Motorkářská sezona je zpět a kdo chce vyrazit na silnice na svém motocyklu, určitě nepojede sám. Komunikátory na motorku od značky Cellularline patří mezi ty nejlepší, které můžete sehnat. Nejoblíbenější model za poslední roky je model Interphone TOUR. Porovnejte si řadu TOUR s novou řadou U-COM: Špičková úroveň konstrukce a nový, elegantní tvar tvoří černé, titanové tělo jednotky Interphone. Interphone TOUR dokáže spojit až 4 motorkáře a má maximální dosah 1,5km. Je kompatibilní se všemi smartphony s technologií Bluetooth, umožní vám hovory se spolucestujícími, poslech hudby nebo příjímání instrukcí z GPS navigace. Interphone TOUR je kompatibilní se všemi helmami a instalace na helmu je velmi rychlá snadná. Je absolutně voděodolný, jeho baterie má rekordní výdrž až 20 hodin a velmi rychle se nabíjí díky technologii FAST CHARGE. Interphone TOUR spojuje pokročilou technologii, úžasný design a uživatelsky přívětivé ovládání, je ideální na dlouhé cesty. Navíc můžete získat poukázku v hodnotě 500 Kč na nákup pohonných hmot u čerpací stanice OMV. ...
Veselé Velikonoce přeje Hurámobil.cz ...
Balení a první pohled Hned na start vám řeknu, že v balení se žádné překvapení nekoná. Tím pádem telefon, silikonové pouzdro na překrytí lehce vystupujících foťáků, jehla na vyndání simky, dobíjecí kabel a rychlá – 33W nabíječka. V základu celkem hodně příjemná varianta, která dokáže nabít 5 tisícovou baterku za hodinku a čtvrt nebo 60% za 30 minut, tím pádem meziročně docela slušné zlepšení, ale prakticky totožná výbava jako trochu levnější Poco X3 NFC. V praxi se tak dostanete při běžném používání, to znamená telefonování, streamování hudby, serfování, sem tam hra na zhruba den a půl výdrže. U designu pak uvedu jednou historkou… Když se mě vždycky ptá některý výrobce, jakou barvu telefonu bych si představoval na recenzi, říkám, že cokoli, jenom hlavně ne černou, protože se hrozně špatně natáčí. No a šup, moje Redmičko je v černé a ještě navíc lesklé, takže zachytit na b-rollech černou a ještě nemít na telefonu otisky nebo smítko prachu je prakticky nemožné. Chápu, že očistit telefon je moje práce, ale chci vám tím tak jemně a decentně naznačit, že pokud se rozhodnete právě pro černou a nedejbože nevyužijete navíc přibalené pouzdro, budete telefon leštit prakticky neustále a stejně jej nikdy nevyleštíte. V tomto případě tedy radši doporučuju šáhnout buď po modré nebo oranžové variantě. Na druhou stranu lesklý plast na zádech aspoň tak neklouže jako nedávno recenzovaná Mi 11 a v ruce se drží celkem příjemně. Z konektorů je dostupné dnes již klasické USB-C, na vrchní straně poté zdířka na jacka a z Poca si Note 10 Pro vypůjčilo i stereo repráky. Záměrně jejich kvalitu tak úplně nehodnotím, protože mít v podobné cenovce stereo už je plus samo o sobě. Dobře, dobře, hrajou celkem fajn nahlas, ale basová složka zůstala zjevně někde v karanténě. Displej Hlavní rozdíl proti Poco X3 NFC i proti loňské devítce je displej. Je to vlastně kombinace toho lepšího z obou. Tím pádem dostanete 6,67“ SuperAmoled se 120Hz obnovovací frekvencí a těžko si v této cenovce přát něco lepšího. Samozřejmě, hodil by se i vyšší jas na sluníčku, ale zase nějaké další plus už je potřeba přenechat dražším telefonům. 120Hz s Oledem je prostě za tuhle cenovku po čertech dobrá varianta. Rázem tak můžete využít krásně syté barvy a režim Always On. Jen si dejte pozor, že v základu telefon vybalíte z krabice jen s 60Hz a oněch 120 si musíte pěkně zapnout v nastavení. Pro ty z vás, kdo by to náhodou nevěděl, 120Hz vybíjí baterku samozřejmě víc než 60, ale aspoň trochu to můžete vykompenzovat nastavením tmavého režimu. Ten zase naopak baterku šetří stejně tak, jako vaše oči. Trochu netypicky ovšem chybí v displeji čtečka otisků prstů, což je pro někoho plus, pro někoho mínus. Tu najdete v bočním zapínacím tlačítku, ke kterému mám ovšem jednu velkou výtku. Téměř vůbec nevystupuje z těla, takže se nedá hned na první dobrou chytit a to pak odemknutí telefonu trochu zdržuje. Škoda, že není třeba na hmat ploché jako u Sony nebo nemá vroubky, pak by to šlo daleko líp. Když jej ovšem nahmatáte, odemknutí je prakticky okamžité. Výbava Po hardwarové stránce je zas Redmi Note 10 Pro jedna ku jedné Poco X3 NFC. To znamená procesor je rychlý Snapdragon 732G v kombinaci s 6GB operační paměti a 64 nebo 128GB úložištěm. Rozdíl v pořizovací ceně 7,5 tisíce je ovšem pouhá pětistovka navíc a tak bych v tomto případě rozhodně doporučoval uvažovat rovnou o té lepší variantě. Sice tu najdete kompletní slot na 2 simkarty a jednu paměťovku, ale ta nebude nikdy tak rychlá, jak interní úložiště napájené rovnou na desce a až oněch 128GB zaplníte, odmění se vám telefon vyšší rychlostí třeba při načítání fotek. S Antutu kolem 300 tisíc má telefon rozhodně výkonu na rozdávání a tak na žádný zásek v prostředí rozhodně nenarazíte. Zahrajete i tak určitě i spoustu her, jen je samozřejmě potřeba počítat s hraním na nižší detaily. Třeba takový Genshin Impact bych ale moc nedoporučoval, přece jen pak vypadá grafika hodně lowcostově a sem tam nějaký lag v náročnějším prostředí taky rozhodně není přijemný. Ale třeba Asfalt mi běhal úplně v pohodě. Po softwarové stránce samozřejmě telefon běží už na novém Androidu 11 s nadstavbou MiUI 12, ale protože jsme v levné třídě, najdete tady i spoustu zbytečného balastu v podobě tuny předinstalovaných aplikací, samozřejmě spojených náležitě s reklamou. Zajímavé ovšem je, že někde se reklamy třeba snaží načíst a nepodaří se jim to a jinde vám zase telefon po úspěšném zvýšení rychlosti hned nabídne podivnou reklamu jak chránit svůj telefon a peníze. Kdyby to aspoň byla relevantní reklama alá Google Adsense fajn, ale ona je to právě taková ta reklama plná scamu snažící se z lidí podvodně vytáhnout peníze a za tohle by se mělo Xiaomi určitě stydět. A to jsou přesně takové ty věci, které si na první pohled v parametrech nepřečtete a kvůli kterým je vždycky daleko lepší čistší systém typu Realme, Motorola nebo koneckonců i Samsung. Ten má sice nadstavbu poměrně robustní, ale podobný scam by si do telefonů určitě nepustil. Aby se ale síly ve vesmíru vyrovnaly, naopak Xiaomi pochválím za tak zásadní věci jako je přítomnost FM rádia a Infraportu pro ovládání domácích spotřebičů. Fotoaparáty Tak a teď k foťákům. Oproti Poco X3 NFC došlo k relativnímu upgradu foťáků. 