Takový, který nemusí platit, ale lidi o něm mluví podobně jako nedávno o dvacetitisícových kolečkách od Apple. Kolem OnePlus se tak utvořila doslova podobná, byť mnohem menší, sekta fanoušků, jako má Apple a vlastnit takový telefon byla kdysi určitá forma prestiže. Samozřejmě dnes už jsme v době, kdy se z limitovaného produktu malého výrobce stala masovka a původní duch unikátnosti se vytratil spolu s Carlem Peiem. To ovšem nemění nic na tom, že OnePlus dnes vyrábí velmi dobré vlajkové telefony plně srovnatelné se Samsungem, Xiaomi, či třeba Huawei. Dnes držím v ruce nový OnePlus 10 Pro a dnes se dozvíte, jak na tom tento telefon je. Doporučujeme Hrozně moc díky všem, kteří se zapojili na Twitteru do mého vlákna a odpověděli mi na otázku. Jak vy vnímáte současnou značku OnePlus? Víceméně jsme se všichni shodli, že dávný mysteriózní duch OnePlus se tak nějak s odchodem Carla Peie, alias jednoho ze zakladatelů vytratil. Co pro vás znamená když se řekne OnePlus? Váš názor mi moc pomůže v následující recenzi :) — Petr Hudec (huramobil.cz) (@huramobil) April 20, 2022 Každopádně to ale neznamená, že by OnePlus 10 Pro byl špatný telefon. Jen už tam pro zaryté fanoušky chybí to srdíčko, které ale na druhou stranu drtivé většině těch, kteří buď poznávají OnePlus až teď nebo chtějí vlajkový telefon bez kompromisů, je úplně jedno. A když to vezmu do důsledku. OnePlus vlastně v Evropě stejně, jako minulý rok, ve své konkurenci celkem září, popřípadě je mezi slepými jako jednooký králem - záleží jestli jste optimista nebo pesimista. Jestli totiž chcete hardwarově nejnašlapanější telefon s nejlepším Snapdragonem 8 Generace 1 a současně mít Google, okamžitě z výběru vypadává Huawei i Samsung s Exynosem. Zbývá jen Xiaomi 12 Pro, hodně teoreticky realme GT 2 Pro a právě dnešní OnePlus 10 Pro. Prémiový design Pochopitelně i u OnePlus 10 Pro dostanete prémiový design s kovovým rámečkem a skleněnými zády potaženými, podobně jako u iPhonu 13 Pro nebo Xiaomi 12 Pro, speciální vrstvou příjemnou na omak. Dostanete ale také relativně málo vystupující zadní modul s logem dávného světoznámého výrobce fotoaparátů Hasselblad, ale také zvláštním nápisem P2D50T. Když jsem kdysi před uvedením komentoval leaky, říkal jsem, že pravděpodobně jde o nějaké kódové označení telefonu. Nakonec ovšem tento nápis zůstal trochu nepochopitelně i na produkční verzi a když vám jej rozkóduju: P znamená phone, 2D značí druhou generaci s foťáky Hasselblad, padesátka je jako padesátimegapixelová soustava foťáků a konečně písmeno T je v angličtině tripple nebo trojitý. Takže telefon s druhou generací třech fotoaparátů kalibrovaných Hasselbladem v čele s 50Mpx senzorem. Proč ovšem je tam zrovna padesátka, když hlavní senzor má jen 48Mpx, onen 50Mpx je širokoúhlý a 3,3násobný teleobjektiv má 8Mpx a proč to vůbec je na produkční verzi telefonu, na to si musí odpovědět každý sám. Jinak je ale design telefonu velmi povedený, jak zapínací tlačítko, tak kolébka hlasitosti na protější straně jsou na naprosto ideální úrovni a jediné, co je trochu mimo dosah jedné ruky, je pro OnePlus typický smartswitch. Ten má za úkol ztišit vyzvánění nebo zapnout vibrační režim, ale protože jde spíš o přepínač, který nepoužíváte úplně často, ani mi nevadí, že je mimo „ergonomický“ dosah ruky. To daleko víc by vám možná mohla vadit absence oficiální certifikace IP68, která konečně do OnePlus 8 a OnePlus 9 Pro přišla, aby jí letos v 10 Pro výrobce opět tak nějak odstranil. Každopádně, třeba slot na SIM kartu je pořád chráněný gumou, americká verze pro T-Mobile ochranu IP68 má a tak asi nezbývá nic jiného, než to brát jako kdysi u sedmiček, které to měly naprosto stejně. To znamená, že voděodolnost tu nejspíš je, ale OnePlus se nechtělo platit za certifikaci, tak to nechal jen na americkém T-mobilu a ten si to pochopitelně zaplatil jen sám pro sebe. Trochu nepochopitelné u telefonu, který už není označován jako Flagship Killer, ale budiž. Stejně i kdyby tu certifikace byla, reklamaci po pádu do vody vám stejně žádný výrobce neuzná a tak je spíš ono označení kolikrát jen pro ten pocit, že víte, že to tam je. Pochybuju totiž, že by někdo záměrně natáčel pod vodou jen kvůli tomu, že nějaký telefon má či nemá IP68. Naprosto skvělý displej Přesuňme s k jednomu z výrazných pozitiv OnePlus a tím je displej. Je jednoduše skvělý. Jde o druhou generaci 6,7“ LTPO 2.0 displeje se 120Hz obnovovací frekvencí, kterou je telefon v případě statického obrazu schopný snížit až na 1Hz a tím výrazně šetřit baterku. Zpravidla ovšem nejčastěji uvidíte pád na 10Hz, ale i tak je to lepší než 24Hz na telefonech Galaxy S22+. Nechybí pak podpora HDR10+, ale třeba oproti Xiaomi 12 Pro, s kterým budu v jednom z dalších článků OnePlus 10 Pro porovnávat, tady není bohužel Dolby Vision. I přes tento drobný nedostatek se ovšem jedná o skvělý displej, s výbornými pozorovacími úhly, přesnými barvami a díky 1300 nitům i naprosto bezproblémovou čitelností na sluníčku. Být tu ještě rovný displej místo mírného zakřivení, asi bych mu neměl vůbec co vytknout. Tady mě ovšem neberte za slovo, tohle je čistě jen otázkou preference, co komu vyhovuje. Always On je přítomný a navíc pro OnePlus s takovou jednou typickou fíčurkou. Vemte svojí fotku nebo třeba vaší holky, manželky, babičky nebo svých dětí... OnePlus z ní vytáhne obrysy a hned máte celkem netradiční Always On režim. Procesor má výkonu na rozdávání Použitý procesor Snapdragon 8 Generace 1 má pochopitelně výkonu na rozdávání. Hry běží v plných detailech, a dokonce i při celkem dlouhém hraní Genshin Impactu, na nejvyšší detaily na 60fps se mi nestalo, že bych narazil na nějaké záseky. Telefon se samozřejmě zahříval, ale nikdy netopil natolik, že by to působilo jakýkoli diskomfort nebo že by se kvůli tomu znatelně snížil výkon procesoru, aby se stačil uchladit. Nicméně i když se telefon v herním světě rozhodně neztratí, stejně tady logicky chybí ony speciální fíčurky herních telefonů, jako senzorická herní tlačítka, další USB-C port, brutální odezva na dotyk nebo koneckonců i nějaké lepší reproduktory. OnePlus z tohoto pohledu ani nijak extra nevybočuje z řady, a se svými stereo repráky se tak zařadí na stejnou úroveň jako je Galaxy S22+ nebo Xiaomi 12 Pro – tím pádem neurazí, ale ani nenadchnou. Co mě ovšem paradoxně bavilo ze všeho nejmíň, je aktuální nadstavba 12.1. Jde o takový podivný mix čistého androidu s původním Oxygen OS a pár prvky ColorOS a tady je vidět, jak momentálně OnePlus přešlapuje na místě po své integraci pod křídla OPPA. Dřív byl Oxygen OS takovým synonymem pro co nejrychlejší aktualizace a přinášení nových funkcí, teď ale paradoxně z Androidu 12 chybí třeba mazání nežádoucích objektů z fotek nebo přizpůsobení barev ikon tapetě. Místo toho se tak telefon snaží předstírat, že jde o Oxygen OS, ovšem už třeba jen tvarem svých čtvercových ikon s mírně zaoblenými rohy domovský ColorOS nezapře. Naštěstí jde ovšem o OnePlus, o značku, která vždy naslouchala na fórech svým uživatelům a ti měli možnost i navrhovat různé úpravy či zlepšení, pro které pak ostatní mohli hlasovat a pokud daná úprava byla proveditelná. OnePlus jí posléze přidal v některé ze svých aktualizací. Naštěstí naslouchal i tentokrát a tak v příštím vydání OxygenOS pro Android 13 bychom se údajně měli dočkat zase návratu ke kořenům, to znamená lehké nadstavbě nad čistým Androidem. Budeme věřit, že se vrátí i legendární rychlé aktualizace vydané jen pár dní po Pixelech. Co stojí, s ohledem na software, za zmínku je nově funkce Work-Life-Balance, dříve určená jen pro Indii, kde máte možnost si nastavit čas na práci a čas na „Život“. Nevím, jestli je to úplně vhodný překlad, protože když vám dorazí notifikace, že Režim život skončil, nevím, jestli mám jít do práce nebo rovnou na hřbitov. Víceméně jde o něco jako na Applu Focus – to znamená, že si určíte, které aplikace vyžadujete k práci a které pro změnu doma. Ostatní aplikace vás pak neruší a pokud máte tendenci prokrastinovat, dokonce se můžete nechat upozornit na neschválenou aplikaci. Jde ovšem o poměrně „základní“ verzi aplikace a nečekejte od toho propracovaný Focus z Applu. Můžete si vybrat jen ze dvou scénářů – doma a v práci a ty aktivovat podle času, konkrétní wifi sítě nebo polohy. Další místa nepřidáte a hlubší integraci třeba v tom, kdo by se vám měl či neměl dovolat tady také nehledejte. Jako základ pro notorické prokrastinátory ovšem v pohodě postačí. A komu ne, pro něj je tu daleko drsnější ZEN mód, který už sám od sebe napovídá, že byste si měli ulevit od používání mobilního telefonu. Spustíte jej na 20 minut, pozor – jakmile jej zapnete, nejde vypnout dřív a na uvedenou dobu vám zakáže používání aplikací, potlačí notifikace a jediné, co bude fungovat jsou příchozí hovory nebo ty odchozí na tísňové linky. Ti ultra závislí na telefonu si pak mohou nastavit klidně 120 minut ZEN režimu a koneckonců pak tím i sekundárně výrazně prodloužíte životnost na 1 nabití. To se mimochodem dramaticky zlepšilo oproti loňsku, za což vděčí telefon primárně navýšení kapacity baterie na 5000mAh a hravě tak telefon ve výdrži poráží jak Xiaomi 12 Pro, tak Samsung Galaxy S22+. Navíc je pak k dispozici i ultra rychlé 80W SuperVooc nabíjení s adaptérem v balení a vlastně asi jediné, na co byste měli myslet, že nejde o standardizované power delivery, takže když budete chtít adaptérem nabít jiné telefony, pojede to pouze 10W. Naopak při plné rychlosti je adaptér schopen dobít OnePlus 10 Pro za zhruba 15 minut na 60% nebo lehce přes půl hodinky do plna. Fotoaparáty U zadních fotoaparátů je oproti loňsku, až na dvě změny, všechno při starém. Hlavní 48Mpx senzor vyrobený u SONY na zakázku pro OnePlus zůstává výhradně opět pouze pro tento vlajkový model a doplní jej ještě 50Mx šíro a 8Mpx teleobjektiv. Ony dvě změny tak spočívají v odstranění 2Mpx monochromatického senzoru a co je zásadnější, širokoúhlý objektiv přišel o možnost ostření a tím pádem jeho použití pro makrofotografii. Skoro, jak kdyby to vypadalo, že letošní OnePlus 10 Pro je jen přejmenovaná desítka a toho nejlepšího telefonu bychom se teprve měli dočkat. To ovšem neznamená, že by telefon fotil špatně, jen tu chybí právě ona funkce pro makrofotografii. Jestli tedy nepotřebujete fotit berušky či pampelišky ze vzdálenosti 1cm, asi vám to bude pravděpodobně jedno. Dostanete jinak velmi dobré fotografie pořízené, jak jinak než oranžovým Hasselblad tlačítkem, doprovázené typickým zvukem jejich foťáku. A když už se zmiňuji o Hasselbladu. Nově do telefonu přibyla funkce imitující Hasseblad XPan – foťák produkující snímky v netypickém rozlišení 65:24. Na rozdíl však od OnePlus 9 Pro, kam XPan přibyl později v aktualizacích, můžete použít pro pořízení fotky jen hlavní fotoaparát oproti širokoúhlému. Rozdíl oproti klasické fotce pak není pouze v onom netypickém rozlišení, ale také v mnohem delší expozici a výsledném rozlišení 23Mpx oproti standardním 12Mpx při běžném skládání 4px do jednoho. Klasické fotky hlavním snímačem rozhodne asi možná nejvíc výsledná preference v porovnání s konkurencím, na kterou se chci právě hodně zaměřit v příštím porovnávacím článku, ale už teď je jasně patrné, že zatímco Xiaomi či Samsung jdou momentálně spíš cestou přirozenější fotky, OnePlus se sytějších barev nebojí. Není to nutně na škodu, jen zrovna já mám třeba radši trochu přirozenější fotku. Občas je patrné trochu až moc velké doostřování nebo ne moc dobře zvládnuté přepaly a vyloženě na hlavní fotoaparát trochu netypicky neostré rohy. To bych spíš čekal u širokoúhlého objektivu, kde je tento negativní efekt paradoxně daleko méně znatelný. A když už jsem u něj.. šíro je opravdu široké. Dokonce si můžete zvolit i netradiční režim