1. Úvodní stránka
  2. Nejnovější události
  3. Články a recenze dle typu - Recenze - strana č. 11

Články a recenze dle typu - Recenze - strana č. 11

18 8
Recenze Samsung Galaxy Z Fold4: Potenciál, který stále čeká na využití!

Recenze Samsung Galaxy Z Fold4: Potenciál, který stále čeká na využití!

Ohebné telefony nejsou žádnou novinkou a Samsung je v tomto poli na hony vzdálený před ostatními výrobci. Alespoň primárně před těmi, kteří se vůbec rozhodli prodávat své kousky na našem trhu. Stabilně nám rok co rok ukazuje svou dvojici ohebných telefonů Z Flip a Z Fold, které se od sebe dělí primárně konstrukcí. Chcete klasický telefon přeložený napůl, pak volíte Z Flip4, na jehož recenzi se chystám hned příště. Nyní se budeme věnovat většímu Z Fold4, který je designem, jak kdybyste k sobě přilepili Duct-Tapem dva telefony. Design Za 4 roky se konstrukce hodně vyvinula a díváme se tak na nejlepší možné řešení, kde rozdíl oproti dvěma předchozím generacím je patrný hned na první pohled. Jednak je to celková velikost. Nový Galaxy Z Fold4 je skutečně kompaktnější a hlavně hubenější, ale i nižší, a i displej na přední straně se začíná dostávat do smysluplnějších rozměrů. 💡 TIP: Pro ještě více záběrů z Galaxy Z Fold4 sledujte video recenzi U minulých dvou generací byly poměry stran 25:9 a nyní se díky zmenšení kloubu mohl displej roztáhnout na mnohem lepší poměr 23:9. Vypadá to zdánlivě jako banalita, ale musím říct, že přední displej jsem používal daleko častěji než na předchozích generacích. Teprve nyní u čtvrté generace je přední displej už pořádně a plnohodnotně použitelný. U prvního Z Foldu byl malý, u minulých modelů zase moc hubený a teď je konečně takový, jaký má být. A to je i celý kámen úrazu u příslušného telefonu. Nejenže vás velmi dobrý displej na čelní straně nenutí často telefon ani otvírat, ale ono je dokonce někdy i lepší, když některé věci řešíte jen na čelním displeji. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Například takový Instagram. Samsung letos údajně ve spolupráci s Metou vylepšil fungování této aplikace na svém ohebném telefonu, jenže k čemu je to platné, že můžete u spousty aplikací zvolit, zda mají běžet ve formátu 16:9, 4:3, když vnitřní displej se spíš podobá čtverci? Rázem pak můžete Instagram v nativním rozlišení připnout doleva, doprava, na střed, ale pořád zde máte ony nevzhledné pruhy. Když si v menu nastavíte roztáhnutí na celou obrazovku, chybí vám půlka Stories nebo Reels. Instagram ani nemůže běžet v tzv Split Screenu, protože to vývojáři nepovolili, a tak mám potřebu vám sdělit, že než abych se díval na Instagram v této podobě a zbytečně jsem si vybíjel baterku, telefon zaklapnu a divám se na jakémkoli jiném telefonu a šetřím baterku. Pak si pochopitelně říkám, že bych si v pohodě vystačil i s běžným telefonem. Pochopitelně ovšem záleží, jaké typy aplikací chcete na vnitřním displeji využívat a zda vývojáři povolili právě onen Split Screen. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Zatímco třeba Gmail, Whatsapp, Facebook, Spotify dokáže běžet na půlce displeje, Netflix, Revolut nebo YouTube studio naopak ne, ale pak zase využijete potenciál celého displeje. Například na mapy a navigování je větší displej neocenitelný. Pouze pochopitelně do klasického držáku v autě jej nenainstalujete. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Výborně se také hodí v prostředí, kdy potřebujete napsat email a v druhém okně mít třeba poznámky a x dalších scénářů, kam si dosadíte ten svůj. Hodně fajn je spodní lišta z Androidu 12L, která konečně činí přepínání mezi jednotlivými aplikacemi mnohem použitelnější. Vyskočí na vás hned jak pustíte jakoukoli aplikaci na celou obrazovku. Libovolně si pak pouhým přetažením hodíte druhou či třetí aplikaci na druhou půlku displeje a je hotovo. To je prakticky po stránce software to nejzásadnější, co stojí za zmínku oproti předchozím generacím. 💡 TIP: Rozbalili jsme Galaxy Z Fold4 - sleduj ASMR unboxing       Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Huramobil [Petr Hudec] (@huramobil) A asi si říkáte, stejně jako já, proč tato věcička už nepřišla updatem na předchozí generace. Holt, čím dokonalejší nějaký produkt je, tím těžší je jej další rok ještě vylepšit. A nebojte se, není to jen případ Samsungu. Vzpomeňte si na Apple, který meziročně přidal na širokoúhlý foťák u nového iPhonu noční režim a prezentoval nám to, jak kdyby přešel z černobílého displeje na barevný. Do dnešního dne funkci na starší zařízení nedodal a je jen otázkou, jestli Z Fold3 nedopadne se spodní lištou stejně. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil S-Pen Když už jsem začal psát o poznámkách, velkém displeji, určitě vás napadne, jak je to s S-Penem. S-Pen podporuje pouze vnitřní displej, je stále pasivní, tím pádem s ním jako u Galaxy S22 Ultra nemůžete dělat žádná „HarryPotterovská“ gesta, ovládat foťák, ale také jej stále nedáte do těla telefonu. I když je v balení, na rozdíl od nabíječky, je otázkou, zda jej budete vůbec využívat. Po zbylé konstrukční stránce se jedná stále o ten stejný 7,6“ 120Hz Dynamic Amoled 2X displej s maximální svítivostí 1200nitů na sluníčku. Hlavním rozdílem jsou tak zase tenčí rámečky a nová generace 4Mpx kamerky pod displejem. Je pořád vidět, není to jako u prototypu od OPPO z MWC, kde byla úplně neviditelná, ale mezigenerační posun v jejím zneviditelnění je tady hodně slušný. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Škoda, že to samé se nedá říct o fotkách, a proto se stejně omezíte na její použití primárně pro videohovory. Koneckonců na selfička je tu přední kamerka v průstřelu hlavního displeje nebo si v aplikaci foťáku přepnete náhled na vnější displej a fotíte hlavním foťákem. V obou případech pak dostanete o poznání mnohem lepší fotky. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Fotoaparát A když už jsem u foťáků, rovnou je dokončím. Mezigeneračně došlo papírově k velkému zlepšení, ale pořád je potřeba počítat s tím, že Z Fold4 není telefon zaměřený primárně na fotky. Foťáky se letos vylepšily a kopírují sestavu klasických Galaxy S22. 50Mpx hlavní fotoaparát doplňuje 10Mpx trojnásobný zoom a 12Mpx širokoúhlý objektiv. Pokud toužíte po nejlepším od Samsungu na poli focení, stále je tu Galaxy S22 Ultra. Nyní k samotným fotografiím a hlavně, jak si telefon vede ve srovnání s předchozími generacemi. Samsung Galaxy Z Fold2, Galaxy Z Fold3 a Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Fotografie pořízené Galaxy Z Fold2 Fotografie pořízené Galaxy Z Fold3 Fotografie pořízené Galaxy Z Fold4 Nebudu chodit kolem horké kaše a rovnou sdělím, že rozdíl na hlavním foťáku je naprosto minimální. Pokud vedle sebe postavím 3 fotky jak za dne, tak večer, garantuji vám, že nepoznáte, která je z hlavního foťáku kterého telefonu. Jestli tedy hledáte ospravedlnění svého nákupu Galaxy Z Foldu4, v hlavním foťáku jej rozhodně nehledejte. Změny u fotek jsou prakticky dvě. Šíro je ve většině případů lepší, ale v noci valná většina z nás stejně šírem nefotí, a tak opravdová hlavní změna je trojnásobný zoom oproti dvojnásobnému, a tak v polovině případů jsou fotky večer z teleobjektivu také lepší. Dost často si ale telefon večer pomáhá tím, že místo teleobjektivu použije trojnásobný výřez z hlavního foťáku. 🆚 Fotí lépe Galaxy Z Fold3 nebo Galaxy Z Fold4? Hlasujte 👇 Nedostanete tak hezké rozostřené pozadí, ale aspoň je ostré to, co je na fotce důležité. Když všechna vylepšení fotoaparátu shrnu do jednoho: Ano, dá se hovořit o mírném pokroku. Samsung Galaxy Z Fold3 (černý) a Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Video U videa je pak pokrok hlavně v papírové možnosti natáčet do 8K, což u minulých telefonů kvůli menšímu senzoru nebylo možné. Ruku ale na srdce? Chcete 8K bez elektronické stabilizace užírající tunu místa na úložišti nebo se spokojíte se skvělým 4K se vším všudy, zabírajícím o dost místa méně? 8K televizi stejně 99,9% lidí nevlastní a točit 8K video mobilem kvůli profi střihu, kde každý stejně pozná, že bylo pořízeno mobilem, mi připadá jako nesmysl. Na druhou stranu, možnost tu je, takže pro někoho palec nahoru. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Aby i náročné video bylo plynulé, k tomu je potřeba více než dobrý senzor, rozhodně velmi rychlé úložiště a ideálně co nejlepší procesor zvládající jeho komprimaci. U procesoru musím Samsung pochválit, protože na rozdíl od předchozích řad v letošním roce nesáhl po starší generaci Snapdragonu, ale pěkně si počkal na to nejnovější a nejlepší, co je momentálně k dispozici a tím je Snadpragon 8+ Gen.1. Procesor, který tepe v telefonech, jenž byste spočítali u nás na prstech jedné ruky. (Pozn.: Uvedený procesor má např.: Zenfone 9, ROG Phone 6) Pochopitelně zázraky, co se týká zahřívání při delším použití nečekejte. Na hry Galaxy Z Fold4 není, ale na to, k čemu byl koncipován, tak vše zvládá s prstem v nose. A i když byste přece jenom chtěli na Z Foldu4 hrát, hodně bude záležet na typu hry. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Na autech, střílečkách atd. spíše stejně oceníte širší než vyšší displej, a tak při troše štěstí si dokážu představit výhody čtvercového displeje spíše v tahových strategiích, kde vám jde celkově o více místa kdekoli než nutně potřebu se rozhlížet do šířky. Zbytek výbavy už je pak stejný jako vloni. Slušné stereo repráčky od AKG odpovídající vyšším třídám telefonů, slot na 2 SIM karty bez možnosti paměťovky, všechny podporované Wi-Fi standardy a potěší nejnovější USB 3.2 a jediné, co jsem nezmínil je 4400mAh baterie, což je, jak kdybyste měli auto se spotřebou 20 l/100 km a přitom jen 40 l nádrž. Pokud jste v pohodě s tím, že cestou do Brna budete muset občas i 2x natankovat, asi vám to u Foldu4 vadit nebude. Já bych ale přece jen byl radši, kdyby se zachovala i původní velikost Z Foldu3 a ušetřené místo by pak padlo na oltář vyšší kapacity. Nabíjení je pořád 25W, s lehce lepším 15W bezdrátově, ale i tak si na plné dobití budete muset zhruba necelou hodinku počkat a to věru při zhruba 4,5h zapnutého displeje není nic extra na to, že má jít o primárně pracovní nástroj. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Závěrečný verdikt Hodně tedy bude ve finále záležet na tom, jak moc budete používat vnitřní displej a jestli spoustu věcí nevyřídíte právě na vnějším displeji. Když jsem nakousnul oba displeje, vzpomněl jsem si na nelogičnosti, které i po 4 letech nejsou vyřešeny. Tapetu si můžete nastavit zvlášť na každý displej, ale proč, když je nově od Androidu 12 možnost přizpůsobit barvy tapetě prostředí. Proč si nemůžete přizpůsobit barvu ikon každé z tapet? Proč si nemůžete nastavit zámek otáčení displeje na každý z displejů zvlášť? Proč, když ai začnu na vnějším displeji pouštět video z Facebooku a chci pokračovat na vnitřním displeji, tak to nefunguje a aktualizuje se mi feed? Proč nefunguje v režimu Flex funkce posunování časové osy ve videu a onen „touchpad“ se omezil pouze na swipování na další fotku či video? Z Fold je na jednu stranu báječné a inovativní zařízení, ale na druhou má zkrátka, pro mě, pořád ještě spoustu much na to, aby mě přesvědčil o tom, že by to mohl být můj nový „daily driver“. Samsung Galaxy Z Fold4 | Foto: Huramobil Jistě, některá omezení a funkčnosti půjdou odladit softwarově, ale u těch dalších jste narazili na fyzické limity. Pokud se díváte na film na displeji telefonu v rozlišení 16:9, a chtěli byste větší obrazovku, abyste si film užili o to víc, nezískáte nic tím, že k jednomu 16:9 panelu přidáte druhý 16:9 panel, pak totiž dostanete poměr stran 16:18. A je jedno, jestli jde o film, o feed na Instagramu či Facebooku. Dokud obsah bude primárně tvořen v poměru stran 16:9, bude vám tento poměr stran k ničemu. Ve finále je tak Galaxy Z Fold4 pořád primárně úzce zaměřený telefon pro lidi, kteří potřebují buď používat více aplikací najednou. Pak si ale dejte pozor, aby právě ta vaše vůbec takový formát podporovala nebo na ty typy aplikací, kde téměř čtvercové zobrazení asi primárně v práci využijete. Proti tomu ovšem jde pořád ona výdrž baterie, ale to už bych se opakoval. Galaxy Z Fold4 za mě shrnu do jedné věty: Jde o velmi dobré zařízení, jehož potenciál pořád čeká na využití. Otázkou je, zda se jej někdy dočká. To mi ale koneckonců můžete napsat i vy dole pod tímto článkem v komentářích. Díky moc za přečtení a mějte se hezky. ...

21 7
Recenze Nothing Phone (1): Risk nebo zisk?

Recenze Nothing Phone (1): Risk nebo zisk?

