- Skvělé konstrukční zpracování s certifikací IPX8
- Velmi dobrá svítivost obou displejů
- Ohyb vnitřního displeje už není téměř patrný
- Rychlé 45W drátové nabíjení
- Velmi slušná dvojice fotoaparátů
- Přibalené pouzdro se při otevření občas chytne do pantu
- Chybějící HDR v NetFlixu
- Při náročnějších úkonech se procesor zpomalí, aby se uchladil
- Software je stále zabugovaný
- Chybí širokoúhlý senzor
Když se podíváte na ohebný trh skládacích telefonů ve tvaru „pudřenky“, což berte jako pracovní název, ne že bych tento telefon hned zařadil do dámské kategorie, na výběr moc nemáte. I když se budete probírat sem tam nějakým OPPO telefonem, který je ale staršího vydání, narazíte na krásný Huawei, ale bez Googlu, projdete dalšími temnými zákoutími různých okrajových kousků, ve finále zakotvíte jen u 2 možností – Samsung se Z Flipy5 anebo Motorola se svými legendárními Razry. No a dnes tu zrovna jeden takový nový mám – Motorola Razr 50 Ultra a hned na začátku vám řeknu, že jednak vypadá proklatě dobře a jednak dokázala vyřešit spoustu much svých předchůdců.
V čem se liší oproti svému předchůdci?
Motorola Razr 50 Ultra
Motorola Razr 40 Ultra
Motorola Razr 50 Ultra je po designové stránce nejkrásnějším ohebným telefonem
Když se řekne Ultra, mělo by to být to maximální, co momentálně dokážete vyrobit a osobně jsem rád, že tentokrát to Motorola pojala doslovně. Ultra bohaté je totiž i balení, kde všechno už začíná signifikantním „motorolím“ parfémem. Oproti flipům od Samsungu je ovšem ono balení Motoroly i notně větší a asi hádáte správně, že i bohatší. Uvnitř totiž najdete kromě samotného telefonu, nabíječky, kabelu ještě i stylové pouzdro, kde už se přiznám, že zaměření na dámské publikum je evidentní.
Na vrchní straně jsou totiž 2 malá očka, za která můžete zacvaknout i přibalený pásek a nosit tak telefon přes rameno podobně, jako kabelku. Z fashion hlediska a pro určité příležitosti rozhodně působivé, ale pro běžné nošení na ulici, jít s 30tisícovým telefonem jen tak přes rameno venku, a to i přes den, no, nevím nevím. Každopádně pásek použít nemusíte, kroužky jsou celkem minimální, a tak nevadí nošení i bez pásku. Jen mějte na mysli, že už bez pouzdra je telefon přece jen tlustší než běžné přístroje a s ním jeho objem ještě víc naroste. Možná, že nakonec tak budete nosit telefon bez něj a jeho nádherný design se semišovými zády přece jen ještě víc vynikne. A ještě jednu výtku k pouzdru bych našel a to, že se občas zadrhne při otvírání v kloubu.
Jinak ale musím říct, že po designové stránce i v pouzdře telefon neztratí zas tak moc ze svého luxusu a bude asi určitě oním luxusním doplňkem, které po něm jeho majitel žádá. Samotný telefon je každopádně dostupný ve 3 barevných provedeních – růžová, modrá anebo moje zelená a do stejné barvy je pak naladěný jak telefon, tak pouzdro, a i výchozí tapeta. Pokud byste hledali oproti předchůdci nějaké mezigenerační změny, prakticky tu najdete 2 hlavní – konečně plnohodnotná voděodolnost IPX8, což je dorovnání odolnosti Flipu od Samsungu a pak opět vylepšený kloub, působící mnohem bytelnějším dojmem současně ovšem při menších rozměrech. Hrb na vnější straně je tak zase o kousek menší a celkově po konstrukční stránce musím Motorolu pochválit, že rozhodně se Samsungu plně vyrovnala.