64MP se vyměnil za 108MP, ale neberte to jako že čím víc megapixelů, tím víc Adidas. Hlavní 108MP je ISOCELL z dílny Samsungu s označením HM2. Je to ten senzor, který moc úspěchů nesklidil a třeba samotný Samsung jej zatím do žádného svého telefonu nenasadil. Doposud jsme se s ním tak mohli setkat jen v Mi 10i, které se k nám ani nedostalo nebo právě v chystaném Realme 8 Pro. Rozhodně si jej tedy nepleťte se senzorem, který je v Mi 11tkách, S21 Ultra a podobně. Kdybych to měl říct kulantně, je ideální tak na to nedělní focení a pokud hledáte nějaký fotomobil do 8 tisíc, rozhodně to nebude tento. Na druhou stranu za to se nemůže na Xiaomi nikdo zlobit. V této kategorii je to vždy kompromis a když investujete do lepšího displeje a máte slušný procesor, holt musíte ubrat někde jinde. V tomto ohledu bude určitě fotit líp A52, ale zase jsem hodně zvědavej na Realme 8 Pro právě se stejným senzorem, kde předpokládám kvůli menšímu soustředění na foťáky bude výstup ještě o trochu horší. Neberte to tak, že vás odrazuju, jen zkrátka dostanete takové průměrné fotky 5-6 tisícových telefonů, často zbytečně přeostřené, chybí jim dynamický rozsah a s ubývajícím světlem se to samozřejmě horší. Note 10 Pro dokonce nabízí i softwarový 2 násobný zoom, ale tady Xiaomi zvolilo cestu čistého výřezu z už spojených pixelů, na kvalitě je to hodně znát a snímky tak vypadají dost neostře. Pochválit ovšem můžu hlavní foťák za konzistentní barevné podání se širokoúhlým objektivem, který na svou cenu naopak nefotí vůbec špatně. Jasně, večer už je téměř nepoužitelný, ale denní fotky, i když samozřejmě ještě s horším dynamickým rozsahem, se mi u něj celkem líbily. U nočních fotek pak překvapivě hlavní foťák dokáže i mile překvapit a udělat i celkem hezké fotky i když byste čekali mnohem horší výsledky. Sice se nesnaží hledat úplně nic moc navíc ve stínech, ale objekty jsou pěkně světlé a celkem i ostré, takže za to jednoznačně pochvala. U videa umí telefon natáčet až ve 4k při 30 snímcích, bohužel ale chybí jakákoli stabilizace. Ta se přidá až ve FullHD30. Závěr Závěrečný verdikt Redmi Note 10 Pro tak prakticky kopíruje verdikt u Mi 11 nebo loňského Redmi Note 9 Pro. Xiaomi alias Redmi už není tak levné co bývalo a není to tak jednoznačná volba. Konkurencí může být chystané Realme 8 Pro, které ovšem v zahraničních recenzích neschytalo moc pozitivních ohlasů, nebo paradoxně i 2 telefony ve vlastní stáji. Daleko levnější Poco X3 NFC, to má ovšem IPS displej nebo stejně drahé Mi 10T Lite, které má pro změnu rychlejší procesor s podporou 5G a zase pouze IPS displej. Teoreticky byste mohli šáhnout i po letos hodně povedené A52 od Samsungu, sice s o trochu horším procesorem, ale zase daleko lepší nadstavbou i foťákem. Ať už každopádně sáhnete po jakémkoli telefonu, který jsem v závěru vyjmenoval, rozhodně neuděláte chybu. Jen si uvědomte, co od telefonu očekáváte a je to. Pokud by to měl být právě tento Note 10 Pro, já osobně bych s jeho nákupem zhruba měsíc počkal. Začíná se nám tu totiž rozmáhat poměrně velký nešvar u Xiaomi, které na start nasadí zbytečně velkou cenu, pak začne do měsíce panikařit, že se málo prodává a ihned jej zlevní. Třeba se hned v dubnu nějaké slevičky dočkáme. ...
Zařazení modelu Omlouvám se za ten trochu drsný úvod, ale nějak jsem ty přehypované zprávy a pár lidí musel vrátit zpátky nohama na zem. Pro vysvětlení na začátek - Mi 11 je teprve první telefon z rodiny Mi 11 a teprve až za týden se představí plnohodnotné Mi 11 Pro nebo Mi 11 Ultra s displejem na zádech. Tato klasická Mi 11 není nic jiného než odlehčená vlajka patřící do kategorie OnePlus 8T, Samsung S20 FE, Zenfone 7 a podobně. Tím pádem najdete tu sice 108MP foťák, ale není to ten stejný, který je v S21 Ultra, nenajdete tady žádný teleobjektiv, chybí voděodolnost, prostě všechno, co by plnohodnotná vlajka měla mít a jen blázen by tento telefon porovnával s S21 Ultra. Na druhou stranu podobné budgetové vlajky jsou mezi lidmi hodně oblíbené, viz třeba právě loňský Samsung S20 FE nebo OnePlus, který vlastně celé vyrostl pod označením „budget killer“. Zpátky ale k Mi 11, jehož videorecenzi naleznete zde, a teď konkrétně k jejímu prémiovému designu před kterým rozhodně klobouček dolů. Telefon je z kombinace kovu a skla, krásně padnoucí do ruky s minimem vystupujících foťáků a s displejem tak akorát zaobleným na to, aby to nikomu nevadilo při používání a tím pádem náhodných dotycích. Po konstrukční stránce pecka, jen možná až moc kluzký, což ale v pohodě spraví přibalené pouzdro. Nabíjení V balení tak kromě telefonu a onoho pouzdra najdete ještě 55W rychlou nabíječku, což je i maximální výkon, kterým můžete novou Mi 11 nabít. Ohledně nabíječky mám taky pár zajímavých faktů. Určitě si vzpomenete na to, když Apple vloni vypustil iPhony a bil se hrdě do prsou, jak se ekologicky zbavil nabíječek. Honem přispěchal Samsung a u S21 nabíječky odstranil také a záhy na to kontrolovalo Xiaomi, které nemůže nikde chybět a má potřebu reagovat na každého výrobce byť by udělal sebevětší hovadinu s tím, že nabíječky odstraní také. Po prvotním hrdinném prohlášení ovšem někomu vychladla hlava a začal přemýšlet nad tím, že Xiaomi je vlastně takovým protipólem k Applu, budgetová značka mezi Androidy a cílí na uživatele chtějící skvělý poměr ceny a výkonu. A takovému uživateli není dobré sebrat z balení ani jehlu na simkartu, natož nabíječku. Tím pádem přišla rychlá otočka a ti, kteří se báli, že by o něco přišli, ti už se bát nemusí. Nabíječku máte hezky pěkně pořád v balení. Druhý point k nabíječce, že je až netypicky hrozně těžká a třetí, že Xiaomi stále razí na adaptéru trend USB-A místo USB-C. No a když už jsme u toho nabíjení, něco k výdrži. Teď se skoro bojím, že přestanete číst, protože jsem kromě designu toho ještě moc nepochválil. Nebojte, já spíš jen tak glosuju, ale slibuju, že na spoustu chvály taky dojde. Takže, baterka má kapacitu 4600mAh, ale na jedno nabití vydrží telefon až netypicky krátkou dobu. Rozhodně není problém jej vybít za den, tím myšleno větší zátěž v podobě hodně telefonátů, focení a šmírování internetu cestou do práce i z práce a večera se také klidně nemusíte dočkat. Taková dost podobná zkušenost alá loňské Samsungy S20 s Exynosem. Samozřejmě, je tu to rychlé 55W drátové nabíjení nebo 50W bezdrátové, ale come-on Xiaomi, 4600mAh a tak slabá výdrž, to by si určitě zasloužilo nějakou lepší optimalizaci. Při tak krátké výdrži asi úplně zapomenete na to, abyste vůbec ještě používali reverzní 10W nabíjení pro sluchátka nebo jakékoli další příslušenství. Subjektivně se mi totiž zdálo, že telefon ztrácel baterii až nepoměrně hodně ve standby, kdy vlastně ani nic dělat nemusel a to by právě mohla vyřešit nějaká další aktualizace. Displej Slíbil jsem chválu, tak jo, jdu jí pět na displej. Tady asi není moc co vytknout. Je jednoduše skvělý. Poslouchejte. 