Příběh značky Nothing Vlastně onen „hype“ je pro telefon ALFA-OMEGA a v určité komunitě lidí na internetu funguje dokonale. Všichni totiž za poslední 3 roky od embarga na Huawei nějak cítíme, že po letech obrovských upgradů nastala stagnace, nuda, telefony jsou jen s minimálními upgrady, zato často daleko dražší, a tak asi všichni vyhlížejí ono „next big thing“. A když se řekne "BIG", problém je, že spousta lidí očekává opravdu ono "BIG" a částečně se zklamala už když viděla oficiální parametry v podobě Snapdragonu 778G+. Stačilo ovšem trochu pozorněji sledovat úniky a vlastně číst mezi řádky. Snadpragon sedmičkové řady byl avizován u Nothing Phonu (1) už mnoho měsíců dopředu a pokud znáte OnePlus a pamatujete si jejich první telefon, značka Nothing udělala pouze "copy paste" a jede naprosto stejnou strategii, která zafungovala u OnePlus před 10 roky. Foto: Huramobil Aby ne, hlavou celé společnosti Nothing je Carl Pei, který byl jedním ze dvou zakladatelů OnePlus. Sice už tady nemáme obchodní model pouze na pozvánky a prodej pouze skrz oficiální e-shop a Huramobil je mimochodem jedním ze 3 prodejců u nás, kteří mohou značku Nothing nabízet, ale marketing zůstal naprosto totožný. Udělat totální "hype" kolem nového produktu ideálně ve stylu Apple a nechat šuškandu, ať jede na plné obrátky.     Jedná se o nezaplatitelnou reklamu a funguje výborně, pokud je produkt skvělý, ale když se produkt nepovede, dokáže fungovat i velmi spolehlivě opačně. Jakmile totiž prodáváte emocemi, buďte připraveni na obě varianty. A Nothing Phone (1) je rozhodně, podobně jako Apple, emocemi nabitý telefon a v podstatě on i tak trochu je jako Apple telefon. Svými tvary totiž jasnou inspiraci nezapře – stejně hranaté tělo s plochým displejem a plochými zády, úplně stejné tvary a rozmístění tlačítek na boku, stejně vystupující foťáky, jen tu vlastně chybí přepínač pro ztišení hlasitosti, slot na SIM kartu je na spodní straně a tělo není jako u Apple z nerezové oceli, ale z hliníku, což dává telefonu váhu krásných 195g. Vlastně na svou velikost při 6,55 palcovém displeji a skleněných zádech z Gorilla Glass Victus je to i hodně slušné číslo. Jedinečný design v podobě LEDkových pásků Zatímco OnePlus prodával svůj první telefon primárně skvělými parametry za nízkou cenu, Nothing Phone (1) spíš hraje na notu milovníků designu. Pod průhlednými zády vidíte odhalené šroubky, propojující pásky nebo obří cívku bezdrátového 15W nabíjení, které dokáže v případě potřeby fungovat i 5W reverzně. Foto: Huramobil Hlavním lákadlem je systém LEDkových pásků zdůrazňující hlavní prvky telefonu jako je právě cívka, foťáky, anténa nebo dobíjecí konektor. A aby bylo o čem povídat, nedivil bych se, kdyby záměrem poskládání byl tvar jablka mířící na americkou společnost. Dokonce už existuje spousta krytů a skinů na iPhony či Pixely, které vám z vašeho telefonu udělají Nothing Phone (1). Foto: dbrand.com Celý systém LEDkových pásek a jeho unikátnost hodně bude záležet na tom, jak jste zvyklí fungovat s telefonem, jak moc jste ochotni změnit svoje návyky a jestli to nějakým způsobem dokáže obohatit váš život. Mám tím na mysli hlavně jestli jste ochotni pokládat telefon displejem na podložku. Ne každý má na telefonu fólii – v Phonu (1) už je z výroby, ne každý používá pouzdro, které dokáže zvednout telefon, že neleží přímo na displeji a přece jen skla telefonů jsou náchylná k poškrábání. Jestli toto nejste ochotni podstoupit, pak se pro vás minimálně půlka výhod ztrácí. Onou druhou půlkou je pak přisvícení při focení či natáčení videa, což funguje fantasticky, rovnoměrně a přirozeně a mnohem lépe než klasická dioda, která všechno přepálí. Odpovězte si ale sami, jak často natáčíte nebo fotíte večer a to ještě objekty, které jsou tak zhruba do 2 m od telefonu. Nečekejte rozhodně, že s "fíčurkou"osvětlíte Václavské náměstí. Pokud jste si odpověděli na obě otázky ano, bude pro vás rozhodně Nothing Phone (1) přínosem. Je zde 10 vyzváněcích tónů synchronizovaných přímo s blikáním diod, kdy doporučuju vybrat jednu základní a devět dalších pak můžete přiřadit jednotlivým dalším kontaktům, takže už rovnou poznáte, kdo vám volá, ale to je víceméně z oněch upozornění všechno a tady by si telefon rozhodně zasloužil trochu rozvinout. Foto: Huramobil Jednak nemůžete stejné nastavení udělat u upozornění – to znamená přiřadit je jednotlivým lidem, ale ani aplikacím. Stejně tak je škoda, že nemůžete jednotlivým aplikacím přiřadit třeba konkrétní typ diod. Představte si možnost si nastavit pásek kolem foťáku jako upozornění na YouTube, cívku na smsky, stopku jabka na WhatsApp atd. Nebo jen části diod na mnohem více aplikací nebo koneckonců i pokud by byly pásky RGB. Tento je jeden, bílý, ale tipuji spíš, že záměrem bylo se přibližovat jednoduchosti, čistému designu a přímočarosti Applu, než z telefonu udělat ROG Phone s Aura RGB, dát 50 možností pro co všechno pásek ještě použít a pak zjistit, že 80% zákazníků si možnost neumí přizpůsobit. Ztratila by se pak ta jednoduchost a čistota. Nedá se tedy přesně říct, že je to dobře nebo špatně. Nothing Phone (1) se zkrátka nesnaží zalíbit každému, ukazuje určitý směr a buď vám vyhovuje nebo ne. Já osobně jsem zvyklý mít svůj iPhone buď v kapse nebo na stole a stejně se ztišenými notifikacemi. Zkrátka dnes je aplikací a možností, co vás vyruší od práce tolik, že naopak oceníte, když vás nikdo nevyrušuje a tak vlastně stejně jednou za čas, když zrovna chci, zapnu telefon, podívám se na zmeškané události nebo využiju ranní či večerní sumář zpráv. Pro mě teda dávají LED pásky asi největší smysl při natáčení videa, ale vlastně úplně v pohodě pochopím, když to někdo vidí jinak. Abych ale telefonu nekřivdil, alespoň nějaké další chování LEDky mají. A to, když například vyvoláte Google asistenta, což by fungovat mělo, ale kvůli momentálnímu bugu nejde nebo když se telefon nabíjí. Nejlikovanější dotaz z unboxingového videa od mr_spajdyho pak byl, že jej zajímá celková výdrž a LEDky. Dobrou zprávou je, že LEDky žádný zásadní vliv na výdrž nemají, za předpokladu, že je samozřejmě nepoužíváš pro delší natáčení videa. Pro běžné notifikace si žádného snížení výdrže nevšimnete. Vlastně možná i kvůli tomu, že LEDky jsou aktivní pouze ve chvíli, kdy máte telefon položený na rovné ploše displejem dolů, jinak k jejich aktivaci nedojde. Foto: Huramobil A když už jsem u výdrže, ta je vcelku solidní. 4500mAh baterka dokázala v průměru držet nějakých 6 hodin zapnutého displeje, což je naprosto dostačující pro celodenní výdrž i trochu náročnějšího používání. K dispozici je pak 33W nabíjení drátově, 15W bezdrátově nebo 5W reverzně – Například pokud byste měli hodinky nebo sluchátka Nothing, abyste s sebou nemuseli tahat druhou nabíječku. Nothing Phone (1) je tak trochu „sustainable“ telefon – znáte to, recyklovaný hliník, uvnitř 50% recyklovaného plastu, kompletně recyklovatelná krabička, přece nečekáte, že by uvnitř byla nabíječka. Tu si musíte, když žádnou další doma nemáte, hezky pěkně dokoupit.  Displej všechna čest Jestli musím Nothing za něco pochválit, je to displej. Carl Pei jej ve své prezentaci vyzdvihnul hlavně kvůli symetrickým rámečkům. Jedná se o typickou vlastnost dražších telefonů, protože displej nemůžete ukončit konektorem na spodní straně, ale musíte jej zahnout a napojit na zádech, a to pochopitelně cenu takových displejů prodražuje, a to limituje jejich použití v levných telefonech. 6,55“ AMOLED displej se 120Hz obnovovací frekvencí je ovšem něco, na co může být Nothing pyšný. 10bitové barvy, světelnost přes 1200 nitů dopomáhá k velmi dobré čitelnosti na sluníčku, podpora HDR10+ je opravdu nadprůměr, a tak i když zrovna nejde o LTPO displej, pořád telefon plynule přepíná mezi 120Hz a 60Hz bez sebemenších problémů. Vlastně díky tomu, 240Hz odezvě na dotyk, minimální nadstavbě na Adroidu 12 je telefon až nadprůměrně rychlý. Všechno funguje plynule, neseká se a o to jde především. Foto: Huramobil Jediná zarážející věc na celém telefonu je to, že ač má displej s podporou HDR10+, nemá certifikaci od Netflixu pro přehrávání HDR obsahu. A to je vlastně i takový trochu paradox, protože přesto, že má ve společnosti Nothing své peníze spousta amerických investorů, včetně známých jmen jako Steve Huffman (zakladatel Redditu), Kevinem Linem (zakladatel platformy Twitch) nebo Caisey Neistatem (známý Youtuber) a telefon se v USA hodně propagoval a psaly o něm snad všechna americká média, i přesto není na tomto trhu dostupný a momentálně jej seženete jen v Evropě a Asii. Foto: Huramobil Na vině tak nejspíš není obava o embargo na místním trhu, ale spíše neochota či nevýhodné podmínky místních operátorů, kde se prodá v dotacích drtivá většina těchto telefonů. Pro nás to ovšem znamená menší tlak na dotažení právě podpory HDR obsahu pro Netflix a je otázkou, jestli někdy taková certifikace přijde. A když už jsem u podpory. Android 12 má slíbené 3 roky aktualizací a 3 roky bezpečnostních záplat, což už se snad začíná stávat takovým lepším standardem. Jinak je Nothing louncher opravdu minimalistický, využívá většinu prvků Googlu a tak vzhledem k tomu, že má společnost na trhu jen jeden telefon, nadstavba je lehká, teoreticky bychom se mohli dočkat nového šampiona v rychlosti aktualizací. Uvádím teoreticky, alespoň u OnePlus to tak dlouhou dobu fungovalo. Z další hardwarové výbavy či vlastností se jedná spíše o průměr. IP53 potěší, ale překoná jí bez problému Galaxy A52 či Galaxy A53, stereo repráčky v telefonu najdete, ale extra nenadchnou, haptika je průměrná a slot na paměťovou kartu v mobilu chybí, proto vybírejte pečlivě mezi konfiguracemi 8GB/128GB až 12GB/256GB, ať pak nemáte mrzení s nedostatkem místa. Fotoaparáty Pochopitelně, kde se kolem hranice 10 až 15 tisíc korun poměrně rychle oddělí dobré telefony od těch průměrných jsou fotoaparáty. Carl Pei se opět nechal slyšet, že než mít 4 průměrné foťáky, lepší jsou 2 pořádné a s tím se nedá pochopitelně nesouhlasit. Foto: Huramobil Oba použité senzory jsou na Nothing Phone (1) o rozlišení 50Mpx. Hlavním senzorem je Sony IMX766. (Pozn.: jedná se o ten samý, který se tak skvěle vyznamenal v nespočtu telefonů od loňského OnePlus Nord 2, zazářil v realme GT2 Pro, podal velmi slušné výsledky v nedávno recenzovaném ROG Phonu 6, mohli jste jej vidět i v realme 9 Pro+) Hlavnímu sekunduje druhý 50Mpx širokoúhlý senzor JN1 od Samsungu, o poznání horší pochopitelně, ale pro změnu fajn, že je přítomné ostření a že jej v případě potřeby můžete použít na makro. Když k tomu pak připočítáte, že hlavní senzor naopak zvládá dvojnásobné digitální přiblížení, vlastně, jako kdybyste tu opravdu i ony 4 objektivy měli. Nyní se dostávám ke kvalitě samotných fotek a upřímně uvádím, že nijak extra vás nenadchnou. Jedná se o takový průměr a vlastně já osobně jsem ani nic lepšího neočekával. Mít velmi dobrý senzor ještě totiž neznamená, že dostanete nadprůměrné fotky. Je to asi jako, když posadíte čerstvého absolventa autoškoly do sportovního auta. Asi mu "natrhne zadek" kdekdo i v horším autě. A přesně takový mám pocit z fotek z Nothing Phonu, a proto nejsem překvapený. Jde totiž o první telefon výrobce, který právě dokončil autoškolu a bude to chtít se ještě trochu vyjezdit. Základ je ovšem solidní a v řeči fotek tak očekávejte spíš lehce slabší průměr na to, co uvedený senzor umí u konkurence. Jsme ovšem teprve na začátku, a tak je více než očekávatelné, že s postupnými aktualizacemi přijde zásadnější zlepšení. Nyní musím ovšem hodnotit to, co vidím a na to je potřeba ideálně dostatek světla. Jakmile totiž světlo mizí, často je na fotce patrný šum, na širokoúhlém pro změnu chybí dynamický rozsah a přepaly jsou enormní. Večer jsou pak fotky celkově měkčí a to se pochopitelně zhoršuje, jak světla ubývá. Někdy se ovšem Nothing Phone (1) vybičuje a udělá opravdu krásnou denní fotku, že by mu mohli někteří výrobci rozhodně závidět. Noční režim pak funguje tak trochu po "Applovsku". To znamená, že žádnou volbu nočního režimu na telefonu v menu nehledejte. Noční režim se objeví v podobě malé ikonky až ve chvíli, kdy telefon vyhodnotí, že by bylo dobré jej použít. Automaticky jej ovšem, na rozdíl od Applu, nepoužije a musíte si jej ručně zapnout a pak následně zase i vypnout. Trochu krkolomné, ale dá se na to zvyknout. Foto: Huramobil Video je nejslabší stránkou foťáku. Funguje zde kombinace optické i elektronické stabilizace, maximálně jej použijete ve 4K30 a i když je celkem stabilní, poměrně často přeostřuje a stačí trochu stínu a šum je bohužel vidět. Aspoň si ale můžete přisvítit glyph diodami nebo dát o sobě natáčeným vědět prostřednictvím malého červeného tlačítka.  Finální verdikt Koupit nebo nekoupit? To je oč u žhavé novinky běží především. Jde totiž o vstup na neprobádané území, jde o důvěru, kterou si především musí u zákazníků výrobce získat. Nikdo z nás totiž neví, jak dlouho bude značka Nothing fungovat a jaká nakonec bude podpora jejich produktů. Koupit Samsung se tak jeví jako sázka na jistotu, ale je to něco, jako vrátit se do vztahu s bývalkou. Víte, co od ní čekat se vším, co vás na ní tenkrát bavilo, ale co vás i štvalo. S Nothing je to jako sbalit holku nebo kluka, o které vlastně dohromady vůbec nic nevíte, ale zatím vás hrozně baví. Je s ní zábava, má ladné křivky, nemá divné kamarády a tak je celkem slušný předpoklad, že s ní půjdete i na další rande. Jestli ovšem spolu postavíte dům, zasadíte strom a zplodíte syna, na to vám ještě nikdo neodpoví. A přesně takový je nový telefon Nothing Phone (1). Strašně lákavý, s ladnými křivkami, krásným displejem, neotřelými zády s inovativními diodami a vlastně je i celkem návykový. Jestli spolu ale zůstanete, dokud vás smrt nerozdělí, na to vám určitě neodpovím. Předpoklady tu jsou ovšem velké. Když už uvádím i Samsung. Připravím vám na telefon ještě jedno porovnávací video na YouTube s modelem Galaxy A53, tak zůstaňte naladěni. ...

5 7
Recenze ASUS ROG Phone 6: Konečně první herní telefon bez kompromisu!

Recenze ASUS ROG Phone 6: Konečně první herní telefon bez kompromisu!