se 150stupňovým záběrem a ten dál ještě přepnout režimem rybího oka. Jen zase škoda, že chybí právě ono ostření, které by ještě rozšířilo možnost kreativity. U obou specialitek samozřejmě sice počítejte se širším úhlem záběru, ale nulovou korekcí perspektivy. Na netradiční fotku to ovšem určitě stačí. Celkově je ovšem šíro s JN1 senzorem od Samsungu trochu měkčí než u loňského OnePlus 9 Pro, ale v rámci konkurence je to víceméně standard. U 3,3násobného objektivu se už sluší pochválit snad i vůbec jeho přítomnost, protože právě třeba pouze 2násobný zoom v Xiaomi 12 Pro je určitě krok zpátky. Pochopitelně při větším zoomu už nedostanete do objektivu tolik světla a tak při jeho klesající intenzitě už je vidět v některých oblastech fotky zrnitost. Na teleobjektivu si také nejde nevšimnout často úplně jiného podání barev. Fotky jsou často mnohem méně saturované, ale ne vždycky, skoro jak kdyby se jednalo o nějaký bug, který doufám, OnePlus brzo opraví. U noční fotografie jsem byl naopak příjemně překvapený. Hlavní foťák dokáže vykouzlit při umělém osvětlení opravdu velmi pěkné fotky a dokonce i v případě, když nezapnete vůbec noční režim a fotíte jen tak na normál. Noční režim už se pak hodí tam, kde je i umělé světlo hodně tlumené a pak je rozdíl v použití nočního režimu opravdu dramatický. Jen bych možná právě na jeho dramatičnosti občas trochu ubral. Sice to má daleko do omalovánek Motoroly, ale zásah je občas až moc patrný. Širokoúhlý senzor od Samsungu je oproti tomu loňskému od Sony downgrade a i když použijete noční režim, raději bych se soustředil na relativně slušně osvětlené objekty – pak dostanete i celkem použitelný obrázek. U videa máte možnost natáčet v klasickém formátu h.264 nebo novějším h.265 formátu a rozlišeních od 720p až po 8k. Trochu netypicky ovšem i tady došlo ke zhoršení a 8k video můžete místo 30 snímků už natáčet jen v hůře použitelných 24. Na druhou stranu pochybuju, že se někdo 8k videem dnes už zaobírá a daleko lepší je využít 4k v až 120fps. Jen počítejte, že tam už chybí elektronická stabilizace a obraz je celkem roztřesený. Pokud jej ale používáte naopak za účelem zpomalení v postprodukci, budete určitě spokojení. Celkově mám ale nejhorší zážitek se samotným nastavováním videa. Úplně nepochopitelně si totiž rozlišení a snímky za vteřinu nastavujete na dvou odlišných místech a k tomu se ještě přidává volba objektivu. Jakmile na jednom místě něco nastavíte, musíte si jít do druhého zkontrolovat, že to opravdu bude fungovat a přenastavením vám pak zas třeba zmizí něco v prvním kroku atd. Na první pohled, aniž byste tím pádem neustále klikali na 3 tečky vpravo nahoře si nikdy nemůžete být jistí, na kolik snímků za vteřinu ve finále točíte. Na druhou stranu, když už se vám podaří všechno správně nastavit, dostanete velmi pěkné video s dostatkem detailů a slušným dynamickým rozsahem. Závěrečný verdikt Je na čase, aby se pomyslný kruh uzavřel a vlastně se tím vracím na úplný začátek. OnePlus 10 Pro je mezi slepými jako jednooký králem. Vlastně je něco jako Emmanuel Macron (nynější francouzský prezident, 2022) momentálně ve Francii. Tomu totiž dá podle průzkumů spousta lidí hlas jen pro to, aby nevyhrála Marine Le Pen (kandidátka na francouzskou prezidentku, 2022). A tak jej přesně hodnotím. Má spoustu pozitiv, ale současně jde, až na procesor a větší baterku, o objektivně horší telefon než vloni. Máte ale na výběr, pokud chcete vlajkový telefon s letošním Snapdragonem 8 a plnohodnotnými třemi foťáky, kde zoom je aspoň trojnásobný a ne dvojnásobný, který nemá problém porazit kdejaký digitál? Nemáte. OnePlus 10 Pro je tak vlastně sám osamocený, ale současně má i on sám spoustu nedokonalostí. Jestli vám nevadí, určitě jej vemte. Jestli ovšem máte chuť, byť jednu požadovanou vlastnost vynechat, nabízí se spousta lepších alternativ. Když nebudete trvat na vlajkovém Snapdragonu 8 a spokojíte se s loňským Snapdragonem 888, máte možnost aktuálně koupit loňský OnePlus 9 Pro za neuvěřitelných 18 000 Kč. Když se spokojíte s Exynosem, dostanete v mnoha ohledech lepší Samsung Galaxy S22+, když už máte 24 000 Kč na nový OnePlus 10 Pro, asi pro vás nebude problém připlatit 4 tisíce korun na iPhone 13 Pro. Když naopak budete požadovat IP68, OnePlus 10 Pro vám automaticky vypadává z výběru. Za mě je tento telefon za svou cenu o strašně moc kompromisech, které mohou fungovat, pokud jsme někde na ceně 18 000 Kč - 19 000 Kč, ale ne za 24 000 Kč. Notabene když se kolem OnePlus neustále točí kolotoč informací o tom, kam jej vlastně OPPO po zpětném převzetí nakonec zařadí. OnePlus 10 Pro za mě zkrátka měl být opravdu pouze OnePlus 10 v cenovce kolem 20 000 Kč a tam by si hověl celkem fajn. Nabídne totiž velmi dobrou výdrž, skvělý displej, rychlé nabíjení, velmi dobrý procesor s velmi dobrým chlazením a oproti loňskému OnePlus 9 by to bylo zlepšení. Teď ovšem momentálně spíš vyčkávám, jak dopadne avizovaný upgrade na lepší OxygenOS nebo jestli se dočkáme OnePlus 10 Ultra, o kterém už poměrně dlouhou dobu koluje po webu spousta informací. Každopádně, abych to nějak zakončil, od nákupu OnePlus 10 Pro vás určitě nezrazuji, jen bych na něj rozhodně nepřecházel z loňského modelu OnePlus 9 Pro. ...
Kategorie do 7 tisíc korun se někdy nazývá nižší střední třída. Jde o telefony, které už nemusí řešit úplně ty nejzásadnější kompromisy, kdy v rozpočtu výrobce se jen trochu vylepší jedna součástka a jiná se pro změnu 2x zhorší. 3 nejzásadnější vlastnosti u těchto telefonů jsou vždy displej, výkon a fotoaparáty a v drtivé většině případů jsou minimálně dvě z těchto tří vlastností na hodně slušné úrovni. Já jsem vám na Twitteru položil dnes otázku, ať svých 5 tipů napíšete vy a jestli jste to ještě nestihli, tak klidně mrkněte, napište mi na Twitteru vašich 5 tipů a uvidíte, jestli se shodneme. Samsung Galaxy A32 Každopádně, teď už se vrhnu na první telefon, který jsem zařadil hlavně kvůli tomu, že jde o zástupce značky Samsung a že je tak logickým pokračovatelem minulého článku (Nejlepší mobil do 5 500 Kč). Jde o Galaxy A32, kterou momentálně pořídíte již za 5 790 Kč ve variantě 4GB/128GB. Pokud tedy patříte do tábora, který nemá rád čínské značky a raději dáváte přednost korejské, bude pro vás loňský model Galaxy A32 tou slušnou volbou. Pochlubí se hlavně krásným 6,4“ AMOLED displejem s 90Hz obnovovací frekvencí a zároveň je také jediným dnešním telefonem se čtečkou otisků prstů v displeji a ne bočním zapínacím tlačítku. Záměrně nepíšu, co je lepší, protože to je jen otázkou preference, ale připadá mi to celkem zajímavé za zmínku do celkové mozaiky pro rozhodování. Galaxy A32 je nejlevnějším telefonem dnešní TOP 5 a tomu samozřejmě odpovídá i použitý Mediatek Helio G80 s nějakými 230 000 bodů v Antutu. Není to úplně málo, ale není to ani moc. Na druhou stranu se nemusí rozhodně stydět za fotoaparáty, protože k hlavnímu 64Mpx nabídne ještě 8Mpx širokoúhlý a 5Mpx makro, které už se dá rozhodně považovat za foťák. Standardem je pak 5000mAh baterka s 15W ne úplně nejrychlejším nabíjením, ale pokud nabíjíte přes noc, jste úplně v pohodě. Doporučujeme: Nejlepší mobily do 4 000 Kč Nejlepší mobily do 5 500 Kč POCO M4 Pro Komu naopak čínské telefony nevadí, ten si bude libovat v následující čtveřici. Hned tím prvním je POCO M4 Pro – telefon sice bez 5G sítí, ale zato velmi slušnými zbylými parametry, které korunuje navíc ještě osobitý design značky cílící primárně na mladší uživatele. Na druhou stranu, jestli bylo vaše hlavní motto devadesátých let, čím víc pruhů, tím víc Adidas, budete z výrazného POCO nadšení. Teď už ale k parametrům. Telefon nabídne 6,43“ AMOLED displej s 90Hz obnovovací frekvencí je velmi slušná volba, stejně jako Mediatek Helio G96, který nabidne zhruba 330 tisíc bodů v Antutu a je tím pádem zhruba o 30% výkonnější než předchozí Samsung Galaxy A32. Vyrábí se ve dvou variantách – 6GB/128GB za 5 990 Kč, ale daleko výhodnější je připlatit si pouhých 400 Kč a rázem dostanete 8GB operační paměti a 256GB úložiště. Tím to ovšem nekončí, protože v této ceně se připravte, jak u telefonů POCO, tak Xiaomi na stereo reproduktory, které pořád ještě v této cenovce nejsou takovým nepsaným standardem, stejně tak jako lehká odolnost IP53 proti vodě a prachu. Není to sice nic zásadního – ochrana proti vodní tříšti v množství 10 litrů za minutu, takže víceméně takové mrholení, ale zas lepší než drátem do oka. U foťáků pak dostanete 64Mpx hlavní s 8Mpx šírem a 2Mpx makrem. A protože baterka má stejnou 5000mAh kapacitu jen s 33W nabíjením, pokud jste pozorně poslouchali, oproti minulém Galaxy A32 tedy dostanete rychlejší procesor s rychlejším nabíjením, o 2GB větší RAMku a stereo repráky a u Samsungu zase onu značku Samsung a mnohem lepší makro fotoaparát. realme 9 Pro 5G Dalším čínským telefonem je realme 9 Pro 5G, který jak už název napovídá je s podporou sítí 5. generace. Zase trochu jiný telefon pro trochu jiné publikum. Pokud vám nevadí, že displej není AMOLED, ale 6,6“ IPS, pro změnu jej výrobce vyváží 120Hz obnovovací frekvencí nebo hodně silným procesorem od Qualcommu, což je opět ideální pro ty z vás, kdo stále nemusí Mediatek – byť už se není čeho bát. Každopádně Snapdragon 695 nabídne zhruba 400 tisíc bodů v Antutu a tak už jsme zase výkonově o poznání dál, ale přitom s cenou jsem zas tak neposkočil. Pozor ale, jde jen o poslední kusy v této cenovce, než se zase telefon vrátí na původní úroveň. Momentálně vás totiž varianta 6GB/128GB bude stát krásných 5 990 Kč a pětistovku si můžete připlatit za 8GB operační paměti. Z pohledu fotoaparátů pak klasika jako u předchozího modelu POCO M4 Pro – tím pádem 64Mpx hlavní, 8Mpx šíro a 2Mpx makro. Baterka je také stejná 5000mAh s 33W dobíjením a tak oproti POCO M4 Pro by vás měl přesvědčit lepší procesor nebo hezčí design, pokud na oltář obětujete stereo reproduktory. Xiaomi Redmi Note 10 Pro/Xiaomi Redmi Note 11 Pro Čtvrté místo jsem trochu netypicky přidělil dvěma telefonům, protože jde víceméně o velmi totožné modely. Těmi jsou loňský Xiaomi Redmi Note 10 Pro nebo letošní Xiaomi Redmi Note 11 Pro. Mezigeneračně se totiž zase až tak neliší. Třeba naprosto stejný je 6,67“ AMOLED displej se 120Hz obnovovací frekvencí, IP53, stereo reproduktory, rozměry, baterka, přední kamerka v průstřelu atd. Identický je také i hlavní 108Mpx fotoaparát s 8Mpx širokoúhlým a pouze u Redmi Note 10 Pro dostanete navíc ještě 5Mpx makro – zjevně jako kompenzaci za absenci 5. generace. Pochopitelně je tak druhým rozdílem použitý procesor Snapdragon 732G v Redmi Note 10 Pro nebo Helio G96 v Redmi Note 11 Pro. Výkonově jsou na tom ovšem naprosto stejně, takže jde pouze o onu podporu 5G. No a konečně posledním rozdílem je 33W nabíjení u loňského modelu nebo 67W nabíjení letos. Opravdu jde tedy primárně o to, jestli využijete navíc 5Mpx makro fotoaparát nebo více sítě 5. generace. Ať už vyberete loňský nebo letošní model, za každý z nich investujete v základu 6GB/128GB 6 990 Kč. Xiaomi 11 Lite 5G NE Na pátém místě mám pro vás designově skvostné Xiaomi 11 Lite 5G NE. Tento telefon má na totiž tloušťku pouhých 6,8mm a díky tomu váhu jen 158g oproti ostatním zhruba 200g telefonům v dnešní TOP 5. Samozřejmě nejtěžší a nejrozměrnější věc v telefonu je baterie, na které se tím pádem pochopitelně nejvíc ušetřilo, ale pokud oceníte nízkou váhu a menší rozměry, nebude vám tento kompromis určitě vadit. Co je ovšem skvělé, že jiný kompromis zde nehledejte. Dostanete totiž skvělý Snapdragon 778G s 524 tisíci bodu v Antutu, 6,55“ AMOLED s 90Hz obnovovací frekvencí, odolnost IP53 nebo stereo reproduktory. Za mě je tento telefon, i v krásných barevných kombinacích, jedním z nejlepších telefonů v dnešní TOP 5. Z našeho YouTube ...
