Společnost realme, jedna z nejrychleji rostouciích značek mobilních telefonů na světě, právě na veletrhu MWC v Barceloně představila druhou řadu úspěšné série GT. Připomeňme si spolu, že loňské realme GT bylo jedním z nejlépších telefonů v poměru ceny a výkonu. Odstartovalo totiž se Snapdragonem 888, nejlepším procesorem od Qualcommu pro loňský rok, mohlo se pochlubit i nejrychlejším úložištěm a komu bylo i toto málo, připlatit si mohl na speciální variantu ve žluté veganské kůži s černým pruhem připomínajícím legendární závodní auta. realme GT2 Pro | Foto: Huramobil Letošní řada se od vůně benzínu a spálených pneumatik přesouvá úplně jinam - k ekologii a nové realme GT2 Pro je tak prvním telefonem, který je vyroben z biopolymerového materiálu. Je hrozně fajn se dívat, jak jedna značka za druhou se postupně přesouvá k ekologii. U realme si ovšem zvolili místo eliminaci nabíječky z balení naopak zapracovat na telefonu samotném a tak si můžete být jistí, že při 65W nabíjení, které telefon nabízí, nebudete muset dokupovat ještě nabíječku s podporovanou rychlostí. realme GT2 Pro: První telefon vyrobený z recyklovaných materiálů | Foto: Huramobil realme GT2 Pro ovšem míří nejen na ekologii, ale pochlubit se může také krásným AMOLED displejem s 2K rozlišením, 120Hz a technologií LTPO. Tím pádem může využít pádu obnovovací frekvence a tím šetřit cenná procenta baterie. Ta je zde dodávána o nadstandardní kapacitě 5000 mAh a jediné, co by v tomto ohledu mohl u telefonu vyšší třídy postrádat je bezdrátové nabíjení. realme GT2 Pro: První 120 Hz AMOLED displej s rozlišením 2K | Foto: Huramobil Prémiový telefon si pochopitelně zaslouží i prémiový hardware. Srdcem a hnacím motorem celého telefonu je nejnovější Snapdragon 8, Generace 1 vyrobený společností Qualcomm na 4nm výrobním procesu. Můžete si tak být jistí, že na tomto telefonu poběží jakákoli hra bez sebemenšího záškubu i za pár let. Pochopitelně se můžete spolehnout i na nejrychlejší možné úložiště a dostatek operační paměti. realme GT2 Pro: Nejnovější procesor Snapdragon 8 Gen 1 s inovativním chlazením | Foto: Huramobil Zahanbit se nenechají ani fotoaparáty. Jsou k dispozici dokonce tři. Hlavní 50Mpx senzor od Sony, který se už tak skvěle osvědčil třeba ve OnePlus 9 Pro nebo OnePlus Nord 2 doplní druhý širokoúhlý 50Mpx objektiv se šířkou záběru až 150° a třetím je speciální 3Mpx makroobjektiv se 40 násobným přiblížením. Díky němu naroste malý svět do obřích rozměrů a vy se tak máte šanci podívat na svět úplně jinýma očima a vidět tak něco, co jste doposud neviděli. realme GT2 Pro: 50 Mpx širokoúhlý fotoaparát se záběrem 150° | Foto: Huramobil Pro opravdu ostré fotky přijde vhod přítomnost optické stabilizace hlavního foťáku. Ten v kombinaci s elektronickou stabilizací zajistí maximální detaily jak při focení, tak hlavně u videa. realme GT2 Pro: 50 Mpx fotoaparát s optickou stabilizací | Foto: Huramobil Čtečka otisků prstů je zabudovaná samozřejmě u AMOLED displeje přímo v něm, je dostatečně velká, umístěná na ideálním místě, je rychlá a spolehlivá. realme GT2 Pro | Foto: Huramobil Nemůžeme zapomenout ani na software. Android 12 společně s nadstavbou realmeUI postaveném na ColorOS dodají telefonu svižnost, rychlost a bezproblémovou ovladatelnost. Novinku realme GT2 Pro můžete předobjednávat už teď za cenu 18 490 Kč ve speciální startovní akci až do 7.3. 2022, po jejímž ukončení bude platná oficiální doporučená cena 19 990 Kč. Druhým představeným modelem pak bude realme GT 2, které se začne prodávat o týden později za 11 490 Kč ve 128GB variantě nebo 12 990 Kč ve 256GB variantě. Půjde ovšem už o značně odlehčený přístroj, který si z loňského realme GT bere Snapdragon 888, stejný 120Hz AMOLED displej bez LTPO, hlavní 50MP snímač zůstává, ale k němu se přidá už jen základní širokoúhlý objektiv a makro. realme GT2 Pro - https://www.huramobil.cz/realme-gt-2-pro/ realme GT2 - https://www.huramobil.cz/realme-gt-2/ realme GT2 Pro: První telefon s biopolymerním designem, který připomíná papír. Díky certifikátům máte jistotu, že se při výrobě telefonu podařilo snížit uhlíkovou stopu o 35,5% | Foto: Huramobil ...
Design a konstrukce Už vidím desítky komentářů, jak jsem si dovolil nazvat Galaxy 2SS Ultra tím nejlepším, ale ono to tak zkrátka je. Aspoň z mého úhlu pohledu. Chápu ale, že pro někoho, kdo chce malý a kompaktní telefon, bude zase nejlepší ten jeho. Koneckonců, kdyby se nám všem líbil jeden telefon, jedno auto, nic jiného by nemuselo ani existovat. A tak je absolutně v pořádku, že každý máme nějaké své preference. A nějaké má také Samsung a v rámci jeho telefonech klasické konstrukce je Galaxy S22 Ultra tím nejlepším, co nabízí. Je jasné, že tím pádem se díváte na nádherný sendvič z kovu a skla Gorilla Glass Victus+, který je sice nepatrně rozměrnější, než 2 roky starý Galaxy Note20 Ultra, ale na druhou stranu řeší asi ten největší neduh v podobě slabší baterie, který jsem Notu tenkrát oproti Ultře vytýkal. Rázem tak dostáváte pořád velkou 5000mAh baterii, kterou měl i loňský model, ale navíc se do telefonu vměstnalo právě to, co dělalo Note Notem a tím je aktivní stylus. Loňská Galaxy S21 Ultra měla sice už podporu stylusu také. Samsung evidentně chtěl zachovat model se stylusem, ale museli jste si k telefonu dokoupit speciální pouzdro, kam jste vždycky stylus schovali. Galaxy S22 Ultra | Foto: Huramobil V letošním roce už je, po vzoru Note, stylus zabudovaný v těle a asi nemá moc smysl o něm vyprávět něco, co už jste slyšeli mnohokrát. Snad jen to, že aktuálně je 3x rychlejší. Na 2,8ms totiž klesla jeho odezva z původních 9ms. Samsungu se to podařilo díky tomu, že předikuje, kam byste mohli své tahy vést. Zajímavé a pro někoho, kdo na stylus nedá dopustit, je vylepšení určitě přínos. Já osobně se přiznám, že mi nikdy stylusy nepřirostly moc k srdci. Koneckonců vrchol mého výtvoru ve škole byl voják lidově demokratické armády s vystřeným pupkem, za který jsem byl od soudružky učitelky exemplárně potrestán. Kvůli čemu si nemůžu stylus vynachválit je dálková spoušť foťáku. A nemusí sloužit jen v případě, že chcete udělat skupinové selfíčko. Stylus se skvěle hodí třeba na noční focení nebo dlouhou expozici, kdy chcete mít dokonale ostrou fotku a už jen pouhý dotyk na spoušť trochu hýbne telefonem. Zkrátka stylus je za mě v rámci focení či videa totálně neocenitelná pomůcka. Abych se ale vrátil ještě k dvěma důležitým prvkům designu a konstrukce. Voděodolnost IP68 pochopitelně ani nemusím zmiňovat, ale čočky fotoaparátů? Určitě jde o osobní preferenci. Vypadají moderněji, působí daleko větším respektem, ale také počítejte s tím, že se kolem vystouplých čoček bude, podobně jako na iPhonech 13 Pro, neustále usazovat nějaký prach. Nenechte si ujít: Recenze Samsung Galaxy S22+|S22: Proklatě skvělé telefony! Displej Displej je část, u které není potřeba se dlouho zastavovat a od Samsungu nikdo asi nečeká ani nic jiného než, že je skvělý a momentálně nemá v žádném jiném dostupném telefonu konkurenci. WQHD rozlišení, 120Hz obnovovací frekvence, brutální světelnost 1750 nitů pro ještě lepší čitelnost na sluníčku, kterou Samsung nazývá Vision Booster. Ta dokáže krátkodobě, pokud máte telefon v automatickém režimu jasu, zvednout až na uvedených 1750 nitů a trochu upravit kontrast, aby byl displej ještě čitelnější. Hodit se bude v letních pařácích na poledním slunci. Tohle všechno je super. Dokonce by papírově měl být displej vybaven i LTPO 2.0 s proměnlivým pádem obnovovací frekvence až na 1Hz, ale stejně jako v Galaxy S22+ jsem nikdy nezaznamenal, že by displej spadnul v jakékoli aplikaci pod 24Hz. Samozřejmě, pokud pustíte GPU Watch, není problém, aby vykreslování z grafického jádra jelo v 1 FPS, ale displej zobrazuje 24 FPS. Aspoň tolik hlásí driver systém Androidu, který ale podle oficiálního vyjádření Samsung obchází svou proprietální technologií. Jestli to tak je nebo jestli jenom Developer režim Androidu neumí zobrazit méně než 24Hz, protože to nikdo nečekal, těžko říct. Galaxy S22 Ultra | Foto: Huramobil Daleko důležitější je stejně samotná výdrž a na tu předpokládám čekáte nejvíc. 5000mAh baterka vám upřímně žádnou extra výdrž nedá. Prakticky jste někde lehce nad výdrží Galaxy S22+. iPhone 13 Pro Max nečekejte a ono navýšení 500mAh oproti Galaxy S22+ hravě spolkne větší displej. A to je trochu škoda. Od Galaxy S22 Ultra, jako pracovního nástroje, bych totiž čekal víc. Dnešní ranní focení mi opět spotřebovalo 20% baterie. Večerní stáhnutí Genshin Impactu, jeho hraní, 3 testy AnTuTu Benchmark a odpovídání na komentáře mi za 2 hodiny screen on time vzalo 30% baterky. Počítejte tedy, že se dostanete někam na 6-7 hodin zapnutého displeje podle použití. A to jsem ani nezapínal WQHD rozlišení, které od letošního roku můžete kombinovat, oproti Notu, i se 120Hz frekvencí. Vypadá to, že za baterku telefon kritizuji. Na druhou stranu, jestli si vzpomínáte na recenzi Galaxy S22+, kde jsem říkal, že před odchodem z práce na večerní party bych se přicucnul ještě k nabíječce, tady nemusíte. Je to takový ten sweet spot, kdy se můžete spolehnout, že telefon vydrží celý jeden den větší zátěže. K tomu vám ještě zůstane oněch důležitých 10% v noci, abyste si mohli objednat domů třeba UBER. Výkon Pro letošní pohon si zvolil Samsung u Galaxy S22 Ultra ten stejný procesor Exynos 2200, který tepe i v levnějších Galaxy S22 a Galaxy S22+. Obvyklý scénář, není čemu se divit. ALE abych byl tentokrát trochu kritičtější, protože jsem u nejprémiovějším telefonu na trhu. Nejsem si jistý, jestli by přece jenom nebylo vhodnější vybavit nejlepší telefon nejlepším procesorem. Když Ultra má být to nejlepší a Exynos 2200, alespoň podle benchmarků je zkrátka slabší, než Snapdragon 8 1. generace. Ten se sice podle všeho víc hřeje než vloni, ale také dosahuje o 20% většího výkonu. I když jsem pouštěl AnTuTu Benchmark snad 5x, nejvíc jsem získal z Exynosu 750 tisíc bodů. Oproti jednomu telefonu ( od značky, která začíná na písmeno "M"), který se brzo představí a je na našem trhu, jako první se Snapdragonem 8. 1. generace a naměřil jsem u něj hned napoprvé XYZ bodů, tak u Ultry je to zkrátka méně. Obzvlášť, když se jedná o telefon za poloviční cenu. Galaxy S22 Ultra | Foto: Huramobil Galaxy S22 Ultra si totiž kupují ti, kteří nehledí extra na peníze, ale jsou to současně ti stejní lidé, kteří chtějí to nejlepší. Ono by to koneckonců ani extra nevadilo, pokud byste občas nenarazili na škubání. Věřím, že v prostředí samotném se časem plynulost zlepší a že její primární původ je v neodladěnosti synchronizace FPS s obnovovací frekvencí displeje, podobně jako u S22+, ale výkon procesoru se už softwarem dohnat nedá. Ten tady přítomný buď je nebo není. Z dalšího hardwaru už pochopitelně kompromisy neočekávejte. Tím pádem nejrychlejší možné úložiště UFS 3.1 bez možnosti paměťových karet, až 12GB operační paměti nebo 512GB úložiště. Pokud byste chtěli onu 1TB variantu, ta se bohužel kvůli malému zájmu o tyto kapacity prodává jen na větších trzích. Na druhou stranu, z Prahy do Drážďan je to blíž než do Krkonoš a tak pokud někdo po maximální kapacitě opravdu touží, má to relativně za rohem. Mezigeneračně se ani nijak nezlepšily reproduktory. Jsou velmi slušné, naladěné od AKG, ale jestli jste někdy slyšeli hrát ROG Phone 5s od ASUSu, ten strčí za repráky Galaxy S22 Ultru hravě do kapsy. U ROG Phonu jde sice primárně o herní telefon, který se zase nemůže rovnat s fotoaparáty s Galaxy S22 Ultra, ale když víte, že tak skvělé repráky jdou dát do telefonu, logicky byste je u toho nejlepšího od Samsungu rádi viděli také. Galaxy S22 Ultra | Foto: Huramobil Po softwarové stránce opět budu pět chválu. A to nemyslím už ty občasné zaškubnutí, ale hlavně nové OneUI 4.1, které je postavené na Androidu 12. Je fajn pozorovat, jak se Samsung z firmy, která měla pověst, že s aktualizacemi přicházela mezi posledními, najednou vyšvihla jednak na rychlé aktualizace. Také hlavně jako jediná nabízí ve svých vlajkových lodích 4letou podporu velkých aktualizací a 5 let bezpečnostních záplat. Jak už jsem říkal v recenzi Galaxy S22, takovou podporu nemá aktuálně ani samotný Google u Pixelů. Z nového designu Material You si Samsung převzal daleko hezčí čistotu prostředí, všechno je uhlazenější, barvy systému jsou schopné se inspirovat použitými barevnými odstíny tapety a za tohle patří výrobci jedno obrovské díky. Nenechte si ujít: Získejte bonus v hodnotě až 11 000 Kč k nákupu Galaxy S22 Ultra Fotoaparáty Dostávám se k ošemetné sekci fotoaparáty. Špatné nejsou, ale vsadím se, že se najdou tací, kteří četli hodnocení od DxO. Nemám ve zvyku někoho očerňovat, ale spíš jen přiblížit, jak funguje DxO a obrázek si udělejte sami. DxO je firma financovaná z toho, že výrobcům za peníze radí, jakým způsobem nejlépe nakalibrovat své fotoaparáty. Když pak probíhají následně ony nezávislé testy, hádejte, kdo v nich dopadne líp. Kdejaký čínský výrobce, který si zaplatil test nebo Apple či Samsung, který nemá zapotřebí si podobné testy platit. Je to asi něco, jak kdyby učitel ve škole půlce třídy řekl, co bude zítra v písemce a druhé ne. Tolik k častým dotazům na DxO a vrhnu se na samotné foťáky. Ty jsou celkem 4 v nekompromisní sestavě 108Mpx hlavního, 10Mpx 3násobného teleobjektivu, druhého 10Mpx 10násobného teleobjektivu a kvarteto završuje 12Mpx širokoúhlý. Oproti menším Galaxy S22 je tu navíc onen 108Mpx hlavní senzor a periskop pro 10násobné přiblížení, což telefonu poskytuje hlavně kompletní škálu zoomu od šíra až po hodně slušně použitelný 30násobné přiblížení, kde se pochopitelně využívá navíc ještě digitální přiblížení. Dokonce je zde jeden speciální režim, který skládá výsledný obraz ze 2 foťáků. Ten funguje trochu krkolomně. Musíte nejprve zvolit focení ve 108Mpx a pak nemáte sebemenší kontrolu nad tím, zda se režim zapojí, či ne. Telefon to nijak neindikuje a nějaký zásadní rozdíl jsem nepozoroval. Po stránce výstupní kvality fotek se tak hodně budu opakovat v rámci včerejší recenze na Galaxy S22. Pochopitelně jsou si fotky, až na jemnější a detailnější podání u S22 Ultra, oproti Galaxy S22 dost podobné. Aby ne, když software a výsledné podání kalibrovala jedna firma. Jestli tedy máte rádi živější, kontrastnější fotky, které se blíží třeba nedávno recenzované P50 Pro, budete spokojeni. V tomto ohledu je to opravdu hodně o osobních preferencích. Někdo má radši přirozenější fotky alá Apple, někdo zase saturovanější, jako jsou právě v Galaxy S22 Ultra. Soudě podle 2 fotek, které jsme vám přidali na Facebook, vy dáváte přednost těm saturovanějším. Podání ze všech 4 foťáků