ROG Phone 6 má totiž možnost, kromě herního prostředí, se přepnout do klasického ZenUI alá Zenfony, má neskutečně dlouhou výdrž na baterku, tak skvělé reproduktory, že si může jakákoli konkurence vzít klidně letní dovolenou, perfektní displej a fotoaparáty na tom nejsou také vůbec špatně. Nalákal jsem vás dostatečně? Jestli ano, tak si udělejte minimálně 15 minut času a jde se vrhnout na hodnocení ROG Phonu 6.  Design a dokonalé chlazení Pochopitelně, abyste vůbec o něčem takovém reálně uvažovali, nesmí vám vadit jedna věc a to, že ROG Phone 6 je (stejně jako jeho předchůdci) pádlo. Není ale o nic větší než ROG Phone 3 nebo ROG Phone 5 a tak rozdíl poznají pouze ti, kteří by přecházeli buď z jedničky či dvojky nebo pochopitelně z jiného telefonu. Pro představu ROG Phone 6 je o centimetr vyšší telefon než třeba Galaxy S22 Ultra. Důvod je prostý – vrchní i spodní rámeček, v kterém se skrývá selfie kamerka, dioda a pochopitelně ony 2 naprosto skvělé repráčky. A opravdu skvělé bez sebemenšího přehánění, aniž by se ROG musel musel schovávat za nějaké další nápisy JBL, Herman Kardon a kohokoliv, kdo vás v hudebním světě napadne.           Zobrazit příspěvek na Instagramu                       Příspěvek sdílený Huramobil [Petr Hudec] (@huramobil) Ten rozdíl ve zvuku pozná i naprostý zvukový amatér a kdo někdy držel ROG Phone v ruce, dá mi bezpochyby za pravdu. Jedinou daní jsou právě větší rámečky nahoře i dole, ale zase repráčky mířící přímo na vás, takže ať už sledujete film nebo hrajete hry, nikdy si při držení neblokujete jejich výstup. Materiálově se jedná pochopitelně o kov a sklo, aby ne, v herním telefonu je totiž odvod tepla to nejdůležitější. Dokonce tak, že ASUS posunul obvykle umístěný procesor z vrchní části na střed do míst, kde jednak při běžném držení telefonu nemáte ruce a nezakrýváte tak odvod tepla, ale také máte možnost při delším hraní připojit i originální větráček. A pochopitelně se správným chlazením stojí a padá každá hra. Když se totiž telefon začne enormně zahřívat, systém automaticky sníží výkon procesoru a grafiky tak, aby se uchladil, což má pochopitelně vliv na plynulost samotné hry. ASUS ROG Phone 6 Pro v bílém provedení | Foto: Huramobil Abychom se pochopili, bavíme se zase o úplně jiné úrovni zahřívání, to znamená tam, kde se třeba Galaxy S22 nebo Xperia 1 IV nachází po běhu na 400m překážek na úrovni klinické smrti, ROG Phone 6 v maratonském běhu v pohodě vyklusává. Celé chlazení a potřeba větráčku je čistě jen o úrovni nastavení grafiky v dané hře, délce hraní a jakým způsobem je hra také optimalizována. Jako dva příklady postačí Diablo a Genshin Impact. V obou hrách jsem nastavil maximální možné detaily při 60 FPS a zatímco Diablo jede kontinuálně bez problému bez větráčku na maximální výkon i několik hodin v kuse, u Genshin Impactu už se telefon zadýchá. Zhruba po 20 minutách hraní vystoupala teplota až směrem nad 50 stupňů, což je přesně úroveň, kdy telefon už značně snižuje výkon procesoru a jinak stabilních 60 FPS spadlo zhruba pořád k bez problému hratelných 40 FPS i po půl hodince hraní. Stačí ovšem nasadit větráček, který pomůže snížit teplotu zhruba o 5 stupňů a rázem se hra vrátí opět na celkem stabilních 55-60 FPS. Natočili jsme pro vás v našem studiu plno krásných záběrů. Mrkněte na video recenzi a napište nám do komentáře, co na nový ROG Phone 6 říkáte vy.  Nepostradatelný doplněk ROG Kunai 3 Gamepad   Kolem her je postaven celý ekosystém. A to po hardwarové i softwarové stránce. Větráček je tentokrát robustní víc než kdy předtím, ale z původně jen funkčního řešení se rázem stala i celkem hezká designovka. Pokud navíc telefon ještě zasadíte do ROG Kunai 3 Gamepadu, který už je ovšem potřeba si za extra 3 149 Kč přikoupit, rázem je z ROG Phonu 6 docela pěkný Nintendo Switch. A musím objektivně napsat, protože cinkají další korunky z kasičky navíc, že ROG Kunai 3 Gamepad  je prostě Must Have. Pochopitelně, k telefonu můžete připojit přes Bluetooth i ovladač od Xboxu, ale ROG Kunai 3 Gamepad je další level navíc a upřímně, jakmile Gamepad jednou vyzkoušíte, už nebudete chtít hrát na telefonu přes klasické dotyky. A takový malý bonus pak je, že vám bude asi i celkem jedno, jak moc se telefon hřeje, protože v ruce držíte ovladač a ne topící telefon, který se zase tím, že jej právě nedržíte o to lépe chladí. Ruce nezakrývají záda telefonu, teplo se odvádí lépe, hra běží rychleji. Samozřejmě alternativou je hrát bez Kunaie, ať už bez větráčku nebo s větráčkem, na jehož zádech máte další 4 ovládací tlačítka. Na můj vkus jsem je ale moc nevyužíval, protože alespoň s mými prsty jsem měl pocit, že když se po tlačítku trochu natáhnu, rázem má tendenci telefon vyklouznout z ruky. Větráček můžete využít i pro sledování filmů. Má na sobě jednoduše vyklopitelný stojánek, který opět můžete využít i při hrách. Ať už totiž připojíte jiný ovladač nebo zasadíte Kunai 3 do adaptéru, hrát můžete i s telefonem na stole v držáku a Gamepadem v ruce. Možností je zkrátka celá řada, včetně připojení ROG Phonu 6 přes HDMI k monitoru, ale popisovat všechny scénáře nebudu, ptorože se musím pomalu dostat k software. ROG Phone 6 Pro s větráčkem ROG AeroActive Cooler 6 | Foto: Huramobil Pochopitelně je v telefonu Android 12 s celkem robustní ROG Phone nadstavbou, kterou si ale opět můžete přepnout do klasického ZENUI prostředí. Zpátky ale k ROGUI, kde základem celé herní nadstavby je jsou dvě aplikace Armoury-Crate, kterou možná už znáte z počítačů ASUS. Ta slouží pro kompletní monitoring a nastavení systému v rámci výkonu, obnovovací frekvence displeje, power managementu nebo připojeného příslušenství. Máte možnost si zvolit jednotlivé režimy od ultra úsporného, přes dynamický až po režim X, kde se veškeré systémové prostředky včetně výdrže pochopitelně věnují ve prospěch maximálního výkonu. Příslušenství k ROG Phonu 6 Výdrž je tak pochopitelně na vás a hodně podřízena nastavenému režimu. Já jsem se dostával při hraní Diabla v maximálním Xmode režimu s nasazeným Kunaiem 3 a nasazeným větráčkem bez problému přes 6 hodin na jedno nabití. Dny, kdy jsem nehrál žádnou hru, nebyl pochopitelně problém vydržet i více jak 2 dny běžného používání, kdy jsem fotil, díval se na YouTube, telefonoval, odpovídal na maily, klasická běžná denní agenda. Komaptibilní příslušenství k ROG Phonu 6 Abych se ale vrátil ještě na chvíli k Armoury-Crate. Neuvedl jsem vám ještě dvě důležité věci. Jednak v aplikaci si máte možnost u připojeného větráčku nastavit spoustu barev, které odpovídají úrovni zahřátí telefonu nebo zvolenému režimu. Můžete si také zvolit dynamické otáčky větráčku nebo jej ztišit nebo naopak nastavit maximální výkon, ale můžete si také nastavit chování zadního displeje, pokud jste si koupili ROG Phone 6 Pro. A dostal jsem se do místa, kde na plno napíšu, že tohle je snad nejzbytečnější věc na celém telefonu a vyloženě vyhozených 5 tisíc korun navíc oproti verzi bez Pro (Pozn.: Cena ROG Phone 6 12GB/256GB je 25 990 Kč, 16GB/512GB je 28 990 Kč a varianta ROG Phone 6 Pro vychází na 33 990 Kč). Ano, dostanete oproti standardním 12GB nebo 16GB rovnou 18GB operační paměti, ale také úplně k ničemu displej na zádech. Dokonce tak k ničemu, že když už si telefon položíte hlavním displejem dolů, nevidíte na malém displejíčku ani jméno či číslo u přicházejícího hovoru, neuvidíte SMS a když se stane nějaká událost, displej se na chvíli rozsvítí s danou ikonou a pak nenávratně zhasne a nerozsvítíte jej, ani poklepáním či pohnutím telefonu a po stisku zapínacího tlačítka se neukážou ani ony notifikace, nýbrž jen "nějaké" animace. Tohle je za mě ještě horší integrace displeje do telefonu než vloni u Xiaomi Mi 11 Ultra. ASUS ROG Phone 6 displej | Foto: Huramobil Druhou proprietální aplikací je Game Genie, což je widget běžící na pozadí jakékoli hry, který aktivujete lehkým potažením z rohu a jde o šikovnou utilitku, jak rychle monitorovat nejdůležitější součásti telefonu, nastavit si vypnutí notifikací, vyzvánění, příchozích hovorů, namapovat si ovládací tlačítka Gamepadů na ty "onscreenová", sestavit makra a nebo si nastavit funkčnost dvou speciálních air trigger tlačítek na vrchní straně telefonu. Mají sice k dispozici i několik úrovní stisku, což se hodí třeba na závodní hry s auty, kdy si můžete sílou stisku určovat, jak moc tlačíte pedál na podlahu, ale musím uznat, že mě osobně více vyhovují mechanická tlačítka třeba jako u POCO F4 GT. Jak fotí ROG Phone 6? I když fotoaparáty jsou u herních telefonů asi nejméně důležitá věc, jsem rád, že konečně došlo v tomto ohledu u ROG Phonu 6 k zásadnímu zlepšení. Ano, pořád je telefon na hony vzdálený třeba od Galaxy S22 Ultra, hlavně variabilitou svých foťáků, protože u ROG Phonu 6 dostanete jen hlavní, širokoúhlý a 5Mpx makro, ale jsem rád, že se konečně ROG Phone 6 nemusí za výstupní kvalitu fotek stydět. Pochopitelně primárně za hlavní 50Mpx fotoaparát, který se tak skvěle zapsal u nespočtu telefonů v čele s Nordem 2, Realme GT 2 Pro a dalšími a je schopný podat optimální výkon jak za dne, tak v noci. A u ROG Phonu 6 tomu naštěstí není jinak, byť ne na úrovni nejlepších fotomobilů. Pořízené fotografie Za dne tak dostanete krásné a hlavně ostré fotky s lehounce saturovanějšími barvami, ale přesně ještě do té míry, kdy to ničemu nevadí. Překvapí v pozitivním slova smyslu i noční fotky a hlavně jejich skvělý dynamický rozsah a překvapivě i velmi dobrá ostrost i v náročnějších podmínkách, kdy venku lilo jako z konve. Samozřejmě ve chvíli, kdy už je světla málo kvalita rapidně letí dolů, ale v tomto ohledu se na ASUS vůbec nezlobím. Vlastně fotí na hony lépe než jsem očekával a foťák tak bude naprosto dostačující pro drtivou většinu uživatelů. A ten, kdo chce fotomobil, ten si stejně koupí fotomobil. Síla ROG Phonu 6 je totiž jinde a je hrozně fajn, že vůbec nepokulhává v disciplíně, kde jsem to tak trochu původně očekával. Rozhodně tedy palec nahoru a kdybych mu měl přece jen něco vytknout, je sice fajn, že telefon sice má automatický noční režim, ale pořízení trvá až neobvykle dlouho. Na druhou stranu lepší o 2s déle počkat a mít hezkou fotku než to mít vyfocený hned a mít fotku hnusnou. Co se týká videa, za to se ROG Phone 6 stydět také nemusí. 4k60 jede včetně optické stabilizace a,  i když chybky najdete v náročnějších scénách hlavně v podobě focus huntingu neboli jemného přeostřování nebo občasného šumu v tmavých místech, celkový dojem to opravdu nezkazí. Displej Jediné, čemu jsem se v průběhu recenze nevěnoval je paradoxně displej. Jde ale tradičně o skvělý displej z dílny Samsungu exkluzivně dodávaného pro ASUS. Letos se tak zase zvedla obnovovací frekvence až na rekordních 165Hz, rychlost snímání na 720Hz a latence na 23ms. Vytknout musím snad jen jedinou věc a to je chybějící podpora HDR certifikace v Netflixu, což se sice dá řešit, ale pochybuji, že se tak někdy stane. Příjemně mě naopak překvapil mnohem vyšší jas displeje oproti minulým verzím. Nedosahuje sice Galaxy S22 Ultra, ale konečně se s telefonem dá obstojně fungovat i na sluníčku. Finální verdikt - Koupit či nekoupit ROG Phone 6?  Jestli jste přečetli celou recenzi, je vám asi jasné, že ROG Phone 6 je skvělý telefon, který naprosto exceluje ve své třídě a jen tak mimochodem... konečně už je zde i podpora VoLTE, takže můžete současně datovat i při probíhajícím hovoru. Celkově to má ale ROG Phone 6, jako ostatně každý rok, vlastně hrozně jednoduché. Nemá totiž téměř žádnou konkurenci. Vlastně jediný pořádný konkurent, o kterém se dá alespoň trochu mluvit, je POCO F4 GT za poloviční cenu. Tady bude ale hodně ovšem záležet na tom, jak moc to s hraním myslíte vážně, jestli využijete ony třešničky na dortu, které vám dá ROG Phone 6 navíc. Druhá věc je, že ROG Phone 6 je prostě "lovebrand" a je to něco, co se hrozně těžko vysvětluje někomu, kdo není hráč. Je to asi něco, jako když někdo žije v ekosystému Apple a akceptuje, že jeho produkt je sice dražší, není rozhodně ve všech ohledech dokonalý, ale funguje skvěle, má spoustu kompatibilního příslušenství, funguje vzájemně i s dalšími produkty a v konečném důsledku mu vyhovuje pro jeho potřeby tak, že nic jiného nechce. A to je přesně ROG Phone 6. Můžeme spekulovat o tom, že jsou lepší mechanická tlačítka u POCA F4 GT, že zde chybí nějaký desktopový režim, který najdete i u desetitisícové Motoroly, že už se nevyrábí ony další specialitky jako WygicDock, DisplayDock atd., které jsme znali z prvních ROG Phonů, ale když to vezmete kolem a kolem, dostanete opět naprosto unikátní mobilní herní monstrum. Určitě tím pádem nečekejte revoluci a přecházet z ROG Phone 5 nebo ROG Phone 5s asi úplně nedoporučuji, pokud si chcete ospravedlnit svůj nákup poměrem ceny a výkonu. Pokud ovšem přecházíte ze staršího ROG Phonu nebo úplně z jiného telefonu, pak budete s novou šestkou nadmíru spokojeni. Jen ještě důležitá informace. Předprodej začíná ihned za ceny od 25 990 Kč za konfiguraci 12GB/256GB, 28 990 Kč dáte za 16GB/512GB a kdo by přece jen pošilhával po variantě ROG Phone 6 Pro v konfiguraci 18GB/512GB, ten si musí připravit 33 990 Kč. Kdo si do konce července alias Jůla (pro bratou Slovákou 🙂) předobjedná černou variantu 12GB/256GB nebo 16GB/512GB, dostane jako dárek originální AeroActive Cooler 6 v hodnotě 2 299 Kč, nebo-li nacvakávací větráček. Tím bych dnešní recenzi uzavřel. Hrozně moc děkuji za přečtení a já se jdu opět věnovat hraní Diabla. 🤣 V průběhu této recenze jsem se totiž dostal už na 48. level, tak snad to rychle dohraji. A kdo by chtěl se mnou jít na RAID zabít tu potvoru, co má lifebar asi 8mio, tak mi napište. Můj nick je Huda#21798. Teď už vážně díky, mějte se krásně a čau u příští recenze.  ...

1 7
Recenze POCO X4 GT: Když chcete ušetřit za herní telefon!

Recenze POCO X4 GT: Když chcete ušetřit za herní telefon!

Výkon Chápu, že pro většinu běžných uživatelů telefonů, stejně jako aut, je asi nejméně sexy věc to, co je schováno pod kapotou. Ne, že by každý nechtěl, aby při sešlápnutí plynu auto mělo akceleraci z nuly na sto za tři vteřiny a přitom spotřebu 4l na 100km, ale asi těžko si otevřete kapotu, sednete si v garáži se sklenkou dobrého vína a budete dlouze obdivovat motor nebo vrtuli chladiče. Stejně tak asi nebudete obdivovat Mediatek Dimensity 8100, ale budete chtít, aby telefon s tímto procesorem jednoduše fungoval rychle, šetřil baterku a ideálně se nezahříval tak moc, jak to je často slyšet u Exynosů a Snapdragonů. POCO X4 GT recenze také formou videa Pochopitelně zahřívá se každý procesor a úkolem výrobců je pak ony procesory také spolehlivě uchladit, což se někomu daří lépe a někomu zase hůř. U nového POCO X4 GT se chlazení podařilo na výbornou a vzhledem k tomu, že výkonem je telefon na úrovni loňského nejlepšího Snapdragonu 888, neměl jsem ani po půlhodině hraní Genshin Impactu problém s tím, že by se telefon nějak extrémně zahříval nebo zpomaloval. K celkové plynulosti pak telefonu pomáhá navíc i 8GB operační paměti, 256GB úložiště a snad jediné úzké hrdlo, které by někomu mohlo vadit třeba při přenášení fotek do počítače je pak USB 2.0. V této kategorii ovšem vcelku standard. Design Po designové stránce telefon vypadá tak trochu, jak kdyby pejsek a kočička vařily dort. Rovné hrany alá Apple, ale 2D zahnutý displej i matná plastová záda, na kterých i překvapivě dost ulpívají otisky prstů. Dost těžko říct, jestli ono „napůl zahnutí“ značí nějakou přechodovou fázi opět na kompletně hranaté telefony nebo jestli jde na dlouhou dobu finální design nebo jestli Xiaomi jenom nechce, aby telefon na první pohled vypadal jako Apple. Jisté ovšem je, že úplně příjemně se telefon v ruce nedrží a pořád jsem měl takový pocit, jak kdyby mi telefon měl vyklouznout z ruky. Naštěstí tohle pro většinu lidí asi stejně vyřeší přibalené silikonové pouzdro, takže možná, že i mnoho povyku pro nic. Jinak po celkové designové stránce není telefon ničím extra výjimečný, relativně nudná a usedlá paleta barev, záda s ostrůvkem na 2 větší kamerky a 1 menší vypadají snad ani už ne jako z továrny Xiaomi, ale z továrny jakéhokoli jiného telefonu každého druhého výrobce, který si jen hraje s tím, na které místo zrovna naplácne 2MP makro či senzor pro rozostření pozadí. Na druhou stranu jde o GT, telefon zaměřený spíš než na kameru či design na hráče, takže určitě oceníte hodně slušně hrající stereo repráky, raritu v podobě zdířky na drátová sluchátka anebo v těchto vedrech infraport na ovládání klimatizace, abyste se nejen nemuseli zvedat z gauče, ale radši rovnou ani natahovat pro další ovladače domácích spotřebičů. Co ale také rozhodně oceníte je skvělá výdrž na jedno nabití a před tou opravdu smekám. 5080mAh baterka s 67W nabíjením vydrží pekelně dlouho a často jsem neměl problém se v kombinované výdrži i s celkem dlouhým hraním pohybovat v pohodě i přes 8 hodin rozsvíceného displeje na 1 nabití. Asi není potřeba do detailů zjišťovat, jestli je to skvělým powermanagementem telefonu nebo optimalizovanějším procesorem, protože každého zajímá výsledek. A tenhle telefon vám s prstem v nose dá plný den výdrže, a ještě vám večer klidně 40% baterky zbyde. Já jsem se třeba vydal na 4 hodinový fototrip po Praze, během kterého jsem vyfotil téměř 400 fotek, natáčel videa a z baterky zmizelo jen pouhých 20%, což je oproti běžným 35-40% u jiných telefonů hodně hezké číslo. Fotoaparáty Sestava foťáků byla tentokrát nastavena na 64Mpx hlavní, 8Mpx širokoúhlý, 2Mpx makro. Dřív, než se k nim ale dostanu mi to ještě nedá, abych nezmínil jednu důležitou věc a to je neobvyklé výchozí nastavení fotoaparátu a vlastně tím i tak trochu odpověděl na jeden z dotazů, který občas dostávám týkající se rozlišení u fotek. Možná jste si všimli, že v některých telefonech máte možnost si měnit rozlišení fotek ze standardního 4:3 na 16:9 nebo někdy také na 3:2. Jedná se o obdélníkový poměr stran výsledné fotky, kterou když byste na delší straně změřili třeba o délce 4cm, ta kratší by logicky měla centrimetry tři. Tento poměr stran není nijak náhodný, vychází totiž přesně z poměru stran senzoru, což je součástka na kterou čočkami fotoaparátu dopadá světlo a ta světlo převádí na výsledný obraz, který vidíte na displeji telefonu. Abyste tedy dostali co možná největší obraz zachycený senzorem, využijete logicky celou jeho plochu a výsledkem je právě ona fotografie v poměru stran 4:3. A abych vám vysvětlil, jak to funguje u videa v nejběžnějším formátu 16:9 nebo když si změníte v telefonu sami poměr stran, není to tím, že by najednou začal pracovat nějaký senzor, ale pouze se využívá jeho užší část a je to. U videa je to naprosto normální, protože video vychází historicky z širokoúhlých formátů, televize máte většinou doma všichni již modernější 16:9, ale v kinosálech se jde ještě dál směrem k 21:9. U fotografie je to ovšem jinak, zde se nejčastěji používá právě 4:3 nebo 3:2 podle toho jestli máte mobil nebo zrcadlovku a zase je to primárně z historického důvodu a zvyklosti. Pro promítání na televizi je asi 16:9 fajn, ale zkuste přijít někam do fotolabu si nechat vyvolat fotky a řekněte jim, že budete chtít 16:9 v matu – asi na vás budou docela koukat. Důvod, proč to uvádím je fakt, že u POCO X4 GT je za mě malinko překvapením, že za výchozí formát pro fotografie výrobce zvolil právě 16:9 a tak pokud jste hlavně zvyklí si fotky z telefonu vyvolávat nebo je dávat třeba na Instagram na feed, rozhodně první, co udělejte je změňte si v aplikaci poměr stran. Teď už ovšem k samotné kvalitě fotek, která vlastně bohužel odpovídá tomu, co jsem uváděl v průběhu článku a to, že telefon nebyl stvořen na fotky asi stejně jako Ferrari není auto stvořené na "polňačky". Jestli jste viděli na Instagramu moje storiečka z testování POCA, nedivím se vám, že jste je chválili – byly totiž extrémně příhodné podmínky a i v těch na desetitisícový telefon bylo až zbytečně moc chyb. Nebo lépe řečeno, dostanete obstojné fotky telefonu kolem 6-7 tisíc korun, ale pokud porovnáváte třeba s podobně drahým Realme 9 Pro+, OnePlus Nord 2, Galaxy S20 FE atd, dostanete o poznání horší fotky. Největším překvapením je pro mě ovšem hlavní foťák. Občas dokáže vyprodukovat slušnou fotku, ale ve velké většině případů jsou fotky zkrátka hrozně měkké a vlastně vypadají jak, kdybych je bral nějakým obyčejným širokoúhlým objektivem. O to podivuhodnější pak je, že když stisknete v aplikaci tlačítko dvojnásobného zoomu, jde o pouhý digitální výřez z naprosto stejného objektivu, ale častokrát dostanete prostě lepší fotku. Lepší pochopitelně z pohledu ostrosti, ale o to jde ve fotce především. Těžko můžeme řešit dynamický rozsah, když toho na fotce není moc ostrého. Na dvojnásobném výřezu je ale zase naopak často až moc přeostřeno a protože to jsou fotky z jednoho senzoru, kdy evidentní problém působí software, je velmi vysoká pravděpodobnost, že se to časem opraví v aktualizacích. Já ale musím hodnotit to, co vidím a ne říkat, jak by telefon mohl fotit třeba za pár týdnů či měsíc. A jestli mi nevěříte, stačí se jen podívat na 2 sady fotek z obou objektivů plus výřez. Totálně digitálně rozsypaný trávník, jak na širokoúhlém objektivu, tak na hlavním a celková neostrost vs relativní přeostřenost na dvojnásobném výřezu ve vilkové čtvrti nebo pražském hlavním nádraží. Pokud ovšem budete dávat fotky jen na storiečka, určitě u nich sklidíte i pár pozitivních hodnocení, protože po stránce kvality jsou sice malinko saturovanější než realita, ale minimálně na hlavním foťáku je třeba relativně slušný dynamický rozsah s minimem přepalů. S ubývajím světlem už to pak přestává být hitparáda úplně a víceméně jste pak rádi, že se vám občas podaří trochu obstojná fotka. Pořízené fotografie z POCO X4 GT Bez nočního režimu se tak pochopitelně už za dne neostrá fotka ještě zhorší a s nočním režimem se večer naopak přidají nechvalně známe totální HDR omalovánky z Motoroly a s nočními snímky bych se u desetitisícového telefonu pro jistotu vůbec nechlubil. Co je ale fajn, je portrétní režim. Telefon dokáže celkem hezky separovat popředí od pozadí, jen je možná často separace na výchozí nastavení až moc velká a fotka pak působí zbytečně až moc nepřirozeně – to si ale můžete bez problému dotunit v aplikaci dle libosti. Jak je na tom video? Na 4k zapomeňte, pokud telefon nebude stát na stativu nebo nemáte místo lidské paže náhradní od terminátora. V ruce to fakt neudržíte a stabilizace na 4k bohužel nejede ani elektronická. U FullHD pak je video zas nedetailní, vypadá často jak digitálně dokreslované a na natáčení v protisvětle v klidu zapomeňte – dynamický rozsah je tady fakt slabý. Na to klasické domácí party točení to asi bude stačit, ale když byste tohle postavili i proti staršímu iPhonu SE z roku 2020 za stejnou cenu, asi byste se nestačili divit. Závěrečný verdikt POCO X4 GT jsem za foťáky vcelku plísnil, protože jeho chyby jsou evidentní, ale také proto, že svou cenou telefon přesně odpovídá konkurenci jako OnePlus Nord 2, Realme 9 Pro+ nebo i starší Galaxy S20 FE. Naštěstí vám to ale nebude vadit, pokud jste cílovou skupinou, pro kterou Xiaomi tento telefon vytvořilo a tím jsou hráči. Pak neohrnete nos ani nad nic moc fotoaparády a ani nad tím, že displej není AMOLED, ale vysoce kvalitní IPS a naopak oceníte třeba jeho 144Hz obnovovací frekvenci nebo 270Hz odezvu na dotyk. A pochopitelně, když jde o IPS, asi nemusím říkat, že tím pádem je čtečka otisků prstů v bočním tlačítku a funguje naprosto rychle a spolehlivě. Tak či tak, pokud jste hráči a nemáte v rozpočtu dostatek financí na POCO F4 GT, bude pro vás POCO X4 GT velmi dobrá volba se skvělým displejem, velmi dobrými repráky, výborným procesorem s ještě lepším chlazením a pokud hráči nejste, pak na něj v klidu zapomeňte – není to telefon pro vás. Ten pro koho je, ten jej ocení nejvíc a možná i o trochu víc až mu lehce spadne cena někam k 8 až 9 tisícům, místo současných deseti. Tam bych jej totiž viděl naprosto ideálně.      ...

