Začnu možná trochu netradičně právě onou cenou, protože když vám řeknu, že tato Bluetooth sluchátka stojí aktuálně jen 849 korun, asi si budete klepat na hlavu, že od renomované značky jako je JBL to musí být nějaká past. A ne, opravdu se bát nemusíte, vysvětlení je poměrně jednoduché. JBL Tune 500BT mají ve své řadě už modelového nástupce v podobě 510BT, která jsou ale o 5 stovek dražší a tak přesně pro vás, kdo hledáte výborný poměr ceny a výkonu mohou být stále prodávané pětistovky jako velmi dobrá alternativa. Konstrukce a výdrž Na výběr máte rovnou ze 4 barevných provedení: černá, bílá, růžová a modrá a dorazí vám v krabičce, kde uvnitř kromě sluchátek najdete už jen dobíjecí kabel a návod k obsluze. Po konstrukční stránce jde samozřejmě o sluchátka přes hlavu vyrobená z plastu. To samozřejmě může být pro někoho nevýhoda, ale zase se bavíme právě o ceně 849, kdy spousta lidí na druhou stranu může ocenit hodně lehké provedení. Sluchátka totiž váží pouhých 155 gramů, což i při celodenním nošení byla za mě naprostá pohoda co se týká váhy. Druhou věc, co musím rozhodně pochválit je příjemné sevření, které je tak akorát, aby sluchátka i po delší době netlačila, ale zase třeba nepadala při pohybu. A to se hodí právě třeba pokud si jdete zaběhat do posilky na pás nebo zacvičit a nechcete pecky, které třeba při náročnějším cviku vypadnou nebo naopak velké mušle přes uši, kde budete vypadat jak Otík z vesničko má středisková a kdy se zase při fyzické aktivitě uši dost potí. Tady jsem byl trochu na vážkách ohledně materiálu náušníků. Přece jen pravá kůže místo umělé kůže by byla určitě lepší, ale zase pořád jsme v ceně pod tisícovku, kde je takový materiál naprostý standard. Já jsem s těmito sluchátky absolvoval asi 10 tréninků ve fitku a musím říct, že jsem si je fakt oblíbil a to vlastně i z dalších 2 důvodů. Jednak díky skládací konstrukci se vejdou daleko líp do tašky se cvičením a zadruhé jsem je nemusel ani jednou nabíjet. Tím se dostávám k výdrži a celkovému použití. Na jedno nabití výrobce deklaruje až 16 hodin přehrávání muziky. Já se dostal právě na zhruba 2 týdny používání ve fitku s třemi tréninky týdně, což bych asi přirovnal k celotýdennímu ježdění do práce a z práce na jedno nabití. Samozřejmě nástupce v podobě 510BT nabízí daleko delší výdrž, ale zase jde o sluchátka, kde si pětistovku připlatíte. Na druhou stranu, když by vám někdy šťáva došla, nějakých 5 minut na nabíječce znamená další hodinu poslechu navíc. Ovládání a hovory Pro ovládání jsou k dispozici kromě zapínacího ještě 3 další tlačítka, které slouží ke všem běžným věcem jako zesilování, zeslabování, play, pausa nebo vyvolání hlasového asistenta a to ať na Androidu či iOS. Ovládání je fakt intuitivní a zvyknete si na něj po minutě. Zesilování a zeslabování funguje opravdu od minimální úrovně a hlavně po pravidelných krocích přes krátké stisky a přes ty dlouhé přeskakujete mezi jednotlivými skladbami. Krátký stisk prostředního tlačítka je play a pauza a dvojklik vyvolá asistenta, čímž se dostávám ke kvalitě hovorů. Já vím, že skoro pořád chválím, ale fakt to vztahuju k ceně a musím říct, že jak často hodnotím nic moc kvalitu hovorů, tady je to naprosto bez problému. Já slyšel skvěle, i když na nejvyšší hlasitost už byl zvuk plechovější, ale druhá strana ani nepoznala, že mluvím skrz sluchátka a ne klasicky do telefonu. Zvukový projev Teď se dostávám samozřejmě k tomu nejdůležitějšímu, co u sluchátek chcete – zvuku. Už ze samotného označení Pure Bass na krabičce je jasné, která složka zvuku bude ve sluchátkách dominovat. A koneckonců, kdo zná značku JBL, ten I typický basový projev očekává. Pokud požadujete slušné basy už i při nízké hlasitosti, budete určitě spokojení. Basy vás prakticky provází přes veškeré žánry a někde to může být pozitivní vlastnost a jinde negativní. Rozhodně si užijete hip-hop, rnb a soulové skladby, naopak třeba v některých vokálových skladbách vás přemíra basů může občas i štvát. Celkově ovšem budete ze zvukového projevu sluchátek nadšeni a budete si říkat, že přece není možné, abyste dostali tak na první pohled krásný zvuk z tak levných sluchátek. Jasně, pro audiofily tato sluchátka nejsou, přece jen středy a výšky jsou trochu utopené, ale naprosté většině uživatelů, pro která jsou tato sluchátka určena, budou maximálně vyhovovat. Hodnocení Když se mě často ptáte jaká sluchátka do tisíckovky si máte koupit, vždycky odpovím, že pokud chcete pecky, určitě berte Honor Choice. Po dnešní recenzi musím doplnit, že pokud chcete sluchátka přes uši, určitě berte JBL 500BT. Odmění se vám opravdu lehkou konstrukcí a naprosto drtivou většinu překvapí jak skvěle dokážou za necelých 9 stovek hrát. Polstrovaný most a příjemný molitan pak zajistí pohodlné nošení, multipoint zas připojení k více zařízením současně – tím pádem, pokud posloucháte přes Bluetooth muziku třeba z počítače, pořád jste schopni přijmout hovor z telefonu. Veškeré ovládání je naprosto rychlé, intuitivní a pokud si rádi potrpíte na různé barvy, k dispozici máte rovnou 4. Samozřejmě je tu i pár negativ – to znamená pro ty z vás, kdo si nepotrpíte na basy, mohly by vám zdůrazněné basy vadit, pak ale koneckonců nejste vůbec zákazník pro značku JBL. Někomu by zas mohlo vadit trochu těsnější sevření sluchátek. Ano, tady záleží zase jak dlouho plánujete sluchátka nosit. Mě to nikdy do 2 hodin nošení nevadilo, ale je fakt, že na celodenní nošení to asi není. Je to prostě jako vždy o prioritách. Já musím za sebe každopádně tato sluchátka všema deseti doporučit. ...
1 - Plné basy díky Pure Bass Sound od JBL Hrají fantasticky, vždyť je to JBL! Renomovaný JBL Pure Bass Sound, který lze krom těchto sluchátek nalézt i v těch nejnavštěvovanějších koncertních sálech a nejpopulárnějších nahrávacích studiích po celém světě. 2 - Lehká a pohodlná skládací konstrukce Díky lehkým materiálům a měkkým náušníkům s čalouněným hlavovým mostem jsou tato sluchátka pohodlná při dlouhodobém nošení. Lze je jednoduše sklopit a můžete je tak mít s sebou kdykoli a kdekoli. 3 - Bezdrátové Bluetooth streamování Dost bylo kabelů! Přehrávejte bezdrátově vysoce kvalitní zvuk z Vašeho chytrého telefonu nebo tabletu, bez nutnosti se zašmodrchávat v otravné kabeláži. 4 - Vícebodové připojení Sluchátka umožňují bezproblémové přepínání z jednoho Bluetooth zařízení na druhé. Přepněte zvuk z videa na tabletu na telefonický hovor na mobilu. 5 - Handsfree hovory Ovládejte zvuk a spravujte telefonické hovory pomocí jednoduše dostupných tlačítek na pravém náušníku. 6 - Zeptejte se Siri nebo použijte Google Now Asistenti Siri či Google Now Vám jsou nápomocni jediným stiskem multifunkčního tlačítka. 7 - 16 hodinová výdrž baterie a bleskurychlé nabíjení Díky vysokokapacitnímu akumulátoru si užijete nekončící poslech. Poslouchejte bezdrátově 16 hodin a následně plně nabijte baterii už za pouhé dvě hodiny. Díky rychlému nabíjení Vám navíc na hodinu poslechu vystačí pouhých 5 minut zapojení v síti. 8 - Design, který zaujme i sluší Jsou krásně jednoduchá nebo jednoduše krásná? Rozhodnutínecháme na Vás… Tahle sluchátka Vám budou neskutečně slušet. 9 - Čtyři atraktivní barevná provedení Vyberte si jednu ze čtyř úžasných barev. Sluchátka můžete pořídit v moderním bílém, v něžném růžovém, velice atraktivním modrém nebo jednoduše klasickém černém provedení. 10 - Opravdu neodolatelná cena A že by takhle nabušená sluchátka měla stát spoustu peněz? Ale kdeže… Pokud se nehodí zrovna vám, je to skvělý dárek, který potěší každého. A jestli i teď váháte, vhod by vám mohla přijít i naše video recenze. ...