Telefony v cenové hladině kolem 5-6 tisíc korun už jsou dnes určeny hlavně pro ty, kteří chápou, že telefony za 3000 Kč jsou takový základ a přece jen mají chuť z Fiatu Panda přesedlat alespoň do Fábie, kde dostanou už přece jen třeba okýnka s elektrickým stahováním nebo základní airbag. V řeči telefonů to tak znamená telefon, který už není úplný základ, a naopak už zbylo výrobci trochu peněz v rozpočtu na to, aby přidal třeba druhý širokoúhlý foťák nebo trochu silnější procesor. Tak či tak ovšem v této třídě narazíte na jeden zajímavý paradox a to, že většina těchto telefonů přichází i dnes, kdy už jsme více jak půl roku po vypuštění Androidu 12, stále s Androidem 11. Jestli je to ještě pozůstatek pandemie, kde se inženýři výrobců na homeofficu trochu víc poflakovali než by pracovali na nové verzi nebo jestli je to čistý záměr, jak donutit zákazníky k častější obnově telefonů, těžko říct. Pravdu nám samozřejmě nikdo nepřizná a tak mi tyto dva důvody připadají asi jako ty nejrozumnější. Jen každopádně počítejte s tím, že dostanete jen maximálně Android 13 a to ještě kdo ví jestli. A neříkám to nadarmo. realme C35 Hned prvním telefonem v naší dnešní TOP 5 je realme C35. Ten přichází do prodeje právě tento týden a za 4 390 Kč v konfiguraci 4GB/64GB je nejlevnějším telefonem následujícího článku. Vlastně hlavním důvodem, proč jsem jej do této nabídky vybral je, že jde o novinku a také, že u recenze na Xiaomi 12 Pro mi někdo napsal, jak můžu doporučovat takový křáp, když má telefon starý a škaredý zaoblený design. Pokud tedy toužíte po „moderním“ hranatém designu, můžete šáhnout právě po dnešním realme C35. Dostanete vůbec celkem zajímavé parametry – jednak procesor Unisoc T616 s 220 000 v Antutu není zrovna často osazovanou součástkou, ale víte, co kryje 6,6“ IPS displej? Je to Panda Glass 😊. Ne, dost legrácek. Zbytek výbavy je celkem průměrný, jeden hlavní 50Mpx fotoaparát ještě doplňuje 2Mpx makro a VGA senzor pro rozostření pozadí. Kdo chce moderní design za co nejmenší peníze, je realme C35 možnost. Pro nic jiného bych ovšem tento telefon moc nekupoval. Motorola Moto G60 Kde už přece jen můžete očekávat daleko víc muziky a víceméně je to telefon, kvůli kterému jsem dnešní hranici posunul až na 5,5 tisíce je Motorola Moto G60. Telefon se totiž vyznačuje mnohými skvělými funkcemi. Mezi ty sice nepatří design, ten je celkem old-school, ale co nepobral telefon na kráse, to naopak kompenzuje v ostatní výbavě a je tím pádem takovým hezkým kontrastem pro předcházející realme C35. Tím hlavním tahákem je slušný výkon Snapdragonu 732G, doplněný o luxusních 6GB operační paměti a 128GB úložiště. Tohle všechno máte už za 5 490 Kč. Docela úsměvné proti iPhonu za 13 000 Kč s 64GB. A můžu pokračovat klidně dále. 108Mpx hlavní foťák, který najdete spíš v telefonech kolem 7-8 tisíc korun, se objevil i v této levnější kategorii a komu aby to nebylo málo, využít může i 8Mpx širokoúhlý senzor s 2Mpx pro rozostření pozadí. Taková poslední třešnička na dortu, která stojí za zmínku je hodně nadstandardní 6000mAh baterka s 20W dobíjením. Je jasné, že tento telefon je buď pro náruživé pracanty nebo naopak pro ty, kteří se nechtějí starat o každodenní dobíjeni. Při troše štěstí totiž můžete bez problému odjet třeba na prodloužený víkend a nabíječku nechat v klidu doma. POCO M3 Pro 5G Třetím v pořadí je POCO M3 Pro 5G jako zástupce třídy nejlevnějších 5G telefonů. Neříkám, že je z dnešní nabídky nejlepší, ale rozhodně pokud požadujete třeba rychlé datové přenosy, mladistvý vzhled a nemáte peněz na zbyt, rozhodně volte POCO M3 Pro 5G. Odmění se vám i celkem slušným procesorem Mediatek Dimensity 700, který je na stejné úrovni jako Snapdragon 732G u předchozí Motoroly, a tak by měl alespoň nějaký ten rok méně náročným uživatelům sloužit bez zásadnějších problémů. Jako zobrazovač si tato dceřiná společnost Xiaomi vybrala 6,5“ IPS s 90Hz obnovovací frekvencí a pokud vás zajímají foťáky, konfigurace je jednoduchá – 48Mpx hlavní doplněný o 2Mpx pro rozostření pozadí a 2Mpx makro. Na širokoúhlý fotoaparát už nezbyly peníze, protože přece jen přítomnost 5G tady ukousla značnou část rozpočtu. Hodně tedy záleží, co preferujete. Výsledná cena je 4 790 Kč. Honor 50 Lite Pokud nostalgicky vzpomínáte po letech, kdy se mílovými kroky směrem k nejprodávanějším značkám dral Huawei s Honorem, možná nepohrdnete čtvrtým telefonem s názvem Honor 50 Lite. Tato značka, která na našem trhu dva roky nepůsobila, zrovna neodstartovala svůj návrat s nějak dobrou nabídkou a zákazníci jí to dali patřičně najevo. No jo, jenže onen počáteční nezájem vedl logicky k drastickým slevám, aby se podařilo výrobci vyčistit sklad a vy tak rázem máte možnost koupit za velmi krásných 4 990 Kč nový Honor 50 Lite. Ten se vám odmění tradičně krásným designem, 6,67“ IPS displejem, ale také 4300mAh baterkou se super rychlým 66W nabíjením. Procesor je sice pravda malinko slabší, Snapdragon 662 už dneska není nejsvěžejší ranní rosa, ale částečně to bezpochyby vyrovná ona slušná cena, 6GB operační paměti a 128GB úložiště. Snad jediné, co jsem nezmínil, jsou fotoaparáty a ty naštěstí nevypadají na svou cenovku vůbec špatně. Relativně solidní 64Mpx hlavní snímač doplňuje ještě 8Mpx šíro a ona oblíbeně neoblíbená kombinace 2+2. Za tyto peníze bych se ale Honoru 50 Lite vážně nebál. Prodává se velmi dobře. Xiaomi Redmi Note 11 Dnešní pecku Redmi Note 11 od Xiaomi jsem si nechal až na konec. 6,43“ AMOLED displej s 90Hz obnovovací frekvencí a až 1000nity v peaku znamená skvělou čitelnost na sluníčku. Vůbec špatně na tom není ani procesor Snapdragon 680, který je zhruba na stejné úrovni jako Dimensity 700 v POCO M3 Pro 5G nebo Snapdragon 732G v Moto G60. Kromě toho všeho ale dostanete ještě stereo reproduktory, 5000mAh baterku s 33W rychlým dobíjením, ale také certifikaci IP53. To je sice certifikace odolnosti proti náhodné kapce z letní oblohy, ale lepší něco než nic. Zajímavé jsou ovšem u telefonu s 50Mpx hlavním foťákem, 8Mpx šírem a kombinací 2+2 ceny. Teď sice telefon stojí lehce pod 5 000 Kč, ale jeho cena od dnešního večera v konfiguraci 4GB/64GB klesne na 4690 Kč, 4GB/128GB stojí 5 290 Kč, ale ten super tajný tip je, že od úterka hned po Velikonocích bude speciální XFF edition ve verzi 4GB/128GB za 4 990 Kč. A kdybyste nevěděli, co je XFF, je to zkratka pro Xiaomi Fan Festival – speciální edici se speciálním logem Xiaomi na zádech. Sice mi není jasné, proč limitovaná edice je levnější, než je tomu u klasické, když naopak u většiny jiného zboží jsou limitované edice dražší, ale je to prostě tak. Vybrali jste si z dnešního výběru? Pokud ano, všechny telefony a jejich odkazdy k nákupu naleznete pod článkem. Příště se můžete těšit na TOP 5 nejlepších telefonů do 8 000 Kč, tak zůstaňte naladěni. Mějte pohodové Velikonoce, krásné svátky jara. ...