30 6
Recenze Huawei Freebuds Pro 2: Strčí Apple AirPods Pro do kapsy!

Recenze Huawei Freebuds Pro 2: Strčí Apple AirPods Pro do kapsy!

Dostal jsem na recenzi nová sluchátka Huawei FreeBuds Pro 2 a znáte, jak to bývá s nastavovanou kaší, druhými díly filmů v kinech nebo s dvojkami na trhu. Každopádně tohle není případ nových Pro FreeBuds 2 a vlastně vám hned na začátku prozradím, že jsou tak skvělá, že jsem si za poslední týden ani nevzpomněl, že bych vůbec měl nějaká jiná sluchátka. A to se v každé druhé recenzi sluchátek většinou rozepíšu o tom, jak nedám při cestě letadlem dopustit na aktivní potlačení okolního hluku na mých WH-1000XM4 nebo WH-1000XM5 od Sony. A víte co? Na mou duši jsem si ani na ně při letu do Istanbulu nevzpomněl. Poslední dobou si totiž ujíždím na Disney+, které přišlo nedávno do ČR, stáhnul jsem si nostalgicky celou sérii Chirurgů, přidělal jsem si telefon pěkně Peak Designem na kufr a pohodlně sledoval, jak v letištní hale, tak později v letadle, jeden díl za druhým, aniž by mě cokoli rušilo, navíc abych si vůbec vzpomněl na svoje Sony v batohu. Chápu, že to zní asi jako momentálně reklama na 4 značky současně, ale recenze jsou o reálných zkušenostech a ne o papouškování parametrů, které si přečtete v tabulce. Pochopitelně velké mušle jsou už z principu své konstrukce o level výš a pravděpodobně bych je zvolil na dlouhý let přes Atlantik, kde si často sluchátka jen zapnu pro potlačení okolí při spánku, ale na tyhle 2-3 hodinové cesty po Evropě v pohodě stačí právě třeba Huawei FreeBuds Pro 2. Když si totiž dáte na misku vah rozměry pecek, jejich pohodlnost rychlého vyndání z krabičky, kterou máte v kapse vs velké pouzdro s mušlemi zabírající místo v batohu, jednoduše sáhnete po peckách. Pochopitelně druhým argumentem je pak samotná výdrž, kdy velká sluchátka vydrží na jedno nabití bez problému celý let přes Atlantik, zatímco Huawei u "Proček" avizuje 4 hodiny se zapnutým ANC nebo 6,5 hodiny s tím vypnutým. Pochopitelně ale používat tato sluchátka bez ANC je jak strčit si do Ferrari dobrovolně omezovač výkonu na 100 koní, takže vás předpokládám zajímá hlavně výdrž s ANC. Upřímně na 4 hodiny se nedostanete. A je to prakticky jediná nevýhoda těchto sluchátek. Já se reálně dostal maximálně na 3 hodiny a 40 minut, ale tato hodnota pochopitelně bude oscilovat i podle toho, jakou verzi Bluetooth používáte, jak vysoko si nastavíte hlasitost, v jak moc zarušeném prostředí se pohybujete nebo jestli si třeba nastavíte vysokou kvalitu přenosu hovorů. Je to vlastně jako u mobilního telefonu, když zapnete 120Hz režim displeje, telefon také vydrží míň, když si u hodinek zapnete kontinuální měření tepu, také vydrží míň. Je to hodně na vás, ale je pravda, že existuje i spousta sluchátek s daleko větší delší výdrží. Třeba Apple AirPods Pro vydrží zhruba o půl až hodinku déle, ale peckové WF-1000XM4 od Sony až dvojnásobek.   Doporučujeme také video recenzi Na druhou stranu jen málokterá sluchátka budou mít tak skvělý zvuk jako FreeBuds Pro 2. Ano, bavíme se bez problému o úrovni Sennheiser Momentum, WF-1000XM4 od Sony, o naprosté špičce toho, co momentálně jste schopni dostat v takto malých true wireless sluchátkách. Huawei této špičky docílil unikátní konstrukcí dvou reproduktorů, kdy jeden z nich se stará o výšky a druhý s planární membránou zase o basy. Díky tomu je zvuk skvělý ve všech jeho oblastech s frekvenčním rozsahem 14Hz-48Khz. Ať už si pustíte basovou skladbu, vážnou hudbu, popík nebo naopak podcast, všechno uslyšíte opravdu dokonale. Vlastně bych ani nečekal, až jak hluboké plné basy černošského RNB nebo naopak čisté vokály jste schopni z FreeBudsů dostat nebo jak krásně od sebe na první dobrou rozeznáte jednotlivé nástroje při poslechu AC/DC. Po hudební stránce si opravdu není na co stěžovat. Pochopitelně bude v rámci kvality i záležet na tom, jaký zdroj signálu posíláte do sluchátek. Podpora kodeků je totiž široká. Kromě standardního AAC a SBC je k dispozici ještě Sony LDAC nebo L2HC při datovém toku až 990kilo a tak, i když zvuk je skvělý i na iPhonu, přece jen si jej díky kodekům užijete o level výš ještě na zařízeních podporující tento formát. A nemusí jít jen o telefony Sony nebo Huawei, jak by někoho napadlo. Vždyť LDAC mají už i staré telefony jako Xiaomi Mi 9, a tak je potřeba se podívat na to, zda váš telefon i dané Hi-Res kodeky podporuje. Garantuji vám, ale že i s těmi standardními, je zvuk naprosto skvělý a na jeho kvalitu má mimochodem i zásadní vliv správně zvolené velikost špuntů. S tou vám ale výborně pomůže aplikace. Aplikace je také samostatnou kapitolou. Jednak si sice úplně v pohodě vystačíte bez ní, ale s ní je to daleko lepší. Přes aplikaci  můžete monitorovat nabití sluchátek, aktualizovat jejich software nebo si měnit právě charakteristiku hudby díky vestavěnému ekvalizéru. Standardní pojetí zvuku dodal francouzký Devialet a je jenom na vás, jestli využijete některý z dalších presetů nebo si nastavíte svůj vlastní. Já jsem byl úplně v pohodě s výchozím nastavením, stejně jako jsem byl úplně v pohodě s nastavením režimu ANC na Dynamický a mezi jednotlivými režimy ANC jsem ani extra rozdíl nepozoroval. ANC můžete úplně vypnout nebo si nastavit i režim propouštění okolních hluků včetně detekce toho, když na vás někdo promluví – a mimochodem, funguje to velmi dobře. Snad jediná prapodivná věc v aplikaci je možnost zapnutí nízké latence, což je režim určený pro hry. Ale ať mi někdo vysvětlí, proč musím při každém odpojení sluchátek tento režim vždycky chodit zapínat. Představte si, že si sluchátka koupíte primárně na hry a po každém jejich zapnutí budete muset jít do aplikace, aktivovat tento režim, a příště opět a znova. Hádám, že tento nedostatek by se mohl v příštích aktualizacích ještě opravit. Konečně poslední věcí je ovládání samotných sluchátek a jejich nošení. V uších sedí dokonale, vlastně je řadím spolu s OnePlus Buds Pro na momentální špičku mého žebříčku. Příjemně zapadnou a dokonce netlačí ani, když v nich náhodou večer usnete nebo si je budete brát i čistě záměrně jako moderní ochranu vašich chrápajících protějšků. A ovládání funguje opět jako u OnePlus Buds Pro, jen s tím rozdílem, že gest je zde daleko více, takže různé jedno, dvou nebo trojnásobné stisknutí stopky pro play, pauzu, další či předchozí song nebo ovládání ANC, posouvání pro změnu hlasitosti, to všechno zvládnete zase i bez samotné aplikace. V té sice na nastavení gest pamatují, ale jen s ohledem na vypnutí či zapnutí. Přiřazování konkrétních funkcí jednotlivým gestům nejde a musíte využít pouze ty přednastavené. Pozitivní ovšem je, že samotný dotyk probíhá právě skrz stopku sluchátek a tím pádem jakékoli dotlačení do ucha třeba při sportu zvládnete bez toho, aniž byste si omylem třeba přerušili hudbu. A to bych vlastně málem zapomněl na poslední dvě důležité vlastnosti. Ochrana IP54 právě pro sportovce je přítomna a nově je tu pak duální režim připojení. To znamená, že se sluchátky můžete najednou sledovat film na notebooku a když vám náhodou někdo zavolá na mobil, bez problému vyřídíte hovor a zase pokračujete ve sledování filmu na notebooku. A o kvalitu hovoru se také bát nemusíte, za celý týden, když jsem s někým telefonoval, nikdo nepoznal, že bych mluvil ze sluchátek. Na svědomí to totiž má trojice mikrofonů na každém ze sluchátek, které fungují nejen pro ANC, ale právě ve spolupráci se snímačem vibrací z lícní kosti tak dokonale, že telefon můžete nechat v klidu v kapse. Přichází to nejdůležitější a tím je cena. Asi chápete, když jsem vyjmenoval 1000XM4, Sennheiser Momentum, že vlastně 4 990 Kč bude naprosto odpovídající a vlastně vzhledem ke konkurenci je cena i levnější, než by měla být. To jsem snad o žádném produktu ani nikdy neřekl, že je zbytečně až moc levný 😊. Pokud porovnáte výbavu Huawei FreeBuds Pro 2 vs Sony WF-1000XM4 nebo Apple AirPods Pro, dostanete za mě momentálně objektivně v mnoha ohledech lepší sluchátka. Pochopitelně, aby ne. AirPods Pro jsou na trhu už 3 roky, XM4 rok a tak má Huawei logicky značnou výhodu. Jestli vám tedy nevadí utratit 5 tisíc za sluchátka, nemáte se čeho bát a stačí si vybrat jednu ze tří barevných variant. Dostanete totiž skvělý produkt a při nákupu do 10.7. také jako dárek i Huawei Band 7. Odkazy na nákup najdete níže, a abych tak celou recenzi zakončil a dnešní produkt shrnul jednou větou: Huawei Freebuds Pro 2 jsou kolem 5 tisíc korun za mě nejlepší true wireless sluchátka, která můžete momentálně dostat. Jestli vám dnešní recenze pomohla při rozhodování nebo se vám celý článek líbil, budu moc rád za komentáře. Hrozně moc děkuju za přečtení, mějte se krásně a těším se u další recenze.  ...

28 6
SONY WH-1000XM5 | Vyplatí se upgrade z XM4?

SONY WH-1000XM5 | Vyplatí se upgrade z XM4?

Design a co se změnilo oproti předchůdci? Po designové stránce se toho událo letos asi nejvíc a jedná se o takový přerod, jako když Apple přešel z iPhonu 8 na iPhone X. Už na první pohled nová sluchátka jasně oddělíte od svých předchůdců zakulaceným mostem a úplně novým systémem otočných kloubů, na které následně navazují mušle. To je asi jedna z nejkontroverznějších vlastností a hodně bude záležet, čemu dáváte přednost. Nově totiž sluchátka nelze v kloubu „složit“, podobně jako u dosavadních předchůdců WH-1000XM4 a tím docílit daleko kompaktnějších rozměrů při složení pouzdra. Sony WH-1000XM5 se dají v kloubu momentálně pouze otočit, podobně jako Apple AirPods Max, a tím při transportu narostou na rozměrech. Další viditelnou změnou je pak zakrytí senzoru pro nasazení sluchátek, jehož úkolem je primárně pustit či pozastavit hudbu ve chvíli, kdy si sluchátka nasadíte, či sundáte. Rozbalujeme Sony WH-1000XM5  Otevřeli jsme zbrusu nové Sony WH-1000XM5 a vše pro vás natočili. Sledujte krátké video a uvidíte, co vše je obsaženo v balení a jak sluchátka vypadají v porovnání s předchozím modelem Sony WH-1000XM4.          Zobrazit příspěvek na Instagramu                       Příspěvek sdílený Huramobil [Petr Hudec] (@huramobil) Ovládání U ovládání se naopak nezměnilo vůbec nic. Probíhá pomocí kapacitního dotykového panelu na pravém sluchátku jako u dosavadních předchůdců, to znamená gesta pro přehrávání, pauzu, další song atd. a zakrytí celou dlaní poté spustíte ambientní režim. Na protějším levém sluchátku jsou pak k dispozici 2 tlačítka pro zapnutí a volbu režimu aktivního potlačení okolního hluku. Abyste ale ze sluchátek dostali ještě víc, je potřeba si nainstalovat aplikaci Sony Headphones Connect, která vám umožní optimalizovat ANC na základě scanu vašich uší, nastavit ekvalizér, způsob komunikace se sekundárním připárovaným zařízením nebo nastavit jednotlivé profily a jak se mají sluchátka chovat v různých lokacích. Zvuk a aktivní potlačení okolního hluku Sony WH-1000XM5 nabízejí oproti svým předchůdcům značné vylepšení v potlačení okolního hluku. A není to jen aktivním ANC mající za úkol vyslat proti generovanému hluku jeho opak na protilehlé části zvukové křivky. Je to mnohem lépe propracovanými mušlemi, které propustí už k vašemu uchu daleko ruchů z okolí a tím pádem nemají sluchátka tak velkou práci s aktivním potlačováním. U samotné kvality poslechu je jasné, že se pohybujeme v aktuální špičce sluchátek pro běžné spotřebitele, ale i přesto je vidět, že Sony podléhá aktuálním trendům a přidává na basech trochu víc, než by bylo možná potřeba. Není to určitě tím, že by Sony nevědělo, jak správně sluchátka naladit, ale zkrátka se snaží vyhovět skupině zákazníků, pro které jsou Sony WH-1000XM5 určeny. Dunivější basy ovšem mají vliv i na samotné středy, kde hlavně strunné nástroje pak trochu ztrácí. To je ale asi jediná výtka u jinak skvěle hrajících sluchátek. Koupit nebo nekoupit? Nové Sony WH-1000XM5 je rozhodně po všech stránkách povedený upgrade a pokud byste váhali oproti předchůdcům, ty bych zvolil pouze za předpokladu, že by byly v nějaké hodně zajímavé promoakci kolem 7 tisíc korun. V opačném případě opravdu doporučuji nejnovější model, kde sice dostanete pořád zhruba stejnou 30hodinovou výdrž, ale také mnohem lepší pasivní i aktivní potlačení okolního hluku a zase o stupínek lepší celkovou kvalitu poslechu. Jediné, pro co se sluchátka vyloženě nehodí, a to hlavně na Android zařízeních bez LDAC, jsou hry, kdy uslyšíte třeba zvuk výstřelu se značným zpožděním oproti obrazu. Vzhledem k tomu, že jde o sluchátka Sony, k dispozici je kromě klasického SBC a AAC pouze právě jen proprietální bezztrátový LDAC kodek, který pochopitelně nepodporují všechna zařízení. Pokud tedy chcete dostat ze sluchátek to nejlepší, rozhodně si zkontrolujte i to, jaké aktuální kodeky vaše zařízení podporuje. Abych pak celou mini recenzi uzavřel, pro klasický poslech hudby, sledování videí nebo koneckonců i telefonování budete ze sluchátek nadšeni. ...

16 6
Recenze SONY Xperia 1 IV: Nejlepší vlajka letošního roku?