OnePlus a konkurence OnePlus to poslední dobou neměl úplně lehké, po odchodu Carla Peie dělal jeden kiks za druhým, vzpomeňme na obrovské problémy s aktualizacemi, poslední dobou zpomalování procesorů řad, vlajkových ne moc úspěšná série Nordů až na ten jediný vlajkový Nord až to všechno vyvrcholilo integrací do Oppa. Tato značka tak potřebovala zoufale udělat nějaký významný úspěšný krok, aby si napravila svou reputaci a musím říct, že právě Nord 2 je konečně telefonem, kterého by se měl bát Samsung se svou letos ultra podařenou sérií A52. Je to opět takový ten návrat ke kořenům, který přináší vlajkové prvky kolem hranice 10 tisíc korun. Nečekejte tedy úplně nejlepší specifikace, ale většinou tak ty druhé nejlepší, které přinesou značnou úsporu v nákladech, ale pořád jsou pro vás, jako zákazníka hodně atraktivní. A začít mohu klidně hned u designu, kde si OnePlus drží stejné linky jako vloni, tím pádem kombinace plastového rámečku s displejem I zády krytými Gorilla Glass pětkou. Ta jsou sice lesklá, ale díky speciální povrchové úpravě na nich neulpívají otisky prstů. A komu by skleněná záda nevyhovovala, Nord 2 se bude dodávat i v imitaci zelené kůže podobně, jako třeba sesterské Realme GT. Jediná vada na kráse je pak to, že nebude dostupná hned od začátku, ale o chvilku později. I tak ale po konstrukční stránce je telefon nádherný a designem, který vychází z dospělých OnePlus 9 byste jej klidně mohli tipovat I na mnohem dražší telefon. Naštěstí od odlehčených Nordů Nkové řady nebo CE řady pak nechybí ani oblíbené boční tlačítko po vzoru iPhonů, kde máte možnost úplně ztišit vyzvánění nebo zapnout pouze vibrace – zase něco, co konkurence absolutně postrádá. A když už jsem u vibrací, rozhodně musím pochválit skvělou haptickou odezvu opět pocházející z vlajkových lodí. Je jasné, že kolem Hranice 10 tisíc korun je ale potřeba I za něco ušetřit a tak třeba voděodolnost tady bohužel nenajdete. Displej a baterie U displeje se od loňska nezměnilo vůbec nic. Pořád se ovšem jedná o krásný 6,43” Fluid Amoled displej s 90Hz obnovovací frekvencí a poměrem stran 20:9. Samozřejmě nejedná se o displej s technologií LTPO, kde by dynamicky padala obnovovací frekvence, aby se šetřila baterie, ale poměrně chytrý smart režim dokáže samozřejmě přepínat mezi 60 a 90Hz přesně tak, jak je potřeba. Procházíte tedy v systému, vše je krásně plynulé, na chvíli se zastavíte nebo je obraz staticky a hned se přepne do 60 a šetří baterii. Když už jsem u té výdrže, tady se naopak meziročně hodně zlepšovalo. Původní 4 tisícová baterka narostla až na 4,5 tisíce mAh a zrychlilo se i nabíjení ze 30W rovnou na 65 a nabíječka je přímo uvnitř balení stejně jako třeba průhledné pouzdro. Po stránce výdrže už je to ovšem I přes nárůst víceméně stejné jako vloni. Pravidelně jsem se vracel domů s 20-30 zbývajícími procenty a to jsem normálně telefonoval, fotil, sem tam točil, brouzdal při cestě do práce po internetu a poslouchal muziku. Tím pádem je tu pořád dostatečná rezerva pro někoho, kdo by na telefonu chtěl třeba hrát. Kolem a kolem tak počítejte zhruba 4,5-5h screen on time. Tím pádem jasně, jste schopni telefon vybít při hraní her I za den, ale 65W rychlé nabíjení vám za 30 minut nabije telefon z nuly na 100%. Hardware a software Po hardwarové stránce je tu od loňska změna opravdu výrazná. Pro někoho by možná mohl být přechod od Qualcommu k Mediateku trochu zklamáním, ale berte to tak, že vloni jste dostali v Nordu Snapdragon 765, to znamená odlehčený vlajkový procesor a teď dostáváte v Nordu 2 sice Mediatek, za to nejlepší procesor této značky navíc speciálně potuněný od OnePlus co se AI funkcí. A dokonce prý potuněný až tak, že si zasloužil vlastní jméno Dimensity 1200 AI. Nové AI funkce by se měly podílet zejména na live HDR náhledu videa a fotek, ale znáte to, marketingovými frázemi nikoho moc neurazíte a já vám upřímně říkám, že tato funkce by rozhodně chtěla ještě doladit. Přece jen po vyfocení nebo natočení videa jsou fotky o poznání lepší než je vidíte přímo na displeji v průběhu pořizování, ale tak třeba se tam OnePlus s dalšími aktualizacemi dostane. Každopádně, co se týká výkonu, tak oproti původnímu nordu se připravte zhruba za 60% nárůst výkonu, což jen pro představu v Antutu znamená vice jak 550 000 bodů. Je tím pádem jasné, že všechno běží jak na drátkách, nikde se nic neseká a nadstavba Oxygen OS 11.3 je po OneUI od Samsungu pořád mojí druhou oblíbenou variantou. Samozřejmě po integraci do Oppa můžeme čekat ještě určitě nějaké změny, minimálně na poli jádra systému a teoreticky možná i příchod nových funkcí, které jsou v Color OS. Bohužel nové funkce si ale patrně také časem vyžádají trochu pozdější příchod aktualizací, I když u Nordů se OnePlus nikdy s rychlostí extra nepřetrhl. V každém případě nový Nord 2 přichází na Androidu 11 a zaručeny jsou 2 velké aktualizace systému a 3 roky bezpečnostních záplat, což je třeba o rok kratší doba než má třeba Samsung u A52 a rozhodně byste to měli vzít do úvahy při rozhodování o novém telefonu. Asi nemá cenu na tomto místě extra popisovat každý parametr, který si přečtete stejně ve specifikacích, ale rozhodně bych chtěl na tomto místě vyzdvihnout stereo repráčky, které sice samozřejmě nedosahují ROG Phonu nebo Herman Kardonu v Mi 11, ale na svou cenovku hrají velmi dobře, na maximum nechrastí a dokonce nepostrádají ani basovou složku. Fotoaparáty Ten pravý nářez ovšem přichází u foťáků. A to v dobrém slova smyslu. Jednak ono trio na první pohled vypadá už celkem působivě, ale co rozhodně stojí za to je hlavní 50MPx senzor od Sony na hlavním foťáku. Je to ten stejný, který najdete jako širokoúhlý senzor u OnePlus 9 Pro nebo jako hlavní senzor u vlajkového Oppo Find X3 Pro a hned na začátku musím říct, že Nord 2 je momentálně za mě rozhodně nejlepší telefon na fotky na hranici 10 tisíc korun a v návaznosti na včerejší video mohu s klidem říct, že Nord 2 odsouvá A52 bez problému na druhé místo. Je opravdu nádhera se dívat na snímky, které hlavní foťák v této cenovce produkuje a při jeho 50MPx je paráda, jak se i s jedním kašpárkem dá zahrát sborové divadlo. Hlavní senzor totiž hravě zvládne nahradit hned 3 foťáky – tím myšleno onen hlavní foťák, který po spojení pixelů produkuje 12MPx snímky, ale můžete jej použít i na dvojnásobný nebo pětinásobný zoom, který nahradí prokleté makro objektivy v mnoha telefonech. Navíc i na 5 násobný zoom dostanete z velkého senzoru při porovnání s makrofoťáčky daleko hezčí fotku s dostatečně malou hloubkou ostrosti. To je možná ovšem zároveň i trochu slabinou tohoto telefonu. Připravte se, že pokud jste zvyklí se svým současným telefonem fotit hlavním foťákem opravdu detaily z krátké vzdálenosti, překvapí vás jak daleko je minimální ostřící vzdálenost. Bude to chtít z počátku trochu cviku a počítat s tím, že na detaily je u Nordu 2 potřeba použít onen zoom. Pak už vypadají fotky krásně. Naopak pětinásobný zoom bych moc nepoužíval na focení třeba budov, kde přece jen už je digitální výřez dost poznat. Nord se ovšem nemusí stydět ani večer a vyloženě vás pozitivně překvapí noční režim I když k zahození nejsou ovšem v podvečer ani snímky bez něj. Tam je Pravda trochu horší dynamický rozsah, ale scéna je o poznání přirozenější. Při nočním režimu dochází samozřejmě k prosvětlení fotky a kdybych měl něco vytknout, je to až zbytečně přeostřená scéna, ale na druhou stranu v této cenovce to asi hravě prominete. Pořád jde totiž s přivřením oka o uvěřitelnou věc narozdíl třeba od dávných večerních HDR omalovánek u Motoroly a málem bych zapomněl, že k celkové ostrosti rozhodně značne dopomáhá optická stabilizace. U širokoúhlého objektivu to už pochopitelně taková sláva není a při jeho 8MPx senzoru je jasně vidět, že OnePlus obětoval většinu rozpočtu na hlavní foťák. Fotky ze šíra jsou tak bohapustý průměr a aspoň tady rozhodně dostanete třeba z A52 daleko lepší fotky. V konečném důsledku vám možná ani ten širokoúhlý foťák tak chybět nebude, protože hlavní foťák na OnePlus je přece jen malinko širší, než jsme u všech telefonů většinou zvyklí. U videa pak přichází malinké zklamání, protože i když Mediatek bez problému podporuje 4K, OnePlus si pravděpodobně řekl, že to by bylo asi až moc dobré a tak se bohužel musíte omezit jen na 4K 30 nebo FHD. Pochválit ovšem můžu opravdu fajn stabilizaci. No a konečně pro milovníky selfie je tu 32MPx kamerka a jak víte, já úplně nejsem cílovka, každopádně musím říct, že i při dostatku osvětlení trochu zklame, že nedokáže udělat ostrou fotku v pohybu a přece jen je potřeba se na chvíli zastavit a uklidnit. Hodnocení Jestli jste pozorně poslouchali v průběhu recenze, asi vám došlo, že výraznější výtky na tento telefon prakticky nemám, obzvlášť, když vám řeknu, že Nord 2 vstupuje na český trh za cenu 10 299,- ve variantě 8/128 nebo 12699 v konfiguraci 12/256. To je víc než slušná konkurence právě třeba pro již zmiňovaný Samsung A52 5G za podobnou cenu. Oproti němu OnePlus ztrácí jeden rok podpory, nemá voděodolnost, ale zase nabídne dvojnásobný výkon a daleko lepší foťáky. No schválně mi napište, co na tento telefon říkáte vy. ...