Stejně tak, jako za půl milionu korun nekoupíte nové Ferrari, stejně tak mezi mobilními telefony nekoupíte za 4 tisíce korun nějaký TOP model, ale přece jen mezi všemi dnešními pěti kousky jeden extrémně zazáří. Jen taková malá vsuvka na začátek, že porovnávám momentální nabídku v tuto chvíli nebo tu o které vím, že nastane a berte tak dnešní článek jako vodítko pro to, co koupit v aktuálních 14 dnech. Xiaomi Redmi 9C NFC Prvním telefonem je Xiaomi Redmi 9C NFC a jak už název napovídá, rozhodně vás má ujistit o přítomnosti této funkce primárně určené pro bezkontaktní placení. Není divu, tento telefon je totiž dnes nejlevnějším z celé série a tak pokud nechcete utrácet zrovna 4 000 Kč, určitě vám přijde vhod Redmi 9C od Xiaomi. To je už poměrně dlouhou stálicí v telefonech kolem 3 000 - 4 000 Kč podle konfigurace a i když teď stojí 3 190 Kč, právě ti chytří z vás, kteří čtete moje recenze, mám pro vás tajný tip. Od konce tohoto týdne ušetříte ještě dalších 200 Kč, protože začíná další akce a tak vás nové Redmi 9C NFC vyjde jen na 2 990 Kč. A na co se u modelu můžete těšit? Procesor Helio G35 s výkonem zhruba 110 tisíc v Antutu, 3GB operační paměti, 6,53“ IPS displej s HD rozlišením nebo 13Mpx kamerka s 2Mpx makro objektivem. Ano, není to žádná pecka, ale za 3 tisíce v dnešní době, kdy se všechno jen zdražuje pro někoho, kdo řeší napjatý rozpočet a třeba mu momentálně odešel jeho telefon, je to celkem slušné řešení. Samsung Galaxy M12 V nejlepších telefonech rozhodně nemůže chybět největší světový výrobce, společnost Samsung. Kdo je milovník korejské kuchyně, pro něj mám vlastně rovnou 2 tipy. Tím jedním je, že od Samsungu jsem vybral Galaxy A12 nebo spíš jeho brášku Galaxy M12 a v tom spočívá onen druhý tip. Možná to spousta z vás neví, ale u Samsungu je třída M takovou tajnou šedou eminencí. Samsung se o ní naschvál nikde nezmiňuje a tyto telefony vypouští jen kvůli tomu, aby měl v poměru ceny a výkonu adekvátní odpověď na čínské cenově agresivní výrobce. Neuvidíte jej tedy nikde na plakátech, u influencerů, na billboardech a různých mega kampaních. Samsung totiž ušetřené peníze za marketing vrhne buď do ceny produktu nebo do vylepšení jeho specifikacích. Na vás tak je, abyste si takový produkt sami našli. A to je případ právě dnešního Galaxy M12, který oproti A12 sice nabídne pořád 6,5“ LCD displej, ale v 90Hz obnovovací frekvenci. Dokonce použitý procesor Exynos 850 v M12 je o více jak 40% výkonnější a dokonce úspornější na baterii než Helio P35 použité v A12. Zbytek parametrů už je víceméně stejný, to znamená 4GB operační paměti, 64GB úložiště, 5000mAh baterka a dokonce dostanete soustavu 4 foťáků. Samozřejmě to 2Mpx makro a 2Mpx pro rozostření pozadí jsou asi nejméně zajímavé, ale hlavní 48Mpx s 5Mpx širokoúhlým objektivem už nějakou tu práci určitě odvedou. Cena je 3 990 Kč. vivo Y21 Třetím v pořadí, hlavně spíš kvůli rozmanitosti je vivo Y21. Pro ty, kteří nepreferují Xiaomi či Samsung a rádi čelí novým výzvám, pro ty může přijít vhod svěží vítr v podobě vivo Y21. Model je vybaven stejným procesorem jako před chvílí zmiňovaná A12 a s Heliem P35 tak nabídne lehce nad 100 tisíc bodů v Antutu Benchmarku. To není nijak zvlášť oslňující výkon na rozdíl ovšem od krásných měňavých barevných zad telefonu. Jestli jsou vám tak parametry veskrze fuk, u kterých zmíním hlavně chybějící NFC pro bezkontaktní placení a spíš dáte na design, je to taková ta hezká alternativa. Poslední, co snad stojí za zmínku je rychlejší 18W nabíjení a až do 15.4. snížená cena na 3 476 Kč. Motorola Moto G22 Čtyřka je sice v Číně neoblíbené číslo, ale tady se ho vůbec nebojíme. Čtvrtým v pořadí je tak zbrusu nová Motorola Moto G22, která doslova před pár okamžiky dorazila do České republiky. A když zbrusu nový telefon, tak také zbrusu nový procesor – Mediatek Helio G37 sice nahradil slabší G35, ale v Antutu se to projevilo jen zanedbatelně v podobě 112 tisíc bodů. Nezahanbí ani hranatý design nebo celkem netradiční zaoblení zadních foťáků v čele s 50Mpx hlavním, který doplní ještě 8Mpx šíro a klasická kombinace 2+2. To, co je ovšem pro Motorolu typické, je opravdu čisté prostředí. A tak kromě povinných prvků od Googlu tu z aplikací navíc najdete snad jen Facebook. Taková celkem příjemná změna od Xiaomi či Samsungu. A když už jsem u software, nesmím zapomenout, že když se jedná o nový telefon, už z krabice jej vybalíte rovnou s Androidem 12. Snad jediné, co na tomto telefonu v negativním slova smyslu nejde nezmínit je tak obrovská brada telefonu, že by se tam téměř jak u Samsungu vešlo i spodní hardwarové tlačítko. realme 8 Samozřejmě onu bombu v podobě realme 8 jsem si nechal na konec. Tento telefon naprosto převyšuje všechny zde zmíněné snad úplně ve všech směrech. Jednak je ze všech telefonů při 177g nejlehčí. Aby ne, má také nejmenší displej, konkrétně 6,4“ oproti 6,5“ v ostatních 4 telefonech, ale také jako jediný nabídne SuperAmoled, FHD rozlišení, skvělou čitelnost na sluníčku a dokonce podporu HDR10. To si ovšem může dovolit, protože použité Helio G95 nabídne zhruba trojnásobný výkon oproti všem ostatním čtyřem telefonům a tak nebude mít problém utáhnout i displej s vysokým rozlišením nebo dokonce natáčet i 4k video. Pokud byste tedy hledali telefon na hry do 4 000 Kč, prakticky nemůžete zvolit nic jiného než realme 8. A taková poslední perlička na závěr, oproti opět všem čtyř telefonům tento nabídne i 30W nabíjení 5000mAh baterky, které zvládne za 26 minut nabít telefon na 50% nebo za hodinku do plna. Asi tedy chápete, že ze všech zmíněných pěti telefonů je tento naprostá bomba a víceméně je tady primárně kvůli tomu, aby realme doprodalo loňské zásoby, protože realme devítková řada už je také běžně v prodeji. Doporučujeme ...
Design Když začnu konstrukcí a zpracováním, tady rozhodně není co vytknout a jestli mě sledujete na Instagramu, určitě jste viděli spoustu nádherných fotek Xiaomi 12 Pro ze studia. A jestli ne, samozřejmě to můžete napravit. Každopádně z pohledu designu je Xiaomi bezpochyby v té nejprémiovější kategorií naprosto oprávněně. Design je skvostný a osobně, tak jak nemám moc rád nudné černé telefony, Xiaomi 12 Pro je na pohled naprosto luxusní šperk. Není černý, jde o takovou černo-šedou matnou metalízu, která mi připomíná Batmobil, vrtulníky Black Hawk nebo pár po Praze jezdících aut potažených fólií. Xiaomi 12 Pro Xiaomi 12 Pro v novém ikonickém designu, využívá elegantní střední rám s propracovanými 3D křivkami obepínajícími zařízení zpředu dozadu a od rohu k rohu, čímž vytváří eleganci a zároveň zajišťuje pohodlné padnutí do dlaně. Xiaomi 12 Pro navíc přichází ve třech barevných variantách: Gray, Purple a Blue Navíc na omak záda nepůsobí chladně, i když jde o sklo, ale naopak jsou jemná. A popravdě také celkem kluzká, což dohromady se zaoblenými boky k celkovému pohodlnému držení opravdu moc nepřidává. Na druhou stranu můžete využít samozřejmě i přibaleného pouzdra, ale řekněte sami, nebyla by to při takhle krásném designu škoda? A to jsem vlastně ještě nemluvil o jemně vystouplém modulu foťáků s vygravírovanými rýhami naznačujícími hranice jednotlivých prvků čoček a blesku. I když tedy telefon v ruce trochu klouže, beru to jako daň za ten nádherný design a kdybychom byli ve škole, Xiaomi by si bezpochyby odneslo jedničku. Sledujte video recenzi Displej Za displej si telefon zaslouží také rozhodně pochvalu a ani není moc za co jej kritizovat. 6,7“, WQHD rozlišení, LTPO s dynamickým pádem obnovovací frekvence, podpora HDR 10+ a Dolby Vision je v momentální špičce toho, co můžete dnes dostat v mobilním telefonu. A telefonu naštěstí nechybí certifikace na Netflix, což vám sice spousta výrobců nabulíkuje, že v telefonu je HDR 10+ displej, ale jaksi se jim už za certifikaci nechce platit a pak je vám taková funkce displeje platná jak mrtvému zimník. V Xiaomi 12 Pro si tak YouTube či Netflix užijete v plné parádě a když to vydržíte vy, tak dokonce i na letním sluníčku, protože 1500 nitů světelnosti zaručuje, že tento telefon nemá s čitelností sebemenší problém. Pochválit pak můžu i velmi dobrou čtečku otisků prstů. Jednak je umístěna na naprosto ideálním místě, ale čte naprosto rychle, spolehlivě a ještě je mimochodem doprovázena skvělou haptickou odezvou telefonu. A kdo by jí chtěl využít ještě trochu víc, ten se může zahrabat hluboko do nastavení systému a ve speciálních funkcích, kde se nastavuje postranní lišta, druhý prostor atd, najdete i funkci pro měření srdečního tepu. Xiaomi zjevně tuší, že to je spíš gimmick, než reálný ukazatel a proto pro funkci neudělalo samostatnou aplikaci a spíš jen jako na okraj jí umístili hluboko do nastavení. Měření má k přesnosti daleko a když jsem jej porovnával s dvěma hodinkama a hrudním pásem, které ukazovaly přibližně stejnou tepovku, Xiaomi 12 Pro bylo o zhruba 8 tepů někde jinde. Hardware - nejrychlejší a nejlepší telefon na ovládání Co mě ale opravdu nadchlo je samotný hardware a způsob, jak jej Xiaomi využívá. Jednak 12GB operační paměti, to nejrychlejší možné úložiště, ale i takový Snapdragon 8 Generace 1 je v momentální vlajce, která se nejmenuje Samsung, takovou nepsanou povinností. A řeknu vám, Xiaomi 12 Pro si s ním rozumí na jedničku. Nejde tak ani o hry, které hrajete jen určitou část z celkového použití telefonu a ano zvládá je bez problému, ale jde hlavně o celkový průchod systémem. Musím vyšvihnout pochvalu, že Xiaomi 12 Pro je momentálně nejrychlejší a nejlepší telefon na ovládání. Bleskové animace a taková rychlost prostředí je prostě nevídaná. To je jak balzám pro oči – najednou máte prostě z používání radost. Nikde žádný záškub, všechno máte okamžitě a troufám si říct, že tento telefon se nezadýchá i za nějaký ten rok používání. Samozřejmě není všechno zlato, co se třpytí. Android 12 tu sice je s nejnovější nadstavbou MIUI 13, ale chybí třeba takové věci, jako je způsob sladění ikon s tapetou prostředí, vymazání nežádoucích objektů na fotce atd – prostě signifikantní zlepšení, které přinesl Android 12. Na druhou stranu u Xiaomi je zvykem, že tyto funkce se přidávají vždy postupně a víc než na samotném jádru systému vždy záleží na jeho robustní nadstavbě. Tak či tak MIUI mě ale osobně nikdy k srdci moc nepřirostlo, stejně tak jako spousta předinstalovaných aplikací. Tohle se dá pochopit v ultra levných telefonech, kde si výrobce za předinstalované aplikace nechává platit a tím snižuje cenu telefonu, kde každá pětistovka hraje roli, ale tady jsme v luxusní třídě s cenou 28 000 Kč. Tady žádný balast být nemá a reklama už vůbec ne – tohle si Xiaomi prostě musí odpustit. A ano, dá se to vypnout, ale být to tu fakt nemusí. Xiaomi 12 Pro je vybaveno 120W technologií Xiaomi HyperCharge. Díky chytrému nočnímu nabíjení se naučí každodenní nabíjecí rutinu uživatele, aby díky tomu optimalizoval dlouhodobé zdraví baterie telefonu. U částečné kritiky ještě chvíli zůstanu z pohledu baterie. Ta má totiž na celkovou velikost telefonu pouhých 4 600 mAh a na výdrži je to při 6,7” displeji samozřejmě znát. Častokrát jsem se tak při zhlédnutí pár videí, asi 15 telefonátům přes den, odpovídání na maily, zprávy na Instagramu či Twitteru dostal k tomu, že jsem přišel v sedm večer z práce domů a zbývalo mi jen necelých 10% baterky a to opravdu moc není. Samozřejmě, můžete využít přibalenou nabíječku a její 120W nabíjení, které dokáže plnou kapacitu vrátit ani ne za 20 minut, ale já bych osobně ocenil klidně pomalejší nabíjení a lepší výdrž telefonu, než myslet