6,81“, 120Hz, Amoled, QHD rozlišení, HDR10+ certifikace, 1500 nitů světelnost na sluníčku, všechno přikryté Gorilla Glass Victus, prostě pohoda. Samozřejmě teoreticky až na tu spotřebu, které by určitě pomohlo, kdyby displej byl LTPO - to znamená s proměnlivou obnovovací frekvencí jako mají Samsungy či OnePlus směrem až někam k 10Hz. Na druhou stranu je potřeba říct, že pokud by někoho trápila výdrž na 1 nabití, je šance právě snížit rozlišení nebo obnovovací frekvenci na 60Hz a rázem to může být ten jazýček na vahách, abyste do večera na jedno nabití přežili. Za mě ale radši to rozlišení, přece jen 120Hz vypadá fakt krásně. A ještě jeden point k displeji. V některé z příštích aktualizací by měl dorazit do čtečky otisků prstů v displeji i monitor srdečního tepu. Nakolik to bude přesné a jestli to, podobně jako u Applu ECG nebude teritoriálně omezeno, se ještě nedá samozřejmě v tuto chvíli odpovědět. Jinak je ale čtečka rychlá a spolehlivá. Hardware Stejně tak se dá pět óda na hardware, co se týká papírových předpokladů. Snapdragon 888, UFS 3.1 úložiště, 8GB operační paměti v základu je naprosto jasně předurčeno v dnešní době k úspěchu. Zahrajete si tu tak ty nejnáročnější hry, i když vám po pár hodinách dojde baterka, ale zahrajete. Jen počítejte s tím, že ač je tu parní chlazení, telefon se fakt hodně přehřívá. Stačilo jen stáhnout z Google Play Asphalt, nechat uvnitř aplikace stahovat zbytek hry a rázem topil celý telefon jak zezadu, tak zepředu na displeji víc, než je u konkurence typické. Na druhou stranu musím říct, že i po delším hraní jsem nenarazil na to, že by se hra kousala kvůli tomu, že procesor snížil svůj výkon, aby se uchladil, tak aspoň takové malé plus. Z další hardwarové výbavy pak stojí za zmínku logo Herman Kardon, který odladil stereo reproduktory telefonu. Že bych ale z kvality zvuku skákal 10 metrů vysoko, jak by naznačovalo ono logo se říct nedá. Výstup z repráků je slušný, basy tomu trochu chybí, ale právě na logo Herman Kardon bych čekal víc. Po softwarové stránce běží celý systém na Androidu 11 s nadstavbou MiUI, která zrovna nepatří mezi moje nejoblíbenější, ale toto je každopádně věc preferencí. Bezpečnostní záplaty jsou tady lepší než u A52, ale pořád z 1. února, což oproti jinému nepředstavenému Xiaomi, které právě testuju je to pořád trochu pozadu. Každopádně u kombinace hardwaru a softwaru je důležité, že vše běží rychle a právě i díky 120Hz displeji krásně plynule a to je přesně to, co ve finále uživatele zajímá. Za tuto kategorii tím pádem palec nahoru. A komu by náhodou vadilo, že se telefon hřeje při hrách, tento telefon není primárně na hry. Kupte si za podobnou cenu ROG Phone a uděláte 10x líp. K softwaru ještě jedna zpráva - Za jednoznačné plus pak považuju i to, že na rozdíl od levnějších telefonů Xiaomi tu nenajdete ani tunu balastu. Fotoaparáty U foťáků to zas tak složité překvapivě nebude, protože jsou téměř stejné jako vloni u Mi 10 a úplně stejné jako u Mi 10T Pro. Tím pádem hlavnímu 108MP senzoru ještě sekunduje 13MP šíro a 5MP makro. Hlavní foťák samozřejmě jako u ostatních podobných senzorů mimo Samsung spojuje 4 pixely do jednoho a výsledkem jsou pak 27MP fotky. Alternativně můžete použít i focení do plných 108MP nebo použít tento foťák pro digitální 2 násobný výřez, protože teleobjektiv tu bohužel chybí. Z hlavního senzoru tak dostanete hodně pěkné snímky a i když jsou lehce saturovanější než realita, je to přesně o takový ten ideální kousíček, kde byste třeba v Lightroomu potáhli slider saturace trochu doprava pro hezčí, ale pořád v pohodě uvěřitelnou fotku. Večer, už pochopitelně s ubývajícím světlem, jde o to, jestli použijete nebo nepoužijete noční režim. Zatímco bez něj jsou často fotky ve světlých místech přepálené, noční režim díky prodloužení expozice dokáže právě stíny trochu vytáhnout a hlavně odstranit přepaly. Po Mi 10T Pro musím Mi 11 pochválit, že se zlepšil i noční režim u širokoúhlého objektivu. Samozřejmě, pořád je výsledek o poznání horší než u hlavního, ale rozhodně je to lepší. U denních fotek se budu malinko opakovat jakou u včerejší A52, ale šíro opět ladil jiný tým lidí než hlavní foťák – dost dobře možná ten stejný tým jak u Samsungu. Každopádně u šíra za dne trochu hapruje vyvážení bílé a fotky jsou zbytečně až moc studené. Jinak ale musím pochválit ostrost, ta je hodně fajn a výstup ze šíra se mi celkem líbí. Škoda jen, že chybí AF, který měla už i Mi 9 a v tomto ohledu je to už podruhé krok zpátky. Naopak ostření najdete na 5MP makrofoťáku a je to ten stejný, který byl i v desetitisícovém Poco F2 Pro. Nad čím se ale člověk pozastaví je nelogičnost aplikace od Xiaomi, kdy máte možnost se mezi jednotlivými foťáky přepínat jen tečkami na displeji, 80 zbytečnými funkcí typu superměsíc – kdo asi bude chtít mít v mobilu každý den novou fotku měsíce – to máte možnost si vytáhnout dolů na lištu, ovšem spuštění makra se nepochopitelně nachází ve vrchní liště, kterou nijak neupravíte a pro makro si tak zbytečně musíte vždycky chodit do rozbalovacího menu nahoru. Samozřejmě pro ty, kteří makro nepoužívají je to jedno, ostatní to předpokládám bude štvát, stejně jako mě. Za mě bych jej používal určitě, protože při 5MP a ostření dává smysl a fotky jsou na kategorii makro foťáků v mobilech opravdu pěkné. Selfiečka projedu opravdu rychle. K dispozici je relativně slušný 20MP senzor a docela obstojně zvládá i složitější pozadí a pleťovka vypadá na úroveň selfíček přirozeně. U videa máte možnost natáčet v 8k při 30 snímcích za vteřinu a video vypadá překvapivě daleko líp než jsem čekal. Hlavně teda po stránce šumu, který je opravdu minimální. Jen škoda, že samozřejmě tady není, stejně jako u 4k60, k dispozici elektronická stabilizace. Ta se zapojí až při 4k30 a pokud máte rozklepané ruce nebo neumíte chodit s gimbalem, je lepší jít do 4k30. Xiaomi letos vsadilo hodně na propagaci kreativních funkcí u videa. Některé jsou lepší, jiné horší, některé je poměrně hodně obtížné vůbec rozfungovat, ale když bych to měl celkově zhodnotit, tak bych k tomu řekl asi toto: Pamatujete u Samsungů Note 10 na ohromnou propagaci živého zaostření při videu? No tak přesně po roce se toho Samsung potichu zbavil. A kreativním efektům u Xiaomi dávám asi tak podobně rok, maximálně dva. Závěrem Vím, byl jsem tentokrát až hodně moc kritický. Vemte si ale, že Mi 11 není nic jiného než Mi 10T Pro s o chlup lepším procesorem a Amoledovým displejem s příplatkem 5 tisíc korun a člověk už musí být u 20 tisícového telefonu trochu kritičtější. Byť je Mi 11 velmi dobrý telefon, pořád jsme v kategorii budget vlajek a osobně bych tento telefon naceňoval minimálně o 2 tisíce níž, aby byl jako lepší alternativou k Mi 10T Pro a byl za podobnou cenu jako S20 FE 5G. Přece jen za současnou cenu se blíží až moc ceně S21 a to je daleko lepší telefon. Když si navíc vezmete, že na S21 teď běží akce, kdy dostanete bonus 3500 Kč nebo 5000 Kč podle typu telefonu ke každému výkupu, rázem je S21 i daleko levnější než Mi 11. Abych ale nezapomněl, k Mi 11 jste dostali do teď při startu ještě Mi Watche za 3 tisíce zdarma. Po skončení akce už to ale tak výhodné nebude. Samozřejmě, fanouškům Xiaomi tohle nevymluvím a už vidím tu tunu hejtů jak jsem zaprodanej korejec nebo zelinář apod, ale berte to tak, že Mi 11 je velmi dobrý telefon, jen zkrátka existují u konkurence lepší alternativy. A to se vlastně i včera představil OnePlus 9 a 9 Pro. Holt, ve vlajkové třídě je to tuhý boj. ...