je tradičně skvělé. Co musím obzvlášť vypíchnout jsou 3 věci – a to až neskutečné detaily na zoomové foťáky i na větší než nativní přiblížení, jejich ostrost i večer, což není úplně běžné a bezchybný portrétní režim. Když bych měl tedy jen za foťáky vystavit Samsungu vysvědčení, byla by to jednička, kde hvězdičku si nechávám v záloze jen, kdyby náhodou přišlo ještě něco lepšího. Pochopitelně, že chyby i tady najdete, ale za barevné podání, skvělý dynamický rozsah, ostrost, konzistenci všech 4 foťáků a za jejich komplexnost - momentálně lepší telefon neseženete. Galaxy S22 Ultra | Foto: Huramobil U videa je na tom telefon v rámci androidové konkurence velmi dobře. Dokážete natáčet ve 4K60 skrz všechny 4 objektivy a pokud by náhodou někdo měl chuť na 8K, které ovšem trochu nepochopitelně jede stále jen v 24 snímcích za vteřinu, má tu možnost. Závěrem Jsme i finálního verdiktu. Pro koho je Galaxy S22 Ultra určena? Předně a prolíná se celou recenzí... Jedná se o ten nejlepší a nejdražší telefon v klasické konstrukci, který Samsung nabízí. Jestli cílíte na to nejlepší, pravděpodobně jste už stejně dopředu rozhodlí i bez této recenze. Jestli si chcete každý rok udělat radost a nevadí vám za telefon zaplatit podobné peníze, jste patrně už rozhodnuti. Navíc až do zítřejšího dne, neboli 24.2., máte šanci získat bonus 5 000 Kč k výkupu svého starého telefonu a sluchátka Galaxy Buds Pro zdarma, což je určitě motivace a pak jste také určitě rozhodnutí. Kdybych ale po skončení této akce přemýšlel o tom, komu z běžných smrtelníků Galaxy S22 Ultra doporučit, třeba oproti Galaxy S22 nebo Galaxy S22+, asi snad jedině těm, kteří potřebují navíc 10násobný periskopický zoom a stylus. Nic jiného závratného extra navíc vám jinak Galaxy S22 Ultra nepřinese. Displej máte na Galaxy S22+ nádherný, foťáky skvělé, výdrž je stejná, možná vám bude vyhovovat i víc rovný displej oproti zahnutému na Galaxy S22 Ultra a pak samozřejmě o 30g nižší váha a menší rozměry. Já, jako tvůrce obsahu na sociální sítě, bych určitě do Galaxy S22 Ultra šel. Velký displej ocením, stylus na vzdálenou spoušť foťáku je prostě paráda, ale v koutku duše stejně už tak občas pošilhávám po úplně malinkatém kompaktním telefonu, u kterého bych mohl vypustit a primárně jej používat jen na to, aby se mi někdo dovolal. Aspoň o víkendu, ale znáte to, člověk se tak nějak zasní a pak stejně šáhne po tom největším pádlu, co je k dispozici. A když už mám momentálně v kapse pádla dvě, o víkendu letíme na MWC do Barcelony, kde uděláme pár fotek jak z iPhonu 13 Pro Max, tak z Galaxy S22 Ultra, což je taková malá nenápadná pozvánka na jedno z mých příštích videí na YouTube. Děkuji, že jste ve čtení došli až sem a doufám, že se vám dnešní recenze líbila. Mějte se hezky. -Petr Hudec Galaxy S22 Ultra pořídíte ZDE Galaxy S22 pořídíte ZDE Galaxy S22+ pořídíte ZDE ...
Vím, že všichni čekáte i na recenzi Galaxy S22 Ultra, která bude následovat ještě v tomto týdnu, ale do té doby jsem si udělal zastávku u dvou menších sourozenců Galaxy S22 a Galaxy S22+. Ty si jsou až na pár odlišností, které samozřejmě projdu zvlášť, natolik podobné, že psát na každý z nich separátní recenzi by bylo asi zbytečné. Ano, samozřejmě pár odlišností tu je. Třeba pochopitelně ve velikosti, a tak pokud si potrpíte na malé kompaktní rozměry blížící se téměř ještě letos prodávanému modelu Galaxy S10e, eventuelně iPhonu 13, určitě zvolíte právě menší Galaxy S22. Ta je rozměrově téměř identická s oběma iPhony a záměrně píši téměř, protože ve všech rozměrech je o nějaký ten milimetřík či jeho desetinu menší. Zároveň ovšem ponechává stejnou velikost 6,1“ displeje jako menší dva iPhony a tak je jasné, že se zmenšovalo právě na úkor rámečků, které jsou u obou Samsungů ideálně symetrické a úžasně tenké. Samsung Galaxy S22+ | Foto: Huramobil Větší Galaxy S22+ naopak a logicky cílí na iPhone 13 Pro Max, proti kterému už ale má o 0,1“ menší displej a samozřejmě zase celkově menší rozměry. Asi chápete, proč tak moc zmiňuju v recenzi Galaxy S22 právě Apple. Oba výrobci se totiž k sobě přiblížili nejen rozměry displejů, ale i designem hranatých boků a musím říct, že novým Galaxy S22 to nadmíru sluší. Jasně, že možná by někdo namítl, že teď je telefon nudný a když si odmyslíte signifikantní design kamer, v podstatě se díváme na iPhone, ale na druhou stranu no a co… Záda z Gorilla Glass Victus+, rovné boky s jemně zaoblenými hranami je přesně ten ideální „form factor“, díky kterému telefon neskutečně skvěle padne do ruky a je radost jej používat a jen těžko si dokážu představit, že při stejně velkých displejích by to šlo udělat ještě lépe. Displej Tak a teď se dostávám k onomu tématu displejů, kde se táhne taková trochu mini kauza ohledně obnovovací frekvence. Tu Samsung původně udával v rozmezí 10-120Hz, což odpovídalo úspornějším LTPO displejům. Prakticky jsme tak všichni žili v domnění, že letošní snížení kapacity baterie o 6% u menší Galaxy S22 a 8% u větší Galaxy S22+ vykompenzuje právě nový procesor a ony displeje. To je to ALE, o kterém jsem mluvil na začátku. Samsung Galaxy S22+ | Foto: Huramobil Nakonec po četných připomínkách Samsung vysvětlil, že špatně interpretoval grafický výkon a zobrazovací frekvence displeje a upravil čísla tak, aby to sedělo s obecně uznávanými normami. Když to všechno hodně zkrátím, opravdu se jedná o úspornější displeje než vloni, ovšem ta hlavní úspora pramení ze softwarového řízení výkonu grafického jádra procesoru. Procesor je totiž, kromě displeje, významný žrout energie v mobilním telefonu a i když tedy displej stále svítí v určité obnovovací frekvenci, tím, že se grafika uspí a nemusí počítat neustále nový obraz, se opravdu energie ušetří. Sice ne tolik, jak bylo původně avizováno, ale šetří. Porovnání velikostí Galaxy S22+ s Galaxy S22 | Foto: Huramobil Každopádně displeje jsou opravdu skvělé. Mezigeneračně se opět zlepšila jejich světelnost, u Galaxy S22+ na 1750 nitů, u klasické Galaxy S22 na 1350 nitů a na přímém letním slunci tak nebudete mít absolutně žádný problém s tím, že byste něco nepřečetli. Zkrátka a dobře, v displejích je Samsung absolutní premiant. Teď ale přichází druhá část a to je výdrž. Možná si někdo bude připadat ochuzený u menší Galaxy S22, která nabízí pouze 25W drátové nabíjení oproti 45W u Galaxy S22+, ale buďte úplně v pohodě. Rozdíl v rychlosti nabíjení totiž vyrovnávají kapacity samotných baterií. Ať tedy nabíjíte Galaxy S22, Galaxy S22+, Galaxy S22 Ultra, prakticky s rozdílem 2-3 minut se dostáváte na kompletní nabití za 60 minut a půlhodinové přicucnutí na nabíječku je pak schopné vrátit zhruba 60% baterie. No a výdrž, ta je samozřejmě asi nejpalčivějším tématem a pochopitelně záleží na tom, jak budete telefon používat a za mě je upřímně asi největší slabinou tohoto, jinak veskrze skvělého telefonu. Zkrátka, je to jednodenní telefon. Při brouzdání internetem, odpovídání na komentáře na YouTube, Instagramu, úpravě fotek v Lightroomu atd mi po 4,5 rozsvíceného displeje jsem měl u Galaxy S22+ jen 22% procent baterky a to věru moc není. Při plném nabití jsem hned po sundání telefonu z nabíječky cestou do práce 45 minut fotil a rázem ubylo 20%. Samsung Galaxy S22+ | Foto: Huramobil Pokud budete výdrž porovnávat s letošními iPhony 13, které navíc na kapacitě baterky přidaly, jste diametrálně někde jinde. Aspoň u mého iPhone 13 Pro Max mám po celém dni používání, to znamená nějakých 5-6 hodinách zapnutého displeje, stále ještě kolem 50% kapacity. Abych se ale vrátil k Galaxy S22+. Pravidelně jsem se domů večer vracel právě se zhruba 20% baterky a jít tak po práci ještě někam na večírek, kde chcete někomu ukázat fotky nebo naopak nějaké pořídit, asi bych se před odchodem, být vámi, na chvíli na nabíječku připojil. Jednoduše řečeno, výdrž je prostě o trochu slabší než vloni a úspornější displej to nedohnal. Výkonu na rozdávání Po stránce výkonu není pochyb, že toho je na rozdávání. Letošní Exynos 2200 s jádry od AMD je sice slabší než Snapdragon 8 generace 1, prodávaný v USA, ale ono to ani nijak zvlášť nevadí. Hry si zahrajete na plné detaily naprosto plynule a o dalších aplikacích pochopitelně ani nemluvě. Jen počítejte s tím, že se telefon hřeje, jako vloni. Stačí si jen v úvodu dát přetahovat do telefonu data z jiného telefonu, instalovat aplikace a rázem topí. Hrajete graficky náročnější hru a topí a po nějaké půl hodince hraní už se sem tam nějaký frame "dropne". Samsung Galaxy S22+ | Foto: Huramobil Z dalšího hardwaru je k dispozici to nejnovější, to znamená USB 3.2, nejrychlejší úložiště, v základu už 8GB operační paměti, slušné reproduktory, i když víceméně stejné jako vloni a kvality v ROG Phonu stejně nedosahují a tak jediný rozdíl mezi oběma telefony je navíc Wifi 6E v S22+ oproti Wifi 6 v klasické S22 a UWB čip pro lokalizaci ztracených zařízení na posledních pár centimetrů, kterým pochopitelně disponuje větší Galaxy S22+. Jestli by to ale mělo být něco, co byste si museli dát na misky vah při rozhodování? Určitě ne. Po softwarové stránce nastala mezigeneračně velká změna a tím je OneUI 4.1, které má od letoška ve vlajkových lodích 4letou podporu velkých aktualizací a 5 let bezpečnostních záplat. To je třeba víc než u vlajkového Pixelu 6 a tak je Samsung neochvějným androidovým králem přibližující se Apple. Za tohle rozhodně tleskám, stejně jako za implementaci Androidu 12 a Material U, kdy si třeba můžete krásně sladit prostředí s tapetou. Ony další fíčurky, jako odstranění nechtěných objektů z fotky, má už Samsung oproti Pixelům dávno a abych tak úplně pořád nechválil, docela mě zamrzely celkem časté záškuby v animacích. Rozhodně nepodezírám procesor, to ne, tam je výkonu dost, ale pravděpodobně půjde právě o ono úzkostlivé šetření baterie, kdy výstup v počtu obrázků za sekundu z grafiky se jednoduše nerovná obnovovací frekvenci displeje. Tohle přičítám celkové neodladěnosti prostředí v začátku a pochopitelně se to časem rozhodně ještě zlepší. Fotoaparáty Další velká změna se letos odehrála u foťáků. Samsung po letech 12Mpx hlavních senzorů u základních modelů konečně přesedlal na větší, 50Mpx senzory. Ne, že by to nutně znamenalo ihned zlepšení, ale ono tady opravdu je. Když vezmu z pohledu dynamického rozsahu, ostrosti, vyvážení bílé, to je skvělé a rozhodně není pochyb o tom, že novinky ze série S22 jsou momentálně na špičce současného focení. Zajímavé je ovšem vidět, že tak, jak Samsung vzal zpátečku v podobě zmenšování velikostí displejů, pro letošek vzal zpátečku i ohledně saturace, což rozhodně pro drtivou většinu lidí není na škodu. Rázem jsou fotky daleko živější, kontrastnější, kdy přes den se blíží hodně třeba k nedávno recenzované Huawei P50 Pro a tím pádem třeba mnohem saturovanější než u letošních iPhonů 13 Pro. Z minulých iPhonů nebo třeba telefonů Sony si naopak berou zase vyvážení bílé, kdy všechno je laděné do příjemných teplých tónů. Samsung si letos vzal od každého něco a namíchal zatraceně skvělé fotky. Koneckonců, když jsem vám dával na Facebook porovnání mezi fotkou z Galaxy S22+ a iPhonem 13 Pro Max, drtivě u vás vyhrál právě letošní Samsung. No a když už jsme u porovnání a iPhonech, tak těm se pro změnu blíží noční fotografie. Nečekejte tedy všechno totálně rozsvícené, jak to umí třeba Xiaomi či Huawei, ale naopak jsou fotky daleko decentnější, věrnější a zase kontrastnější jako právě na iPhonech. Nebe tím pádem už nevypadá v noci jako den, ale opravdu jako noc. Obloha je černá, šum je na fotce občas patrný, ale kde by nezafungoval jinak velmi dobrý automatický režim, máte šanci pochopitelně zvolit i dedikovaný noční režim. Ten musím pochválit, protože i když se na první pohled extra nic nestane, na ten druhý právě dojde k eliminaci hlavně šumu. A o to líp, že letos navíc expozice trvá i daleko kratší dobu. V noci pochopitelně už zaostávají oba dva zbylé objektivy, 10Mpx teleobjektiv s trojnásobným přiblížením a 12Mpx širokoúhlý senzor. Ne moc, ale znatelné to samozřejmě je a hodně bude záležet na konkrétní scéně. Někde si lépe vede širokoúhlý, někde pro změnu teleobjektiv. Všechny 3 objektivy jsou navíc naprosto konzistentní jak v saturaci, tak vyvážení bílé a pochválit musím i portrétní režim. Rozhodně musím říct, že od pozadí je separace, i v tak složitých oblastech, jako jsou vlasy, téměř bezchybná. Přední 10Mpx kamerka je už tradičně fajn a rozhodně jí musím pochválit za skvělý dynamický rozsah. Tradičně už je na tom video jako nejslabší disciplína. Nebo lépe řečeno v rámci Android telefonů velmi dobře. Opět bych postprocessing přirovnal k Sony, ale na Apple je ještě pořád co zlepšovat. Závěrem Jestli jsem někdy u vlajkových lodí od Samsungu váhal, zda doporučit nebo ne, letos je to momentálně naprosto jasná volba. Skvělý design, skvělé zpracování, skvělý hardware, 4letá podpora aktualizací Androidu, perfektně odladěné fotoaparáty. Jediné reálné mínus, kvůli kterému by někdo mohl říct NE, je pak víceméně právě ona baterie. Vlastně je obrovská škoda, když Samsung přešel z kulatého designu na hranatější, což je jako přestěhovat se z mezonetu se zkosenými stropy do druhého patra níž s rovnými stropy, že nezůstal u původní velikosti baterií. Zjevně byla touha za tím porazit Apple v podobě menšího telefonu větší než samotný fakt, že zbytečně se tím ukrojí tak cenná výdrž na jedno nabití. Chápu, kdybychom se bavili o tom, jestli telefon vydrží 1,5 dne nebo 1,2 dne, kdy přece jen každý z nás si jde jednou za 24 hodin lehnout. Jen takto jsem měl zkrátka poměrně často obavy, že při náročnějším použití musím myslet na to, že by bylo dobré telefon na nabíječku přece jen, chvíli před odchodem z práce, připojit. Na druhou stranu to jsem já, který porovnává s velkorysou výdrží iPhonů a dost často upravuje na mobilu fotky v Lightroomu, odpovídá na komentáře na YouTube atd. Vy můžete mít používání mobilu v úplně jiném rozsahu. Jen je potřeba myslet na to, že teď jsme na maximální možné výdrži, kdy je baterie nová a časem bude výdrž určitě klesat. To je za mě jediný bod k přemýšlení před tím, než se finálně rozhodnete. Každopádně až do 10.3. máte šanci pořád ještě předobjednat Galaxy S22 či Galaxy S22+ a získat v případě využití akce trade-in, kdy odprodáte svůj starý mobilní telefon i k oné výkupní ceně navíc bonus v hodnotě 4 000 Kč a sluchátka Galaxy Buds Pro zdarma. A v tomto případě bych asi neváhal a do novinek šel. Jde totiž o nejvýhodnější nákup vlajkových lodí, který jste momentálně schopni sehnat. Doufám, že se vám recenze líbila, že vám pomohla v rozhodování a budu moc rád, když mi dáte do komentářů vědět, co na Galaxy novinky říkáte vy. ...
