- Nízká váha pouhých 179g
- Mezigeneračně zlepšená odolnost na IP64
- Skvělý displej s velmi dobrou čitelností na sluníčku, HDR10+ i Dolby Vision
- Téměř bezkonkurenční poměr ceny a výkonu
- I s přibaleným pouzdrem se telefon na stole kýve
- Always On funguje "jen tak napůl"
- Baterie svou výdrží nenadchne
- Na fotoaparáty zbylo v rozpočtu nejméně
Vždy existují dva - učedník a mistr
POCO F6 dorazilo na trh spolu se svým vylepšeným bratříčkem F6 Pro a jak jste správně poznamenali v naší minulé recenzi na YouTube, všude vidíte jen informace o vyšším modelu Pro a nikde o obyčejné šestce, jejichž vzorků dorazilo notně míň. Možná jde ale paradoxně o mnohem atraktivnější telefon, protože kromě nižší svítivosti a rozlišení displeje, lehce pomalejšímu nabíjení, lehce horšímu hlavnímu foťáku, trochu jinému procesoru a sem tam pár drobnostem totiž nabízí o třetinu nižší cenu. A to už je hodně na pováženou, jestli sem tam něco neoželet. Tak či tak F6 přišlo na náš trh v konfiguraci 12GB operační paměti a 512 úložiště za cenu pod 10 tisíc korun a i když teď se jeho cena pohybuje zhruba o tisícovku výš, pořád může bez problému rybníčkem kolem 10 tisíc pořádně zamíchat.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi "slabší" a "silnější" variantou?
POCO F6
POCO F6 Pro
Celoplastový design se promítá do muší váhy 179g
Logicky jde o nástupce loňské POCO F5 a i letos se tak díváte na kompletní plastové provedení s krásnou váhou 179g, kde si možná největší změny všimnete u foťáků. Zadní čočky hlavního a širokoúhlého fotoaparátu povyrostly a 2MP makro pro letošek zmizelo, což žádná extra škoda není. Zajímavé ovšem je, jak šalamounsky to POCO vyřešilo. Kroužek přisvětlovacích diod foťáku totiž obklopuje jen designové černé kolečko, což by v méně znalých uživatelích mohlo působit jako další čočka foťáku. Ve finále jde ovšem opravdu pouze o záslepku alias designový prvek. Poslední 2 konstrukční změny jsou poté IP64 oproti IP53 v loňském F5 a hlavně také přestěhování čtečky otisků prstů z bočního tlačítka směrem do displeje.
Xiaomi skvělé displeje prostě umí
Vloni jsem se tak trochu divil, proč čtečka v bočním tlačítku, když displej byl typu Amoled a tak pro čtečku v bočním tlačítku nebyl důvod, na rozdíl od IPS, ale budiž. Ono přestěhování ovšem letos nedopadlo úplně na jedničku. Čtečka je sice rychlá a přesná, ale aspoň na můj vkus a i vám by určitě mohlo vadit, že je až zbytečně moc dole. O displeji se jinak už dá pět celkem chvála a jestli Xiaomi, alias Redmi či POCO, prostě telefony ze stejné stáje něco poslední 2 roky zvládají skvěle, jsou to displeje. Díváte se tak na krásný 6,67“ AMOLED s 12bitovými barvami, 120Hz obnovovací frekvencí a podporou HDR10+ i Dolby Vision fungující bez problému v NetFlixu. Obnovovací frekvence pak umí padat na 90 či 60Hz v běžném režimu nebo u Always On displeje dokonce na 30Hz, což je rozhodně plus.