Recenze SONY Xperia 1 IV: Nejlepší vlajka letošního roku?

vzdálenost je obrovská, takže s použitím na makro fakt nepočítejte. Konečně u teleobjektivu musím být malinko shovívavější právě kvůli tomu, že jde o po dlouhé době o první svého druhu. Tady rozhodně musím pochválit opět skvělé barvy, skvělý kontrast, dynamický rozsah. Jediné, čeho si všimnete je postupné zhoršování ostrosti, čím více zoomujete směrem k 5,2násobnému přiblížení. Vlastně onen rozdíl mezi 3,5 a 5,2 násobkem je relativně malý, že je možná otázkou, jestli se nevyplatí kvůli ostrosti radši exponovat 3,5 násobným zoomem a pak fotku lehce oříznout. Co ale musím extra vypíchnout je ostření na oko. Telefon zvládne v burst modu vyfotit až 20 snímků za vteřinu a přitom za současnou vteřinu až 60x zaostřit. I když jsme tedy fotili aportujícího psa v 8 hodin večer, kdy už světla bylo méně, podívejte se, jak neuvěřitelně si s tím Xperia 1 IV u pár snímků poradila. Noční režim? Není potřeba  Marně byste hledali noční režim u Xperie 1. Není tu a důvod je jasný. Fotky mají co nejvíce odpovídat realitě. Nečekejte tedy v noci jasně modrou rozsvícenou oblohu, když tam není. Dostanete to, co vidíte běžným okem. Nutno ovšem podotknout, že s veškerým skvělým processingem SONY. Vše, co vidíte, je krásně tak neskutečně ostré, ale ne přeostřené, barvy jsou skvělé, šum je minimální, dynamickému rozsahu bych dal 4,5 hvězdiček z pěti a jestli fandíte tomuto typu fotografie, jednoduše se dá v klidu říct, že Xperia 1 IV je momentálně nejlepší fotomobil na trhu. Verdikt samozřejmě platí primárně pro hlavní objektiv. Jak širokoúhlý, tak teleobjektiv mají menší senzory a kvalita nočních snímků nedosahuje těch z hlavního senzoru, ale i tak se drží vysoko nad průměrem drtivé většiny Opravdový filmový zážitek Pochopitelně se ale musíte oprostit od cenovky 35 989 Kč, kterou vám aspoň v úvodu SONY tradičně kompenzuje výhodným bundlem s jejich vlajkovými sluchátky SONY WH-1000XM4 zdarma. A stejně tak je potřeba zapomenout na konkurenci a přemýšlet nad tím, co telefon nabízí a jestli vám funkce budou k užitku, protože hodně jeho vlastností je veskrze hodně unikátních.   Recenze je k dispozici také formou videa Unikátní je vlastně už samotná konstrukce – úzká a vysoká, která má určitě pár zajímavých výhod. Jednak nemáte problém při držení a současném psaní jednou rukou kamkoli na klávesnici dosáhnout, na displej se vám vejde při konzumaci vertikálního obsahu jako Instagram či webové články více obsahu a jednak je SONY jedním z největších hollywoodských filmových studií. Tím pádem při překlopení telefonu na šířku dostanete opravdu filmový zážitek v poměru stran 21:9 na 4K displeji, navíc s dvojicí hodně slušných reproduktorů mířící přímo na vás. Pokud jste fanoušek sledování filmů na mobilu, nic lepšího, navíc s momentálním bundlem s jedněmi z nejlepších sluchátek, tradiční skvělou haptickou odezvou při dynamických scénách a ročním předplatným streamovací služby SONY Bravia, prostě nedostanete. To není reklama, ale holý fakt. Snad jediné, co chybí k dokonalosti je Dolby Vision nebo o trochu lepší čitelnost na sluníčku. Ta je sice lepší než vloni u SONY Xperia 1 III, ale telefonům iPhone nebo Samsung momentálně nedosahuje. Unikátní systém fotoaparátů Co je ovšem na Xperii 1 IV naprosto unikátní, oproti konkurenci, je systém foťáků. Takovým standardem už od prvního modelu Xperia 1 je trojice 12Mpx senzorů v klasické sestavě širokoúhlý, hlavní a teleobjektiv. Víceméně sestava, kterou dostanete u každé vlajkové lodě jakéhokoli výrobce. Platí to tak u Applu, Samsungu, OnePlus, Xiaomi a u kohokoli si vzpomenete. U těch nejlepších a nejdražších přístrojů pak dostanete často ještě další fotoaparáty jako 5násobný nebo 10násobný teleobjektiv, sem tam nějaké makro či dedikovanou čočku pro rozostření pozadí. Něco navíc, čím se nás výrobci snaží přesvědčit o tom, že čím více čoček vidíte na zádech, tím lepší by asi měl být mobil. Pokud si odmyslíte základní 2Mpx pro rozostření pozadí či makro, tak mají veskrze pravdu, protože více možností se rozhodně hodí. Abyste totiž dosáhli různých úrovní přiblížení, nemůžete jako u dospělého foťáku jednoduše vyměnit objektiv, protože by se porušila ona kompaktnost mobilu.           Zobrazit příspěvek na Instagramu                       Příspěvek sdílený Huramobil [Petr Hudec] (@huramobil) Výrobci tak šli cestou, že co čočka na mobilu, to nějaká pevná ohnisková vzdálenost neboli úroveň přiblížení. Vy tak vidíte v telefonu často čísla jako 0,7x, 1x nebo 3x a tyto hodnoty vlastně znamenají, jaký násobek přiblížení oproti hlavnímu foťáku dostanete. Když znáte jeho ohniskovou vzdálenost, rázem budete vědět, ke kterému objektivu dospělého foťáku můžete jednotlivé čočky přirovnat. Tím pádem, když byste porovnali hlavní kamerku, což je zpravidla ekvivalent 24mm objektivu u velkých digitálních foťáků, tak 0,7x znamená plus mínus 16mm, neboli širokoúhlý záběr třeba na krajinky a 3x zase plus mínus 70mm na detaily či portréty. Důvodem, proč to dnes celé vysvětluji a co je v tom naprosto důležité, že doposud máte možnost u všech telefonů mezi těmito rozmezími a klidně i za ně uživatelsky zoomovat. Ve skutečnosti ovšem nedochází k optickému zoomu, třeba jako u zoomových objektivů na dospělých foťácích, ale jde čistě jen o digitální výřez, který výslednou fotku degraduje čím víc přiblížíte. Když tedy váš telefon má k hlavnímu foťáku 3násobný zoom a vy přiblížíte na 2,9 násobek, použije se stále hlavní foťák a výsledná fotka se jen automaticky roztáhne, jako kdybyste si jí dvěma prsty roztáhli v galerii. Výsledná fotka tak bude mnohem horší, než když byste dozoomovali dál a použili tím pádem třetí objektiv. Změní se i perspektiva a změní se i úroveň rozostření pozadí. Dál za 3násobný zoom se ovšem používá zase digitálního přiblížení z onoho 3násobného. Proč ale všechno popisuji je fakt, že SONY v tomto ohledu ukázalo další stupeň evoluce, protože představilo telefon, jehož teleobjektiv je schopen toho, co umožňují jen zoomové teleobjektivy na klasických foťácích. To znamená, že mezi 3,5násobným a 5,2násobným přiblížením telefon opravdu uvnitř hýbe optikou a jakýkoli obraz, který vidíte mezi tímto přiblížením nepodléhá žádné digitální degradaci. Samozřejmě se díváme na první exemplář takového telefonu, i když v minulosti pár pokusů v podobě ASUSu nebo Samsungu bylo. U prvně jmenovaného to ovšem nijak zázračně nedopadlo a ten druhý spíš integroval mobilní telefon do digitálního foťáku a ani jeden nápad se nijak neujal. U Sony ovšem jde o první hezké a funkční řešení, které bych přirovnal k prvnímu ohebnému telefonu od Samsungu. Směr je dobrý, ale chce na něm ještě určitě pracovat. Bavíme se totiž o optickém zoomu pouze o rozmezí 3,5 až 5,2 násobku, což zásadní změnou není, ale spíš než tento telefon bude zajímavé sledovat, podobně jako u ohebných telefonů, jak se, doufám, bude rozptyl zoomu postupně zlepšovat. Třeba se tak vrátíme nakonec k daleko menšímu počtu foťáků nebo mnohonásobně větším optickým zoomům. Limitující jsou ovšem pochopitelně fyzicky malé senzory a malé čočky, kterými na senzor světlo dopadá a tak hádám, že než se taková technologie protlačí i na hlavní, nejpoužívanější senzor, kde je riziko příliš velkého clonového čísla a tím pádem horších výsledků za snížených světelných podmínek, budeme spíš svědky vylepšování právě sekundárních objektivů. Za mě bych se tak nejvíc přimlouval za to, kdyby teleobjektiv byl schopen fungovat ještě od nějakého 2násobného přiblížení, protože to bylo to, co mi často asi nejvíc chybělo. Neskutečně přirozené fotografie Zaměřím-li se na samotnou kvalitu fotek, hrozně moc bude záležet na vašich preferencích. Jedno je ovšem potřeba zdůraznit pro všechny. SONY Xperia 1 IV není "point-and-shoot" kamera ve stylu přijdu, cvaknu, odejdu. Xperia je zařízení pro profesionály, které se blíží plnohodnotným foťákům. Nečekejte "fancy" režimy, nečekejte vyumělkované, přesaturované fotky čínských telefonů, dokonce nečekejte ani automatické HDR nebo jednoduché a intuitivní ovládání. Naopak, standardní aplikace foťáku zmizela a byla nahrazena aplikací Photo PRO, kde už na první pohled vidíte, kolik ovládacích prvků přibylo. A to jste prosím v režimu Basic, který téměř začíná tam, kde končí PRO režimy běžné konkurence. Rázem tak na první dobrou můžete zvolit hned poměr stran, použití blesku, možnost sekvenčního snímání, úroveň rozostření nebo výslednou barevnou teplotu fotky. Stačí ovšem z režimu Basic přeskočit na jakýkoli jiný režim a rázem dostanete ovládací panel funkcí, tak jak je znáte z digitálních foťáků SONY. Tím pádem si volíte ostřící body, režimy ostření, ostření na oko, oblast ostření nebo naopak ruční, přepnutí .JPG, .RAW či oboje atd. Zkrátka je tu tolik možností, že si až říkáte, že škoda, že tu chybí hledáček a fyzická mapovatelná tlačítka. Respektive jedno tu je, dvoustupňová spoušť na boku telefonu. Celkově ovšem platí to, co u SONY platí už dlouhou dobu. Pokud jste fanoušci realistických snímků, je to přesně to, co dostanete. Když něco nevidíte vaším okem, nevidí to ani foťák a je pak na vás, jestli se spokojíte s fotkou tak jak je, jestli vyfotíte do .RAWu pro následné úpravy nebo jestli při snížení světla použijete inteligentní režimy, které vám při prohlížení exponovaných fotek v galerii samy navrhují třeba úpravy světla. Někdy to funguje v pohodě, někdy to zbytečně přepálilo světla. Je to asi fotka od fotky a věřím, že tohle je jedna z věcí, která se bude ještě postupně zlepšovat. Každopádně, abych se konečně dostal k jádru pudla a ke kvalitě fotek – z hlavního objektivu dostanete skvělé fotky. Krásně detailní, bez šumu, automatické HDR funguje tak akorát, abyste viděli velmi dobrý dynamický rozsah, nepřeostřuje. Opravdu musím smeknout nad tím, jak fotky vypadají přirozeně a to i po stránce barev. Stejně je na tom širokoúhlý fotoaparát a u výčtu bych se prakticky jen opakoval. Snad jediné, co na šíru zamrzí je fakt, že i když je senzor vybaven automatickým ostřením, tak minimální ostřící konkurence. Snad jediné, co bych právě vytknul je občas až moc tmavý snímek, kde se SONY snaží evidentně zkrácením závěrky dosáhnout větší ostrosti fotky a zároveň nižším ISO o redukci šumu, aby nemusel nastoupit těžký postprocessing, který by fotku změkčil. Každopádně jak za denní fotky, tak za noční na mě udělalo SONY opravdu obrovský dojem. Video Samostatná kapitola je pak video, protože jsme u expertního stroje, asi správně tušíte, že jednoduché to nebude. Nahrávat můžete v klasické aplikaci PhotoPro pouhým přepnutím na ikonku kamerky. Aplikace nabízí všechny možné režimy až do 4K30 pro všechny 3 foťáky. Pokud byste ovšem chtěli odemknout jiné frameraty, musíte jít do aplikace Video Pro, kde máte ve 4K k dispozici širokou paletu od 24 až po 120 snímků za vteřinu. Tady už ovšem je potřeba alespoň nějaká základní znalost minimálně o tom, jak funguje kombinace času, clony a ISA nebo, že byste se měli držet zlatého pravidla o času jako dvojnásobku frameratu. Pokud ovšem máte ambice stát se filmařem, pak můžete vyzkoušet další aplikaci CinemaPro, vycházejícího z oddělení CineAlta, kde si pohrajete s LUTkama, abyste dostali specifický barevný look filmových kamer, místo času nastavujete shutter angle. Můžete také od letoška nově využívat Wide Dynamic Range, což je novinka pro lepší dynamický rozsah. Není ovšem nastavena jako výchozí, protože funguje tak, že v reálném čase skládá výsledné video ze 2 snímků za účelem lepšího dynamického rozsahu. Protože jde ale o 2 snímky místo jednoho, pochopitelně není funkce dostupná pro 120 FPS režim a bohužel se také budete muset obejít bez optické stabilizace – na stativu to ovšem vypadá hodně pěkně. Tím se tak vlastně dostávám ke kvalitě videa, protože popisovat natáčení videa a jeho rozdíly ve 3 aplikacích by opravdu zabralo několik článků. Video je skvělé a vlastně jej chválím neustále u každé vlajky od SONY. Krásné barevné podání do teplejších tónů, ostrost, šum, všechno na velmi dobré úrovni a snad jediné, co je potřeba občas hlídat je dynamický rozsah směrem k občasným přepalům. Pak se dá ale použít ona funkce širokého dynamického rozsahu a jste naprosto v pohodě. Finální verdikt Tedy, aspoň na chvíli, protože přece jen na jeden zásadní problém jsem u nové Xperie narazil. Slabinou je kombinace hardware a software. Telefon totiž pohání Snapdragon 8 Generace 1 a to je procesor, který zrovna extra chválu v rámci své spotřeby a chlazení nezískal a SONY si to odneslo až do dna. Jednak je to trochu vidět právě u širokého dynamického rozsahu, kde Apple zvládá tuto funkčnost i u vyšších frameratů oproti SONY, ale ono je to vidět i ve fotoaparátu. Stačila víkendová procházka ve venkovních 27 stupňích, ani ne 10 minutové lehké focení s kadencí tak 1-2 fotky za minutu a výsledkem byl přehřátý telefon. Vlastně SONY vás i při spuštění VideoPro i CinemaPro přímo na přehřívání varuje, ale že tato situace nastane i u focení bych nečekal. V každém případě bych ještě neházel flintu do žita, koneckonců iPhone 13 Pro Max se s novou Betou iOS 16 začal taky pěkně hřát a málo vydrží, ale přece jen u Applu se jedná o Betu a tady už několikátá verze finálního software. Nějaké mírné zlepšení se tedy dá u SONY očekávat, ale nic zásadního asi úplně ne a zdá se tak, že když už se jeví všechno skvělé a můj lov na nejlepší letošní vlajku by mohl být u konce, přece jen je tohle ona pomyslná chybějící třešnička na dortu. Ono je totiž jinak všechno naprosto na špičkové úrovni. Android 12 s téměř minimální vizuelní nadstavbou je hodně fajn, kombinovaná ochrana IP65/IP68 super, Gorila Glass Victus na obou stranách, hranaté provedení, velmi dobré repráky, skvělé foťáky, možnost posadit X1 do sáněk foťáku a použít jí díky partnerství s YouTube jako streamovací zařízení, i když nemáte žádné subscribery, konečně 5000mAh baterka s 30W nabíjením, která nemá problém vás podržet s více jak 6 hodinama celý den na 1 nabití, tohle všechno je super. Jenže k čemu vám to bude, když vám telefon po chvíli používání bude hlásit přehřáto nebo, když budete v největší řežbě v Diablu, začne throttlit procesor a FPS letí znatelně dolů. Samozřejmě nic na světě není ideální, a abych vás v závěru od tohoto telefonu neodradil, jak říkám, šlo o scénáře, kdy jsem na telefonu hrál hry nebo se delší dobu věnoval focení nebo natáčení videa. Jenže přesně minimálně na ono focení a simulaci profi natáčení je Xperia 1 IV přímo určena. Je to vlastně jako vyrobit terénní auto, které zapadne v prvním blátíčku. To je vlastně důvod, co mě odrazuje už v půlce letošního roku vyhlásit letošního vítěze a tak hon na nejlepší vlajku letošního roku u mě stále ještě pokračuje. Schválně mi napište, co na novou Xperii 1 IV říkáte vy. Děkuji, že jste dočetli až sem. Mějte se krásně a někdy příště u další recenze.  ...

10 6
Recenze Xiaomi 12X: Zájemci o kompaktní telefony, zbystřete!

Recenze Xiaomi 12X: Zájemci o kompaktní telefony, zbystřete!