V ohebném spektru u nás dominuje sice Samsung, ale mohli jsme už vidět i pár kousků od Motoroly, OPPO, v USA od Microsoftu, v Číně zase od Honoru anebo koneckonců u nás právě i od Huawei. Ten už nám ukázal své ohebné Mate XS, Mate X2, ale to byly telefony spíše pro náročnější využití. Teď se ovšem rozhodli v Huawei skočit do stejného rybníku, kde už plave právě Galaxy Z Fold3 5G od Samsungu nebo Motorola Razr od Motoroly a přináší svůj první kompaktní ohebný telefon. Jestli nostalgicky vzpomínáte na dávné časy flipových telefonů, pojďte si přečíst, jak se tato technologie vyvinula v roce 2022. Vítám vás u recenze Huawei P50 Pocket. Designový doplněk nejen pro dámy Jak už název samotného telefonu napovídá, P50 série znamená příslušnost k tomu nejlepšímu, co momentálně Huawei dokáže vyrobit a Pocket zase, že tenhle telefon schováte krásně do jakékoli kapsy. Kapsy anebo dámy třeba do kabelky, protože tento telefon není jen telefon, ale designový doplněk. Já jsem sice dostal klasickou bílou barvu, ale pokud by vám tahle nestačila, vyrábí se i v prémiovém zlatém provedení od dánské designové návrhářky Iris van Herpen. Tento telefon si tak svou premiéru odbyl v čínském vydání časopisu Harper’s Bazaar místo třeba technologicky zaměřeného veletrhu a je tím pádem jasné, na jaké zákazníky Huawei tím pádem cílí. Dánská umělkyně se podle svých slov snažila do designu promítnout symbiózu mezi tím, jak si světla a stíny hrají s povrchem naší planety. A I když bílá varianta, kterou mi Huawei zapůjčil a je v prodeji jako jediná na českém trhu, není ona nejprémiovější zlatá, pořád se jedná o nádherný a příkladný kousek designového zpracování. V Huawei skvěle dokázali zapracovat na samotném kloubu a ohnutí displeje, který po vzoru Motoroly Razru zajíždí při zavírání do těla telefonu a rázem tak k sobě obě strany po zaklapnutí dokonale přiléhají. Má to pak i sekundární výhodu. V momentě, když telefon rozevřete, rázem není onen přehyb tak markantní ani na pohled ani při přejetí prstem. Huawei P50 Pocket | Foto: Huramobil Když se tak opět vrátím k porovnání se Z Flipem od Samsugnu, je jasné, že každá ze společností zvolila ke svému kapesnímu telefonu jiný přístup. Zatímco Samsung se snažil stlačit výrobní náklady níž, což se projevuje třeba na ne tak prémiovém zpracování, nižší ceně a zaměřením na daleko širší publikum, v Huawei cílí na prémiového zákazníka, který více než funkčnost ocení nádherný design. Paradoxně mi tím pádem vlastně ani nevadí, že na oltář funkčnosti padl i třeba nějaký druh mnohem většího vnějšího displeje. Ten, který je v P50 Pocket je malý, bezesporu, ale odráží příslušnost k designové lince řady P50 a vyvažuje tak právě symbiózu mezi technologií a designem. Samozřejmě, že si tak na něm nepřečtete email jako na Z Flipu3, ale ono to opravdu ani nevadí, protože tohle není telefon pro dlouhé čtení emailů a technology. Já vím, že to omílám furt dokola, ale představte si holku v drahé kavárně – je pro ní důležitější, aby telefon dobře vypadal nebo aby měla přes celou čelní stranu displej? Jasně, že A je správně a když tento přístup pochopíte, najednou vám ani nebude divné, že je v telefonu zabudovaná speciální kamerka, která vám ukáže, jestli máte na obličeji správně rozetřený krém bránící UV paprskům. Že to chlapi nechápou? No a co. Ideální pomocník tam, kde není zrcadlo Uvnitř nádherného kabátku se po otevření rozzáří 6,9” displej se 120Hz obnovovací frekvencí. Rámečky jsou krásně symetrické, jas naprosto dostatečný i na sluníčku, v horní části je průstřel pro 10Mpx selfie kamerku, schopnou natáčet i 4k videa a jak už jsem říkal, místo, kde se ultratenký displej přehýbá, je daleko méně nahmatatelné než u Samsungu. Huawei P50 Pocket | Foto: Huramobil Snad jedině trochu škoda, že telefon nedokáže držet rozevřený v různých úhlech a vždycky jej nějaká síla buď na otevření, či zavření překoná. Na druhou stranu, a to je pro dámy obzvlášť důležité, jej můžete použít třeba při líčení místo zrcátka. V 90stupňovém úhlu totiž drží naprosto dokonale a prakticky jedinou aplikací, která tento druh otevření využívá je přesně fotoaparát. Ten se navíc při zapnutí selfie kamerky a detekce obličeje nevypne, takže přesně ideální pomocník tam, kde není zrcadlo. Výkonu na rozdávání Po hardwarové stránce je v telefonu výkonu na rozdávání. Uvnitř totiž tepe procesor Snapdragon 888, což dámám určitě nic neřekne, nicméně jde o nejlepší procesor loňského roku pro telefony s operačním systémem Android. Víc asi vědět nepotřebujete. Snad kromě toho, že kvůli americkému embargu nemá podporu sítí 5. generace, ale tady zase nepředpokládám, že by vás to nějak zvlášť mělo trápit. Stejně tak vás asi nebude trápit, že tím, že se jedná o hodně kompaktní přístroj, procesor nedisponuje nejlepším chlazením, a tak při delším používání, typicky při graficky náročnějších hrách se tak zahřeje, že sníží svůj výkon, aby se uchladil. Není to nic dramatického a jak předpokládám, cílová skupina si tento telefon primárně na hry nekupuje a mnohem důležitější je krátkodobý výkon pro rychlé spouštění aplikací, prohlížení fotek atd. a to telefon splňuje bezezbytku. Dokonce na fotky je zde 256GB úložiště, což když byste telefon využili pouze pro fotky by znamenalo místo pro nějakých 40 000 fotek a to je hádám víc než dost a kdyby náhodou ne, stačí dokoupit paměťovou kartu, kam jich vložíte klidně i jednou tolik. Huawei P50 Pocket | Foto: Huramobil Trochu horší už je to u softwaru. Telefon běží na Androidu 11 s nadstavbou EMUI 12 a pochopitelně bez služeb Googlu a to je samozřejmě pro většinu lidí v našich končinách jasná stopka. Na druhou stranu, se dá žít i bez nich a kde chybí Google, tam situaci nahradí Microsoft. Stačí nainstalovat třeba Outlook, který si bez problému poradí i s chybějícím Gmail účtem. Aplikace, které nenaleznete v oficiálním obchodě AppGallery vám najde Petal Search, bezdrátové placení vyřeší britská aplikace Curve, kde si mimochodem můžete napárovat i více karet a dodatečně si po platbě klidně i změnit typ karty, z které se výsledná transakce odečte. Zkrátka možností, jak se vyhnout Googlu je spousta a v tomto ohledu se Huawei posunuje každým rokem mílově kupředu. Snad jediné, co by někomu mohlo vadit jsou typicky aplikace využívající třeba Google Mapy, jako je UBER, Bolt nebo Dáme jídlo. U těch musíte využít buď jejich webovou verzi nebo si nainstalovat GSpace, což je aplikace uvnitř které si právě těch pár aplikací využívající Google nainstalujete. Pokud nepoužíváte UBER každý den, asi jste naprosto v pohodě a bez Googlu se bez problému obejdete. Snad jediné, co opravdu neobejdete je streamování HDR videí. I když samotný telefon HDR displej má, kvůli americkému embargu mu chybějí potřebné certifikace u YouTube, Netflixu nebo Amazon Prime Video. Kdo ale nikdy telefon s HDR displejem neměl, rozdíl vlastně ani nepozná, čímž se vlastně zase dostávám k tomu, že klasická videa na YouTube jsou stejně bez HDR a zase – jak moc je tento telefon určený na dlouhé sledování videí. Jednak reproduktory jsou spíš průměrné, a ne moc hlasité a jednak kompaktní telefon se rovná opět kompaktní baterie. Ta je sice o kapacitě 4000mAh, ale překvapivě i s tak malou baterií telefon vydrží bez problému celý den používání. Ač jsem tentokrát neměl tolik času jako obvykle, při celém týdnu používání se mi prakticky ani jednou nestalo, že bych musel někde dobíjet. Vždycky jsem se vracel domů s plus mínus 25-30% baterky. Jde pochopitelně o způsob použití, ale aspoň je k dispozici rychlé dobíjení, které dokáže za nějakou půl hodinku vrátit telefonu 70% kapacity. Fotoaparáty U fashion telefonu by v podstatě mělo nejvíc záležet na designu, hezkém displeji, dostatečné výdrži a velmi dobrých kamerách. První tři věci si může Huawei odškrtnout za splněné a teď se vrhnu na fotoaparáty. K dispozici jsou na zadní straně tři, i když ve skutečnosti používá Huawei hlavně dvě – hlavní 40Mpx, který po spojení čtyřech pixelů do jednoho produkuje 10Mpx snímky a druhou 13Mpx širokoúhlou kamerku s autofokusem, což se zase hodí pro focení třeba makra. A myslím tím opravdového makra, ne toho, co vychází z dedikovaných makrokamer levných telefonů. V podstatě tedy můžete ze 2 objektivů dělat makrofotky, širokoúhlé fotky, klasické fotky a velmi slušné fotky s dvojnásobným přiblížením. Tady opravdu musím Huawei pochválit, že i dvojnásobné digitální přiblížení vypadá sescakradobře. Asi tím pádem chápete, že za foťáky se nedá téměř nic jiného než chválit. Za dne jsou fotky opravdu krásné, s dostatkem detailů, dynamického rozsahu, ostrosti, minimem šumu, zkrátka a dobře, takhle si představuju kompaktní ohebný telefon, kde se právě kvůli kompaktnosti zase tak moc neustupovalo. Pochopitelně, není tu dedikovaný teleobjektiv, ale dvojnásobný výřez jej zastane velmi dobře a pokud se budete soustředit na postnutí na socky, určitě si vystačíte i s tím pětinásobným výřezem. Velmi dobře si pak stojí hlavní foťák včetně širokoúhlého v interiéru, kde už přece jen není šero a kdybych měl celkově foťákům něco vytknout, je to nekonzistence ve vyvážení bílé. Zajímavé ovšem je, že toto se zpravidla stává při přepínání mezi širokoúhlým objektivem a hlavním, což se tady děje někdy také, ale také se často stává, že právě šíro s hlavním jsou konzistentní, ale dvojnásobný výřez ujede úplně jinam. To je ale vlastně jediná ze 2 zásadnějších chyb, které jsem si všiml. Ta druhá se pak projeví večer tam, kde se snažíte o co nejdokonalejší fotku na noční režim. Stačí si při focení opřít ruce někde o podložku, telefon si myslí, že je někde na stativu a provede klidně i 15sekundovou expozici, což z ruky prostě nemáte šanci udržet. Výsledkem je pak samozřejmě totálně rozmazaná fotka. Častokrát jsem tak volil i víc automatický režim než přímo dedikovaný noční a dostával jsem velmi dobré výsledky. Pochopitelně už bych se večer nebo v noci moc nespoléhal na ani jeden z výřezů a zůstal bych primárně u hlavního, s odřenýma ušima pak širokoúhlého foťáku. U celkového barevného pojetí potom počítejte s tím, že fotky jsou typicky lehce saturovanější, než je realita a někdy může mít telefon malinko problém, jak už jsem avizoval s vyvážením bílé, jinak jsem byl ale nadmíru spokojen. No a pak je tu ona třetí kamerka, která je dozajista totální pozlátko, ale vlastně tak nějak celkově dokresluje to, pro koho je telefon určen. Nejde o nic jiného než fluorescenční party kamerku, která funguje na podobném principu, jako třeba fialové zářivky na diskotékách. Vzhledem k tomu, ale že ultrafialové světlo vyzařuje jen malinkatá diodka vedle blesku, pochopitelně toho senzor zasr tolik nezmůže. Ideální je focení v totální tmě a radši nějakých výraznějších předmětů. Huawei P50 Pocket | Foto: Huramobil Na druhou stranu, právě, pokud lpíte třeba na čistotě, můžete si zkusit někde v hotelovém pokoji po příjezdu zatáhnout žaluzie a vyfotit postel, na které budete spát. Nečekejte ovšem nějaké extra zázraky, i když jde o 32Mpx senzor, fotka se dost často nepovede a budete muset expozici opakovat. Jako ozvláštnění a fórek se jedná o dobrou fíčurku. Poslední kamerku jsme spolu neprobrali tu selfiečkovou, kterou ale říkám upřímně, nechte jen pro nějaké hovory na Zoomu či Skypu. Pokud chcete pořádná selfíčka, zaklapněte telefon a udělejte si selfie hlavním foťákem a nebudete litovat. U videa je pak schopen telefon natáčet až ve 4k při 60 snímcích na všech třech foťácích, což je rozhodně plus. Video vypadá hezky a za ukázkovou se dá považovat hlavně stabilizace. Finální verdikt Rozepsal jsem se možná více než jsem původně čekal a samozřejmě teď jde o to, jak tento telefon zhodnotit a komu jej doporučit. Nebo vlastně, komu jej doporučit je jasné, píšu o tom v celé dnešní recenzi, ale nejlépe se dá koneckonců vysvětlit na samotných ambasadorech Huawei – Martinovi Šonkovi alias akrobatickému pilotovi a Nikol Švantnerové, což je pro změnu modelka, blogerka. Zatímco pro Martina je bezpochyby vhodnější klasická P50 Pro, vsadím se, že holka, či žena typu Nikol jasně šáhne po P50 Pocket. Nemá tedy tím pádem ani nějak extra smysl říkat, že za P50 Pocket zaplatíte 35 000 Kč, protože ono to vlastně ani není nijak extra důležité. Bylo by to asi jako porovnávat kabelku z běžného obchodu a kabelku z Pařížské ulice. Jasně, že v obou odnesete vaše dámské poklady, které před námi muži uvnitř úzkostlivě tajíte, ale přece jen ta Channel kabelka z Pařížské vám dává určitý luxus, společenský status, který rozhodně není pro každého a je to úplně v pořádku, protože pak by to žádný luxus nebyl. Nemá tedy cenu žehrat nad tím, že telefon stojí 35 tisíc korun ba naopak a pokud Huawei chce tlačit luxus, pak bych neváhal a představil i u nás onu zlatou verzi, která mi tady vlastně asi v tomto pojetí nejvíc chybí. Tak jo, to bylo asi všechno, co jsem vám chtěl o tomhle krásném telefonu napsat. Díky moc za přečtení, mějte se krásně a ahoj u další recenze. -Petr Hudec ...
