplně hravě nahradíte daleko hezčím výřezem z hlavního foťáku. Ten má rozlišení 48MP a je to ten stejný senzor, který najdete už v loňském Realme 7 5G, avšak musím Realme pochválit, že samozřejmě mezigeneračně  SW prošel půročním vývojem v pozitivním slova smyslu. Foťák pochopitelně hodnotím z pohledu toho, jak zapadá do cenovky 5 tisíc a s jako takovým s ním nemám téměř žádný problém. V této kategorii je jasné, že fotka občas ujede někam do nesmyslu, ale foťák dokáže vyprodukovat i celkem hezké snímky a to i z pohledu detailů, které jsou možná až někdy moc přeostřené, ale to je pořád lepší než kdyby naopak detaily chyběly. Večer a v noci už pak pochopitelně s ubývajím světlem kvalita rapidně klesá, což je naprosto běžné v této kategorii a zázraky fakt nečekejte. Za foťák jsem tedy relativně celkem spokojený a i když by se dalo toho vytýkat spousta, pořád je potřeba si uvědomit, že jsme v kategorii 5 tisíc korun. Video se tentokrát omezilo jen na FHD rozlišení a to ještě navíc pouze při 30 snímcích za vteřinu, což vskutku není moc a tak jediné pozitivum snad může být přítomnost elektronické stabilizace. O selfie fotky se pak stará 16MP, ale moc parády neudělá. Tady jsou fotky naopak docela dost měkké. Hodnocení Jak tedy celkově Realme 8 5G zhodnotit. Pokud jej budete brát jako nástupce Realme 7 5G, asi byste po něm absolutně nešáhli a tak upřímně v tomto ohledu Realme tak úplně nechápu. Realme  8 5G totiž není vůbec špatný telefon, jen by se neměl jmenovat 8 5G, ale spíš něco jako Realme 7i 5G nebo Realme 7 5G Lite, pak by totálně do portfolia zapadl. Chápu ale, že vydávat telefon s číslem 7, když všechny ostatní jsou třídy 8 by asi taky nedávalo úplně smysl a tak Realme chytilo spíš jen samo sebe do pasti pojmenování telefonů a možná se tak ukazuje absence dlouhodobé strategické koncepce. Jde totiž o hodně mladou značku, kde se spousta věcí ještě usazuje a dlouhodobá strategie často ustupuje krátkodobým cílům. Realme 8 5G je ovšem velmi dobrý telefon, který se rozhodně za aktuální cenu 4.990,- se svou výbavou mezi konkurencí neztratí. Jen je potřeba ten telefon nezatracovat právě za jeho nešťastný název. Koneckonců se historie tak trochu opakuje, stejný problém mělo kdysi Huawei u svých telefonů Nova, které byly daleko levnější a lepší než série P a protože měly název Nova, který nikdo neznal, jednoduše jej lidé nekupovali. Až tedy půjdete někdy v krámu kolem tohoto telefonu s 5000 baterkou a slušnou téměř 2 denní výdrží, zkuste si na tohle vzpomenout. Realme 8 5G je totiž za mě hodně sympatický telefon a právě za oněch 5 tisíc s ním vlastně nemám ani nijak zásadní problém. A kdo by chtěl přece jen trochu lepší specifikace a mít 5G, má pořád možnost vzít i loňský model 7 5G, který se stále ještě prodává. Volba je tedy čistě jen na vás. ...

14 5
ASUS Zenfone 8: Opravdu se vejde do dlaně! [recenze]

ASUS Zenfone 8: Opravdu se vejde do dlaně! [recenze]

Porovnání s konkurencí Asi nejlépe je možné tuto novinku porovnat s iPhonem 12 Mini a iPhonem SE 2020. Zajímavé je, že iPhone 12 Mini má 5,4“ displej a větší baterku a vydrží daleko déle nabitý než iPhone SE 2020 se 4,7“ displejem, kde právě výdrž baterie nebyla hlavním důvodem proti. Je teda hodně zajímavé sledovat, jak celkový rozměr telefonu už předurčuje ke stereotypním závěrům. Jak jsem ale říkal, jsme tady dnes primárně kvůli Zenfonu 8, jehož recenzi najdete také na Techarena.cz jako novému zástupci malých a kompaktních telefonů s Androidem, protože ať se podíváte široko daleko, minimálně u nás žádný jiný oficiálně dostupný telefon s displejem pod 6“ prostě nenajdete. Teď samozřejmě nepočítám neoficiální dovozy Pixelů do Alzy nebo různé odolné telefony, ale fakt mainstreamový globálně dostupný telefon pod 6“ nemáte šanci sehnat. No a právě na skupinu lidí, kteří chtějí malý kompaktní telefon cílí ASUS se snahou o eliminaci neduhů, které lidé často vytýkají iPhonu 12 Mini. Tím pádem slabá výdrž a druhý nejčastěji zmiňovaný problém byl až moc malý displej. Displej a baterie Ten má u nového Zenfonu 8 velikost 5,9“, což je už takový ten sweet spot pro lidi, kteří hledají kompromis mezi tím „nechci pádlo“, ale zase chci telefon, abych na displeji něco viděl a telefon vydržel alespoň plný jeden den nabitý. A to se bezezbytku novému Zenfonu 8 povedlo. 5,9“ Amoled displej se 120Hz obnovovací frekvencí a FullHD rozlišením dodává přímo Samsung a je fakt, že větší rozlišení na tak „malém“ displeji ani nepotřebujete. Displej je krásný, barvy přesné, se světelností 1100 nitů v automatickém módu jste v pohodě i na sluníčku a kdybyste přece jen hledali nějakou mouchu, narazili byste, kromě trochu větších rámečků, na absenci podpory LTPO. To je právě taková ta dynamicky padající obnovovací frekvence až někam k 10Hz, kterou zatím má jen Samsung, OnePlus a Oppo ve vlajkových telefonech a Zenfonu 8 by to hodně pomohlo v rámci šetření výdrže baterie. Ta má totiž 4000mAh, což by třeba na Apple byla monstrózní výdrž klidně na 2,5 dne, ale Android má přece jen trochu větší spotřebu. Když se budete snažit, Zenfone 8 jste v pohodě schopni vybít bez problému i za den, ale u těchto kompaktních telefonů je potřeba si říct, pro koho jsou vlastně. Podobně jako právě iPhone 12 Mini nebo koneckonců i hodně kompaktní Samsung S21 bez pluska primárně nejsou telefony pro hráče, hltače online obsahu, sledování videí, nonstop scrollování instagramem atd a v tak kompaktních rozměrech by pro ně měla být 4000mAh baterie dostačující. Z praxe, když jsem ráno vyndal telefon z nabíječky a celý den jej používal pro telefonování, sem tam nějakou fotku, sledování Youtube po cestě do práce i z práce, večer poslouchání podcastů, vydržel telefon do dopoledne následujícího dne. Pokud bych ale seděl na telefonu celý den, to znamená průměrně nějakých 4,5h screen-on-time, asi bych jej vybil bez problému do večer vybil. V takovém případě je pak k dispozici 33W rychlé dobíjení schopné baterce vrátit 60% kapacity za necelou půl hodinku. Trochu škoda, že bezdrátové nabíjení ovšem chybí a ASUS se tak nejspíš, stejně jako u svých dřívějších modelů, rozhodoval jestli snížit kapacitu baterie a zavést bezdrátové nabíjení nebo ne. Hardware a software výbava Když už tato prémiová funkce chybí, naopak dostanete poprvé v jakémkoli ASUS telefonu kombinaci voděodolnosti a prachotěsnosti IP65/IP68 a po hardwarové stránce nejvýkonnější Snapdragonem 888. Tomu sekunduje 8GB operační paměti a 128GB úložiště neboli varianta, která se od startu začala prodávat za hodně zajímavých 15.990,-. Komu by to nestačilo, sáhnout může ještě po dalších variantách 8/256 za 19.490,- nebo 16/256 za 21.990,-, což pro mě, vzhledem k cílové skupině zákazníků, není úplně pochopitelné, ale budiž. Jen je potřeba počítat s tím, že slot na další paměťovky telefon nemá a tak si dobře spočítejte, jestli vám úložiště bude stačit. Na druhou stranu, zhruba 100GB volného místa u základní varianty stačí přibližně na 14 tisíc fotek a předpokládám, že s tím si většina lidí v pohodě vystačí. Vzhledem k použité konfiguraci nemusím ani říkat, že nic se neseká, všechno běží na jedničku a celkově je nadstavba ZENUI vzhledově hodně čistá. Záměrně říkám vzhledově, protože to odpovídá opravdu téměř čistému Androidu. Po stránce aplikací tady přece jen nějaké najdete, ale povětšinou takových, kterých se týkají typických androidových čističů, optimalizátorů baterie atd. Dokonce, ač telefon není konstruovaný na hry, pobavila mě i přítomnost herního džina, vypůjčeného z ROG pětky. Škoda jen, že si Zenfone 8 nevypůjčil také ty úžasné reproduktory, to by byla fakt paráda. Takhle to hodnotím jen spíš jako nějaký přinejlepším průměr a rozhodně doporučuju se držet někde kolem 70% hlasitosti, protože na maximum už repráky docela chrastí. Na druhou stranu, kromě Bluetooth můžete pro poslech použít už dnes i poměrně slušnou raritu v podobě zdířky pro 3,5mm jack. Design a fotoaparáty Celkově asi největší zklamání je za mě u nového Zenfonu 8 celkem dost nudný desing a absence skvělého nápadu s výklopnými foťáky, které mají poslední 3 dospělácké verze už od Zenfonu 6. Na jednu stranu chápu, že do kompaktního telefonu by se asi velký výklopný modul, systémová deska a 4 tisícová baterka dostávaly jen těžko, ale je fakt, že by to telefon hodně zatraktivnilo. V kompaktním Zenfonu jsou tak alespoň 2 kamerky z dospělé verze v podobě 64MP hlavního foťáku a 12MP širokoúhlého s autofokusem a tím pádem s možností použít jej i na makro. Celkově dělá Zenfone 8 na svou cenovku hodně pěkné fotky s realistickým barevným podáním, slušným dynamickým rozsahem a jediný problém, který mám, že až netypicky často se mi stalo, kdy fotka naopak pěkná nebyla. Automatický režim v raných fázích softwaru zahapruje a vyleze něco, co bych si úplně za rámeček dát nechtěl. Vyloženě ale musím pochválit znovu ono barevné podání, kdy ASUS se nesnaží přikrášlit realitu a kde je vybledlej usychající zelený trávník, opravdu tak vypadá na fotce, stejně tak šťavnatý zelený je opravdu reálně šťavnatý zelený, ne slitá mazanice. Dokonce hodně příjemně jsem byl překvapený u fotek červených květů na stromě, které by drtivá většina i mnohem dražších telefonů slila do jedné bitmapy, tady pořád vidím i jednotlivé žilky v listech. Pravda, občas by se hodilo přesněji zaostřit, hlavně na objekty, které jsou hodně blízko čočce, tam ještě ASUS má také co vylepšovat, jinak jsem ale za denní fotky na obou objektivech hodně spokojený. Večer už je to pochopitelně horší, ale tam zas nastupuje noční režim, kde musím ASUS pochválit už od loňska za implementaci automatického režimu, který by měl po vzoru třeba Applu zapnout noční režim přesně v momentě, kdy je potřeba, ovšem poměrně často také chybuje. Proto, pokud si chcete být jistí výsledkem, určitě si po staru nastavte noční režim manuálně. Snad jediný foťák, kterým bych se moc nechlubil je ten přední, tam aby člověk dostatek detailů pohledal. U videa telefon natáčí až v 8K při 24 snímcích za vteřinu, ale raději zůstaňte při zemi a spolehněte se na 4K60 s elektronickou stabilizací, pak budete úplně v pohodě a výsledek víceméně kopíruje hlavní fotoaparát. Hodnocení Jak už jsem říkal, Zenfone 8 je hodně specifický telefon pro užší skupinu uživatelů. Na druhou stranu to není tak úzkoprofilový produkt jako je právě iPhone 12 Mini a se svým 5,9“ displejem už přece jen osloví i ty, kteří se úplně těch mini displejů bojí. V jedné ruce je hravě ovladatelný a i když není díky své robustní konstrukci úplně nejlehčí, přece jen se nebojím říct, že rozhodně s masivním kovovým rámečkem vydrží i sem tam nějaký ten pád. Pokud jej navíc koupíte ve speciální early bird akci za krásných 15.990,-, která trvá mimochodem u nás na Hurámobilu do konce května, získáte nejlevnější telefon se Snapdragonem 888 a za tyhle peníze s ním budete fakt mega spokojení. Od června pak začne platit cena běžných 18.490,- a za tyhle peníze už bych upřímně celkem váhal. To je totiž cenovka, kam spadne často v akci třeba malý Samsung S21 a i když ten má 6,2“ displej, zase má daleko tenčí rámečky, což se v celkové konstrukci zas tak zásadním nárůstem neprojeví. A co si budeme povídat, je to jak s tím Xiaomi – příslušenství, ekosystém, stabilita, podpora atd, vždyť to znáte. Ale tady je na start hodně atraktivní cena, takže Zenfone 8 za 15.990,- ? Jasně, bez váhání. ...