Baterie, jejíž výdrž letos naopak nenadchne
Škoda jen, že poslední dobou mám takový pocit, že telefonům Poco či Redmi se tak úplně ne dobře daří v rámci power managementu. Jestli je to novým HyperOS, těžko říct, ale nějakých 6,5 hodiny, kolik jsem dostával průměrně na 1 den nabití není nic extra, na co bych byl u Xiaomi zvyklý. A to je prosím v telefonu 5000mAh baterka, stejně jako vloni, jen ta výdrž je prostě zhruba o půl až hodinu kratší. Alespoň se mezigeneračně zlepšilo dobíjení ze 67W na 90W, což znamená zhruba 50% za 15 minut a lehce pod 40 minut pak telefonu trvá nabít se do plna. Tohle je jeden z ústupků oproti vyšší Pro variantě, ale ruku na srdce, jestli nabíjíte 90 nebo 120W není zas tak zásadní. Mějte totiž na paměti, že nabíjení neprobíhá lineárně a zhruba od 50% kapacity se výrazně zpomaluje, což ve finální délce nabíjení může být zhruba 25 minut u F6 Pro a 32 minut u F6. Rozdíl tedy opravdu zanedbatelný a kdyby vám opravdu šlo o co nejrychlejší nabíjení se stále přibaleným adaptérem, nezapomeňte jej také v menu baterie aktivovat, jinak běží o něco pomaleji.
Always On tak napůl
Zpátky ale ovšem ještě na chvilku k displeji, od kterého jsem tak nějak utekl a neřekl vám hlavně ještě o naměřených 1025 nitech svítivosti, což je vlastně identická hodnota oproti dražšímu Poco F6 Pro. Částečná pochvala pak v rámci displeje míří i na přítomnost Always On režimu, což rozhodně není v této třídě samozřejmostí. Na výběr máte ovšem jen z režimu zobrazení po dobu 10 sekund nebo tzv chytrého režimu, kdy se Always On vypne v kapse nebo když se na něj nedíváte. Pohled na displej pak režim aktivuje. Zajímavé je, že přejetí rukou nad displejem ovšem tento režim neaktivuje a musel jsem se nad telefon opravdu naklonit a podívat se očima a pak do zhruba 2 vteřin se informace na displeji rozsvítí. V rámci strčení telefonu do kapsy to chápu, zkrátka senzor světla vidí jen tmu, ale detekce obličeje nad telefonem určitě něco z baterky spotřebovává. Jestli ovšem víc baterie žere zobrazení samotných informací nebo senzor pro detekci obličeje by bylo určitě zajímavé vyzkoušet.
V poměru ceny a výkonu jde o jeden z nejlepších telefonů roku
Kde POCO F6 opravdu exceluje je hardwarový výkon a zase, v rámci úspory energie je nastaven režim optimální spotřeby. S tím si vystačíte prakticky na jakékoli úlohy a pro hraní si pak režim výkonu řídí stejně Game Turbo. V řeči čísel je výkon nějakých 1,5 milionu bodů v Antutu díky procesoru Snapdragon 8s Gen 3, což je výkonově totožný procesor s loňským nejlepším od Qualcommu a jde také o ten stejný procesor, který pohání nedávno recenzovanou Motorolu Edge 50 Ultra za víc jak dvojnásobnou cenu. Poco ovšem zvládá oproti Motorole bez problému udržet procesor na stabilním vysokém výkonu i po celou dobu 20minutového testu.
Oba telefony také dokážou při testu pořádně zatopit a otázkou pak zůstává, kdo je vítěz. Díky tomu, že záda Motoroly jsou kožená či dřevěná, nepřenáší tak dobře teplo jako kompletní plastové provedení POCO F6. U Motoroly tak hodně topí primárně jen kovový rámeček, zato o dost víc a u POCO F6 pak teplo odtéká pryč skrz celý povrch telefonu, což ale zase cítíte na větší ploše dlaně. Pochopitelně asi vás to nebude zas tak moc trápit, pokud využijete přibalené černé gumové pouzdro. Sice tím telefon ztratí na své osobitosti v rámci měňavých zad, ale zase na druhou stranu zad, která se díky svému plastovému provedení docela slušně zapatlají od prstů. A jen vlastně takový reminder, gumové pouzdro tentokrát nevyrovnává vystupující čočky objektivů, takže i s nasazeným pouzdrem se telefon na stole kýve.