Teď ovšem nastal den, kdy očekávaný nástupce v podobě realme 9 Pro 5G sice dorazil, ale spolu s ním navíc i jeho „naspeedovanější“ brácha realme 9 Pro+ 5G. Ten je nejvyšším modelem devítkové řady a z velmi dobře fotícího Nordu 2 od sesterského OnePlus si vypůjčil právě hodně chválený senzor hlavního fotoaparátu. K tomu omladil výbavu, přidal slušný displej a mě a určitě i vás bude zajímat, jestli tady máme nového krále střední třídy. Na recenzi mi realme poslalo oba telefony, jak realme 9 Pro 5G, tak realme 9 Pro+ 5G, ale pochopitelně se věnuji tomu zajímavějšímu z nich. Klasická 9 Pro 5G mě upřímně úplně tak nenadchla. Přece jen už přítomnost staršího fotoaparátu z realme 6, 120Hz displej, ale IPS, pomalejší nabíjení než předchozí realme 8 Pro, ale hlavně za stejné peníze dostanete teď daleko atraktivnější realme GT Master 5G s lepším procesorem i displejem. Sice ne tak velkým, a tak velkou baterkou, takže snad jedině pokud potřebujete 6,6“ displej s 5000mAh baterkou, volte místo realme GT Master 5G právě realme 9 Pro 5G. Design Teď už se ale pojďme soustředit na vyšší realme 9 Pro+ 5G, které má společného se svým menším bráchou snad jen software, plastový rámeček a o trochu menší záda ve stejném designu. Realme je totiž letos dalším, kdo se posunuje od zaoblených boků směrem k rovným stranám rámečků. Jen trochu škoda, že realme zůstalo tak někde na půl cesty a hrana zad i displeje je pořád celkem zakřivená, že občas máte pocit, že vám telefon vyklouzne z ruky. Naštěstí ovšem výrobce přibaluje již tradiční pouzdro, které tento problém, stejně jako už běžně vystupující modul foťáků, eliminuje. realme 9 Pro+ 5G | Foto: Huramobil Displej Teď se na chvilku zastavím u displeje, kterým je 6,4“ velký AMOLED s 90Hz obnovovací frekvencí. Tu si můžete samozřejmě vypnout, zapnout nebo nastavit automaticky podle toho, jestli chcete plynulejší animace nebo naopak šetřit baterku. To samé platí i o funkci Always on, neboli stále zapnutých hodin na jinak zhasnutém displeji. Uvádím to proto, že baterie má kapacitu „pouhých“ 4500mAh, což sice je trochu slabší než má konkurence, ale na druhou stranu s ní telefon šetří až ukázkově. I když jej budete používat intenzivně – fotit, hrát hry, koukat na videa, přežijete celý jeden plný den bez toho, aniž byste museli hledat někde zásuvku. Já jsem se v pohodě dostával průměrně na 1,5 denní výdrž a za tohle realme patří velký dík. Stejně jako za rychlé, 66W nabíjení, které telefonu vrátí plnou kapacitu za 44 minut, ale jen pouhých 20 minut stačí na více jak 50% kapacitu. Jestli se vám tedy občas stane, že přes noc nezapojíte telefon do nabíječky, během ranní očisty a snídaně se telefon bez problému nabije opět na celodenní výdrž. A věřte, že vím o čem mluvím. Moje Apple Watch s 90 minutovým dobíjecím cyklem mě totiž neuvěřitelně vytáčí. realme 9 Pro+ | Foto: Huramobil Zpátky ale ještě na chvilku k displeji, u kterého je aspoň za mě největší ústupek v rámci celého telefonu. Jednak obří masivní brada je opravdu obří, ale taky bych čekal alespoň nějaké zlepšení v rámci zvýšení maximálního jasu. Takhle je to totiž pořád ten stejný displej, který už jsme mohli vidět i u loňského realme 8 Pro. Aspoň za příkladně fungující se pak dá pochválit čtečka. Je velmi dobře umístěná, rychlá a spolehlivá. Hardware Skvěle je telefon rozhodně vybaven po hardwarové stránce. Není to sice OnePlus Nord 2 s na zakázku dělaným Dimensity 1200 5G, ale to vůbec nevadí. I tady použitý Mediatek 920 s podporou sítí 5. generace si vede naprosto skvěle. Výkon je dostatečný prakticky na cokoliv a i třeba Genshin Impact si zahrajete naprosto bez problému. V základu je pak mobil vybaven i 8GB operační paměti, kterou si v případě potřeby můžete bez problému, na úkor úložiště, rozšířit až o dalších 5GB. A když už jsem u úložiště, to je sice třeba oproti Nordu 2 jen UFS 2.2, ale na druhou stranu v základu už dostanete rovnou 256GB, kam se vám vejdou desítky tisíc fotek, takže pokud jeho malinkatou část obětujete právě pro RAM, ani to vlastně neucítíte. realme 9 Pro+ 5G | Foto: Huramobil Z další výbavy pak potěší nejmodernější konektivita v podobě Bluetooth 5.2 nebo třeba WiFi 6 a takovou už povinnou výbavou v cenovce kolem 10 tisíc korun jsou stereo reproduktory. Nečekejte od nich ohromující výkon hlavně po basové stránce, ale normální solidní výkon, který neurazí. A na závěr hardwarové části jsem si nechal takovou libůstku, u které jsem strašně rád, že se na ní extra myslí i v této třídě telefonů. Jde o haptickou odezvu, pro kterou si realme dokonce vymyslelo vlastní název O’haptics a dokonce mu věnovalo v rámci celého systému i docela dost prostoru. Dokonce máte možnost se podívat na výukové video, jaké jsou její možnosti. Škoda jen, že je systém nevyužívá až do té míry, jak demonstruje video. Třeba takové zaražení se v menu na konci by k tomu přímo vybízelo. Každopádně věřím, že když už si realme dalo práci s vymýšlením vlastního názvu, rozhodně bude v dalším zdokonalování ještě pokračovat. realme 9 Pro+ 5G | Foto: Huramobil Čistě po softwarové stránce se díváte na Android 12 s nadstavbou realmeUI 3.0, která vychází z mateřského ColorOS a většinou jsem toto prostředí kritizoval za jeho pouťovou vizáž. S příchodem Androidu 12 se teď nově celý vzhled systému může daleko více sjednotit. To znamená, že systém automaticky vybere tři klíčové barvy ze zvolené tapety a tomu přizpůsobí celé prostředí a všechno vypadá pak, že do sebe daleko lépe zapadá. Samozřejmě, kdo naopak ocenil pestré barvičky, ten je může využívat i nadále. Fotoaparáty Ta největší lahůdka pak přichází samozřejmě v podobě fotoaparátů v podobě hlavního 50Mpx senzoru od Sony, který jsme mohli vidět už u OnePlus Nord 2 nebo u realme GT Master Explorer, dostupného ovšem pouze v Číně. Jsem tím pádem strašně rád, že konečně dostáváme i u nás od realme telefon, který se může směle poměřovat jak už se zmíněným OnePlus, tak i Samsungem Galaxy A52s. A o to víc jsem rád, že nezklamal a že podává na svou cenu stejně skvělý výkon jako právě Nord 2. Fotky jsou parádní, tak akorát ostré s výborným dynamickým rozsahem a minimem šumu. Překvapivě pěkný je i dvojnásobný výřez a stejně tak, jako u Nordu 2, telefon exceluje i večer. Nádherné fotky pak telefon dělá na hlavní foťák i večer a snad jen jednou nebo dvakrát se mi stalo, že software zahaproval a výsledkem bylo něco, co běžně produkovala na noční režim Motorola. Za hlavní foťák tak budete maximálně spokojení. Fotografie pořízené realme 9 Pro+ 5G To samé už se pochopitelně nedá říct o základním 8Mpx širokoúhlém, na jehož použití se omezte primárně přes den a i tak dostanete očekávaný výstup mnohem levnějších telefonů. Není se ale čemu divit, ty stejné výsledky produkoval i Nord 2 a tak když naboostujete jednu funkci vysoce nad průměr, logicky někde musíte ubrat, abyste se vešli do celkového rozpočtu. Úplně za excelentní se nedá považovat ani moc video. Na FULLHD, kde se zapojí elektronická stabilizace, to ještě jakž takž ujde, ale při 4k už to žádná hitparáda není. Optická stabilizace si zkrátka sama o sobě neporadí a tak bych se u 4k zaměřil spíš jen na statické záběry bez minima pohybu. realme 9 Pro+ 5G | Foto: Huramobil Koupit či nekoupit? Teď, když už jste si přečetli všechny plusy a mínusy, logicky přichází na řadu cena, shrnutí a jestli se tento telefon vyplatí. Jak už to bývá, nejvíc se vyplatí rychlé rozhodnutí, protože z běžných 10 490 Kč je telefon na prvních pár dní prodeje zlevněný na 8 990 Kč a to je dosti agresivní cenovka na to, aby se dalo říct ne. Dostanete procesor na úrovni 500 000 bodů v Antutu, tím pádem dostatečný výkon na cokoliv, dostanete v základu 8GB operační paměti a 256GB úložiště, 90Hz AMOLED displej, 60W nabíjení, stereo repráky, Android 12 a jako bonbónek onen skvělý hlavní foťák. Za 8 990 Kč je to opravdu perfektní volba. Za 10,5 tisíce korun už přece jenom nastává dilema, zda volit realme 9 Pro+, Norda 2 nebo třeba Galaxy A52s, která nabízí o rok delší podporu, lepší displej a voděodolnost IP67. Bude sice na hlavní fotoaparát horší, ale na širokoúhlý zase lepší a tak se znalostí všech těchto informací je zase obligátně rozhodnutí na vás. Realme novinky už teď najdete skladem a pokud vás telefony chytly, neváhejte, protože startovní akce s lepšími cenami končí už 23.2. Tak jo, to je pro dnešek všechno. Jestli se vám recenze líbila, budu rád, když mi dáte vědět do komentářů. Děkuji hrozně moc za přečtení, mějte se krásně a čau u další recenze. ...