12 5
Xiaomi Mi 11 Ultra: Patří do elitního klubu vyvolených? [recenze]

Xiaomi Mi 11 Ultra: Patří do elitního klubu vyvolených? [recenze]

Druhý displej na zádech 120Hz QHD displej, mají oba, ale Xiaomi zvedá jas ještě o nějakých 15% kvůli lepší čitelnosti na sluníčku. Samsung umí 8K video, Xiaomi Mi 11 Ultra také, ale rovnou na všech 3 foťácích. Samsung má masivní panel foťáků na zádech, Xiaomi má větší a ještě do něj přidalo displej. Ano, tento telefon má na zádech sekundární displej. A spousta z vás mi psala reakce na víkendová storiečka na Instagramu a pokládala 2 otázky. Jednak k čemu je takový displej dobrý, na to se dá jednoduše odpovědět – třeba na focení selfieček zadním foťákem a druhá – když je z tohoto důvodu displej na zádech, proč má telefon v sobě pořád průstřel. No inu, protože je tak malinkatý, že budete rádi, když se v něm uvidíte a věřte mi, třeba na videohovory byste se na něj fakt dívat nechtěli. Pro trochu lepší představu o velikosti, vemte si, že je to ten stejný slušně svítící displej, který najdete v náramku Xiaomi Mi Band 5 samozřejmě i s dotykovým ovládáním. Kromě focení jej můžete použít třeba na zobrazení hodin, informaci o přítomných notifikacích nebo motivační citáty. Z praxe vám ovšem řeknu, že primárně nejvíc záleží asi na tom, jak často jste zvyklí fotit právě ona selfíčka, na nic moc dalšího jej časem asi nevyužijete. Jednak je na zádech, a nikdo moc nechce pokládat telefon na stůl displejem dolů a jednak nemá Always On, takže abyste na něm případně zobrazili hodiny nebo notifikaci, musíte na něj vždy 2x poklepat v tom lepším případě. V tom horším i víckrát, protože spolehlivost 2 poklepů není vždycky stoprocentní. Někoho by možná napadlo, že použití druhého displeje by bylo super třeba pro natáčení vlogů, ale chyba lávky. Druhý displej je čistě určený pouze pro fotky. Dokonce jen pro fotky, ani v PRO režimu focení nebo právě ve videu bohužel nefunguje. A samozřejmě, protože je to jedno z pár vylepšení oproti klasické o deset tisíc levnější Mi 11, musíte si sami odpovědět na to, na kolik je pro vás takový displej přínos či gimmick. Ultimátní fotoaparáty Mi 11 Ultra rozhodně vyniká na poli fotoaparátů, kde si připisuje mnohá prvenství. Jednak hlavní 50MP fotoaparát má momentálně největší senzor v mobilním telefonu na světě, který je zhruba o 20% větší, než je třeba ten v S21 Ultra a dosahuje téměř velikosti 1 palce. To je třeba téměř tolik, kolik má DJI v zavěšené kameře pod svým dronem Mavic 2 Pro. Širokoúhlý senzor si také připisuje prvenství, pro změnu ve 120 stupňové šířce záběru a koneckonců i teleobjektiv se 120 násobným zoomem zase překonává Samsung S21 Ultra se 100 násobným zoomem. Samozřejmě krásné specifikace a čisté papírové porovnání je jedna věc, realita druhá. Klobouk dolů za 5 násobný teleobjektiv, je skvělý a prakticky mu není co vytknout. Skvělé barevné podání, skvělý dynamický rozsah, ostrost na jedničku, tak to má vypadat. Samozřejmě večer už pokulhává, ale to není výtka, večer jsou na tom špatně všechny teleobjektivy a kord pětinásobný se světelností f/4.1 – na takovou světelnost se drží ještě dobře. Vlastně jediný problém celkově se zoomovými fotkami mám takový, že chybí jakýkoli další objektiv mezi hlavním a právě tím pětinásobným. Pět je zkrátka až moc když nemáte 2 nebo 3 násobný a digitálně vyřezávat až do 5 násobného zoomu není rozhodně ta nejšťastnější volba. Pokud se pak budete snažit o další přiblížení, počítejte, že za 10 násobným zoomem už jde kvalita rapidně dolů a 120 násobné přiblížení je číslo, které nic neznamená a spíš dokládá jen prvoplánovou snahu Xiaomi ve všem porazit Samsung. Prakticky jde totiž o nesmysl, kterým Xiaomi láká neznalé zákazníky na to, že je víc než Samsung. Na záda si totiž prakticky jakýkoli výrobce může natisknout třeba nápis 500x zoom nebo 10000x zoom, ale pořád půjde jen o digitální výřez. Hlavní foťák musím pochválit stejně téměř na plné čáře. Dělá nádherné fotky, laděný krásně do teplých tónů, skvělý dynamický rozsah a přisaturovanější tak na té hranici, kdy se rozhodujete, jestli je to ještě dobré nebo je to až moc. Někdy je to až moc, ale preference nechám na vás. Třetí širokoúhlý objektiv, jak už jsem říkal, je se 120 stupni nejširší na trhu a za dne fotí celkem slušné fotky. Určitě se jim ale dá vytknout neostrost v krajích, ne moc dobrá korekce zkreslení a hlavně nekonzistentní barevné podání. O teleobjektivu už jsem vám říkal, a žádných extra výsledků nedosahuje ani širokúhlý objektiv. Když byste si z pasáže o foťácích měli něco odnést, tak velmi dobrý hlavní foťák, kdy velikost senzoru hodně pomáhá vytvořit přirozené rozostření, krásný teleobjektiv, průměrný širokoúhlý objektiv ve své třídě a na focení skrz malý displej vlastně víceméně zapomeňte. Xiaomi totiž při focení se zapnutým zadním displejíčkem zapne evidentně nějaký dost divný režim. U videa máte možnost natáčet až v 8K při 24 snímcích za vteřinu u všech 3 foťáků, tím pádem 30 tady chybí, ale já se spokojil s 4k60. Tady nejhezčí obrázek zase dostanete logicky z hlavního fotoaparátu. Širokoúhlý je poněkud měkčí a teleobjektiv má pro změnu tendenci pořád přeostřovat. Nekompromisní výbava U hardwarové výbavy Xiaomi nešetřilo a prakticky tady nenajdete vůbec žádný kompromis. Tím pádem aktuálně nejrychlejší Snapdragon 888, na výběr máte od 256 až po 512GB nejrychlejšího UFS 3.1 úložiště, stejně tak jako 8 až 12GB operační paměti. Pravda, není možnost paměťových karet, ale v podobné cenovce je jasné, že výrobci preferují dobrý uživatelský zážitek z rychlých úložišť a záměrně nedávají možnosti paměťových karet, takže to se není ani moc za co na Xiaomi zlobit. Je vám asi tím pádem jasné, že jakákoli hra nebo aplikace poběží naprosto bez problému. K celkové plynulosti pak dopomáhá i 120Hz plynulý displej se 480Hz odezvou na dotyk. Impozantní číslo, ale na současných kapacitních displejích nejste schopni reálný nárůst poznat. Displej pak dosahuje i 1700 nitů světelnosti, což je ještě o 15% víc než S21 Ultra a když byste hledali byť jedinou nevýhodu u hardwarové výbavy, narazíte maximálně na to, že displej nedisponuje technologií LTPO. Tím pádem není schopen proměnlivého pádu obnovovací frekvence až někam k 10Hz, která se obzvlášť hodí při Always on a šetření baterky. A je to znát, ač má baterka v Mi 11 Ultra vyšší kapacitu než právě v Samsungu S21 Ultra, celkově telefon vydrží na 1 nabití zhruba o 15% méně. Pořád je to ale dostatek na to, abyste jeden den plného pracovního nasazení dali a večer si s pár procenty ještě skočili na firemní večírek. Samozřejmě, ale že pokud budete na telefonu nonstop, udoláte jej i za kratší dobu, ale pak se můžete spolehnout na rychlé 67W drátové i bezdrátové nabíjení, kde potřebujete pouhých 40 minut na to, abyste dostali telefon z nuly na plných 100%. A pro zajímavost, nabíječka je na rozdíl od Samsungu pořád ještě v balení. Další parametry Prakticky jsem vám ještě neřekl dalších pár poznatků z používání, ale ty jsou naprosto stejné, jako u klasické Mi 11. Vypíchnu tedy ještě pár důležitých faktů, než se vrhnu na závěrečné hodnocení. Telefon se při náročnějším používání fakt hodně zahřívá, ale nezdá se, že by to mělo vliv na celkový výkon. Reproduktory tuněné Harman/Kardon hrají velmi dobře, ale nijak zázračně, a tak logo, které je v klasické Mi 11 už tady nenajdete a nově u Ultry dostanete voděodolnost a prachotěsnost IP68. Jo a vlastně ještě jednu věc jsem vám neřekl k foťákům. Ten neuvěřitelný shutter lag neboli prodleva mezi stiskem tlačítka a fyzickým provedením akce na foťáku. Naštěstí to je ovšem chybou zpoždění animace, fotka se uloží okamžitě, ale i tak je to celkem otrava. No a tím se dostávám k poměrně obsáhlému závěrečnému hodnocení a to, jestli si Mi 11 Ultra koupit nebo ne. Závěrečné hodnocení V době, kdy vychází tato recenze vím, že startovní cena by se měla pohybovat kolem 32 tisíc, tím pádem kolem ceny, kde seženete iPhone 12 Pro nebo S21 Ultra. iPhone nechám na pokoji a budu se soustředit primárně na konkurenta v podobě Samsungu, který, mimochodem každý druhý týden seženete stejně v nějakém cashbacku nebo tradeinu pod 30 tisíc korun. Samozřejmě, čím dražší je jakýkoli telefon, tím menší by měly být jeho kompromisy a z této optiky je potřeba hodnotit i Mi 11 Ultra. Cokoli tak odpustíte telefonu za 10 tisíc, nemůžete odpustit za 20 a potažmo co odpustíte za 20, nemůžete odpustit za 30. Celkově mám z Mi 11 Ultra opravdu hodně smíšených pocitů. Jde o telefon, který je bezesporu skvělý a primárně papírově se snaží dostat do elitního klubu vyvolených. Tedy minimálně cenou tam už patří, papírovými parametry také, ale pak jsou zde takové ty “one more thing” a malé niance, podle kterých poznáte, že na elitu mu zkrátka něco chybí. Asi tak, jako kdybyste přijeli do vybrané elitní společnosti nejlepším autem, měli na sobě nejlepší oblek, voněli nejlepším parfémem, ale nedokázali jste s dalšími hosty vést rozhovor na úrovni, který prostě k celkovému vystupování patří. A nějak podobně je na tom Mi 11 Ultra. Papírově všechno skvělé, dobrá myšlenka s druhým displejem na zádech, ale nedotažená do konce, nekonzistentní barevné podání všech foťáků, poslední dobou se zhoršující softwarová podpora, kdy MIUI 13 nedostanou ani některé telefony z roku 2019 a pak kompletně chybějící ekosystém. Jasně, Apple je v tomto někde jinde, ale o dost dál je i Samsung. Vemte si, že když si koupíte S21 Ultra, na výběr máte i spoustu různých originálních pouzder, na výběr máte krásné hodinky, širokou paletu sluchátek, čím dál tím víc rozšiřovanou spolupráci s Microsoftem v podobě třeba sdílené schránky nebo koneckonců desktopové prostředí Samsung Dex. Nic takového u Xiaomi nemáte, záměrně pominu jejich ultracheap hodinky, a není to nutně na škodu, ale pak sám sebe nemůžete řadit mezi velké kluky, když jimi zkrátka nejste. Mi 11 Ultra si tak bezesporu najde své příznivce mezi skalními fanoušky Xiaomi, tam to začne, ale tam to také skončí. Stejně jako svého času Motorola Edge+ si tak Mi 11 Ultra svou zbytečně nadsazenou cenu neobhájí a její prodeje budou u nás opravdu mizivé, alespoň do chvíle, než zlevní. Mi 11 Ultra je zkrátka telefon, který by měl stát cenově po boku třeba OnePlus 9 Pro, S21+, Zenfonu 8 Flip. Mezi velké kluky a elitu tak lze stále momentálně řadit jen Apple a Samsung. ...

11 5
Xiaomi Poco F3: Nejlepší telefon pod 10 000 Kč? [recenze]

Xiaomi Poco F3: Nejlepší telefon pod 10 000 Kč? [recenze]