neustále na to, že když nepůjdu večer rovnou z práce domů, musím ještě mobil rychle někde nabít. Opravdu rychlé nabíjení pro mě bude dávat smysl, až se mě pokladní při placení v Lidlu, kromě kartičky Lidl Plus, zeptá, zda si přeji také za 5 korun v rámci přiložení k platebnímu terminálu také dobít svůj telefon. Do té doby je mi, až na výjimky, upřímně jedno jestli dobiju mobil za 15 minut nebo za hodinu přes noc v nabíječce a Xiaomi to tak trochu tuší. A když se nad tím zamyslíte v rámci celého telefonu, Xiaomi si je spousty kompromisů v telefonu velmi dobře vědomé. U zahnutého displeje tak máte možnost si nastavit menší citlivost na krajích displeje, u jeho rozlišení si sice zvolíte WQHD, ale hned pod tím přepínač, že pro úsporu baterky vás systém občas pro jistotu přepne do FullHD a u baterie si zase pro plnou rychlost musíte zapnout přepínač Zvýšení rychlosti nabíjení. Radši bych v tomto případě viděl to, že ok, máme telefon s menší baterkou, nedáme tam WQHD displej. Vadí nám menší baterka, dáme tam větší. Současný přístup bezpochyby není špatný, spíš je jen v základu nešikovně nastavený. Drtivou většinu uživatelů totiž nenapadne si mobil po zakoupení přenastavovat tak hluboko v systému a prostě očekává, že když výrobce prezentuje nějaké výhody, tak je po vybalení z krabice dostanete a ne, že si je budete muset cíleně zapínat. Neříkám to jako kritiku, ale spíš radu pro ty, kteří si recenzi čtou až po zakoupení, aby si nezapomněli tyto věci také nastavit. I když jsem tak celkově za hardware a software telefon na pohled možná kritizoval, ve finále bych mu v rámci vysvědčení dal dvojku nebo možná dva mínus. Od čtyř repoduktorů Harman Kardon bych zkrátka chtěl basovější a hlavně celkově hlasitější projev. Tady jste kvalitou lehce pod Samsungem Galaxy S22. Stejně tak úplně nepřesvědčí pouze USB 2.0 tam, kde všichni už mají modernější 3.2. Fotoaparáty Po kritice si ovšem je čas spravit chuť pro změnu u foťáků. Pro jednoduchost jsou tu všechny tři: hlavní, širokoúhlý i zoom o shodné velikosti 50 Mpx. U širokoúhlého i zoomu jde o senzory od Samsungu JN1, kdežto hlavní fotoaparát se může pochlubit zbrusu novým senzorem IMX707 od Sony, který byl použitý poprvé právě v Xiaomi dvanáctkách a později se objevil ještě třeba u ohebného Magicu V od značky Honor. Fotografie pořízené Xiaomi 12 Pro Jestli jste milovníci naturální fotografie bez minimálního zásahu softwarem, budete určitě u Xiaomi 12 Pro skákat blahem. Telefon do postprocessingu sahá prakticky minimálně a to jak co se týká ostrosti, tak i saturace. Fotky prostě a jednoduše odpovídají tomu, co vidíte a kdyby vás zajímalo, jak si třeba vede v porovnání s iPhonem 13 Pro Max, určitě se podívejte a zahlasujte u mojeho posledního postu na Instagramu. A až tam budete, nezapomeňte mě tam také sledovat. Zpátky ale k naturálním fotkám Xiaomi 12 Pro, kde jediné výraznější zásahy dělá snad jen HDR, které se snaží primárně o eliminaci nežádoucích přepalů, ale stíny nijak extra nevytahuje a na barvy šahá minimálně. Dokonce si i obstojně na všech 3 foťácích poradil se žlutou, na které je pořád vidět struktura jednotlivých květů a ne žádná slitá mazanice. Když už jsem u zbylých dvou foťáků, nebudu chodit kolem horké kaše a oproti loňsku je to celkem downgrade. Nemyslím teď konkrétně z kvality fotek, ale zhlediska použitých objektivů a senzorů. Místo pětinásobného optického teleobjektivu tady najdete jen obyčejný dvojnásobný a širokoúhlý senzor pro změnu přišel o možnost ostření, takže vlastně dostanete jen klasické šíro a navíc pouze s úhlem záběru 115 stupňů, což je výrazně méně než tomu bylo u předchůdce. Na druhou stranu oba fotoaparáty podávají velmi dobré výsledky jak za dne a nemusí se překvapivě stydět ani večer, pokud je alespoň trochu světla. Pak dostanete na to, že jde o širokoúhlý či zoom o velmi slušné fotky, co se týká ostrosti i detailů. O třídu lépe je na tom večer pochopitelně i hlavní fotoaparát a rozhodně pak u všech třech objektivů kvituju automatický a hlavně rychlý noční režim, kde oproti předchůdcům na fotku čekáte daleko kratší dobu. Když si odmyslím nic moc zvuk, pochválit pak musím video. Jednak za krásnou stabilizaci, minimální přeostřování, věrné barvy a zase ještě jednou skvělou stabilizaci. Téměř bezchybný je pak i portrétní režim přední kamerkou. Jen si dejte pozor, že v základu je tradičně zapnutý beautifikační režim, tak ať ve středním věku nevypadáte na patnáct. :-) Finální verdikt Xiaomi 12 Pro je nádherný telefon, se skvělým hardwarem a asi nejrychlejším prostředím, které jsem měl možné za poslední dobu testovat. Potěší i velmi dobře nakalibrovaná trojice fotoaparátů. Bude to ale stačit na konkurenci, kde se přímo nabízí Samsung Galaxy S22+ s plochým displejem, objektivně horším procesorem, ale celkově lepšími foťáky, delší výdrží na jedno nabití, IP ochranou a o rok delší podporou? Na to si z pohledu priorit musíte odpovědět vy sami, co je pro vás u telefonu důležité. Momentálně dostanete až do 13. dubna k Xiaomi 12 Pro i Xiaomi 12 hodinky Xiaomi Mi Watch S1 v hodnotě asi 5 490 Kě, ale co pak? Pak bude muset přijít Xiaomi nejspíš s nějakou další podobnou akcí, protože Samsung svou Galaxy S22+ prodává za naprosto stejnou cenu, ale často s různými výkupními bonusy. Úplně tak letos Xiaomi jejich model 12 Pro moc nezávidím a pokud vám připadá 27 990 Kč za telefon moc, mrkněte i na slabší Xioami 12. Sice místo 120W nabíjení dostanete jen 67W, displej má velikost jen 6,3” a 2násobný zoom vystřídá 5 MPx makro, ale hlavní foťák si bez problému poradí i s 2násobným výřezem a tak vlastně dostanete ten 5Mpx makrofoťák jakoby navíc, ušetříte 8 tisíc korun a pořád dostanete ony hodinky Xiaomi Mi Watch S1 zdarma a to už vůbec špatně nevypadá. ...
V podstatě dalo by se připodobnit, že značka Peak Design znamená asi to, co Apple či Samsung v mobilních telefonech, BMW, Audi nebo Mercedes v autech a po masivním úspěchu ve fototechnice se společnost rozhodla rozšířit své působení i do mobilního příslušenství. Možná jste si v některém z mých YouTube videí všimli batohu, který mám víceméně napěchovaný spoustou příslušenství na foťáky a teď i nově na mobilní telefon. Peak Design Mobile - Lepší mobilní příslušenství nenajdete Kompletní ekosystém držáků Peak Design přesahuje do všech možných kategorií a řeší všechny případy, kde potřebujete mobil postavit či uchytit pro nějakou interakci nebo jej naopak nechat odpočívat a pohodlně nabít na další akci. Nejde totiž jen o pouhé akční držáky, ale o celý ekosystém produktů, které můžete využít kromě akce i v autě, doma, v kanceláři, na kole, na motorce, na procházce s kočárkem, prostě všude tam, kde u sebe máte mobilní telefon. Peak Design Creator Kit držák na stativy nebo Capture pro kryty Everyday Krytem to teprve začíná Dřív, než začnete celý ekosystém využívat, je potřeba si koupit pouzdro (Peak Design Everyday kryt) pro váš iPhone, Pixel 6 nebo Samsung Galaxy řady 21 či 22 a pro ostatní telefony malý adaptér (Peak Design Universal Adapter), který nalepíte na pouzdro jakéhokoli telefonu. A jak by řekli američané: “And this is where the magic happens”. V pouzdru jsou totiž všité čtyři magnety a mezi nimi jeden mělký výřez a to znamená dva způsoby uchycení na kompatibilní držáky, které se dělí na akční a neakční. Všude tam, kde se nepředpokládá akční pohyb – typicky držák v autě, na stole nebo na záchodě, vám stačí jen čtyři silné magnety. Na motorce se k nim přidává právě bezpečnostní zámek, který pojistí, že mobil z držáku opravdu neupadne. Peak Design Bike Mount Out Front držák telefonu na řídítka jízdního kola pro kryty Everyday Peak Design opravdu drží jak přibitý a vlastně u motorky jsem přišel na jednu jedinou nevýhodu a to je ta, že v sobě držák nemá nabíjení, takže přijdete o jakýsi komfort bezdrátového nabíjení. Na druhou stranu z mých častých cest na motorce bezpečně vím, že přímé letní sluníčko na černý displej telefonu, který se ještě nabíjí bezdrátově v pouzdře, by znamenal jistojistě přehřátí telefonu. Teda pokud zrovna nemáte nějakého naháče bez předního štítku, kde je telefon konstantně chlazený proudem vzduchu. U držáků v autě už máte možnost zvolit buď s nabíjením nebo bez nabíjení. Peak Design Car Mount Moje best of Peak Design Mobile V každém případě já osobně nejvíce používám, kromě držáku v autě, další tři držáky. Pokud kdekoliv venku vloguju nebo se jen ráno u snídaně dívám na ranní zprávy, mám šikovný držáček se stojánkem ve velikosti kreditní karty (Peak Design Mobile Tripod). Šikovně jej rozložíte, napolohujete, jak je potřeba, dáte do něj telefon vertikálně či horizontálně a už můžete vlogovat či jen konzumovat obsah. Peak Design Mobile Tripod magnetický stativ s kulovou hlavou pro kryty Everyday Další držák, na který nedám dopustit, je na nočním stolku a druhý, ten samý, mám v pracovně (Peak Design Wireless Charging Stand). Je kompaktní, dá se složit a kdykoli do něj postavíte telefon, hned se vám nabíjí. Upřímně opravdu první stojan s bezdrátovým nabíjením, který jsem kdy začal používat pro svůj iPhone. Proč? Protože čtyři magnety telefon napozicují přesně na nabíjení i když tam dáváte telefon poslepu ve 3 ráno cestou z toalety nebo z hospody. Konečně poslední z nich je akční držák s gumou (Peak Design Universal Bike Mount), který můžete použít například, když někde v cizině jedete na Lime koloběžce a potřebujete se přitom navigovat. Podobná situace se mi stala na posledním výletě se společností Samsung. Jeli jsme společně do Vídně, kde mě skupinka zapomněla u druhého východu z restaurace, autobus odjel a já se na hotel dostával zpátky na koloběžce. Takže ideální použití na koloběžku, na stativ, na kočárek, na vozíček, kam si jen budete přát. Peak Design Universal Bike Mount držák telefonu na libovolná řídítka pro kryty Everyday Prakticky jediné dvě věci, které jsem z celého příslušenství od Peak Designu nevyužil jsou dva druhy magnetických peněženek (Peak Design Wallet). Nutno dodat, že peněženkám úplně nefandím ani v originálu od Applu, ale věřím, že se najde spousta z vás, komu zrovna vyhovovat budou. Já vlastně vůbec neholduji peněženkám a kdykoli jsem nějakou dostal k Vánocům, vždycky jsem jí strčil do šuplíku. Peak Design Wallet Stand magnetická peněženka se stojánkem pro kryty Everyday šedá (Charcoal) Každopádně pro milovníky peněženek Peak Design vytvořil dva modely – se stojánkem a bez stojánku, takže ideální pro lidi z korporátu, kteří si do peněženky vloží zaměstnaneckou kartu od turniketů, kartičku Sodexo a jdou do závodní kantýny na oběd. Peak Design Creator Kit držák na stativy nebo Capture pro kryty Everyday Poslední libůstku jsem si nechal na závěr a to je akční držák (Peak Design Creator KIT), který jste měli možnost vidět ve videu na bruslích nebo na motorce a který tak vlastně synergicky propojuje mobilní příslušenství s tím foťákovým. Můžete jej totiž použít, díky univerzálnímu kloubu, do jakýchkoli GOPRO držáků a nebo při nasazení Peak Design destičky zase do Peak Design stativu nebo do Peak Design Capture V3 na vašem batohu. A když všechny držáčky odmontujete, sbalit je můžete zase do Peak Design Tech Pouche, hodit do Peak Design batohu a jít zase točit akční záběry o kus dál. Peak Design Wallet Stand magnetická peněženka se stojánkem Už rozumíte tomu kouzelnému slovu ekosystém, které jsou použil na začátku této recenze? 😉 Jestli vás Peak Design příslušenství nadchlo, stejně jako mě, odkazy na všechny produkty naleznete pod touto recenzí. ...