Zásadní změna designu COVID-19, COVID-19 a zase ten COVID-19. Nebýt jeho, měli bychom tady pravděpodobně už k dispozici všechny 4 telefony, ale nedostatek čipů nakonec celé uvedení zpomalil, a tak dnešní Redmi Note 11 je nejlevnějším telefonem z celé série 11, která zase po delší době přichází se zásadnější změnou designu. A ano, hádáte správně, vloni začal Apple rovnat hrany, minulý týden se přidal ve vlajkové třídě Samsung a i když Redmi Note 11 bylo v Číně představené už daleko dříve, k nám se dostalo až teď a tak je Redmi Note 11 dalším telefonem s rovnými rámečky. Podívejte se na video recenzi Musím upřímně říct, že tento design je mi daleko sympatičtější, telefon se v ruce drží daleko lépe a vzhledem k tomu, že hrany ať už k displeji nebo k zádům nesvírají přesný pravý úhel, tak ani nemám pocit, že by nepříjemně řezaly do ruky. Rámeček a záda jsou pochopitelně v této nejlevnější cenovce plastová s velmi rychlou čtečkou v bočním tlačítku, modul foťáků vystupuje jemně a pochopitelně jej zakryjete přibaleným pouzdrem. Jak je na tom displej? Onen příjemný meziroční upgrade pak nastává u displeje. Z původního 60Hz AMOLEDu je teď najednou 90Hz AMOLED, navíc s daleko vyšším jasem, což znamená jediné – daleko lepší čitelnost na sluníčku. V řeči čísel se ze 450 nitového displeje zvedla svítivost na letošních 700 nitů a je to opravdu znát. Samozřejmě, dnešní maximální hodnoty třeba u Galaxy S22 v podobě dvojnásobku jsou někde jinde, ale tady je potřeba vzít do úvahy, že se bavíme o pětitisícovém telefonu. Je strašně fajn vidět, že i tyto levné telefony začínají být úplně v pohodě použitelné i bez nějakých větších kompromisů. Xiaomi Redmi Note 11 | Foto: Huramobil Pochopitelně tu ale najdete i pár ústupků. Třeba plnohodnotný Always-On mód chybí, i když k tomu není nějaký zásadní důvod a vzhledem k tomu, že procesorem je i celkem slušný Snapdragon 680, přece jen se sem tam animace při zavírání či otevírání nějaké aplikace lehce škubne. Není to však pravidlem a občas se to stane hlavně když telefon delší dobu spí a pak jej rychle probudíte a chcete po něm v prvních pár sekundách okamžitý výkon. Na vině může být teoreticky 4GB operační paměťi nebo použité UFS 2.2 úložiště, ale za tuto cenu bych stejně ani nic jiného neočekával. Teda, samozřejmě by šlo nějaký z parametrů zvýšit, ale buď na úkor vyšší koncové ceny nebo naopak zhoršením jiného parametru. Xiaomi odvedlo skvělou práci a myslím, že vyrobili telefon, kde je ideální mix vzájemně fungujících součástí, kde žádná z nich výrazným způsobem nelimituje nějakou jinou. Maximálně bych upozornil na jednu věc ty, kteří si telefon koupí. Z nějakého nepochopitelného důvodu občas spinkají vývojáři softwaru. Nedokážu si totiž jinak vysvětlit, když moderní ovládání gesty je s námi už hezkou spoustu let, proč stále po zapnutí telefonu je ve výchozím nastavení ovládání přes 3 zastaralá tlačítka nebo proč, když výrobce do telefonu nasadí 90Hz displej, proč nastaví jeho výchozí hodnotu na 60Hz. Xiaomi Redmi Note 11 | Foto: Huramobil Takže po nákupu si určitě nezapomeňte přepnout v menu alespoň displej do 90Hz. Zbylý hardware pak zůstal při starém, to znamená kompletní slot pro 2 SIM karty a paměťovku, všechny možné sítě, včetně WiFi 5G a oproti svému předchůdci pak navíc zaplatíte díky přitomnosti NFC i bezkontaktně. Snad jediné, co zamrzí je trochu to, že i když už je 22. únor, pořád je telefon postaven na Androidu 11. Aspoň, že prostředí už je MiUI 13, které zlepšuje práci s operační pamětí, úložištěm, animacemi atd. Novinek v podobě přizpůsobení se prostředí prvků barvám tapety atd. se dočkáme asi až v létě s příchodem MiUI 13.5. Fotoaparát identický s předchůdcem Výbava v počtu čtyř fotoaparátů zůstala identická s předchůdcem. Pokud si odmyslíte tradiční 2Mpx makro a 2Mpx pro rozostření pozadí, dostanete klasický 50Mpx hlavní foťák doplněný ještě 8Mpx širokoúhlým objektivem. Už tohle samo o sobě je třeba oproti jiným, i mnohem dražším telefonům, rozhodně plus. Pochopitelně ovšem nelze čekat zázraky a tak i když se meziročně vyměnil 48Mpx senzor na 50Mpx, v kvalitě fotek se třeba jako u displeje toho extra moc nezlepšilo. Koneckonců, v této cenovce se asi nedá zlepšovat každý rok na všech frontách. Za dne tím pádem dostanete z hlavního senzoru celkem slušné fotky, ale rozhodně bych ještě zapracoval na jejich ostrosti, která s ubývajícím světlem klesá. Občas, pokud je dostatek světla, se ovšem povede velmi dobrá fotka a to dokonce i na dvojnásobný digitální výřez, který telefon nabízí. Večer už je to pochopitelně slabší a takovými fotkami bych se asi nechlubil jinde než na displeji telefonu. Nevím, jestli je to úvodním softwarem a hádám, že tohle by se aktualizací mohlo ještě zlepšit, ale minulý rok byly večerní fotky zkrátka lepší. Překvapivě dobře, zejména z pohledu dynamického rozsahu je na tom i přední 13Mpx selfie kamerka. Video je pak spíš průměr, extra zázraky nečekejte, potěší přítomnost elektronické stabilizace, ale jinak celkem šumí. Koneckonců, v této cenovce jsou na tom ostatní konkurenti stejně. Jdeme do finále Xiaomi Redmi Note 11 | Foto: Huramobil Jde se na finální verdikt, který ještě doplním o poslední 2 důležité věci a tím je výdrž a baterie. Jednoduše je velmi solidní a vlastně byste ani netipovali, že tak lehký telefon v sobě má 5000mAh baterku, kterou navíc dobijete ještě 33W rychlým nabíjením. V řeči čísel tak počítejte, že není problém vydržet i s náročnějším používáním klidně 2 dny. Samozřejmě pokud zapnete 90Hz, aspoň ten poloviční Always On, začnete víc fotit a sledovat videa, rázem se vám výdrž o nějaký půlden zkrátí. Většinou jsem ale chodil večer domů s 50-55% zbývající baterie a to je velmi slušný výkon. A pro koho tedy Redmi Note 11 je a komu tento telefon doporučit? Všem těm, kteří hledají skvělý telefon v poměry ceny a výkonu okolo 5 tisíc korun. Základní startovní cena je totiž ve variantě 4GB/64GB sice 5 290 Kč. Xiaomi Redmi Note 11 | Foto: Huramobil Když to totiž znovu shrnu, dostanete celkem slušný Snapdragon 680, 6,4“ velký AMOLED displej s 90Hz obnovovací frekvencí, 5000mAh baterku s 33W rychlým dobíjením a nabíječkou pochopitelně v balení. Dostanete kromě hlavního foťáku i druhý širokoúhlý a komu, aby toho nebylo málo, je tu i oblíbená klasika jako zdířka na jacka, infraport pro ovládání domácích spotřebičů a dokonce, jako vloni, i celkem slušně hrající stereo repráky. Zkrátka a dobře, kolem 5 tisíc dost dobře poskládaný telefon, ale to už bych se asi opakoval. Schválně mi napište dolů do komentářů, co na něj říkáte vy? To je pro dnešek vše, díky moc za přečtení a budu se těšit u další recenze. ...
Dnes si můžete užít mé dojmy ze zhruba 14 denního používání televizoru Xiaomi. Aspoň třeba zjistíte, že v televizích existuje také někdo jiný než Samsung, LG a samozřejmě i spousta dalších, abych se nedotkl fanoušků Sony, TCL apod. 😉 A když už jsem u těch konkurenčních značek, musím vám říct jednu mojí čerstvou zkušenost se Samsungem nejvyšší řady 9000, který jsem měl doma už asi 8 let a najednou mi postupně začaly mizet aplikace. Samozřejmě televizi, kterou jste kupovali skoro nedávno za necelých 100 tisíc korun nechcete jen tak vyhodit kvůli tomu, že nemá Apple TV, přestalo fungovat od ledna HBO GO, Skype zmizel snad už po třech letech, kdy se jednalo o novinku, a tak jsem situaci potupně vyřešil Xiaomi Mi TV boxem za 1 590 Kč. Jedná se sice o skvěle fungující věc, ale přece jen už to není tak hezký, jako když máte jen jeden ovladač na všechno. Tím se tak vlastně dostávám i k dnes „recenzované“ televizi XIAOMI TV Q1E 55", protože ta je, podobně jako onen Xiaomi Mi TV Box, postavena na operačním systému Android TV 10, který má příkladnou podporu. Pokud bych měl takovou televizi v pořizovací hodnotě nějakých 17 200 Kč i byť za 8 let vyměnit, asi by mě to nebolelo tolik, jako třeba u zmíněného Samsungu. Nenechte si ujít: Jak udělat z hloupé televize chytrou? Základní parametry Každopádně teď už něco k samotné Xiaomi QLED TV a k těm nejzákladnějším parametrům, podle kterých si asi každý z nás vybírá televizi. U televize je jeden z nejdůležitějších prvků samozřejmě použitý displej. V tomto případě se bavíme o 55“ QLED s minimálními rámečky a na svou cenu jde mimochodem i o docela tenký panel. Z podporovaných technologií je zde Dolby Vision, HDR10+ a dokonce na rozdíl od mnoha televizí zde najdete i plnohodnotné tři HDMI 2.1 porty pro připojení nejmodernějších konzolí a jeden z nich pak navíc podporuje i eARC pro bezztrátové připojení třeba externího audia. Kromě HDMI jsou pak k dispozici dvě USB, ethernetový port, optický výstup, 3,5mm jack a Common Interface slot, což se hodí pro ty, kteří mají kabelovou televizi nebo satelit. Nemusíte už používat žádný externí receiver. Přístupovou kartu vložíte do adaptéru a ten rovnou do televize, čímž se doma zbavíte dalšího harampádí a dalšího zbytečného ovladače. Pro konzolové hraní pak přijde vhod podpora ALLM neboli automatického snížení zpoždění u audia. Ať už jsem tedy hrál klasické hry nebo střílečky, nikdy jsem tím pádem neměl problém se zpožděním, jako to třeba bývá u Bluetooth sluchátek. A kdybyste se ptali, jestli jsem hrál přes Bluetooth sluchátka, tak přiznávám se bez mučení, že tohle je jedna z mála věcí, kterou jsem nevyzkoušel. Jinak je tu přítomnost Bluetooth 5.0, takže můžete bez problémů připojit kompatibilní klávesnici a myš a klidně můžete využít televizi pro surfování po internetu. Místo čtení raději video recenze? Není problém Každopádně ještě jedna poznámka pro hráče. Počítejte s tím, že je tady 60Hz displej, což je sice na hraní v pohodě, ale jestli chcete dostat z her nejvíc, co to jde, pravděpodobně tato TV nebude úplně produkt pro vás. Každopádně celkově musím hodnotit výbavu jako velmi dobrou a pokud by vám snad přece jen něco mohlo vadit, bylo by to samotné umístění portů. Je totiž přímo uprostřed zadní strany obrazovky, a tak pokud televizi budete přidělávat někam na stěnu a budete chtít často odpojovat třeba různé USB disky atd, doporučuju koupit nějaký pohyblivý držák, ať se k těm portům také rozumně dostanete. Xiaomi TV Q1E 55" | Foto: Huramobil Kvalita obrazu Teď se dostávám už k samotnému 4k panelu, u kterého jsem byl s kvalitou obrazu nadmíru spokojen. Barvy jsou živé, obraz je dostatečně kontrastní, a navíc je zde už zmiňované HDR10+ oproti většině televizorů, kde dostanete pouze klasické HDR10. Rozdíl je pak v tom, že u klasického HDR10 je obraz počítaný jako celek, kdežto u HDR10+ dostáváte v každém obrázku dynamická meta data pro jednotlivé oblasti obrazu. To znamená, že zvlášť dostane televizor informaci o jednotlivých částech obrazu individuálně, což se projeví daleko lépe na tmavších plochách nebo naopak těch světlejších. Víceméně na podobném principu pak funguje i Dolby Vision, které je proto častokrát porovnáváno právě s HDR10+. Obraz si pak můžete v mnoha ohledech přizpůsobit sami podle aktuální potřeby, okolního prostředí nebo druhu sledovaného obsahu od standardního, přes živý, sport nebo film. Poměrně unikátní je pak možnost širokého nastavení obrazu. Kromě standardního jasu, kontrastu, gammy atd. si můžete nastavit dokonce i použitý barevný prostor. Pro plynulejší obraz je pak k dispozici MEMC, které funguje tak, že mezi jednotlivé snímky vkládá další a vašemu oku se zdá pohyb plynulejší. Samozřejmě všechno není dokonalé, hlavně s přihlédnutím v této cenové relaci a tak pokud by vám přece jen něco mohlo vadit, jsou to snad jen trochu horší pozorovací úhly nebo až příliš lesklé provedení obrazovky. Televizi bych zrovna nestavěl úplně někam vedle okna. Zvuk, za který se Xiaomi nemusí stydět O zvukový výstup o výkonu 30W se stará soustava celkem 6 repráčků – 4 středové a 2 tweetery. Čekejte fajnový zvuk, který je pro klasické přehrávání jak běžného obsahu, tak filmů naprosto v pohodě. Samozřejmě z tak tenkého panelu ale neočekávejte extra zázračné hloubky nebo basy, ale právě proto se hodí buď optický výstup nebo eARC HDMI pro připojení jakékoli 5.1 či 7.1 surround soustavy. Bluetooth dálkové ovládání Teď se dostávám pomalu k ovladači, který oproti tomu starému známému z Xiaomi TV Boxu nabral trochu na rozměrech, což je pochopitelné. Přece jen je tady navíc onen televizor a tak kromě klasického čtyř směrového posuvníku s tlačítkem uprostřed, narostl na výšku ještě o jednotlivé tlačítka s čísly. To, co musím jednoznačně pochválit je, že už jde o Bluetooth dálkové ovládání, to znamená, že ke svému fungování už nepotřebuje přímou viditelnost na televizi, ale klidně můžete ležet i s ovladačem pod peřinou a pohodlně po paměti namačkávat jednotlivá tlačítka. Najdete zde přímo samostatné tlačítko na spuštění Netflixu nebo Amazon Prime anebo hlasového ovládání. To sice umí česky, ale docela často se splete, což není přímo vina Xiaomi, ale obecně hlasových povelů Googlu. Snad jediné, co se dá ovladači opravdu vytknout je chybějící samostatné tlačítko na zeslabení hlasitosti. Jestli jste totiž zvyklí, jako já, místo ztlumení zvuku podržením kolébky hlasitosti raději rychle a zběsile mačkat, počítejte, že tady se právě „mute“ hlasitosti nešikovně schovalo pod dvojklik na zeslabení zvuku. Není to zásadní překážka, ale někomu by to třeba mohlo vadit. Ovladač k Xiaomi TV Q1E 55" | Foto: Huramobil Softwarová výbava Nakonec mi asi zbývá projít softwarovou výbavu, která je vice než pestrá. Pokud jste ještě nikdy žádnou televizi s Android Tv nevlastnili, počítejte s tím, že k dispozici pro instalaci jednotlivých aplikací je, stejně jako v mobilním telefonu, obchod Google Play, kde najdete zhruba asi 5000 aplikací. Výběr je tedy více než dostatečný, což ale neznamená, že tam najdete všechny aplikace, které potřebujete. Netflix a Amazon Prime jsou už kvůli ovladači samozřejmostí, YouTube pochopitelně také, když jde o Android TV, stejně tak můžete nainstalovat HBO GO nebo dokonce Apple TV. Hodí se zmínit I VLC Player pro přehrávání různých médií, Spotify na hudbu, Plex jsem často využíval pro streamování filmů z lokálního QNAP server a mnoho lidí nedá dopustit na přehrávač Kodi. Trochu zamrzí absence iVysílání, což asi nahradíte červeným tlačítkem při spuštěném vysílání České televize. O2 TV zde sice také nenajdete, ale O2 už začalo svou aplikaci distribuovat i do televizí od Sony či Panasonic se stejným systémem. A protože ona aplikace existuje, stačí lehce „pogooglovat“ a i když není na oficiálním obchodě Play, lehce jí do televize stáhne i průměrně zdatný uživatel. Pro koho tedy tuto Xiaomi QLED doporučit? Pro ty z vás, kdo chcete televizor s velmi dobrým obrazem, slušným zvukem, širokou možností připojení externích zařízení a konečně otevřeným operačním systémem, kde nainstalujete spoustu aplikací. Sice jsem měl možnost tento televizor testovat jen pouhých 14 dní, ale na druhou stranu s Xiaomi TV Boxem mám mnohaleté zkušenosti a jak ten, nebo tuto televizi bych se rozhodně nebál doporučit. Xiaomi TV Q1E 55" | Foto: Xiaomi Xiaomi TV Q1E 55" detailní specifikace Displej • 55-inch Quantum Dot-based LED - Resolution : 4K, 3840 x 2160 - Color gamut : 103% NTSC (typ), 97% DCI-P3 (typ) - Color depth: 1.07 billion (8-bit + FRC) - Contrast ratio : 10000 : 1 - Brightness : 1000 nits peak brightness - Refresh rate : 60HZ MEMC - Viewing angle : 178 degree - HDR10 +, Dolby Vision support Design & rozměry • Dimension (Including base): 1230.4 x 262 x 767mm • Weight (Including base): 14.6kg • Color: Gray • Mid-frame : Aluminum-alloy • Back cover : SECC • Stand : Aluminum-alloy Audio • 30W (2x15w) stereo speaker • Tweeter x 2 + Woofers x 2 • Dolby Audio™ • DTS-HD support Konektivita • Wi-Fi 2.4GHz/5GHz • Bluetooth 5.0 • IR receiver Systém • Android TV™ 10 - Netflix, Amazon Prime Video, YouTube pre-installed - Hands-free Google Assistant - Chromecast built-in Procesor • MediaTek MT9611 - CPU : Quad-core, up to 1.5GHz - GPU : Mali G52 MP2 • RAM: 2GB • Storage: 32GB eMMC Porty • HDMI x 3 ( including eARC ) , • USB 2.0 x 2 . • Ethernet / LAN 100mbps x1 • CI Slot x 1 Balení obsahuje • Xiaomi TV Q1E 55’’ x 1, Screws bag x 1, Stand components x 2, User manual x 1, Warranty cards x 1, Power cable x 1, Bluetooth remote x 1 ...