Představení a design Předpokládám, že značku Vivo už asi netřeba představovat, koneckonců jde o jednoho z největších světových výrobců, který byl jedním z hlavních sponzorů proběhlého mistrovství světa ve fotbale a tak předpokládám, že většina z vás na tuto značku narazila a když ne na fotbale, tak třeba u nás při recenzi X60 Pro nebo Y70. Představovačky tedy stranou a hned se vrhnu na nádherný design. A vy víte, že si rád potrpím na to, když nějaký telefon vypadá úplně jinak. A přesně tak je tomu u tohoto telefonu. I když samozřejmě máte možnost V21 sehnat v uniformnější námořnicky modré barvě, které sice u Viva říkají černá, musím říct, že tentokrát se mi hodně líbí tato duhová, které zase ve Vivu říkají modrá. Proč, to nevím, to se mě neptejte, ale počítejte, že duhová barva spíš hází odstíny růžové, fialové, žluté a sem tam bledě modré. A důvod je jasný, tento telefon je totiž určený pro jasnou skupinu mladých zákazníků, kteří se nebojí extravagance a doslova žijí na sociálních sítích. To ale neznamená, že by si na své nemohli přijít i ostatní, protože pokud jste vyznavači krásných tenkých telefonů, prakticky na tomto místě máte jedině 2 možnosti. Buď Xiaomi Mi 11 Lite 5G nebo právě dnešní Vivo V21 5G se 7,3mm tloušťkou a decentně vystupujícími foťáky. Bohužel oproti Mi 11 Lite už ale chybí oficiální stupeň odolnosti, byť nějaké minimální krytí asi existuje, protože slot pro 2 SIM karty nebo SIM a paměťovku je utěsněný gumou proti vniku kapaliny. Ovšem absenci Gorila Glass už je fakt a záda i rámeček jsou kompletně vyrobeny z plastu. Na jednu stranu je to škoda, na tu druhou už máte v balení obligátní průhledné pouzdro, takže o design nepřijdete, proti pádu jste chráněni svým způsobem také a na přední stranu můžete sklo vždycky dokoupit. A naopak navíc oproti většině jiných telefonů najdete v balení i sluchátka s připojením do USB-C, protože jack už tady nenajdete. Displej U displeje musím Vivo opět pochválit, 6,4“ je velikostně pro někoho takový ten „sweet spot“ a při FHD rozlišení, 90Hz a krásném barevném podání jsem byl opravdu spokojený. Takový bonus je pak podpora HDR10+, podpora WideWine L1, akorát je malinko zarážející, že NetFlix, pro kterého je tato podpora určena zatím pro V21 nepodporuje HDR obsah. Na druhou stranu, NetFlix má v tomto případě svůj vlastní whitelist a je tak dost dobře možné, že certifikace teprve dorazí. I tak je ale na displeji obraz živý a musím říct, že při sledování filmů mi po obrazové stránce nevadilo nic. To spíš za horší považuju absenci stereo reproduktorů, což už přece jen v současné cenovce začíná být oproti konkurenci trochu nevýhoda. Naopak fajn je čtečka otisků prstů, rychlá, spolehlivá a tak to má být. Kdybych přece jen měl z osobní zkušenosti ještě k displeji něco říct, v základním nastavení vám telefon dorazí se zapnutými 60Hz a vy máte možnost se přepnout do chytrého módu, 60 nebo 90 Hz. Osobně doporučuju zvolit 90, kdy telefon přepíná do 60 i tak při nepoužívání, ale právě ono přepínání se mi zdálo subjektivně lepší. Důležité ovšem pro vás je, nezapomeňte se do tohoto nastavení po koupi telefonu podívat, 90 Hz stojí fakt za to. Za úplně pohodové pak považuju použití na sluníčku, kdy při 760 nitech svítí displej opravdu dostatečně a i s nasazenými slunečními brýlemi byl displej ještě pořád slušně čitelný. Hardware a software Po hardwarové stránce telefon pohání procesor Mediatek Dimensity 800U doplněný 8GB operační paměti a 128GB úložištěm, což poskytuje v Antutu výkon lehce přes 300 tisíc. Za 10 tisíc, korun telefon momentálně stojí to rozhodně není žádný trhač asfaltu. Koneckonců konkurentů s jednou tak větším výkonem za stejnou cenu je spousta. Vévodí jim asi momentálně Poco F3 s loňským nejlepším procesorem, ale i A52 5G nebo právě často vzpomínaný Mi 11 Lite 5G jsou na tom lépe. Na druhou stranu tento telefon není postaven na hraní her a jeho kouzlo spočívá v naprosto něčem jiném. K unikátnímu selfie foťáku se dostanu za chvíli, ale teď ještě k výkonu, který byl optimalizován tak, aby baterie vydržela co možná nejdéle na 1 nabití. I při 4 tisících tak nemáte problém dosáhnout na 2 dny výdrže v běžném režimu použití. Samozřejmě, pokud telefon využijete způsobem, jak jej využívá cílová skupina, pro kterou je určen tím pádem teenageři na natáčení videí a nonstop pobyt na sociálních sítích, hravě jej za den vybijete. Pak ovšem přijde na řadu rychlé 33W nabíjení, které je schopno na 30 minut dodat telefonu 60% kapacity zpět nebo za hodinu jej nabít do plna. Po softwarové stránce vše běží samozřejmě na Androidu 11 s nadstavbou FunTouch. Ta je bohatá na spoustu doplňků, témat, způsobů zobrazení Always On displeje atd. To je mimochodem také jedna z výhod třeba oproti Mi 11 Lite. Always On vám dokáže běžet v závislosti na nastavení klidně po nějakou denní dobu nebo celý den – volba, která u Xiaomi chybí a pár z vás mi psalo, že kvůli tomu telefon nechtějí. Co se týká předinstalovaných aplikací, těch je tu naopak až dost, ale zase pokud telefon vnímáte očima cílové skupiny, máte zde vše potřebné – Facebook, Netflix, Onedrive, TikTok, Youtube, Booking a chybí tak nepochopitelně jen oblíbený Instagram, který nejspíš nezaplatil Vivu a tak si jej samozřejmě doinstalujete s čímkoli dalším z Google Play. Fotoaparáty Na zadní straně najdete sestavu 3 foťáků, hlavní 64MP se clonou f/1.8 a optickou stabilizací, který můžete použít i na dvojnásobný výřez. Tomu sekunduje již jen 8MP širokoúhlý senzor a 2MP makro. Kde ovšem telefon dominuje a je jeho síla je přední 44MP selfie kamerka také s optickou stabilizací. Pokud se rádi natáčíte, fotíte, je to přesně ten telefon, který potřebujete. Disponuje mimochodem i spoustou režimů při nedostatku světla. Může rozsvítit bíle celý displej a decentně vás přisvítit, nebo využije dvě dopředu směřující LED diody pro pořádný šajn. Jestli Vivo cílilo na hezké portrétní fotky nebo video přední kamerou, tak musím říct, že tady se mu to jednoznačně povedlo. Sice je kamerka schopná vyprodukovat i neostrý snímek, ale to je spíš rarita. S přední kamerkou jsem byl dokonce tak spokojený, že já, který když už si jdu nafotit nějaké selfie, vždy použiju zadní kameru, tady jsem nemusel a bez problému využíval onu přední. Na zadní straně u hlavního foťáku už jsem tak úplně nadšený nebyl. Sice tady dostanete relativně hezké snímky, co se týká barevného podání, barvy jsou živé a laděné do teplých tónů, občas ale citelně chybí dynamický rozsah hlavně ve stínech. S ubývajícím světlem už pak přichází neostrost, ovšem, kde telefon mile překvapí je noční režim, který večer naopak fotku dost vylepší. 2 násobný výřez z hlavního má cenu použít jen za dobrého denního osvětlení, pak se určitě hodí, ale večer na něj naprosto zapomeňte, stejně jako na širokoúhlý foťák. Ten podává přes svých 8MP přes den dost průměrné fotky a zrovna 10 metrů do vzduchu jsem neskákal ani z jeho barevného podání. 2MP makro už je pak jen do počtu a žádnou díru do světa s ním neuděláte. A ví to asi dost dobře i samotné Vivo, protože trochu nepochopitelně je spouštění obou foťáků, jak makra, tak šíra schované pod speciálním samostatným tlačítkem v rohu obrazovky, zatímco mezi hlavním foťákem a jeho výřezem se přepínáte klasicky jako na ostatních telefonech. Často je však umělá inteligence schopna rozpoznat jaký objekt zrovna fotíte a automaticky vám nabídnout, zda nechcete využít některý z dalších objektivů. To je sice fajn, jen je potřeba přesně vědět, že výsledek už tak hezký jak z hlavního nebude. Závěrem Co říct o Vivo V21 závěrem. Rozhodně znova zopakuji to, co jsem mnohokrát řekl v průběhu recenze. Musíte být jasná cílovka pro tento telefon. Jestli chcete netradiční design, tenké provedení, fajn používání a u fotek vám nevadí mít jen 1 hlavní objektiv a naopak třeba oceníte krásnou selfie kamerku, pak je pro vás Vivo V21 jak dělané. Pokud ovšem preferujete celkově lepší telefon, stereo reproduktory, voděodolnost, třeba i tři roky podpory a lepší prostředí, asi bych sáhnul po Samsungu A52 5G, který máte šanci sehnat za stejné peníze. Pokud naopak chcete větší výkon a steně tenký telefon, volba padá jasně na Xiaomi Mi 11 Lite 5G. Daleko větší výkon ve větším těle má Poco F3, zkrátka a dobře, alternativ je spousta a Vivo V21 5G to za současnou cenu mít úplně lehké nebude. Na druhou stranu ovšem nabízí něco, co ostatní ne, je ale otázka jak moc velká cílová skupina zákazníků se ovšem pro tento telefon najde. Výběr je samozřejmě jako vždy na vás. ...
Design a zpracování Jak už název napovídá, jde o třetí generaci hodinek světoznámého výrobce a je skvělé pozorovat, jak s každou další řadou Huawei pořádně šlápne do pedálu a posune laťku jak sám sobě, tak pro ostatní výrobce zase o pořádný kus dopředu. Právě se totiž díváte na nádherný kus designové práce, kde jdou spolu ruku v ruce jen ty nejlepší možné materiály. Tělo vyrobené z titanu, senzory na zádech kryje hypoalergenní keramika, nádherný Amoledový displej pro změnu zas safírové sklo a 22mm řemínek je samozřejmě z kůže. Taková kombinace prvků se už ale samozřejmě slušně podepíše na váze a při 63g je trochu škoda, že Huaweii konstruktéři nesáhli po trochu širším řemínku. Já musím říct, že ze začátku jsem si na tak těžké a relativně velké hodinky dlouho zvykal a při 1,43” displeji jsou Watch 3 Pro asi i největší hodinky, které jsem kdy testoval. Na druhou stranu, člověk si zvykne na všechno a stejně jako na iPhonu nevnímám takový notch, i tady vám po 14 dnech váha i velikost přestanou tak nějak vadit a naopak oceníte velký a skvěle čitelný displej na sluníčku. Pozor byste si ovšem měli dát vy z vás, kdo máte menší zápěstí, to znamená pro ženy, děti a nebo 50kg muže tyto hodinky fakt asi nejsou a mohly by vypadat až komicky. Naopak na silnější ruce a tím zrovna nemyslím tu mojí mohou vypadat velmi dobře. Displej U displeje, kromě jeho velikosti, asi nejvíc oceníte skvělou čitelnost na sluníčku. 