Na které produkty se sleva vztahuje? CellularLine – Na všechny produkty této značky Interphone – Na všechny produkty této značky Celly – Na všechny produkty této značky FIXED – Na všechny produkty této značky UAG – Na všechny produkty této značky Spigen – Na všechny produkty této značky Jak slevu získám? Vložte jeden z uvedených produktů do košíku. Zaškrtněte pole "Mám slevový kód" a vložte kód "SLEVA20" a ihned obdržíte slevu 20% Předložte slevový kupon na naší prodejně Slevové kódy lze uplatnit maximálně na 10 kusů zboží na jednoho zákazníka (fyzická osoba/IČO) Akce platí v období 25. 10. - 15. 11. 2019,do vyprodání skladových zásob nebo do předčasného ukončení prodejcem. ...
Hudba nás provází celý život, vyjadřuje pocity, je emotivní a naleznete ji téměř všude. Uvědomovali si to význační světoví skladatelé 20. století, mezi nimiž byl například Dmitrij Šostakovič, a společně vytvořili Mezinárodní den hudby, který následně UNESCO učinilo platným. I my v Hurámobil.cz takový význačný den podporujeme, a proto si u nás můžete zakoupit až do pátku 4. října zlevněné produkty od značek JBL a Lamax. Navíc každý den zveřejníme na sociálních sítích Facebook a Instagram v sekci Příběhy video, ve kterém zazní vždy jedna známá píseň či znělka v podání našich zaměstnanců. Ten, kdo ji pozná, musí vždy do půlnoci téhož dne odpovědět na příběh a napsat správný název znělky či písně, popřípadě odpovědět na jinou otázku v příběhu. Následující den ráno vylosujeme vítěze, kterého následně budeme kontaktovat. Nezapomeňte, že na Facebooku i Instagramu se bude každý den až do pátku 4. října soutěžit o jinou cenu, každý den tedy budeme soutěžit celkem o dva produkty. Šance se tedy zvyšuje. Pojďte si s námi zasoutěžit! ...
Zpracování a design Samsung Galaxy A80 je co do velikosti obr a ještě pár let zpátky by tento telefon byl bez problému zařazen do kategorie tabletů. Rozměrově jsou na tom dost podobně s Galaxy A70, avšak A80 je nepatrně silnější, vyrobena z opravdu prémiových materiálů, kterými jsou hliníkové tělo, displej kryje Gorilla Glass 3 a zadní stranu naopak Gorilla Glass 6, což dává telefonu váhu mohutných 220g. Oba telefony v každém případě od sebe rozeznáte podle přední i zadní strany na první pohled. Galaxy A80 disponuje 6,7“ FHD+ New Infinity Super Amoled displejem s poměrem stran 20:9, který je jedním slovem skvělý. Kdyby vás zarazilo spousta cizích slov, jednoduše si představte, že se jedná o displej, který je opravdu od kraje ke kraji s naprosto minimálními rámečky a celá čelní plocha je téměř bezezbytku využita jen pro displej. Dokonce i tak, že zde nenajdete žádný notch ani průstřel, který by kazily dojem z čelní strany. O selfie fotky přední kamerou však ale nezůstanete ochuzeni, protože stačí v aplikaci foťáku přední kameru aktivovat a hned se rozběhnou motorky, které vysunou zadní část směrem vzhůru a kameru otočí pro pořízení selfiečka. Samozřejmě toto nějakou dobu trvá, a proto Galaxy A80 nepodporuje odemykání obličejem. Místo toho můžete využít čtečku otisků prstů v displeji, která je vcelku spolehlivá, ale na rychlosti by mohla ještě trochu přidat. Hardware a software Samsung Galaxy A80 pohání Snapdragon 730. Jedná se o procesor střední třídy, který má v sobě zabudované samozřejmě prvky umělé inteligence a postupně, jak telefon používáte, přizpůsobuje se vaším denním zvyklostem. Predikuje tak nejen použití aplikací, ale i výkon, který budete potřebovat a podle toho se snaží co nejvíce optimalizovat využití baterie, která má kapacitu 3700 mAh. To je trochu méně, než byste v tak velkém těle čekali a Galaxy A80 je tím pádem bezesporu jednodenní telefon. Mně se jej dokonce podařilo vybít za jedno odpoledne, ale to jsem jej využíval téměř nepřetržitě k focení a výsledkem bylo za 6 hodin téměř 500 fotek. Pokud by vám baterie ale přece jen došla, k dispozici je rychlé až 25W nabíjení a na rozdíl od některých výrobců, je rychlonabíječka už v balení telefonu. O rychlý chod telefonu, s výsledkem v Antutu přes 203 tisíc bodů, se samozřejmě kromě procesoru stará 8GB operační paměti a pro vaše data je k dispozici 128GB úložiště bez možnosti rozšíření paměťovou kartou. Slot, který najdete ve spodní části naproti mono reproduktoru je pouze duální pro 2 SIM karty. Když jsme u toho zvuku, jediný repráček hraje pouze průměrně a telefonu chybí jak jack na 3,5mm, tak i redukce. K dispozici jsou v balení alespoň sluchátka na USB-C, ovšem opět průměrné kvality, a doporučil bych tak, pokud ještě nemáte, investovat do nějakých kvalitnějších, protože díky vestavěnému Dolby Atmos je ten rozdíl opravdu znát. Z další hardwarové výbavy už pak samozřejmě nechybí NFC pro bezkontaktní platby, Bluetooth 5.0, Wifi 5GHz nebo plná podpora navigačních systémů včetně Galilea. Po softwarové stránce telefon pohání Android 9 Pie s mojí momentálně nejoblíbenější nadstavbou OneUI a v tomto ohledu můžu Galaxy A80 jenom pochválit. Vše běhá naprosto rychle a plynule a jediné lehké škubnutí, které jsem za celou dobu pozoroval byla pouze animace odemknutí telefonu, což jde předpokládám bez problému odladit další aktualizací. Fotoaparát Foťáků a celého mechanismu už jsem se lehce dotkl na začátku a teď je ten správný okamžik pustit se víc do hloubky. Celý otočný modul se sestává ze 3 foťáků. Hlavním je 48 MPX senzor se světelností f/1.8, který doplňuje širokoúhlý 8MPX foťák se světelností f/2.2 a třetím v pořadí je TOF kamera, kterou už znáte například z Honor View 20. Tento senzor slouží pro snímání hloubky pozadí a nejvíce jej využijete pro portrétní režim. Krom toho se TOF kamerka hodí také pro různé měření vzdálenosti objektů třeba prostřednictvím aplikace Rychlé měření a v budoucnu tento senzor třeba půjde využít na to, že si nasnímáte svůj byt doma, do kterého pak reálně budete vkládat v aplikacích nábytek a hned uvidíte co a jak vám bude kam pasovat. Teď už ale k samotnému focení. Hlavní foťák produkuje za denního světla velmi vydařené fotky s naprosto vyváženými a věrnými barvami a relativně dobrým dynamickým rozsahem, jak se můžete přesvědčit i zde. Širokoúhlý foťák podává co se týká barevného podání trochu rozporuplné výsledky a daleko hůře je na tom s dynamickým rozsahem a celkovou světelností, která pokulhává nejen za hlavním foťákem, ale i třeba za šírem při porovnání se Zenfonem 6. Pokud je světla dostatek, dokážete s šírem vykouzlit opravdu pěkné fotky a zamrzí tak jedině její pevný ostřící bod. Samozřejmě opět při porovnání se 13MPX šírem na Zenfonu 6 je patrná i celkově horší ostrost. Při noční fotografii je dobré už na širokoúhlý foťák zapomenout úplně a soustředit se zpátky na hlavní foťák s kterým budete určitě spokojeni. Zejména co se týká nočního režimu musím Samsung opravdu pochválit, kam až dokázali za letošní rok post processing fotek posunout. Samozřejmě v rámci noční fotografie to na telefony Huawei P30 pořád ještě nestačí, ale posun správným směrem je opravdu znát. Teď se pojďme ještě mrknout na video. Z videa už tak úplně dobrý dojem nemám. Chybějící stabilizace na 4k udělá své a sami vidíte, jak je obraz roztřesený. Oproti tomu na FHD je stabilizace na velmi dobré úrovni, ale pro změnu trpí kvalita obrazu. Shrnutí Samsung Galaxy A80 je k dispozici pouze v jednom barevném provedení za cenu 16.990,-, což je na áčkovou střední třídu více než ambiciózní cena. Pokud pomineme Xiaomi, který své vlajkové lodě s téměř dvojnásobným výkonem drží o 3000 níže, pořád je zde letošní Huawei P30, který nabízí také vyšší výkon, ale i lepší fotoaparát. Podobně je na tom i Zenfone 6, který díky své unikátní konstrukci fotoaparátu nabízí krokování úhlů fotoaparátu, automatické panorama, zkrátka a dobře, více kreativních možností focení. Pokud však chcete telefon s prvotřídním displejem, slušným fotoaparátem, skvělou konstrukcí, asi aktuálně nejlepší nadstavbou na trhu a obáváte se právě probíhající aféry u Huawei, nemusíte se vůbec bát sáhnout po nové Galaxy A80 od Samsungu. ...