Úvodem Když už jsem říkal v úvodu o sem tam nějakém kompromisu, je asi každému jasné, že když dostane v mobilním telefonu pod 10 tisíc jeden z nejrychlejších procesorů na trhu a krásný 120Hz Amoled displej, musí si to výrobce někde vybrat. No a jeden z těch ústupků může být třeba plastový rám, který chrání vnitřnosti telefonu před případným pádem. Je zde bohužel plastový, ale na druhou stranu v balení dostanete tradičně už silikonové pouzdro, které vám ochrání telefon před případným pádem stejně jako zakryje lehce vystupující foťáky. Bez něj se telefon mimochodem při položení na stůl, stejně jako většina konkurence, kýve a doporučil bych vám jej nasadit i kvůli extrémně se patlajícím zádům – teda aspoň na mé černé variantě – u bílého provedení to bude určitě lepší. Tohle je holt daň za lesklé záda telefonů. A je jedno jestli šáhnete po lesklém plastu u konkurence nebo jako v případě Poca po sklu s Gorilla Glass 5, lesklá černá se totiž bude patlat vždycky. Displej a baterie Kde musím Poco F3 pochválit na plné čáře je rozhodně displej, protože tady moc kompromisů opravdu nenajdete. 120Hz 6,67“ Amoled prostě za tyto peníze nemá chybu a jasně, že se jedná o FullHD. Vyšší rozlišení snad nikdo za podobné peníze neočekává. Najdete tady ale úžasnou 360Hz odezvu na dotyk, díky které je Poco F3 rozhodně za mě nejlepší telefon pod 10 tisíc korun v rámci plynulosti a jak skvěle displej reaguje. A to není všechno, přidejte k tomu vibrační motorek s haptickou odezvou, které si Poco vypůjčilo z vlajkových Xiaomi, porovnejte to třeba s A52 a zjistíte jak úžasně se na novém Pocu píše. Barvy jsou jinak věrné, displej na sluníčku svítí dostatečně, Always on je tu také a tak by vás snad mohla trápit jen právě absence LTPO neboli dynamické snížení obnovovací frekvence, pokud zrovna není potřeba, kvůli šetření baterie. Není tu, ale podle výrobce dochází k fixnímu snižování na 90, 60 a dokonce i 30Hz, takže aspoň to tu je a na to, že je v telefonu 4,5 tisícová baterie, s výdrží jsem neměl nikdy problém. Vlastně je Poco F3 na výdrž velmi dobré a bez problému jsem se dostával s výdrží i do druhého dne odpoledne. A to jsem docela dost fotil, sem tam zahrál nějakou hru, koukal na YouTube, poslouchal podcasty atd. Za práci s baterkou a displejem tedy pro Poco velký palec nahoru. On ten displej totiž stejně většinu času, kdy nepotřebujete 120Hz spadne právě na 60, ale když si toho, jako uživatel nemáte šanci všimnout, proč ne. Jinak co se týká nabíjení baterie, abych to dokončil, je k dispozici celkem rychlé 33W, takže telefon bez problému nabijete za 30 minut na zhruba 60% kapacity a pro úplnost bezdrátové nabíjení tu samozřejmě v této cenovce není. HW a SW výbava Superlativy asi nebudu šetřit ani u hardwarové výbavy. Snapdragon 870 možná laikům nic neřekne a tak ve srozumitelné řeči se jedná o aktuálně druhý nejlepší procesor na trhu. Jde o vytunění loňského nejlepšího, takže je asi všem jasné, že výkonu je tu dostatek jak na práci, tak i na náročné hry v podobě třeba Genshin Impactu. U paměti i kapacity úložiště pak máte na výběr mezi 6/128 nebo 8/256 a cenový rozdíl je pouhá tisícovka za lepší konfiguraci. Za mě se to rozhodně vyplatí a vy o tom dobře popřemýšlejte, protože šuplíček je jen pro 2 simky a paměťovou kartu sem rozhodně nevložíte. Možná trochu ústupek oproti třeba levnějšímu Poco X3, ale jak mě znáte, já jsem spíš zastáncem pevných a daleko rychlejších úložišť. A je vidět, že v Pocu jim na plynulý zážitek a používání obzvlášť záleželo, protože úložiště je nejrychlejší možné UFS 3.1, což hravě strčí do kapsy jakékoli v telefonu použitelné paměťovky. A kdo by nechápal ten rozdíl, zkuste si schválně někdy dát na paměťovou kartu třeba 100GB fotek a hudby a to samé do telefonu s UFS 3.1 úložištěm a procházet galerií a pochopíte. To je mimochodem ten důvod, proč Apple nikdy neumožnil do telefonů vkládat paměťové karty – zkrátka i když lidi brblají na cenu, nestane se jim, že by po roce brblali na pomalý systém. Na co ovšem brblá u levných Xiaomi a Poca obzvlášť spousta lidí jsou reklamy na úrovni systému. A ano, jsou i na Pocu F3. Xiaomi si tím prostě pomáhá proti konkurenci zlevnit koncovou cenu telefonu, protože spoléhá na neznalost uživatelů, kteří nedokážou reklamy vypnout. Naštěstí to jde a otravných reklam se v nastavení zbavíte. Softwarová stránka a nadstavba systému už je věc preference podobně, jako někomu se líbí červené auto a jinému zas černé. Já osobně kvituju, že u poslední verze MiUI už byly odstraněny porodní mouchy typu nazelenalé displeje, pohasínání displeje nebo vybíjející se baterie a vše běží na jedničku, po designové stránce ať se na mě nikdo nezlobí se mi barevný cirkus v nastavení strašně nelíbí. Kdyby ty barvy měly aspoň nějakou logiku, ale tady si Xiaomi vybralo prostě nějakých 6 barev a ty si hází v nastavení  k jednotlivým položkám jak je napadne. Snad jen ten Google odpovídá aktuálnímu logu a ikona Bluetooth je modrá – v tomto ohledu prostě zlatý Samsung nebo OnePlus. U ovládacího a notifikačního centra pak určitě oceníte přepnutí z klasického starého režimu do novějšího, který přinese trochu Apple looku do ovládání nebo bubliny do notifikací. Ve výchozím režimu je ovšem tento nový styl vypnutý, takže pokud jej chcete, určitě si jej nezapomeňte zapnout. Fotoaparáty Zatímco výkon, displej a skvěle hrající stereo reproduktory je doména tohoto telefonu, foťáky tím tak úplně nejsou. Konfiguraci Xiaomi nastavilo na 48MP hlavní, 8MP širokoúhlý a 5MP makro a jak už je vám z parametrů jasné, teleobjektiv chybí a o hitparádu se u foťáků rozhodně nejedná. Hlavní senzor tradičně spojuje 4px do jednoho pro výslednou fotku a samozřejmě se jedná o nejlepší foťák ze všech tří nabízených. Výsledkem jsou na první pohled celkem slušné fotky, které bych hodnotil pozitivně někde v kategorii kolem 6-7 tisíc. Pochválit se určitě dá ostrost, slušný dynamický rozsah, vyvážení bílé, ale u barevného podání si nejsem výsledkem tak úplně jistý. Poco se snaží o co nejvěrnější barvy a je vidět, že se bojí, aby jim nikdo nevytýkal, podobně jako dřív, přikrášlování reality v podobě živosti barev a jejich přílišné saturace. Výsledkem jsou naopak trochu mdlé barvy a třeba krásně růžové stromy byly ve skutečnosti daleko růžovější. Naopak, pokud je nějaká barva v reálu opravdu hodně sytá, třeba tulipány, tam to Poco zase trochu přežene. Ne, že by se mi to nelíbilo víc než v reálu, ale takhle to zkrátka nevypadalo. U širokoúhlého foťáku je těžko něco hodnotit, protože se jedná snad po 5MP senzoru, který osazují výrobci v telefonech pod 5 tisíc, se jedná o druhý nejobyčejnější senzor. Výsledkem jsou na svou cenovku podprůměrné a celkově dost měkké fotky jejichž neostrost se rozšiřuje o to víc směrem ke krajům. Pochválit se dá snad jen konzistentní barevné podání a slušný dynamický rozsah. Večer a v noci už je samozřejmě nepoužitelný a tam se striktně omezte pouze na hlavní objektiv, který naopak večer překvapil. Dokáže toho ze stínů vytáhnout celkem dost a výsledkem je docela líbivá fotka. Jen si dejte pozor, že na displeji v telefonu to vypadá jako HDR přeostřené omalovánky z telefonů Motorola, ovšem po přenesení do počítače je výsledek o dost lepší. Sice je postprocessing vidět, ne že ne, ale není to tak do očí bijící jak na displeji. Jak už jsem říkal v úvodu, někomu by možná chyběl u Poco F3 teleobjektiv. Když ovšem vezmete nabitý rozpočet, obávám se, že samostatný zoom by dopadl asi dost podobně jako šíro a tak je možná dobře, že tlačítko v aplikaci funguje jen jako 2 násobný výřez z hlavního, což normálně nezmiňuju, ale tady mě  na výřez docela pozitivně překvapil jak přes den, tak i večer. Naopak, co mi extrémně vadí je zapínání 5MP makroobjektivu, které nechápu proč nemůže být buď dole na liště nebo v záložce více, kde si zapínáte noční režim, plný 48MP mód atd a můžete si jej zase na tu lištu hodit. Proč musí být makro až na rozbalení v nastavení aplikace. Jo a když už jsem u té aplikace jako takové, fakt by mě zajímalo, kterého experta napadlo, že ikona aplikace fotoaparátu vypadá jako ikona pro spuštění Chromu. Pokud nejste navyklí na spouštění foťáku podle umístění ikony, ale její vizáže, garantuju vám, že se nejednou spletete. Zpátky ale k makru, které vystřídalo klasický senzor pro rozostření pozadí a tak předmět není tak výrazně separovaný od pozadí jako třeba u Poco X3 NFC. 5MP makro pochválím za přítomnost ostření, které ovšem funguje jen v rozmezí 3 a 7cm, takže musíte mít hodně klidnou ruku, abyste dostali ostrý snímek. Pokud se ovšem podaří, budete spokojeni. Jen vám garantuju, že to chce fakt hodně pokusů. U videa potěší určitě elektronická stabilizace u 4k30, jen by video mohlo být trochu konstrastnější, rozhodně ale neurazí. No a přední kamerka, ta se soustředí jak u videa tak u focení primárně na vás a co je za vámi jí tak nějak netrápí. Závěrem Každému je doufám jasné, že za 10 tisíc nemůže čekat S21 Ultra nebo Mi 11, ale za mě je Poco F3 velmi dobrý telefon se skvěle namixovaným poměrem ceny a výkonu, který můžu vřele doporučit. K tomu všemu přimíchejte výborný displej, velmi dobře hrající stereo repráky, dlouhou výdrž, podporu 5G nebo slušný design. Jasně, chybí podpora alespoň IP53 jak u X3, jack na 3,5mm, paměťovka nebo FM rádio, ale i tak se za mě jedná o jasný „must have“ za uvedenou cenovku a v mnoha ohledech strčí do kapsy i letos hodně povedenou A52. Tu bych volil hlavně kvůli tomu, pokud chcete, za mě, lepší prostředí a voděodolnost a celkově ten pocit, že máte konečně slušně fungující telefon Samsung bez nějaké výraznější slabiny. Pokud si ovšem nepotrpíte na značky a nepohrdnete logem Poco, mohu tuto F3 fakt doporučit. ...

10 5
Xiaomi Mi 11 Lite: Úžasně tenký a lehký telefon, který si zamilujete! [recenze]

Xiaomi Mi 11 Lite: Úžasně tenký a lehký telefon, který si zamilujete! [recenze]

Design a displej Samozřejmě Mi 11 Lite 5G vychází z kompletní designové linky Mi 11 řady, takže určitě tento vzhled foťáků nevidíte poprvé, ale jinak jde o úplně jiný telefon. Hlavně ty krásně ploché záda z matného skla, které bylo doposud vyhrazeno primárně dražším telefonům vypadá po čertech dobře. A jasně, určitě jej stejně zakryjete přibaleným pouzdrem, ale i tak vypadají fakt famózně a to jsem vám ani neřekl, že navíc je telefon i neskutečně tenký a lehký. 159g se už začíná blížit pomalu váze iPhonu 12 Mini, který je sice ještě o nějakých 20g lehčí, ale vemte si, že běžně dneska telefony váží kolem 200-220g a tak jakmile vezmete Mi 11 Lite do ruky, okamžitě tu nízkou váhu fakt poznáte. Kord teď v létě, když si vezmete jen tak lehký kraťasy, kolikrát se mi stalo, že mi těžký telefon vytáhl kapsu i z nohavice ven. Samozřejmě, aby se docílilo tak nízké váhy, navíc když je na zádech použité sklo, muselo se odlehčit jinde. Jednak rámeček telefonu je plastový a pak při tloušťce pouhých 6,8mm se samozřejmě musela ztenčit i baterie. Pořád má ovšem celkem solidních 4250mAh a i když to není už téměř dnešní typická pěti tisícovka, pořád je výdrž celkem slušná. Den a kousek na pohodu stačí a když jsem měl opravdu náročný den, kdy jsem fakt hodně koukal na videa, celý den fotil, pořád jsem do nějakých 10 hodin do večera vydržel. S tím se pak pojí i jedna zajímavá věc. I když má telefon 6,5“ Amoled displej, který by napovídal, že Always on by tu měl být, tak tu je i není. Xiaomi asi moc dobře ví, že pořád zapnutý displej by byl slušný zásek do výdrže a tak ono Always On na vás vykoukne vždycky jen tak na 10s když na displej zaklepete. To dá celkem rozum, pak ale nevím, proč se tomu říká Aktivní displej a proč vám telefon falešně nabízí tuto volbu změnit, když to fakticky ani nejde. I tak je displej velmi dobrý, slušně čitelný na sluníčku a s 90Hz obnovovací frekvencí krásně plynulý. Hardware a software výbava A když už jsem u toho systému, rovnou vám řeknu, že MIUI je asi jeden z mých nejméně oblíbených systémů. Asi nejvíc mi vadí to cirkusové barevné podání v nastavení a celková neuspořádanost. Třeba proč zvuky a vibrace jsou v sekci displej, proč Heslo a zabezpečení má fialovou ikonu, když o pár řádků výš má Stav zabezpečení ikonu zelenou. Vím, že to je tady už dlouho a že obvykle se až do detailu tak nerozčiluju, ale nový MIUI 13 se má představit už 25. června a pokud by se mělo něco upravovat, jsem všema deseti za to, aby se konečně předělalo nastavení. Také by se mohlo už za standardní považovat ovládání gesty nebo nový způsob notifikačního a ovládacího centra, což je hodně šikovný způsob ovládání, ovšem u každého nového telefonu Xiaomi si jej musíte sami nastavit. Spousta uživatelů, kteří tak vybalí telefon z krabice jsou o novou funkčnost ochuzeni a k čemu pak přinášet nové funkce, když je nechcete uživatelům ani zapnout a většina uživatelů, kteří navštíví nastavení telefonu opravdu sporadicky pak o těchto novinkách ani neví. Chápu, všechno můžete změnit, koneckonců i ty reklamy v systému se dají odstranit, ale z pohledu komfortu pro uživatele mi to připadá přinejmenším trochu divné. U hardwarové výbavy se ovšem Xiaomi zase řádně vyřádilo. Sice tu není Snapdragon 870 jako u Poco F3, ale zbrusu nová 780G, neboli nejrychlejší procesor sedmičkové řady, která je postavená už na 5nm výrobním procesu, což je výkonově ekvivalent předloňského nejlepšího procesoru od Qualcommu. Tím pádem výkon jak třeba v Galaxy S10, Xiaomi Mi 9 atd a tím pádem opravdu dostatek absolutně na všechno – pokud nepočítám třeba Genshin Impact – který se sem tam škubne. Výhodou ovšem je, že stejný výkon dostanete s podprou sítí 5. generace a zhruba s o 20% menší spotřebou baterky a to se zase, kord u tohoto telefonu, zase počítá. A komu by baterka přece jen nestačila, s rychlým dobíjením jste schopni z nuly na sto vrátit telefonu zpátky 50% kapacity za nějakých 30 minut. Spousta z vás pak třeba u nedávné recenze Poco F3 zatracovala chybějící microSD slot. Ten naštěstí u Mi 11 Lite 5G najdete společně se 128 nebo 256GB podle konfigurace, ale připravte se na to, že je interní úložiště už není tak rychlé jako u Poca. Pokud tedy hledáte telefon na brutální výkon, určitě šáhněte spíš po Poco F3, ale jak říkám, drtivé většině uživatelů bude Mi 11 Lite 5G po stránce výkonu v pohodě stačit. U stereo repráků jsou na tom pak oba telefony dost podobně. Fotoaparáty U foťáků je na tom Mi 11 Lite 5G pro změnu zase líp než Poco F3. K hlavnímu 64MP senzoru se přidává ještě z Poca kombinace 2 dalších objektivů, základní 8MP širokoúhlý objektiv a 5MP makro s ostřením. Za denního světla musím říct, že se mi na hlavním objektivu fotky vesměs líbí, i když foťák umí občas udělat taky celkem dost slušnou paseku. Hrozně mi ten tvar bokeh připomíná staré objektivy ze zrcadlovek, kterými dnes občas někdo fotí právě s tímto jasným záměrem. Pokud ovšem takový kreativní záměr nemáte, je výsledek spíš na škodu. Když totiž fotíte nějaký objekt s hodně sytými barvami, pak se vám všechno tak trochu slije. U ostatních fotek je všechno naprosto bez problému, je tu dostatek dynamického rozsahu, pěkná ostrost atd. Pokud ale není na fotce nic extra barevně výrazného, podobně jako u Poco F3, má hlavní foťák tendenci pro změnu barvy trochu potlačit. Zkrátka abyste mi rozuměli, tady řešíme už takovou vyšší dívčí, s kterou je ale potřeba počítat a rozhodně Mi 11 Lite 5G bez problému v kvalitě fotek předčí Poco F3. U širokoúhlého foťáku už je to poměrně jasný. Tady jde o relativní základ, takže i když je barevné podání celkem věrné, dynamický rozsah relativně ujde, pořád počítetejte s tím, že fotkám chybí dostatečná ostrost a s ubývajícím světlem se to všechno pochopitelně ještě násobí. Večer už pak na šíro úplně zapomeňte a soustřeďte se primárně na hlavní objektiv, který když navíc přepnete na noční režim, budete na svou cenovku relativně spokojeni. Rozhodně teda ne na tisk na billboard, ale třeba na Instagramu byste se za takovou fotku rozhodně stydět nemuseli. A komu by chyběl teleobjektiv, ten se musí spolehnout na dvojnásobný výřez z hlavního, který je zase na Instagram úplně v pohodě. Poslední je 5MP makro, které by fotilo fajn nebýt asi největšího problému, který mám obecně s aplikací foťáku. Pominu teď nelogičnost, kdy si musíte pro spuštění makra šáhnout úplně jinam než je spodní lišta, ale víte co mi vadilo nejvíc? To zpoždění po stisku tlačítka spouště kdy aplikace zareaguje až po vteřině. U makra, kdy třeba počkáte až se uklidní vítr, v tu chvíli zmáčknete spoušť a fotka se exponuje po vteřině, kdy vítr zase začne foukat, mě neskutečně rozčilovala. Na hlavním foťáku to není tak zásadní, ale jestli budete fotit často, rozhodně vám to po chvíli začne vadit stejně jako mě. U videa počítejte maximálně s 4k rozlišením při 30 snímcích a rozhodně můžu pochválit hodně dobrou elektronickou stabilizaci, ovšem pochopitelně, jak už to u Xiaomi bývá, v tomto ohledu bych se asi dokázal porozhlédnout u videa i po něčem lepším. Shrnutí Až budete přemýšlet, jestli do Mi 11 Lite 5G jít nebo ne, alfa a omega bude rozhodně design a tady nastává ten obrovský paradox. Zatímco dřív bylo tesáno do kamene, že telefony Samsung si kupujete kvůli značce a designu a musíte oželet výkon, teď se karty obrátily. Největším konkurentem pro Mi 11 Lite 5G, teda kromě asi 5 telefonů z vlastní stáje, je tak právě paradoxně Samsung Galaxy A52 5G. Ten nabídne lepší foťák s optickou stabilizací, daleko lepší prostředí, 3 letou podporu, voděodolnost IP68 a pravda, trochu slabší procesor. Xiaomi Mi 11 Lite si tak budete kupovat primárně kvůli tomu nádhernému designu z Mi 11, třeba právě kvůli kanárkově žluté nebo vážně ultra-lehkému provedení. Pokud už budete chtít zůstat ve stáji Xiaomi, alternativou je rozhodně výkonnější Poco F3, které jsem často zmiňoval. To je ovšem mnohem těžší, i výkonnější s delší výdrží na 1 nabití, ale o trochu horšími foťáky. Ve finale bych se pak ještě zamyslel i nad tou podporou, která doposud byla u Xiaomi celkem příkladná, ovšem poslední dobou se docela horší. Třeba nové MiUI 13 už nedostanou ani 2 roky staré telefony jako Mi 9, Mi 9 SE, série Note 8 a v dobách, kdy ostatní naopak ohlašují 3 roky podpory je to prostě cesta opačným směrem. Tak či tak je Mi 11 Lite 5G velmi dobrý telefon, který se až na těch pár nedostatků nezdráhám komukoli doporučit. ...