Razr 50 Ultra se pyšní dvěma velmi dobrými displeji
Za displeje je určitě potřeba Motorolu také pochválit. I tady totiž došlo k upgradu a díváte se tak na 2 Amoled panely se 165Hz obnovovací frekvencí s možností pádu až na 1Hz díky LTPO, 10 bitovými barvami a podporou HDR10+ i Dolby Vision. Škoda jen, že podpora HDR režimů už tak nějak tradičně chybí v NetFlixu, což by přece jen Motorola, jako firma sídlící v americkém Chicagu asi zařídit mohla. U vnějšího displeje pak narostla úhlopříčka z 3,6“ na rovných 4“ a zvedla se i svítivost displeje na hodně slušných 1105 nitů, které se mi podařilo naměřit. A to je hodně slušný upgrade oproti minulé generaci a na přímém letním slunečním světle jsem tak neměl sebemenší problém s čitelností. V rámci funkčnosti vnějšího displeje pak můžete opět využít několika předpřipravených aplikací, kde ve výchozím nastavení máte k dispozici foťák, zprávy, fotky a Google Gemini, který ovšem pochopitelně stále neumí přijímat hlasové pokyny v češtině.
Animace aplikací na vnějším displeji často dost divně poskakují a za plynulé hlavně v rámci přepínání mezi nimi bych to tak úplně nenazval.
Šikovně jsou pak na levém spodním rohu úvodní obrazovky připnuté ikony aplikací s notifikacemi a jejich rozkliknutí a zkontrolování je tak otázkou chviličky. Asi největší výtka za vnější displej tak míří stále k absenci Always On, což je škoda, protože vnější displej je malý, 1Hz LTPO umí také a tak je dost ke smůle Motoroly, že tuto prémiovou funkci ignoruje vlastně prakticky u všech svých telefonů. Druhá pak, že i když je telefon vybaven téměř vlajkovým procesorem a 165Hz displejem, animace aplikací na vnějším displeji často dost divně poskakují a za plynulé hlavně v rámci přepínání mezi nimi bych to tak úplně nenazval. Přesunu se teď k vnitřnímu displeji, který zůstal v rámci úhlopříčky stejný, ale co musím pochválit, že přehyb je zase na přejetí prstem daleko méně cítit. Ne, že byste o něm nevěděli vůbec, ale víc je viditelný spíš při nějakém odrazu světla, než přejetím na prst. A navíc musím pochválit, že v dřívějších generacích displejů z ultra tenkého skla docházelo ke zvlnění a tím pádem jinému odrazu světla po celých plochách displejů a tentokrát jde opravdu jen o onen přehyb a zbytek displeje je ideálně rovný, i když pocitově oproti běžným telefonům působí na dotyk takovým víc plastově teplejším dojmem než displeje klasických telefonů, které jemně chladí.
Hardwarová výbava je téměř prémiová
U hardwarové výbavy se také vylepšovalo i když ne až tak moc, jak by to bývalo mohlo být. Motorola totiž osadila Razr 50 Ultra tím stejným Snapdragonem 8s Gen 3, kterým osadila i Edge 50 Ultra. To znamená vlastně druhým aktuálně nejlepším procesorem po plnohodnotné 8 Gen 3. Procesor je ovšem kvůli svému použití v ohebném telefonu trochu přiškrcený, protože ač můžete běžně dosáhnout kolem 1,5 milionu bodů v Antutu, tady jsem z opakovaných testů vytáhnul maximálně 1,2. To ale nevadí, protože tento telefon není primárně určený na hry, což jednoduše zjistíte ve chvíli, kdy procesor zatížíte. Zkrátka na odpařovací komoru a nějaké lepší chlazení není místo kvůli snaze o docílení co nejtenčího telefonu. Důležité ovšem je, aby všechno ostatní běhalo bez problému a to až na záseky animací na vnějším displeji opravdu běhá. S výkonem totiž pomáhá i 512GB úložiště typu UFS 4.0 a 12GB LPDDR5X pamětí.
Jak si telefon stojí v benchmarcích?
Pravděpodobné záseky animací na vnějším displeji jsou tak spíš otázkou budoucího upgradu, což mě přivádí k informaci o software. Tím je Android 14 s nadstavbou HelloUI, nebo-li novým názvem nadstavby v letošních Motorolách. Pořád se jedná o relativně čisté prostředí v rámci nulového balastu s typickými gesty Motoroly, ale také se spousty různými designovými tweeky. Přepracovalo se notifikační centrum, systémový font už je „motorolí“, celé nastavení vypadá jinak, ale pořád hezky čistě a nikde není nic zbytečného navíc. A také je tu už mimochodem náznak AI, alespoň tedy v podobě generování tapety třeba z fotky nějakého vzoru nebo čehokoli, co zrovna vyfotíte.