I když plastové provedení nijak zvlášť neohromí, jeho pozitivním efektem je při 6,67" displeji a 5 000mAh baterii úctyhodná váha 179g. Displej dostal primárně stržené body za neplnohodnotný Always On a i když svítí velmi dobře, konkurence dokáže i lepší hodnoty. Hardware je za uvedené peníze téměř bezkonkureční, ovšem Poco X6 Pro je o 2 tisíce levnější s výkonem pouze o cca 8% nižším. V rámci konektivity se dá hodně pochválit velmi rychlá WiFi 6 a baterie se v roce 2024 u telefonů ze stáje Xiaomi nedá u moc telefonů pochválit. Fotoaprát je součást, na který padla nejnižší částka v rozpočtu a tak se ani není moc co divít, že zásadní body nezískal.
Teď ale ještě zpátky k výkonu, kde syntetické benchmarky jsou jedna věc, ovšem reálný test je věc druhá. Musím říct, že na hraní her je telefon opravdu jak dělaný. Nevím úplně jestli zrovna já úplně poznám mezigenerační změnu odezvy displeje, ale ať jsem pařil Genshin Impact nebo PUBG Mobile či Call of Duty, hrálo se mi naprosto skvěle, a to pochopitelně i díky tomu, že displej je rovný, a tak jej můžete bez problému ovládat po celé ploše. K velmi dobrému zážitku pak dopomáhá i fakt, že letos POCO trochu upgradovalo minimální konfiguraci na 12GB operační paměti LPDDR5X a hlavně úložiště se zvedlo na nejlepší možné UFS 4.0. Všechno tím pádem běhá znatelně plynulejším a rychlejším dojmem. A že USB zůstalo tentokrát pomalejší mi ani vůbec nevadí. Jsme v cenovce, kde hraje prim úplně něco jiného.
Jak si vede Poco F6 v syntetických benchmarcích?
Po stránce software telefon pohání Android 14 s nadstavbou HyperOS s 3 roky velkých aktualizací a 4 let bezpečnostních záplat, což je pořád tak lehce předělané staré dobré MIUI. Nečekejte tedy nic moc extra změn a stále platí, že z pravého horního rohu taháte ovládací centrum, z levého notifikační. V rámci šuplíčku aplikací, který je na POCO defaultně vždy zapnutý, pak máte možnost aplikace třídit skrz staré známé skupiny, kterými můžete listovat v horní části obrazovky. Za pozornost ovšem pak stojí i to, že i když jde o ten stejný HyperOS, který najdete i v telefonech Xiaomi, některé funkce jako Interconnectivity pro spojení s telefony či tablety a notebooky Xiaomi zde nehledejte.
O fotografie se stará dvojice objektivů
U fotoaparátů, jak už jsem říkal v úvodu se díváte na dvojici senzorů – hlavní a širokoúhlý, tentokrát bez 2MP makra. V rámci hlavního senzoru POCO letos z Omnivisionu přesedlalo na 50 MP senzor od Sony, který je jen nepatrně, ale opravdu nepatrně větší 1/1.95“ a disponuje optickou stabilizací. Ten pak doplňuje základní 8MP širokoúhlý senzor z loňska, a protože jde opravdu o základní senzor, už předem se zde extra zázraky čekat nedají. Na druhou stranu opravdu silný procesor často dokáže divy, a tak se pojďme společně podívat na to, jak fotky dopadly. Upřímně, z fotek jsem extra nadšený nebyl a víceméně se to dalo čekat. Většina rozpočtu tohoto telefonu totiž padla do skvělého poměru cena výkon ve smyslu procesoru, paměti, kapacity úložiště a displeje a vlastně ani není potřeba se za to na POCO zlobit, že na foťáky už moc nezbylo. Když si totiž pořídíte horské kolo, asi také nečekáte, že s ním vyhrajete Tour de France. A přesně to je Poco F6. Když byste se mě totiž zeptali, jak tento telefon fotí, diplomatická odpověď by byla, že fotí. Možná bych pak ještě dodal, ale do počítače na velký displej ty fotky nedávej. Rozpovídal bych se pak asi na skřipci, že co jste čekali no. 8MP šíro se dá pochválit snad jen za to, že tu je a že dynamický rozsah ujde. Jinak je pochopitelně fotka strašně měkká. Večer je to pak pochopitelná bída s nouzí a do bídy bez nouze tomu pomůže trochu zvolit manuálně noční režim.