6 5
Apple AirTag: Spuštění a první dojmy!

Apple AirTag: Spuštění a první dojmy!

Představení Pojďme si nalít čistého vína, různé trackery nejsou nic nového. Máme tady známe Tily, nebo v Čechách vyráběné Fixedy, ale trackery AirTag od Applu je něco zbrusu nového. Můžete totiž využít síly ekosystému Apple a 1,5 milardy zařízení po celém světě vám mohou pomoci najít vaše ztracená zařízení. Před nějakými dvěma týdny navíc Apple otevřel platformu aplikace Find My i výrobcům třetích stran a vy tak můžete do aplikace přidat ještě více zařízení od firem jako Belkin, Chipolo nebo do budoucna právě třeba český Fixed. A řekněme si otevřeně, kdo z nás poslední dobou náhodou něco nehledal. Klíče, batoh, zaběhnutého psa, prostě na jakýkoli předmět můžete teď připnout tento malý AirTag. Stačí si zvolit pouze balení buď po 1ks Airtagu nebo vybrat rovnou výhodnější balení 4ks Airtagu. Ten pak okamžitě najdete, když je někde v okolí vašeho telefonu nebo pokud jste daný předmět někde ztratili dostanete notifikaci ihned jak někdo s jiným iPhonem projde kolem. A takových zařízení je právě na světe dost a dost. Veškerá komunikace funguje naprosto bezpečně na pozadí celého systému a data o ztracených přívěscích jsou komunikována naprosto anonymně, stejně jako o těch, které máte u sebe. Veškeré přívěsky jsou svázány s účtem majitele zařízení a nikdo, kromě vás, dokonce ani Apple nemá šanci zjistit, který přívěsek komu patří. Rozbalení a párování Rozbalení je naprosto jednoduché. Dostanete jej v krabičce po jednom nebo si můžete koupit rovnou balení po čtyřech a ke každému Apple účtu jich pak můžete spárovat maximálně šestnáct. Stačí jen AirTag rozbalit, vytáhnout transportní fólii zpoza plíšku kryjící baterii, čímž se AirTag aktivuje a je okamžitě připraven pro párování s vaším telefonem Apple iPhone běžící na iOS 14.5 a vyšším. Pro komunikaci využívá přívěsek nízko energeticky náročný Bluetooth v kombinaci s čipem U1. Tím pádem vám baterie v AirTagu vydrží přibližně rok a U1 čip zajistí přesnou směrovou navigaci v momentě, kdy už se k přívěsku blížíte. AirTag je vyrobený z kombinace plastu a nerezové oceli a jeho nespornou výhodou oproti konkurenčním produktům je, že má voděodolnost IP67, tím pádem by měl přežít i pád do 1m hloubky po dobu 30 minut. Když se ještě vrátím na chvíli k baterce, ta je vyměnitelné a jde snad o nejběžnější knoflíkovou baterku na světě pod označením CR2032, kterou seženete i na pumpě nebo v jakékoli večerce. O výdrž se tak obávat nemusíte a jakmile bude její kapacita docházet, dostanete na svůj mobilní telefon upozornění. Párování je naprosto jednoduché, stačí jen mít po ruce odemčený iPhone a po vytažení transportní fólie se okamžitě objeví párovací widget podobně jako třeba u sluchátek AirPods. Vy už pak jen zvolíte jestli se jedná o AirTag umístěný do batohu, na klíče, do kabelky, do zavazadla a nebo kamkoli jen si napíšete. Pak dojde ke spárování s vaším Apple účtem, vy už jej jen připnete tam, kam patří a v aplikaci Find My jej pohodlně najdete v nové speciální záložce přímo s ikonou a poslední lokací na mapě. Odtud už pak můžete nechat přívěsek vyzvánět, abyste jej třeba doma lépe našli. Koneckonců nepotřebujete k tomu ani pouštět samotnou aplikaci Find My a stačí jen říct Hey Siri, where is my backpack a váš batoh začne pípat. Trochu škoda, že ani po poslední aktualizaci na hodinkách hledání přes Siri použít nemůžete, což by se přímo nabízelo. Aplikace Find My Každopádně zpátky k aplikaci Find My, která dostává ještě o trochu lepší funkci pokud současně vlastníte iPhone 11 a novější vybavených čipem U1 o kterém jsem před chvílí mluvil. Pak se vám při hledání rozběhne celé intuitivní prostředí využívající AR, akcelerometr, gyroskop a právě onen čip U1 dostupný v nových iPhone 11 a vyšších a k cíli jste navigováni šipkou a haptickou odezvou telefonu. Možné potíže Co ale když náhodou nebudete v dosahu AirTagu? Pak už přichází na řadu, jak už jsem říkal, celá síť uživatelů používajících aplikaci Find My. Stačí přívěsek přepnout do režimu ztraceného zařízení a kdokoli, kdo jen půjde kolem takového přívěsku bude využit pro sdílení jeho polohy. Pokud navíc cizí AirTag najde a budete mít zařízení vybavené technologií NFC, což je ten stejný čip, který používáte někdy už od iPhonu 6 pro bezdrátové placení, pak stačí přiložit telefon na AirTag a okamžitě vám na displeji vyskočí zpráva s kontaktem na majitele. Výhodou je, že kontakt se otvírá prostřednictvím webového prohlížeče a tím pádem ať najde AirTag kdokoli s iOS nebo Androidem, informace se vždycky zobrazí. Na chvíli se ještě zastavím u zabezpečení, protože někdo by se mohl obávat, že takový AirTag se dá jednoduše zneužít pro to aby vám jej někdo podstrčil a skrytě vás pak sledoval. V takovém případě dostanete na AirTag notifikaci a pokud na ní nebudete reagovat, cizí AirTag se rozpípá. Tady ovšem existuje zatím mnoho nejasností, které budu zatím v průběhu času prozkoumávat. Jednak jde o to, jak se bude AirTag chovat třeba v případě, že pracujete v korporátu, necháte AirTag v kabelce v open spacu a půjdete na kafe nebo si třeba ven před budovu zakouřit. Ač jsem googloval, jak jsem googloval, tak pro takové případy bude potřeba ještě pár scénářů ze strany Applu dořešit. Minimálně uvnitř domácnosti, pokud je jeho majitel současně doma se ostatní AirTagy nerozzvoní a pokud byste řešili právě případ open spacu, dá se jednoduše upozornění na přímo konkrétní AirTag vypnout. To je asi jednoduché v případě jednoho AirTagu, ale bylo by to zvlášť otravné v kanceláři 50 lidí, kde se často lidi mění nebo si představte sedět pár hodin v čekárně u doktora a být neustále otravováni dalším a dalším AirTagem. Apple ovšem říká, že na takové zařízení vás začne upozorňovat až po čase a tak je dost dobře možné, že půjde třeba o časový limit překračující běžnou pracovní dobu. Tak či tak je důležité odpovědět ještě na jednu otázku a to že AirTag nemůžete sdílet mezi více uživateli a je vždy svázán jen s jedním konkrétním majitelem. Z tohoto důvodu také Apple upozorňuje, že AirTag není určen pro sledování vašich dětí a v takovém případě jsou vhodnější hodinky Apple Watch. Chápu ale, že koupit dítěti zařízení za pár tisícovek oproti pár stovkám za AirTag se asi tak úplně každému nechce, notabete, že takové Watche s výdrží 1 den oproti roku u AirTagu je taky slušný diskomfort. A to neřeším etickou stránku věci, jen tu technickou. Závěr Pokud si takový AirTag zakoupíte, mějte na paměti, že pro to, abyste jej mohli nosit na klíčích ještě potřebujete dokoupit přívěsek s pouzdříčkem na AirTag a v případě Applu to rozhodně není nic levného. U Applu jsou dostupné výrobky od Belkinu od 390Kč, ale pokud byste rádi originál, je potřeba vytáhnout z kapsy dalších 9 až 11 stovek a pokud byste byli obzvlášť fajnšmekři, k dispozici je i Hermé za nějakých bratru 12 tisíc korun po přepočtu s DPH. Samotný AirTag tak můžete koupit buď jednotlivě za 890,- nebo v balení 4 kusů za 2990,-. ...

29 4
HUAWEI Band 6: Skvělý chytrý náramek za hubičku! [recenze]

HUAWEI Band 6: Skvělý chytrý náramek za hubičku! [recenze]