Motorola letos vsadila na vlastní nadstavbu HelloUI
V rámci podpory se pak můžete těšit na 3 roky velkých aktualizací a 4 roky bezpečnostních záplat, což v reálném světě může být i déle, protože rychlost aktualizací zrovna není něco, co by si Motorola měla dát za rámeček. A jednu softwarovou výtku zase přece jen najdu – špatně fungující fulltextové vyhledávání. Když jsem si třeba v nastavení chtěl přidat otisk prstu, napíšu ve vyhledávání finger, což běžně nachází nastavení čtečky otisků prstů a ejhle – nic. Holt se občas do některého menu musíte proklikat ručně. Jinak čtečka je pochopitelně z důvodu 2 displejů v bočním tlačítku a funguje rychle a spolehlivě. Z další hardwarové výbavy pak musím jednoznačně ještě pochválit velmi dobré a nahlas hrající stereo reproduktory a i když při detailním a blízkém poslechu každý z obou repráčků hraje trochu jinak, nakonec se to spojí v jeden hodně slušný a vyvážený zvuk. Za to rozhodně palec nahoru, stejně jako za kvalitu hovorů.
V rámci designu a kvality zpracování dostává telefon lehce stržené body za kloub, který je sice lepší, ale kvality Samsungu stále ještě nedosahuje. Ne vždy totiž drží v té poloze, do které jej dáte a nepůsobí tak bytelným dojmem jako u Samsungu. V hardwarové výbavě je znát absence odpařovací komory, což při náročnější zátěži znamená ještě pomalejší procesor a pak také oproti konkurenci není telefon osazený tím nejlepším, co aktuálně jde. Za software si telefon zasloužil střžené body za bugy a u fotoaparátu za absenci širokoúhlého senzoru a osazením teleobjektivu, který jen duplikuje funkci hlavního senzoru.
Slabá výdrž už není synonymem pro telefony ohebné konstrukce
U výdrže musím taktéž chválit, protože ta se mezigeneračně opravdu vylepšila a atakuje jednu z nejlepších výdrží v ohebných telefonech vůbec. Těžko říct, čím to je, že telefon vydržel i 7,5 hodiny zapnutého displeje na 1 nabití, ale tipuju to trochu na ten přiškrcený procesor a lehce vylepšenou kapacitu baterie ze 3800mAh na rovných 4000mAh. Důležité ovšem je, že se zvedla i rychlost nabíjení na 45W drátově, 15W bezdrátově a dokonce telefon nabízí i 5W revezrně pro další zařízení. V rámci rychlosti s přibalenou nabíječkou tak nemáte problém za 30 minut docílit zhruba 75% nabití a to už si troufám říct, že hlavní slabina v podobě malé výdrže a pomalého nabíjení ohebných telefonů byla tímto telefonem konečně vyřešena a Motorola tak jde konkurenci jasným příkladem. Aspoň tedy na našem trhu, protože třeba čínské OPPO Find N3 Flip je na tom s nabíjecími rychlostmi podobně a dokonce je vybaveno 4300mAh baterií. Moje šťouchnutí tak pochopitelně mířilo primárně do korejského tábora.
Trochu nešťastně zvolená kombinace 2 objektivů
Než přejdu k foťákům, musím upozornit hlavně na jednu věc a to, že u ohebných telefonů nelze očekávat stejnou kvalitu fotografií jako u telefonů klasické konstrukce, byť se klidně můžeme blížit stejné ceně. Pochopitelně u ohebných telefonů totiž jednak platíte peníze navíc za ohebnou konstrukci a také, pokud chcete docílit relativně ještě tenčího těla, nemůžete do ohebného telefonu šoupnout senzory a optiku z telefonů jako Vivo X100 Pro, Xiaomi 14 Ultra a dalších s 1“ senzorem. Jen tak dopředu tedy krotím vaše očekávání. A hned na začátku vám ale řeknu, že Motorola Razr 50 Ultra nefotí ale vůbec špatně, ba naopak a že moje hlavní výtka tak míří spíš k trochu podivně nastavené dvojici objektivů. Zmizel totiž ultra-širokoúhlý senzor, který vystřídal teleobjektiv. Proč to ale vadí? No protože ultrašíro se hodí typicky na fotografování architektury nebo kdekoli, kde jsou stísněné prostory. Využít jej ale můžete i na makro, pokud k takovému objektivu přidáte ostření.