Design a konstrukce Nemůžu totiž začít ničím jiným, než abych vám popsal, jak skvěle se nové Xiaomi 12X drží. Jednoduše geniálně zapadne do ruky, má příjemný povrch, v přibaleném pouzdru logicky neklouže a se svými 176g je pak v kapse tak lehký, že jsem si často instinktivně pohmatem kontroloval kapsu, jestli v ní telefon vůbec mám. Jde o nejlevnější telefon z trojice letošní dvanáctkové řady a i když je právě nejlevnější, je fajn, že konstrukčně vychází z klasického modelu Xiaomi 12 a na materiálech se zde ani tak nešetřilo. Model nabízí kovové tělo, doplněné na přední straně Gorilla Glass Victus, na zadní Gorilla Glass 5. Prakticky jediný rozdíl kromě velikosti oproti Xiaomi 12 Pro na opačném konci cenového spektra je, kromě velikosti, modul fotoaparátů, kde dělící čáry mezi jednotlivými objektivy nejsou vyrobené gravírováním. Žádný stupeň voděodolnosti tu, stejně jako u dospělých verzí také není, a i když se možná nabízí přirovnávat Xiaomi 12X asi nejčastěji k Samsungu Galaxy S21 FE, přece jen se jedná o trochu jiný telefon zacílený na trochu jiného fanouška.   Doporučuji: Recenze Xiaomi 12 Pro - Nádherný telefon se skvělým hardwarem Virtuální RAM na Androidu: Co je to, jak funguje, a měla by vás zajímat? Jak využít zkratky na ploše Androidu: Vytvořte si prostředí, které k vám sedí Displej zobrazující až 68 miliard barev Tam, kde Xiaomi 12X bezpochyby asi nejvíc vyniká je displej. Jde totiž o první 12bitový panel na světě, který je schopný zobrazit až 68 miliard barev. Pochopitelně na to, abyste jej využili naplno potřebujete obsah v Dolby Vision třeba na Netflixu a certifikace pro Widevine L1 i HDR10 nechybí a musím uznat, že filmy opravdu na takovém displeji vypadají impozantně. A aby byl zážitek dokonalý, doprovodí výborný obraz ještě stereo reproduktory naladěné od Harman Kardon. Reproduktory jsou dostatečně hlasité, v dané cenovce jde rozhodně o nadprůměr a i když si můžete zvolit i mezi několika profily Dolby Atmos, nakonec mi stejně nejlépe hrály repráky na výchozí nastavení Dynamic music. Škoda, že tak skvělou kombinaci displeje a repráčků za podobnou cenovku nevidíme i mezi další konkurencí a tím pádem je to jeden z výrazných highlightů tohoto telefonu. Pochválit musím na displeji ještě výborně nakalibrované barvy, vyvážení bílé, 120Hz obnovovací frekvenci, bezchybnou čtečku otisků prstů a i víc jak 1000 nitů svítivosti, což oceníte hlavně na přímém slunečním světle. Za displej byste možná mohli trochu kritizovat, za chybějící LTPO, ale opět, v této cenovce si budeme muset na LTPO ještě odhaduji rok počkat. Energeticky méně náročný procesor Xiaomi 12X nezaostává ani co se hardwaru týče. Někdo by možná mohl trochu hanit použitý procesor Snapdragon 870, což je vlastně "vytuněná", dva roky stará vlajková varianta Snapdragonu 865, která ale i tak pořád strčí do kapsy většinu telefonů od  10 000 Kč do 12 000 Kč. A víte co? Mně to ani u takového telefonu nevadí. Jedině, kde byste možná poznali nějakou ztrátu výkonu jsou nejnáročnější hry. Ale protože tu máte 6,3“ displej, tak ani nepředpokládám, že by si někdo Xiaomi 12X kupoval primárně kvůli hrám a raději by nešáhl například v naprosto stejné cenové hladině po POCO F4 GT s herními tlačítky, rychlejším procesorem a větším displejem. Krása a síla Xiaomi 12X totiž spočívá úplně v něčem jiném. Použitý procesor Snapdragon 870 je totiž, oproti současným vlajkovým procesorům, energeticky daleko méně náročný, méně topící procesor a tak i když na FHD displeji hrajete ty nejnáročnější hry, telefon se pochopitelně zahřeje, ale pořád jej udržíte bez problému v ruce. Baterii nespotřebuje tak, jako současná konkurence. A to je vlastně jeho velká výhoda. Xiaomi 12X totiž se svou 4500mAh baterií poráží spoustu podobně vybavené konkurence. Ať už jsem porovnával výdrž se Zenfonem 8, s malým Galaxy S21 nebo koneckonců letošním Galaxy S22, vždy dostanete zhruba o hodinku až hodinku a půl delší výdrž na jedno nabití. A to je přesně ten "sweet" spot, který potřebujete, abyste mohli nechat ležet nabíječku v klidu doma i při náročnějším používání. Prakticky jsem se totiž vždycky vracel domů po náročnějším dni plném focení, telefonování a ještě mi nějakých 20% zbývalo. Pochopitelně jsme u menšího kompaktního telefonu, kde nenajdete bezdrátové nabíjení a musíte se spolehnout na drátové nabíjení. 67W nabíječka je ovšem v balení a komu by náhodou energie během dne došla, zhruba za ¾ hodinky na nabíječce je telefon připravený opět na 100% sloužit. Z nedostatků je tady vlastně pouze jeden jediný a to je pro mě celkově Xiaomi nadstavba, která není úplně můj šálek kávy. Znáte to, robustní, sem tam nějaká reklama, která sice jde vypnout, ale tu by si mělo Xiaomi schovat pro telefony za 3-4 tisíce korun a nedávat jí do vlajkových lodí či odlehčených vlajek. Jestli jste ale v tomto ekosystému zvyklí fungovat, nežádoucí věci si povypínat, pak vám to rozhodně vadit nebude. Pak je tu ještě jedna zajímavá věc, na kterou jsem přišel. Xiaomi se při uvedení modelu Xiaomi 11T pochlubilo, že nově zvedá podporu na 3 velké aktualizace Androidu a 4 roky bezpečnostních záplat. Jenže je celkem paradox, že Xiaomi 12 i Xiaomi 12 Pro přišly na Androidu 12, ovšem Xiaomi 12X na Androidu 11. Na Android 12 už jsem sice tento telefon upgradoval, ale obávám se, že právě kvůli tomuto triku dostanete ve finále na Xiaomi 12X oproti klasické variantě Xiaomi 12 de-facto o jeden Android méně, a to je škoda, protože až na použitý procesor jsou oba telefony naprosto identické. Všestranný 50Mpx profesionální hlavní fotoaparát Modely jsou identické i ve foťácích. V obou telefonech tak najdete kombinaci 50Mpx hlavního snímače doplněného 13Mpx širokoúhlým objektivem a 5Mpx makro tu pak je primárně kvůli tomu, že na širokoúhlém nebyl implementován autofocus. To by ale koneckonců nevadilo. 5Mpx makro autofocus má a produkuje i v celku hezké snímky. Fotografie pořízené 5 Mpx makrem Oproti tomu fotky z hlavního 50Mpx, který spojuje 4px do jednoho pro výsledný 12,5Mpx snímek jsou skvělé. Nabízí dostatek detailu, ostrost je tak akorát, barvy jsou spíš střízlivějšího charakteru, kontrast fajn, dynamický rozsah taky v pohodě a snad jediná fotka, kde jsem narazil na nějaké menší přepaly byla změť pestrobarevných kytek v zoologické zahradě ve Dvoře Králové. Musím vlastně ale i tuto fotku nakonec pochválit, že nedošlo ani k nějakému výraznému slití detailů, jak se to často stává u jiných telefonů. Co v Xiaomi 12X ovšem nenajdete, na rozdíl od podobně drahému Galaxy S21 FE, je teleobjektiv. Supluje jej dvojnásobný výřez z hlavního a pokud je dostatek světla, fotky jsou na hodně slušné úrovni. Fotografie pořízené během dne - Hlavní 50Mpx čočkou, 13Mpx širokoúhlou kamerou 13Mpx širokoúhlá kamerka si vede také velmi dobře a i když chybí autofocus, pořád se dá pochválit za velmi dobrý postprocessing. Primárně s ohledem na konzistenci s hlavním foťákem, kde prakticky nepoznáte, kromě ohniska, žádnou změnu. Tu bych minimálně čekal třeba u dynamického rozsahu nebo alespoň znatelného šumu oproti hlavnímu foťáku, ale ne, šíro je tu víc než skvělé. Dokonce dokáže překvapit i večer na noční režim, což je malinko "tricky" věc upřímně u Xiaomi. Telefon by měl nabízet automatický noční režim, ale ne vždycky se podaří spolehlivě určit, kdy je potřeba jej použít a kdy ne. Schválně mrkněte na fotku pořízenou širokoúhlou kamerou na Pracovnu Laskafe bez nočního a s ním a uvidíte dramatický rozdíl, kdy nezafungoval automatický noční režim a kdy jsem jej zapnul sám. Noční fotografie pořízené na Noční režim Trochu škoda, že telefon, na rozdíl od konkurence, ani nedá vědět dopředu, kdy delší expozici chce použít a kdy ne. Ušetřili byste si pak čas a zbytečně neplýtvali kinofilmem. Na druhou stranu je tohle tak malá kosmetická vada, která půjde bezpochyby odstranit třeba v budoucích aktualizacích. Noční fotografie pořízené BEZ Nočního režimu A pochopitelně, když už chválím noční snímky z širokoúhlé kamery, jasně chápete, že ty z hlavního musím pochválit také. I když samozřejmě s notnou dávkou vyšších nároků na hlavní foťák lze pár chyb v lehkém přeostření a rozpadu detailů najít. A abych ve chvále pokračoval, skvělé jsou i portrétní snímky se skvělou detekcí popředí a pozadí, radost pohledět. Portrétní režim Vesmír se ovšem vyrovná ve videu, tedy alespoň v 8K, ale to se dalo očekávat. Jednak je k dispozici jen ve 24 snímcích a jednak z pohledu detailů se mi úplně nezdá, že by šlo o 8K. Každopádně 4K je super s dostatkem detailů, minimálním šumem a přesnými barvami. Finální verdikt Co říct o Xiaomi 12X závěrem? Jedná se o mnohem lepší telefon, než by mnozí očekávali. Jak už jsem uváděl v úvodu, každý bude tento telefon porovnávat s Galaxy S21 FE 5G a na jednu stranu má bezpochyby pravdu, protože Galaxy S21 FE 5G je v mnoha ohledech lepší telefon, ale ne každý chce Samsung, a proto je fajn, že existuje alternativa v podobě Xiaomi. Když bych měl udělat rychlé porovnání oproti Galaxy S21 FE, tak model má o rok novější procesor, větší displej, je plastový, ale s IP68 voděodolný, má teleobjektiv, bezdrátové nabíjení a bezpochyby i delší podporu. Xiaomi 12X nabídne pro změnu lepší 12bitový displej, delší výdrž na jedno nabití, lépe hrající repráčky. Ve finále zase bude záležet na vás, čemu dáte přednost. Galaxy S21 FE má momentálně startovní cenu kolem 18 tisíc korun, ale protože pořád běží akce trade-in, jste na naprosto stejné ceně a to nepočítám fakt, že občas Samsung udělá šílenou akci, jako minulý týden, mínus další 3 tisíce korun. To je pak vymalováno nejen pro Xiaomi, ale i jakékoli jiné konkurenční značky. Když bych se ovšem měl já osobně od všech akcí oprostit a hledal bych malý a kompaktní telefon do 15 tisíc korun na Androidu, je za mě Xiaomi 12X momentálně asi volba číslo jedna. Chtěl bych totiž malý telefon, u kterého se nebojím, že mu uprostřed dne dojde baterka a navíc, když budu potřebovat, se nemusím stydět za jakoukoli jím vyprodukovanou fotografii. A tak to mám já a jestli vy máte na model jiný pohled, tak budu rád za váš názor v komentářích pod videem na YouTube. Moc děkuji za přečtení.  ...

31 5
TOP 5: Nejlepší TWS sluchátka [2022]

TOP 5: Nejlepší TWS sluchátka [2022]

Tblitz A7s Pokud máte hluboko do kapsy nebo vám připadá divné si k telefonu za 2 000 Kč koupit drahá sluchátka nebo kupujete už pátá sluchátka vašemu dítěti, které je za měsíc ztratí nebo ať už máte jakýkoli důvod, kdy hledáte to nejlevnější, mrkněte na sluchátka Tblitz A7s. Stojí totiž jen 239 Kč a když vezmete v úvahu, že do této částky se schovaly výrobní náklady, přeprava z továrny do Evropy a marže obchodníka, je vlastně zázrak, že za tyto peníze dostanete vůbec nějak hrající bezdrátová sluchátka. No jo, jenže na tak nízkou cenu tu najdete i překvapivě zajímavé parametry.   Mohlo by se vám také líbit ℹ️ Nejlepší mobily do 4 000 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 5 500 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 7 000 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 10 000 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 13 000 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 15 000 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 20 000 Kč Třeba voděodolnost IPX5, to znamená, že si se sluchátky můžete jít v klidu zaběhat. Na sluchátkách také najdete ovládací tlačítka, podporují hlasové asistenty a vybaveny jsou pak Bluetooth 5.1 šetřící výrazně baterku a díky tomu sluchátka vydrží zhruba 4-5 hodin na jedno nabití. Pravda, z krabičky je dobijete pouze 2x, takže dohromady počítejte výdrž nějakých 12 hodin, ale opět uvádím – za ty peníze se snad nedá vytknout vůbec nic. V balení pak dostanete i 3 velikosti náúšníků a odkaz ke koupi přikládám ZDE.  Tblitz A7s | Foto: Tblitz Huawei FreeBuds 4 & Huawei FreeBuds 4i Na druhé místo jsem nanominoval rovnou dvojici sluchátek od Huawei a to konkrétně Freebuds 4 nebo Freebuds 4i. Dvojici hlavně z toho důvodu, aby si na své přišli jak miliovníci špuntů, tak pecek a záleží tedy, která sluchátka jsou vám pohodlnější. Pokud zvolíte špunty u Freebuds 4i, které vám těsně uzavřou zvukovody, dostanete pochopitelně daleko hutnější zvuk a sekundárně mnohem lepší izolaci od okolního prostředí. To je fajn třeba pokud sedíte v rušném office spacu a potřebujete se soutředit na práci. Izolaci od okolního prostředí pak navíc umocní ještě technologie aktivního potlačení okolního hluku a tak za pouhých aktuálně 1 360 Kč dostanete to, co u jiných značek u mnohem dražších sluchátek. Co se týká hudby, s 10mm měniči jde o sluchátka na mainstream a zase vzhledem k ceně nabízejí velmi nadstandardní zvuk. Snad jediné, komu bych je vyloženě nedoporučil jsou hráči her na mobilních telefonech – mají totiž dostupný pouze AAC nebo SBC kodek a tak akční střílečky si sice zahrajete, ale zpoždění je zde bohužel znatelné. Co je ovšem neuvěřitelné, je výdrž – zhruba 8,5 hodiny na jedno nabití bez aktivního potlačení nebo 6 s ním a tady by se mohla stydět i mnohem dražší sluchátka.   Peckovou alternativou jsou pak druhá sluchátka Freebuds 4. Ta nabízejí mnohem větší, 14,3mm měniče a díky tomu krásný a čistý zvuk ať už posloucháte kytarové skladby, klasiku nebo popík. Stejně jako u 4i pak můžete pro veškeré nastavení potlačení hluku, ekvalizéru využít aplikaci AI Life. U čtyřek si pak ještě navíc oproti 4i můžete aktivovat detekci nošení, protože Freedbuds čtyřky totiž mají v sobě i senzor, který rozpozná když si sluchátka vyndáte nebo zasunete do uší a podle toho vám rovnou pustí, či zapauzují hudbu. Poslední, co stojí u nich ještě za zmínku je funkce multipoint, kdy můžete třeba na notebooku hrát hru a při příchozím hovoru na mobilu se sluchátka automaticky přepnou na telefon a po ukončení zase zpět. Pozor ovšem, k dispozici je zase pouze AAC a SBC. Na druhou stranu za 2 300 Kč je to pořád velmi slušná volba. OnePlus Buds Pro Třetími v pořadí a musím se přiznat mými asi největšími oblíbenci, které už půl roku intenzivně používám, jsou OnePlus Buds Pro. I když u mobilních telefonů OnePlus označení flagship killer už dávno opustil, musím uznat, že tato sluchátka za 2 990 Kč by se bez problému mohla prodávat daleko dráž než mnohá konkurence široko daleko. Nabízí totiž ochranu IP55, takže si s nimi můžete v klidu jít zaběhat, ale také jsou jedny z nejpohodlnějších sluchátek, která jsem měl kdy v uších. Příjemné silikonové náušníky padnou naprosto skvěle a díky nižšímu profilu sluchátek s nimi můžete i bez problému usnout. Navíc sluchátka disponují velmi dobrým aktivním potlačením okolního hluku, takže ať už chrápete vy nebo někdo vedle vás, můžete si být jistí, že minimálně vy se vyspinkáte do růžova. Úroveň noise cancelingu se pak dá nastavit přímo v aplikaci, kterou musím rozhodně vyzdvnihnout za to, kolik možností nabízí. Takovým standardem je možnost upgradu firmware, ale nechybí možnost aktivovat duální připojení, sledování úrovně nabití jak sluchátek, tak krabičky, přizpůsobení sluchátkům na míru vašim zvukovodům nebo speciální mód Zen. Ten využijete přesně ve chvíli kdy nemůžete usnout a počítání oveček už nepomáhá. Pustíte zvuk motorů letadla, šum vodopádu a rázem se můžete ponořit do hlouby bílého zvuku. Poslední perličkou pak je, že na rozdíl od spousty sluchátek dotykové ovládání neprobíhá skrz hlavu sluchátka, ale senzory jsou schované v nožičkách. Vy si pak při každém posunutí nebo dotlačení sluchátek do uší otravně nepauzujete nebo nepouštíte dokola hudbu či asistenta, ale když už něco takového chcete udělat, cíleně smáčknete jednou či dvakrát nebo podržíte nožičku na jednotlivém sluchátku. A to nejlepší na tom je, že si můžete akce nastavit a nebo také kompletně vypnout. OnePlus Buds Pro    Z negativ jsem zde našel prakticky jen dvě – a to opět kodeky AAC a SBC a novější LDHC. Škoda, že chybí podpora AptX, ale na druhou stranu LHDC, který mimochodem jako jediný spolu s LDAC vlastní certifikaci pro Hi-Res Audio, se pomalu propracovává do spousty čínských telefonů primárně od Xiaomi, Oppo, OnePlus, realme, Huawei nebo Poco. Pro kompletní list je potřeba ovšem trošičku googlovat. Třeba paradoxem je, že u OnePlus tímto kodekem disponují jen jejich vlajkové telefony a ne třeba oblíbený OnePlus Nord 2 5G. Na Applu jste pak pochopitelně s AAC naprosto v pohodě i ve hrách. Druhou slabinou je pak chybějící ekvalizér v aplikaci, ale tady víceméně záleží na vás, jestli toto vůbec využijete. Za mě tedy za zvuk, výdrž, noise canceling, velmi dobrou aplikaci a odpovídající cenu nemohu OnePlus Buds Pro jinak než doporučit. Apple AirPods & Apple AirPods Pro Čtvrté místo je víceméně také hodně dělené a to z důvodu, že primárně záleží k jakému mobilnímu telefonu budete sluchátka používat. U zařízení z dílny Apple je to poměrně jednoduché, jejich dvorní AAC kodek mají téměř jakákoli sluchátka a tak ať už posloucháte hudbu nebo hrajete hry, jde spíš o to, kolik chcete investovat do kvalitního zvuku, jestli chcete pecky či špunty a jestli požadujete aktivní potlačení okolního hluku. Tam bych se tím pádem rozhodoval mezi širokou plejádou dnešní nabídky a nebo pokud chcete originál, na výběr máte mezi klasickými AirPods, ať už bez nebo s bezdrátovým dobíjením a nebo AirPods Pro, která mají navíc ono aktivní potlačení okolního hluku. Sekundárně pak dostanete u AirPods Pro i možnost jejich nalezení v aplikaci FindMy, stejně jako AirTagů. Výhoda pro ty, co 18x denně hledají, kam si sluchátka jenom zašantročili. Hotovo, vyřešeno.  Apple AirPods (3rd gen.) bezdrátová sluchátka bílá | Foto: Apple Mnohem horší situace je pak u Androidu, kde je potřeba studovat, co váš mobil podporuje za kodeky, což se zase ještě často váže k použitému procesoru, ale zas to není pravidlem. U hudby jste v pohodě, ale ve hrách je potřeba se dívat právě třeba  po AptX kodeku, LDAC v případě Sony nebo před chvilkou zmiňovaný LHDC. Kodek navíc musí podporovat jak telefon, tak sluchátka. Tím narážím primárně na značku Samsung, která už v takové šlamastyce s kodeky udělala ještě větší bordel. Přinesla totiž mezi všechny již existující kodeky svůj SSC nebo Samsung Scaleable Codec a tím pochopitelně vybavila pouze své telefony a svoje sluchátka. Pokud tedy chcete mít nízkou latenci ve hrách na telefonech Samsung Galaxy S22 a neřešit u jiných sluchátek rizika spojená v různě kvalitních herních režimech, sázkou na jistotu jsou buď Galaxy Buds2 nebo Galaxy Buds Pro s tím rozdílem, že buď chcete levnější nebo dražší sluchátka.  Apple AirPods Pro bezdrátová sluchátka s aktivním potlačením hluku bílá | Foto: Apple Sony WF-1000XM4 Konečně pátými sluchátky jsou Sony WF-1000XM4 a asi je každému milovníku hudby jasné, že jsem nemohl jinak. Sluchátka jsou etalon a menší brácha oblíbených náhlavních sluchátek Sony WH-1000XM4 s vlajkovým potlačením okolního hluku. Jestli chcete jedny z nejlepších sluchátek na trhu, co se týká poslechu i právě potlačení okolního hluku, asi nemůžete šáhnout jinam. Pochopitelně, stejně jako u předchozích sluchátek je dobré si zkontrolovat podporované kodeky vašeho mobilního telefonu. Tady je totiž AAC, SBC a dvorní kodek Sony LDAC a pochybuju, že by se sem dostal vůbec někdy konkurenční AptX či LHDC. Ideální jsou tím pádem tyhle kousky jak k jakémukoli Apple produktu, mobilním telefonům od Sony nebo jakémukoli jinému, pokud je úplně nechcete na gaming. Na jedno nabití vydrží příjemných 8h s ANC nebo 10 hodin s vypnutým, ale kdo by tohle chtěl. Tato sluchátka si totiž kupujete hlavně kvůli ANC. Sony WF-1000XM4 bezdrátová sluchátka do uší s potlačením hluku | Foto: SONY Jsme u konce dnešního výběru nejlepších sluchátek pro léto 2022. Jestli se vám dnešní článek líbil, budu rád, když mi napíšete například na jedné z našich sociálních sítí (Facebook, Instagram, YouTube, Twitter) a budu se těšit zase příště.  ...