První pohled Musím říct, že tato kategorie se mi po čertech hodně líbí. Tradičně mám totiž u klasických hodinek problém třeba při klikování s jejich šíří a když ohnete zápěstí do úhlu 90 stupňů, vždycky vás sebelepší hodinky nějakým způsobem tlačí. Po konstrukční stránce jsou na tento typ cvičení vždycky lepší tím pádem různé bandy. Jejich nevýhodou jsou ovšem často slabší displeje a ikdyž už se kvalitativně vylepšují, pořád jsou relativně malé, krkolomně se ovládají a nedokážou logicky zobrazit tolik informací, kolik by možná někdo chtěl. Nový Honor Band 6 jde kompromisní cestou, vytvaroval displej do trochu protáhlejší nudle, narval tam množství informací a ikdyž se mezigeneračně zvětšil z 0,96” na 1,47”, pořád jsme v relativně kompaktní kategorii s funkcemi blížícím se chytrým hodinkám. OLED displej má samozřejmě oproti předchozímu TFT hezčí barvy a jak by technologie trochu napovídala i režim Always On, ovšem ten tady trochu paradoxně chybí. A je to celkem škoda – Huaweii se totiž mezigeneračně podařilo prodloužit výdrž až na 14 dní, což je dvojnásobek oproti předchůdci a přesto Always on nenabízí. Nejspíš tak jde jen o marketingové rozhodnutí, aby mezi jednotlivými výrobky byly viditelnější rozdíly. Jinak je ale displej strašně fajn, na sluníčku perfektně čitelný, pokrývá téměř celou plochu displeje s malinkatou bradou, ale právě tím, že jde o OLED s dokonalou černou, vlastně si toho pocitově ani nijak nevšimnete. Výdrž a kompatibilita Když už jsem nakousnul výdrž, ta je samozřejmě primárně závislá na spoustě faktorů – jas displeje, počet aktivit, jak často monitorujete životní funkce. Já jsem s displejem při úrovni jasu 3, nastavení nepřetržitého sledování tepovky, automatickým sledováním okysličení krve a pravidelné chůze do práce i z práce ztrácel necelých 10% baterie denně. To dá dohromady zhruba 10-12 dní výdrže, což je skoro 10x tolik co moje Apple Watche. U těch mě totiž neskutečně štve, že vydrží jen 1 den a nabíjet je musím přitom necelou hodinu. Naopak tento náramek dokážete za 5 minut nabít na 2 dny provozu. To jen pro zajímavost, ne že bych chtěl tyto 2 produkty porovnávat, protože každý z nich má primárně jiné zaměření a přece jen Band 6 nemá tolik „smart“ funkcí. Samozřejmě s ním nemůžete telefonovat, odpovídat na zprávy, ale základní funkce plní dostatečně. Tím pádem zobrazuje notifikace, které si v telefonu zapnete, mimochodem včetně diakritiky a taková pozoruhodnost, že pokud vlastníte mobilní telefon Huawei, můžete náramek použít i pro ovládání foťáku. Malinko nevýhoda, že notifikace vidíte jen formou náhledu a třeba celou zprávu bohužel nepřečtete. S ostatními telefony za zmínku stojí snad jedině widget pro ovládání hudby, třeba pokud si jdete zaběhat. Náramek v sobě totiž nemá žádnou interní pamět na písničky a ani GPS, tím pádem pokud si chcete zobrazit i proběhlou trasu, musíte si s sebou vzít telefon. Takové malé plus pak je, že proběhlá trasa měřená mobilním telefonem je samozřejmě daleko přesnější než z podobných chytrých zařízení. U widgetů jsem také spozoroval jednu věc, která si myslím, že by šla opravit v budoucí aktualizaci. Swipujete mezi nimi doleva i doprava, ale úplně se mi nelíbilo, že widgetům chybí interaktivnost. Nemůžete se do nich prokliknout, pokud vás třeba u počasí zajímá, jak bude následující dny. Musíte vyskočit, jít do menu aplikací, tam zvolit počasí a teprve vidíte další informace. Jinak je ovládání hodně příjemné, až na tuto jednu vlastnost celkem intuitivní, nic se neseká a za tohle musím Huawei jednoznačně pochválit. Sportovní funkce Když už jsem jmenoval, že tu chybí GPS, rozhodně si Band 6 vzal z dospělých hodinek počet sportů, které můžete měřit. Je jich tu celkem 96, takže nechybí ty tradiční jako běh, cyklistika nebo plavání s vodotěsností do 5ATM, ale najdete tu i ty méně běžné jako břišní tanec, parašutismus nebo bungee jumping – to třeba abyste si mohli změřit jak moc jste si nadělali do gatí. Když někdo totiž řekne bungee jumping, já si okamžitě vzpomenu na Petra Novotnýho, kterému trochu špatně spočítali váhu a pak se praštil do hlavy nebo na jednoho turistu, kterému se pro změnu přetrhlo lano když skákal u viktoriiních vodopádů mezi krokodýly. No a světě div se, normálně to přežil. Zpátky ale k náramku, který dokáže měřit i stres nebo vás zvednout ze židle když už dlouho sedíte. A co musím obzvlášť pochválit a třeba na Amazfitech, Xiaomi apod. to nenajdete, je nastavení základních tréninkových plánů, které vás tak trochu vedou zlepšováním kondice k nějakému cíli. Samozřejmě, v tomto ohledu je na špičce Garmin, ale to se bavíme o mnohem dražších hodinkách. Pokud vezmete v úvahu, že tréninkové plány dostatene u tohoto přístroje za 15 stovek, rozhodně bych to bral všema deseti. Pochválit musím také monitoring spánku, který dává smysl o to víc, že hodinky nemusíte každý den nabíjet. „Proklaté AppleWatch“. Zpracování a aplikace Já vám furt kecám o funkcích, ale vlastně jsem neřekl ještě nic o materiálu a zpracování. Samozřejmě celé tělo je plastové, tím pádem váha je opravdu muší, se silikonovým řemínkem, který je proprietální, to znamená nenahradíte jej ničím jiným než zase řemínkem vyrobeným přímo pro tento náramek. Ze startu si tím pádem vyberte, jestli chcete černé, červené nebo růžové provedení. Náhradní řemínky zatím u nás nejsou k dispozici, tak ať nemusíte někam na Aliexpress. Dlužím vám také informaci o aplikaci jako takové. Připojit náramek můžete jak k iOS, tak Androidu a veškerá komunikace probíhá prostřednictvím aplikace Huawei zdraví. Na iOS ji najdete samozřejmě v AppStoru a na Androidu vám doporučuji spustit náramek, který zobrazí QR kód. Na telefonu pak namíříte foťák na displej náramku a nainstalujete doprovodnou aplikaci přímo ze stránek Huawei. Takový fun fact v aplikaci, který jsem dnes objevil bylo to, když jsem zabrouzdal do historie celkových mých úspěchů s Huawei zdraví. Ten vám totiž na vašem účtu sčítá veškeré aktivity, které jste jejím prostřednictvím naměřili. V mém případě to bylo asi 13000 kalorií a to se podle aplikace rovná zhruba 46 kuřecím křidýlkům a ušlé kilometry to pro změnu přirovnává k tomu, kolikrát jste ušli maraton. Závěrem Pro koho je tedy nový Huawei Band 6 určen? Já bych jej opravdu doporučil všem těm, kteří chtějí malé a kompaktnější zařízení než třeba i klasické hodinky. Třeba na ruce něžných poloviček bude vypadat vždycky daleko líp než nějaké obrovské cibule. Navíc, ženy poměrně často nosí telefony v kabelkách, kde poté prošvihnou notifikaci nebo nějaký hovor a nebo se pak každých 10 minut dívají, jestli nějakou událost nezmeškaly. Tady vidím asi tu největší výhodu v kompaktnosti spojené s dlouhou výdrží a opravdu krásným displejem. Samozřejmě, pokud nepotřebujete GPSku pro měření proběhlé nebo ujeté trasy, rozhodně doporučím Band 6 stejně tak i s ohledem právě na základní tréninkové plány. Počet ušlých kroků, tepovku nebo spánek jinak měří velmi dobře a po stránce měření jim mohu snad jedině vytknout fakt, že automatické rozpoznání aktivit by rozhodně ještě zasloužilo zlepšit. Zkrátka a dobře, tady rozhodně není úplně o čem přemýšlet a než třeba brát za podobné peníze Mi Watch Lite od Xiaomi, byť mají i GPS, já osobně bych šáhnul právě po tomto náramku od Huawei. A pokud náhodou tu GPS chcete, mrknout můžete i na novou barvu Fit Watchů v krásné lesklé barvě. ...

25 4
Motorola Moto G100: Jedinečný makrofoťák a desktopový režim! [recenze]

Motorola Moto G100: Jedinečný makrofoťák a desktopový režim! [recenze]

Design a zpracování Motorola G100 rozhodně nepatří mezi nejmenší telefony a když jsem jí poprvé vybalil z krabice, vzpomněl jsem si na velkolepou prezentaci Honoru 8X, Xiaomi Mi 8 Lite a přesně toto krásné fialovomodré barevné provedení. Někdo by možná namítnul, že podobným gradientům už dávno odzvonilo, na druhou stranu mě osobně se tato barevná kombinace pořád zamlouvá. Možná by se zamlouvala o to víc, kdyby celá záda nebyla z lesklého plastu, který se poměrně lehce poškrábe, ale na druhou stranu je pohodlně zakryjete přibaleným pouzdrem. Když už jsem u odolnosti, až zde žádný oficiální IP rating neni, což je třeba oproti A52 škoda, povrch je aspoň uzpůsoben tak, aby odpuzoval vodu a současně šuplíček pro SIMkartu a paměťovku je utěsněný, takže nějaké lehké postříkání vodou by telefon měl přežít. Zbytek ovládacích tlačítek je standardních, na mě jsou ovšem posazené až moc vysoko a zrovna na kolébku hlasitosti je vcelku problém dosáhnout. Co naopak potěší svou rychlostí a spolehlivostí je čtečka otisků prstů v displeji. Displej Ne, nenajdete tady žádnou čtečku otisků prstů v displeji, protože se bohužel jedná o 6,7” velké IPSko s 90Hz obnovovací frekvencí. A ano, za 13 tisíc, kolik telefon aktuálně stojí to není úplně žádná hitparáda. V Motorole si asi vzali za vzor loňské Mi 10T, které si ještě za vyšší startovní cenovku dovolilo také IPS displej - ale tam to kompenzovalo aspoň těch 144Hz. Tady se zkrátka jedná o průměrný displej i do svítivosti na sluníčku i do věrnosti zobrazovaných barev. Potěší snad jen podpora HDR10+ a filmový poměr stran 21:9, který právě kromě filmů využijete určitě i daleko víc na brouzdání po vertikálním obsahu typu webových článků nebo instagramu. Jen vám nesmí u filmů pochopitelně vadit ten dvojítý průstřel na přední kamery. Výbava Kde naopak G100 vyniká je hardware a software. Telefon pohání Snapdragon 870, což je vylepšený loňský 865+, dalo by se říct takové 865++ a momentálně vlastně druhý nejrychlejší procesor od Qualcommu. Výkonu je tím pádem dostatek absolutně na všechno včetně třeba náročného Genshin Impactu. Ten si navíc můžete zahrát o to líp kvůli novince, kterou Motorola prezentuje pod názvem “Ready For”. Není to nic převratného, jde o desktopový režim, který se vám automaticky zapne v momentě, kdy telefon připojíte přes USB-C kabel k monitoru podporujícím Thunderbolt. Rázem se tak váš mobilní telefon dobíjí, ale hlavně, máte kompletní prostředí podobné dospělým windows. Pokud navíc je váš monitor vybaven dalšími USB porty, jako ten, který mi Motorola zapůjčila spolu s telefonem, můžete bez problému přímo k monitoru zapojit myš a klávesnici a telefon, alias počítač si klidně nosit s sebou jak domů, tak do práce. Asi jako plnohodnotnou náhradu počítače když na něm stříhám videa bych si to já sám u sebe úplně představit nedokázal. Ale kdybych byl někdo, kdo řeší jen emaily, přes web surfuje a sem tam si někde na služebce do hotelové televize zapíchne mobil skrz HDMI a pustí Netflix místo Ordinace v růžové zahradě, určitě je to ideální volba. Navíc takový bonus, že celý režim se nastartuje doslova za pár vteřin, což mě třeba oproti tomu, když jsem to naposledy zkoušel na Samsungu, neskutečně překvapilo. Z další výbavy, která stojí za zmínku v pozitivním slova smyslu určitě nemůžu zapomenout na tradiční hodně čistou nadstavbu nad Androidem 11, kde prakticky jediné navíc, co vždycky kvituju jsou asi nejlepší gesta na jakémkoli mobilním telefonu. Za to tradičně pro Motorolu patří klobouček dolů. Naopak, co vás zase za 13 tisíc moc nenadchne je jen jeden průměrně hrající reproduktor, což zase na ty filmy není ideální, ale když zapojíte telefon právě přes HDMI nebo USB-C do kompatibilního zařízení s reproduktory, užijete si zvuk dostatečně z nich. Jo a málem bych zapomněl, když budete na mobilu přece jen hrát hry, nezapomeňte, že hrát se dá i s externími ovladači - já to třeba zkoušel s Kunaiem od ROG Phonu 5. Fotoaparáty Teď se vrhnu na foťáky a jak už vidíte z mnoha záběru, na zadní straně jsou celkem 4, z toho ovšem použijete prakticky jenom 2. Hlavní 64MP spojující obligátně 4 pixely do jednoho a výsledkem jsou pak 16MP snímky. Pro některé z vás, kteří si v minulých recenzích stěžovali, že je to podvod, když to spojuje pixely jen připomínám, že fotit můžete samozřejmě na všech podobných senzorech i do plného rozlišení, jen z něj nedostanete tak hezkou fotku a právě proto vznikla technologie pro spojování pixelů, aby se fotka víc prosvětlila. Fotky, které produkuje hlavní senzor bych zhodnotil jako celkem pěkné s dostatkem detailů a barvami jen lehce přisaturovanými do pěkných teplých tónů. Jen si dejte pozor na pohybující se objekty při focení do HDRka, ať nedopadnete s podobnými artefakty jako já. Každopádně počítejte takový celkem hezký průměr a rozhodně v této cenovce najdete i lépe fotící telefony. Teď přichází na řadu hodně slušný širokoúhlý 16MP objektiv, který sice po pravdě zrovna úplně širokoúhlý moc není, ale disponuje ostřením, což se dá rozhodně považovat za nadstandard a důvod je jasný. Takové objektivy právě kvůli krátké minimální ostřící vzdálenosti můžete použít i pro focení makra neboli fotek hodně z blízka. Někdy ovšem jdete s mobilním telefonem až tak blízko, že si následně mobilem objekt zastíníte a pak je fotka hnusná a zrnitá a právě tohle vyřešila Motorola šalamounsky a podobně jako Oppo u svého Find X3 implementovala kolem objektivu malinkatý LED pásek, kterým si na objekt jednoduše přisvítíte. Za tohle rozhodně palec nahoru a beru to spíš jako první verzi a jsem hrozně zvědavej, jestli výrobce bude s podobným řešením přicházet i do dalších telefonů. Za mě je to skvělý nápad, jen bych jej dotáhl o kousíček dál v podobě možnosti regulovat intenzitu přisvícení aby objekt nebyl zbytečně přepálený. Večer už samozřejmě širokoúhlý objektiv značně pokulhává, protože noční režim pro něj Motorola nepřipravila. Oproti tomu je na hlavním foťáku večerní režim celkem fajn, jen fotkám chybí prakticky jakékoli informace ze stínů. Zbylým dvěma kroužkům na zádech se snad ani nedá říkat foťáky. Jsou to jen 2 kolečka, kde v jednom je 3D TOF senzor pro různé hrátky s ostrostí a v druhém 2MP kamerka také pro rozostření pozadí. Co mi možná na celém foťáku vadí ze všeho nejvíc je přepínání jednotlivých režimů, které jsou pod tlačítkem spouště, takže dost často se vám stává, že místo vyfocení se přepnete intuitivně na video. O kterém když mluvím, tak budu rovnou pokračovat. Telefon umí natáčet video až v 6K při 30 snímcích za vteřinu, ale rovnou vám řeknu, že natáčet v něm tak úplně nechcete, protože záznam postrádá jakýkoli druh stabilizace, obraz je měkký a dynamický rozsah asi leží někde na jednotce intenzivní péče. Oproti tomu doporučuju přepnout do 4K, kde se všechno dramaticky zlepší, zapojí se elektronická stabilizace, která je to lepší, co na obraze uvidíte. Zázraky ovšem nečekejte a neustálé přeostřování činí obraz celkem těžko použitelným. Přece jen se ještě vrátím ovšem k foťákům, kde nejde asi opomenout dvojití průstřel pro selfiečka. Já osobně úplně nechápu tento krok Motoroly, kdy přece jen v kategorii telefonu kolem 13 tisíc už necílíte úplně na “děti” dělající si 1500 selfíček denně a já bych přece jen zvolil jen jedno. Takže - 16MP klasický senzor doplňuje ještě 8MP širokoúhlý se šířkou záběru 118 stupňů, pokud se chcete vyfotit celá třída i s paní účitelkou. Hodnocení Tak je na čase závěrečné hodnocení a předem říkám, že Motorola G100, recenzovaná také na Techarena.cz , to nebude mít v záplavě konkurence vůbec lehké. Prodává se totiž za 12 990,-, což je o 3 tisíce vyšší cena, než byla ve speciální startovní akci. Za současnou cenu je totiž jen o tisícovku dražší Samsung S20 FE. Nedostanete sice podporu 5G sítí jako u Motoroly a tak dobrý procesor, ale dostanete lepší 120Hz Amoled displej, lepší foťáky s optickou stabilizací, voděodolnost, bezdrátové nabíjení a to je zkrátka strašně moc muziky navíc jen za pouhou tisícovku příplatku. Kdybych měl vzít v úvahu konkurenci se stejným procesorem jako Motorola, pak je tady Poco F3 a to stojí jen 9,5 tisíce, má 120Hz Amoled, daleko menší průstřel na čelní straně, stereo reproduktory a ano, horší konfiguraci foťáků, ale troufám si říct, že třeba ve videu si povedou lépe. Pocu snad chybí jen podpora desktopového rozhraní a hezká Motorolí gesta, jinak je ale je o 3,5 tisíce levnější. Motorola snad může konkurovat ještě delší výdrží v podobě 5000mAh baterie - mě telefon vydržel bez problému 2 dny, takže mi nevadilo ani pomalejší 20W nabíjení, ale bude to oproti Pocu stačit? Odpovědět si musíte samozřejmě jako vždycky vy přesně podle vašich priorit. V této cenovce to totiž je samozřejmě o kompromisu. ...