A osobně bych si radši vybral šíro než teleobjektiv, protože v dnešní době už telefony docela obstojně zvládají dvoj i více násobné výřezy. A dát do telefonu druhý objektiv, který je 2násobný teleobjektiv je tak vlastně prakticky duplikování jen toho hlavního. Druhý teleobjektiv by měl smysl, pokud bychom se bavili o tří a vícenásobném zoomu, pak ano, ale takhle je za mne nastavená kombinace objektivů spíš nešťastná. Na druhou stranu v rámci kvality fotek jsem byl celkem spokojený. Dynamický rozsah fajn, ostrost také fajn, vyvážení bílé opět v pohodě. Sice jsou fotky na mne až zbytečně moc saturované a lehká inkonzistence mezi barevným podáním hlavního senzoru a teleobjektivu je patrná, ale věřím, že pro cílovou skupinu, pro který je tento telefon určen, to ani extra moc nepozná. Za denního světla tak z obou objektivů včetně jejich výřezů dostanete velmi dobré fotografie. U večerních fotek a nočních fotek už se pak zaměřte primárně jenom na hlavní fotoaparát a pak budete s podaným výkonem také víc než spokojení. Dokonce se i uklidnilo typicky přeprocesované podání nočních fotek Motoroly a tak musím říct, že tohle jsou asi momentálně i jedny z nejhezčích fotek při porovnání mezi Motorolou a Samsungem.
Jak si stojí hlavní objektiv na automatický a manuální noční režim?
No schválně jsem zvědavý, co právě Samsung si pro nás už za týden přichystá u svého Z Flipu6, který se má představit v Paříži. U videa pak jednoznačně pochválím jeho plynulost, pokud se zrovna nepohybujete vy a hýbáte jen telefonem, ale při chůzi už je to horší. Stabilita sice ujde, ale telefon až moc často přeostřuje a tak je lepší prostě ostření zafixovat.
Prohlédněte si kompletní fotogalerii z telefonu Motorola Razr 50 Ultra
Razr 50 Ultra je telefon pro ty, kteří se chtějí odlišit
Vyplatí se tedy Razr 50 Ultra, když startovní cena je ambiciózních 30 tisíc korun? No, to je vlastně i tak trochu špatná otázka, protože zatímco u telefonů klasické konstrukce se často díváme hlavně na poměr cena vs výkon vs foťáky, u flipových telefonů je potřeba mnohem víc odhlédnout od ceny a naopak se zafokusovat na další prvky, jako třeba design. A ten se opravdu jen těžko vyčísluje. Ať už se podíváte na auta typu Lamborghini nebo kabelky Chanel, takový produkt si nekupujte kvůli jeho ceně, ale určité unikátnosti, puncu luxusu a taky, že v něm nebude jezdit, či jej nosit každý.
Kde koupit nejlépe Motorola Razr 50 Ultra?
A přesně tohle je nová Motorola Razr 50 Ultra. Nabízí nádherný design, krásný displej přes celou čelní plochu, ale přitom je důležité, že ani v dalších ohledech, byť proti asi levnějšímu Samsungu nepokulhává a plně jej vyrovná. Nabídne totiž z konstrukční stránky plnou voděodolnost IPX8, velmi dobrý kloub, procesor je naprosto v pořádku na potřeby cílové skupiny zákazníků a jako bonbónek má telefon rychlé nabíjení, slušné foťáky a vydrží dlouho nabitý. A co víc si přát? A jestli vám vadí cenovka 30 tisíc, holt nejste zákazník ani Chanelu a ani Motoroly a je to naprosto v pořádku. Ne každý může mít Ferari, ne každý může nosit Chanel a ne každý bude nosit tuto Motorolu. Jen nezapomeňte, že Samsung Galaxy Z Flip6 se blíží a kdo ví, třeba tuto Motorolu ještě i překoná.