Pro ty z vás, kteří bydlí v Praze není asi alternativní způsob dopravy nějaká extra novinka. Pro ostatní už to novinka být může a rozhodně vám řeknu, že tento způsob dopravy stojí opravdu za to. Už minulá koloběžka byla skvělá a jestli mě někdy potkáte v Praze jezdit na nějaké koloběžce, buď je to právě Xiaomi Scooter nebo Lime. Až tak moc jsem si oblíbil tento způsob dopravy, protože cestovat po centru a hledat parkování je opravdu čím dál tím větší peklo. Prakticky se rozhoduji pouze podle toho, jestli na místo na které jedu, budu mít na svou koloběžku dohled a nebude mě její přítomnost obtěžovat. Pokud ne, beru vlastní, pokud ano, beru Lime. Teď se ale pojďme mrknout na to, jaké jsou hlavní rozdíly mezi novou a původní verzí. Obsah balení je prakticky totožný s původním modelem. Tím pádem najdete zde koloběžku, která je téměř celá sestavená, šroubováček, hadičku na dofukování gum, nabíječku a manuál se spoustou tipů jak jezdit a nejezdit. Nejvíc mě pobavil bod, že nemáte půjčovat koloběžku nikomu, kdo ještě nečetl onen manuál . No, zpět ale k obsahu balení, kde oproti původní koloběžce pouze chybí náhradní pár pneumatik, který si ale samozřejmě v budoucnu můžete zhruba za 1000 korun dokoupit. Sestavení samotné koloběžky zvládne úplně každý. V balení je kompletně smontovaná až na řídítka. Stačí je připevnit pomocí 4 šroubků a vše je hotovo. Po designové stránce jsou koloběžky od sebe prakticky k nerozeznání. Rám je stejný, barva je stejná, páčka zamknutí zvednutých řídítek je také stejná včetně její pojistky. Rozdíl poznáte v přítomnosti displeje a váze samotné koloběžky. Oproti své předchůdkyni je Scooter Pro vybavena 474Wh baterií, kterou nabijete do plna zhruba za 8 hodin, její kapacita se zvětšila tím pádem o necelých 60% a váha se vyšplhala až na 14,2kg. Pokud vám tedy dojde baterie a budete se odrážet, rozhodně je větší váha koloběžky znát. Stejně tak je i znát, když koloběžku složíte do transportní polohy a budete někam přenášet. Naopak větší váha a uložení baterie pod nášlapnou zónou má pozitivní vliv na stabilitu celé koloběžky při jízdě. Koloběžka je dále vybavena stojánkem, zadní kotoučovou brzdou, která se ovládá páčkou na řídítkách, přední svítilnou a zadním obrysovým a brzdovým světlem. Dojezd na jedno nabití je asi jedna z klíčových vlastností každé elektrické koloběžky. U Xiaomi Scooter Pro se s větší baterií prodloužila i doba jízdy na jedno nabití. Schválně jsme vzali na projížďku původní Xiaomi Scooter a Scooter Pro a projeli ze Žižkova do Karlína, k Právnické fakultě, na Letnou, Chodkovy sady, Újezd, Můstek, Výtoň, Vinohrady a zpět na Žižkov, což bylo zhruba 25km a původní koloběžce zbývalo už jen asi 10% baterie, zatímco nové Scooter Pro ještě nějakých 30%. Víceméně to tedy odpovídá výrobcem deklarovanému dojezdu 45km, protože je potřeba počítat nejen s váhou jezdce, a to při mých 100 kilo je zátěž, ale také s terénem. A jak víme všichni, Praha je poměrně kopcovité město a jízda do kopce si vezme z baterie daleko více než jízda po rovině. Výhodou je samozřejmě i fakt, že cestou z kopce, koloběžka dobíjí energii zpátky do baterie. Sílu rekuperace a další vlastnosti koloběžky si můžete pohodlně navolit přímo v aplikaci Mi Home, kterou stáhnete z App store nebo Google Play. To je obzvlášť důležitá věc, protože standardně je koloběžka nastavena na sílu rekuperace nízká a při jízdě z kopce koloběžka málo brzdí motorem a vy musíte brzdit zadní brzdou. Jednak se málo cenné energie vrací zpět do baterie, ale ještě navíc zbytečně opotřebováváte zadní brzdu. Doporučuji tedy hned po vybalení koloběžku spárovat s aplikací a nastavit sílu rekuperace na střední nebo vysokou. V aplikaci koloběžce pak můžete nastavit další vlastnosti jako je trvalé svícení, sledovat zbývající procenta baterie nebo třeba zamknout softwarově motor, což už není tak úplně důležité. Občas se mi ale stávalo, že připojení k aplikaci hlásí chybu. Předpokládám ale, že na vině je samotná aplikace, protože toto se mi už stávalo u Xiaomi kartáčku a s další aktualizací se problém opravil. Teď už ale k samotné jízdě a jízdním vlastnostem. Tady musím Xiaomi jednoznačně pochválit za použití gum se vzduchem oproti plastovým kolečkům, protože občasná jízda na pražských kočičích hlavách není tak nepříjemná jako s koloběžkami Lime. Samozřejmě je nevýhoda, že můžete píchnout, ale komfort jízdy je v tomto ohledu rozhodně přednější. Koloběžku můžete dokonce nastavit do 3 jízdních módů. Eko, kde maximální rychlost je omezena na 15km v hodině, klasický jízdní mód s maximálně 20km v hodině a sport mód s 25km v hodině. Samozřejmě čím nižší mód zvolíte, tím delší dojezd koloběžky bude. Ale upřímně vám řeknu, že stejně nakonec zvolíte sport a budete jezdit už jen na něj, protože eko-šnek mód fakt nechcete. Jednu z nejdůležitějších vlastností ale spatřuji ve zvětšení výkonu motoru koloběžky na 300W, s kterým jsem měl asi největší problém u starší 250W verze. V kopcovité Praze ani tak nepotřebujete větší rychlost, ale větší maximální výkon se opravdu hodí. Najednou už vyjedu i větší kopce bez nutnosti odrážení jen díky silnějšímu motoru. Docela se nám osvědčilo, že Kačka jela na slabší koloběžce a já na silnější a do kopce jsme jeli úplně stejně rychle. Výrobce sice uvádí, že koloběžka vyjede až 20% stoupání, ale rozhodně čím víc kilo máte, tím míň vyjede. Pokud chcete jezdit v kopcích, také myslete na stav nabití baterie, protože pokud poklesne kapacita baterky zhruba pod 25%, je znát už i úbytek výkonu právě na jízdě do kopce. Možná jsem vám teď nasadil brouka do hlavy, jestli upgradovat ze staršího modelu na novější Scooter Pro nebo pokud nemáte ani jednu koloběžku, tak kterou variantu koupit. Tohle hodně záleží na vás samotných a na vašich tělesných proporcích. Jestli vážíte přes 90 kilo, určitě bych volil Scooter Pro. Obzvlášť, pokud budete jezdit v kopcovitějších terénech. Ten výkon je fakt znát. Navíc dostanete i silnější baterii se zhruba 30% dojezdem na jedno nabití navíc, ale naopak vyšší váhou koloběžky. Pokud jste něžného pohlaví nebo vážíte pod 80kg, v pohodě si vystačíte s původní verzí koloběžky. U lepšího modelu máte sice navíc displej, který zobrazuje jízdní mód, aktuální rychlost, že jste připojení přes Bluetooth, ale nakonec zjistíte, že jediné, co vás na displeji zajímá, je zbývající stav baterie, který starší koloběžka nabízí také. Já tedy osobně jsem rád za novější a silnější model, který lze údajně ještě nějakým firmwarem zrychlit, ale pak samozřejmě přijdete o záruku. Konečně rozhodnutí tak záleží samozřejmě na vás, ale já bych asi hodně volil na základě vaší postavy. Napište mi schválně i dolů pod video jestli už jste na nějaké koloběžce jezdili nebo jestli nějakou koloběžku už máte. Xiaomi Scooter Pro můžete mít za 14990,- a její dostupnost bude v druhé polovině července. Pokud navíc zadáte u nás v košíku kód „XIAOMISCOOTER“, získáte až do konce července opět něčo navíc. Dostupnost bude na začátku hodně omezená, takže určitě si svou objednávku zadejte co nejdříve. Díky moc za sledování a čau u dalšího videa. ...
Nejdřív si pěkně vysvětlíme, co je portrétní režim a jak jej chápeme v mobilních telefonech na rozdíl od fotoaparátů. Portrét je vlastně takový samostatný žánr fotografie, který má svá jistá specifika, která je dobré znát dřív, než takovou fotku jdete fotit. Každý fotograf chápe portrét malinko jinak a zatímco jeden se omezuje striktně na portrét hlavy včetně ramen, jiný komponuje do fotky ruce a ve výjimečných případech i celé tělo – pokud má nějaký zásadní vztah k pozadí, ale o tom si dnes povídat nebudeme. Co však je důležité na portrétní fotografii je to, aby fotografovaný objekt, zpravidla osoba, ojediněle zvíře, vystoupily z fotografie neboli byly dominantním prvkem fotografie. Zpravidla tedy není důležité pozadí, které se naopak na fotografiích snažíme potlačit, nejčastěji tím, že pozadí rozostříme oproti dokonale zaostřené osobě. To však neznamená, že byste se na to, co je v pozadí měli vykašlat, ba naopak. Ale o tom za chvilku. U fotoaparátů je portrét a samotné rozostření pozadí poměrně hodně jednoduchá záležitost, pokud máte správný objektiv. Nejčastěji se na portrétní režimy totiž používá fotoaparát s ohniskovou vzdáleností 50mm a vyšší. Takové objektivy však u mobilů nejsou a proto museli dát výrobci hlavy dohromady a to, co jim nedovolí optika a fyzické vlastnosti malých foťáků a senzorů, dohání softwarem pomocí různých algoritmů, umělé inteligence a občas i doplňkovými senzory. To vše za účelem pochopení hloubky. Někdy se tomu daří lépe a někdy hůře. Teď už se ale pojďme podívat na pravidla, jak nejlépe fotit portrét. Jak tedy portrét fotit? Předně je potřeba si říct, že u každého mobilního telefonu se tato funkce jmenuje jinak. Zatímco u některých telefonů se setkáte s prostým názvem portrét, třeba právě u Samsungu S10+ se portrétní režim jmenuje Živé zaostření. Na ten si teď přepneme, zamíříme na fotografovanou osobu a stiskneme spoušť. Důležité je stát zhruba 1-2 metry od samotného objektu a fotit až v momentě, kdy se vám rozsvítí žlutý nápis Efekt hloubky. Samozřejmě v tomto momentě je potřeba si vzít k srdci veškeré informace, které jsme si probrali v minulých dílech a za chvíli si ještě nějaké tipy na focení portrétů přidáme. Nejdřív si ale ještě probereme, co znamenají další volby portrétního režimu. Stromečky si samozřejmě volíte, zda chcete použít fotoaparát klasický nebo zoomový a jednotlivé žluté obdélníčky pak dávají možnost vyniknout jednotlivým softwarovým efektům spojený právě s detekcí hlouby pozadí. První, standardní režim znamená rozostření, druhý je rotace, což je takové rozostření do spirály, třetí provede efekt zazoomování pozadí se současným jeho rozostřením a čtvrtý dá vyniknout některé z barev na kterou je právě zaostřeno. Jednou nespornou výhodou je, že vy se úplně nemusíte soustředit na volbu jednotlivého režimu Živého zaostření, protože veškeré úpravy můžete provést až následně po vyfocení. Zde si jen dejte pozor jak moc velké rozostření použijete, protože samozřejmě software má své nedokonalosti a rozhodně není vždy nejlepší volbou nastavit co největší možné rozostření. Nejlépe je vidět chyby v softwaru třeba na plechovce, která je kulatá a právě ono zaoblení se softwaru zdá, že je dál než ve skutečnosti je a podle toho jej špatně rozostří. Pokud tedy náhodou používáte portrétní režim spíš na produktovou fotografii, kolikrát je lepší použít zoomový foťák a fotografovaný objekt přiblížit hodně blízko čočce a vlastně vytvoříte přirozený efekt rozostření, který bude dobrý za všech okolností. Je to tím, že využijete rozostření pozadí přímo díky vlastnostem objektivu a ne softwarem. Bohužel lidi tak blízko foťákům neumístíte a proto je potřeba používat právěportrétní režimy. Jak komponovat? V druhém díle naší fotoakademie jsem vám radil jak komponovat. Dnes se podíváme ještě na další tipy směrem k portrétnímu režimu. Nezapomeňte, že vy jste fotograf a svůj model si dirigujte tak, jak chcete, aby výsledná fotka vypadala. I když neexistuje jediný univerzální návod jak by měla být fotka portrétu komponovaná, zkuste přece jen opustit formát pasové fotografie a osobu si natočte směrem jedním ramenem k vám a za ním pak otočte hlavu. Je už na vás, zda preferujete celé otočení hlavy čelem do fotoaparátu nebo necháte model otočit hlavu napůl a do fotoaparátu se budou dívat jen oči anebo je necháte třeba úplně zavřené anebo se třeba budou dívat úplně nikam jinam. Zkuste jen právě pouhým pootočením ramen dát celé fotce kýženou hloubku. Druhým tipem je výška, z které fotíte. Opět, dokonalý návod neexistuje, ale pokud to není zamýšlená kreativní věc, třeba jako jsem si nedávno vyfotil zpoza ulice celou botu i s tělem, snažte se fotit z úrovně obličeje, ale lépe ještě z drobného nadhledu. Má to jeden prostý důvod. Pokud budete fotit váš objekt zájmu z podhledu, pravděpodobně bude muset sklonit hlavu a může se stát, že se objeví nechtěná druhá brada. Proto je lepší fotit z mírného nadhledu, kde naopak dojde k nepatrnému zvednutí hlavy, kůže se hezky napne a fotka vypadá daleko lépe. A třetí tip se týká samotné kompozice i když ne všechny pravidla zde využijete, přece jen myslete hlavně na 2 věci. Sledujte pozadí za fotografovanou osobou, aby jí netrčely z hlavy telegrafní dráty, jeřáby a tak dále a druhá věc, že pokud se model či modelka dívají nějakým směrem, dejte tomuto pohledu prostor ve fotografii ať to nevypadá, že se někdo dívá do zdi. Pokud jste vydrželi až sem, dal jsem vám minule jednu otázku – a to v jakou denní dobu je nejlepší fotit portréty s ohledem na počasí. Pokud si vzpomínáte, bavili jsme se o tom, že nejlepší je rovnoměrně rozprostřené světlo a tím pádem jedním z nejvhodnějších dob je právě den, kdy je zataženo. Nemyslím tím samozřejmě černé mraky, kde hrozí, že za 2 minuty bude lejt jako z konve, ale takové ty bílé mraky, které fungují jako obrovský difuzor. Světlo je díky nim rovnoměrně rozprostřené a vám nehrozí žádné zbytečné přepaly nebo naopak tvrdé stíny na obličeji. Výbornou denní dobou je samozřejmě i východ nebo západ slunce, který dokáže vykouzlit za objektem nádherné pozadí, může to být hra světla a stínů, ale to už se zase dostáváme na úplně jiný level fotografie, kam rozhodně touto fotoakademií nemíříme. Příště se mrkneme daleko blíž na PRO režim, vysvětlíme si co znamenají jednotlivé funkce PRO režimu, jak je správně nastavit, co je clona, co je čas a jak nejlépe všechno v PRO režimu potunit, abychom dosáhli hezčích fotografií. Jako vždycky samozřejmě berte náš tutoriál jako vykopnutý míč a pokud máte další dobré tipy na portrétní fotografii, klidně s nimi dolů do komentářů. No a pokud jste to náhodou ještě neudělali, nezapomeňte kliknout na tlačítko odebírat i s tím zvonečkem, ať dostanete notifikaci až vydáme další díl fotoakademie. Díky za sledování a čau u dalšího videa. ...