23 4
Amazfit T-Rex Pro: Pro sportovce a drsňáky! [recenze]

Amazfit T-Rex Pro: Pro sportovce a drsňáky! [recenze]

Představení Poslední dobou si připadám jak hodinkový mág a tak trochu jak blázen, když se mě lidi nevěřícně ptají jestli jsem upadl na hlavu, když nosím dvoje hodinky. Ne, fakt ne, na levé ruce jsem reinkarnoval Apple Watche, protože Garminy jsem musel vrátit a mě se po nich tak stýská… no a na pravé tak už 3 týdny nosím nové T-Rexy Pro, které jsou pokračováním úspěšných T-Rexů. Vychází z rodinky klasických Amazfitů, značky, která dříve byla pod křídly Xiaomi, ale po svém osamostatnění už vyrábí ucelenou řadu svých vlastních produktů. Před nějakými dvěma měsíci jsem vám přinesl recenze GTS 2 a GTS 2 Mini a právě tyto T-Rex Pro jsou jejich alternativou, ovšem pro daleko hrubší zacházení a s cílovou skupinou zákazníků malinko jinou než u GTSkové řady. To už ostatně vidíte na první pohled. Robustní rám z tvrdého plastu, certifikace Military Standard 810G, temperované a zapuštěné ochranné sklo, vodotěsnost do 10ATM už samo o sobě značí, že tyto hodinky jsou víc než na multimediální funkce nebo jako elegantní doplněk k obleku zaměřené jako ideální asistent aktivních lidí. Ne profi sportovců, ale řekl bych spíš sportovních nadšenců. Je to přesně takový ten produkt posunutý právě směrem ke sportu a odolnosti. Ovládání Každopádně pro běžného sportovce toho dokážou nabídnout opravdu dostatek. Přes 100 sportů, samozřejmě včetně plavání u kterého je hrozně fajn, že výrobce myslel i na ovládání hodinek právě pod vodou nebo v bazénu. Zatímco u klasických GTRek, Apple Watchů apod jste pod vodou s dotykovým ovládáním v pasti, právě na T-Rexech Pro máte možnost ovládání i čtyřmi postranními tlačítky. Dvěma tlačítky po levé straně listujete nahoru a dolů a zbylými dvěma na té opačné zas jdete o krok dopředu nebo zpátky. Kdo má přece jen rád dotykové ovládání, pro toho tu právě mimo vodu je. Můžete jím samozřejmě procházet celé menu nebo používat rychlá gesta, kdy potáhnutím zleva se dostanete rychle na notifikace, zprava do menu, zeshora do nastavení a zespoda vám vyjedou widgety, které si můžete přizpůsobit právě podle toho, který z nich chcete použít. Celkově se hodinky ovládají velmi dobře, intuitivně, ale je znát, že kvůli výdrži je výrobce osadil slabším procesorem. Tím pádem na záseky v menu sem tam určitě narazíte a nejvíc je to znát asi právě ve widgetech, kde musí vzít procesor najednou údaje z mnoha aplikací a senzorů najednou. Sportovní funkce Nebudu vám tady natahovat video, abych vyjmenovával 100 sportů a vy jich asi ani 100 neděláte, takže je fajn, že na své si přijde snad každý a právě podle svých preferencí si můžete ty své oblíbené sporty v klidu posunout nahoru a v rámci celé skupiny je pak mít daleko rychleji k dispozici. Dokonce by měla fungovat, podle výrobce, i automatická detekce sportu, ale na této funkci bych ještě rozhodně zapracoval. Naopak hodně musím pochválit přesnost měření, alespoň tedy ve vztahu k mnohem dražším Apple Watch, kde rozdíl třeba v počtu denních kroků je naprosto minimální.U GPSky musím pochválit její rychlost a prakticky maximálně do nějakých 10 vteřin byla připravená k použití, ale přesnost už samozřejmě trochu pokulhává a s GPSkou v telefonu se určitě srovnat nedá. I tak ale s odchylkou na plus mínus 10-20 metrů měří velmi slušně. Jen počítejte s tím, že když už začnete měřit nějakou aktivitu, nejsou dostupné žádné další funkce hodinek jako třeba ovládání hudby v mobilu a prakticky přečíst si můžete jen notifikace, které vám naštěstí i v průběhu sportu dorazí.Z dalších senzorů velmi přesně funguje monitoring srdečního tepu nebo okysličení krve, třeba na rozdíl od měření spánku. Tam se mi občas stalo, že jsem si večer lehl jen tak na gauč, surfoval po internetu na mobilu a hodinky detekovaly spánek. Nebylo to sice pravidlem, ale párkrát se mi to určitě stalo. Aplikace Pro veškeré měření a vyhodnocování slouží aplikace Zepp, to hlavně pro ty, kteří by hledali Amazfit nebo Mi Fit. Jak už jsem říkal u recenze GTS dvojek, jde o novou aplikaci, která má svoje porodní mouchy, ale musím říct, že po 2 měsících od minulé recenze už se dost zlepšila a je vidět, že výrobce na ní pracuje. I když samozřejmě pár věcí by se našlo – třeba když zapnete Sledování kvality dýchání ve spánku, vyskočí na vás okno s informacemi plné čínských znaků. Být to v angličtině, okey, ale hádám, že čínsky u nás moc lidí nemluví. Prakticky tak nevím, jestli jsem potvrdil nějakou super funkci, nebo jsem dal Amazfitu povolení, že mě může přijet v noci domů zadusit polštářem. Asi chápete, kam tím mířím. Na druhou stranu mě opravdu baví vzhled samotné apikace, intuitivní ovládání, rychlost nebo fakt, že si můžete v jejím rámci přidat i pár kamarádů nebo následně sdílet data o cvičení do Stravy. Osobně jsem zvědavý, jestli se výrobce na dlouhou dobu spokojí se současnou funkčností nebo bude její vývoj dál posouvat třeba směrem i k pár tréninkovým plánům alá Garmin nebo v základu třeba Huawei. Smart funkce Teď se vrhnu na smart stránku hodinek a to je přesně místo, kde právě T-Rex Pro oproti třeba GTS 2 zaostávají. Samozřejmě, pořád je tu krásný, 1,3“ OLED displej, je dobře čitelný na sluníčku s funkcí Always on, což hodinky víc přibližuje smart sektoru, ale na druhou stranu tady nehledejte třeba možnost uložení hudby nebo alespoň její stremování přes Spotify. Další aplikace do hodinek instalovat také nemůžete a možnost instalace dalších ciferníků je výrazně omezená. Chybí také možnost telefonování nebo jakýmkoli způsobem odpovídání na zprávy. Na druhou stranu fungují bez problému notifikace včetně diakritiky i smajlíků, takže za tohle rozhodně palec nahoru. V aplikaci Zepp si můžete nastavit zvlášť upozornění na příchozí hovory, na dlouhou neaktivitu, na smsky, emaily, dosažení cíle nebo na jednotlivé vybrané aplikace mezi kterými nechybí Facebook Messenger, Skype, Instagram, Twitter, Whatsapp nebo YouTube – ty se pak v hodinkách ukazují svými ikonkami a ostatní méně důležité aplikace pak už mají jednu ikonu společnou. Dobrou zprávou i je, že notifikace z hodinek mizí v momentě kdy si je přečtete v telefonu. Možná se vám zdá, že jsem Amazfity teď trochu kritizoval za to, co nemají, ale nebojte, to nejsou negativa, to je záměr výrobce, protože právě kvůli absenci těchto funkcí zase pro změnu vydrží daleko déle baterka. I když upřímně Fénixy to nejsou, ale zase to nejsou Apple Watche. Amazfit deklaruje 9 dní v režimu „heavy usage“, takže těžkého použití kdy je všechno zapnuto, a až 18 dní v režimu úspory. Buďte v klidu, na takové hodnoty se určitě nedostanete. Mě v režimu vše zapnuto zmizí průměrně 20% denně, takže spíš počítejte použití někde v rámci čtyřech, maximálně pěti dnů. Komu by to bylo málo, máte samozřejmě možnost snížit frekvenci měření srdečního tepu nebo režim Always On úplně vypnout či jej nastavit jen třeba od 8 ráno do 10 večer. Hlavně Always On dokáže s baterkou pořádně zahýbat. Hodnocení Jak jste asi pochopili, Amazfit T-Rex Pro nejsou dokonalé hodinky, stejně jako jakýkoli jiný produkt jakéhokoli výrobce, ale za nějakých 4,5 tisíce nabídnou rozhodně dost na to, aby oslovily přesně ty z vás, kdo nepotřebují s hodinkami telefonovat, platit, odesílat smsky, ale naopak chtějí hezký displej, robustní konstrukci, ovládání i pod vodou, pohodovou výdrž, slušný monitoring aktivit a třeba jejich výsledky odesílat i do stravy. Pro všechny z vás je mohu vřele doporučit. K dostání jsou v modré, šedé a černé barvě. ...

15 4
Samsung Galaxy A72: Vyplatí se připlatit oproti A52? [recenze]

Samsung Galaxy A72: Vyplatí se připlatit oproti A52? [recenze]