1000 nitů je na hodinky opravdu slušný výkon, který hravě předčí i spoustu mobilních telefonů. Amoled displej samozřejmě můžete využít i na Always On, pak se ale připravte na zhruba o 50% kratší výdrž. Na druhou stranu i tak se ona výdrž zkrátí na zhruba 3 dny, což je třeba proti jednodenním Apple Watch pořád slušný rozdíl. Z těch si Huawei vypůjčil pro ovládání kombinaci otočné korunky a pravého tlačítka. Musím ovšem říct, že něco dělá Huawei líp a něco hůř. Třeba daleko líp řeší čínský výrobce umístění. Tím, že korunka není na středu, ale zhruba na dvojce hodinových ručiček, nestává se, že byste si ohnutým zápěstím nechtěně mačkali korunku. Podobně jako na Apple Watch je přímo skvěle řešená haptická odezva a i zoomovaní na konkrétní aplikaci, ale už nemůžete dozoomovat až přímo do spuštění aplikace nebo dvojklikem korunky spustit poslední aplikaci, ale musíte se vrátit pro potvrzení aplikace na dotyk displeje. Na druhou stranu je ale zase fajn, že displej podporuje multitouch a tak stejným roztažením prstů, jako to děláte na telefonu můžete zoomovat i v aplikacích. A komu by nevyhovovalo ani to, z mřížky se můžete jednoduše přepnout na rolovací seznam, jak to znáte z většiny hodinek. Hardware a software Po hardwarové stránce Watch 3 Pro pohání vlastní procesor Hisilicon od Huawei doplněný 2GB operační paměti a 16GB úložištěm využitelným pro vaší hudbu nebo aplikace. Ty si můžete do hodinek stáhnout buď přes doprovodnou aplikaci Huawei zdraví nebo díky vestavěné WiFi přímo z hodinek. Samozřejmě, tím, že Huawei využívá vlastní operační systém HarmonyOS 2.0, je počet aplikací ještě relativně malý, k dispozici je jich zhruba 20, ale do budoucna se jejich počet bude jistojistě zvyšovat. Dokonce už prosakují zprávy, že by další čínští výrobci mohli HarmonyOS využívat a minimálně Nokia by do konce roku měla představit svůj telefon na HarmonyOS. Teď ovšem asi chápete, že z 20 aplikací to žádná hitparáda není, jde o naprostý základ, který většinou nevyužijete a pochopitelně třeba Spotify vlastní aplikaci nemá a tak jej budete muset ovládat jedině prostřednictvím widgetu na vašem telefonu. Každopádně jsem se při používání vestavěné aplikace Hudba i pobavil. Ta umožňuje i streamování a vybrat si můžete třeba z některých žánrů jako romantická hudba, cestování a dokonce mysleli i na nás evropany. Hned jak jsem totiž zapnul hudbu na cesty, dostaly mé uši jedinečnou možnost se zaposlouchat do rakousko-něméckých nádherných skladeb a stačilo jen zavřít oči a rázem jsem se viděl jak držím flying hirsch a užívám si pořádné party po lyžování v apre ski baru. No, tak zpátky nohama na zem do dnešní koronavirové nelyžařské doby, ale musím pochválit skvěle hrající reproduktor, který si mimochodem můžete i vysokofrekvenčním tónem profouknout třeba když zrovna vylezete po tréninku z bazénu. Watch 3 Pro jsou totiž certifikovány až do 5ATM a tak ve zhruba 100 a více sportovních režimech jich je i pár plaveckých. Sportovní funkce Výběr sportů je opravdu pestrý. Kromě těch běžných jako různé druhy běhu, cyklistiky, které asi očekává každý si ale můžete monitorovat třeba břišní tanec, parašutismus nebo bungee jumping. Ze všech sportů tak dostanete ucelený přehled, který můžete v omezené míře vidět v hodinkách nebo pro detailní zobrazení právě v aplikaci Huawei zdraví. Samozřejmě nečekejte tak detailní zprávy jako třeba u Garminu, ale přece jen Watch 3 Pro jsou kombinací chytrých hodinek se sporttesterem než primární zaměření na sport u Garminu. I tak je ale fajn, že tu najdete i speciální tréninkové režimy jako u Garminu, které vám kromě monitoringu aktivit dokážou sestavit i tréninkový plán třeba pro uběhnutí maratonu. Můžete si tak stáhnout jednoduché tréninky na různých úrovních kombinující běh a chůzi, běh a jogging nebo si nastavit tréninkový plán na celý týden a zvyšovat tak svojí fyzičku. Na hodinkách si zas při delším sezení v práci u počítače může protáhnout krční páteř nebo si dát jen tak rychlé protažení celého těla a veškeré cviky vám ukážou přímo hodinky včetně doprovodných animací. Každopádně co se týká přesnosti měření, tak i když nabízí Watch 3 Pro kombinaci všech možných satelitních sítí včetně Galilea, při záznamu trasy v městské aglomeraci se na mapě holt nevyhnete občas prošlou budovou, ale slušný přehled o prošlé nebo proběhlé trase na mapě dostanete i tak. Na druhou stranu počítadlo kroků funguje opravdu skvěle. Při porovnání s hodinkami od Garminu jsem na 20 tisících krocích zaznamenal rozdíl pouhých 15 kroků a to se počítá. Dost podobné hodnoty jsem dostával i z dalších senzorů jako je měření okysličení krve, srdečního tepu nebo spánku. Vlastně jediný gimmick, chcete li senzor pro zasmátí je novinka v podobě měření tělesné teploty. To je fakt spíš na okrasu a ví to i sám Huawei, který vás varuje, že pro aspoň orientační měření teploty na zápěstí je potřeba, abyste hodinky měli aspoň 10 minut nasazené s utaženým řemínkem. I tak se ale nevyhnete naměřením tělesné teploty třeba 32 stupňů, takže to byla zrovna jedna z věcí, kterou jsem hned z widgetů do kterých se dostanete swipnutím doprava, vypnul. Nabíjení a výdrž Ještě se na chvilku vrátím k výdrži a obecně chytrým funkcím. U chytrých hodinek je hrozně ošemetné u výdrži mluvit, protože každý z nás využívá hodinky jiným způsobem. Každopádně baterie má kapacitu 790mah a při každodenním měřením aktivit a zapnutém Always On jsem se nikdy nedostal pod 2,5 denní výdrž. Naopak stačí vypnout Always On a rázem jste i při měření aktivt zhruba na 5 denní výdrži. Vadit vám to koneckonců ani nemusí. Hodinky mají jednu z nejlepších detekcí zvednuté ruky a prakticky ve 100% případů i s tímto vypnutým režimem mi vždy zapnuly displej a ukázaly správný čas, takže to je hodně na vás. Kdo si naopak potrpí na co možná nejdelší výdrž, využít může i ultra úsporný režim a pak se dostat až na zhruba 3 týdenní výdrž. Za opravdu skvělou věc považuju nabíjení přes standard QI, protože když si třeba jako já zapomenete dobíjecí magnetickou kolébku v práci, nabíjení bez problému vyřešíte přes jakoukoli bezdrátovou nabíjecí podložku pro váš mobil nebo pokud podporuje váš telefon reverzní nabíjení, tak i z něj. Z chytrých funkcí musím pochválit brilantní kvalitu hovoru, podporu plné diakritiky včetně smajlíků a naopak zklame, že na zprávy nebo emaily pořád neodpovíte. Stejně tak i když je přítomné NFC, s hodinkami v našich končinách nezaplatíte a s vestavěnou e-SIM si bez připojeného mobilního telefonu nezavoláte. Aspoň to by se ale mohlo v dohledné době změnit. Podle vyjádření Huawei totiž probíhají jednání se všemi třemi mobilními operátory a pokud by tato funkčnost skutečně v krátké době přišla, mohlo by se jednat teprve o druhé hodinky po Apple Watch z kterých byste si bez připojeného mobilu mohli zavolat. Závěr Když bych měl Huawei Watch 3 Pro zhodnotit, za 11 tisíc jde o skvělé hodinky, které nemám problém doporučit s jednou hvězdičkou pod čarou. Tou je operační systém HarmonyOS, který je teprve v plenkách a aspoň mě by chyběla třeba právě podpora Spotify, které se hodinky jen tak nedočkají. Jde mi totiž typicky o scénář, kdy s předpokládaným relativně brzo funkčním e-SIM si stačí připárovat sluchátka, zapnout Spotify a jít si zaběhat bez problému bez telefonu. Pokud si ovšem nahrajete hudbu do hodinek sami, na což já jsem třeba línej, bez problému tento scénář eliminujete. V poměru ceny, výkonu, skvělého displeje a použitých materiálů jsou Watch 3 Pro za mě skvělá volba. ...
Jestli Vás při používání Vašeho chytrého zařízení zaujalo cokoliv co stojí za zaznamenání, není nic rychlejšího než vytvořit snímek obrazovky, neboli screenshot, který se ihned po vytvoření uloží do galerie. Pokud vlastníte starší mobilní telefon, slouží pro tento úkon kombinace stisknutí zamykacího tlačítka s tlačítky hlasitosti, dříve používaná u drtivé většiny telefonů. Jak udělat snímek obrazovky (screenshot) na iPhonu a iPadu U systému iOS, se v případě přítomnosti domovského tlačítka u starších modelů Apple iPhone a iPad používá právě toto tlačítko s tlačítkem zamykacím. U nových iPhonů (například model X a novější) stačí kombinace zamykacího tlačítka s horním tlačítkem hlasitosti: 1. Přejděte na stránku, jejíž snímek chcete pořídit 2. Podržte boční zapínací tlačítko a ihned poté krátce stiskněte tlačítko zesílení hlasitosti 3. Displej krátce blikne bílou barvou a uslyšíte zvuk fotoaparátu 4. V levém dolním rohu se objeví náhled, při kliknutí na něj můžete snímek dále upravovat či sdílet 5. Pokud tak naučiníte, screenshot se automaticky uloží do galerie Jak udělat snímek obrazovky (screenshot) na Androidu Novější telefony se systémem Android už nabízí snadnější variantu, a to v podobě widgetu, nebo čtvercové ikony navigačního panelu dole na displeji. Postup je pak obdobný: 1. Přejděte na stránku, jejíž snímek chcete pořídit 2. a) Stáhněte horní lištu, kde se nachází widget Snímku obrazovky a klepněte na něj b) podržte čtvercovou ikonu navigačního panelu cca na 2s 3. Okraj displeje krátce blikne bílou barvou a uslyšíte zvuk fotoaparátu 4. V levém dolním rohu se objeví náhled, při kliknutí na něj můžete snímek dále upravovat či sdílet 5. Pokud tak naučiníte, screenshot se automaticky uloží do galerie Jak vyfotit obrazovku na počítači a notebooku MAC V případě počítačů a notebooků jsou zde také určité odlišnosti dvou nejpoužívanějších systémů. U počítačů se systémem Mac jsou dva způsoby. Prvním je kombinace tří tlačítek: Shift, Command a 4, po čemž se myš promění v nástroj pro výřez, a vy pak myší zaměříte pouze část obrazovky, kterou chcete zaznamenat. Jak vyfotit obrazovku? Pro zachycení celé obrazovky slouží kombinace: Shift, Command a 3, po jejmíž zadání se vytvoří screenshot celého akutálního obsahu. Ten se pak automaticky uloží na plochu. zdroj: support.apple.com Windows Pokud ale vlastníte počítač se systémem Windows, pro Vás slouží jednoduchá klávesová zkratka Win + PrtSc, která vytvoří snímek celé obrazovky, a ten uloží do samostatné složky v galerii obrázků. zdroj: i2.wp.com Tip na závěr Poslední možností pro pořízení snímku obrazovky, platící jak pro telefony, tak pro počítače, je stažení některé z aplikací, jako je Lightshot, Screenshot, Výstřižky, apod. ...