Jestli jste pozorní a sledujete áčkové telefony dlouho, asi vám neuniklo, že nová A52, jejíž video recenzi najdete zde, je takovou vylepšenou loňskou A71 o lepší displej a po snad 4 letech o voděodolnost IP67. Kdo by náhodou nechtěl listovat na wiki, IP67 znamená úplná prachotěsnost a voděodolnost na 30 minut až v 1 metru hloubky, což je ideální třeba na ty náhodné pády do záchoda ze zadní kapsy kalhot. Zpracování Co se týká samotné konstrukce: Jednak jsou záda i displej daleko víc ploché, ale hlavně se Samsung nebojí naplno přiznat plast oproti předchozím hybridům ze skla a plastu zvaných Glastic. A za mě je to fajn, plně přiznaný plast alá třeba dávné Lumie 901 navíc v hezkých pastelových barvách vypadají naprosto v pohodě. A komu by to vadilo, ten může vsadit na klasické uniformní černou nebo bílou. Druhá zajímavá věc je slazení designové linky dominantního prvku modulu foťáků u áček s Skovou třídou což dodává telefonu takový prémiový look, ale s daleko méně vystupujícími foťáky. Na spodní straně už klasika USB-C a zdířka pro jacka, zeshora pak hybridní šuplíček pro 2 SIMky nebo SIMku a paměťovku. Na tomto místě jsem zaznamenal, že si hodně lidí v komentářích stěžuje, že slot není plnohodnotný. Na druhou stranu základní A52 má dostatečné 128GB úložiště a připlatit si můžete i na 256GB. Za mě pořád lepší rychlé úložiště v telefonu než pomalá paměťovka a tuna stěžujících si uživatelů, jak se jim ty fotky pomalu načítají. Když se ještě vrátím k použitému plastu na zádech: Za mě jsem s tím absolutně v pohodě, jen mi vadí jeho použití i v rámečku a bočních tlačítcích. Tam bych kov přece jen nechal právě kvůli odolnosti třeba při pádu. Celkově se ale A52 hodně příjemně drží, na matných plastových zádech neulpívají zbytečné otisky prstů a i když na první pohled vypadá jako pádlo, což jeden z komentujících také glosoval, pořád se jedná už 3 roky o totožně velký a úspěšný telefon. Displej U 6,5“ displeje nastává ten zásadní upgrade. Klasická obnovovací frekvence 60Hz byla vystřídána 90Hz Super Amoledem v A52 nebo dokonce 120Hz v A52 5G. Je tedy na vás, který chcete, ale rozdíl mezi 90 a 120 už není tak velký jako mezi 60 a 90. Samozřejmostí je tím pádem Always on a spolu s větší obnovovací frekvencí samozřejmě přichází na řadu i větší spotřeba. Tu Samsung vyrovnal zvětšením baterie až na 4500mAh a za mě v pohodě tak vystačíte nějaký den a půl na jedno nabití. A to jsem tentokrát celkem dost fotil, koukal na videa, poslouchal youtube music a telefonoval. K dispozici pak máte i daleko rychlejší 25W drátové nabíjení, ovšem pozor, v balení najdete jen 15W nabíječku, takže abyste mohli nabíjet deklarovaných 50% za 30 minut, holt si budete muset připlatit. Zpátky ale ještě na chvíli k displeji u kterého vám chci říct ještě 3 věci. Vrchní kamerka zůstala 32MP v malinkatém vrchním průstřelu, displej má o 30% větší jas na sluníčku a čtečka otisků prstů je spolehlivá, ale není moc rychlá. A mimochodem je umístěna na displeji až moc dole, takže doporučuju se přihlásit na nějaký kurz jógy, co vám pořádně rozhýbe prsty. Hardware a Software Druhého zásadního upgradu se dočkáte u hardwaru a vlastně to je jeden z důvodů, proč bych doporučoval upgrade z jiného staršího áčkového Samsungu. Zdůrazňuji, že z jiného Samsungu. V porovnání s konkurencí to zas takové terno není, ale je fajn, že si výrobce uvědomuje vliv čínských telefonů a snaží se obrovský rozdíl v poměru cena výkon oproti konkurenci trochu zmírnit. Loňský Exynos 9611 tak vystřídal Snapdragon 720G, což je nárůst ve výkonu o hezkých 50%, ale mnohem víc bych doporučoval 5G variantu se Snapdragonem 750G s 80% nárůstem. Pokud ovšem šáhnete po verzi bez 5G, poběží všechno i t tak díky 6GB operační paměti úplně v pohodě. Trochu víc si budu stěžovat u software. Začnu ovšem pozitivně. Jednak všechno běží už na Androidu 11 s OneUI 3.1, což je moje druhá nejoblíbenější nadstavba, běhá plynule, však to znáte. Druhé plus je 3 letá podpora, tím pádem byste měli dostat i Android 14 a 4 roky bezpečnostních záplat, ovšem na druhou stranu i teď po poslední aktualizaci je v telefonu bezpečnostní balíček z 1. prosince a tak jsou proklamace Samsungu o nějaké skvělé podpoře spíš proklamací než realitou. Druhé negativum je už předinstalovaná tuna balastu a zbytečně zdvojených aplikací jako 2 mailové klienty, 2 prohlížeče, 2 aplikace na fotky atd, ale pokud jste někdy nějaký Samsung měli, na tohle jste dávno zvyklí. Co mě ovšem hodně překvapilo v pozitivním slova smyslu je rychlost stahování. 700MB aktualizaci jsem měl staženou za 15 vteřin, to klobouček dolů, sice instalace trvala asi 5 minut, ale za rychlost stahování jednoznačně pochvala. Aktualizovalo se kde co, ale ta bezpečnostní záplata furt nikde. Z dalších hardwarových vlastností už je potom vše při starém až na stereo repráky. Ty hrajou velmi dobře a překvapivě i docela nahlas, jen pozor, nedávejte je na maximální hlasitost, kde přece jen už docela chrastí. Fotoaparáty Když jsem v úvodu mluvil o vylepšené A71, neměl jsem na mysli jen procesor alá 720 nebo 730, ale i kompletně všechny foťáky pocházející z A71. Hlavní senzor tím pádem upgradoval ze 48MP na 64MP opět skládající 4px do jednoho a přidala se hlavně i optická stabilizace, která hodně pomáhá ve videu a samozřejmě i při nedostatku osvětlení u běžných fotek. Rázem tak dosáhnete daleko hezčích snímků, protože telefon si dokáže protáhnout expozici až na 5s při focení z ruky. A samozřejmě čím delší dobu dopadá za špatných podmínek na senzor světlo, tím více informací telefon má pro následné zpracování fotky. Taková je teorie. Z praxe na hlavním foťáku se mi fotky hodně líbí, dokonce zmizela ta přehnaná saturace a přiostřování tak známé ze Samsungu. Zmizela ale do té doby než začnete porovnávat fotky z hlavního a z 12MP šíra. Pak najednou zjistíte, jak kdyby postprocessing každého foťáku ladily 2 úplně jiné teamy lidí, přičemž u toho šíra seděl vývojový tým právě z minulých Samsungů. A to je asi ta moje