No a hlavní objektiv? Inu, ani zde zázraky nehledejte. Na takové to domácí focení je to asi takové kvality, jako když Babica vaří svoje dobroty. Občas je fotka neostrá, vlastně dost často neostrá a fajn je jen dynamický rozsah. Nejvíc mne ovšem šokovalo, jaké příšernosti občas dokáže tento telefon vyplodit ve svém algoritmu při zpracování fotky a jaké olejomalby často dokáže vyplodit. A to podotýkám často. Podívejte se při 100% přiblížení na trávu u Churchilla, na pozadí fialové kytky čistým přiblížením bez portrétního režimu nebo na to pozadí za mnou naopak při portrétním režimu.
To je opravdu k pláči. Snad paradoxně dopadly líp i večerní fotky, ale zase tam, kde je dostatek světla, ve tmavé uličce opět nějakou delší expozici a s tím lehce prosvětlenější scénu se snahou o doostření nehledejte. Aspoň taková světlá stránka u videa je, že podporuje 4k60, je vcelku stabilní a pochvalou mu budiž, že jako jeden z mála telefonů má naprosto plynulý obraz i při panning shotech, to znamená, záběrech, kde jdete plynule kamerou zleva doprava. Jinak na obraz i zvuk se podívejte sami v naší videorecenzi na YouTube.
Prohlédněte si kompletní fotogalerii z telefonu Poco F6
Stojí Poco F6 za nákup?
I když jsem POCO F6 v závěru za fotoaparát hodně zkritizoval, vůbec se na něj za to nezlobím. Síla tohoto telefonu totiž není ve fotoaparátu asi jako síla zápasníka sumo není ve skoku o tyči. U tohoto telefonu totiž musíte vědět, proč si jej kupujete, co od něj očekávat a co naopak ne. Berte to tak, že kolem částky 10 tisíc tak máte jeden z nejlepších výkonů vůbec a jestli novému Poco F6 může v této disciplíně někdo konkurovat, tak je to paradoxně asi X6 Pro ze stejné stáje. Na vás tak je, jestli oželíte sem tam nějakou fíčurku a ušetříte nebo jestli máte v rozpočtu přesně zhruba kolem 10 tisíc a plácnete se přes kapsu a pořídíte F6.
Těmi primárními rozdíly je IP54, asi o 10 % pomalejší Dimensity 8300, 67W nabíjení v X6 vs IP64, Snapdragon 8s Gen 3a lehce rychlejší 90W nabíjení v F6. A to má X6 Pro vlastně ještě navíc aptX HD. Výstupní výkon reproduktorů je pak totožně velmi dobrý, kvalita hovorů obstojná a vyzdvihnout musím ještě u obou telefonů subjektivně rychlou Wifi 6. Za Poco X6 Pro v konfiguraci 12/512GB standardně dáte 9 990 Kč a F6 ve stejné konfiguraci 11 990 Kč, což může být pro někoho na pováženou, zda se opravdu vyplatí připlácet 2 tisíce na telefon s o 10% rychlejším procesorem, což je asi ta hodnota, která vás primárně u těchto 2 telefonů zajímá.
Pochopitelně ovšem záleží zrovna na konkrétní době, kdy na jaký z obou telefonů bude existovat nějaká prodejní akce. Poco F6 totiž bylo zrovna teď na startu za 9 990 Kč a to určitě někoho nalákalo a minimálně, dokud nepřijde nějaká akce znovu, rozhodně mi teď připadá lepší volba vzít Poco X6 Pro, podotýkám, pokud vám ani u jednoho telefonu nejde extra moc o foťáky, ale naopak o výkon.