Úvod a design Značka OPPO ohlásila svůj příchod na český trh zhruba před 10 dny a první 2 modely, které uvádí jsou OPPO Reno5 Z a právě dneska recenzované Reno5 5G. Asi v začátku u první recenze na telefon OPPO by se vůbec slušelo zmínit něco o výrobci samotném ať víte kam jej zařadit a nečekáte třeba něco neočekávatelného. OPPO je jak jinak než čínským výrobcem, aktuálně nejprodávanější značkou na místním trhu a po embargu na Huawei se snaží podobně jako OnePlus, realme nebo Vivo obsadit vyklizené pozice. OPPO tedy není v mobilních telefonech žádný nováček a jde o giganta srovnatelného třeba se Samsungem nebo donedávna s Huawei na které OPPO koneckonců cílí. To už říkám dopředu, abyste nečekali konkurenci třeba pro Xiaomi nebo realme. Teď už ale jdeme na Reno5 5G a minimálně po stránce designu musím říct, že zase po delší době vidím rád trochu odlišná záda. I když jde, třeba podobně jako u A52 o plast, rozhodně se mi líbí tyrkysový matný nástřik se speciální povrchovou úpravou s jemně vystupujícím modulem foťáků, který samozřejmě zakryjete jak jinak než přibaleným pouzdrem. Pokud se ovšem rozhodnete nosit telefon bez něj, aspoň máte tu výhodu, že na opatlaná záda od otisků prstů tady právě díky oné povrchové úpravě opravdu nenarazíte. Displej Druhá věc, za kterou chci Reno5 pochválit je displej, hlavně za jeho skvělou světelnost na sluníčku. Když jsem totiž s Reno5 strávil celý víkend na horách, fotil a vlogoval do storieček na instagramu klidně na poledním slunci, neměl jsem nikdy problém s tím, že bych třeba na displeji něco neviděl. Naopak displej svítil tak dobře, že jsem to fakt až nečekal. Za světelnost a kontrast tím pádem jednoznačně pochvala. Z technických parametrů jde o 6,43” Super Amoled displej krytý Gorilla Glass 5 s 90Hz obnovovací frekvencí s relativně tenkými rámečky, jen lehce širší bradou. Čtečka otisků prstů je pak na spodní straně a možná pro někoho je umístěna až zbytečně moc nízko. A když už jsem u nižšího umístění, trochu nezvykle, ale tentokrát dobře jsou umístěná tlačítka pro ovládání hlasitosti Hardware a software Po hardwarové stránce telefon pohání Snapdragon 765G s podporu sítí 5. generace, to znamená ten stejný processor, který najdete třeba v Motorole Razr, OnePlus Nord, LG Wing a dalších. Nabízí zhruba poloviční výkon nejlepších dnešních vlajkových lodí a tím pádem dostatek prakticky pro jakoukoli práci, pokud pominete nejnáročnější hry. Ty si samozřejmě zahrajete na telefonu take, třeba Mortal Kombat, Call of Duty atd běží úplně v pohodě, jen je potřeba počítat s trochu nižšími detaily. Koneckonců OPPO Reno5 5G nedisponuje na dlouhé hraní her ani bůhví jakou baterií. Ta má kapacitu na dnešní poměry relativně podprůměrných 4300mAh, což má za následek spolu s plastovým rámečkem telefonu ale zase příjemně nízkou váhu pouhých 172g. Na druhou stranu na to jak je baterie malá, mě telefon ohromil opravdu velmi solidní výdrží, která se může bez problému rovnat i konkurenci s daleko většími baterkami. Ač jsem tedy třeba v průběhu víkendu telefon používal dost intenzivně na focení, natáčení videa, storiečka, navigaci, pořád jsem večer dorazil na hotel a ještě mi zbývalo nějakých 35% baterky. Bez problému byste tak měli dát na 1,5 dne výdrže běžného použití. A komu by to nestačilo, OPPO je známé svou vlastní technologií rychlého nabíjení a tím pádem v balení najdete kromě pouzdra i 65W nabíječku schopnou za 30 minut dobít 90% baterky. Zpátky ale ještě k pár hardwarovým vlastnostem a zrovna jedné vlastnosti, která by mohla být pro někoho možná omezující. Telefon se na startu dodává pouze v jedné kapacitě 8/128 bez možnosti rozšíření paměťovou kartou. Další nevýhodou může být jen jeden reproduktor, který navíc nehraje moc nahlas a samotnou kvalitou by se mohl také trochu inspirovat u konkurence a naopak příznivce drátů by mohla potěšit stále zdířka na 3,5mm jack. U softwarové výbavy samozřejmě můžete očekávat Android 11 s 2 letou podporou aktualizací a nadstavbou Color OS. Tady hodně záleží na osobních preferencích každého. Rozhodně nečekejte čistý systém jako třeba u realme, ale pokud jste fanoušci toho přizpůsobit si systém co nejvíc svým preferencím po stránce designu a dalších fíčurek, pak vám určitě tato nadstavba přijde vhod. Můžete změnit fonty, styly ikon, témata nebo využit třeba boční chytrou lištu podobně jako jí znáte třeba z telefonů Samsung nebo Sony. Po stránce aplikací navíc tady najdete NetFlix, Facebook, Booking a pár dalších. O čistý operační systém se tedy nejedná ani náhodou, ale zas třeba oproti cenově agresivním telefonům Xiaomi si můžete být jistí, že na reklamu v systému fakt nenarazíte. Fotoaparáty OPPO Reno5 5G disponuje soustavou 4 foťáků, 64MP hlavní doplňuje 8MP širokoúhlý objektiv a kombinace 2+2 pro makro a rozostření pozadí celou čtveřici uzavírá. Hlavní objektiv můžete podobně jako třeba u realme využít i pro 2 násobný nebo 5 násobný zoom, ale pochopitelně se jedná pouze o digitální výřez z hlavního senzoru a čím víc budete zoomovat, tím víc bude pochopitelně klesat kvalita. Ve standardním módu hlavní foťák spojuje 4Px do jednoho a výsledkem jsou 16MP snímky, které dosahují za dne spíš průměrné kvality a ničím extra vás asi nenadchnou, což je trochu škoda. Použitý sensor IMX686 od Sony je totiž I v mnoha podobně drahých telefonech konkurence, kde ovšem podává daleko lepší výsledky a tak nezbývá než doufat, že Oppo ještě do telefonu pošle nějaký ten update processingu fotek. Vyloženě pochválit se dá rozhodně to, že při vypnutém AI režimu se telefon drží na uzdě hlavně co se týká přílišné saturace tak typické pro spoustu asijských výrobců. S ubývajícím světlem samozřejmě hlavní fotoaparát dost ztrácí a překvapivě je aspoň velký rozdíl, pokud použijete noční režim. I tak jsou ale fotky docela měkké a na 11 tisícový telefon bych zkrátka od hlavního foťáku čekal lepší výsledky. U širokoúhlého 8MP objektivu už ztracené body bohužel celkově nedoženete ani ve dne, natož v noci i když musím férově říct, že u širokoúhlého objektivu rozhodně dostanete naopak o trochu lepší fotky než z podobných objektivů u konkurence. Celkový dojem z foťáků to ovšem, jak určitě chápete, nezachrání. A u videa také moc zázraků nečekejte. Ve 4k je největší překážkou chybějící jakýkoli druh stabilizace a tak jestli nebudete fotit statické záběry, bude obraz celkem rozklepaný. Po přepnutí do FHD je stabilizace pro změnu hodně pěkná, ale pochopitelně by zase někomu mohly chybět detaily. A selfiečka jsou takový příjemný standard. Nenadchnou, ale ani neurazí. Závěr Když bych měl celkově nové OPPO zhodnotit, tak za startovní cenu 11 390,- to v záplavě podobné konkurence bude mít hodně těžké. Přece jen jeden příklad za všechny je Samsung Galaxy A52 5G, který nabízí za nepatrně nižší cenu již stereo reproduktory, optickou stabilizaci foťáku, 120Hz displej nebo voděodolnost. Na druhou stranu, pokud někdo zrovna není přítel Samsungu, má šanci sáhnout po novém OPPO Reno5 5G, ke kterému navíc ve startu dostanete skvěle hrající sluchátka OPPO Enco Air v designu Airpodů s kombinovanou výdrží 24h a dotykovým ovládáním v hodnotě zhruba 2 tisíce korun. ...
Samsung Galaxy A22 5G Hned prvním telefonem je Samsung Galaxy A22 5G. Naprostá novinka na našem trhu, která se teprve začne prodávat a vlastně nejlevnější telefon od Samsungu, pokud požadujete sítě 5. generace. Tento telefon bych za normální situace zařadil i do TOP 5 do 6 tisíc, protože jeho nejlevnější 64GB varianta stojí tyto peníze, ale protože v době natáčení minulého videa ještě neexistoval, vybral jsem dnes výjimečně jeho 128GB variantu za 6,5 tisíce korun. A22 5G pohání processor Dimensity 700 od Mediateku s hodně slušným výkonem na podobnou cenovku a jestli jste byli zvyklí u Samsungu, že platíte často dvojnásobek oproti konkurenci, tak tady se toho rozhodně obávat nemusíte. Je sice pořád dražší než téměř stejně vybavené Poco M3 Pro 5G nebo Realme 8 5G, ale u A22 5G dostanete navíc ještě k hlavnímu 48MP hlavnímu také 5MP širokoúhlý objektiv, takže I když je vám jasné, že je to to nejobyčejnější možné šíro, pořád je to počítatelný objektiv navíc, který vyšší cenu kompenzuje. Z další výbavy pak 6,4” displej s FHD rozlišením, 4GB operační paměti a 5000mAh baterie s 15W nabíjením. Xiaomi Mi 10T Lite 5G Pokud si nepotrpíte na herní design Poco X3 NFC a naopak jste pro usedlejší vzhled, myslíte na budoucnost a rádi byste ve svém telefonu měli podporu sítí 5. generace, mohl by vám přijít vhod sestereský Xiaomi Mi 10T Lite 5G se Snapdragonem 750G – to znamená s tím stejným procesorem, který tepe třeba v daleko dražším Samsungu Galaxy A52 5G. Za 7 500 Kč, kolik telefon momentálně stojí pak získáte 6,67” IPS displej se 120Hz obnovovací frekvencí, 6GB operační paměti a 64GB úložiště. Konfigurace foťáků je 64MP hlavní, 8MP širokoúhlý, a pak ta neoblíbená kombinace 2+2. Špatně na tom není ani baterka, lehce pod 5000mAh, což na zhruba 1,5 denní výdrž v pohodě stačí a kdyby náhodou někomu došla šťáva trochu dřív, připraveno je rychlé, 33W nabíjení. Oproti Pocu X3 NFC tak dostanete o trochu vyšší výkon, podporu 5G a hlavně čistší operační systém bez reklam. Realme 8 Pro Pokud raději dáváte přednost ještě čistšímu operačnímu systému bez dodatečných aplikací minulého Xiaomi, pak by vás za srdce mohlo chytit Realme 8 Pro. Mladičká společnost na našem trhu, ale o to dravější. Nové Realme 8 Pro na vás asi nejvíc zapůsobí krásným 6,4” Super Amoled displejem nebo 108MP fotoaparátem, který doplňuje ještě 8MP širokoúhlý a 2MP sensor pro makro fotografie. Pod kapotou se pak skrývá Snapdragon 720G, 8GB operační paměti a rovnou 128GB úložiště. Baterie má sice jen 4500mAh, ale realme je známé svou technologií rychlého dobíjení a oněch 50W dokáže nabít 50% kapacity už za pouhých 17 minut. A kdo by chtěl ještě větší výkon, i když zas horší foťák, sáhnout může po X3 Superzoom od stejného výrobce za naprosto stejnou cenu. Xiaomi Mi 11 Lite Teď tu mám pro vás zase jeden telefon, který potěší milovníky designu a veskrze můžu říct, že se jedná o jeden z nejsympatičtějších telefonů letošního roku. Xiaomi Mi 11 Lite jsem sice recenzoval v podobě jeho 5G varianty, ovšem pro ty z vás, kteří nepotřebuji nejnovější vymoženosti mám pro vás jeho LTE variantu o zhruba 2 tisíce levnější. Mi 11 Lite vás tak asi nejvíc zaujme svým tenoučkým tělem, ale za pozornost stojí i další prametry. Třeba 6,55” FHD displej s 90Hz obnovovací frekvencí, processor Snapdragon 732G také v kombinaci s pamětí 6/64 rozhodně nabídnou také dostatek výkonu a když dostanete do ruky takto tenký telefon, je jasné, že baterie monstrózní kapacity dosahovat nebude. I tak je ale 4250mAh docela slušných pro celodenní výdrž a poslední, co vám dlužím jsou foťáky. 64MP hlavní, 8MP širokoúhlý a 5MP makro. Za mě je tohle za 7,5 tisíce asi jedna z nejlepších voleb dnešní TOP pětky. Xiaomi Redmi Note 10 Pokud vás ovšem spíš víc než design v podobné cenovce zajímají lepší parametry, pak byste svou pozornost měli zaměřit na poslední telefon, kterým je Redmi Note 10. Stejný Snapdragon 732G, ovšem k 6GB operační paměti se přidává rovnou 128GB úložiště a to vše doplňuje 5000 baterka s 33W rychlým dobíjením. Zvětšil a zlepšil se i Amoledový displej na 6,67” a 120HZ obnovovací frekvenci a na focení je připraven, podobně jako u Realme 8 Pro také hlavní 108MP sensor s 8MP šírem. Tady pak ještě navíc přibylo i 5MP makro, které už lze narozdíl od těch častých 2MP tak nějak považovat za plnohodnotný další fotoaparát. Tak který z telefonů jste vybrali vy? ...