největší výtka k foťákům za jejich nekonzistentní barevné podání. Na druhou stranu to není nic, co by se nedalo vylepšit nějakou budoucí aktualizací. Abych ale dokončil ten hlavní foťák. Samozřejmě s ubývajícím světlem jeho kvalita klesá, což není nic nového, ale prakticky nejhorších fotek jsem dosáhl vždy buď za šera, kdy ještě nedávalo smysl použít noční režim nebo až za totální tmy, kdy se Samsung ze tmy snaží udělat světlo a snaží se ze stínů zbytečně vytáhnout to, co nemáte šanci vidět. Výsledkem je pak až zbytečně moc protažená expozice, nepřirozeně světlá a neostrá fotka. Za mě teda chyba ve špatné automatické expozici, na druhou stranu v takových podmínkách by pohořela většina konkurence. Na klasické večerní letní turistické fotky třeba někde u moře, až bůh a Andrej dá jste rozhodně v pohodě. U šíra asi všichni chápeme v jaké jsme kategorii a tím pádem hodnotit noční fotky je zbytečné. S těmi denními až na zmiňované zbytečně saturované barvy jsem byl ale jinak spokojený. No a pak jsou tu ještě další 2 foťáky. 5MP makro patří rozhodně mezi ty lepší, bohužel mu třeba narozdíl o Poco F2 Pro chybí ostření. Je tak potřeba si dobře pohlídat co máte v záběru ostrého a co ne. Na Instagram to ovšem postačí a tak tento třetí foťák rozhodně není zbytečnost, což už se nedá tak říct o dalším senzoru pro rozostření pozadí, který je podle mě slušný gimmick v jakémkoli telefonu. U videa je telefon schopen natáčet až ve 4k při 30 snímcích a video víceméně kopíruje to, co jsem říkal o foťácích s pár drobnými negativy v podobě častého přeostřování a šumu ve stínech. Shrnutí Pro koho je tedy nová A52 určená a měli byste na ní upgradovat? Když zůstanu v rodině Samsungu, je to hodně těžké rozhodnutí. Oproti A50 nebo A51 si rozhodně pomůžete v rychlosti, lepším foťáku, o trochu lepší výdrži, dostanete stereo repráky, 90Hz displej, těch lepších věcí je spousta. Na druhou stranu jestli byste měli vzít po roce znovu 9 tisíc korun a dát je za nový telefon, asi bych do toho nešel v případě A52. Já osobně bych si A52 vlastně nekoupil vůbec, byť jsem tento telefon v recenzi vesměs pořád chválil. A proč? Protože bych pošetřil ještě 2 tisíce korun a koupil A52 5G s daleko rychlejším procesorem a podporou 5G, právě i s ohledem na to, pokud si nekupujete telefon jen na rok. Pak by mi to bylo asi úplně jedno. A úplně nejradši bych byl, kdyby celé portfolio vypuštěných áček zlevnilo o tisícovku tak, aby se A52 5G dostala pod psychologickou hranici 10 tisíc korun. Na start prodeje Samsung dal ke všem áčkům navíc ještě Bluetooth sluchátka Buds Plus zdarma a byla to skvělá nabídka, která ovšem po úvodu zmizí. Jestli jste tedy nekoupili A52 5G hned v začátku, osobně bych možná ještě chvilku na nějakou tu akci počkal. V rámci konkurenčních značek už to má ovšem celá řada A52 těžší. Přece jen za 8 tisíc máte dnes Mi 10T Lite se stejným procesorem co A52 5G a to je za mě asi největší konkurent. Nově vypuštěné Poco X3 Pro nebo F3 sice ohromí výkonem, ale foťáky rozhodně za A52 zaostávají. ...
Protože kolem tohoto dronu vznikla poměrně široká diskuze, kdy různí prodejci DJI jej vynášejí do nebes a FPV komunita na něm naopak nenechala nit suchou, dal jsem si tentokrát asi 3 týdenní oddech na utřídění myšlenek a střízlivý pohled na to, jestli byste do nového FPV dronu měli jít nebo na něj naopak úplně zapomenout. Videorecenzi najdete zde. Pro koho je určen? Pro ty, kdo netuší, co je FPV, tak malé vysvětlení na začátek. Zkratka znamená first person view, to znamená řízení dronu z pohledu, jako kdybyste seděli uvnitř je to vůbec první dron od DJI čistě v této kategorii. To znamená pro jeho řízení na rozdíl od ostatních DJI dronů plně používáte brýle místo klasického mobilního telefonu přicvaknutého k ovladači. Samozřejmě, že řídit jej můžete i klasickým pohledem, což byste vlastně legislativně měli, ale veškerou telemetrii, nastavování dronu a pohled z jeho kamery vidíte přímo z dodávaných brýlí. To má i svůj druhý a zásadní význam. FPV, myšleno ryze hardcore FPV je u dronů totiž hodně specifická kategorie, kde se lítá s úplně jinými typy dronů, malinkatými, lehkými, postavený z jednotlivých součástek samotnými piloty primárně pro sportovní létání. Hodně zjednodušeno takový Redbull Air race, jenom s drony, které těží ze své muší váhy a neskutečné obratnosti. Logicky pak když prolétáváte těsně kolem nějakých překážek potřebujete vidět přímo obraz brýlemi a ne na půl kilometru daleko z jiné perspektivy. DJI jako dodavatel některých součástek pro sportovní drony se ovšem podívalo na tuto úzkoprofilovou skupinu dronů a vytvořilo stroj, který má přinést FPV létání mezi širokou veřejnost. To znamená, abyste nemuseli stroj bastlit někde doma v dílničce pájkou, shánět od jiných výrobců nabíječky, od dalších zas baterky a prostě mít připravený stroj na létání rovnou z krabice. DJI tak deklarovalo jasný záměr - posunout klasické uživatele oblíbených Maviců k trošku sportovnějšímu létání a přitom zachovat některé věci z běžných dronů DJI. Co najdete v balení? Samozřejmě, když si koupíte takto hotový stroj, je asi každému jasné, že nikde nenajdete žádné viditelné kabílky přivázané izolačkou jako u doma sestavených dronů, ale dostanete klasicky perfektně dílensky zpracovaný stroj od DJI, pouze v daleko aerodynamičtějším designu, než je Mavic a také s daleko vyšší vzletovou hmotností, než jsou klasické sportovní FPV drony. V balení tak kromě dronu a brýlí naleznete ještě externí baterku do brýlí – to aby se vám na hlavě nezvyšovala váha, 2 sady vrtulí, ovladač a pouze jednu jedinou baterku do samotného dronu. A tady nastává to největší úskalí. DJI totiž deklaruje, že na 1 baterii zvládnete letět až 20 minut. To ovšem platí na klasický základní režim. Pokud přepnete do sportovního, nám osobně se zkrátila výdrž zhruba na 7 minut a u manuálního, tzv. akro režimu se zkrátí na pouhých 5 minut. To je ten režim, kdy dokážete s dronem letět až 140km v hodině, můžete dělat salta a pokud to