30 5
Nejlepší mobil do 20 000 Kč [2022]

Nejlepší mobil do 20 000 Kč [2022]

ℹ️ Nejlepší mobily do 4 000 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 5 500 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 7 000 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 10 000 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 13 000 Kč ℹ️ Nejlepší mobily do 15 000 Kč Apple iPhone Mini Někdo jej miluje, někdo jej nesnáší. Apple iPhone Mini. A nemám na mysli teď jen dlouholetou zákopovou válku mezi fanoušky Apple a Androidu, ale najde se i spousta lidí mezi Applisty, kteří by si nikdy tak malý telefon nekoupili. Na druhou stranu ale znám spoustu Applistů, kteří adorují Miniho tak moc, že jsem to u žádného jiného iPhonu snad nikdy nezažil. A i když se tyto telefony prodávají ze všech iPhonů tak málo, že se je výrobce rozhodl zrušit, nemůžu jej v dnešní TOP 5 opomenout. A až budete přemýšlet, jestli vzít iPhone 12 Mini, které v 64GB variantě začíná na 15 500 Kč nebo iPhone 13 Mini začínající ve 128GB kapacitě na 18 500 Kč, nerozhodujte se jen podle rozpočtu a úložiště. Pochopitelně u iPhonu 13 Mini dostanete lepší procesor, což veskrze vůbec na rychlosti telefonu nepoznáte, ale dostanete hlavně také zhruba o 10% větší baterku z pohledu kapacity. U tak malých telefonů je totiž potřeba zmenšovat i baterku a tak je výdrž logicky největší slabinou těchto kolibříků. Sekundárně se pak u iPhonu 13 Mini výrazně vylepšil i hlavní fotoaparát a nepatrně se zvýšil maximální jas displeje. Toť vše. Každopádně, když bych měl mezi sebou porovnávat oba telefony ve stejné kapacitě 128GB, tak než dávat za iPhone 12 Mini 17 tisíc korun, raději bych připlatil 1 500 Kč a koupil iPhone 13 Mini za 18 500 Kč. Koneckonců, když máte na telefon v této kategorii, stačí si v dnešní době odpustit jednu dobrou večeři venku. iPhone 12 Mini | Foto: Huramobil Xiaomi 12X Druhý telefon dnešního seriálu je telefon, který momentálně testuji a už předem uvádím, že za prvních pár dní mě celkem dost baví. Xiaomi 12X je sice vybaven Snadpragonem 870, což je vlastně předělaný, dva roky starý, vlajkový Snapdragon 865, ale zbytek vlastností pochází z Xiaomi 12, který je ovšem téměř o 5 tisíc korun dražší. Pokud tedy nehoníte maximální výkon ve hrách, budete s Xiaomi 12X naprosto spokojení. Jednak se vlastně jedná o druhý kompaktní telefon dnešního výběru a i když nemá 5,4“ displej jako iPhone 12 Mini, pořád je se svým 6,28“ AMOLED s podporou HDR10+, Dolby Vision i 120Hz obnovovací frekvence velmi kompaktní. Vlastně bych jej přirovnal asi k dnes už ukončené malé Galaxy S21 od Samsungu. To znamená užší a vyšší a jestli máte malé ručky, padne do nich dokonale. Dokonce sedá zakoupit ve 3 barevných variantách – šedá, modrá a fialovo-růžová a každá z variant má dokonce i jiný povrch zad. Sestava foťáků je naladěná na 50Mpx hlavní senzor, který se tak skvěle zapsal ve spoustě telefonů od OnePlus Nord 2 až třeba po realme GT2 Pro doplněným ještě o 13Mpx šírokoúhlý a 5Mpx makro. Když přidám ještě reproduktory od Harman Kardon, 4 500mAh baterku s 67W drátovým nabíjením, vlastně chybí asi jen ta voděodolnost a bezdrátové nabíjení. V takhle kompaktním kolibříkovi za necelých 16 tisíc korun se to dá ale ještě odpustit. Xiaomi12X | Foto: Xiaomi Zenfone 8 Jestli náhoda nebo záměr výrobců, těžko říct, ale třetí telefon je, světe div se, opět kompaktní. Je jím Zenfone 8 a kdyby vám chyběla na předchozím Xiaomi 12X voděodolnost, přesně tady jí v malém těle dostanete. Zenfone 8 byl v loňském i letošním roce tak úspěšným telefonem, že se obávám, že až přijde letos jeho nástupce, flipová varianta bude bohužel odpočívat na stejném místě, kde iPhony Miny. Každopádně tento telefon s 5,9“ AMOLEDEM se 120Hz obnovovací frekvencí si asi nejde nezamilovat a přesně mě pochopíte ve chvíli, kdy jej poprvé budete držet v ruce. Specifikace jsou samozřejmě loňské vlajkové, to znamená Snapdragon 888, v základu 8GB operační paměti a 128GB úložiště a běžná cena 18 490 Kč už není dneska moc atraktivní, ale to bych nebyl já, abych pro vás nevymyslel něco ultraspeciálního. Běžná cena varianty 8GB/128GB je 18 490 Kč, ale když použijete u nás v košíku slevový kód ZENFONE8, získáte 4 000 Kč slevu a vyjde vás tak na 14 500 Kč, to samé platí u 8GB/256GB, ta vás vyjde (se stejným kódem) na 15 500 Kč tisíce. Tak Hurá do toho. Pozor, akce trvá jen do 5.6.2022.  realme GT2 Pro Poslední dva telefony už nebudou kolibříci, slibuji, ale na krásných 17 500 Kč spadl z 20 tisíc korun realme GT2 Pro. A já vím, možná si klepete na hlavu, že proč byste si měli za takovou cenu kupovat zrovna značku realme, ale musím vás ubezpečit, že tento telefon se prodává velmi dobře. Má totiž pár docela zajímavých vlastností. Snapdragon 8 Gen 1, 12GB operační paměti a 256GB úložiště je taková klasika, ale třeba záda vyrobená z biopolymeru šetřícího přírodu a připomínajícího papír i na omak už zas tak ne. A protože realme patří do stejného koncernu výrobců jako OPPO nebo OnePlus, vypůjčila si tahle vlajková loď z loňského Find X3 Pro speciální 3Mpx mikroskopický objektiv se 40násobným přiblížením. Jestli tedy rádi fotíte broučky, berušky, mravence nebo jakékoli jiné detaily, stačí odložit velký foťák a vytáhnout z kapsy právě realme GT2 Pro. Fotky si pak prohlédnete na krásném 6,7“ displeji s podporou LTPO a kdybyste přece jen hledali nějaké nevýhody, jsou tu veskrze jen 3. Jednak je to USB 2.0, což znamená pomalejší přetahování fotek do počítače, než byste v této cenovce čekali, chybí bezdrátové nabíjení a voděodolnost je pouze proti postříkání. Na druhou stranu voděodolné není ani letošní Xiaomi 12 Pro nebo OnePlus 10 Pro. realme GT2 Pro | Foto: Huramobil OnePlus 8 Pro & OnePlus 9 A OnePlus byl vlastně takovým oslím můstkem na pátý telefon, který upřímně, kdyby bylo cokoli lepšího, asi bych jej přidal do výběru. Na pátém, děleném místě tak dávám rovnou dva telefony od tohoto výrobce. Jednak OnePlus 8 Pro nebo OnePlus 9 a dobře čtěte dál, který vybrat. To, že jsem byl trochu skeptický je fakt, že ač se jedná o velmi dobré telefony, jejich atraktivita samozřejmě klesá s tím, jak telefony stárnou a pomalu jim končí podpora. Android 13 je tak poslední velkou aktualizací, kterou dostanete do jinak špičkového OnePlus 8 Pro, který je posledním telefonem před odchodem Carla Peie alias zakladatele značky. OnePlus devítku volím proto, že se jedná o rok mladší telefon, kde jeho stáří a tím o rok delší podpora zase vyrovnává onu nevýhodu v podobě absence některých vlastností. Tak či tak oba telefony jsou velmi dobré a pokud vám chybí voděodolnost, tak ta je třeba u OnePlus 8 Pro oficiálně přítomna, u devítek jen v americké T-mobile verzi, takže asi je i v té globální, nicméně neoficiálně. Jinak oba telefony jsou vybaveny krásným fluidním 120Hz AMOLED displejem, jen u OnePlus 8 Pro o velikosti 6,78“ a OnePlus 9 má o trošičku menší 6,55 palec. Z pohledu foťáků jsou oba stejné, krásné 48Mpx, u šíra dostanete 48Mpx u OnePlus 8 Pro nebo 50Mpx u OnePlus 9 a skvělé je, že obě šíra disponují také ostřením, čímž je můžete použít v pohodě i na makro fotografii. OnePlus 8 Pro je pak vybaveno navíc ještě 8Mpx teleobjektivem s trojnásobným zoomem. Konečně posledním rozdílm je pak rychlost nabíjení, kdy OnePlus 8 Pro nabijete za zhruba 25 minut na půlku, kdežto devítku za 30 minut do plna. Bezdrátové nabíjení pak mají oba a zase, pokud vám to u některého z předchozích telefonů chybělo, OnePlus vám tu možnost dává. Jen je potřeba počítat s tím, že pokud chcete využít plnou rychlost 30W bezdrátu u 8 Pro, neobejdete se bez speciální Warp Charge nabíječky přímo od OnePlus. S těmi klasickými vám nabíjení pojede, ale výrazně pomaleji. OnePlus 9 | Foto: Huramobil Tak a jsme u konce celého měsíčního seriálu Nejlepší telefony do 20 000 Kč. Záměrně už v kategorii nad 20 tisíc korun nepokračuji, protože ani není moc z čeho vybírat. Kdo chce iPhone, koupí nejspíš letošní iPhone 13, pokud extrémně nezlevní iPhone 12. Kdo chce ohebný telefon, koupí u malého Galaxy Z Flip3, u velkého Galaxy Z Fold3. Komu nevadí Exynos, rozhodne se u Galaxy S22 podle velikosti telefonu a kdo chce S-Pen, volí Galaxy S22 Ultra. A konečně u Xiaomi 12 Pro vs OnePlus 10 Pro? Vydržte měsíc a vrabci na střeše si šuškají, že by mohlo dorazit Vivo X80 Pro. Ještě jednou díky moc za přečtení seriálu Nejlepší telefony a protože jste mě žádali o další TOP 5, příští týden vám udělám ještě bonus navíc – Nejlepších 5 sluchátek, které na prázdniny vybrat. ...

25 5
Porovnání realme 9 vs realme 9 5G: Který je lepší?

Porovnání realme 9 vs realme 9 5G: Který je lepší?

Potřebuji telefon s 5G? Předně, jen abych to zasadil do kontextu. Jde o další dva telefony z řady realme 9 a protože následující článek je porovnání dvou modelů, odstartuju dnes trochu netradičně hardwarovou částí. Hned na začátku byste se totiž měli rozhodnout, jestli opravdu nutně potřebujete sítě 5G. V reklamních masážích výrobců a operátorů všude slyšíte, že nutně potřebujete 5G. Vlastně, pokud jste pod vlivem takových reklam, možná jste se dostali už i do stádia, že si říkáte, jak jste vlastně mohli žít bez 5G, že 5G je důležitější než vaše manželka, děti a pomalu vzduch, který dýcháte. A víte co? 5G je fajn, ale v konečném důsledku jej zatím nepotřebujete, a ještě dlouhou dobu potřebovat nebudete. A už vůbec ne v kategorii telefonů okolo 5000 Kč. V této kategorii jde o jeden velký reklamní trik, jak zákazníkům naservírovat relativně podřadné parametry zabalené do prémiové hedvábné stuhy s nápisem 5G. Tak bych ve zkratce zhodnotil většinu 5G telefonů kolem 5 tisíc korun a dnešní realme 9 5G rozhodně není výjimkou. Prakticky ve všech ohledech, až na procesor, totiž dostanete horší telefon. Jestli tedy z nějakého nepochopitelného záhadného důvodu nepotřebujete 5G, orientoval bych se právě na 4G variantu realme 9. Doporučujeme: Virtuální RAM na Androidu: Co je to, jak funguje, a měla by vás zajímat? 9 úžasných triků a funkcí na Realme 9, které byste určitě měli vyzkoušet Nejlepší mobil do 13 000 Kč [2022] Model realme 9 má vlastně prakticky jednu jedinou slabinu – na dnešní dobu už ne moc výkonný procesor, ale jestli nehledáte telefon na hry, budete absolutně v pohodě. K tomu vám dopomůže u Snapdragonu 680 6GB nebo 8GB operační paměti a 128GB úložiště dále rozšiřitelné ještě paměťovými kartami. U realme 9 5G pak tepe rychlejší procesor Snapdragon 695 s podporou 5G, ale jak už jsem uváděl, to je to jediné plus, co u realme 9 5G najdete. Na druhou stranu slabší procesor pro změnu znamená větší úsporu energie, a tak realme 9 mi vydrželo se svou 5tisícovou baterií neuvěřitelně dlouho. Dokonce jsem se dostal jednou i na 8 hodin zapnutého displeje na jedno nabití, a to už jsou vlastně moje plné dva dny provozu. A komu by energie nestačila, připraveno je 33W rychlé nabíjení u 4G varianty nebo pomalejších 18W u 5G varianty. V řeči čísel vám bude trvat nabít u 4G půlku baterky za půl hodiny, u 5G si na stejnou kapacitu budete muset počkat nějakých 40 minut. U 5G pak počítejte zhruba o hodinku a půl kratší výdrž – to znamená, že jeden den dáte v pohodě i při náročnější zátěži, ale dva určitě ne. Fotoaparáty Velké rozdíly vás také potkají u fotoaparátů a to doslova. Zatímco realme 9 je vybaveno zbrusu novým 108Mpx senzorem HM6 od Samsungu, doplněným ještě 8Mpx širokoúhlým objektivema 2Mpx makrem, tak realme 5G se musí spolehnout na základní "lowendový" 50Mpx objektiv s 2Mpx makrem a 2Mpx pro rozostření pozadí. Opět zdůrazňuji, že jde opravdu o ten nejzákladnější objektiv a na výsledcích je to samozřejmě znát. Model realme 9 strčí svého 5G bratříčka s přehledem do kapsy. A je jedno, jestli se díváte na denní či noční snímky nebo na snímky za ideálních podmínek bez potřeby zřetelného dynamického rozsahu. Ve všech ohledech máte zkrátka lepší fotku z realme 9. Možná to i umocňuje fakt, jak až dobrý je nový 108Mpx objektiv, který je údajně schopen pojmout až o 123% více světla. Fotky z něj jsou dopečené tak akorát po stránce expozice, dynamického rozsahu a dokonce i pověstné saturace, která má tendenci často u čínských telefonů ujíždět. 108Mpx se mi zkrátka líbí mnohem víc a kdybych měl říct asi nejzásadnější rozdíl mezi oběma telefony v hlavním foťáku, je to dynamický rozsah. Krásně je to vidět na tom, jak realme 9 si bez problému poradí se západem slunce mnohem líp na hlavním a světe div se i na širokoúhlém oproti hlavnímu foťáku na realme 9 5G variantě. Večer se to pak samozřejmě ještě násobí a krásně můžete vidět rozdíl absolutně na všech fotkách. Cedule Oikes je na realme 9 oproti realme 9 5G krásně čitelná, barák kolem Vlkovy není kropenatý a sice mu chybí struktura malby, ale i tak je to lepší fotka než na realme 9 5G. U kostela zase na realme 9 5G dochází k přepalům, budova gymnázia je zbytečně přesvětlená do růžova a stromy jsou nepřirozeně přeostřené a mohl bych pokračovat dál. Tady ale jak vidíte, stejně jako při západu slunce vyniknou jednotlivé rozdíly mezi foťáky bezpochyby nejvíc. Portrétní režim přední kamerkou za moc nestojí, a stejně tak video. Ani na jednom z telefonů nepočítejte se 4K, ale pozor, nepočítejte ani s tím, že byste si nějak mohli měnit počet snímků za vteřinu. Je zde jen přepínač „for dummies“ FullHD nebo 720 a hotovo. A video tomu odpovídá. Strašné není, ale pochválit se taky tak úplně nedá. Konstrukce a design Pojďme se podívat ma konstrukci a displej obou telefonů. V ceně kolem 5-7 tisícových telefonů je asi každému jasné, že se jedná o dva plastové kousky a zde si nemá ani jeden co vyčítat. Přesto ale musím upozornit, že i když já jsem dostal na test černou a bílou barvu, realme 9 je v dostání ještě ve zlaté, která mi tak trochu připomíná nedávno recenzované vivo V23 5G – pochopitelně bez měňavého UV efektu. Jestli tedy pošilháváte po krásné zlaté barvě slunce, počkat si ale budete muset ještě asi měsíc, kdy by konečně i zlatá barva měla odstartovat na našem trhu. Displej U displejů je to opět jako jing a jang. U modelu realme 9 dostanete 90Hz AMOLED, zatímco na 5G 120Hz IPS. Oba displeje jsou pochopitelně velmi dobré a rozhodně stojí za to vypíchnout jejich svítivost. Přece bych se ovšem ještě zastavil u jedné věci a to jsou trochu cukající animace u realme 9, i když zapnete natvrdo 90Hz. A to je trochu škoda. Těžko totiž říci, zda je na vině procesor, nebo ještě rané fáze Androidu 12. U softwaru jsem vůbec rád, že v obou telefonech tepe už nejnovější Android a i když je nadstavba poměrně robustní, jsou tady, třeba na rozdíl od Xiaomi, už opravdu novinky z Androidu 12, jako je třeba přizpůsobení prostředí barvě tapety. Konečně jsem se tak zbavil barevného cirkusu ikon a hezky jsem si je nastavil do trochu uklizenějšího stavu. Z doplňujících vlastností chci ještě zmínit poslední dvě. Ani jeden telefon nemá stereo reproduktory, ale jen jeden průměrný mono a zatímco realme 9 má kompletní trislot pro dvě SIM karty a paměťovku, u realme 9 5G se musíte spokojit s hybridním šuplíčkem. Mám si koupit realme 9 nebo realme 9 5G?  Jestli jste četli v průběhu celého porovnání pozorně, asi víte, který z uvedených mobilů máte pocitově vybrat a nyní to spolu zasadíme ještě do aktuální ceny. Realme 9 5G ve variantě 4GB/64GB startuje na 6 490 Kč oproti tomu realme 9 varianta je o tisíc korun dražší, ale dostanete 8GB operační paměti a 128GB úložiště. Jako vždy jsou tu ovšem i loňské telefony, kde ovšem u realme nezapomeňte na to, že výrobce drží půlroční cyklus a tak vlastně nejde ani o nijak staré telefony. Vemte si, že realme 8 6GB/128GB je momentálně za 4 889 Kč, což je téměř o 3 tisíce levnější telefon. Nejsem si tím pádem jistý, zda se vyplatí momentálně tak velkou částku na realme 9 připlácet. Obzvlášť, když všude kolem jsou teď samé akce konkurenčních značek a za stejné peníze, které stojí realme 9, teď seženete třeba Galaxy A52s. To se pak těžko staví nějaké portfolio. Inu, musím vám napsat, že je mnohem lehčí v dnešní době telefony recenzovat, než jako výrobce naceňovat. Ať chceme či ne, trh s mobilními telefony se meziročně propadl o téměř 20% a tak na jednu stranu smůla pro výrobce, výhra pro zákazníka, že teď se o něj budou výrobci prát různými akcemi, aby prodali to, co je již vyrobeno. Krása realme 9 tak pravděpodobně opět nejvíc vynikne až v průběhu času, když se jeden či druhý dnešní telefon dostanou s cenou o nějakou tu tisícovku níž nebo konkurence opět vrátí ceny na původní úroveň. Z dlouhodobého hlediska ovšem tak hluboké akce škodí inovacím. Po stagnaci přijde obrovské zdražení, a tak se sice můžeme radovat teď, ale už asi ne moc zítra. Rozhodnete-li se pro realme 9 nebo realme 9 5G či úplně jinou značku, doufám, že vám recenze pomohla v rozhodování a jestli ano, budu rád, když nás a naši tvorbu podpoříte nákupem právě na e-shopu Huramobil.  ...