Design a obsah balení Pokud jste nikdy se značkou OnePlus vědomě nepřišli do styku, nevadí. OnePlus nikdy netlačil silný marketing a spíš svou slávu šířil skrz spokojené fanoušky. Tato značka totiž byla vždycky vnímána jako příkladná v rychlé aktualizaci Androidu společně s Googlem nebo přímou komunikací s fanoušky skrz komunitní fóra, kteří dokonce mohli navrhovat svá vylepšení nadstavby Oxygen OS. Samozřejmě, dnes už to není tak super, jako to bývávalo, ale podpora, z které by si mohla vzít celá řada značek příklad, je pořád na velmi vysoké úrovni. Možná jste tedy OnePlus nikdy v minulosti neznali, ale třeba už jste u někoho viděli oranžovaný kabel, který je pro tuto značku tak typický. A ano, i tady je v balení spolu s 30W nabíječkou podporující vlastní technologii Warp Charge schopné nabít 30W zhruba 70% baterky za půl hodiny. Víceméně jsem ale nikdy až tak rychlé nabíjení nepotřeboval, protože telefon mi bez problému vydržel nějakých zhruba 1,5 dne klasického použití a tak jsem se obligátně spokojil s typickým nočním dobíjením. Pro zakrytí lehce vystupujících foťáků na zadní straně je zase přibaleno pouzdro, ale tentokrát si přijdou na své i milovníci naháčů. Jednak foťáky extra moc nevystupují, ale rozhodně pochválím matná záda kde rozhodně neulpívají otisky prstů. Materiálově je na tom Nord CE stejně jak A52, to znamená plast, s čímž rozhodně v této kategorii problém nemám. Horší už je to s rámečkem, ten je také plastový a navíc se leskne jak laciné angličáky z pouťi, ale to je můj subjektivní pocit, někdo si zkrátka na tento material potrpí. Trochu netypicky na androidové telefony najdete pak na levé straně kolébku hlasitosti a na opačné zapínací tlačítko. Oboje samozřejmě s příjemným stiskem, ale pokud máte rádi OnePlus, možná někoho zamrzí, že na tradiční hardwarový přepínač vyzvánění už v rozpočtu holt nezbylo. Displej Stejně tak si můžete všimnout, že na boční straně není žádná čtečka otisků prstů. Ta je optická, pěkně schovaná v 6,43” Amoled displeji a funguje bez sebemenších zádrhelů. Samotný displej má rozlišení FHD a obnovovací frekvenci 90Hz. To znamená na úrovni klasické A52 a díky vyšší obnovovací frekvenci je pak všechno na displeji daleko plynulejší. Třeba pokud přecházíte z nějakého 2 roky starého telefonu, ten rozdíl v plynulosti opravdu pocítíte. Kvůli Amoled technologii pak oceníte Always On, neboli neustále zobrazený čas na černém displeji nebo možnost si celé barevné podání poladit podle svého. Kdo má rád živé barvy, nastaví živé, pro dalšího jsou lepší přirozené a pro profíky sRGB nebo P3 – zkrátka u displeje se toho dá nastavit opravdu spousta. Pokud bych pak měl displeji přece jen něco vytknout, rozhodně by mu slušel trochu vyšší jas na sluníčku. Tam je na tom A52 letos o trochu lépe. Výbava OnePlus se vždycky držel v tom lepším spektru v poměru ceny a výkonu. Samozřejmě na cenovou agresivitu Xiaomi nemá, ale zase za lepší peníze nabízí víc než třeba Samsung. Aspoň tedy čistě hardwarově. Třeba voděodolnost tu sice jako v A52 nenajdete, ale za 8 tisíc je Snapdragon 750G v podobě zhruba polovičního výkonu nejlepších vlajek společně s konfigurací 6/128 v pohodě. Rozšířit pak můžete výbavu až do 12/256, což mi připadá hlavně v operační paměti trochu overkill, ale bohužel je to jediná možnost, jak získat větší úložiště, pokud vám 128GB stačit nebude. Každopádně výkon telefonu je dostatečný na klasické procházení, spouštění aplikací a na žádný zásek jsem jinak po dobu zhruba týdenního testování ve velmi dobře optimalizovaném Androidu 11 s nadstavbou Oxygen OS prostě nenarazil. Těžko se mi proti Oxygen něco říká, zkrátka, tohle je asi současně s OneUI od Samsungu moje nejoblíbenější nadstavba. Nenáročná, uhlazená, bez balastu a s drobnými tweeky. Třeba jako, že si teď můžete nastavit svou siluetu na lock screen, tahem dolů máte speciální OnePlus šuplíček nebo třeba šikovné sdílení poslední fotky podržením na galerii ve foťáku. Některé věci prostě využijete víc, některé zase míň. Teď budu ale co se týká hadrwaru a ovládání chvilku kritizovat. Jednak haptická odezva se nedá nazvat asi jinak než tragická, což bude asi i ten důvod, proč jí při klasickém procházení OnePlus nastavil jako vypnutou a chybějící stereo repráčky na kráse telefonu také moc nepřidají. Kdyby aspoň ten jeden hrál nějak nadprůměrně, ale bohužel ani toho se nedočkáte. Jediný nadprůměr je tak snad asi jen hlasitost, ale věřte mi, že Nord CE na plno prostě slyšet nechcete. Slabou náplastí tak je asi nejspíš jen zdířka pro 3,5mm jack. Hlavně ta slabá haptická odezva spolu s horším zvukem je tak trochu paradox, když uvnitř se telefon pyšní hned na úvodní obrazovce aplikací Game Space, kterou si představte něco jako odlehčený Armoury Crate z ROG phonů. Supr, že nastavit si můžu v aplikaci pro hraní kdeco, přímo uvnitř her potáhnout speciální widgety z rohu obrazovky, ale když ten samotný zážitek se omezí na hezký obraz a chybí kvalitní zvuk a haptika, už to tak skvělé není. Zkrátka a dobře, na hry bych si tento telefon asi úplně tak nevybral. Fotoaparáty Ač jsem začal recenzi vcelku pozitivně, jak jste mohli vidět, pomalu přecházím do kritiky a bohužel se jí nevyhne ani duo foťáků – hlavního 64MP doplněného 8MP širokoúhlým objektivem a 2MP pro rozostření pozadí. Upřímně, v podobné cenové kategorii asi nenajdete moc hůř fotících telefonů. Za denního světla to na hlavním foťáku ještě s odřenýma ušima projde, dokud si nevšimnete celkové neostrosti snímků a ne vždy úplně ideálního dynamického rozsahu. Pochválit se dá snad jen hezké, přirozenější barevné podání. Večer už je to ovšem na svou cenovku dost velký podprůměr a obávám se, že Nord CE by pohořel i při porovnání s telefony na úrovni 5 tisíc korun. Širookúhlý fotoaparát je na tom dost podobně, jen o úroveň ještě níž. Tam se ještě přidá šum, různé artefakty způsobené processingem fotky a tak snad ani nemá cenu dál foťáky zdržovat. A abych celou kapitolu uzavřel, dost podobně je na tom video. Dynamický rozsah prakticky vůbec žádný, častá změna expozice, žádné detaily, zkrátka u foťáků se tentokrát brutálně šetřilo. OnePlus je známý tím, že ve foťácích rozhodně žádný premiant není a tak asi není divu, že ohlásili, že pro letošní rok veškeré peníze, které měli určené na vývoj, půjdou pouze a jen do zlepšení kvality foťáků. Takovým prvním průkopníkem je určitě vlajkový OnePlus 9 Pro, kde byla poprvé prezentována spolupráce s firmou Hasselblad, ale ani tam se ještě investované peníze naplno neprojevily v podobě lepšího hardwaru a processingu u fotoaparátů. Po Hasselbladu u Nordu, který přichází o nějaké 3 měsíce později, ovšem ani vidu ani slechu a tak jde I tento telefon ve šlépějích loňského Nordu N10. Hodnocení Ono prakticky jde o Nord N10, jen s lepším procesorem a vyšší cenou, kterou jsem vám sice prezentoval jako 8 tisíc, ale ta platí jen na oficiálním eshopu a jen do 19.6. Pak se zvedne na 330Eur, což je v přepočtu necelých 9 tisíc korun a to už jste na běžné ceně klasického Samsungu A52. Ten má sice slabší processor, ale má lepší foťáky, stereo repráky, voděodolnost a navíc je momentálně v akci o tisícovku levnější. Pokud budete ochotni připlatit tisícovku, hned můžete dostat A52 5G se stejným procesorem a zase stereo repráky, lepšími foťáky, voděodolností a navíc ještě daleko lepším 120Hz displejem. A to je sakra hodně muziky navíc za tak malý příplatek. Český OnePlus nám sice cenu ještě nepotvrdil, ale ta bude pravděpodobně kopírovat jeho oficiální eshop. Za mě tedy momentálně nemá smysl o novém OnePlus CE 5G za současnou cenu uvažovat a ať už koupíte avizovaný Samsung A52 nebo Realme 8 Pro 5G, Redmi Note 10 Pro nebo koneckonců i starší Mi 10T Lite, vždycky uděláte po všech stránkách lepší volbu. ...
Představení a design Hned když jsem viděl tuto specifikaci, okamžitě mě napadl ASUS Zenfone 5z nějaké 3 roky zpátky, který přišel s podobnou vlajkovou výbavou tenkrát na 12 tisíc a totálně rozbil trh a rozpoutal cenovou válku, která vyvrcholila u Xiaomi prodávající telefony s nejlepšími vlajkovými procesory za 7 tisíc korun. Ty časy jsou ovšem dnes pryč, ale možná je Realme další značkou, která dokáže tehdejší úspěch ASUSu zopakovat. Má totiž k tomu víc jak dobré předpoklady. Kromě všech superlativních specifikací, na které za chvíli mrkneme, se vyrábí ve 2 barevných provedeních – modré a pak v netradičně krásné koženě kanárkově žluté variantě samozřejmě odrážející rychlé pruhy vytuněných speciálů. Samozřejmě důležité je upozornit, že při výrobě tohoto telefonu nebylo ublíženo žádnému zvířátku a že se jedná o kůži umělou. I tak ale vypadá telefon neskutečně sexy a musím říct, že já osobně bych neváhal nad výběrem ani vteřinu a pokud bych kupoval Realme GT, rozhodně bych šel do této žluté varianty. Samozřejmě otázkou, jak se budete k takovému telefonu chovat. Výbava a displej Koneckonců, mezi oběma barevnými variantami je i zásadní hardwarový rozdíl. Zatímco modrý telefon se dodává v konfiguraci 8/128, naboostěnější kožené GTčko je naopak vybaveno rovnou 12GB operační paměti a 256GB úložištěm – to všechno za dodatečný příplatek 1500Kč. Oba pak shodně pohání Snapdragon 888 – to znamená momentálně ten nejrychlejší procesor od Qualcommu. Každopádně rozhodnutí mezi jednotlivými verzemi bych úplně nepodceňoval, protože telefon nemá možnost rozšíření paměťovou kartou a důvod je celkem prostý. Realme GT je totiž telefon, který výrobce konstruoval za jediným účelem. Maximální rychlost, plynulost, komfort ovládání a jak se říká, řetěz je tak silný, jako je jeho nejslabší článek. Nejde tedy o to, že by výrobce neuměl dát dovnitř telefonu slot na paměťovku, ale spíš o to, že nechtěl riskovat, že uživatel do telefonu strčí libovolnou paměťovku, která pak telefon zbytečně zpomalí. Škoda jen, že k rychlému vnitřnímu úložišti bylo použito jen slabší USB 2.0, takže uvnitř telefonu běhá všechno super, ale když chcete třeba fotky nebo videa dostat přes kabel z telefonu ven, už to taková rychlost není. Naštěstí je to něco, co každý rozhodně nedělá každý den, ale vědět byste o tom asi měli. Telefon každopádně poskytuje dostatek výkonu absolutně na cokoli od brouzdání, po sledování filmů až samozřejmě po hry. Ať už hrajete Call of Duty, Genshin Impact, Mortal Kombat nebo Asfalt, na žádný zásek tady fakt nenarazíte. K tomu logicky dopomáhá i plynulý 120Hz Super Amoled displej s FHD rozlišením a 360Hz odezvou na dotyk. Dokonce bych čekal, že si vybere svou slabou chvilku třeba v podobě světelnosti na slunci, ale i ona je dobrá. Kdybyste chtěli displeji přece jen něco vytknout, asi by to byly