hodně dobře umíte a co je pro tento typ létání unikátní jsou doslova akrobatické průlety co nejblíž skal, stromů, skrz různé objekty atd. To, kde dostanete doslova naprosto jiný pohled na létání s drony. A právě na toto existují 2 různé pohledy dvou odlišných komunit. Ten první je, že DJI přineslo ukázku FPV létání mezi klasické uživatele a ten druhý je, že je dron příliš těžký, neohrabaný a náročný na opravu. Abyste pochopili o co jde, trochu to rozvedu. Proč se vyplatí? Pokud jste uživatel Mavica a máte chuť zlepšit svůj polet a udělat jej daleko atraktivnější, je nový DJI FPV skvělá přestupní stanice od základu směrem k akru. Dostanete totiž možnost se do akro režimu propracovat a ne do něj vletět hned s klasickým FPV dronem. Tím pádem, máte vpředu a zespoda senzor proti nárazu, který samozřejmě je v akro režimu deaktivovaný, máte kompas, gyroskop, gpsku – to znamená všechny technologie pro to, abyste mohli FPVčko používat jako klasického Mavica, kdy vám dokáže třeba jen tak nehybně viset ve vzduchu, vyrovnávat horizont atd. Když už si troufnete víc, zapnete sportovní režim a můžete lítat rychleji a třetí akro režim uvolní kompletně veškeré limity ovládání a všechno je ve vašich rukou. Pořád ovšem zůstává jedna velká výhoda – panické tlačítko, které máte vždycky dostupné ukazovákem ruky. Stačí jej smáčkout, dron provede v co nejkratším možném čase stopku a zůstane viset ve vzduchu. Samozřejmě když si to budete svištět 140tkou proti zemi a 5 metrů od země stisknete Panic button, nečekejte zázraky a asi to budete jen těžko rozdýchávat, ale v dostatečném předstihu, kdy ztratíte orientaci v prostoru je to skvělá záchrana. Na akro režim máte navíc tu výhodu, že se můžete připravit i dopředu pomocí aplikace DJI ve vašem mobilu, připojení brýli a ovladače a v rámci aplikace pak potrénujete virtuálně. Stručně shrnuto, výhoda je v možnosti ukázat lidem krásy FPV létání. Co Vás může odradit? Druhý pohled a to co hovoří proti DJI FPV je samotná cena přístroje. Ta je na první pohled drahá, asi každý nemá 36 tisíc, ale pokud to spočítáte a porovnáte se stavbou klasických FPV dronů, zas tak přehnaná cena základu není. Za tyto peníze totiž dostáváte stroj, brýle, ovladač a kameru. Problém je ale úplně někde jinde. Opravitelnost a příslušenství. Vemte si, že v základu opravdu dostanete jen 1 baterii, která stačí na 5 minut poletu v akro režimu. Dokoupit si můžete fly more kit, kde dostanete další 2 baterie a nabíječku, ale za tento kit dáte dalších 7 300 Kč nebo za každou další baterku 3 tisíce korun. Asi chápete, že to už se sakra prodraží, pokud vyrazíte na pole a zjistíte, že máte nějakých 15 minut létání a ideálně byste potřebovali baterek aspoň tak 5-10. Nám DJI dalo na test jen základní krabici drona s 1 baterkou, takže to znamenalo půjčit si pěkně benzínový agregát, stát v mrazu na poli a hezky 5 minut polítat a 30 minut nabíjet. Fakt hrozně moc díky, skvělý způsob jak znepříjemnit recenzi. Rozhodně tedy počítejte s další investicí minimálně 10-15 tisíc do baterek, pokud nechcete lítat jen doma na zahradě. Další nutnou, zdůrazňuji nutnou investicí je zakoupit DJI Care, to znamená službu, která vám v případě havárie dronu umožní bezplatnou opravu přímo v servisu DJI. Zatímco s Mavicem asi nebouráte tak často, s FPVčkem bourat určitě budete. A jestli ne, pak jste buď dokonalý pilot nebo budete lítat tak bezpečně, že vám nic takového nehrozí a záběry pak nebudou o moc jiné než z Mavica a pak asi ale postrádá FPV dron smysl a je lepší koupit Mavica Pro se senzory do všech stran a je to. Protože s FPV drony se daleko častěji bourá, mají ty klasické modelářské výhodu v daleko lepší a levnější dostupnosti dílů, které si doslova vyměníte v případě lehčích havárií na poli. Další plus je jejich nižší vzletová hmotnost, tím pádem nárazy nemusejí dopadnout tak drasticky a právě lehká a levnější opravitelnost oproti DJI FPV je tou hlavní předností. U DJI FPV musíte dron vzít, donést do servisu a čekat a čekat. Závěrem Jak jste asi pochopili, DJI FPV není dron pro každého a jeho nákup byste si měli dobře rozmyslet. Jedná se totiž o úzce specifické zařízení s jasným druhem použití. Pokud nemáte ambice létat s FPV, riskovat zničení poměrně hodně drahé hračky, klidně investujte stejné peníze do Mavic 2 Pro. Dostanete mimochodem i daleko lepší senzor hlavní kamery a daleko delší dobu letání na jednu baterku. Pokud máte peněz dost a chcete vhlédnout do FPV světa, pak DJI FPV doporučuju. Jen nezapomeňte dokoupit i dostatek baterek a DJI Care pro případ nárazu. No a pro ty, kdo přemýšlí nad opravdovým FPV, těm bych určitě doporučil zainvestovat do klasického FPV drona, protože každý pád vás nebude stát tolik peněz a času v servisu a s namontovanou GO pro kamerou dostanete i daleko hezčí záběry bez otravných vrtulí, které vidíte často na záběrech z DJI FPV. Můžete sice zapnout i EIS, pak se to výrazně omezí, ale pokud by někdo uvažoval koupit tento dron třeba k záběrům do komerčních filmů, asi bych spíš doporučoval se poohlídnout po něčem jiném. ...
Se svým dostatečným objemem 10l, kvalitním voděodolným materiálem EPE a kompaktním rozměrům jde o dokonalého společníka i na krátkou odpolední procházku s Vašimi nejbližšími, později i na každodenní nošení. Pro ty, které nezasáhla vlna home office, ale i pro studenty kteří se snad již brzy vrátí do školních lavic, jde zde i kapsa pro až 14" notebook či tablet. Pohodlí při nošení zajišťují dva nastavitelné popruhy, a síťovaný materiál na zádech batohu. Líbivý, a při tom jednoduchý design podtrhuje jemná textura látky, skryté zipy, a 8 barevných provedení. ...
Nyní do 22.3. 2021 můžete využít předobjednávek na tuto dlouho očekávanou novinku, nabízenou ve 3 barevných provedeních: Desert Grey, Meteorite Black a Steel Blue. Amazfit T-Rex Pro přichází v porovnání se svým předchůdcem Amazfit T-Rex s mnoha podstatnými inovacemi, týkajícími se především odolnosti, výdrže, navigace, ale i všestrannosti svého využití. ...