Design Začnu tradičně konstrukcí a zpracováním a tady je samozřejmě jeden z největších rozdílů mezi všemi třemi telefony – fyzické rozměry a s tím spojená váha, která vychází primárně z toho, pro koho jsou telefony určené. Pokud používáte mobil často, jste zvyklí na velké obrazovky a preferujete čím větší, tím lepší, asi šáhnete po A72 s 203g a 6,7“ displejem. Naopak jak A52, tak A52 5G mají 6,5“ displej, který lze považovat za takovou dnešní průměrnou velikost. Předpokládám, že asi není třeba zdůrazňovat, že všechno sedí, nic nevrže atd, a tak když se podíváme i na loňskou řadu, pokud uvažujete o přechodu z ní, největším rozdílem v konstrukci jsou záda. 2 generace nám Samsung tvrdil, jak je super mít záda z materiálu Glastic, že si to údajně bere to nejlepší z plastu a skla, ale ve skutečnosti je to asi jako když si koupíte linoleum s potiskem dřevěné podlahy, dřevěná podlaha z toho nikdy nebude. Hodně tedy kvituju, že Samsung letos po vzoru legendárních Nokií Lumia u všech 3 telefonů přiznal plastové provedení bez různých fancy fíčurek a k tradiční černé a bílé přidává ještě pár pastelových variant. Snad jediná škoda, že když už je řada A50 nejprodávanějším Android telefonem na světě, nebyl Samsung tak odvážný, aby se pustil do daleko víc barevných kombinací jako má třeba loňský S20 FE. Druhou pochvalu si Samsung u mě u všech 3 modelů oproti svým předchůdcům vysloužil za to, že sladil designovou linku fotoaparátů áčkových modelů s řadou S. Oproti nim jsou samozřejmě foťáky slabší, ale zase nemusí tím pádem tolik vystupovat z těla jako u S21 Ultra a vy aspoň máte takový pocit designové příslušnosti k nejvyšší řadě. Musím uznat, že už od A51 je vidět, že Samsung si dává na designové lince všech nových modelů záležet a když mezi jednotlivými produkty najdete sjednocující prvky, najednou z celého portfolia po stránce komunikace máte daleko lepší dojem. Displej Druhý největší rozdíl je v displejích. A52jky mají obě shodně 6,5“ displej, jen u klasické verze dostanete 90Hz obnovovací frekvenci, zatímco u 5G rovnou 120Hz. A72 nabízí totožný displej s klasickou A52, jen v 6,7“ variantě, ovšem bohužel A72 5G u nás není k dispozici a tak se musíte spolehnout „jen na 90Hz“. Pokud je zde navíc někdo, kdo neví, co je obnovovací frekvence, jde čistě jen o to, kolikrát za 1 sekundu se obnoví obraz a samozřejmě, čím vyšší číslo tím je obraz plynulejší třeba při jakékoli změně jeho obsahu. Ze standardního čísla 60 u většiny starších telefonů na 90 nebo 120 si tak asi každý dokáže představit ten rozdíl. Druhou věcí, která se mezigeneračně zlepšila je i o 30% vyšší jas na sluníčku. Abych ale jen nechválil, na všech 3 telefonech je až nezvykle nízko umístěna čtečka otisků prstů, což není úplně pohodlné a k nejrychlejším taky úplně moc nepatří. Na druhou stranu je alespoň spolehlivá. Až se tedy budete rozhodovat, který z telefonů zvolit, víceméně je to hodně na vás. Asi budete volit mezi 120Hz frekvencí u A52 5G nebo větším displejem u A72. Důležité je ještě zmínit, že samozřejmě čím větší displej, tím víc se logicky spotřebovává baterie. A52 bez problému vydrží 1,5 dne nabitá se 4,5 tisícovou baterkou. A52 5G má stejnou baterii, ovšem vyšší frekvenci displeje a také podporuje sítě 5G s vyšší spotřebou než 4G a počítejte tím pádem zhruba s o 15-25% menší výdrží podle druhu použití. Pořád jsem ale neměl problém vydržet jeden plný den. Samsung A72 oproti oběma nabízí 5000mAh baterku, ale zase větší displej. I tak se ale dostanete při troše štěstí k 2 denní výdrži na 1 nabití. Rozdíl je pak u nabíječek. Zatímco všechny 3 telefony podporují 25W drátové nabíjení, u A52 dostanete v balení pouze 15W nabíječku, zatímco u A72 plnohodnotnou 25W. Bezdrátové nabíjení pak nepodporuje ani jeden z nich. Výbava Hardware byl jedna z nejvyčítanějších vlastností u loňských A51. Přece jen na svou dobu už Exynos 9611 nepředváděl úplně tolik parády a oproti tomu je nově Snapdragon 720G opravdové pohlazení na duši. Nicméně se neubráním faktu, že takový procesor měl do A51 dorazit už vloni a letos měl Samsung vsadit na něco zase lepšího, nicméně letos je to konečně relativně dostačující. Kde už je procesor ovšem podprůměr vzhledem k ceně je A72, která stojí 12 tisíc korun a tím pádem chtít o 3 tisíce navíc oproti A52 se stejným procesorem a tím pádem stejným výkonem už je trochu na pováženou. Nejlepší variantou je A52 5G, ta vsadila na svižnější Snapdragon 750G za cenu 11 tisíc, který třeba oproti loňské A51 přidává ve výkonu zhruba 80%. Tak či tak je ale potřeba zdůraznit, že v základním nastavení všechny 3 telefony běží opravdu svižně, nikde se nic nezasekává a na nadstavbě OneUI 3.1 je radost pracovat. Samozřejmě je otázkou času, kolik dat do telefonu dáte a jestli to tak bude i za pár let, protože Samsung nově prodlužuje i softwarovou podporu a tak jako jeden z mála výrobců slibuje 3+1 roků podpory a tím pádem se předpokládá, že s telefonem asi vydržíte fungovat i o trochu delší dobu. To znamená kromě předinstalovaného Androidu 11 byste se měli dočkat ještě Androidu 14 a dalšího jednoho roku navíc bezpečnostních záplat. Dočkáte se ale bohužel také opravdu tuny balastu a zdvojených aplikací, které fakt nepotřebujete. V tomto ohledu si Samsung může směle podat ruku se Xiaomi, i když tam je to ještě o to horší, že k tradičním předinstalovaným aplikacím se přidají ještě různé pokoutné aplikace se „shady“ reklamou. Pokud ovšem žijete uvěznění v ekosystému Samsungu, předpokládám, že na 2 mailové klienty, 2 prohlížeče atd jste stejně zvyklí a u všech 3 telefonů je najdete úplně shodně. Z dalších hardwarových vlastností pak mezigeneračně přibyly celkem slušně hrající stereo reproduktory a hlavně voděodolnost IP67, která se vrací do áčkové třídy snad po 4 letech. Fotoaparáty U fotoaparátů si jsou všechny 3 telefony podobné jako vejce vejci, pouze s jedním rozdílem a to že do A72 kromě hlavního 64MP senzoru a 12MP širokoúhlého objektivu, alias pro někoho zvaného lidově šíro, 5MP makra a 5MP pro rozostření pozadí přibyl ještě 8MP teleobjektiv. Foťáky, které jsem probíral v recenzi A52 tedy jen rychle shrnu, vypíchnu nejdůležitější vlastnosti, řeknu vám, co se změnilo za poslední aktualizaci a budu se zaobírat primárně teleobjektivem, takže, kdo má zájem o detailní rozbor, mrkněte pak ještě na recenzi A52. Hlavní rozdíl oproti předchozím generacím je přidání optické stabilizace, což pomáhá nejen při videu, ale i při focení za horších světelných podmínek. Tím pádem oproti A51 a A71 dokáže telefon protáhnout dobu expozice a vy pak získáte prosvětlenější a ostřejší snímky. V recenzi A52 jsem si stěžoval na nekonzistentnost hlavního a širokoúhlého objektivu a je vidět, že tento neduh už Samsung opravil a najednou ze všech objektivů lezou stejně barevné a stejně vyvážené fotky. Teď tedy k teleobjektivu, který papírově vypadá, že si jej Samsung vypůjčil s odlehčeného S20 FE. Podle všeho jde opravdu o ten stejný senzor, ovšem pravděpodobně se výrazně zhoršila použitá optika. Pokud porovnáte fotky z S20 FE a z A72, zjistíte, že u FEčka jsou fotky daleko ostřejší a mají daleko víc detailů. Dokonce občas se mi zdálo, že i digitální výřez z A52 vypadá líp než ten plnohodnotný v A72 a jestli byste chtěli brát A72 jen kvůli teleobjektivu navíc, určitě to za to nestojí. Závěrem Asi jste poznali, že všechny 3 telefony jsou si dost podobné a tak přichází na řadu můj verdikt. Pokud se budeme bavit o základních variantách, dáte za A52 momentálně 9 tisíc korun, za A52 5G 11 tisíc korun a za A72 12 tisíc korun. Když se budete mezi těmito třemi telefony rozhodovat jen na základě velikosti displeje, je A72 logicky nejlepší variantou, nicméně ze všech 3 telefonů vám jí doporučuju absolutně nejmíň. Pokud už hodláte utratit 12 tisíc korun za A72, dostanete opravdu výbavu A52 jen s o 0,2 větším displejem, 25W nabíječkou v balení a teleobjektivem, který plnohodnotně nahradí digitální výřez v A52. Tady bych asi nejvíc doporučil k 12 tisícům přidat ještě dvojku a za 14 tisíc máte teď Galaxy S20 FE s daleko rychlejším procesorem, daleko lepšími foťáky z dospělých S20, dostanete 120Hz displej, bezdrátové nabíjení, lepší voděodolnost, repráky vytuněné od AKG, Wifi 6tku atd. Zkrátka „jen“ za 2 tisíce navíc opravdu tunu muziky a na A72 opravdu zapomeňte. Za ty 3 tisíce navíc to oproti A52 nestojí. Tak a finální souboj se odehrává mezi A52 a její 5G variantou. Alfa a omega v tomto případě hraje fakt, jak moc chcete 5G sítě a jak dlouho plánujete telefon využívat. Jestli měníte telefon každý rok a netrváte na 5G, pak klidně na 5G v klidu zapomeňte. Jestli ovšem hodláte nový mobil využít, i plnou jeho softwarovou životnost, mám na mysli jeho 3+1 let podpory, pak určitě berte 5G variantu. Nejde ani tak o samotné 5G, už LTE je dnes v telefonech naprosto dostačující, ale spíš o to, že samozřejmě s dalšími aktualizacemi a daty se telefony v průběhu své životnosti zpomalují a čím rychlejší procesor od startu máte, tím svižnější mobil třeba za 2 roky bude. No a z pohledu konkurence se oproti A52 nabízí asi nejvíc Xiaomi Mi 10T Lite se stejným procesorem, ovšem tady je asi pro spoustu lidí brzda IPS displej. Druhý konkurent je Redmi Note 10 Pro, které je teď v akci Mi Fan Festivalu o 20% levnější za 6 999,- a momentálně se vyplatí určitě víc, ale jakmile se vrátí na původní cenovku 8 tisíc, raději bych si připlatil tisícovku za A52. Dostanete daleko lepší foťáky, o trochu lepší displej – i když papírově to vypadá stejně, voděodolnost, lepší nadstavbu a o rok delší podporu. Kdo by to byl býval řekl, že jednou budu doporučovat i víc Samsung než Xiaomi. ...

9 4
Realme 8 Pro: Vyplatila se sázka na 108Mpx fotoaparát? [recenze]

Realme 8 Pro: Vyplatila se sázka na 108Mpx fotoaparát? [recenze]

Představení Předpokládám, že Realme po roce a půl působení na českém trhu už nemusím úplně představovat a tak možná jen jednou větou řeknu, že se jedná o výrobce, který cílí na zákazníky požadující nejlepší poměr ceny a výkonu. Tím pádem asi chápete, že největším konkurentem pro Realme je Xiaomi a další jeho podznačky. Koneckonců toho si je vědomé i samotné Realme a obrovským nápisem na zádech „Dare to leap“, což se dá volně přeložit jako „změna je život“ nabádá zákazníky, aby dali výrobci šanci se předvést. Pochopitelně cílovou skupinou takových křiklavých nápisů jsou mladí lidé, kteří se obecně míň bojí riskovat, rádi se vymezují a to není koneckonců nic špatného. Realme 8 Pro má co nabídnout všem generacím a i když já jsem spíš příznivcem minimalismu a jednoduchosti, na mě třeba nejvíc zapůsobí téměř čistý operační systém bez balastu a s tím spojené naprosto svižné ovládání bez jediného záseku. Tím pádem nečekejte žádné tuny předinstalovaných aplikací, žádnou robustní nadstavbu a v základu je navíc snad jen Facebook, což je taková příjemná změna oproti spoustě naposledy recenzovaných Xiaomi. Výbava Když se potřebujete vejít s koncovou cenou do určité částky, máte na výběr. Když někde o trochu víc přidáte, jinde zas musíte ubrat. Koneckonců to zná z domova asi každý kdo musí s penězi hospodařit a když se jeden měsíc rozšoupnete, příští holt musíte ušetřit. Teď je jen otázkou, na kolik šikovně to udělalo u osmé generace realme, které většinu investic vrazilo do nového 108MP foťáku a tak procesor i operační paměť zůstala už od Realme 6 Pro, to znamená třetí generaci nezměněna. Logicky asi chápete, že u Realme 6 Pro byl Snapdragon 720G a 6 nebo 8GB RAMky super, u 7 Pro už průměr a u 8 Pro to furt naštěstí kvůli čistému systému jde, ale že bych z toho skákal metr do vzduchu se rozhodně říct nedá. Obzvlášť když prakticky každý telefon Xiaomi kolem této cenovky nebo i 2 tisíce pod ní má lepší procesor. Nebudu to natahovat, u hardwaru to už zkrátka takový terno jako vloni není a jakmile přijde jen trochu malá slevová akce od Samsungu, hádám, že Galaxy A52 se stejným procesorem a lepším displejem, která je teď o pouhou tisícovku dražší, bude prostě lepší výhra. A to bohužel není všechno. Oproti loňskému Realme 7 Pro zmizely také stereo reproduktory a vodu odpuzující povrch. Aspoň, že ten mono repráček hraje opravdu nahlas, zdířka na jacka je tady taky, stejně jako kompletní slot na 2 simky a paměťovku a pokud hledáte alespoň trochu menší a lehčí telefon, může realme docela obstojně posloužit. 176g je na dnešní dobu celkem muší váha a 6,4“ displej se už pomalu ve světle běžných 6,6“ telefonů jako je třeba konkurenční Redmi Note 10 Pro začíná řadit ke kompaktnějším rozměrům. Samozřejmě dopomáhá tomu celoplastové provedení, ale po dlouhé době zas držím v ruce celkem lehký telefon. Baterie Samozřejmě k nižší váze přispívá i fakt, že v telefonu najdete stále stejnou 4,5 tisícovou baterku. To ale není zas tak úplně na škodu, protože s výdrží jsem nikdy osobně neměl problém a vždycky jsem chodil spát i s náročnějším používáním se zhruba 30% baterkou. Den a půl tedy dá telefon naprosto bez problému, ostatně stejně jako jeho předchůdce. Nebude vám tím pádem asi ani nijak zásadně vadit, že se trochu zpomalila rychlost nabíjení ze 65W na 50 drátově a za zhruba 18 minut nabijete telefon na 50% kapacity nebo za třičtvrtě hodiny do plna. Ač to zní možná divně, mě osobně takové zpomalení nevadí, protože pořád zůstává rychlé a navíc zas o trochu víc šetří životnost baterky. Displej Jestli si vzpomínáte na loňskou recenzi Realme 7 Pro, říkal jsem, že 120Hz nebo 90Hz Amoled v uvedené třídě nenajdete a tak si musíte vybrat 60Hz Amoled u Realme 7 Pro nebo 120Hz IPS u Poco X3 NFC. Samozřejmě po půl roce už i tento argument padl a tak ten stejný 60Hz Amoled displej je sice pořád fajn, ale konkurence se posunula a za stejné peníze zkrátka nabízí víc. Pochválit ovšem můžu podporu HDR10 a jednu z nejlepších vestavěných čteček otisků prstů v displeji vůbec. Fotoaparáty Musím říct, že 4 foťáky na zádech mě celkem překvapily na to, jak málo vystupují z už tak tenkého těla a samozřejmě, jak už to bývá zvykem, zakrýt je můžete přibaleným pouzdrem. Prakticky až na hlavní foťák, kde 64MP senzor vystřídal nový 108MP, zůstala konfigurace zadních foťáků naprosto stejná. Tím pádem 8MP širokoúhlý objektiv doplněný 2MP makrem a 2MP senzorem pro rozostření pozadí. Teď ovšem přijde asi zásadní sdělení celé recenze. A to, jestli ústupky ve všech ostatních aspektech telefonu vyrovná posun u hlavního foťáku. Takže, samozřejmě jedná se o ten stejný HM2 senzor od Samsungu spojujících 9px do jednoho, který najdete třeba v Redmi Note 10 Pro a výsledkem je tím pádem 12MP fotka a ano, opravdu to mezigenerační posun je. Obzvlášť u Realme, které nikdy ve fotkách zrovna moc neexcelovalo. Nejvíc musím pochválit hezký dynamický rozsah a opravdu věrné barevné podání, jen lehce přisaturované přesně do takových těch uvěřitelných a líbivých hodnot, prostě žádné přikrášlené, přiHDRkované snímky, zkrátka tak to má být. Fotit můžete samozřejmě i na plných 108MP, ale to bych úplně nedoporučoval. Jednak takové rozlišení fakt nepotřebujete, vyfocení fotky trvá zhruba 5 vteřin a výsledkem je bez spojení pixelů daleko zašuměnější a méně ostrý snímek. Naopak docela musím pochválit 3 násobný digitální zoom, kterého Realme docílilo tak, že 8 plnohodnotných 12MP snímků klasickým foťákem, vyřízne, prožene svým algoritmem, upscaluje, a výsledkem je docela povedený snímek aniž by k tomu byl potřeba další objektiv. Samozřejmě výrobce marketingově láká, že nic lepšího jste nikdy neviděli, což je potřeba brát zas trochu s rezervou, ale na druhou stranu musím uznat, že v porovnání s digitálními výřezy z jiných objektivů patří tento rozhodně k nejlepším. U šikoroúhlého objektivu naopak moc nečekejte. Denní fotky ještě jakž takž, většinou se dají pochválit hlavně za konzistenci s hlavním foťákem, i když občas uletí zbytečně do růžového nádechu, ale jinak je ale potřeba počítat s tím, že jde o klasické nejobyčejnější 8MP šíro. S trochou štěstí to dá přes den, ale večer už je samozřejmě úplně mimo jak na klasický, tak noční režim. U toho musím naopak pochválit opět hlavní foťák, kde sice občas má fotka tendenci mít růžový nádech, což hravě opraví určitě nějaká aktualizace, ale celkově jsem byl za hlavní foťák hodně spokojený. Na další gimmicky v podobě Tilt shiftu zapomeňte asi stejně jako na rozostřené video u Samsungu, protože je to asi tak použitelné, jako 2MP makrokamera, kterou snad ani nemá cenu už u žádného telefonu hodnotit. U videa je k dispozici až 4k při 30 snímcích, ovšem elektronická stabilizace se zapne až při Fullhdčku a tady bych si zase dokázal představit na video lepší telefon. Navíc hodně chaoticky působí u videa i samotná aplikace, kdy nevidíte v jakém rozlišení natáčíte a dokonce jej ani ve video režimu nemůžete změnit, protože kolečko nastavení vystřídaly kreativní filtry. Musíte se přepnout pěkně do režimu focení a tam nastavit rozlišení pro video a pak se zase vrátit zpět. Navíc, pokud použijete některý z kreativních režimů, samo se vám rozlišení přepne do HDčka a až kreativní režim vypnete, HDčko zůstane a až dorazíte po natáčení domů a přetáhnete všechno do počítače, nestačíte se divit. Závěr Ač jsem nové Realme 8 Pro poměrně kritizoval, paradoxně se jedná o velmi dobrý telefon, který nejvíc asi můžu pochválit za velký upgrade hlavního foťáku. Otázkou je, jestli je to dostatečný upgrade, když některé vlastnosti se i meziročně zhoršily. Reame 8 Pro tedy není taková ta “must have” jasná volba, ale spíš bych jej bral jako alternativu třeba k loňskému 7 Pročku a je na vás, abyste se rozhodli jestli chcete lepší fotky nebo naopak stereo repráky, lepší selfie kamerku, rychlejší nabíjení atd. 8 Pročko to nebude mít ale úplně jednoduché ani oproti konkurenci, kdy konkurence inovuje a inovuje a nové Realme 8 Pro už samozřejmě není hardwarově tak jasná volba jak před rokem 6 Pročko. Jen o tisícovku dražší je totiž Samsung A52 s lepším displejem, delší sofwarovou podporou, voděodolností, stereo repráky atd, naopak o tisícovku levnější je Redmi Note 10 Pro s lepší hardwarovou výbavou, lepším displejem a stereo repráky. Ano, ani jeden z těchto konkurentů nemá tak rychlé nabíjení a tak čistý operační system, ale nevím, jestli je to pro každého tak jasný a pádný argument, aby dokázal o novém Realme 8 Pro za nějakých 8 tisíc na startu uvažovat. Takovou otázku už si ovšem musí zodpovědět každý sám a jako malá náplast alespoň na start prodeje přichází výrobce s akční slevou 500 Kč, a je tedy na vás, jestli je to ten dostatečný argument pro koupi. ...