Sony už poněkolikáté předělalo svou vlajku k nepoznání. Stačí si jen vzpomenou na Xperii XZ1, XZ2 i XZ3, teď se podívat na novou Xperii 1 a zjistíte, že v ruce držíte opět naprosto jiný telefon, který se ani zbla nepodobá svým předchůdcům. To, co vás totiž upoutá na první pohled je samozřejmě protáhlý design díky poměru stran displeje 21:9. Tento poměr nevidíme rozhodně poprvé, tím se chlubí už všechny letošní Xperie, ale vlajková Xperia 1 má tentokrát 6,5“ 4k OLED displej, kterým si Xperia 1 vysloužila v tomto ohledu světové prvenství. Objektivně musím říct, že displej je opravdu skvělý a pokud si na něm pustíte nějaký obsah, který je vytvořený pro 4k, nebudete se stačit divit. Jestli znáte takové ty ukázkové filmečky na televizích v různých showroomech, přesně něčeho takového docílíte právě v nové Xperii 1. Sony uzavřelo navíc partnerství se společností Netflix, která doručuje poté obsah na Xperii 1 přesně v ideálním formátu. No a pokud se díváte na jiný formát, stačí když zapnete v nastavení Vylepšení obrazu videa a rozdíl opravdu poznáte nejen na YouTube. Samozřejmě se jedná o softwarové vylepšení, které nefunguje na všechny scény a třeba u šedého pozadí v našich videích to dělá nepěkný přechod s viditelnými pruhy, ale nad mnohými videi se budete rozhodně rozplývat. Sony se na samotný komfort ze sledování multimediálního obsahu zaměřilo a displej neruší žádný notch, žádný průstřel a na vrchní i spodní straně jsou poměrně tenké rámečky. V tom vrchním se navíc ukrývá sluchátko, které současně funguje jako reproduktor a dodává telefonu stereo zvuk. Možná teď asi někdo namítne, proč by měl chtít displej 21:9, když se na filmy na mobilu nekouká. Ono to má ale své další výhody. Tak především valná většina obsahu na mobilu je dnes konzumována vertikálně. Schválně se zamyslete, kdy otočíte telefon horizontálně? Já asi maximálně na video. Ale pokud čtete články, koukáte na facebook, na Instagram a scrollujete, rozhodně se velký displej opravdu hodí. Ten se samozřejmě může hodit i pokud rádi používáte funkci split screenu, neboli rozdvojeného displeje, třeba pokud z SMSky opisujete přístupový kód do banky nebo pokud čtete článek a u toho koukáte na video a podobně. Hardware a software Po hardwarové stránce tady kompromisy jednoduše nenajdete. Aby taky jo, když tahle Xperia 1 stojí to, co třeba Samsung S10+. Vše běhá ne nejnovějším procesoru Snapdragon 855 z dílny Qualcommu, který je doplněn o 6GB operační paměti a 128GB je určeno pro vaše uživatelská data. Za mě tedy dostatek výkonu na rozdávání včetně nejnovějších her. To ostatně potvrzuje i Antutu Benchmark, který z Xperie 1 vytáhl slušný výkon téměř 330.000 bodů. Co poměrně hodně oceňuji je vrchní šuplíček, kde se schovává slot pro 2 SIM karty nebo 1SIM a 1 paměťovku. Ač telefon disponuje certifikací IP68, je skvělé, že šuplíček vyndáte pouhým nehtem a nepotřebujete s sebou nosit všude špendlíky. Ideální volba pro všechny ty, kteří často rádi fotí, poté vyndají paměťovku, aby mohli fotky následně upravit v počítači. Vše samozřejmě běhá na relativně čistém Androidu 9 Pie, do kterého si Sony doplnilo jen svoje vlastní vychytávky, jako je boční lišta Side Sense, která navíc v letošním roce přepracovala trochu logiku navrhovaných aplikacích v závislosti na denní dobu, kdy je nejvíce využíváte. Jediný problém je občas se spuštěním, které je až moc závislé na double clicku na pravou stranu. Ne vždy se totiž trefíte správně a musíte pokus opakovat. Na druhou stranu jsem si její přítomnost opravdu oblíbil, protože umožňuje telefon používat v případě potřeby právě jednou rukou. Takže až pojedete v autě, jako spolujezdec samozřejmě, a budete potřebovat ovládat telefon jednou rukou, tohle fakt přijde vhod. Na relativně dobrém místě je i čtečka otisků prstů, tentokrát na pravé straně, kterou si namapujte buď na pravý palec nebo levý ukazovák, podle toho, kterou rukou jste zvyklí telefon ovládat. Čtečka funguje vcelku rychle a spolehlivě, tím pádem můžete rozhodně na odemykání obličejem v klidu zapomenout. Mně osobně jen docela vadí, že ve čtečce není integrováno tlačítko vypínání a zapínání, které je hned pod čtečkou. Ještě dále je tlačítko spouště fotoaparátu a na opačném konci pro změnu kolébka hlasitosti. Celkem jsou tedy na pravé straně 4 tlačítka a čtečka otisků prstů, takže občas budete chvíli přemýšlet než něco zmáčknete. Je totiž poměrně otravné si tlačítka plést a každou chvíli si telefon nechtěně vypnout a znova jej zpátky přes čtečku aktivovat. Když se vrátím zpátky k softwaru, náročným pařanům určitě přijde vhod i funkce zvaná Vylepšení her, která má v sobě takovou nepatrnou vychytávku kdy můžete zvolit Herní režim v kterém chcete, aby hra běžela. Buď zvolíte plný výkon a nebo upřednostníte výdrž baterie, který omezí výkon na 40 snímků za vteřinu a na jedno nabití si tak zahrajete delší dobu. Z hardwarové výbavy pak telefonu nechybí Bluetooth 5.0, 5GHz wifi, či kompletní podpora GPS včetně Galilea, naopak chybí bohužel 3,5mm jack. Po zvukové stránce jsem byl také velice příjemně překvapen. Stereo repráčky hrají hodně nahlas a k dispozici je i tentokrát režim dynamických vibrací. Při spuštění videa si jen nastavíte úroveň dynamických vibrací a telefon převádí přehrávaný zvuk navíc do vibrací a vás ještě víc vtáhne do děje. Hodně zajímavý gimmick. Fotoaparát Teď už ale jdeme na oblíbené foťáky. Na zadní straně je soustava hned 3 fotoaparátů v konfiguraci hlavní, širokoúhlý a 2 násobný zoom. Všechny 3 foťáky jsou 12MPX, přičemž hlavní a zoomový jsou navíc vybaveny tak dlouho žádanou optickou stabilizací. Hodně zajímavě zní světelnost f/1.6 na hlavním foťáku, který slibuje papírově skvělé snímky. To ještě navíc podporuje i samotný fakt, že Sony je jedním z hlavních dodavatelů senzorů pro většinu světových výrobců. Hlavně jejich 48MPX senzor je v tuto chvíli ve většině vlajkových lodí konkurence a tak je poměrně smutné, že jej Sony nenasadili i do své Xperie 1. V Sony se ale začínají dít věci doposud nevídané. Mobilní divize, která byla dřív oddělená od zbytku Sony se najednou konečně včleňuje do struktury výrobce a výsledkem je aplikace fíčurek, které si Xperia 1 vypůjčuje přímo z divize fotoaparátů Alfa. Jedním z nich je i systém ostření nikoli na obličej, ale přímo na oko. Samozřejmě režim ostření na obličej je stále přítomen, ale tomu navíc sekunduje právě režim ostření na oko, který je daleko přesnější, protože zejména při focení portrétů je důležité právě ostré oko. Všechno tohle je hezké, má to bohužel jeden háček a tím je samotná výstupní kvalita fotek, která mě nijak extra nenadchla a právě třeba při porovnání s téměř stejně drahým Samsungem S10 bohužel Xperia 1 většinou prohrává. Občas sice dokáže Xperia 1 vykouzlit naprosto nádherné snímky díky svému barevnému podání, které mi je na oko bližší než typicky až moc živé barvy na Samsungu, ale co je to platné, když takto nevyjde každá fotka. Co se týká dynamického rozsahu, ten je bohužel na Xperii 1 také horší a to i v relativně jednodušších scénách. Stačí prostě trochu tmavší věci na fotce a detaily jsou úplně pryč. Dost často je ve fotkách také vidět šum a to jak v noci, tak ve dne. Celé mi to bohužel připadá, jako kdyby inženýři v Sony si nechtěli dát sebemenší práci s postprocessingem fotek a pouze dávali na výstup to, co pořídí samotná optika se senzorem. Důkazem toho je třeba i portrétní režim, kde si kolikrát stačí dát ruku v bok a průhled, který díky mezeře mezi rukou a tělem vznikne se software prostě neobtěžuje rozostřit. Abych ale jenom nekritizoval, docela příjemně mě potěšily některé fotky večer. Je potřeba hodně uklidnit ruce, namířit foťák a počkat, až se vám na displeji objeví ikonka stativu. Pak dojde k delší expozici a to, co z foťáku vyleze je opravdu hodně příjemné. Nejedná se však o noční režim, tak jak jej znáte třeba z S10 nebo P30 Pro, ale obyčejnou zhruba 1 vteřinovou delší expozici. Výhodou je, že nemusíte přemýšlet o nějakých nočních režimech, ale prostě jen dostanete krásnou fotku. O to víc mě to utvrzuje v tom, že když to jde večer, proč to nejde ve dne? Paradoxně se mi totiž někdy víc za dne líbily fotky ze širokoúhlého foťáku než z toho hlavního. Nebojte se, že by byly všechny denní fotky špatné, to zas určitě ne, ale je to takové jednou ano, jednou ne a to bych odpustil telefonu za pár tisícovek, ale rozhodně ne vlajkové Xperii, kde to zkrátka není úplně ono. Dobrou zprávou je, že pokud vidíme, jak si telefon občas dobře vede v noci, stačí zamakat i na tom denním režimu a přijít s pořádnou masivní aktualizací. Koneckonců, právě na telefonech Samsung, Huawei nebo ASUS vidíme, jak s každou další aktualizací se foťák zlepšuje a zlepšuje. Co je pak bohužel naplat třeba aplikace Cinema Pro, kde můžete nahrávat video do flatových profilů, když nejsou odladěny ani základní funkce. U stabilizace videa je co dohánět a víceméně se mi stabilizací líbilo až video ve fullHD při 30snímcích, kde se k optické stabilizaci přidá i ta elektronická. Stejně tak je potřeba ještě dohánět v dynamickém rozsahu. Co se mi naopak ve videu líbí je barevné podání, které Sony ale tradičně umí. Dlužím vám na tomto místě snad už jen informaci o baterii. Ta má 3330 mAh a jedná se tím pádem o jednodenní telefon, který ale můžete kdykoli dobít prostřednictvím rychlého 18W nabíjení. Shrnutí Sony Xperia 1 se dodává v černém provedení za cenu 23.990,- a už teď ji můžete koupit u nás na Hurámobil.cz. Pokud navíc zadáte v košíku kód „Xperia1“, dostanete od nás zase něco navíc. Jestli koupit nebo nekoupit nechám samozřejmě na vás, za mě se jedná jednoznačně o telefon s aktuálně nejlepším displejem na trhu, který nevyužijete jen na sledování filmů, ale oceníte jej právě hlavně při běžném použití. Zvuk je skvělý a konfigurace tří foťáků je velice slibná. Chybí však bezdrátové nabíjení a foťák by si zasloužil ještě slušnou dávku práce. I přes ty všechny výhrady mám však z telefonu velmi pozitivní dojem a věřím, že Sony na těch nedostatcích s kamerou v příštích aktualizacích ještě zapracuje. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
bonmoto.cz | 6 299,- |
doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
moto-kufry.cz | 6 299,- |
motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.