FIXED MagFlow s podporou funkce MagSafe představuje tvrzený barevný kryt, který spolehlivě udrží váš iPhone v bezpečí, a navíc skvěle vypadá. Jeho povrch tvoří tzv. Liquid silicon - lehký a přesto odolný materiál, který je oproti klasickým silikonovým krytům hebký na dotek, neklouže a příjemně se drží v ruce. Na vnitřní straně chrání vložený telefon vystýlka z mikrovlákna. Díky integrovaným magnetům kryt dokonale přilne k telefonu a perfektně spolupracuje s veškerým MagSafe příslušenstvím. Bezdrátové nabíjení tak bude jednodušší a efektivnější než kdy dříve, stačí přicvaknout MagSafe nabíječku přímo ke krytu. Tělo krytu FIXED Flow je vyztuženo tvrzenou skořepinou a může se tak pochlubit vysokou odolností před různými pády a nárazy. Lehce přesahující okraje krytu chrání displej telefonu i čočku fotoaparátu před poškrábáním například při položení na stůl. FIXED Flow je navržen přesně na míru danému modelu telefonu, dokonale sedí a myslí i na krytky ovládacích tlačítek a přesné výřezy pro reproduktory, nabíjecí konektor i fotoaparát. Kryty jsou k dispozici ve 4 barevných provedeních. ...
Akce "Přivítejte jaro s hodinkami Amazfit" je platná od 15.3. do 21.3. 2021 nebo do vyprodání zásob. Akce se vztahuje na tyto produkty s použitím slevového kódu AMAZFIT15 : ...
Představení nového krále Doby, kdy jsem ultimátně pařil na Gameboyi, Atárku, Amize a na prvních písíčkách Prince of Persia jsou nenávratně pryč a doba se posunula úplně někam jinam. Už to není kopírování her po kámoších, herní průmysl je dneska neuvěřitelný gigant s obratem jak dva rozpočty celého Česka a přitom právě hry na mobilních telefonech si z něj ukrajují rovnou půlku. Není divu, že někdo tak obrovský jako je ROG představilo už čtvrtou generaci svého oblíbeného herního telefonu. Pokud si teď říkáte, že vám číslo ROG 5 a čtvrtá generace trochu neštymuje, buďte v klidu, nic jste nezaspali. To jen v Číně je čtyřka něco jako u nás pátek třináctého a tak se jí rozhodli jednoduše vypustit a my teď máme skoro po nějakých 8 měsících hned dalšího nástupce. Je jasné, že za tak krátkou dobu asi nemůže nikdo čekat nějaké zásadní inovace a tak tohle bude docela hodně jednoduchá recenze. V každém případě je tu ale i pár vylepšení, které byste určitě neměli přehlédnout. Nekompromisní výkon Stejně jako každý rok, ASUS staví svůj herní telefon na pěti pilířích – výkon, displej, exkluzivní výbava pro hráče, baterie a celý ekosystém. Všimněte si, že třeba foťák vůbec nikde nezazněl. Prostě věc, která tu z povahy mobilního telefonu je je, ale pro hraní není vůbec podstatná. Takže hned první inovací je výkon. Ten je zase po roce brutální a nekompromisní a spoustu ostatních telefonů strčí jednoduše do kapsy. Samozřejmě svůj prim hraje nový 5nm Snapdragon 888 od Qualcommu doplněný tou nejrychlejší DDR5 RAMKOU a UFS 3.1 úložištěm. Hrubý výkon je sice fajn, ale důležité je, aby se dal udržet také po delší dobu. Přece jen hru si nepustíte jen 5 minut, ale naopak se do ní ponoříte a hrajete klidně pár hodin v kuse a to už dokáže rozpálit jakýkoli telefon. A asi víte, jaké problémy měl třeba vloni Samsung třeba po 20 minutách hraní, kdy se celý systém přehřál, následně zpomalil výkon, aby se mohl uchladit a hry se začaly nepříjemně sekat. U ROG 5 nic takového nehrozí. Jednak už uvnitř telefonu je parní chlazení a komu by to nestačilo, k dokoupení je i za nějakých 15 stovek externí větráček. Ten sice u minulých verzí byl v balení, ale podle ASUSu jej téměř 50% uživatelů vůbec nepoužívalo a tak se rozhodl jej vyndat. Možná třeba teď po vzoru Applu kvůli ekologii, kdo ví. Každopádně pokud byste náhodou přemýšleli nad tím použít svůj starý větráček od minulého ROG Phonu, máte smůlu. ASUS po letech změnil druhý konektor a tak právě větráček nebo display dock atd z dalších verzí už sem prostě nepřipojíte. A ano, je tu druhý USB-C konektor, protože pokud hrajete hry a držíte telefon v landscape režimu, logicky by jakýkoli napájecí kabel z boku zbytečně překážel. Stejně tak nehledejte z vrchu ani zespodu žádné repráky. Ty jsou pěkně v trochu širším čele a bradě, míří přímo na vás, jsou o 35% větší než vloni a hrajou naprosto úžasně. Dokonce i Dxo Mark, kterému já osobně v jeho testech nevěřím ani nos mezi očima, vyhodnotil ROG 5 jako nejlepší telefon na zvuk. Tohle totiž okecat fakt nejde a výjimečně se s jejich verdiktem ztotožňuju. Klidně si majitelé nejlepších iPhonů a Samsungů mohou poměřovat pindíky, co jim hraje líp, pak ale dorazí na party ROG 5 a rázem všichni sklopí ocasy a s ostudou se odporoučí pryč. Displej chránící oči Druhým pilířem je displej. Ten se sice nezměnil tak zásadně, ale přece pár vylepšení by se našlo. Předně, jde o 6,78“ velký Super Amoled s FullHD+ rozlišením vyrobený Samsungem, kde než třeba svítivost na slunci jsou důležitější jiné věci. Třeba 144Hz obnovovací frekvence s 300Hz vzorkovací frekvencí, super rychlá odezva na dotyk, přesné barvy a certifikace HDR 10+, což jsou vlastnosti, které při hraní oceníte daleko víc než vysokou světelnost. Přece jen, kdo bude v létě na poledním slunci pařit hry. Na druhou stranu i tak se mezigeneračně světelnost trochu zlepšila. Kam dál mimochodem ASUS od letoška zamířil svou pozornost je snaha o ochranu vašich očí před modrým světlem jak u svých notebooků tak právě i u nového ROG 5. To se hodí obzvlášť pro ty, kteří stráví půlku života čučením do monitoru nebo displeje telefonu. Stvořen pro hráče Teď přichází na řadu exkluzivní výbava pro hráče. Tím mám na mysli něco, co jiný telefon nemá. Třeba právě druhý port pro nabíjení o kterém jsem už mluvil doplňují z vrchní strany speciální senzorická tlačítka s citlivostí na sílu tlaku. Ta si můžete třeba v Asphaltu klidně namapovat na brzdu a plyn a v jiné hře zas na něco jiného Takový doping oproti standardnímu ovládání her. Nastavíte je v herním džinu a komu by byly 2 málo, ten může ještě každé z nich rozdělit navíc na další 2. V džinovi pak máte možnost v průběhu hry měnit jas displeje, obnovovací frekvenci displeje, monitorovat výkon procesoru, fpska, teplotu, nahrávat obrazovku nebo sestavovat třeba už komplexní makra do her. Pro detailnější nastavení celého systému pak slouží aplikace Armoury Crate, kterou možná znáte z desktopových počítačů. Letos změnila skin, je ještě propracovanější a umožňuje vám měnit celé výkonostní režimy zařízení. Na hry je určený režim Xmode, který se pak automaticky přepne ještě do Xmode+ když nasadíte ROG větráček. Jaký mají vliv jednotlivé režimy na celkový výkon nebo spotřebu baterie pak vidíte v přehledném vrchním grafu. Poslední z režimů je navíc plně konfigurovatelný