Značka vivo přes trochu opatrný start v loňském roce začíná být čím dál tím víc vidět, a i když nepatří mezi cenově agresivní výrobce, jako je třeba Xiaomi, či realme, rozhodně dokáže zaujmout. No schválně se pojďte podívat na vivo Y76 5G, která právě vstupuje na trh. Tenký design a zářivé duhové odstíny A když se bavím o zaujetí, stejně jako se člověk otočí za pěknou holkou či klukem či něčím nebinárním na ulici, stejně tak se vsadím, že telefon od viva poznáte vždycky na sto honů. Jednak se většina portfolia vyznačuje ultra tenkým provedením a jednak si vivo potrpí u svých telefonů na krásné barevné duhové provedení. Take vivo Y76 5G tak dokáže měnit barvu od meruňkově oranžové až po modrozelenou a jen záleží, z jakého úhlu se na něj díváte a z jakého úhlu dopadá světlo. Zadní strana je pak samozřejmě domovem modulu fotoaparátů, který vystupuje ve 2 úrovních z těla, nese vábivý nápis High Definition Photography. Minimálně podle zadní strany byste hravě mohli říct, že v ruce držíte telefon přesahující bez problému částku 10 tisíc korun. Ano, až tak na první dojem působí nové vivo Y76 5G a kvalitou svého zpracování zapadá mezi mnohem dražší konkurenci. Dokonce i musím říct, že příjemně překvapí, že díky matnému provedení se záda moc "nepatlají" a jen trochu škoda, že u matu nezůstalo i na rámečku. Ten je naopak lesklý a kromě kolébky hlasitosti v něm najdete i rychlou a spolehlivou čtečku otisků. Displej s kapkovitým notchem Čtečka v bočním tlačítku už je totiž tak trochu předzvěstí, co vás čeká, když telefon otočíte. Ne moc atraktivní 6,6“ velký IPS displej s kapkovitým notchem, FULLHD rozlišením a hlavně 60Hz obnovovací frekvencí. To samozřejmě nutně neznamená, že by displej byl nějak špatný, ale svými parametry spíš odpovídá loňským telefonům v nižší třídě prodávaných zhruba zkraje minulého roku. Zkrátka v tomto ohledu by telefonu slušel buď alespoň AMOLED nebo IPS s vyšší obnovovací frekvencí a samozřejmě nejlépe oboje. Jedná se totiž o pořád stejný displej, který jste mohli vidět už vloni u vivo Y72 5G a ani tam zrovna nezářil. A to ani v přeneseném slova smyslu. Se 400 nity světelnosti toho totiž nevykouzlíte moc ani na sluníčku. Procesor Z loňské Y72 5G si letošní novinka vypůjčila i další kousky hardwaru. Třeba procesor MediaTek Dimensity 700 s podporou sítí 5. generace, který ovšem i přesto, že jde o loňský procesor střední třídy, odvádí svou práci skvěle. V Antutu telefon posbíral něco lehce nad 300 tisíc bodů. To je dostatek na běžné používání telefonu vyjma her, což ovšem paradoxně vůbec nevadí. Tento telefon totiž není ani určený na hraní her asi tak jako Ferrari není určené na jízdu na nezpevněné komunikaci a neujedete s ním 1000 kilometrů na jedno natankování. vivo Y76 5G | Foto: Huramobil Stejně tak je vivo Y76 5G mobil určený pro lidi, kteří ocení hezký vzhled a tenké provedení, které jde ruku v ruce logicky s menší kapacitou baterie. A abyste už tak malou 4100mAh baterku nevyčerpali během půl dne, nemůžete takový telefon osadit nejvýkonnějším procesorem. Využijete procesor, který má dostatečný výkon na běžné použití, díky němu zajistíte celodenní výdrž a komu přece jen baterie docházela, pro toho připravíte rychlé nabíjení. A to se vivu se 44W bez problému povedlo a za pouhou půl hodinu jste tak schopni vrátit telefonu zhruba 70% baterie. Víceméně to ale ani nebudete potřebovat. Telefon mi překvapivě vydržel celý jeden den běžného používání a pravidelně jsem chodil domů ještě se zhruba 15%-20% zbývající baterie. Abych byl ale fér, používal jsem jej malinko jinak, než svůj klasický telefon. Trojitý 50Mpx fotoaparát s umělou inteligencí Tím jiným používáním mám na mysli ono hraní nebo třeba foťáky, které jsem nepoužíval až do tak velké míry, jako používám běžně u svého telefonu. Proč? No je to celkem jednoduché. Ono jich totiž tady ani tolik není. I když to vypadá podle masivního modulu minimálně na 2-3 objektivy, chyba lávky. Když si totiž odmyslíte onu klasickou kombinaci 2Mpx makra a 2Mpx pro rozostření pozadí, což se moc ani za foťáky považovat nedá, zůstane vám jen jeden jediný 50Mpx hlavní senzor a víceméně jste tedy na naprosto stejné konfiguraci, jako u viva Y33s, které je ovšem o 2 500 Kč levnější a tak je jasné, že tady musí být metr daleko přísnější. Fotografie pořízené vivo Y76 5G Za standardního nastavení tedy telefon spojuje čtyři pixely do jednoho a výsledkem jsou 12,5Mpx snímky spíš průměrné kvality. To znamená, že na prohlížení fotek z dovolené na displeji telefonu je to v pohodě, ale na Czech Press Foto bych fotky pořízené tímto telefonem, ať už ve dne nebo v noci, asi nejspíš nepřihlašoval. Přední kamerka je pak zde spíše do počtu a místo jejího určení pro selfie obrázky, bych viděl její využití spíš pro video hovory. Nijak zvlášť si telefon nenapraví reputaci ani u videa, kde máte možnost natáčet pouze ve FULLHD a i když je stabilizace celkem slušná, autofocus má tendenci dýchat a tak pro použitelné video je potřeba prostě zamknout expozici. Finální verdikt Teď je asi na čase, abych vám řekl, kolik nové vivo Y76 5G stojí a vystavil mu nějaké finální vysvědčení. No, neříká se mi to lehce, ale startovních 7 490 Kč je za mě až moc ambiciózní cena, kterou naštěstí vivo zmírnilo trochu tím, že v prvních 14 dnech dostanete k telefonu zdarma originální sluchátka vivo TWS 2e v hodnotě 1 490 Kč. I tak je ovšem potřeba počítat s tím, že vivo Y76 5G je prakticky klonem mezi loňským Y72, který momentálně stojí 6 290 Kč a Y33s za 4 990 Kč a samozřejmě nakolik tento telefon splňuje vaše požadavky si musíte primárně odpovědět sami. Za mě rozhodně hodnotím pozitivně krásný design, což je víceméně deviza většiny telefonů od viva, tenoučké provedení a velmi rychlé nabíjení. Pokud jsou přesně tyto 3 věci tím, co hledáte, pak vám bude vivo Y76 5G vyhovovat. Stačí ovšem odhlédnout ke konkurenci, kde najdete spoustu výhodnějších nabídek, jak v poměru ceny a výkonu, tak i v poměru cena vs designovka. Na vivo je tak zkrátka potřeba se dívat, stejně jako na Apple nebo Huawei, trochu jinou optikou, což ovšem ne každý dokáže anebo koneckonců chce. Když bych totiž použil moje oblíbené přirovnání k autům. Vivo samo sebe vidí spíš někde na úrovni značek BMW, Audi nebo Mercedes, což jsou logicky značky, za které si oproti Fiatu, Peugeotu nebo Seatu trochu připlatíte. Problém ovšem je, že i u nejlevnějšího BMW, byť je dražší než nejlevnější Seat, dostanete kromě onoho krásného loga a designu BMW také pár prvků z prémiové výbavy. U nového viva Y76 5G je ovšem prémiových prvků strašně málo a dokud mu alespoň trochu neklesne cena, obávám se, že pokud nepotřebujete sluchátka zdarma, bude daleko výhodnější si koupit o tisícovku levnější vivo Y72 5G z vlastní stáje. Dostanete totiž stejně vybavený telefon, ale navíc s druhým širokoúhlým foťákem, podporou natáčení 4K videí, sice pomalejším nabíjením, ale zato větší baterkou. Když se tedy vrátím zpět ke své myšlence, hodně záleží na tom, jestli jste fanoušci viva a sdílíte jejich filozofii a třeba si i nějakou korunu navíc za značku připlatíte. Jestli ano, pak vám výrobce nabízí pestrou škálu telefonů. ...
Vítejte u prvního pohledu na nové telefony Samsung Galaxy S22. Konečně je tady den D, kdy se dozvíte, který z uniklých leaků je pravda a kde se přece jen přání nepotkalo s výsledkem. Každopádně, asi není překvapením, že i letos Samsung uvádí kompletní portfolio třech telefonů Galaxy S22, Galaxy S22+ a Galaxy S22 Ultra, u kterých, když jsem přemýšlel nad nějakým trefným dovětkem, mě okamžitě napadlo označení Real Fan Edition. Nová řada totiž odráží snad téměř všechny představy fanoušků. Opravuje chyby minulých generací a nastavuje nový standard vlajek pro rok 2022. Samozřejmě, nechci úplně předbíhat, protože tento článek je zaměřený jen na první dojmy, z asi dvouhodinového časového úseku, který nám Samsung dal na to, abychom si s telefony mohli pohrát a recenzi tím pádem očekávejte v horizontu pár dnů. Galaxy S22 | S22+ Elegantní design a odolná konstrukce Abych se vrátil k názvu Real Fan Edition. Narážím tak samozřejmě na úspěšný Galaxy S20 FE, potažmo Galaxy S21 FE, které ve svém názvu nesou právě označení Fan Edition, neboli telefon s nejoblíbenějšími funkcemi za rozumnou cenu. Teď je ale na čase jít do vlajkové kategorie, kde se kompromisům meze nekladou a ukázat tak to, na čem Samsung celý rok pracoval. A ano, někoho možná napadne, že změn není zas tak tolik, ale minimálně u menších dvou modelů to jsou takové ty malé změny, které potěší. To, že dokola opakuji slovo malé není náhodou. Ony dva telefony se opravdu mezigeneračně zmenšily a tak menší Galaxy S22 je letos vybavena 6,1“ a větší Galaxy S22+ pak 6,6“ displejem. Jde sice o zmenšení o 0,1“, ale ve skutečnosti došlo také ke zmenšení rámečků displeje a celkovému zmenšení obou telefonů na výšku. Rázem se tak u klasické Galaxy S22 dostáváte téměř na rozměry kompaktního Galaxy S10e, který už sám o sobě nebyl daleko třeba od legendárních iPhonů SE. Galaxy S22 | Zdroj: Huramobil Ano, až tak kompaktní a krásně padnoucí do ruky je Galaxy S22. Rámečky jsou teď hranatější, modul fotoaparátů v barvě zad, plast na zádech vystřídalo matné sklo, navíc matně zelená barva. Nebýt typických modulů fotoaparátů, skoro si říkám, že se dívám na iPhone 12 Pro. Ne, čert vem design, nějaký být musí, i když ten letošní je proklatě dobrý. Stejně tak dobrý, jak se oba dva telefony i používají. Nové rozměry oběma S22 sluší a je opravdu radost je používat. Galaxy S22 | Zdroj: Huramobil Displej je pořád ten stejný Super AMOLED 2X, jako vloni, se 120Hz obnovovací frekvencí, ale zvedla se jeho svítivost na brutálních 1500 nitů a s tím spojená lepší čitelnost na sluníčku a také se přidalo i LTPO – neboli dynamický pád obnovovací frekvence až směrem někam k 10Hz, což má za následek šetření baterie. A letos se to secsakra hodí, protože snad jedinou nevýhodou, oproti loňsku, je zmenšení kapacity baterií. To jde totiž ruku v ruce a chtě nechtě s kompaktnějšími rozměry. Rázem se tak ubralo cenných 300mAh na obou telefonech, což v důsledku znamená 3700mAh pro Galaxy S22 a 4500mAh pro Galaxy S22+. Nakolik si se ztrátou kapacity nádrže poradí úspornější procesor a menší a lepší displej si samozřejmě musíte počkat na recenzi. Upřímně, tohle je asi jedna jediná zásadní věc, z které mám tak trochu obavy. Zlepšovalo se pak i u rychlosti nabíjení – tedy pouze u Galaxy S22+ na 45W, zatímco menší Galaxy S22 je stále na 25W, ale vzhledem k menší kapacitě baterie nebude finální doba nabíjení až zas tak rozdílná. Jo a málem bych zapomněl.. Nabíječka samozřejmě už od loňska není v balení. Výkonu na rozdávání U procesoru to podle prvních dojmů letos vypadá na otočku o 180 stupňů. Zatímco jsme za poslední roky proklínali Exynosy a v domovské Jižní Koreji výrobce dokonce přesedlal na Qualcomm Snapdragon, letos to bude nejspíš s Exynosem naopak výhra. Sice nebude pořád u více jader tak výkonný jako Qualcomm Snapdragon, ale na druhou stranu by měl být úspornější a při delším použití by se měl i méně zahřívat. Rázem tak třeba při delším hraní her z Exynosu vymáčknete i větší výkon než ze Snapdragonu. Základní konfigurace 8/128GB je standard, absence slotu na paměťovku nepřekvapí, stejně tak jako poslední generace veškerých možných konektivit. Galaxy S22 | Zdroj: Huramobil Drobným rozdílem je navíc přítomnost UWB technologie pro přesnou lokalizaci různých zařízení. To je přesně to, co vám pomůže najít ztracené klíče s lokalizačním přívěskem na posledních pár centimetrů. Nějakou zásadní změnu pak neočekávám u už tak dobrých stereo repráků stále naladěných od AKG. Zdířku pro jacka tu pochopitelně nehledejte. Na druhou stranu v předobjednávkách dostanete ke všem S22 zdarma sluchátka Galaxy Buds Pro, takže ve finále můžete drátová sluchátka uložit někam k ledu. Inteligentní fotoaparáty Ta hlavní změna ovšem přichází u fotoaparátů. Samsung po letech 12MP hlavních senzorů, u základních modelů, konečně poskočil výš a nově se tak pochlubí 50MP foťákem. Ne, že by nutně znamenalo, že čím víc pixelů, tím víc Adidas, ale vzhledem k tomu, že výrobce tlačí i u svých televizí 8K rozlišení, bylo by dobré mít i něco, čím si takové 8K video natočíte. To jste sice mohli už vloni, ale museli jste k tomu použít sekundární 64MP teleobjektiv, který přece jen je vždy méně kvalitní než ten hlavní. Letos se tedy 8K video přesouvá na hlavní senzor a s tím nejspíš vzroste i jeho kvalita. Galaxy S22 vs S22+ | Zdroj: Huramobil Zlepšit by se samozřejmě měly z hlavního senzoru i výsledné fotografie, ale nakolik, to prozradí právě až recenze. Z běžného dvou hodinového testování, navíc na telefonech vybavených předprodukčním softwarem bez možnosti si fotky odnést domů na bližší zkoumání, by asi nebylo fér vynášet nějaké unáhlené závěry. Asi nejkratší zastávka pak bude u širokoúhlého objektivu. Ten je stejný jako vloni a naopak nový bude 10MP trojnásobný zoom s optickou stabilizací. Jeho výhodou bude určitě daleko lepší přirozené rozostření pozadí, protože půjde oproti loňsku o optický zoom místo digitálního, ale zase se na druhou stranu bude muset výrobce popasovat s horší světelností, která se projeví samozřejmě hlavně večer. Bude tedy otázkou, jak moc se podařilo meziročně vylepšit stabilizaci a postprocessing. Právě na fotky z hlavního a teleobjektivu jsem zvědavý asi nejvíc – tedy kromě oné výdrže na jedno nabití. Aspoň je ale na co se těšit a rozhodně to bude něco, co vám neřeknou ani leaky, ani první pohled. Galaxy S22 Ultra Tak a teď jdu konečně na perlu, na vlajkový Galaxy S22 Ultra, který je na jednu stranu velkým posunem v rámci „Skové“ rodiny, ale na druhou stranu starým dobrým známým a takovým logickým vyústěním posledních 2 let. Galaxy S22 Ultra | Zdroj: Huramobil Nebudu chodit kolem horké kaše. Galaxy S22 Ultra je v podstatě kombinací předloňského Note 20 Ultra s loňskou Galaxy S21 Ultra a bere si z obou telefonů to nejlepší a kombinuje vše v jeden, doufám dokonalý telefon. Jestli si totiž vzpomínáte, bolístkami, ať už Galaxy S20 Ultra nebo Note 20 Ultra byl procesor a malá výdrž baterie. U Galaxy S20 Ultra se pak ještě přidal, ne moc dobře ostřící, hlavní foťák a problém byl na světě. Všechny tyto problémy se vloni u Galaxy S21 Ultra opravily, ovšem Galaxy Note 21 v srpnu nevyšel a zdálo se tak, že Samsung dal nadobro telefonům se stylusem sbohem. Galaxy S22 Ultra | Zdroj: Huramobil Notabene je ještě potřeba říct, že Samsung vždy vnímal rozdělení obou vlajek tak, že třída S byla primárně zaměřená na foťák a Note měl vždy ve foťáku drobný ústupek, ale zase měl stylus. Letos je tak konečně rokem evoluce i revoluce a u nového Galaxy S22 Ultra už nemusíte tuto Sophiinu volbu řešit. Dostanete jednoduše nejlepší telefon, který Samsung dokáže vyrobit, jak z pohledu fotografie, tak i včetně integrovaného stylusu a navíc ještě s daleko lepší odezvou. Ten je samozřejmě aktivní, takže oblíbená kouzla alá Harry Potter zde fungují, stejně jako třeba dálkové ovládání spouště foťáku. Co se mi ale na stylusu líbilo nejvíc byl nový hrot a pocit ze psaní spojený s haptickou odezvou a reproduktorem imitujícím pohyb tužky na papíru. Bylo