rámečky, které by rozhodně mohli být trochu tenčí. Pro pořádné hraní nebo sledování filmů je důležité i audio – o to se stará buď 3,5mm jack nebo dvojice stereo reproduktorů, které hrají docela slušně nahlas a až na slabší basy není jejich projev také k zahození. Nabíjení a výdrž Po softwarové stránce telefon pohání samozřejmě Android 11 s nadstavbou Realme UI 2.0, která od prvních verzí ušla docela slušný kus cesty a trochu se uklidila, očistila se od tuny barevných efektů a i když pořád je co zlepšovat, důležité, že nic zásadního mi tady nevadí.Je zde také třeba aplikace Herní prostor. V té si můžete dodatečně dotunit celkový výkon telefonu a s tím samozřejmě vidíte na přehledných barech, jak to ovlivní celkovou spotřebu telefonu. Třeba Pro Gamer mód už samotnou červenou barvou hlásí, jak to asi s výkonem a výdrží bude. A když už jsem u výdrže jako takové, pro běžné používání to znamená surfování, sledování Youtube, poslouchání podcastů a pár fotek a pár hovorů mi telefon bez problému vydržel nějakých 1,5 dne. Večer jsem dokonce neklesl nikdy ani pod 20% baterky. Samozřejmě při hraní na Pro Gamer mód jste určitě schopný telefon bez problému vybít i míň než za den, pak ale přijde vhod 65W rychlé nabíjení, které vrátí baterce plnou kapacitu za necelých 40 minut. Fotoaparáty Tak a teď se vrhnu rovnou na trojici foťáků, i když ten poslední 2MP makro foťák je spíš jen do počtu, takže spíš jen na zbylé dva. Všemu vévodí hlavní 64MP senzor od Sony se světelností f/1.8, který můžete také použít, jak už to má realme v oblibě i na 2 násobný nebo 5 násobný výřez. To jen, abyste si náhodou nemysleli, že jsou v telefonu nějaké další zoomové objektivy – fakt jen výřez z hlavního. Ten dvojnásobný je občas i celkem použitelný, na 5 násobný ovšem zapomeňte. Každopádně, hlavní foťák za dne produkuje na první pohled na displeji telefonu celkem líbivé fotky. Pak už tradičně u Realme hodíte všechno do počítače a už to taková hitparáda není a těch problémů je opravdu dost. Všechno je až moc přesaturované, hlavně cokoli zeleného nebo modrá obloha, často na svou cenovku chybí dynamický rozsah, celkově jsou fotky dost měkké a když telefon použije HDRko a skládá na sebe fotky, dost často přeostří třeba nepřirozeně horizont. Zkrátka a dobře, postprocessing nic moc, ale na to už jsem u Realme tak nějak zvyklý. Na druhou stranu je potřeba tento telefon brát, že byl stvořený s ohledem na výkon a rychlost. Co ovšem překvapilo je širokoúhlý foťák. 8MP širokoúhlé foťáky nejsou nikdy nic moc, ale ten v Realme se rozhodně dá považovat za ten lepší z nich. Přes den rozhodně není tak saturovaný jako hlavní, i když některé typické vlastnosti jako měkkost a nic moc dynamický rozsah zůstává. Překvapil ale hlavně večer a hlavně na noční režim. Tady je vidět, že si Realme dalo záležet. U videa se samozřejmě opakují některé negativní vlastnosti v podobě nic moc dynamického rozsahu a zvuk také nic moc, ale rozhodně funguje skvěle stabilizace obrazu. Přední 16MP kamerku pak hodnotím spíš jako průměr. Závěr Když bych měl nové realme GT shrnout, hodně bude záležet, koneckonců jako u většiny telefonů kolem 10 tisíc, na co takový telefon chcete. Jestli na co nejlepší možný výkon, skvělý displej, dokonce bych řekl s 6,4“ displejem i na relativně kompaktní rozměry, bože, kam až jsme se to dostali, rychlé nabíjení, neotřelý vzhled, tak rozhodně neuděláte chybu. Pravda, rámeček je sice plastový, ale zase je celé chlazení vyrobené z kombinace oceli a mědi, takže pevnost je svým způsobem zaručena, stejně tak jako kvůli plastovému rámečku nižší váha. A na hry je takové chlazení obzvlášť potřeba když pustíte speciální GT režim přímo z ovládacího centra a telefon vás sám varuje, že teď už se na kapacitu baterky a zahřívání neohlížejte. Já jsem ale upřímně tento režim nemusel použít ani jednou a telefon i bez něj měl i ve hrách výkonu fakt dostatek. To jsem ale malinko odbočil, to znamená pokud telefon budete chtít kvůli všemu jen ne focení, pak se nemusíte obávat. Kvůli focení bych pak šáhnul určitě po jiném telefonu. Na výběr jich je opravdu dostatek a po většinou to mohou být právě loňské telefony jako Mi 10, Samsung S20 FE, OnePlus 8T – všude tam rozhodně dostanete daleko lepší foťáky s loňským nejlepším procesorem a rozdíl ve výkonu zas tak velký není, pokud nebudete měřit počet fpsek ve hrách. Samozřejmě u Samsungu nebo OnePlus dostanete 3 roky podpory, což u rok starých telefonů znamená stejně dlouhou podporu jako u nového Realme, které nabízí roky 2. Jestli tedy Realme koupit, bude záležet hodně na vás a minimálně za startovací cenu to není vůbec špatná koupě, žádný telefon se Snapdragonem 888 totiž momentálně takto levně neseženete. Otázkou je, ovšem, že jestli takový výkon právě potřebujete, ale to už bych se jen opakoval a odpovědět si na to musíte sami. ...
O značce a designu Jen krátce o Vivu, protože pochopitelně ne každý tuto značku u nás zná. Vivo je samozřejmě čínská značka, nicméně se jedná o jednoho z největších výrobců telefonů na světě, takže se o budoucí aktualizace nebo servis rozhodně nemusíte obávat. U nás tento výrobce není známý, protože do Evropy přišel teprve nedávno právě tato X60 Pro je teprve čtvrtým telefonem, který Vivo na našem trhu nabízí. K ypsilonkové řadě levných telefonů tak přichází první vlajkový kousek samozřejmě z opačné strany cenového spektra je vidět, že tady se materiálem a konstrukcí rozhodně nešetřilo. Jedná se totiž o krásně zaoblený tvar zpředu i zezadu krytý Gorilla Glass 6. Záda jsou navíc z matného skla, třeba podobně jako S21 Ultra nebo iPhone 12 Pro, takže žádné otisky a vystupující foťák v pohodě zakryjete přibaleným pouzdrem. Celkově telefon hrozně dobře padne do ruky a díky jeho užšímu tělu a minimalistickým rámečkům nemáte problém napsat zprávy klidně i jednou rukou. Displej a baterie X60 Pro je vybaven 6,5“ Amoled displejem se 120Hz obnovovací frekvencí a mírným zakřivením, ale takovým tím akorát, aby se telefon dobře držel a současně se mu vyhnuly ony typické problémy s nechtěnými dotyky jak je znáte třeba na ostatních telefonech s daleko větším zakřivením. Displej je za mě skvělý, tenoučké rámečky už jsem chválil a stejně tak mohu pochválit i slušnou světelnost na sluníčku nebo rychlou čtečku otisků prstů, byť je na můj vkus trochu níž, než bych třeba čekal. Samozřejmě ovšem není všechno zlato co se třpytí a na tomto místě je potřeba si uvědomit, jaké máte preference u mobilního telefonu. Když vidíte tenký design a 120Hz obnovovací frekvenci, určitě bystřejší napadne, že uvnitř asi nebude moc velká baterka a tím pádem tento telefon nebude žádný premiant ve výdrži. A je to tak a samozřejmě alfa a omega bude to, jak si telefon nastavíte. Vzhledem k Amoled displeji máte možnost nastavit režim Always on i s trvale zobrazeným časem na displeji, ale počítejte, že to si pár procent vezme. Stejně tak můžete nastavit tmavý nebo světlý režim prostředí, to má také vliv na baterku, můžete nastavit plný režim 120Hz, 60Hz nebo smart režim, kdy si telefon volí obnovovací frekvenci sám a toto všechno bude koneckonců jako u auta ovlivňovat finální spotřebu. Když si koupíte Corvettu a šlápnete pořádně na plyn, taky budete jezdit k pumpě častěji než s Fabii 1.4TDI. Tím pádem tohle není tak úplně výtka, spíš jen buďte připraveni na to, že X60 Pro se 4200mAh baterkou je krásně tenký a vcelku lehký jednodenní telefon a tak se v klidu může stát, že podle způsobu používání s ním občas i do večera nevydržíte. Pak můžete třeba trochu upravit nastavení nebo použít rychlou 33W nabíječku, která dokáže za půl hodiny vrátit baterce zhruba 70% kapacity, ale pro náruživé hráče tohle zkrátka moc není, ale o tom až za chvíli. Jen jsem chtěl předem varovat různé hatery, kteří budou prskat na baterku, že záměrem u tohoto telefonu je nižší váha, hezký design a tenké provedení. Komu to nevyhovuje, pro toho tento telefon jednoduše není. Hardware a software U hardwarové výbavy moc kompromisů nenajdete. Telefon je totiž vybaven aktuálně druhým nejrychlejším procesorem od Qualcommu v podobě Snapdragonu 870 v kombinaci rovnou s 12GB operační paměti a 256GB nejrychlejším možným úložištěm UFS 3.1. Asi tím pádem nemusím ani zdůrazňovat, že telefon zvládá bez problému cokoli včetně nejnáročnějších her s prstem v nose. Po softwarové stránce musím říct, že je fajn zase po dlouhé šňůře telefonů s balastem vidět krásně čistý operační systém bez zbytečných aplikací. V základu totiž navíc dostanete pouze aplikaci iManager, obchod Vivo a Netflix.To všechno na nadstavbě Fuchia OS běžící na Androidu 11. Celkově se prostředí blíží vizuálně čistému Androidu s pár detaily navíc. Můžete si třeba nastavit ambientní upozornění na displeji při příchozím hovoru, notifikacích, přehrávání hudby nebo jít až do takového detailu, že si zvolíte která aplikace a po jak dlouhou dobu tento efekt vyvolá. A to je třeba fajn náhrada za chybějící notifikační diodu. Druhá věc, která vás rozhodně v menu překvapí u na první pohled neherního telefonu je paradoxně Ultra Herní režim, kde si můžete vypnout notifikace při hraní her, vypnout gesta, zakázat ovládací panel nebo při tahových strategiích vypnout displej a hra pak běží na pozadí když nejste na řadě a vy tak zase šetříte baterku. Zkrátka a dobře Vivo míří i na hráče a to je možná i ten důvod, proč mi všude na Instagramu vyskakuje reklama na Vivo a Vláďu Šmicera, jako ikony českého sportu, propagujícího soutěž o lístky na EURO a tento krásný telefon. Holt, krása takových gamepadů spočívá v tom, že se je naučíte ovládat ještě dřív než začnete chodit a můžete se k nim klidně vrátit, když už vám to na trávníku neběhá jak za mlada. Fotoaparáty Upřímně, kromě krásného designu jsem se asi nejvíc těšil na foťáky. Vivo X60 Pro je totiž první telefon u nás oficiálně dostupný, který podporuje gimbalovou stabilizaci hlavního foťáku. Pro ty z vás kdo neví o co jde, jde o druh stabilizace, kdy se nehýbe senzor pod čočkou ani čočka v ose x a y, ale naklápí se samotná čočka foťáku. Výsledkem by pak mělo být daleko plynulejší video a daleko ostřejší a prosvětlenější fotky za nedostatku osvětlení, protože telefon dokáže fotku exponovat daleko delší dobu než u klasických telefonů. Všechno tohle je pochopitelně pouze na hlavním 48MP senzoru s úžasnou světelností f/1.5. Telefon díky tomu produkuje opravdu hezké snímky s ideálním kontrastem, velmi slušným dynamickým rozsahem, ale bohužel nereálnými a přesaturovanými barvami. Nejvíc si toho všimnete asi u zelené, kterou výrobce potunil hodně do plusu až to docela bije do očí. U ostatních barev už