24 5
Recenze Motorola Edge 30: Překvapení roku 2022

Recenze Motorola Edge 30: Překvapení roku 2022

Extrémně lehoučký telefon Jestli se ptáte, co znamená Edge, asi bych vám odpověděl: Čert vem názvosloví, to u Motoroly často nedávalo smysl a dřív se jednalo o označení pro telefony se zahnutým displejem přetékajícím přes hrany. Postupem času se původní smysl vytratil, ale dnes možná nabývá na významu znovu z opačného pohledu. Doporučujeme video recenzi Motorola Edge 30 totiž naskočila na designovou linku ostrých hran a musím uznat, že mu to proklatě sluší. Navíc je na svou velikost extrémně lehoučký a se svými 155g pokořil dokonce i loňské Xiaomi 11 Lite 5G NE. Ano, vemte si, že Motorola Edge 30 je o půlku lehčí než iPhone 13 Pro Max nebo dokonce o 75% lehčí než ohebný Galaxy Z Fold3 od Samsungu. Jestli jste tedy zvyklí nosit velká pádla, budete doslova překvapení, jaké pírko najednou držíte v ruce. A to se nejedná, při 6,5“ displeji, o žádného kolibříka. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Pochopitelně je taková váha vykoupena použitím lehkých materiálů a tím pádem je nový Edge 30 vybaven plastovým rámem s plastovými zády. Chápu, že kov a sklo by určitě bylo prémiovější, ale na druhou stranu mi to tady, stejně jako vloni u Galaxy A52s, vůbec ani nijak nevadí. Cílem Motoroly bylo stlačit váhu co nejmíň, a to se beze zbytku povedlo. Škoda, že se nepřidal alespoň nějaký stupeň voděodolnosti, a tak se musíme už tradičně spokojit jen s nanonástřikem odpozujícím vodu, což všichni asi tuší, že jako by tu nic nebylo. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Displej jednička s hvězdičkou Co mi ovšem přijde na Edge 30 strašně sexy je kombinace skvělého displeje s čistým Androidem 12. Nejenže se tedy telefon v ruce hrozně dobře drží, on se i výborně ovládá a na celkové plynulosti tomu všemu pomáhá 144Hz AMOLED displej o velikosti 6,5“ a překvapivě tenkými a hlavně symetrickými rámečky. Takhle skvěle odladěnou kombinaci jsem už dlouho neviděl a Edge 30 byla tak vlastně radost celou dobu používat. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Abych ale nepůsobil moc sluníčkově, chyby se určitě najít dají. A to takové, které vám na první dobrou specifikace ani výrobce neřekne. Třeba je tu podpora HDR10+, ale jak už bývá typické pro čínské firmy (Pozn.: Motorola patří čínskému Lenovu), tak chybí certifikace Netflixu a tak vám zkrátka Netflix v HDR10+ nepojede. Naopak YouTube HDR displej detekuje. A málem bych zapomněl na čtečku otisků prstů, která v displeji je na ideálním místě, a navíc je rychlá a spolehlivá. Zkrátka, za displej musím Edge 30 rozhodně pochválit. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Čistý operační systém Android 12 Po hardwarové stránce už to taková hitparáda není, pochopitelně, Qualcomm Snapdragon 778G+ je jen trochu inovovanou verzí loňské verze 778G, kterou najdete v nespočtu telefonů za poloviční cenu. Namátkou Galaxy A52s, Xiaomi 11 Lite 5G NE, realme GT Master a další. Jenže on je tu ten opravdu čistý operační systém Android 12 bez předinstalovaných nesmyslů a všechno běží neskutečně rychle. Dokonce i mnohem rychleji než na rychlejších procesorech na nadstavbě třeba Samsungu. Ale nebojte, úplně čistě jako Pixel, Motorola Edge 30 nepůsobí. Jednak jsou tu už tradiční návyková gesta pro zapnutí baterky, fotoaparátu atd, ale z Androidu 12 si Motorola vypůjčila i úpravu prostředí a trochu je vytunila o level výš. Sice vám nadstavba nenabídne ihned po nastavení tapety úpravu prostředí a je potřeba si jí vyvolat dodatečně, ale zato nabízí daleko více možností, jak si prostředí přizpůsobit obrazu svému. Vlastně asi jediné, na co byste si měli dát pozor je velikost úložiště. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil READY FOR MOTOROLA? U nás je dostupná pouze jedna varianta o velikosti 128GB a slot na paměťovou kartu byste v Motorola Edge 30 hledali marně. Jedinou alternativou vám tak zůstane tím pádem externí cloudové úložiště. I tak ovšem má Edge 30 co dalšího z hardwarové výbavy nabídnout – třeba namátkou READY FOR, kdy si můžete telefon připojit k libovolnému displeji přes HDMI kabel a vytvořit si tak desktopové prostředí alá Samsung Dex. Fantastické jsou vibrace nebo skvěle hrající stereo repráky. Opravdu musím uznat, že Motorole se po stránce hardwaru i softwaru podařil udělat skvělý telefon. Vlastně, když se ještě vrátím k procesoru, ani na ten si nemůžu za cenu přesahující 10 tisíc korun stěžovat. Při tak lehké váze se pochopitelně muselo šetřit na kapacitě baterie, která potřebuje úspornější procesor. Věřte, že nějaký osmičkový Snapdragon by 4000mAh baterku vycucal mnohem rychleji, ale tady to všechno dokonale funguje a vlastně mě tak Edge 30 zase znovu překvapila. Neměl jsem problém se dostat při docela při celkem náročnějším používání až někam směrem k 5,5 hodinám zapnutého displeje. A to jsem fotil, natáčel videa, koukal v HDR na YouTube, brouzdal po webu a sem tam si i zahrál nějakou tu hru. Když byste chtěli pak výdrž zvýšit ještě o trochu víc, stačí vypnout 144Hz režim a vrátit se na Auto a možná z displeje ještě nějakou tu půlhodinku navíc vykřešete. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Fotoaparáty: Skvělé denní snímky A tak jsem se přes veškerou chválu přenesl k fotoaparátům, kde sice už tak extrémně chválit nebudu, ale přesto vám už předem prozradím, že za foťáky tento telefon opravdu "nepomluvím". Ono by to totiž bylo celkem těžké. Jsou tu dva 50Mpx senzory hlavní a širokoúhlý z vlajkového modelu Motorola Edge 30 Pro a tak je hrozně fajn, že Motorola naštěstí neořezávala právě ani u jednoho z nich. Každopádně i když jsou oba senzory 50Mpx, nejde o stejné senzory. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Hlavní je pochopitelně rozměrově větší, díky čemuž dokáže pojmout více světla, je vybaven optickou stabilizací, a tak už ze své podstaty i názvu dokáže komponovat daleko hezčí snímky. Taky je trochu nepochopitelně jako jediný vybaven možností nočních fotografií a je škoda, že právě noční režim se nepropracoval i do širokoúhlého foťáku. Na druhou stranu je naopak širokoúhlý, na rozdíl od spousty telefonů konkurence, vybaven ostřením, a tak je lze použít i na celkem obstojné makro. I když je ale trochu divné, že stačí se přepnout na makro a fotky jsou najednou daleko méně saturované. Obecně bych se ale soustředil u širokoúhlého foťáku primárně na denní fotky. Nejen kvůli absenci nočního režimu, ale právě kvůli malé velikosti senzoru je jakékoli ubývající světlo na kvalitě fotek už celkem znát. Překvapivě ani ne tak kvůli šumu, ISO se moc nezvedne, a tak se prodlužuje čas expozice až to v ruce neudržíte a výsledkem je často máznutá fotka. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Kde ovšem už nestačí širokoúhlý, tam večer nastoupí hlavní foťák a je celkem příjemné, jak zde naopak funguje automatický noční režim. Prakticky se nemusíte starat o to, jestli je noc nebo den a prostě jen fotíte a telefon exponuje hodně zdařilé fotky. Samozřejmě mu ovšem můžete do jeho práce tak trochu "hrábnout" a manuálně pustit noční režim a tady to bude hodně o preferencích. Jestli totiž znáte Motorolu a vlastně kolikrát moje glosy na její noční režim, asi tušíte správně. Ano, Motorola je snad nejagresivnější firmou z pohledu postrpocessingu nočních fotek. Motorola Edge 30 a iPhone 12 Pro Max v krytu Peak Design | Foto: Huramobil Musím ovšem uznat, že u Edge 30 se to oproti minulým telefonům hodně uklidnilo a ubrat ještě tak 10%, bylo by to ideální. Rozhodně, pokud použijete noční režim, bude fotka mnohem ostřejší, ale v jistých ohledech už ne moc uvěřitelná. Oproti tomu denní snímky jsou skvělé. Občas saturovanější, ale jinak pěkný dynamický rozsah, detaily tak akorát, pěkný portrétní režim a musím říct, že tady klobouček dolů a Edge 30 se dokáže plně rovnat prakticky s jakýmkoli telefonem za podobnou cenu. Prakticky tak budete spokojeni úplně stejně, ať už fotíte s Galaxy A52s, Galaxy A53, právě Edgem, Nordem 2, realme 9 Pro+ atd. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil U videa trochu zamrzí pouze maximálních 4K30, ale víceméně jde o průměr v dané cenové kategorii. Pokud samozřejmě neberete v úvahu takové extrémní akce, jako byla S21 FE nebo iPhone SE, který je sice supr na video, ale ztrácí v mnoha jiných ohledech. U přední kamerky se pak asi zaslouží zmínit trochu netypická přítomnost nočního režimu, která rozhodně není u moc telefonů pravidlem. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Finální hodnocení Motorola Edge 30 Když jsem poprvé vybalil Edge 30 z krabice, musím se upřímně přiznat, že jsem jí moc šancí nedával. Přece jen jsem očekával nic moc změnu od loňského roku. Čekal jsem průměrný nebo lehce podprůměrný telefon, kde se opět ušklíbnu nad finální cenou telefonu a řeknu si: "not great not terrible" a v klidu počkejte, až zlevní. No jo, jenže jsem netušil, jak moc jsem se přepočítal. Motorola Edge 30 mě bavila od první chvíle, kdy jsem jí vzal do ruky a doslova mě ohromila právě tím, jak skvěle do ruky mi padla a jak neuvěřitelně lehce, kompaktně a ovladatelně působí. Minimálně z výdrže a rychlosti ovládání by si měla vzít drtivá většina výrobců příklad. A Motorolí gesta? Ta jsou tak strašně návyková. Motorola Edge 30 | Foto: Huramobil Já vím, že dnesk jsem byl opravdu hodně pozitivní, ale ono si opravdu není, až na ten slabší širokoúhlý foťák za horšího osvětlení, úplně na co stěžovat. Super design, dlouhá výdrž, lehký telefon, slušný hlavní foťák, skvělé repráky, dobrá čtečka v jinak skvělém displeji. Rozumím, pro někoho je to pouze Motorola, pro někoho je dvouletá podpora velkých aktualizací +3 roky bezpečnostních záplat málo. A ano, je to málo, proti Samsungu půlka, to je potřeba určitě dát také do kontextu. Ve finále samozřejmě rozhodujete vy. Rozhodujete, co je vám milejší, rozhodujete se na základě preferencí, ale za mě vám musím říct, nebojte se do rozhodovacího procesu vůbec zařadit tento telefon, protože si to opravdu zaslouží. Mějte se krásně, děkuji za přečtení a někdy příště zase u další recenze.  ...

Zobrazit další
Z NAŠEHO OBCHODU
Motorola Moto G85 5G 8GB / 256GB Dual SIM Cobalt Blue

Motorola Moto G85 5G 8GB / 256GB Dual SIM Cobalt Blue

5 089 Kč
KOUPIT
Poslední kus
Samsung Galaxy A16 5G 4GB / 128GB Dual SIM Blue Black

Samsung Galaxy A16 5G 4GB / 128GB Dual SIM Blue Black

5 359 Kč
Apple iPhone 16e 8GB / 256GB White

Apple iPhone 16e 8GB / 256GB White

18 749 Kč
Apple iPhone Air 12GB / 512GB Light Gold

Apple iPhone Air 12GB / 512GB Light Gold

35 989 Kč
Motorola Razr 60 8GB / 256GB PANTONE Ice Melt Crystal by Swarovski® + sluchátka Moto Buds Loop

Motorola Razr 60 8GB / 256GB PANTONE Ice Melt Crystal by Swarovski® + sluchátka Moto Buds Loop

24 990 Kč
Motorola Edge 50 Neo 8GB / 256GB Dual SIM PANTONE Grisaille

Motorola Edge 50 Neo 8GB / 256GB Dual SIM PANTONE Grisaille

5 290 Kč
KOUPIT
Poslední kus
Motorola Moto G35 5G 4GB / 256GB Dual SIM Midnight Black

Motorola Moto G35 5G 4GB / 256GB Dual SIM Midnight Black

3 990 Kč 3 698 Kč
POCO C75 8GB / 256GB Dual SIM Green

POCO C75 8GB / 256GB Dual SIM Green

3 377 Kč 2 419 Kč
POCO C75 8GB / 256GB Dual SIM Gold

POCO C75 8GB / 256GB Dual SIM Gold

3 699 Kč 2 419 Kč
ASUS ROG Phone 9 12GB / 256GB Dual SIM Phantom Black

ASUS ROG Phone 9 12GB / 256GB Dual SIM Phantom Black

28 990 Kč 19 989 Kč

Hodnotit tento produkt

Hodnotit tento produkt

VOLITELNĚ: Pokud nechcete přijít o důležité informace o telefonech, vyplňte svůj e-mail a my Vás budeme pravidelně informovat.

Přeji si být informován:

Anketa

Systémové upozornění

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.

Chyba formuláře

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.

V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Úspěšně provedeno

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Informace

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Nějaká informace

NÁZEV PROBLÉMU

Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?

Problém s přihlášením

UŽIVATELSKÉ JMÉNO / EMAIL

Zadaný email není ve správném tvaru.


Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Informace bez starostí

TO NEJLEPŠÍ Z HURAMOBILU V EMAILU

Pravidelný výpis toho nejzajímavějšího do Vaší e-mailové schránky.

Nastavení cookies: Aby web fungoval, tak jak ho znáte

Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.

Odmítnout vše Podrobné nastavení Souhlasím
Technické - nezbytně nutné cookies

Tyto cookies jsou nutné pro správné fungování našich webových stránek. Vždy aktivní.

Statistické - abychom věděli co zlepšit

Čím víc lidí má statistické cookies zapnuté, tím lépe můžeme naše stránky vyladit. Tyto cookies shromažďují informace o tom, jak lidé web používají, které stránky navštívili, na co klikají. a na které odkazy jsi klikla. Všechny informace, které soubory cookie shromažďují, jsou souhrnné a anonymní.

Marketingové - aby se vám nezobrazovaly nezajímavé reklamy

Díky marketingovým cookies třetích stran vám můžeme připomenout nabídky, které jste si prohlíželi na našich stránkách, i jinde na internetu. Když tyto cookies zakážete, reklam bude pořád stejně. Ovšem na věci, které vás nezajímají.

Zavřít