to tak věrné, že jsem začal zkoumat hrot S Penu a střídavě s ním jezdil po telefonu a po hřbetu ruky a pozoroval jsem rozdíl. Toto se Samsungu opravdu povedlo. Kombinace nejlepšího z modelů Note a řady S Zpátky ale k telefonu a tomu, že jde o ikonické spojení dvou legendárních strojů. Samsung nám dokazuje nejen stylusem, ale i designovým provedením. To se totiž odpoutává od designové linky Galaxy S22 a naopak zaoblené rámečky displeje a matně fialová barva, která není daleko od nádherné bronzové v Note 20 Ultra jasně ukazují, že ono prolnutí obou telefonů je více než férové. I když tedy nejlepší neohebný telefon od Samsungu letošního roku ponese, jak v manželství příjmení muže, ve skutečnosti je onou šedou vše ovládající eminencí vpovzdálí žena. Zleva: Note 20, Note 20 Ultra, S22 Ultra, S21 Ultra, S20 Ultra | Zdroj: Huramobil Zbytek vlastností S22 Ultra je pak shodné s loňskou S21 Ultra. Displej je stále 6,8“ AMOLED s QHD rozlišením a 120Hz, jen mu opět zase o nějakých 15% nahoru, vyskočila maximální světelnost a LTPO 2.0 přináší možnost pádu obnovovací frekvence až na 1Hz. Asi nejmenší změny jsou u foťáků. Ty jsou prakticky stejné jako u S21 Ultra, to znamená 108MP hlavní, 12MP širokoúhlý, 10MP 3násobný zoom z klasických Galaxy S22 a navíc pak druhý 10MP periskopický teleobjektiv s 10 násobným přiblížením. Z technického hlediska se pouze vyměnily senzory obou teleobjektivů a kosmeticky upravila ohnisková vzdálenost, kde rozdíl fakt nepoznáte. Ve finále tak opět bude hodně u všech objektivů záležet na tom, jak Samsung mezigeneračně vylepšil postprocessing v kombinaci s výkonnějším procesorem Exynos 2200. Neochvějné kralování Samsungu Zkrátka a dobře, všechny 3 telefony vypadají letos proklatě dobře a musím říct, že na testování se velmi těším. A víte co? To nejlepší jsem si nechal samozřejmě na konec. Vzpomínáte si, jak vloni Samsung prodloužil podporu na 3 roky aktualizací Androidu a postupně jej někteří výrobci s nechutí začali dotahovat? Samsung se zdá se celkem věří a s letošní řadou Galaxy S22 se zavazuje ke 4 letům aktualizací a míří tak už téměř k 5 rokům u Applu. Mimochodem ony 4 roky jsou vlastně i víc, než nabízí Google u svých Pixelů, a tak nejspíš v Koreji teď zamotali konkurenci pořádně hlavu. Tím pádem si představte, že u letošních Galaxy S22, které samozřejmě přicházejí s Androidem 12 a OneUI 4.0, půjde upgradovat Android až na verzi 16, jestli tedy mezitím Google nepřejde na Fuchsii. Tohle je podpora, o které si zatím mohou všichni ostatní výrobci jen nechat zdát. Galaxy S22 Ultra | Zdroj: Huramobil No a ta druhá skvělá zpráva jsou ceny. Představte si, že letošní Galaxy S22 jsou levnější než loňské Galaxy S21. Za nejmenší Galaxy S22 letos dáte 21 990 Kč, což je o 500 Kč levnější než vloni. Galaxy S22+ vás vyjde na 26 990 Kč a ušetříte tím pádem tisíc korun. Galaxy S22 Ultra pořídíte dokonce o 2 000 Kč levněji oproti loňsku a vyjde vás tak na 31 990 Kč. Za mě tedy super nabídka a konkurence se tedy bude muset hodně snažit, aby Samsung letos alespoň vyrovnala. A minimálně další 2 měsíce to vypadá na neochvějné kralování Samsungu. Vezměte si totiž, že Xiaomi svoje dvanáctky ještě nepřivezlo. OnePlus 10 Pro tu také není, a navíc je v jistých ohledech horší než loňský model. Huawei je bez Googlu, pro spoustu lidí, jen těžce skousnutelný. Pixel se sice nově objevil v Itálii, ale u nás pořád nic. Nokia svou 9.85 teprve plánuje. OPPO do České republiky vlajky nevozí. Vivo bůhví kdy vlajku přiveze. Realme se soustředí na telefony kolem 10 tisíc Kč maximálně. Sony je pro ultra-core-fanoušky a po Zenfone 9 zatím ani vidu ani slechu. A tak i když by se nabízelo, že mezi slepými je i jednooký králem, tak minimálně teď to vypadá na neochvějné kralování Samsungu v cenovkách 10-30 tisíc korun, kde jeden model je lepší než druhý. Vezměte si, že Galaxy A52s, Galaxy S20 FE, Galaxy S21 FE a teď nové Galaxy S22 budou prostě tím nejlepším, co si můžete momentálně koupit. A to jsem vlastně ještě nezmínil startovní akci. Respektive o sluchátkách Galaxy Buds Pro zdarma ke každé předobjednávce Galaxy S22 jsem říkal, ale navíc ještě, až do 24.2. dostanete k S22 Ultra bonus 5 000 Kč na výkup vašeho starého zařízení a u klasických S22 pak bonus 4 000 Kč. Když dáte do výkupu například S21 Ultra, dostanete za ní, i s bonusem 18 500 Kč a nová S22 Ultra vás pak vyjde jen na 13 500 Kč. Samsung vám tak alespoň částečně kompenzuje výraznější pád cen, kterým trpí androidové telefony oproti telefonům Apple. Galaxy S22 Ultra | Zdroj: Huramobil Jdeme do finále Ale jo, určitě jo, ty nové procesory s jádry od AMD budou pekelně zajímavé, stejně jako nové fotoaparáty v Galaxy S22. I když je tak na hodnocení ještě brzo, troufám si říct, že všechny Galaxy S22 jsou asi nejpovedenějšími vlajkami od Samsungu za poslední léta. Škoda jen, že jejich prodeje už dávno nedosahují čísel legendárních S4 a od té doby prodeje jen neustále padají, i když nás Samsung každý rok přesvědčuje o opaku. Každopádně já věřím, věřím, že letos se to zlomí a pak už nás čekají jen samá pozitiva a sociální jistoty. Tak to je pro dnešek všechno. Děkuji moc za přečtení a těším se na vaše komentáře. - Petr Hudec ...
Doposud nevídané embargo na jednoho z největších průkopníků mobilního průmyslu, které ovlivnilo kompletně celé odvětví. Přece jenom konkurenční prostředí je jedním ze základních hnacích motorů inovací a pokud vám postupně z trhu zmizí jeden ze dvou klíčových hráčů, po úvodním šoku se chtě nechtě na chvíli všechno zabrzdí. Aby toho nebylo málo, půl roku na to přišla pandemie, která ochromila dodávky čipů, spousta telefonů není vůbec, třeba OnePlus svoje podzimní téčka ani nevydal, Samsung zas svoje „FEčko“ vydal o půl roku později a dnešní Huawei P50 Pro je tak dítko s dost podobným osudem. To neříkám z důvodu, abych P50 Pro nějak hned ze začátku obhajoval, ale spíš jen jako takový smutný dovětek k posledním dvěma rokům v mobilních komunikacích. Každopádně nic ovšem nebrání tomu, abych se novému Huawei P50 Pro nepodíval na zoubek. Design Asi by bylo naprosto jednoduché tento telefon ve 3 větách odepsat. Přece jenom jde o vlajku, která se v Číně představila už vloni a k nám přichází až letos. Má loňský Snapdragon 888, když teď už je na světě novější Qualcomm Snapdragon 8 Gen 1, navíc kvůli embargu bez podpory 5G a Google služeb, jeho cenovka i přesto atakuje hranici 30 tisíc korun, a to je přece jen už částka, pod kterou seženete prakticky všechny loňské vlajky konkurence. A vás určitě napadnou i další důvody. Existuje něco, čím dokáže P50 Pro zaujmout? Přece jen jde o vlajku Huawei a o mobilní telefon, který aktuálně vévodí žebříčku DXOMARK – samozřejmě bez ohledu na to, co je o DXOMARKU takovým veřejným tajemstvím. Huawei P50 Pro | Foto: Huramobil Dřív, než se ale vrhnu k hlavnímu bonbónku celé recenze, pojďme si v rychlosti projet pár základních informací o telefonu samotném. Po designové stránce jde pořád o klasický sendvič z kovu a skla ve dvou barevných provedeních, u jejichž jmen Huawei nikdy invencí nešetří. Letos je to tak 50/50, protože černá se jmenuje nepochopitelně pouze Black, avšak ta, kterou právě držím v ruce výrobce nazval Cocoa Gold neboli kokosově zlatá. Nakolik je kokos z venku či zevnitř zlatý posuďte sami, nicméně tahle P50 Pro je spíš stříbrná s lehkým nádechem růžové. Každopádně lesklá, kluzká a extrémně přitažlivá pro jakékoli otisky prstů, což asi není nic, co by nevyřešilo přibalené pouzdro. Video recenze Huawei P50 Pro Displej Dost se toho změnilo i u displeje. Jednak se Huawei trochu umírnil se zakřivením. To už není ze všech 4 stran, ale jen z bočních a není tak extrémní, jako bylo třeba u Huawei P40 Pro, což je samozřejmě pozitivní jednak s ohledem na nechtěné otisky prstů, náchylnost na rozbití při pádu nebo třeba při použití v aplikacích, kde na boku máte často nějaké posuvníky. Jinak jde víceméně o klasický displej se 120Hz obnovovací frekvencí a 300Hz odezvou na dotyk. Žádné LTPO nebo QHD rozlišení však nečekejte, i tady embargo zasáhlo plnou měrou a Huawei tak nemá k nejmodernějším displejům přístup. Abych byl fér, osobně mi QHD rozlišení ani nechybí, přínos není tak velký a víc žere baterku, ale přece jen LTPO by se právě s ohledem na její šetření určitě hodilo. Chybíci aplikace od Googlu? Huawei má vlastní řešení. O hardwaru, ale hlavně softwaru by se toho dalo napsat u Huawei tuny a všichni už po dvou letech víme, že Google tady není a jestli jej vyžadujete, asi nemá cenu o tomto telefonu přemýšlet. Samozřejmě do jisté míry se to dá obejít přes nástroj Gspace, což je aplikace simulující Huawei P30, který ještě přístup ke službám Googlu měl. Uvnitř Gspace nainstalujete pak cokoli z Google Play, i když je potřeba počítat s tím, že jde o emulátor, takže na hry bych si tak úplně nepomýšlel, ale třeba chybějící YouTube Studio v něm běží úplně bez problému. Huawei P50 Pro | Foto: Huramobil Pro ostatní aplikace můžete bez problému využít Petal Search, což je takový agregátor všech možných aplikací z dalších obchodů jako Amazon, APkpure a dalších a vy se tak do jisté míry nemusíte starat o to, odkud onu aplikaci stahujete. Samozřejmě pro ty zásadní aplikace, typicky bankovnictví je lepší využít oficiální obchod AppGallery, kde už seženete přímo všechny aplikace hlavních českých bankovních domů. No a konečně druhá věc je bezkontaktní placení kartou, a to spolehlivě můžete vyřešit skrz předinstalovanou a celkem známou britskou aplikaci Curve, která už na AppGallery oficiálně je také. Do té stačí vložit všechny vaše platební karty, jednoduše zvolíte z které platíte a dokonce i několik dní po transakci si můžete dodatečně i změnit kartu, z které následně částka bude odečtena. To je mimochodem docela šikovná aplikace nejen pro majitele telefonů Huawei. Jinak ještě pro úplnost, telefon běží stále na jádru Androidu se službami HMS Core a nadstavbou EMUI 12 a tady je celkem škoda, že pořád jsme se ještě pořádně nedočkali HarmonyOS, kam vrhá Huawei své hlavní vývojářské úsilí. Nicméně i tak musím pochválit, že na telefonu běhá všechno brilantně svižně a opravdu je radost s ním pracovat. Fotoaparáty Tak a teď jsou na řadě foťáky, na které jsem byl asi nejvíc zvědavý, jednak proto, že DXOMARK telefon vychválil až do nebes a jednak kvůli embargu a s tím spojené ukončení spolupráce se Sony. Jestli si totiž vzpomínáte, za poslední léta nám Huawei prezentoval jeden lepší senzor foťáku za druhým vyvinutý právě ve spolupráci s tímto japonským gigantem. Ta unikátnost spočívala zejména v použití senzorů, kde místo klasického rozložení čtyřech pixelů červená, zelená, zelená, modrá byla zelená barva nahrazena žlutou propouštějící více světla. Díky tomu pak byly schopny telefony Huawei vidět v naprosté tmě i to, co vy běžným okem nevidíte. Každopádně tomuto odzvonilo a nově se díváme na soustavu čtyřech senzorů od Omnivisionu, což je čínská společnost působící v mnoha odvětvích, ale primárně se zabývá právě senzory pro mobily, notebooky, webkamery atd. Jo a jen tak mimochodem, je držitelem světového rekordu v nejmenším komerčně dostupném senzoru o velikosti 0,001mm. To jen tak na okraj. Huawei P50 Pro | Foto: Huramobil Každopádně použité senzory v P50 Pro zdaleka nejsou tak velké, jako byly u Huawei P40 Pro nebo Mate 40 Pro a je to celkem škoda. Na druhou stranu je vidět, jak strašně důležitou roli hraje zpracování fotky a právě tady, víc než kde jinde, se dá příznačně použít, že i s malým kašpárkem lze zahrát velké divadlo a že když už nemáte k dispozici senzory od Sony, proč nevytáhnout kdysi skvěle fungující kombinací klasického a černobílého senzoru. Hlavnímu foťáku totiž nelze prakticky nic vytknout. Za dne jsou fotky přesně takové, jaké mají být. Krásný dynamický rozsah, minimum šumu, barvy vyvážené, všechno tak akorát ostré, paráda. Dost podobné je to i večer a v noci. Hlavní foťák si vede impozantně a na špatný snímek opravdu nenarazíte. Fotografie pořízené Huawei P50 Pro Aby ale nebylo zas tak všechno sluníčkové, narazil jsem na jeden bug. Když se snažíte mít extrémně klidné ruce a telefon si začne myslet, že je na stativu a spustí dlouhou, klidně i 10 sekundovou expozici. Že zas tak klidné ruce nemáte a že optická stabilizace to nezachrání pak záhy zjistíte z výsledné fotky. To každopádně ale není nic, co by se nedalo opravit budoucí aktualizací. U zbylých 2 foťáků, šíra a 3,5 násobného periskopického zoomu jsem byl s výsledky také spokojen, i když pochopitelně od nich nelze čekat to, co od hlavního senzoru. Na druhou stranu i tak kvalitou svého výstupu předčí mnoho konkurence, a to jak přes den, tak i večer na noční režim. A koneckonců, ten širokoúhlý objektiv je konečně také pořádně širokoúhlý, ne jak minule. U teleobjektivu zas opravdu musím pochválit impozantní práci se softwarem. Je úžasné se dívat, jak dokáže využít kombinace 64MP senzoru a 3,5násobného optického přiblížení. Mnohdy tak vypadají fotky i na 10 násobný zoom daleko lépe než u konkurence, opravdu klobouček dolů. Zlepšilo se konečně i video, což byla disciplína, na kterou Huawei celkem v minulosti kašlal. Najednou je lepší jak zvuk, tak i optická stabilizace, i když časté přeostřování výsledný dojem celkem kazí. No a konečně přední kamerka. Ta je letos jenom jedna a popravdě mě nadchla ze všech foťáků asi nejmíň. Koneckonců, snímky vidíte sami. Baterie Prakticky jediné důležité, co jsem v průběhu recenze nezmínil je baterie. A upřímně u mobilu s 6,6“ displejem bych zkrátka čekal víc než jen 4360mAh. Koneckonců konkurence nemá problém u této velikosti aplikovat i 5000mAh baterie a na výdrži je to bohužel znát. V mém případě se mi podařilo vydržet na jedno nabití jeden plný den, ale bylo to s odřenýma ušima. Holt víc, než 5 hodin zapnutého displeje na jedno nabití na telefonu moc nedáte a často tak přijde na řadu rychlá nabíječka. Aspoň ta se dá pochválit, protože drátové nabíjení se zrychlilo na 66W, což znamená 50% kapacity za nějakých 20 minut. Konkurence sice nabízí i víc, ale 66 W je za mě plně dostačující. Huawei P50 Pro | Foto: Huramobil No a když už tak pořád mluvím o konkurenci, ta je vlastně i takovým zabijákem nového P50 Pro. Pokud nepotřebujete nutně Google služby, jde o skvělý telefon, který ale paradoxně zabíjí jeho cena. Co naplat, že jde u nás o novinku a představil se v ČR až letos. Hardwarově jde totiž, stejně jako u Galaxy S20 FE o telefon z loňského roku a tomu by měla odpovídat i cenovka. 30 000 Kč je moc, obzvlášť když telefony jako Galaxy S21 Ultra, Mi 11 Ultra, OnePlus 9 Pro zkrátka stejně vybavené telefony seženete mnohem levněji. Huawei tak nejspíš ukazuje, že víc, než o masivní prodeje mu jde o to, být pořád vnímán jako značka vyrábějící mobilní telefony a ony masivní prodeje realizuje spíš na cenově agresivních sluchátkách, noteboocích, monitorech a dalších komoditách, kde má přece jen lepší šanci vyhrát než na trhu, kde většina zákazníků služby Googlu vyžaduje. A kdo je naopak nepotřebuje, pro něj je Huawei P50 Pro skvělou volbou – jen ne za 30 000 Kč. No schválně mi napište, jak novou P50 Pro vidíte vy. Děkuji moc za přečtení, mějte se krásně a někdy příště u další recenze. ...