8 4
Huawei Freebuds 4i: Nejlepší sluchátka s ANC pod 2 tisíce! [recenze]

Huawei Freebuds 4i: Nejlepší sluchátka s ANC pod 2 tisíce! [recenze]

Představení Za loňský rok jsem testoval spoustu sluchátek, ale jen málokterá mi utkvěla v paměti natolik, abych si na ně ještě po delší době vzpomněl. Samozřejmě mezi ty nezapomenutelné počítám velké XM4 od Sony, Panasonic S500W, Honor Choice a nebo Huawei Freebuds Pro. Všechna tato sluchátka jsem si pro nějakou jejich specifickou vlastnost zapamatoval a rovnou vám řeknu, že dnes recenzované 4i se do mého seznamu rozhodně dostávají také. Ten důvod je prostý, kombinují totiž v sobě to lepší z oblíbených Honor Choice a Huawei Freebuds Pro. Tím pádem dostanete za necelých 17 stovek nejen dobře vypadající sluchátka podobná Airpodům Pro, ale současně také i hodně slušné aktivní potlačení okolního hluku a to už v této cenové kategorii taková samozřejmost není. Potlačení hluku Aktivní potlačení okolního hluku je poslední dobou celkem trendy a pomalu se propracovává i do levnějších kategorií sluchátek. Samozřejmě aby správně fungovalo, je potřeba správně utěsnit zvukovod, bez čehož je i sebelepší potlačení k ničemu. U 4iček máte v základu 3 velikosti špuntů, takže s trochou štěstí si určitě vybere každý. Znova zdůrazňuji, že na správný výběr velikosti si dejte opravdu záležet, jde o to zvolit správný kompromis, aby vás nošení nebolelo, ale současně se zvukovod utěsnil, aby kolem gumy nepronikal nechtěný zvuk. Pak budou správně fungovat 2 mikrofony na každém sluchátku. Ten jeden je venku a druhý zase uvnitř a právě na základě jejich vzájemné spolupráce dokáží sluchátka aktivně potlačovat okolní hluk. Funguje to tak, že vysílají na frekvenčním rozsahu opačný signál než generují klimatizace, motory letadla, vysavače, hluk z ulice a vy pak jednoduše tyto zvuky ne že úplně neslyšíte, ale jsou dramatickým způsobem utlumeny. Já osobně jsem si sluchátka oblíbil právě v práci, kdy se fakt potřebujete na něco soustředit a něco nebo někdo vás neustále ruší. Na tento případ fungují velmi dobře i když samozřejmě mají svůj limit a spíš se jedná právě o potlačení monotónních nízkých tónů než těch vysokých, kde je potřeba už daleko sofistikovanější řešení, které nabízejí daleko dražší sluchátka. Ve své cenové kategorii jde ovšem o hodně velký nadprůměr. Pokud byste se naopak báli, že třeba při cestě neuslyšíte projíždějící auto nebo tramvaj, pak stačí zapnout tzv. awareness mód a mikrofony spolu se sluchátky se naopak postarají o to, abyste ty důležité zvuky slyšeli. Výdrž Awareness mód, stejně tak jako zapnutí či vypnutí aktivního potlačení hluku si můžete pohodlně přepínat pouhým poklepáním na sluchátko nebo pro to použít aplikaci AI Life od Huawei, která slouží pro veškeré chytré příslušenství podobně jako třeba Mi Home od Xiaomi. Kromě ANCčka si tak můžete nastavit právě dotykové ovládání u každého sluchátka nebo sledovat nabití sluchátek i krabičky. No a když už jsem u výdrže, ta je hodně sympatická. Na jedno nabití až 10 hodin bez aktivního potlačení okolního hluku nebo 7,5 s potlačením což jsou výrobcem udávané hodnoty. Já se v praxi dostal někam k 8 hodinám na jedno nabití bez a 6 s aktivním potlačením a celkově zhruba na 2 denní výdrž, kdy jsem poslouchal cestou do práce i z práce hudbu, v práci používal často noise canceling a super bylo jejich použití pro konferenční hovory na Teamsech. Pro samotné dobíjení pak logicky slouží krabička, která  dokáže dodat ještě dalších až 10h než bude sama potřebovat USB-C kabelem nabít. Reverzní nabíjení tady nehledejte a asi to není ani nijak zásadní slabina. Přece jen jde o sluchátka z levnějšího segmentu, kde se předpokládá jejich použití primárně s telefony od 5 do 10 tisíc, tím pádem s těmi, keré v drtivé většině případů ani samy žádné bezdrátové nabíjení nemají. Zvuk Teď asi čekáte, kde bude ten zakopanej pes v podobě zvuku. On tady vlastně vůbec není. 10mm měniče dokážou vykouzlit na svojí cenovku opravdu hodně příjemný a chytlavý zvuk. Samozřejmě záleží na tom, jaký druh hudby posloucháte. Huawei deklaroval, že sluchátka ladil spíš pro milovníky mainstreamu, popu atd. a pokud jste příznivci tohoto druhu hudby zaměřeného spíš na středy a výšky, určitě budete spokojeni. Pokud naopak vyznáváte rock nebo R&B, bude vám basový rozsah asi chybět a pak bude lepší se poohlédnout jinde. Třeba na takovou Rihannu nebo AC&DC bych si asi dokázal představit lepší sluchátka, naopak na Chinaski, Michaela Jacksona nebo na Jeleny ideální volba stejně tak jako na podcasty nebo telefonování. U volání ovšem počítejte s tím, že baterka mizí trochu rychleji než jen u pasivního poslechu hudby. Vlastně jediná disciplína, na kterou nejsou sluchátka vhodná jsou hry a to díky kodekům AAC a SBC, které na Androidu mají docela velké zpoždění. Tím pádem až třeba v Call of duty vystřelíte, uslyšíte zvuk zhruba vteřinu opožděný za obrazem. U filmů nebo Youtube už to problém není a zvuk je synchronní, protože se o to postaraly samotní vývojáři aplikací. Takže shrnuju, na všechno kromě her naprosto v pohodě. Závěr Rázem je tak mojí milou povinností nové Freebuds 4i za nějakých 17 až 18 stovek bez problému doporučit. Prakticky si představte oblíbená Honor Choice, přidejte jim skvělé zvládnutý Noise Canceling, mimochodem, stále je tu ochrana IP54 pro použití při běhání a máte Freebuds 4i. Kdybych měl přece jen něco vytknout, je to instalace doprovodné aplikace, kdy Freebuds 4i jsou moc nová sluchátka a verze aplikace dostupná na Google Play je ještě nepodporuje. Stačí ovšem nascanovat QR kód, který vás navede na stažení poslední verze přímo od Huawei a problém je vyřešen. Samozřejmě na Androidu, u Applu si budete muset ještě na aktualizaci počkat, ale předpokládám, že tam stejně všichni používáte Airpody a jakýkoli jiný výrobce vás asi úplně tak netrápí.Na Applu budou fungovat samozřejmě také, ovšem bez komfortu nastavování v aplikaci, ale zase díky daleko lépe zvládnutému AAC kodeku je můžete u Applu použít i na hry, takže takový něco za něco. Jo a poslední věc na závěr pro ty z vás, kteří jako já usínají se sluchátky v uších. Zapadnou skvěle, tím pádem můžete spát úplně v klidu na boku. ...

Zobrazit další
Z NAŠEHO OBCHODU
Apple iPhone 16 Pro Max 8GB / 256GB Natural Titanium

Apple iPhone 16 Pro Max 8GB / 256GB Natural Titanium

35 989 Kč
KOUPIT
Skladem 3 ks
Motorola Edge 50 Ultra 16GB / 1TB Dual SIM Nordic Wood

Motorola Edge 50 Ultra 16GB / 1TB Dual SIM Nordic Wood

21 989 Kč
Motorola Moto G54 5G Power Edition 12GB / 256GB Dual SIM Midnight Blue

Motorola Moto G54 5G Power Edition 12GB / 256GB Dual SIM Midnight Blue

4 989 Kč
Motorola Moto G54 5G Power Edition 12GB / 256GB Dual SIM Mint Green

Motorola Moto G54 5G Power Edition 12GB / 256GB Dual SIM Mint Green

4 989 Kč
Apple iPhone 16 Pro 8GB / 256GB Desert Titanium

Apple iPhone 16 Pro 8GB / 256GB Desert Titanium

32 989 Kč
TCL 50 Pro NxtPaper 5G 8GB / 512GB Moon Gray (+ pouzdro a stylus)

TCL 50 Pro NxtPaper 5G 8GB / 512GB Moon Gray (+ pouzdro a stylus)

7 490 Kč
KOUPIT
Skladem 2 ks
Motorola Edge 50 Fusion 12GB / 512GB Dual SIM Forest Blue

Motorola Edge 50 Fusion 12GB / 512GB Dual SIM Forest Blue

8 489 Kč
Xiaomi 14T Pro 12GB / 512GB Dual SIM Titan Blue

Xiaomi 14T Pro 12GB / 512GB Dual SIM Titan Blue

20 999 Kč 15 989 Kč
Motorola Moto G24 Power 8GB / 256GB Dual SIM Ink Blue

Motorola Moto G24 Power 8GB / 256GB Dual SIM Ink Blue

2 989 Kč
Apple iPhone 16 Pro Max 8GB / 256GB Black Titanium

Apple iPhone 16 Pro Max 8GB / 256GB Black Titanium

35 989 Kč

Hodnotit tento produkt

Hodnotit tento produkt

VOLITELNĚ: Pokud nechcete přijít o důležité informace o telefonech, vyplňte svůj e-mail a my Vás budeme pravidelně informovat.

Přeji si být informován:

Anketa

Systémové upozornění

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.

Chyba formuláře

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.

V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Úspěšně provedeno

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Informace

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Nějaká informace

NÁZEV PROBLÉMU

Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?

Problém s přihlášením

UŽIVATELSKÉ JMÉNO / EMAIL

Zadaný email není ve správném tvaru.


Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Informace bez starostí

TO NEJLEPŠÍ Z HURAMOBILU V EMAILU

Pravidelný výpis toho nejzajímavějšího do Vaší e-mailové schránky.

Nastavení cookies: Aby web fungoval, tak jak ho znáte

Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.

Odmítnout vše Podrobné nastavení Souhlasím
Technické - nezbytně nutné cookies

Tyto cookies jsou nutné pro správné fungování našich webových stránek. Vždy aktivní.

Statistické - abychom věděli co zlepšit

Čím víc lidí má statistické cookies zapnuté, tím lépe můžeme naše stránky vyladit. Tyto cookies shromažďují informace o tom, jak lidé web používají, které stránky navštívili, na co klikají. a na které odkazy jsi klikla. Všechny informace, které soubory cookie shromažďují, jsou souhrnné a anonymní.

Marketingové - aby se vám nezobrazovaly nezajímavé reklamy

Díky marketingovým cookies třetích stran vám můžeme připomenout nabídky, které jste si prohlíželi na našich stránkách, i jinde na internetu. Když tyto cookies zakážete, reklam bude pořád stejně. Ovšem na věci, které vás nezajímají.

Zavřít