je to lepší. Samozřejmě, dle gusta každého. Když tento postprocessing vidím, nemůžu se ubránit faktu, že přesně podobným způsobem fotily telefony Huawei, Xiaomi nebo Samsung pár let zpátky a schytávaly za to v Evropě v recenzích kritiku. V Číně je naopak tento druh postprocessingu hodně oblíbený stejně jako třeba vyhlazování pleti u portrétního režimu. Ten je ve Vivu také z výroby zapnutý na úroveň 5, zatímco právě u konkurenčních značek už je pro Evropu ve výchozím režimu vypnutý. Je to takový ten krásný střet kultur a rozhodně se za to na Vivo nezlobím. Jde prostě o výrobce, který si musí zažít, že v Evropě se díváme na věci trochu jinak a podle toho software pro nás poladit odlišně než pro domovský trh. Z ostatních ohledů asi není moc co hlavnímu foťáku vytknout. K dispozici pak máte ještě dvojnásobný teleobjektiv, který rozhodně můžu pochválit za konzistentní fotky s hlavním. Má to ovšem jeden technický háček. Dost často totiž nepoznáte, jestli telefon používá pro focení právě onen zoom nebo výřez z hlavního objektivu. Tak či tak vypadají fotky velmi dobře a s minimálním množstvím šumu. Třetím foťákem je 13MP širokoúhlý objektiv opět produkující celkem hezké a konzistentní fotky a díky autofocusu jej můžete použít i na makro. Já jsem ale i tak většinou používal na detaily hlavní foťák s celkem slušnou minimální ostřící vzdáleností. Večer musím Vivo pochválit za přítomnost automatického nočního režimu, kdy v drtivé většině případů telefon vyhodnotí, kdy je potřeba tento režim zapnout. Výsledkem jsou pak ve většině případů použitelné fotky, i když na telefony v podobné cenové kategorii X60 přece jen trochu ztrácí. Primárně se samozřejmě večer orientujte na hlavní foťák, ale mile dokáže někdy překvapit i širokoúhlý objektiv. Spíš ale vyhledávejte stejnoměrně nasvětlené scény, pak dostanete na hlavní i širokoúhlý foťák opravdu hezké fotky. U videa máte možnost natáčet až ve 4k60 na hlavním foťáku a zbylé dva se přidají až při FHD při 30 snímcích. Výsledek videa pak víceméně kopíruje jednotlivé foťáky. U gimbalové stabilizace si ovšem musíte hodně zvyknout na její odlišnost oproti klasickým telefonům. Tím, jak se čočka hýbe v x a y ose, má občas tendenci třeba při tzv. panningu se soustředit na jeden bod a kompenzovat váš pohyb, který je naopak žádoucí. Škoda, že tady nejde třeba podobně jako u LG nastavit speciální mód, který by dokázal vypnout jednu osu a vy jste pak udělali dokonalý záběr. Samozřejmě jde to obejít tím, že uděláte záběr o to delší a vystřihnete potom začátek, ale takový jeden nápad na zlepšení. Stejně tak druhý nápad by byl přidat ke dvěma stabilizovaným osám i jednu třetí, záběr za chůze je hezky gimbalově stabilní, ale rotaci v ose se telefon vyrovnat nedokáže. Závěr Teď přichází na řadu samozřejmě cena. Ta je nastavena celkem ambiciózně na 19 990,-, ovšem na start prodeje si pro vás Vivo připravilo speciální early bird akci, kdy telefon máte šanci koupit za 16 990,- a to si myslím, že by byla taková ideální cena, za kterou by se mělo Vivo prodávat i dál. Za 20 tisíc totiž již dnes seženete Mi 11, S21, OnePlus 9, to znamená telefony s letošními nejlepšími procesory a daleko etablovanější značkou na našem trhu. Vivo X60 Pro je bezesporu velmi kvalitní telefon, který si své místo na slunci zaslouží, jen by tato značka měla následovat trochu pokornější cestu Huaweie nebo OnePlus. Přece jen, když stojí 2 stejně dobré telefony stejné peníze, lidé mají tendenci spíš šáhnout po značce, která je vidět, právě proto, že jí znají. A všichni dobře víme, kolik prostředků to televizních kampaní, billboardů a influencerů investuje Samsung, Xiaomi a další výrobci. Za mě tedy ideální cesta nechat X60 Pro trvale na ceně kolem 15-16 tisíc a bude to ten nejlepší argument, jak zvyklat uživatele, aby nové značce u nás dali šanci. ...
Úvod Dneska je pro mě hodně speciální den, na test se mi totiž dostal nový ohebný Mate X2 od Huawei a je hrozně zajímavé sledovat vývoj v technologiích, kdy proti sobě startují vždy nějaké koncepty a většinou jeden nakonec převálcuje druhý. Vemte si, když spolu kdysi dávno bojovaly 2 systémy videokazet VHS a Beta, o pár let zase systémy u disků, kde zvítězil Blueray a co víte, třeba jsme dnes na prahu doby různých ohebných telefonů kdy proti sobě stojí ohebné telefony typu Z Fold připomínající spíš malý tablet nebo Z Flip, krásný malý a kompaktní telefon opravdu do kapsy. Každopádně minimálně z hlediska konstrukčního řešení se zdá už být jasno. Tam totiž zvítězila cesta ohebného displeje dovnitř u Samsungu oproti ohebnému ven, který prezentoval Huawei u svého prvního ohebného Mate XS. Zkrátka a dobře nakonec prostě jen zvítězila praktičnost, kdy ten dražší displej máte jednoduše schovaný uvnitř a nemusíte se bát, že byste jej třeba kvůli neopatrnosti nechtěně rozbili. Konstrukce Hned na začátku tak předesílám, že dnešní článek není recenze, je to spíš takový můj pohled na hodně zajímavý kousek hardwaru a zamyšlení vůbec nad ohebnými telefony. Všichni dozajista znáte současnou pozici Huaweie bez Google služeb a Mate X2 má tak spíš cenu porovnávat z pozice hardwaru než jeho celkové užitnosti u nás v Evropě. Koneckonců v tomto telefonu ani není ještě finální EU software a je otázkou, jestli vůbec Huawei tento telefon oficiálně do Evropy přiveze. To ale nebrání se vůbec podívat na to, kam až inženýři nebo když bych parafrázoval Marqueze hinženýři postoupili už třeba jen pro někoho u zdánlivé banality jako je mechanizmus otvírání telefonu. Pokud jste měli šanci v ruce držet první verze Foldů nebo vidět jak američtí Youtubeři ničili omylem v recenzích jeden fold za druhým, najednou tento kloub u Mate X2 působí daleko bytelnějším a přirozenějším dojmem. V momentě kdy telefon zavíráte klade kloub pomalý, ale přirozený odpor, dokud jemně nezafungují magnety a naopak v otevřené poloze zase docvakne jemně samotná převodovka. Jde i o ten precizní pohyb kdy při otvírání zadní lišta zajíždí dovnitř a po celou dobu displej napíná a ten je v zavřeném stavu přehnutý na 2 místech do pravého úhlu a tak trochu zajíždí do útrob telefonu. Tím Huawei krásně docílil toho, že při otevřeném i zavřeném stavu nemusí řešit potřebu méně či více materiálu, který by jinak byl nutný při změně tvaru. Řešení celého kloubu je tak daleko preciznější třeba než u Samsungu a obě půlky telefonu k sobě daleko více přilnou a ve výsledku pak snižují tloušťku telefonu. S tím se vlastně pojí i druhá zajímavá věc. Když se právě na onu tloušťku zaměříte, zjistíte, že se telefon jakoby od pravé strany směrem k levé zúžuje. Huawei to vysvětluje jako jasný záměr o to, aby posunuli těžiště telefonu směrem na pravou stranu, aby když držíte telefon jen v jedné ruce, aby se vám zdál telefon pocitově lehčí. A ono to opravdu funguje. A leváci problém nemají, stačí displej otočit o 180 stupňů a zážitek mají stejný. Displeje Vnitřní displej s poměrem stran 8:7,1 je téměř čtverec a nenajdete tady žádný notch ani průstřel, který by vás nějakým způsobem otravoval a protože, hádejte, kamerka pod displejem tady pochopitelně není. Na videohovory tak využijete vnější displej, který se meziročně u ohebných telefonů zase vyvinul. Asi všichni víte, jak vypadal první ohebný Samsung, kterému každý vytýkal malinkatý displej na přední straně na kterém prakticky nic neuděláte. Mate X2 má už ovšem na přední straně 6,4“ OLED displej s rozlišením 2700x1600, obnovovací frekvencí 90Hz jako u vnitřního displeje a 240Hz odezvou na dotyk a asi chápete kam tím mířím. Najednou je displej na přední straně tak plnohodnotný, že jsem prakticky v drtivé většině případů neměl ani potřebu telefon otvírat. Všechno totiž vyřešíte na nádherném předním displeji tak, jak jste zvyklí i na vašem mobilním telefonu. Dokonce třeba pro prohlížení webu jsem paradoxně používal i radši vnější displej než vnitřní. Člověk má totiž tak nějak podvědomě zafixované responzivní stránky na webu buď v podobě prohlížeče v mobilu nebo na desktopu a na tabletové zobrazení není tak úplně zvyklý. Fotoaparáty Naopak třeba při prohlížení fotek je displej opravdu skvělý a tady je naprosto jasný, že čím větší, tím lepší. A to se tak nějak plynule dostávám i k fotoaparátům, které vycházejí z vlajek Huaweie jako P40 nebo Mate 40 a zase musím pochválit spíš než výrobce už ten samotný fakt, jak se postupně oba rivalové propracovávají k čím dál tím menším ústupkům. U prvních modelů jste totiž museli na oltář ohebnosti obětovat spoustu prémiových vlastností, ovšem teď už je samotná ohebnost jen pouhý doplněk pro který se můžete rozhodnout jestli takovou věc požadujete a jste ochotni si za ni připlatit nebo ne. Tím pádem hlavní 50MP senzor v kombinaci s 3 násobným teleobjektivem a dalším 10 násobným periskopickým tu najdete také, stejně jako širokoúhlý fotoaparát. Ten je sice jako jediný nepatrně horší, ale v celkovém dojmu je Mate X2 i po stránce fotoaparátů opravdu prémiový kousek schopný se vyrovnat těm nejlepším vlajkám. A koneckonců třeba v noci už Huawei mnohokrát ukázal všem to, kam až se fotka při nedostatku světla dá posunout. Závěr Je jasné, že ohebné mobilní telefony nejsou ve finální fázi vývoje a ba naopak, jsme teprve na začátku a já doufám, že vás baví toto odvětví sledovat stejně jako mě. Stejně jako každý člověk je jiný, potřeby každého jsou jiné. Já bych asi za sebe ocenil nejvíc konstrukční řešení současného Z Flipu ovšem s tloušťkou dnešních běžných telefonů. A tady primárně asi narážíme na momentální konstrukční řešení s ohledem na kapacity baterií. Tento Mate X2 má totiž pouhou 4500mAh baterii, což je vzhledem k potřebě napájet tak velké displeje určitě podprůměrná hodnota. Na druhou stranu, ruku na srdce, jde právě o to, jak moc často potřebujete vlastně tak velký displej reálně využít. Paradoxně se totiž vnější malé displeje zvětšily natolik, že ona potřeba rozevřít telefon, jako u prvních Foldů víceméně pominula. A to mě právě přivádí k oné myšlence, jestli tato zařízení jsou vůbec potřeba a jestli spíš nejsou určená pro úzkou skupinu uživatelů. Já už jsem jeden případ při prohlížení fotek uvedl a vy určitě vymyslíte i spousty dalších. Jen prostě počítejte s tím, že i vzhledem ke čtvercovému pojetí rozevřeného displeje budete mít u filmů obrovské pruhy nahoře i dole, excelové tabulky nebudou mít potřebnou šířku, webové stránky se vám zalamují kvůli malé šířce atd atd. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
bonmoto.cz | 6 299,- |
doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
moto-kufry.cz | 6 299,- |
motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.