Xiaomi v Číně 10. srpna odpoledne představilo svůj další kousek ze série Mix 4, který se pyšní skutečně zajímavými vlastnostmi, ale také i cenou. Asi nejpodstatnější, co okamžitě při zapnutí upoutá váš pohled je nejpokročilejší technologie kamerky pod displejem. Ta umožňuje dokonale skrýt přední fotoaparát a eliminovat tak nutnost jakýchkoli výřezů narušujících displej. Podobná řešení nejsou žádnou novinkou, ale jen málo společnostem se podaří dotáhnout tento těžký úkol k takové dokonalosti. Podívejte se na pár fotek telefonu a schválně jestli poznáte, kde je ukryta kamerka pod displejem. Xiaomi Mix 4 se oficiálně v ČR neprodává. ...
Design Loňský rukopis Galaxy S21 se na designu Samsung Galaxy S21 FE 5G rozhodně nezapře. Díváte se tím pádem na klasický sendvič z kovu s plastovými zády z vlajkových S21 (Samsung Galaxy S21 Ultra 5G, Samsung Galaxy S21+ 5G, Samsung Galaxy S21 5G) s lehce vystupujícím modulem fotoaparátů. Ten největší rozdíl oproti dospělejšímu modelu je pouze v materiálu plastových zad a rámečku kolem foťáků, který je u dospělé verze kovový a vystupuje z rámu telefonu. U modelu Samsung Galaxy S21 FE 5G jde o plastovou součást celých zad. Ta jsou z trochu jiného druhu plastu, o poznání příjemnějšímu do ruky, ovšem nevýhodou je pak daleko větší patlavost. Rámeček je pořád kovový, stejně jako tlačítka a i když by na první pohled vypadalo, že kolébka hlasitosti je posunutá až zbytečně moc nahoru, ve finále to vůbec nevadí. Telefon je totiž i přes svůj 6,4“ displej hodně kompaktní a skvěle padne do ruky. Poděkovat za to můžete hodně tenoučkým rámečkům nebo i kombinací materiálu, díky kterým telefon váží pouhých 177g. Jen tak mimochodem, když vezmete v úvahu právě váhu a výšku telefonu, je Samsung Galaxy S21 FE 5G daleko blíže menšímu Galaxy S21 5G s 6,2“ displejem než Samsungu Galaxy A52s 5G s 6,5“ displejem. Na první dojem vám tak telefon bude na svou velikost displeje připadat opravdu daleko kompaktnější a lehčí, než jste zvyklí u jakéhokoli jiného telefonu ve stejné velikosti. Sledujte také první pohled Dispej Když už jsem u displeje, rovnou dokončím myšlenku. Mobil nabízí SuperAmoled displej se 120Hz obnovovací frekvencí. LTPO a s tím spojený dynamický pád obnovovací frekvence až směrem k 1 či 10Hz se oproti původním předpokladům nekoná. Jedná se o velmi kvalitní displej, kdy mezigeneračně sice dostanete o 0,1“ menší úhlopříčku, ale na druhou stranu užší rámečky, lepší světelnost na sluníčku a krycí sklíčko Gorilla Glass Victus. Rozlišení je FHD, díky certifikaci Netflixu si přehrajete videa i v HDR a pokud hrajete hry nebo celkově si potrpíte na hodně plynulé ovládání, odezva na dotyk se zvedla na 240Hz. Celkově je tak telefon opravdu daleko svižnější. Tomu samozřejmě napomáhá i loňský nejrychlejší procesor od Qualcommu v podobě Snapdragonu 888 a jestli jste tak žehrali na to, že Samsung používá u svých neohebných vlajek pouze Exynosy, právě tady máte možnost zažít to, co v USA mají v každé vlajce od tohoto korejského výrobce. Prakticky je tak do příchodu řady S22 současný Samsung Galaxy S21 FE 5G asi momentálně nejrychlejším neohebným telefonem od Samsungu na našem trhu. A abych v superlativech ještě chvilku pokračoval, přichází už na Androidu 12 s nadstavbou OneUI 4 s pár novými funkcemi. Třeba z Pixelů Samsung adaptoval nástroj kouzelné gumy, která vám z obrázků odmaže nežádoucí objekty, celé prostředí se teď umí přizpůsobovat použité tapetě nebo v nastavení soukromí teď máte nový panel, kde rychle poznáte, které aplikace za posledních 24 hodin přistupovaly k fotoaparátu, mikrofonu nebo poloze zařízení a postupně tak můžete jejich práva pěkně rychle ořezávat. V novém OneUI se také přestěhoval posuvník jasu displeje až úplně na spodní stranu a pokud vaše prsty jsou ohebné jak 8letá gymnastka, stačí lehký trénink a hravě zvládnete ovládat jas jednou rukou. No a pro ty zakrnělejší je pořád možnost použít i ruku druhou. Na stejném místě, kde je onen slider pak najdete také čtečku otisků prstů. Ta už není ultrasonická, jako v dospělé S21, ale optická, což je sice drobný ústupek, ale na druhou stranu funguje velmi rychle a spolehlivě, takže jak by řekli Američani „no big deal“. :-) Srovnání velikostí: Samsung Galaxy S21+ vs Samsung Galaxy S21 5G vs Samsung Galaxy S21 FE 5G | Zdroj: Samsung.cz Baterie Než se vrhnu na foťáky, zastavím se ještě na chvilku u baterie. Ta má shodnou kapacitu jako vloni, tím pádem 4500mAh a musím říct, že jsem čekal o trochu lepší výdrž, než byla skutečnost. Lépe řečeno vloni byla výdrž kvůli nenažranému procesoru u 4G varianty horší než u 5G a letos, když je model pouze jeden, „5Gčkový“, očekával jsem výdrž zkrátka na úrovni loňského Snapdragonu 865. Ve finále jsem se dostal někam zhruba na půl cesty, to znamená jeden den plné výdrže telefon dá bez nějakého většího problému. Při klasickém poslouchání podcastů a sledování videí cestou do práce i z práce, pár telefonů, kontrola emailů a sociálních sítí a sem tam nějaká fotka, jsem přežil bez problému do dopoledne druhého dne. Dokážu si ale představit, že telefon se vám dokáže vybít při náročném používání i do večera a pokud půjdete ještě někam na večeři, bude nutné se na chvíli „přicucnout“ ještě někam k zásuvce. Stačí ovšem půl hodinka na 25W nabíječce a rázem máte zpátky polovinu kapacity. Jen si dejte pozor, že jde o telefon třídy S, tím pádem nabíječka už není v balení. Bezdrátově je pak telefon schopen se nabíjet 15W, popřípadě reverzně nabíjet i nějaké jiné telefony či příslušenství. Fotoaparáty Vrhneme se na foťáky. Ty jsou celkem tři – hlavní, širokoúhlý a teleobjektiv s trojnásobným zoomem, tím pádem typově stejně jako vloni nebo u dospělé S21. Z té mimochodem pochází onen hlavní foťák, a tak asi není překvapením, že fotky z hlavního senzoru vypadají dost podobně a musím objektivně říct, že občas dokonce i lépe. Jestli je to novým postprocessingem fotek ve OneUI 4 nebo Snapdragonem 888 místo Exynosu 2100 těžko říct, ale jestli by se někdo chtěl dohadovat o posunu mezi S21, tak oproti staršímu Samsungu Galaxy S20 FE 5G je to jeden ze zásadních důvodů, proč byste mohli upgradovat. Snímek je najednou ostřejší, je vidět daleko více detailů a zlepšil se dynamický rozsah. Navíc pak musím pochválit reálné barvy nebo konzistentní vyvážení bílé v rámci všech tří foťáků. Velmi dobře je na tom i širokoúhlý foťák, za dne jsou fotky opravdu velmi pěkné, a dokonce i nepatrně širší než u dospělé S21. Večer už samozřejmě šíro ztrácí, stejně jako teleobjektiv, ale pokud zapnete noční režim, dokáže u obou foťáků vykouzlit velmi přijatelné fotky. Teleobjektiv je asi vlastně největší ústupek proti dospělé S21 a v podstatě se jedná o ten stejný senzor, který byl použit už u předchozího Samsungu Galaxy S20 FE 5G, i když pravděpodobně dostal lepší optiku. Každopádně jde o základní 8MP senzor interpolovaný na 12MP snímky a podle potřeby telefon přepíná mezi ním a výřezem z hlavního fotoaparátu. Patrné je to vidět třeba večer, kdy při klasickém focení se používá výřez z hlavního a při zapnutí nočního režimu naopak teleobjektiv. Tak či tak je jasné, že oproti dospělé S21 s 64MP senzorem logicky přicházíte o natáčení videí do 8K. Bude vám to ale chybět? Určitě ne. Naopak si užijete bez problému na hlavním foťáku či selfie kamerce 4k60 a na zbylých 2 objektivech pak 4k30. Hlavní objektiv i teleobjektiv pak nabízí optickou stabilizaci a elektronická je pak samozřejmě dostupná na všech foťácích a tato kombinace funguje velmi dobře. Celkově musím Samsung za video hodně pochválit a kdybych měl přece jen jednu výtku, bylo by to pravděpodobně k občas viditelnějšímu šumu i za denního osvětlení. Jinak je barevné podání velmi dobré, dynamický rozsah skvělý a zkrátka takhle nějak by mohly točit všechny telefony kolem 15 tisíc korun. Finální verdikt Jak jste asi z recenze poznali, Samsung Galaxy S21 FE 5G jsem vesměs celou dobu chválil. Přesto si myslím, že se, alespoň z počátku nebude zrovna moc dobře prodávat. Přichází totiž v tu nejméně vhodnou dobu – a to po Vánocích, kdy každý je finančně vyčerpaný, firmy potřebovaly své rozpočty utratit do konce roku, řada Galaxy S22 přijde za zhruba 3 týdny a každý je tak nějak mentálně nastavený se dívat dopředu právě na číslovku 22. Tohle všechno jsou argumenty, která hrají ve velký neprospěch Galaxy S21 FE 5G, byť se jedná o velmi dobrý telefon s velmi dobře nastavenou startovní cenou. Hovořím ovšem o ceně 14 990 Kč, která je na startu trochu zkomplikovaná akcí Trade-In a abyste jí dosáhli, musíte dát jakékoli jiné zařízení na protiúčet. Záměrně nehovořím o standardní ceně, která nedává sebemenší smysl a podle mého se na tuto cenovku přístroj buď nikdy nevrátí nebo pouze na krátkou chvíli, aby mohla začít platit akce nová. V dohledné době tak bude Samsung spíš akci vylepšovat, tím pádem očekávám, že se spíš dočkáme cash-backu, eventuelně slevového kódu, čímž se odstraní překážka dávat na protiúčet nějaké starší zařízení. Koneckonců výš s cenovkou ani výrobce nemůže, za necelých 18 000 Kč totiž prodává dospělou S21 a úplně níž bych momentálně cenovku také neočekával. Kolem 10 tisíc korun totiž kraluje Galaxy A52s 5G, což je bezpochyby asi jeden z přístrojů, o kterém možná budete uvažovat, když byste se rozhodovali v cenovce 10-15 tisíc korun, jaký telefon vybrat. Hodně bude samozřejmě záležet na preferencí každého jednotlivce, ovšem oproti Galaxy A52s 5G nabízí Galaxy S21 FE 5G rychlejší procesor, paměti a úložiště, lepší displej, co se týká čitelnosti na sluníčku a podpory přehrávání HDR obsahu v Netflixu, lepší IP68 ochranu oproti IP67, tři plnohodnotné foťáky vyšší kvality, podporu bezdrátového nabíjení a samozřejmě přichází již s Androidem 12, což by mělo v rámci 3leté podpory znamenat o jednu velkou aktualizaci navíc. Jestli stojí za vás za příplatek 5 000 Kč, odpovědět si musíte sami. Z androidové konkurence je pak asi nejvýznamnější alternativou Xiaomi 11T Pro. Ten ovšem postrádá teleobjektiv, bezdrátové nabíjení, naopak nabízí rychlejší 67W drátové, větší displej nebo podporu aptX HD či aptX Adaptive, což Samsungu chybí. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
bonmoto.cz | 6 299,- |
doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
moto-kufry.cz | 6 299,- |
motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.