uživatelem. Nastavit jdou i takové detaily jako třeba kombinace 2,4 i 5GHz Wifiny s klasickými daty přes operátora pro nižší latenci ve hrách, samozřejmě obnovovací frekvence, můžete ladit výkon grafiky, paměti, procesoru, řízení teploty atd. Těch nastavení je tolik, že si klidně vydržíte jen se samotným Armoury Cratem hrát klidně celé odpoledne. V této aplikaci se totiž konfigurují i jednotlivé profily nainstalovaných her, stejně tak i zadní podsvětlení loga na zádech vycházející z designové linky Anime Matrix displejů na noteboocích ROG. Jestli tedy máte třeba loňskou G14tku, ROG Phone 5 tak zapadne dokonale do této rodinky. Extrémní baterie i výdrž Na dlouhé hraní je logicky potřeba i pořádně velká baterka. Od loňska se sice nic nezměnilo v její šestitisícové kapacitě, ale přepracovaný byl kompletně power management, což je za mě super. Konečně je tady i režim průběžného udržování kapacity, takže nemusíte přebíjet baterku, ale jen zapojíte kabel nabíječky a hrajete klidně 12 hodin v kuse právě jen jakoby z kabelu. Subjektivně se hodně zlepšila i celková výdrž na 1 nabití. Já osobně jsem se vůbec nehlídal a bez problému jsem vydržel víc jak 2 dny. A to jsem viděl 3 filmy na Netflixu, sem tam sledoval Youtube, zahrál zhruba pár kol Asfaltu, prošel si úvodní část ASUSem doporučovaného Genshin Impactu, z kterého mimochodem máte ještě lepší zážitek, když připojíte nově představená sluchátka ROG Centra 2 Core a samozřejmě také běžně telefonoval a poslouchal podcasty. Zkrátka, výdrž je úžasná a pokud byste nastavili navíc i nabízený stamina režim baterky, klidně byste možná i 4 dny dali. Tohle je za mě power management zvládnutý na jedničku. Ekosystém ROG Phone 5 Tím se pomalu dostávám, podle ASUSu, k pátému poslednímu pilíři a tím je celý ekosystém a je to vlastně to, na co jsem narážel v úplném úvodu videa. ROG Phone 5 by totiž bez svého dalšího příslušenství byl jen dalším telefonem s přetaktovaným výkonem. Trochu mě mrzí, že takové specialitky jako Wigyc dock nebo Twinview dock s dvěma displeji už ASUS pro letošní model nepodporuje a nové zatím nepředstavil, ale i tak třeba s dokoupitelným gamepadem Kunai najednou získává hraní na mobilu naprosto nový rozměr. Nemusíte už nahmatávat ovládací prvky na displeji zhruba tam, kde si myslíte, že mají být, ale nasadíte na telefon speciální kryt, do kterého pak z obou stran nasunete gamepad a z ROG Phone máte takový Nintendo Switch. Rázem pak bez jakéhokoli tréninku posunute svůj sklil ve hrách minimálně o úroveň dopředu a vyhrávat spoustu her s prstem v nose nebude žádný problém. Trochu zákeřný doping vůči těm, kteří gamepad nemají, ale co není v amatérském světě zakázáno, je dovoleno. Ne každá hra podporuje Gamepad nativně, třeba právě Asfalt ano, Genshin Impact ne, ale právě přes aplikací herního džina namapujete gamepad na ovládání displeje a můžete pařit. Z minulého příslušenství je snad kompatibilní pouze už jen ROG profesionální dock, což je jen rozbočovač na další USB-A porty, display port a ethernetový kabel, kdybyste chtěli třeba pařit na klávesnici s myší na televizi. Ten ale ASUS na test bohužel nedodal, což je trochu škoda. I na fotoaparátech se zapracovalo Teď ještě jen vážně na skok k foťákům, protože u herního telefonu to je bráno jako hodně okrajová záležitost. Oproti loňsku jsou naprosto stejné, tím pádem 64MP hlavní foťák doplněný 13MP šírem, 5MP makrem a pro selfíčka je určená 24MP kamerka. Samozřejmě, fotky vypadají dramaticky lépe než z nedávno recenzovaného Viva, to dá rozum a vypadají i trochu líp než u loňské ROG trojky. Pravděpodobně tak jde jen o lepší softwarové doladění, které ovšem zvlášť u mobilů hraje často zásadní roli. Samozřejmě to se bavím o hlavním foťáku. Ten širokoúhlý opravdu za moc nestojí a dokonale to ilustruje třeba porovnání právě 2 fotek z hlavního a šíra. Naopak, kde můžu vyloženě pochválit oba foťáky, je jejich konzistence barev a celkové barevné pojetí do teplých tónů laděné směrem k iPhonům nebo Sony. Nenajdete tady žádné zbytečné přiostřování, snahu o bůhvíjaké HDRko a vlastně musím říct, že když se zadaří, dostanete z telefonu i celkem slušnou fotku večer. U videa je k dispozici až 8k30, ale jak říkám s oblibou, tohle je jen gimmick a úplně v pohodě si vystačíte i se 4k60. Varianty a ceny Asi chápete, že tohle byla tak trochu jiná recenze, kde moc kritiky nezaznělo, ale ono je to prostě tím, že ROG 5tka má prakticky jediného konkurenta jen ve svých vlastních mnoha variantách. A ano, o Nubii Red Magic 6 vím, ale co naplat, když ta u nás nepůsobí. Ceny začínají na 21,5 tisících za konfiguraci 8/128, což je vlastně nástupce loňské Strixové varianty, která je teď mimochodem v doprodeji za necelých 19 tisíc. Následuje za 23 990 Kč varianta 12/256 nebo o 2 tisíce dražší 16/256 a to je ta jediná varianta, která bude zhruba od konce března dostupná oficiálně u nás. Za mě ale bohužel dává ten nejmenší smysl pro koupi. Rozdíl mezi 12 nebo 16GB operační paměti totiž stejně úplně tak nepoznáte a radši bych si připlatil 2 tisíce za 512 úložiště než za další 4GB RAMky. Kdo z vás ovšem nemá omezený rozpočet, ten může sáhnout ještě po ROG Phone 5 Pro s konfigurací 16/512 za 31 tisíc nebo ROG Phone 5 Ultimate s 18 GB RAMky za krásných 35 tisíc. Tohle bude ovšem jenom limitka dostupná pouze na oficiálním eshopu ASUS a jakmile se doprodá, máte smůlu. Kdybyste náhodou přemýšleli o vyšších variantách ROG pětky, tak jak Pročko i Ultimate mají ještě na rozdíl od klasických pětek na zádech další 2 senzorická tlačítka a displej, kde se zobrazí počet notifikací, čas, počasí atd. Hodí se upgrade? Pro koho je tedy ROG Phone 5? Pokud vlastníte předchozí třetí variantu, upřímně řeknu, upgrade je zbytečnost. Ten posun není zas tak zásadní, abyste museli upgradovat jak telefon, tak i případné příslušenství, protože většina kompatibilní stejně není. Pokud ovšem máte starou jedničku, dvojku nebo vůbec herní telefon nemáte, musím ROG 5 doporučit všema deseti nejen hráčům, ale i klasickým smrtelníkům klidně i na normální používání. Jasně, není tady foťák tak super jako v S21 Ultra nebo iPhonu 12, ze zbytku ale budete nadšení. Telefon, co vydrží extrémně dlouho nabitý s jedním z nejlepších displejů na trhu, bezkonkurenčním audiem a masakr výkonem je škoda nemít. A kdyby vám vadilo ono herní prostředí ROG, klidně můžete celý telefon přepnout do klasicky čistého Androidu 11 a jste v pohodě. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
bonmoto.cz | 6 299,- |
doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
moto-kufry.cz | 6 299,- |
motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.